Zobrazení zdroje stránky Novi Sad

{{Infobox - sídlo světa
  | jméno = Novi Sad
  | originální jméno = Нови Сад
  | obrázek = Panorama Novovg Sada sa zgrade Radničkog Univerziteta - panoramio (6).jpg
  | popisek = Historické centrum města
  | zeměpisná šířka = 45.25
  | zeměpisná délka = 19.85
  | nadmořská výška = 76–85<ref name="GENS3-135">{{Citace monografie
 | příjmení = Stamenković
 | jméno = Srboljub
 | odkaz na autora = 
 | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R)
 | vydavatel = Stručna knjiga
 | místo = Beograd
 | rok = 2000
 | počet stran = 
 | isbn = 86-82657-15-5
 | kapitola = Novi Sad
 | strany = 135
 | jazyk = srbština
}}</ref>
  | časové pásmo = 
  | stát = Srbsko
  | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Autonomní oblast]]
  | název vyššího celku = [[Vojvodina]]
  | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]]
  | název nižšího celku = [[Jihobačský okruh|Jihobačský]]
  | pojem celku 3 = 
  | název celku 3 = 
  | pojem celku 4 = 
  | název celku 4 = 
  | pojem celku 5 = 
  | název celku 5 = 
  | loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Novi Sad |position=top |lat=45.25 |long=19.85 |float=center |caption=}}
  | rozloha = 129,4
  | počet obyvatel = 389245
  | obyvatelé aktuální k = 2013
  | etnické složení = Srbové (75%), Maďaři (5%), Slováci (2,5%), jiné národnosti (17,5%)
  | náboženské složení = 
  | status = 
  | představitel = 
  | titul představitele = primátor
  | starosta = Milan Đurić
  | vznik = 
  | zakladatel = 
  | web = http://www.novisad.rs/
  | obecní úřad = 
  | telefonní předvolba = +381(0)21
  | psč = 
  | označení vozidel = 
  | typ statistického celku = 
  | název statistického celku = 
}}
'''Novi Sad''' ([[srbština|srbsky]] nebo [[rusínština|rusínsky]] ''Нови Сад'', {{Vjazyce2|sk|''Nový Sad''}}, {{Vjazyce2|hu|''Újvidék''}}, {{Vjazyce2|de|''Neusatz (an der Donau)''}}) je [[město]] ležící na severu [[Srbsko|Srbska]], zároveň je to [[hlavní město]] (oficiálně ''sídlo provičních orgánů''<ref name="NIS-214">{{Citace monografie
 | příjmení = Petsinis
 | jméno = Vassilis
 | odkaz na autora = 
 | titul = National identity in Serbia
 | url = https://archive.org/details/nationalidentity0000pets
 | vydavatel = I. B. Taurus
 | místo = New York
 | rok = 2020
 | počet stran = 
 | isbn = 978-1-7883-1709-2
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/nationalidentity0000pets/page/214 214]
 | jazyk = angličtina
}}</ref>) autonomní provincie [[Vojvodina]] a druhé největší město Srbska, žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. 

Je jejím přirozeným ekonomickým, politickým i kulturním centrem a jedno z významných center srbské kultury a vzdělanosti. Dnes je univerzitním městem a sídlí zde také Matice srbská. Novi Sad je také městem průmyslovým, stojí zde řada podniků a např. i rafinerie. Je rovněž i významnou křižovatkou silniční, železniční i lodní dopravy.

Městem protéká řeka [[Dunaj]], na jehož 1255. říčním kilometru se nachází.<ref name="pns-16">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 16
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> Z historického hlediska leží na rozhraní regionů [[Srem]] a [[Bačka]].

== Název ==

Název města vznikl z rozhodnutí [[Marie Terezie]]<ref name="pns-20">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 20
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> při povýšení Nového Sadu na svobodné královské město v roce [[1749]]. V [[latina|latině]] zněl ''Neoplanta'', resp. ''Neoplantae'' a znamenal nové sídlo/novou kolonii. V [[němčina|němčině]] byl zaznamenán jako ''Ney-Satz'' (psáno s [[y]]), později se začala používat verze s u (''Neu-Satz''). [[Maďarština|Maďarský]] název města je doslovným překladem německého i latinského názvu (''Újvidék'', původně ''Új-vidégh''). Ve všech těchto třech jazycích byl název oficiálně používán od [[1. únor|1. února]] [[1749]]; srbský název v podobě ''Novi Sad''/''Нови Сад'' vznikl lidovým překladem a objevil se na úředních dokumentech o měsíc později.<ref name="istorija-52">{{Citace monografie
 | příjmení = Srbulović
 | jméno = Đorđe
 | odkaz na autora = 
 | titul = Istorija Novog Sada
 | vydavatel = Prometej
 | místo = Novi Sad
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 52
 | jazyk = srbština
}}</ref>

Před užitím současného názvu města se často používalo označení ''Racko selo'', resp. ''Srbsko selo'', v [[němčina|němčině]] ''Ratzen Stadt''/''Ratzenstadt''), případně ''Petrovaradinski Šanac''/''Peterwadeiner Schantz'') pro předmostí [[Petrovaradin]]a. V roce [[1722]] je doložen název ''Varadinski Šanac'' (v knize ''Karlovačko vladičanstvo'' [[Manojlo Grbić|Manojla Grbiće]]).

== Přírodní poměry ==
=== Podnebí ===

Klimatické poměry v Novém Sadu jsou definovány přechodem z mírně kontinentálního ke kontinentálnímu klimatu. Město má typická čtyři roční období. Během podzima a zimy občas vane studený vítr jménem [[košava]], který zde působí zhruba tři až sedm dní. Během zimy sem přináší sněhový poprašek. 

Průměrná teplota v Novém Sadu během celého roku činí 10,9 °C, z toho v lednu −1 °C a v červnu 21,6 °C. Roční úhrn srážek činí 578 mm, prší celkem 122 dní během roku. Nejvyšší naměřená teplota zde činila 41,6 °C a nejnižší − 30,7 °C. Roční počet hodin, kdy slunce svítí zde činí 2 135,3.

[[Změna klimatu]] se projevuje na území města a v regionu zvýšením množství srážek, především náhlých, což zvyšuje riziko povodní. Kanalizační systém města nebyl projektován pro zvýšenou kapacitu v souvislosti s těmito změnami. 

=== Flora a fauna ===

[[File:SP086 Dunavski park Jezero2.jpg|right|thumb|[[Dunajský park]] ve středu města, nejoblíbenější veřejný park ve městě.]]
[[File:Novi Sad, Serbia - panoramio (1).jpg|right|thumb|Květiny na třídě [[Modene]] ve středu města.]]
[[File:Novi Sad, Železnički park, stromy.jpg|right|thumb|[[Železniční park (Novi Sad)|Železniční park]] poblíž místního [[Novi Sad (nádraží)|nádraží]].]]

==== Charakter krajiny ====

Město se rozkládá na dvou relativně nesourodých částech; rozsáhlé rovině, ležící severně od [[Dunaj]]e s nadmořskou výškou okolo 80 m n. m.<ref name="HWR-896">{{Citace sborníku
 | příjmení = Savić
 | jméno = Stevan
 | titul = Heat wave risk assessment and mapping in urban areas: Case study for a mid-sized Central European city, Novi Sad
 | sborník = Natural Hazards
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Fakulta technických věd UNS
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = Novi Sad
 | rok vydání = 2018
 | strany = 896
 | jazyk = angličtina
}}</ref>, která byla v průběhu času rozšířena zasypáním slepých ramen (např. [[Dunavac]], [[Petrovaradínský válečný ostrov]] apod.) Dunaje a jižním břehem Dunaje, který je značně členitý<ref name="HWR-896"/> a představuje předhůří pohoří [[Fruška Gora]]. s

==== Parky a veřejná zeleň ====

V Novém Sadu se nachází několik parků: [[Dunajský park]] (v centru města), [[Limanský park]] (u [[Dunaj]]e, v místní části [[Liman]]) a [[Futožský park]], u výpadovky směrem k obci [[Futog]]. Ve [[Sremska Kamenica|Sremské Kamenici]] se nachází další park na břehu řeky Dunaje. Zbytky [[lužní les|lužních lesů]] po obou březích veletoku jsou rovněž klidovou zónou, kterou spojuje cyklostezka, nábřežní trasa s názvem ''Kej''. Kampus [[Univerzita v Novém Sadu|Univerzity v Novém Sadu]] přechází rovněž v zelený prostor, ''Univerzitní park'', který začíná u budovy [[Rektorát Univerzity v Novém Sadu|rektorátu]] a končí u Dunaje. Výhledově by měl být zřízen park u obchodního centra [[SPENS]].<ref name="tjug">{{Citace elektronického periodika
| titul = EK: Regionalni centar za upravljanje otpadom u Novom Sadu najbolji u Srbiji
| periodikum = Tanjug
| url = https://www.tanjug.rs/ekonomija/srbija/4840/ek-regionalni-centar-za-upravljanje-otpadom-u-novom-sadu-najbolji-u-srbiji/vest
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

První parky vznikly v Novém Sadu na konci [[19. století]]. Ve století dvacátém byly potom vysázeny na některých ulicích ve městě i první aleje. V 50. letech byla realizována parková úprava okolí [[Petrovaradínská pevnost|Petrovaradínské pevnosti]]. Na počátku [[21. století]] se v Novém Sadu (vč. Petrovaradína a Sremské Kamenice nacházelo celkem 75,16 ha parků, veškerá zeleň (vč. parkové úpravy sídlišť, izolační zeleně apod. má rozlohu 3298,15 ha).<ref>Službeni list grada Novog Sada, br. 49, str. 3673 {{sr}}</ref> V období existence socialistické Jugoslávie byl Novi Sad jedním ze tří nejzelenějších měst v celé zemi.<ref name="B92Z"/>

Hlavní výletní destinací v okolí je pohoří [[Fruška Gora]], které je přístupné z okolních obcí, např. ze [[Sremski Karlovci|Sremských Karlovců]], kde se nachází areál [[Stražilovo]]. Mezi další chráněné přírodní oblasti v okolí Nového Sadu patří např. hnízdiště ptáků [[Koviljsko-petrovaradinski rit]], tvořené lužními lesy, přírodní park [[Begečka jama]] nebo [[Mačkov sprud]].

Na území města Nového Sadu je evidováno celkem šest [[Památný strom (Srbsko)|památných stromů]], čtyři z nich jsou [[platan]]y. Jedná se o následující: [[Platan západní]] ve [[Futog]]u, [[Morušovník bílý]] na [[Čenej]]ské salaši, [[Břestovec jižní]] na rohu ulice ''Modene'' a ''Ilije Ognjatovića'', v centru města, Platan západní u základní školy Miloše Crnjanského, [[Platan javorolistý]] v areálu [[Kasárna Archibalda Reisse|Futožské kasárny]] a Platan západní na ''Rumenačské ulici''.

V lokalitě [[Petrovaradín]]u by měla být zřízena také [[Botanická zahrada Novi Sad|botanická zahrada]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| titul = Novi Sad dobija botaničku baštu, traži se projektant
| periodikum = B92 LOKAL
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/ekonomija-novi-sad-dobija-botanicku-bastu-trazi-se-projektant-1999616
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-11-01
}}</ref>

V souvislosti se snahou zlepšit situaci ohledně stavu životního prostředí se rozhodlo město Novi Sad participovat na projektu s názvem „Čista Srbija“ (''Čisté Srbsko'') v rámci něhož má být v okrajových částech města, resp. ve vesnicích, které z administrativního hlediska spadají pod metropoli Vojvodiny, zbudována kanalizace. Zvýšit se rovněž má i kvalita vod, které jsou vypouštěny do [[Dunaj]]e.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| titul = Čista Srbija": U Novom Sadu će biti rešeni višedecenijski problemi?
| periodikum = B92 LOKAL
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/drustvo-cista-srbija-u-novom-sadu-ce-biti-reseni-visedecenijski-problemi-1934130
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-11-01
}}</ref> Jen v letech [[2012]] až [[2021]] vydala místní radnice 2,5 miliardy [[Srbský dinár|dinárů]] na projekty v oblasti zlepšení životního prostředí.<ref name="B92Z"/>

==== Protipovodňová ochrana města ====

Protipovodňová obrana města je realizována pomocí náspu na novosadské straně Dunaje (součást promenády [[Sunčani kej]]), která se táhne od vesnice [[Čelarevo]] až po [[Kovilj]]. Valy se nachází i z obou stran [[Kanál DTD|kanálu DTD]], který prochází městem. Násyp se nachází rovněž i v blízkosti [[Petrovaradín]]a, nikoliv však před [[Sremska Kamenica|Sremskou Kamenicí]]. Motivace na výstavbu systému protipovodňové ochrany vznikla v závěru [[19. století]], kdy bylo město ničeno katastrofálními záplavami Dunaje.<ref>[https://www.mojnovisad.com/vesti/prve-novosadske-poplave-id8389.html Článek na stránkách mojnovisad.com {{sr}}]</ref>

== Dějiny ==

{{Viz též|Dějiny Nového Sadu}}
[[File:Novi sad 19thcentury03 02.jpg|left|thumb|Novi Sad na vedutě z [[19. století]].]]
Významné centrum novodobého srbského státu nepatří k městům s historií sahající do období středověku nebo dále. Začalo se rozvíjet v dobách existence Habsburské monarchie a patřilo mezi četná mnohonárodnostní města. Vznikalo ve stínu vojensky významnějšího [[Petrovaradín]]a. Moderní město se rozvinulo z předsunutého opevnění naproti Petrovaradínu za lužními lesy jako centrum obchodu s obilninami. V moderní době sem byla přivedena železnice, vznikly přístavy na Dunaji a [[Ropná rafinerie|rafinerie]]. 

Od roku [[1918]] bylo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], později Jugoslávie. V roce [[1929]] byl Novi Sad ustanoven regionálním centrem [[Dunajská bánovina|Dunajské bánoviny]]. Za druhé světové války bylo město rozděleno; severní část okupovalo Maďarsko a jižní byla připojena k [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislému státu Chorvatsko]]. 

Počet obyvatel začal vzrůstat po vybudování nových sídlišť na okraji města<ref name="DBU-7">{{Citace sborníku
 | příjmení = Nedučin
 | jméno = Dejana
 | titul = Demolition-Based Urban Regeneration from a Post-Socialist Perspective: Case Study of a Neighborhood in Novi Sad, Serbia
 | sborník = Sustainability
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Fakulta technických věd UNS
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2021
 | strany = 7
 | jazyk = angličtina
}}</ref> po druhé světové válce, umocnil se jihoslovanský prvek. Novi Sad se stal hlavním městem autonomní oblasti Vojvodiny. V roce [[1999]] bylo město během [[Válka v Kosovu|kosovské války]] značně poškozeno [[Operace Spojenecká síla|bombardováním NATO]], zejména infrastruktura. Ve [[21. století]] se etablovalo jako rostoucí regionální centrum Srbska, významné centrum kulturní a přirozené centrum Vojvodiny.

== Obyvatelstvo ==
=== Struktura obyvatelstva ===

[[Soubor:Novi Sad Museum of Vojvodina Name plate.JPG|vlevo|náhled|Obyvatelstvo města je národnostně smíšené a instituce města proto používají více úředních jazyků.]]
Město Novi Sad je se svými 367 tisíci<ref name="gi.rs-sr">{{Citace periodika
| titul = Povećao se broj stanovnika Novo Sada
| periodikum = Gradske info
| jazyk = srbština
| url = https://gradskeinfo.rs/broj-stanovnika-novog-sada-porastao-prema-poslednjem-popisu-25-12-2022/
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref> obyvateli druhým největším v zemi (po metropoli [[Bělehrad]]u). Tento počet dlouhodobě roste; v roce [[2020]] žilo v Novém Sadu cca 362 000 obyvatel.<ref name="mojnovisad30-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = Novi Sad kao veliko gradilište, traži se kvadrat više, niko ne pita za cenu
| periodikum = mojnovisad.com
| url = https://www.mojnovisad.com/vesti/novi-sad-kao-veliko-gradiliste-trazi-se-kvadrat-vise-niko-ne-pita-za-cenu-id46543.html
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2022-08-26
}}</ref> a v roce [[2010]] potom 319 259.<ref name="pns-13">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 13
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref>

Za svojí velikost vděčí především urbanizaci nejprve Jugoslávie a později Srbska po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Od skončení konfliktu se počet obyvatel města neustále zvyšuje, a to především přistěhovalectvím, než přirozeným přírůstkem. Na počátku [[21. století]] byl dokonce přirozený přírůstek negativní a vykrývalo jej především pozitivní migrační saldo.<ref name="KII-85">{{Citace sborníku
 | příjmení = Arsenović
 | jméno = Danijela
 | příjmení2 = Đurđev
 | jméno2 = Branislav
 | titul = Karakteristike i izazovi starenja stanovništva Novog Sada
 | sborník = Zbornik DGTH
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2012
 | strany = 85
 | jazyk = srbština
}}</ref> 

Nejintenzivnějším obdobím růstu počtu obyvatel Nového Sadu byla 60. léta [[20. století]], kdy se počet obyvatel zvýšil o 37 %. Většina dosídlenců přišla do města z menších sídel Vojvodiny (56,2 %), dále pak z [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] (15,3 %) a [[Centrální Srbsko|centrálního Srbska]] (11,7 %). Tato skutečnost vytvořila multietnické město nicméně s méně dominantním maďarským prvkem, než tomu bylo před válkou.<ref name="NIS-74">{{Citace monografie
 | příjmení = Petsinis
 | jméno = Vassilis
 | odkaz na autora = 
 | titul = National identity in Serbia
 | url = https://archive.org/details/nationalidentity0000pets
 | vydavatel = I. B. Taurus
 | místo = New York
 | rok = 2020
 | počet stran = 
 | isbn = 978-1-7883-1709-2
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/nationalidentity0000pets/page/74 74]
 | jazyk = angličtina
}}</ref>

Dle [[sčítání lidu]] z roku [[2002]] žilo na území Města Novi Sad (vč. Petrovaradína a Sremské Kamenice) 299 294 obyvatel. Samotný Novi Sad bez Petrovaradína, Sremské Kamenice a třinácti příměstských sídel měl tehdy 191 405 obyvatel. V rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] byl šestým největším městem.<ref name="istorija-256">{{Citace monografie
 | příjmení = Srbulović
 | jméno = Đorđe
 | odkaz na autora = 
 | titul = Istorija Novog Sada
 | vydavatel = Prometej
 | místo = Novi Sad
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = U socijalizmu i posle njega
 | strany = 256
 | jazyk = srbština
}}</ref>

=== Věková skladba ===

Průměrný věk obyvatele města byl v roce [[2009]] 40,1 let a odpovídá celovojvodinskému průměru.<ref name="KII-86">{{Citace sborníku
 | příjmení = Arsenović
 | jméno = Danijela
 | příjmení2 = Đurđev
 | jméno2 = Branislav
 | titul = Karakteristike i izazovi starenja stanovništva Novog Sada
 | sborník = Zbornik DGTH
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2012
 | strany = 86
 | jazyk = srbština
}}</ref> Předpokládá se, že bude obyvatelstvo v průměru i nadále stárnout<ref name="KII-93">{{Citace sborníku
 | příjmení = Arsenović
 | jméno = Danijela
 | příjmení2 = Đurđev
 | jméno2 = Branislav
 | titul = Karakteristike i izazovi starenja stanovništva Novog Sada
 | sborník = Zbornik DGTH
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2012
 | strany = 93
 | jazyk = srbština
}}</ref> a že v polovině století počet obyvatel ve věku vyšším 65 let přesáhne 25 % celkového počtu obyvatel Nového Sadu.<ref name="KII-87">{{Citace sborníku
 | příjmení = Arsenović
 | jméno = Danijela
 | příjmení2 = Đurđev
 | jméno2 = Branislav
 | titul = Karakteristike i izazovi starenja stanovništva Novog Sada
 | sborník = Zbornik DGTH
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2012
 | strany = 87
 | jazyk = srbština
}}</ref>

=== Národnostní struktura ===

Přestože bylo historicky obyvatelstvo Nového Sadu národnostně smíšené<ref name="idnes">{{Citace periodika
| příjmení = Hloušek
| jméno = Jakub
| titul = Hipsterská metropole Balkánu. Novi Sad překvapí gastronomií i památkami
| periodikum = iDNES
| datum vydání = 2020-09-27
| issn =
| jazyk = cs
| url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/novi-sad-srbsko-tip-na-vylet-slavonie-balkansky-poloostrov.A200924_094612_kolem-sveta_hig
| datum přístupu = 2021-03-07
}}</ref>, posílil se po druhé světové válce podíl Srbů na úkor ostatních národností. Původní [[Dunajští Švábové|německé]] obyvatelstvo bylo [[Vyhnání Němců z Vojvodiny|vysídleno]] hned po skončení konfliktu. Podíl a význam [[Maďaři v Srbsku|Maďarů]], [[Slováci v Srbsku|Slováků]] a [[Rusíni v Srbsku|Rusínů]] poklesl. Dominantní slovenské obyvatelstvo je pouze v místní části [[Kysáč]] severozápadně od centra Nového Sadu. Chorvatské obyvatelstvo žije částečně na území [[Petrovaradín]]a. V roce [[2002]] byly národnostní skupiny zastoupeny v Novém Sadu následujícím podílem: Srbové (73,91 %), Maďaři (6,03 %), Jugoslávci (3,69 %), Černohorci (2,23 %), Chorvati (1,84 %) atd. Celkový počet národností, ke kterým se přihlásili obyvatelé Nového Sadu, je 21, celkový počet jazyků je 17.

Město Novi Sad uvádí ve svém statutu čtyři jazyky jako jazyky úřední: srbštinu, maďarštinu, slovenštinu a rusínštinu.<ref name="orf-de">{{Citace elektronického periodika
| titul = Kulturhauptstadt Novi Sad
| periodikum = ORF Kärnten
| url = https://kaernten.orf.at/tv/stories/3153066/
| jazyk = de
| datum přístupu = 2022-05-21
}}</ref><ref name="rse-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = Novi Sad: Jezici nacionalnih manjina uz ćirilične natpise
| periodikum = ORF Kärnten
| url = https://www.slobodnaevropa.org/a/jezici-nacionalnih-manjina-uz-cirilicu/24840737.html
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2022-05-21
}}</ref>

=== Náboženský život ===

[[File:Novi Sad. Slovak Evangelist Church.jpg|right|thumb|Budova [[Slovenská evangelická církev|Slovenské evangelické církve]] v Novém Sadu.]]
Podle sčítání lidu z roku 2011 bylo obyvatelstvo města Nového Sadu z náboženského hlediska rozděleno následujícím způsobem: 270 831 obyvatel se přihlásilo k [[Srbská pravoslavná církev|pravoslaví]], 21 530 k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], 8 499 k [[Protestantismus|protestantským]] církvím, 4 760 k [[islám]]u, 84 k [[Judaismus|judaismu]]. Město je domovem srbské pravoslavné [[eparchie Bačka]]. Sídlí zde také [[muftí]], představitel správní jednotky muslimské obce. Nachází se zde rovněž i kostel [[Reformovaná křesťanská církev na Slovensku|slovenské reformované církve]], rusínských řeckokatolíků nebo [[Kalvinismus|maďarských protestantů]].<ref name="idnes"/> 

Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] měl Novi Sad [[Židé v Novém Sadu|židovskou komunitu]], která čítala 4 350 osob. Většina z nich válku nepřežila, byli stejně jako většina Židů z oblasti tehdejšího Maďarska buď na místě vyvražděni<ref name="NIS-56">{{Citace monografie
 | příjmení = Petsinis
 | jméno = Vassilis
 | odkaz na autora = 
 | titul = National identity in Serbia
 | url = https://archive.org/details/nationalidentity0000pets
 | vydavatel = I. B. Taurus
 | místo = New York
 | rok = 2020
 | počet stran = 
 | isbn = 978-1-7883-1709-2
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/nationalidentity0000pets/page/56 56]
 | jazyk = angličtina
}}</ref> nebo odvezeni transporty do vyhlazovacích táborů a zemřeli v [[Holokaust|holocaust]]u.<ref name="n1jevr-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = „Svi su odvedeni u Aušvic“: Porodica Mirka Štarka i priča o pogromu Jevreja
| periodikum = N1
| url = https://n1info.rs/svet/svi-su-odvedeni-u-ausvic-porodica-mirka-starka-i-prica-o-pogromu-jevreja/
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

Pro srbskou pravoslavnou církev hraje roli hlavního (katedrálního chrámu) [[Chrám svatého Jiří (Novi Sad)|chrám svatého Jiří]], který se nachází v samotném centru města. Symbolem města je nicméně [[Římskokatolická církev|katolický]] [[Kostel Jména Panny Marie (Novi Sad)|kostel Jména Panny Marie]] na hlavním náměstí – [[Náměstí svobody (Novi Sad)|náměstí Svobody]].

== Obecní správa a politika ==
=== Místní části ===

[[Soubor:Novi sad quarters.png|vlevo|náhled|Mapa územního členění Nového Sadu.]]
Jednotný celek města Nového Sadu tvoří kromě kompaktního města také i [[Petrovaradín]] a [[Sremska Kamenica]]. Ty se dělí dohromady na celkem 46<ref name="pns-18">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 18
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> místních částí ([[srbština|srbsky]] ''Месне заједнице''/''Mesne zajednice''). Každá z nich má vlastní radu se svým předsedou.<ref>[https://skupstina.novisad.rs/mesne-zajednice/ Přehled místních částí na stránkách města Novi Sad {{sr}}]</ref>

Mezi nejstarší části města patří kromě Starého města i Podbara. Do poloviny [[19. století]], kdy bylo město ještě součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], vznikly ještě i dnešní místní části Rotkvarija, Salajka nebo Grbavica. V první polovině 20. století byly vybudovány místní části Banatić, Sajmište, Adamovićevo Naselje, [[Telep]], Detelinara, Liman 1 (nejstarší část) města, Vidovdansko Naselje, Slana Bara, Mali Beograd, Stari Šangaj atd. Místní části Liman (2-4), Satelit, Novo Naselje, Nova Detelinara, Avijatičarsko Naselje a Adice vznikly v druhé polovině 20. století. Některé z nich jsou hustě osídlené, neboť zde (např. [[Liman (Novi Sad)|Liman]]) byla vybudována rozlehlá panelová sídliště. Některé městské části vznikly zcela bez územního plánování původně jako černé stavby (Adice, Šangaj).<ref name="GENS3-135"/>

Pod Městskou opštinu Novi Sad dále spadá 13 okolních obcí: 

* [[Begeč]]
* [[Budisava]]
* [[Bukovac]]
* [[Veternik]]
* [[Kać]]
* [[Kysáč]]
* [[Kovilj]]
* [[Ledinci]]
* [[Rumenka]]
* [[Stari Ledinci]]
* [[Rumenka]]
* [[Stepanovićevo]]
* [[Futog]]
* [[Čenej]]

Celkem zde žije 86 842 obyvatel města (23,7 % celkového obyvatelstva Města Nového Sadu). Největší sídla tohoto typu jsou (dle [[sčítání lidu]] z roku [[2002]]): [[Veternik]] (18 582 obyvatel), [[Futog]] (18 582 obyvatel), [[Kać]] (11 166 obyvatel). Futog, který se nachází západně od [[Liman]]u, je spojen souvislou zástavbou z centrem Nového Sadu. Podobný proces probíhá vzhledem k dlouhodobému růstu obyvatel Nového Sadu<ref name="021-100-sr">{{Citace periodika
| titul = Srbija ima 6,8 miliona građana, Novi Sad jedan od gradova sa najvećim rastom broja stanovnika
| periodikum = 021.rs
| jazyk = srbština
| url = https://www.021.rs/story/Info/Srbija/310141/Srbija-ima-68-miliona-gradjana-Novi-Sad-jedan-od-gradova-sa-najvecim-rastom-broja-stanovnika.html
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref> i u dalších bývalých vesnic, jako např. Veternik, Ledinci, nebo Bukovac.

=== Zastupitelstvo a starosta ===

[[File:Gradska kuca u Novom Sadu.jpg|right|thumb|Budova novosadského magistrátu.]]
Novi Sad má status města, které tvoří dvě [[opština|opštiny]]: Městská opština Novi Sad (na levém břehu Dunaje) a Městská opština [[Petrovaradín]] (na pravém břehu Dunaje). Hranici mezi nimi tvoří řeka [[Dunaj]]. Samosprávu města Novi Sad tvoří Zastupitelstvo města Novi Sad (skupština), primátor města, Rada města, Magistrát města a nezávislé regulatorní orgány. Zastupitelstvo města sídlí v poválečné budově, která se nachází na ''Bulváru Mihajla Pupina'' v samotném centru města. Zastupitelstvo má 78 křesel<ref name="obj-24">{{Citace periodika
| titul = Za 78 odborničkih mesta u Novom Sadu 479 kandidata
| periodikum = objektiv24.rs
| jazyk = sr
| url = https://objektiv24.rs/za-78-odbornickih-mesta-u-novom-sadu-479-kandidata/
| datum přístupu = 2022-09-25
}}</ref><ref name="pns-19">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 19
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> a v roce [[2017]] v něm většinu měla [[Srbská pokroková strana]], stejně i jako v 3. dekádě [[21. století]].

V roce [[2023]] byl starostou [[Milan Đurić]], který byl zvolen do funkce o rok dříve.<ref>{{Citace periodika
| titul = Ko je budući gradonačelnik Novog Sada
| periodikum = Danas
| jazyk = srbština
| url = https://www.danas.rs/vesti/politika/ko-je-buduci-gradonacelnik-novog-sada/
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Novi gradonačelnik - panker sa Limana u naprednom ruhu
| periodikum = 021
| jazyk = srbština
| url = https://www.021.rs/story/Novi-Sad/Vesti/321020/Novi-gradonacelnik-panker-sa-Limana-u-naprednom-ruhu.html
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

=== Znak a vlajka ===

Znak města Nového Sadu tvoří štít v jehož horním modrém poli se nachází tři stříbrné věže. Nad nimi letí holub s olivovou ratolestí. V dolní části znaku se nachází zelené pole se stříbrnou klikatou čarou, která představuje Dunaj.<ref>{{Citace periodika
| titul = Grb Novog Sada – znate li šta znači?
| periodikum = Luftika
| jazyk = srbština
| url = https://luftika.rs/grb-novog-sada-znate-li-sta-znaci/
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref> Vlajka města Nového Sadu má vyobrazen i tento znak, nicméně jen v bílo-modré barevné variantě.

Znak města je historický a udělila jej císařovna [[Marie Terezie]] v polovině [[19. století]]. Používán byl i během existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]<ref>[https://www.arcanum.com/hu/online-kiadvanyok/Lexikonok-a-pallas-nagy-lexikona-2/u-1A520/ujvidek-1A632/ Profil města Nového Sadu na stránkách Pallas Nagy-lexikona {{hu}}]</ref> a nezměnil se i po vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], potažmo [[Jugoslávie]].

== Hospodářství ==
=== Zemědělství ===

[[File:NIS HQ in Novi Sad 2012.jpg|right|thumb|[[Budova NIS|Sídlo společnosti NIS]] v Novém Sadu.]]
[[File:Novi Sad, Bulevar Oslobođenja, budova Elektrovojvodiny.jpg|right|thumb|[[Elektrovojvodina (budova)|sídlo společnosti Elektrovojvodina]].]]
Novi Sad je ekonomické centrum Vojvodiny, nejúrodnější zemědělské oblasti v Srbsku. Město je jedním z největších ekonomických a kulturních center země a i v bývalé Jugoslávii mělo nezastupitelné postavení. V roce [[1981]] mělo město Novi Sad 172 % celojugoslávského průměru HDP na obyvatele. 

Zemědělská produkce je intenzivní na rovinatých plochách severně, západně a východně okolo města. V roce [[2007]] se na polích, spadající pod území Nového Sadu vypěstovalo 81 tisíc tun [[kukuřice]], 31 tisíc tun pšenice, 62 tisíc tun [[cukrová řepa|cukrové řepy]] apod.<ref name="pns-67">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 67
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
 }}</ref>

=== Průmysl ===

Kromě zemědělství, které je tradičním způsobem obživy vojvodinského venkova, zde je přítomen i průmysl. Tradičně se v Novém Sadu vyrábělo textilní zboží, potraviny a elektrická zařízení. Nachází se zde také zmíněná [[Novosadská rafinerie|rafinerie]].<ref name="SM-135">{{Citace monografie
 | příjmení = Schuman
 | jméno = Michael
 | odkaz na autora = 
 | titul = Serbia and Montenegro
 | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu
 | vydavatel = Facts on File
 | místo = New York
 | rok = 2004
 | počet stran = 
 | isbn = 0-8160-5054-6
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/135 135]
 | jazyk = angličtina
}}</ref>

V souvislosti s modernizací města byl v 70. a 80. letech průmysl přesunut z jádra města do nově zřízených průmyslových zón na jeho okrajích. Průmyslová zóna Sever I se rozkládá severně od kanálu DTD nedaleko od [[Klisa|Klisy]] a sídlí zde např. závody na zpracování masa nebo chemické podniky. Společnosti Novkabel, Mašinremont a další mají závody v průmyslové zóně Sever II, která je umístěna mezi samotným kanálem a [[Novi Sad (nádraží)|hlavním nádražím]]. Průmyslové zóny Sever III a Sever IV<ref name="pns-81">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 81
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> se nacházejí u ústí kanálu DTD do řeky Dunaje, na severovýchodním okraji města. Poslední uvedená zahrnuje rozsáhlý areál zmíněné [[Rafinerie v Novém Sadu|novosadské rafinerie]]. Průmyslová zóna Východ je umístěna na druhé straně řeky [[Dunaj]]e, v [[Petrovaradín]]u a zahrnuje především areál továrny Pobeda.<ref name="rse3-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = Industrijski park "Pobeda" počinje sa radom u Slobodnoj zoni Novog Sada
| periodikum = B92 Lokal
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/drustvo-industrijski-park-pobeda-pocinje-sa-radom-u-slobodnoj-zoni-novog-sada-2171558
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2022-06-17
}}</ref>

Průmysl města v 90. letech [[20. století]] těžce strádal ekonomickými sankcemi, kterými se západní svět pokoušel izolovat tehdejší politický režim. Sankce a [[hyperinflace]] vedly k dalšími poklesu životní úrovně, zastarávání podniků a snižování výkonnosti výroby. Někteří z velkých producentů museli své závody uzavřít a [[Úpadek|zbankrotovali]]. Mezi takové podniky patřil například Novkabel (výroba elektrických kabelů) – později byl restrukturalizován<ref name="mns-100-sr">{{Citace periodika
| titul = "Novkabel" konačno može neometano da posluje
| periodikum = Moj Novi Sad
| jazyk = srbština
| url = https://www.mojnovisad.com/vesti/novkabel-konacno-moze-neometano-da-posluje-id19990.html
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref>, Pobeda (zpracování kovů), Jugoalat, Albus a HINS ([[chemický průmysl]]). Rafinerie ekonomické škody ustála, byla nicméně cílem bombardování v roce [[1999]].<ref name="istorija-263">{{Citace monografie
 | příjmení = Srbulović
 | jméno = Đorđe
 | odkaz na autora = 
 | titul = Istorija Novog Sada
 | vydavatel = Prometej
 | místo = Novi Sad
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = U socijalizmu i posle njega
 | strany = 263
 | jazyk = srbština
}}</ref>

Pro budoucí rozvoj ekonomiky města vnímá Novi Sad jako nezbytnou revitalizaci opuštěných oblastí ([[brownfield]]ů), opuštěných vojenských objektů a nepoužívaných částí průmyslových zón. V roce [[2021]] byla v Novém Sadu otevřena továrna společnosti Continental Automotive.<ref>[https://www.b92.net/biz/vesti/srbija.php?yyyy=2021&mm=03&dd=09&nav_id=1824040 Článek na portálu b92.net {{sr}}]</ref>

=== Služby ===

Po roce [[2001]] došlo k ekonomice k významném zvratu. Srbsko se otevřelo západnímu světu a začal ekonomický vzestup. Hospodářství se začalo, podobně jako v jiných zemích střední a východní Evropy, orientovat na terciární sektor, tedy služby. Fungující státní podniky byly [[privatizace|privatizovány]]. V roce [[2008]] v ekonomické aktivitě města byly malé podniky zastoupeny 18,3 %, střední 13,4 % a velké 67,9 %,<ref name="pns-56">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 56
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> s tím, že roste podíl malých a středních podniků na úkor těch velkých. Snížila se také nezaměstnanost, z 22,5 % v roce [[2004]] na 14,65 % v roce [[2008]].<ref name="pns-104">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 104
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref>

Význam Nového Sadu jako finančního centra potvrzuje velký počet bank, mezi které patří například Vojvođanska banka, Kulska banka, Panonska banka a pobočky některých dalších mezinárodních finančních ústavů. V roce [[2010]] zde působilo celkem 28 peněžních ústavů.<ref name="pns-77">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 77
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> Ve městě se nachází také i sídlo podniku Naftne industrije Srbije, tedy hlavní ropné společnosti Srbska. V druhé polovině druhé dekády [[21. století]] i v Novém Sadu vznikla velká nákupní centra, jako např. ''BIG'' na třídě ''Sentandrejski put''. V Novém Sadu také sídlí Hospodářská komora Vojvodiny ({{vjazyce2|sr|Privredna komora Vojvodine}}).<ref name="pns-77"/>

=== Turistika ===

Po roce [[2000]] začal počet návštěvníků Nového Sadu pravidelně růst v souvislosti s otevíráním Srbska Evropě. V roce [[2007]] jej navštívilo celkem 97 tisíc návštěvníků.<ref name="pns-137">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 173
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> Hlavní událostí, která přiláká nejvíce návštěvníků, je hudební festival EXIT, který ročně navštíví okolo 150 tisíc lidí. Další akcí, která je populární rovněž v regionu je také [[Novosadský veletrh]] (''Novosadski sajam''), který se koná vždy v květnu. V roce [[2023]] se má uskutečnit již jeho 100. ročník.<ref name="blic20-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = U SUSRET STOGODIŠNJICI Novosadski sajam u jubularnu godinu ulazi sa proširenom ponudom i OČUVANIM KVALITETOM
| periodikum = blic.rs
| url = https://www.blic.rs/vesti/novi-sad/u-susret-stogodisnjici-novosadski-sajam-u-jubularnu-godinu-ulazi-sa-prosirenom/j1qb9rq
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2022-08-26
}}</ref> V roce [[2017]] počet návštěvníků veletrhu dosáhl 130 000 lidí. Veletrh se koná na místním [[Novosadské výstaviště|výstavišti]], které se nachází v západní části města (Detelinara) a které bylo po roce 2000 kompletně zmodernizováno. Výstaviště slouží především pro výstavy v oblasti zemědělské techniky; v provozu je již od roku [[1933]].<ref name="GENS3-137"/>

Ve městě se nachází turistický přístav, které je umístěno na [[Dunaj]]i u [[Varadínský most|Varadínského mostu]], kde zastavují výletní lodě. (na nábřeží ''Sunčani kej'').

Hlavním turisticky atraktivním objektem je nad městem se vypínající [[Petrovaradínská pevnost]]<ref name="SM-135"/> s ikonickou hodinovou věží<ref name="idnes"/>, kde se rovněž nachází i zmíněné městské muzeum a ze kterého se nabízí pohled na historické centrum města. To je rovněž často navštěvovaným místem. 20 km jihozápadně od Nového Sadu dále leží [[Národní park Fruška Gora]], do něhož řada návštěvníků cestuje právě z Nového Sadu. V roce [[2016]] byl ve městě otevřen Dino-park s replikami 26 [[dinosaurus|dinosaurů]]. Oblíbené je rovněž i centrum města, jehož střed byl upraven do podoby na sebe navazujících [[pěší zóna|pěších zón]], včetně hlavní třídy, ulice [[Zmaj Jovina]].<ref name="EUU-685">{{Citace sborníku
 | příjmení = Milinković
 | jméno = Aleksandra
 | titul = Ekološki Uslovi U Najfrekventnijim Pešačkim Ulicama U Centru Novog Sada
 | sborník = Zbornik radova 13. konferencije o tehnikama saobraćajnog inženjerstva
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Fakulta technických věd UNS
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = Novi Sad
 | rok vydání = 2015
 | strany = 685
 | jazyk = angličtina
}}</ref>

Roku [[2008]] město navštívilo celkem 97 tisíc turistů, což představovalo okolo čtyř procent z celkového počtu návštěvníků země.<ref>[http://www.novisad.rs/lat/turizam Článek na portálu novisad.rs {{sr}}]</ref> V první polovině roku [[2018]] bylo v Novém Sadu zaznamenáno okolo dvou set tisíc přenocování.<ref>[https://novisad.travel/cp/turizam-novog-sada-u-prvih-6-meseci-belezi-rekordne-rezultate/ Článek na portálu novisad.travel {{sr}}]</ref> V prvních čtyřech měsících roku [[2022]] to bylo celkem 49 000 přenocování.<ref name="B92A">{{Citace elektronického periodika
| titul = Iz kojih zemalja dolaze turisti koji posećuju Novi Sad?
| periodikum = b92
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/drustvo-iz-kojih-zemalja-dolaze-turisti-koji-posecuju-novi-sad-2168669
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2022-06-17
}}</ref> Nejvíce mezi zahraničními turisty byli zastoupeni návštěvníci z [[Rusko|Ruska]], [[Německo|Německa]] a [[Francie]].

<center>
<gallery heights="120" mode="packed">
File:Most Slobode 1.jpg|[[Most Svobody (Novi Sad)|Most svobody]]
File:Novi Sad City Hall.jpg|Městská [[Radnice (Novi Sad)|radnice]] na [[Náměstí svobody (Novi Sad)|Náměstí svobody]]
File:Katedrala Novi Sad - Srbija.JPG|[[Kostel Jména Panny Marie (Novi Sad)|Kostel Jména Panny Marie]]
File:Sinagoga u Novom Sadu.JPG|Novosadská synagoga
File:Novi Sad IMG 9194.JPG|Letecký pohled
File:Bulevar Mihajla Pupina - panoramio (1).jpg|[[Dělnický dům (Novi Sad)|Dělnický dům]]
File:Wiki.Vojvodina II Freedom Square (Novi Sad) 054.jpg|[[Palác Železný člověk]]
File:Wiki.Vojvodina III Trg Republike (Novi Sad) 147.jpg|Jezdecká socha Petra I. Karađorđeviće na [[Náměstí republiky (Novi Sad)|Náměstí republiky]]
File:Novi Sad, hotel Vojvodina.jpg|[[Hotel Vojvodina]]
File:Novi Sad, budova Bánoviny,.jpg|[[Bánovina (budova)|budova Bánoviny]], dnes sídlo Autonomní oblasti Vojvodina.
Soubor:Clocktower petrovaradin.jpg|Výhled na město u hodin na Petrovaradínské pevnosti, oblíbené místo návštěvníků města.
</gallery>
</center>

=== Věda a výzkum ===

== Doprava ==
=== Silniční doprava ===

[[Soubor:Novisad3.jpg|náhled|Železniční stanice]]
[[Soubor:Novi Sad, přístaviště.jpg|náhled|Přístaviště na Dunaji]]
Novi Sad je významnou zastávkou na mezinárodním dopravním tahu [[Budapešť]] – [[Bělehrad]] (prochází tudy také i dálnice) a vedou sem i některé dopravní tahy regionálního (srbského) významu. Novi Sad je spojen silnicí s následujícími městy: [[Bačka Palanka]], [[Bački Petrovac]], [[Subotica]], [[Bečej]], [[Zrenjanin]], [[Perlez]], [[Sremski Karlovci]], [[Ruma]], [[Beočin]]. Vzhledem k charakteru krajiny, do které je Novi Sad umístěn, není kolem města vybudován okruh (tak jako ho má např. [[Bělehrad]], či [[Obchvat Sarajeva|Sarajevo]]. Roli hlavního průtahu městem hraje Bulvár osvobození, představující centrální osu moderní části města a několik dalších tříd, vystavěných po druhé světové válce v pravoúhlém topografickém plánu.

=== Železniční doprava ===

Město je významnou železniční křižovatkou. [[Železniční trať Bělehrad–Subotica|Hlavní trať]], vedoucí ze [[Subotica|Subotice]] do [[Bělehrad]]u. Severně od města se poté větví do několika dalších tratí: [[Železniční trať Novi Sad–Orlovat|směrem na východ]] (do [[Zrenjanin]]u), [[Železniční trať Novi Sad–Bečej|směrem na sever]] (do [[Bečej]]e) a [[Železniční trať Novi Sad–Bogojevo|směrem na západ]] (do města [[Bogojevo]]).<ref name="pns-111">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 111
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> Město má jedno [[Novi Sad (nádraží)|hlavní nádraží]], které je umístěno v severní části města, na samotném konci [[Bulvár Osvobození|Bulváru osvobození]] ({{vjazyce2|sr|Bulevar oslobođenja}}). V jeho blízkosti stojí také [[Autobusové nádraží Novi Sad|autobusové nádraží]]. Železniční nádraží procházelo v souvislosti s modernizací železniční trati ze Subotice do Bělehradu v první polovině 20. let [[21. století]] rozsáhlou modernizací a bylo proto do roku [[2022]]<ref name="021-101">{{Citace periodika
| titul = Rekonstruisana Železnička stanica u Novom Sadu - novi koloseci, ambulanta, deo za decu...
| periodikum = 021
| jazyk = srbština
| url = https://www.021.rs/story/Novi-Sad/Vesti/300472/FOTO-Rekonstruisana-Zeleznicka-stanica-u-Novom-Sadu-novi-koloseci-ambulanta-deo-za-decu.html
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref> uzavřeno.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| jméno3 = 07:38
| titul = Kako napreduje rekonstrukcija Železničke stanice Novi Sad?
| periodikum = B92 LOKAL
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/ekonomija-kako-napreduje-rekonstrukcija-zeleznicke-stanice-novi-sad-foto-2047647
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-11-01
}}</ref>

=== Vodní doprava ===

Novi Sad se nachází na evropském veletoku Dunaji. Proto nelze zpochybnit význam dopravy lodní, a to ať už osobní (zajištěno je spojení např. do [[Ilok]]u), či nákladní. Přes Novi Sad proplouvají četné nákladní lodě. Město má celkem tři přístavy.<ref name="pns-112">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 112
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref> Na místě, kde kanál [[Kanál Dunaj – Tisa – Dunaj|Dunaj–Tisa–Dunaj]] ústí do Dunaje, se nachází rozsáhlý nákladní přístav. V roce [[2022]] bylo rozhodnuto o jeho kompletní obnově.<ref name="seenews-en">{{Citace elektronického periodika
| titul = DP World starts 30 mln euro overhaul of Serbia's Novi Sad port
| periodikum = seenews
| url = https://seenews.com/news/dp-world-starts-30-mln-euro-overhaul-of-serbias-novi-sad-port-784799
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-05-21
}}</ref> Osobní přístav pro lodě, které plují po Dunaji, se nachází v centru města na nábřeží [[Sunčani Kej]] a byl v roce [[2020]] rekonstruován.<ref>[https://www.b92.net/lokal/novi-sad/servisne-informacije-stigao-albatros-novi-sad-dobio-recni-terminal-foto-1862260 Článek na portálu b92.net {{sr}}]</ref>

=== Letecká doprava ===

Severně od Nového Sadu se nachází malé [[Letiště Čenej|letiště]], které slouží pro sportovní účely<ref name="pns-111"/> a příležitostní nákladní dopravu. Většina obyvatel města nicméně využívá [[Letiště Bělehrad|bělehradské letiště]], která je vzdálené 80 km jihovýchodně a je dobře dostupné po dálnici.

=== Městská doprava ===

Novi Sad má síť městské dopravy, kterou tvoří převážně autobusy. Městský dopravní podnik (JGSP Novi Sad) provozuje městské linky. Autobusová síť zajišťuje dopravu nejen ve městě, ale i v příměstských oblastech. V provozu je několik desítek linek. Původně vyřazené autobusy ze Západní Evropy doplnily později novější a v 3. desetiletí [[21. století]] se město rozhodlo nakoupit i elektrické autobusy.<ref name="B92Au">{{Citace elektronického periodika
| titul = Raspisan tender: Novi Sad nabavlja 10 električnih autobusa za javni vozni park
| periodikum = b92
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/ekonomija-raspisan-tender-novi-sad-nabavlja-10-elektricnih-autobusa-za-javni-vozni-park-2052262
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-12-04
}}</ref> 
 
Vzhledem k roli města jako regionální metropole dojíždí do Nového Sadu i obyvatelé dalších bližších sídel, jakými jsou např. [[Sremski Karlovci]], [[Beočin]], [[Temerin]], [[Báčský Petrovec]] a další. Provozována je proto i síť příměstské dopravy, v některých směrech tuto roli plní i vlaky.

V letech [[1911]]–[[1958]]<ref name="istorija-250">{{Citace monografie
 | příjmení = Srbulović
 | jméno = Đorđe
 | odkaz na autora = 
 | titul = Istorija Novog Sada
 | vydavatel = Prometej
 | místo = Novi Sad
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = U socijalizmu i posle njega
 | strany = 250
 | jazyk = srbština
}}</ref> zde byly v provozu i tramvaje. V souvislosti s modernizací města a jeho rychlým rozvojem se však ukázala jako nemoderní a postupně proto zrušena. Diskuze o možné obnově tramvajové sítě v Novém Sadu se čas od času opětovně objevují.<ref name="blic-100-rs">{{Citace periodika
| titul = Da li bi mogli u Novi Sad DA SE VRATE TRAMVAJI?
| periodikum = Blic
| jazyk = srbština
| url = https://www.blic.rs/vesti/novi-sad/da-li-bi-mogli-u-novi-sad-da-se-vrate-tramvaji/lqm05w8
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref><ref name="nsuzivo-100">{{Citace periodika
| titul = NOVOSADSKI TRAMVAJI: Prošlost ili budućnost gradskog prevoza?
| periodikum = NS Uživo
| jazyk = srbština
| url = https://nsuzivo.rs/novi-sad/novosadski-tramvaji-proslost-ili-buducnost-gradskog-prevoza
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref> Možnost jejich obnovy je zanesena do místního územního plánu.<ref name="blic-101-rs">{{Citace periodika
| titul = NOVO NASELJE U ŠINAMA Tramvaji bi mogli da se vrate u Novi Sad
| periodikum = Blic
| jazyk = srbština
| url = https://www.blic.rs/vesti/novi-sad/novo-naselje-u-sinama-tramvaji-bi-mogli-da-se-vrate-u-novi-sad/tcdg8sb
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref> Předpokládána je obnova do místní části [[Novo Naselje (Novi Sad)|Novo Naselje]].

=== Cyklistická doprava ===

Díky síti moderních širokých bulvárů bylo možné v minulých desetiletích zbudovat v Novém Sadu širokou síť cyklostezek. Město je v Srbsku známé především díky značnému podílu cyklistické dopravy. Jednotlivé cyklopruhy a cyklostezky jsou oddělené od ostatních druhů dopravy. Město má okolo 100 km cyklostezek.<ref name="B92Z">{{Citace elektronického periodika
| titul = Zeleni grad: U Novom Sadu u poslednjoj deceniji u zaštitu životne sredinu uloženo 2,5 milijardi dinara
| periodikum = b92
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/drustvo-zeleni-grad-u-novom-sadu-u-poslednjoj-deceniji-u-zastitu-zivotne-sredinu-ulozeno-2-5-milijardi-dinara-2067057
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-12-04
}}</ref> Městem prochází trasa [[EuroVelo 6]] (vedená po břehu Dunaje) a na síť místních cyklistických tras jsou napojené i ty v pohoří [[Fruška Gora]].<ref name="mns-102.rs">{{Citace periodika
| titul = Gde je raj za bicikliste u Novom Sadu i bližoj okolini
| periodikum = Moj Novi Sad
| jazyk = srbština
| url = https://www.mojnovisad.com/vesti/istrazivali-smo-gde-je-raj-za-bicikliste-u-novom-sadu-i-blizoj-okolini-id18367.html
| datum přístupu = 2023-05-08
}}</ref>

{{Panorama|Novi Sad - Gigapixelna panorama2.jpg|1000|Panorama Nového Sadu}}

== Společnost ==
=== Školství ===

[[Soubor:SŠ Pinki NS.JPG|náhled|Střední dopravní škola v Novém Sadu]]
Novi Sad byl v [[19. století]] považován za tzv. „srbské Atény“<ref name="GENS3-136">{{Citace monografie
 | příjmení = Stamenković
 | jméno = Srboljub
 | odkaz na autora = 
 | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R)
 | vydavatel = Stručna knjiga
 | místo = Beograd
 | rok = 2000
 | počet stran = 
 | isbn = 86-82657-15-5
 | kapitola = Novi Sad
 | strany = 136
 | jazyk = srbština
}}</ref><ref name="politika.rs40-sr">{{Citace periodika
| titul = https://www.politika.rs/sr/clanak/515941/Srpska-Atina-izmedu-dva-veka
| periodikum = politika.rs
| jazyk = sr
| url = https://www.politika.rs/sr/clanak/515941/Srpska-Atina-izmedu-dva-veka
| datum přístupu = 2022-09-25
}}</ref><ref>[http://www.mojnovisad.com/moj-grad/prvi-novosadski/ko-je-kumovao-nazivu-srpska-atina-id5815.html Článek na portálu mojnovisad.com {{sr}}]</ref>, vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o největší město s významným podílem Srbů na území [[Uhersko|Uherska]]. V roce [[1810]], jen dva roky poté, co vznikla v [[Bělehrad]]ě první [[vysoká škola]], bylo v Novém Sadu založeno [[gymnázium]], které dnes nese název spisovatele [[Jovan Jovanović Zmaj|Jovana Jovanoviće Zmaje]] z přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]. Na tomto gymnáziu také působil i buditel [[Pavel Josef Šafařík]]<ref name="RAD-110">{{Citace monografie
 | příjmení = Šeba
 | jméno = Jan
 | odkaz na autora = 
 | titul = Rusko a Malá dohoda v politice světové
 | vydavatel = Melantrich
 | místo = Praha
 | rok = 1936
 | počet stran = 652
 | isbn = 
 | kapitola = II.
 | strany = 110
 | jazyk = čeština
}}</ref> Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] (v roce [[1960]]) pak město získalo i vlastní [[univerzita|univerzitu]]<ref name="istorija-255">{{Citace monografie
 | příjmení = Srbulović
 | jméno = Đorđe
 | odkaz na autora = 
 | titul = Istorija Novog Sada
 | vydavatel = Prometej
 | místo = Novi Sad
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = U socijalizmu i posle njega
 | strany = 255
 | jazyk = srbština
}}</ref><ref name="pns-121">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 121
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref><ref name="SM-125">{{Citace monografie
 | příjmení = Schuman
 | jméno = Michael
 | odkaz na autora = 
 | titul = Serbia and Montenegro
 | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu
 | vydavatel = Facts on File
 | místo = New York
 | rok = 2004
 | počet stran = 
 | isbn = 0-8160-5054-6
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/125 125]
 | jazyk = angličtina
}}</ref> spolu s vlastním kampusem, který se nachází na březích řeky [[Dunaj]]e. 

Bývalá [[Dělnická univerzita (Novi Sad)|Dělnická univerzita]] ({{vjazyce2|sr|Раднички универзитет}}) byla známá především díky vyhořelé [[Budova dělnické univerzity|výškové budově]], která se nachází na ''Stražilovské'' ulici jižně od středu města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| titul = Oživljava stari simbol Novog Sada
| periodikum = B92 LOKAL
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/ekonomija-ozivljava-stari-simbol-novog-sada-foto-2047527
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-11-01
}}</ref> Budova byla později prodána soukromé společnosti a renovována na počátku 20. let [[21. století]]. Otevřena má být roku [[2022]].

V současné době se v Novém Sadu nachází 38 základních škol<ref name="pns-122">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 122
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref>, 4 gymnázia<ref name="pns-121"/> ([[Gymnázium „Jovan Jovanović Zmaj” Nový Sad|Gymnázium „Jovan Jovanović Zmaj“]], Gymnázum Svetozara Markoviće, Gymnázium Isidory Sekulić, Gymnázium Lazy Kostiće), 20 dalších středních škol a kromě státní Univerzity v Novém Sadu (na které studuje cca 50 000 posluchačů) i několik soukromých vysokých škol, např. Univerzita Edukons, Univerzita Hospodářská akademie ({{vjazyce2|sr|Универзитет Привредна Академија}}), a další.

Ve městě dále působí Výzkumný klub ({{vjazyce2|sr|Naučni klub}}).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Otvoren Naučni klub u Novom Sadu – ovo mu je glavni zadatak
| periodikum = B92 LOKAL
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/drustvo-otvoren-naucni-klub-u-novom-sadu-ovo-mu-je-glavni-zadatak-foto-2343676
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

V roce [[2010]] bylo 1,43 % obyvatel města bez jakéhokoliv vzdělání a 12,43 % obyvatel Nového Sadu mělo vysokoškolské vzdělání.<ref name="pns-41">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 41
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref>

=== Zdravotnictví ===

[[File:Urgentni centar Novi Sad 2012.jpg|right|thumb|[[Urgentní příjem]] Klinického centra Vojvodiny, KCV.]]
V Novém Sadu se nachází [[Klinické centrum Vojvodiny]] (KCV), které hraje roli hlavní oblastní nemocnice.<ref name="rtv-200">{{Citace elektronického periodika
| titul = Klinički centar Vojvodine dobio časopis
| periodikum = RTV
| url = https://rtv.rs/sr_lat/vojvodina/novi-sad/klinicki-centar-vojvodine-dobio-casopis_874124.html
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref> V roce [[2005]] zde bylo hospitalizováno celkem 33 000 lidí.<ref name="rtv-201">{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukoliko Vlada Srbije odobri kredit od 24 mil EUR, Novi Sad dobija urgentni centar
| periodikum = ekapija
| url = https://www.ekapija.com/news/10820/ukoliko-vlada-srbije-odobri-kredit-od-24-mil-eur-novi-sad-dobija
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref> Nemocnice leží nedaleko [[Futožský park|Futožského parku]].

Kromě uvedené nemocnice se zde nachází i Instittu pro zdravotní ochranu dětí a mládeže Vojvodiny ({{vjazyce2|sr|Institut za zdravstvenu zaštitu dece i omladine Vojvodine}}), a Speciální nemocnice pro revmatická onemocnění ({{vjazyce2|sr|Specijalna bolnica za reumatske bolesti Novi Sad}}).

Během pandemie nemoci [[COVID-19]] byla v Novém Sadu provozována i speciální nemocnice (třetí v Srbsku) která byla určena pouze pro tento případ.<ref name="rtv-covid">{{Citace elektronického periodika
| titul = Otvorena kovid bolnica u Novom Sadu, prvi pacijenti prebačeni iz KCV
| periodikum = RTV
| url = https://www.rtv.rs/sr_lat/vojvodina/novi-sad/otvorena-kovid-bolnica-u-novom-sadu-prvi-pacijenti-prebaceni-iz-kcv-(video)_1268376.html
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2022-06-14
}}</ref> 

=== Média ===

V Novém Sadu sídlí oblastní veřejnoprávní televize a rozhlas ''Rádio a televize Vojvodiny'' (RTV). Vysílá zde rovněž i městská televizní stanice ({{vjazyce2|sr|Новосадска телевизија}}) a i některé soukromé televizní stanice, např. Kanal 9, Panonija a RTV Most. Významné místní soukromé rozhlasové stanice jsou AS FM a Radio 021.

Ve městě sídlí také noviny [[Dnevnik (noviny)|Dnevnik]]. Sídlí zde některá nakladatelství, např. nakladatelství Matice srbské, Stilos a Prometej. 

=== Sport ===

[[Soubor:SwimmingSpens.jpg|vlevo|náhled|Plavecký bazén v Novém Sadu.]]
Novi Sad má jednu z nejdelších tradic v oblasti sportu v celém Srbsku. Městský střelecký klub, založený v roce 1790, se stal první sportovní organizací v Novém Sadu, ještě v době existence Uherska. Dnes v Novém Sadu působí asi 220 sportovních klubů.

V Novém Sadu sídlí sportovní týmy ''Vojvodina'', které hrají fotbal, basketbal, vybíjenou, házenou, vodní pólo, box, jduo, karate, stolní tenis, tenis a další sporty. Fotbalový tým [[FK Vojvodina Novi Sad|FK Vojvodina]] působí v Novém Sadu již od roku [[1914]] a působí v první fotbalové lize Srbska. V místní části [[Detelinara]] sídlí fotbalový tým [[FK Novi Sad]].

Mezi další sportovní týmy, které jsou v Novém Sadu známé, jsou [[OK Vojvodina]] (vybíjená), [[KK Vojvodina]] (basketbal) [[RK Vojvodina]] (házená) a [[VK Vojvodina]] (vodní pólo).

Na [[Mišeluk]]u u [[Sremska Kamenica|Sremské Kamenice]] se až do roku [[2009]] konaly automobilové a motocyklové závody.

Ve městě se nachází několik tenisových klubů (TK 6. maj, TK Novi Sad, TK As, TK Vojvodina, TK Viner) V lokalitě [[Sajmište]] se nachází nekrytý bazén. V rámci obchodně-sportovního komplexu [[SPENS]] má Novi Sad k dispozici také i bazén krytý.<ref name="pns-142">{{Citace monografie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Profil zajednice
 | vydavatel = město Novi Sad – Kancelář pro místní hospodářský rozvoj
 | místo = Novi Sad
 | rok = 2010
 | strany = 142
 | jazyk = srbština
 | url = http://www.novisadinvest.rs/sites/default/files/dokumenti/profil_zajednice_novi_sad.pdf
}}</ref>

Díky blízkosti pohoří [[Fruška gora]] má město několik turistických klubů. Každý květen se v pohoří koná tzv. [[Fruškogorský maraton]], který je populární nejen mezi obyvateli Nového Sadu, ale přitahuje i účastníky z regionu celé bývalé Jugoslávie.

== Životní prostředí ==
=== Odpadové hospodářství ===

V místní části [[Klisa]] se nachází [[Skládka v Klise|skládka]], kterou by mělo nahradit centrum pro správu odpadu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Novi Sad dobija Regionalni centar za upravljanje otpadom, EVO KAKO ĆE IZGLEDATI
| periodikum = Blic
| url = https://www.blic.rs/vesti/novi-sad/novi-sad-dobija-regionalni-centar-za-upravljanje-otpadom-evo-kako-ce-izgledati/czk0fqg
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref><ref name="tjug"/> Likvidace skládky byla předpokládána již podle územního plánu z roku [[1985]] a pokaždé byla její realizace odsouvána.

=== Znečištění ===

Znečištění ovzduší je měřeno na čtyřech místech v Novém Sadu a nedosahuje takové míry, jako např. v Bělehradě nebo ve [[Skopje]] či [[Zenica|Zenici]]. Výhledově má být zrealizován automatický měřící systém pro znečištění.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Novi Sad izdvaja više od 68 miliona za prvu fazu smart sistema za monitoring vazduha
| periodikum = 021
| url = https://www.021.rs/story/Novi-Sad/Vesti/340176/Novi-Sad-izdvaja-vise-od-68-miliona-za-prvu-fazu-smart-sistema-za-monitoring-vazduha.html
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

Znečištěna bývá i voda v Dunaji, neboť vody z kanalizačního systému Nového Sadu jsou vypouštěny občas do veletoku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Novi Sad na kanalizaciji – Fekalne vode idu direktno u lepi plavi Dunav
| periodikum = luftika.rs
| url = https://luftika.rs/novi-sad-na-kanalizaciji/
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dunav zagađen fekalijama, visok nivo ešerihije posebno u Novom Sadu i Beogradu
| periodikum = N1
| url = https://n1info.ba/regija/a361857-dunav-zagadjen-fekalijama-visok-nivo-eserihije-posebno-u-novom-sadu-i-beogradu/
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref> Město dlouhou dobu nemělo čističku odpadních vod v moderním slova smyslu a její výstavba probíhala teprve až v letech [[2022]] až [[2023]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Izgradnja centralnog prečistača otpadnih voda u Novom Sadu počeće 2023. godine
| periodikum = ekapija
| url = https://www.ekapija.com/news/3931374/izgradnja-centralnog-precistaca-otpadnih-voda-u-novom-sadu-pocece-2023-godine
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref> Zařízení by mělo pokrýt oblast s kapacitou 400 až 500 tisíc lidí, čímž dojde k zlepšení kvality vody v Dunaji.

== Bezpečnost ==

Ve městě se nachází [[Kasárna Majevica]] a srbská armáda je přítomna také v areálu v podhradí Petrovaradínu. [[Kasárna Archibalda Reisse]] byla opuštěna a předána pro potřeby města nebo AP Vojvodina. Ve městě se nacházelo v dobách Jugoslávie (včetně [[SRJ]]) celkem 22 objektů armády, které byly nicméně většinou rozprodány.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vojni kompleksi u Novom Sadu na prodaju po još nižoj ceni
| periodikum = 021
| url = https://www.021.rs/story/Novi-Sad/Vesti/228003/Vojni-kompleksi-u-Novom-Sadu-na-prodaju-po-jos-nizoj-ceni.html
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

Ve městě se nachází velitelství policie, jak pro Novi Sad, tak i pro Autonomní oblast Vojvodinu. Na severním okraji města (v místní části [[Klisa]]) se potom rozkládá rozsáhlý objekt [[Okružní věznice Novi Sad|okružní věznice]], který byl dokončen roku [[1986]].<ref>[http://www.uiks.mpravde.gov.rs/lt/articles/ustanove-za-izvrsenje-krivicnih-sankcija/okruzni-zatvori/okruzni-zatvor-u-novom-sadu/ Profil věznice na stránkách srbského Ministerstva spravedlnosti {{sr}}]</ref> V Novém Sadu také působí i komunální policie, která plní funkci policie městské dle srbských zákonů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na stránkách města Nového Sadu {{sr}} |url=http://www.novisad.rs/lat/komunalna-policija-0 |datum přístupu=2023-06-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230605163636/http://www.novisad.rs/lat/komunalna-policija-0 |datum archivace=2023-06-05 }}</ref>

== Kultura ==

[[File:59.Theaterfestival geht zu Ende. Preisträger auf der Bühne.jpg|right|thumb|Divadelní festival Sterijino Pozorje, který se koná v [[Srbské národní divadlo (Novi Sad)|budově národního divadla]].]]
[[File:City library, Novi Sad.jpg|right|thumb|[[Městská knihovna v Novém Sadu|Městská knihovna]] na ulici [[Dunavska (Novi Sad)|Dunavska]].]]
Novi Sad je kulturním centrem autonomní oblasti Vojvodina<ref name="SM-104">{{Citace monografie
 | příjmení = Schuman
 | jméno = Michael
 | odkaz na autora = 
 | titul = Serbia and Montenegro
 | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu
 | vydavatel = Facts on File
 | místo = New York
 | rok = 2004
 | počet stran = 
 | isbn = 0-8160-5054-6
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/104 104]
 | jazyk = angličtina
}}</ref> a významné kulturní centrum i na úrovni Srbska celkem. V Srbsku je vnímán jako město festivalů, kulturních akcí a specifického prostředí. Pro místní obyvatelstvo má význam i historický, neboť se zde v [[18. století|18.]] a [[19. století]] vytvářely první zárodky srbských kulturních institucí. Další místa, která jsou klíčová pro srbskou národní identitu (např. [[Sremski Karlovci]], pravoslavné kláštery v podhůří [[Fruška Gora|Frušky Gory]]) se nachází v samotné blízkosti Nového Sadu.

=== Kulturní instituce ===
==== Muzea ====

Nejznámějším muzeem je [[Muzeum Vojvodiny]], které bylo zřízeno již v roce [[1847]]. V muzeu je umístěna stálá výstava historie města a regionu. Muzeum Nového Sadu se nachází na [[Petrovaradínská pevnost|Petrovaradínské pevnosti]]<ref>[https://www.traveltonovisad.com/sr/muzeji-u-novom-sadu/muzej-grada-novog-sada/ Stránka muzea na webových stránkách Travel to Novi Sad {{en}}]</ref> a věnuje se vzniku a vývoji tohoto původně rakouského opevnění. V centru města sídlí ještě [[Muzeum současného umění (Novi Sad)|Muzeum současného umění]]. Po smrti oblíbeného balkánského písničkáře [[Đorđe Balašević]]e bylo rozhodnuto o zřízení muzea, které by bylo věnované jemu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| titul = Novi Sad dobija muzej posvećen Đorđu Balaševiću
| periodikum = B92 LOKAL
| url = https://www.b92.net/lokal/novi-sad/drustvo-novi-sad-dobija-muzej-posvecen-dordu-balasevicu-1929032
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2021-11-01
}}</ref>

==== Divadla ====

V roce [[1861]] zde bylo zřízeno srbské divadlo.<ref name="GENS3-137">{{Citace monografie
 | příjmení = Stamenković
 | jméno = Srboljub
 | odkaz na autora = 
 | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R)
 | vydavatel = Stručna knjiga
 | místo = Beograd
 | rok = 2000
 | počet stran = 
 | isbn = 86-82657-15-5
 | kapitola = Novi Sad
 | strany = 137
 | jazyk = srbština
}}</ref> Dnes zde v [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistické]] [[Srbské národní divadlo (Novi Sad)|budově]] s přezdívkou "bunkr" působí Srbské národní divadlo. Nedaleko od něj se nachází potom i divadlo městské – [[Novosadské divadlo]] ({{vjazyce2|sr|Novosadsko pozorište}} {{vjazyce2|hu|Újvidéki színház}}). Dále je zde také Divadlo mládeže ({{vjazyce2|sr|Pozorište mladih}}), které sídlí v budově [[Sokolský dům (Novi Sad)|sokolského domu]]) a Novi Teatar.

==== Galerie ====

Ve městě působí několik muzeí a značný počet soukromých, nebo veřejných [[galerie umění|galerií]]. Největší galerií je potom [[Galerie Matice srbské]] (zřízena v roce [[1958]]<ref name="GENS3-137"/>, která provozuje dvě instituce tohoto typu v centru města. Galerie [[Výtvarné umění|výtvarného umění]] vystavuje rozsáhlou sbírku [[Rajko Mamuzić|Rajka Mamuziće]] a [[Pavel Beljanski|Pavla Beljanského]] z první poloviny [[20. století]].

==== Kulturní centra ====

Ve městě se nachází rovněž i značný počet kulturních center. Nejznámější je [[Kulturní centrum Nového Sadu]] (KCNS/КЦНС), kde se konají různé výstavy, literární večery nebo hudební představení. Mezi další se potom řadí centrum mládeže KC13, nebo studentské kulturní centrum Fabrika. Ve městě působí i kulturní centra dalších zemí, jako např. American Corner, italské a francouzské kulturní centrum, a Institut pro kulturu Vojvodiny. Do budoucna mají být zřízena kulturní centra na jednotlivých místních částech (např. [[Novo naselje]]). Výhledově má být na areál s řadou kulturních zařízení přebudováno i místní [[Nákladové nádraží (Novi Sad)|nákladové nádraží]] ({{vjazyce2|sr|Ранжирна станица}})<ref>[https://www.gradnja.rs/ranzirna-stanica-novi-sad-zabriskie/ Článek na portálu gradnja.rs {{sr}}]</ref> Kulturní akce jsou rovněž pořádány i v budově [[Novosadská synagoga|Novosadské synagogy]].

==== Další organizace ====

V Novém Sadu se nachází [[Archiv Vojvodiny]], který slouží pro účely uchovávání písemností autonomní oblasti a dále [[Historický archiv Novi Sad]], který zde v roce [[2016]] získal moderní budovu.

V Novém Sadu sídlí rovněž i [[Společnost spisovatelů Vojvodiny]] ({{vjazyce2|sr|Društvo književnika Vojvodine}}) a [[Sdružení výtvarníků Vojvodiny]] ({{vjazyce2|sr|Udruženje likovnih umetnika Vojvodine}}).

==== Kulturní akce ====

Dnes je město z kulturního hlediska známé také díky letnímu festivalu [[EXIT (festival)|EXIT]]<ref>Jojić Novaković, Đ., Mandarić, M. – Do events contribute to the brand of Novi Sad? A millennials` perspective – Hotel and Tourism Management, 2019, Vol. 7, No. 1: 47-59</ref>, který se zde koná již od roku [[2000]] pravidelně na začátku léta a je jednou z hlavních kulturních akcí během festivalové sezony v celé zemi. Mezi další velké kulturní akce v Novém Sadu patří také filmový festival Cinema City, který se odehrává na zhruba dvaceti lokalitách v celém městě, dále potom [[Novosadský jazzový festival]], divadelní festival [[Sterijino Pozorje]], festival pro děti [[Zmajeve dečje igre]], [[Tamburica fest]], alternativní divadelní festival [[INFANT (divadelní festiva)|INFANT]] a další.

Město Novi Sad se snaží podporovat kulturní aktivity. V letech [[2015]]–[[2016]] např. přijalo první kulturní strategii na nadcházející období. Město získalo status [[Evropské město kultury]] pro rok [[2022]].<ref name="orf-de"/> V roce [[2019]] potom titul ''Hlavní město mladých Evropy'' ({{vjazyce2|en|European Youth Capital}}).

=== Kulturní památky a pamětihodnosti města ===

[[File:Spomenik žrtvama racije, Novi Sad 02.jpg|right|thumb|Památník židovských obětí z druhé světové války.]]
[[File:Spomenik Jovanu Jovanovicu Zmaju.JPG|right|thumb|Památník spisovatele [[Jovan Jovanović Zmaj|Jovana Jovanoviće Zmaje]] a [[Vladičanski dvor]] (v pozadí) v centru města.]]
[[File:Wiki.Vojvodina II Name of Mary Church (Novi Sad) 020.jpg|right|thumb|[[Kostel Jména Panny Marie (Novi Sad)|Kostel Jména Panny Marie]] v centru města.]]
Řada objektů v Novém Sadu je chráněna jako kulturní památky. Ty spadají do třech kategorií: Památky mimořádného významu (celkem 3), památky velkého významu (celkem 20) a [[Kulturní památka (Srbsko)|kulturní památky]] jako takové, kterých je celkem 78. Z třetí uvedené kategorie se 5 nachází na území [[Petrovaradín]]a a 7 na území [[Sremska Kamenica|Sremské Kamenice]]. Mezi památkově chráněné objekty patří samozřejmě hlavní pamětihodnosti Nového Sadu (ty jsou evidovány jako tzv. kulturní památky mimořádného, resp. velkého významu).

Památková ochrana je předmětem diskuzí a debat. Stejně jako ve všech zemích Jihovýchodní Evropy je i v Novém Sadu téma prolomení památkové ochrany a případné zbourání kulturních památek. Příkladem může být např. i výstavba [[Pupinův palác|Pupinova paláce]] v centru města na počátku [[21. století]], pro niž musela ustoupit budova bývalé [[Komunální banka (Novi Sad)|Komunální banky]]. Některé secesní prvky budovy byly nicméně zachovány a inkorporovány do nové stavby.<ref>[https://www.021.rs/story/Novi-Sad/Vesti/131779/FOTO-Srusena-zasticena-zgrada-banke-zbog-izgradnje-solitera.html Článek na portálu 021.rs {{sr}}]</ref>

== Ve filmu ==

V Novém Sadu se natáčelo několik filmů, např. [[The Raven (film)|The Raven]] z roku [[2012]], nebo komedie [[Ibiza (film)|Ibiza]] z roku [[2018]].

== Osobnosti ==

* [[Pavel Josef Šafařík]] ([[1795]]–[[1861]]), slovenský spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec
* [[Mileva Marićová]] ([[1875]]–[[1948]]), matematička a fyzička, první manželka Alberta Einsteina
* [[Tommy Lapid]] ([[1931]]–[[2008]]), izraelský novinář a politik
* [[Danilo Kiš]]<ref name="SM-115">{{Citace monografie
 | příjmení = Schuman
 | jméno = Michael
 | odkaz na autora = 
 | titul = Serbia and Montenegro
 | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu
 | vydavatel = Facts on File
 | místo = New York
 | rok = 2004
 | počet stran = 
 | isbn = 0-8160-5054-6
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/115 115]
 | jazyk = angličtina
}}</ref> ([[1935]]–[[1989]]), spisovatel
* [[Đorđe Balašević|Djordje Balašević]] (* [[1953]]–[[2021]]), rockový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista.
* [[Refik Memišević]] ([[1956]]–[[2004]]), zápasník, olympionik
* [[Monika Selešová]]<ref name="istorija-258">{{Citace monografie
 | příjmení = Srbulović
 | jméno = Đorđe
 | odkaz na autora = 
 | titul = Istorija Novog Sada
 | vydavatel = Prometej
 | místo = Novi Sad
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = U socijalizmu i posle njega
 | strany = 258
 | jazyk = srbština
}}</ref><ref name="SM-135"/> (* [[1973]]), americká tenistka
* [[Marija Veger]], bývalá srbská basketbalistka.<ref name="istorija-258"/>
* [[Borisav Atanasković]] (1931—1994), srbský a jugoslávský spisovatel
* [[Isidor Bajić]] (1878—1915), srbský skladatel a učitel
* [[Janika Balázs]], maďarský hudebník hrající na [[tambura|tamburu]]
* [[Aleksandar Tišma]], srbský spisovatel
* [[Želimir Žilnik]], dokumentarista
* [[Katalin Ladik]] (* 1942), maďarská básnířka a performerka
* [[Vasa Stajić]], ředitel Matice srbské
* [[Marija Trandafil]], srbská donátorka
* [[Isidor Bajić]], zakladatel první hudební školy v Novém Sadu
* [[Jovan Grčić Milenko]], básník a překladatel
* [[Kosta Trifković]], autor divadelních komedií.
* [[Miroslav Antić]] (1932—1986), srbský básník
* [[Svetozar Miletić]]<ref name="NIS-38">{{Citace monografie
 | příjmení = Petsinis
 | jméno = Vassilis
 | odkaz na autora = 
 | titul = National identity in Serbia
 | url = https://archive.org/details/nationalidentity0000pets
 | vydavatel = I. B. Taurus
 | místo = New York
 | rok = 2020
 | počet stran = 
 | isbn = 978-1-7883-1709-2
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/nationalidentity0000pets/page/38 38]
 | jazyk = angličtina
}}</ref> ([[1826]]–[[1901]]), srbský politik z [[19. století]].
* [[Nenad Čanak]]<ref name="NIS-136">{{Citace monografie
 | příjmení = Petsinis
 | jméno = Vassilis
 | odkaz na autora = 
 | titul = National identity in Serbia
 | url = https://archive.org/details/nationalidentity0000pets
 | vydavatel = I. B. Taurus
 | místo = New York
 | rok = 2020
 | počet stran = 
 | isbn = 978-1-7883-1709-2
 | kapitola = 
 | strany = [https://archive.org/details/nationalidentity0000pets/page/136 136]
 | jazyk = angličtina
}}</ref>, ekonom

== Významná ocenění ==

Město Novi Sad uděluje ocenění: Únorovou cenu ({{vjazyce2|sr|Februarska nagrada}})<ref>[https://skupstina.novisad.rs/februarska-nagrada/ Článek o ocenění na stránkách Zastupitelstva města Nového Sadu] {{sr}} </ref>, Říjnová cena ({{vjazyce2|sr|Oktobarska nagrada}}) a Listopadovou cenu ({{vjazyce2|sr|Novembarska povelja}}). První uvedená se uděluje v souvislosti s výročím udělení statutu města Novému Sadu Marií Terezií.<ref name="rtv-lat">{{Citace periodika
| titul = Dan grada Novog Sada: Februarska nagrada kompozitoru Stevanu Divjakoviću
| periodikum = RTV
| jazyk = sr
| url = https://www.rtv.rs/sr_lat/vojvodina/novi-sad/dan-grada-novog-sada-februarska-nagrada-kompozitoru-stevanu-divjakovicu_1310500.html
| datum přístupu = 2022-09-25
}}</ref>

Den města Nového Sadu je [[1. únor]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 1. фебруар Дан Новог Сада
| periodikum = Prometej
| url = https://www.prometej.rs/datumi/1-februar-dan-novog-sada/
| jazyk = srbština
| datum přístupu = 2023-06-05
}}</ref>

== Partnerská města ==

* {{flagicon|Montenegro}} [[Budva]], [[Černá Hora]]
* {{flagicon|Germany}} [[Dortmund]], [[Německo]]
* {{flagicon|Greece}} [[Helioupolis]], [[Řecko]]
* {{flagicon|China}} [[Čchang-čchun]], [[Čína]]
* {{flagicon|Ukraine}} [[Lvov]], [[Ukrajina]]
* {{flagicon|Italy}} [[Modena]], [[Itálie]]
* {{flagicon|Rusko}} [[Nižnij Novgorod]], [[Rusko]]
* {{flagicon|UK}} [[Norwich]], [[Spojené království|Velká Británie]]
* {{flagicon|Hungary}} [[Pécs]], [[Maďarsko]]
* {{flagicon|Romania}} [[Temešvár]], [[Rumunsko]]

== Odkazy ==
=== Reference ===

{{Překlad|sr|Novi Sad|15584412}}
<references/>

=== Externí odkazy ===

* {{Commonscat|Novi Sad}}
* {{Otto|heslo=Sad Nový}}
* [http://www.novisad.rs/ Oficiální webové stránky města]
* [http://www.novisad.rs/sites/default/files/documents/nacrt_strategije_odrzivog_razvoja_gns.pdf Strategija održivog razvoja Grada Novog Sada, 2015] {{sr}}
* [http://www.nsurbanizam.rs/sites/default/files/1812-Studija%20zelenih%20i%20rekreativnih%20povrsina.pdf Studija zelenih i rekreativnih površina] {{sr}}

{{Novi Sad}}
{{Srbsko}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Srbsko}}

[[Kategorie:Novi Sad| ]]
[[Kategorie:Města v Srbsku]]
[[Kategorie:Sídla na Dunaji]]
[[Kategorie:Opština Novi Sad]]
[[Kategorie:Vzniklo 1694]]
[[Kategorie:Přístavní města v Evropě]]