Zobrazení zdroje stránky Senát Parlamentu České republiky

{{Infobox - parlament
| barva = #002277
| barva textu = white
| název = Senát Parlamentu České republiky
| znak = Senate of the Czech Republic Logo.svg
| velikost znaku = 290px
| období = 14. funkční období
| členů = [[Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2024–2026)|81 senátorů]]{{refn|group="p"|Dne 30. října 2024 zemřel senátor [[Roman Kraus]], a Senát PČR tak má dočasně 80 členů.}}
| druh komor = [[horní komora]]
| založeno = 18. prosince 1996
| sídlo = [[Valdštejnský palác]]
| druh předsedy = [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|Předseda]]
| předseda = [[Miloš Vystrčil]]
| strana = [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| volby = 1. listopadu 2022
| druh předsedy2 = 1. místopředseda
| předseda2 = [[Jiří Drahoš]]
| strana2 = [[Starostové a nezávislí|STAN]]
| volby2 = 1. listopadu 2022
| strana3 = [[KDU-ČSL]]
| předseda3 = [[Jitka Seitlová]]
| druh předsedy3 = Místopředsedkyně
| volby3 = 1. listopadu 2022
| strana4 = [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| předseda4 = [[Jiří Oberfalzer]]
| druh předsedy4 = Místopředseda
| volby4 = 1. listopadu 2022
| strana5 = [[ANO 2011|ANO]]
| předseda5 = [[Ladislav Václavec]]
| druh předsedy5 = Místopředseda
| volby5 = 30. října 2024
| struktura = Senát_PČR_30.10.2024.svg
| subjekt1 = Vláda (59)
| strany1 = {{legenda|#034EA2|[[Senátorský klub ODS a TOP 09|Klub ODS a TOP 09]] (29)}}
*{{legenda|#034EA2|''[[Občanská demokratická strana|ODS]] (18)''{{refn|group="p"|Zahrnuje senátora [[Tomáš Goláň|Tomáše Goláně]], zvoleného jako nestraníka za hnutí [[SEN 21]], který však v říjnu 2020 vstoupil do [[Občanská demokratická strana|ODS]].{{#tag:ref|{{Citace elektronické monografie | titul = Vstup do ODS | vydavatel = tomasgolan.cz | datum vydání = 2020 | datum přístupu = 2020-11-12 | url = https://tomasgolan.cz/vstup-do-ods/}}|name="ref1"}}}}}}
*{{legenda|#993366|''[[TOP 09]] (7)''}}
*{{legenda|#22BDBA|''[[Svobodní]] ([[Jaroslav Chalupský|1]])''}}
*{{legenda|#FFF021|''[[Tábor 2020|T2020]] ([[Marek Slabý|1]])''}}
*{{legenda|#87BBFF|''[[ProMOST]] ([[Jan Paparega|1]])''}}
*{{legenda|#DDDDDD|''[[Nezávislost#Nezávislí_kandidáti|nezávislý]] ([[Stanislav Balík (1978)|1]])''}}
{{legenda|#CD0F69|[[Senátorský klub Starostové a nezávislí|Klub STAN]] (18)}}
*{{legenda|#CD0F69|''[[Starostové a nezávislí|STAN]] (15)''}}
*{{legenda|#78569B|''[[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] (3)''}}
{{legenda|#FFD700|[[Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí|Klub KDU-ČSL]] (12)}}
*{{legenda|#FFD700|''[[KDU-ČSL]] (12)''}}
| subjekt2 = Opozice (21)
| strany2 = {{legenda|#111E6C|[[Senátorský klub ANO 2011|Klub ANO]] (14)}}
*{{legenda|#111E6C|''[[ANO 2011|ANO]] (12)''}}
*{{legenda|#FF5F61|''[[Sociální demokracie (Česko)|SOCDEM]] ([[Petr Vícha|1]])''}}
*{{legenda|#0033FF|''[[Přísaha občanské hnutí|PŘÍSAHA]] ([[Robert Šlachta|1]])''}}
{{legenda#|#00A3AD|[[Senátorský klub SEN 21 a Piráti|Klub SEN 21 a Piráti]] (5)}}
*{{legenda|#00A3AD|''[[SEN 21]] (3)''}}
*{{legenda|#000000|''[[Česká pirátská strana|Piráti]] ([[Adéla Šípová|1]])}}
*{{legenda|#EA555B|''[[Rozvíjíme Hradec|RH]] ([[Jan Holásek|1]])}}
{{legenda|#DEDEDE|[[Nezařazení (Senát)|nezařazení do klubu]] (2)}}
*{{legenda|#104E8B|''[[Nezávislí|NEZ]] ([[Jana Zwyrtek Hamplová|1]])''}}
*{{legenda|#DDDDDD|''[[Nezávislost#Nezávislí_kandidáti|nezávislá]] ([[Daniela Kovářová|1]])''}}
| volební systém = [[Dvoukolový volební systém|dvoukolový většinový]]
| volební období = 6 let
| předchozí volby = [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2. – 10. října 2020]]<br />[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|23. září – 1. října 2022]]<br />[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2024|21. – 28. září 2024]]
| následující volby = 2026, 2028, 2030<!-- [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2026]]<br />[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2028]]<br />[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2030]] -->
| sál = Senat 2833.jpg
| web = [http://www.senat.cz senat.cz]
| popisek sál = [[Valdštejnský palác]], [[Malá Strana]], [[Praha]]
| dolní komora = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| subjekt3 = Uvolněné (1)
| strany3 = Uvolněný mandát (1)
}}
'''[[Senát]] Parlamentu České republiky''' je [[horní komora]] [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]].

Jeho postavení je upraveno v [[Ústava České republiky|Ústavě ČR]], přijaté roku 1992. V Senátu zasedá 81 [[senát]]orů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.

Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál [[Valdštejnský palác|Valdštejnského paláce]] spolu s [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnskou zahradou]], [[Valdštejnská jízdárna|Valdštejnskou jízdárnou]] a dále [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratským palácem]] a [[Malý Fürstenberský palác|Malým Fürstenberským palácem]].

== Horní komory v předchozích státních útvarech ==
=== Rakousko-Uhersko ===
Horní komorou zákonodárného sboru byla [[Panská sněmovna]] [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Ta byla tvořena dědičnými členy (např. církevními hodnostáři) a členy jmenovanými. V roce 1907 byl reformou omezen počet doživotně jmenovaných členů a stanoven jejich počet mezi 150 a 170. 

Z osobností, které post v Panské sněmovně získali díky příslušnosti k českým šlechtickým rodům, byli významnými členy například [[Josef František z Colloredo-Mannsfeldu|Josef František Colloredo-Mannsfeld]], [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolf Josef Schwarzenberg]], [[Karel IV. ze Schwarzenbergu|Karel IV. Schwarzenberg]], [[Zdenko Krakowský z Kolowrat]] či [[Jaromír Černín z Chudenic]]. Dále byla do Panské sněmovny jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech [[František Palacký]], později [[Antonín Randa]], [[Alois Pražák]], [[František Ladislav Rieger]], [[Jaroslav Vrchlický]] či [[Antonín Dvořák]]. 

=== Československo ===
[[první republika|Prvorepublikovou]] horní komorou byl [[Senát Národního shromáždění ČSR|Senát Národního shromáždění]] [[Československo|ČSR]].

Po vzniku Československé republiky byla 29. února 1920 přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i&nbsp;po vzoru [[Francie]] a [[Spojené státy americké|USA]] předjímala [[Bikameralismus|dvoukomorový parlament]]. Skládal se z [[Poslanecká sněmovna Národního shromáždění|Poslanecké sněmovny]] s třemi sty členy a [[Senát Národního shromáždění ČSR|Senátu]] se sto padesáti členy. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu 1920, krátce po prvních volbách do Sněmovny. Díky změnám a předčasným termínům následující volby probíhaly současně s&nbsp;volbami do Sněmovny, což spolu se shodným poměrným systémem mělo za následek, že stranické složení Senátu do značné míry kopírovalo složení dolní komory parlamentu a proklamovaná funkce „pojistky demokracie“ byla zcela iluzorní.

{{citát|Už tehdy, kdy byl vytvořen senát v této podobě, ozvaly se hlasy, že k ničemu nebude. A ukázalo se vskutku, že po celou dobu svého trvání neučinil ničeho, co by se podobalo činu. Naprostý úpadek jeho vlivu jest mimo jiné pozorovati také z té okolnosti, že jeho členové, ač je mezi nimi jistě řada významných osobností, byli úplně odsunuti stranou, jde-li o sestavování vlády. Zatím má senát pro politické strany jen tu nepopíratelnou výhodu, že mohou v něm umístiti své politické veterány, o které by se, kdyby nebylo tohoto pensijního ústavu, musili mnohdy postarati jinak…|[[Ferdinand Peroutka]]<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Peroutka
 | jméno = Ferdinand
 | odkaz na autora = Ferdinand Peroutka
 | autor = 
 | spoluautoři = 
 | titul = Politická role senátu
 | periodikum = Přítomnost
 | odkaz na periodikum = Přítomnost (časopis)
 | rok = 1924
 | měsíc = leden
 | ročník = 
 | číslo = 2
 | strany = 
 | url = 
 | issn = 
}}</ref>}}

Významnými členy prvorepublikového senátu byli například [[Božena Viková-Kunětická]], [[Alois Jirásek]], [[Václav Klofáč|Václav Klofáč,]] [[Vavro Šrobár]], [[Viktor Dyk]], [[František Soukup]], [[Bohumír Šmeral]], [[František Udržal]] nebo [[Františka Plamínková]]. 

Obě komory byly prezidentem definitivně rozpuštěny bezprostředně po [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupaci Čech a Moravy]].

V poválečné republice nebyla instituce senátu obnovena, ačkoliv určitý charakter druhé komory měla slovenská frakce poslanců Národního shromáždění.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Neubauer
 | jméno = Zdeněk
 | odkaz na autora = Zdeněk Neubauer (právník)
 | autor = 
 | spoluautoři = 
 | titul = Kontinuita a revoluce
 | periodikum = Právní prakse
 | odkaz na periodikum = 
 | rok = 1946
 | měsíc = 
 | ročník = 
 | číslo = 
 | strany = 161
}}</ref> Tento stav však trval jen do roku 1948. [[Ústava Československé republiky|Květnová ústava]] zavedla striktně jednokomorové Národní shromáždění. [[Slovenská národní rada]] byla sice zachována, její usnesení zůstala omezená teritoriálně ([[Slovensko]]) i tematicky, a nově byla postavena pod kontrolu Národního shromáždění i vlády.

=== Federativní Československo ===
Ve federativním Československu od roku 1969 do roku 1992 existovalo dvoukomorové [[Federální shromáždění]]. Podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o&nbsp;československé federaci, se FS skládalo ze [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] a [[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovny národů]]. Povahu horní komory, založené na regionálním principu, měla Sněmovna národů. Ze 150 poslanců Sněmovny národů bylo 75 voleno v [[Česká socialistická republika|České socialistické republice]] a 75 ve [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republice]].

Zpočátku však nebyla Sněmovna národů volená řádnými volbami. Poslance za SSR zvolila ze svých řad Slovenská národní rada a poslance za ČSR zvolila ze svých řad rozšířená prozatímní [[Česká národní rada]] vytvořená na základě ústavního zákona č. 77/1968 Sb., o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky. První řádné volby do Federálního shromáždění proběhly až 26.–27.11.1971; potom se konaly každých 5 let.<ref>http://www.psp.cz/eknih/1969fs/rejstrik/info.htm Index k zápisům o společných schůzích SL a SNa k zápisům o samostatných schůzích sněmoven FS ČSSR], Společná Česko-Slovenská digitální parlamentní knihovna [cit. 2010-10-20])</ref> Pouze po [[Sametová revoluce|listopadu 1989]] byla část poslanců [[Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990|vyměněna kooptací]] namísto řádných voleb.

Postavení Sněmovny národů v rámci Federálního shromáždění ČSSR bylo silnější, než postavení Senátu v rámci prvorepublikového parlamentu. Obě sněmovny FS si byly rovnocenné. K platnému usnesení a přijetí zákona bylo třeba souhlasu [[Kvalifikovaná většina|kvalifikované většiny]] poslanců v obou sněmovnách. Vedle toho platil zákaz majorizace při společném hlasování hlasování obou sněmoven o řadě zákonů a při hlasování o důvěře vládě, což znamená, že menšina slovenských poslanců nesměla být přehlasována českou většinou a mohla sporné usnesení zablokovat. Pokud obě sněmovny hlasovaly různě, mohly se usnést na tzv. dohodovacím řízení, kdy byl vytvořen dohodovací výbor, tvořený zpravidla 20 poslanci (po deseti za každou sněmovnu). Pokud by ani dohodovací výbor nedošel ke shodě, mohl prezident Federální shromáždění rozpustit a vypsat nové volby. V podmínkách [[normalizace]] však takových případ neshody prakticky nastat nemohl a&nbsp;k&nbsp;rozpuštění Federálního shromáždění nedošlo ani později.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Gerloch
 | jméno = Aleš
 | odkaz na autora = 
 | titul = Senát České republiky v evropském kontextu
 | url = http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/webFile/50314/42701/21%2520Vybrana%2520pojednani%2520o%2520druhych%2520komorach%252C%2520Ales%2520Gerloch.doc
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 20.10.2010
 | vydavatel = Senát PČR
 | místo = 
 | jazyk = 
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110519061128/http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/webFile/50314/42701/21%2520Vybrana%2520pojednani%2520o%2520druhych%2520komorach%252C%2520Ales%2520Gerloch.doc
 | datum archivace = 2011-05-19
 | nedostupné = ano
}}</ref>

Sněmovna národů, stejně jako celé Federální shromáždění, zanikla k 31. prosinci 1992.

== Historie českého Senátu ==
{{Podrobně|Seznam členů vedení Senátu Parlamentu České republiky}}
Česká socialistická republika (1969–1990) a Česká republika (1990–1992) měla jednokomorovou [[Česká národní rada|Českou národní radu]]. Při [[Zánik Československa#Zánik (rozdělení) v roce 1992|rozdělení federace]] vyvstal však problém s umístěním českých poslanců zanikajícího Federálního shromáždění. Nová [[Ústava České republiky]], účinná od 1. ledna 1993, zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a Senátu. Do doby jeho ustavení bylo zamýšleno zřídit [[Prozatímní Senát]] (čl. 106 odst. 2 Ústavy), ale ten nakonec uzákoněn nebyl.

=== Období 1996 až 1998: Ústavní většina vládních stran v prvních volbách ===
[[Soubor:Pithart Petr 6168.JPG|náhled|První předseda českého Senátu a někdejší disident a premiér [[Petr Pithart]] (KDU-ČSL)|alt=]]
Nakonec byly [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|první volby do Senátu Parlamentu ČR uspořádány až na podzim roku 1996]]. Jelikož šlo o první volby do senátu, 1/3 obvodů volila senátora na 2 roky, 1/3 zvolila senátora se čtyřletým mandátem a pouze 1/3 volila senátora s ústavou předepsaným šestiletým mandátem. Zkrácením prvních mandátů u&nbsp;vybraných senátních obvodů byla naplněna ústavní klauzule, dle které se volby do Senátu konají každé 2 roky a volí se 1/3 senátu (samotná délka mandátu je 6 let). První, tzv. ustavující schůze Senátu se konala ve středu 18. prosince 1996, kdy bylo zvoleno vedení nově vzniklého Senátu. Prvním [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předsedou Senátu]] se stal [[Petr Pithart]] z [[KDU-ČSL]].

Hned v prvních volbách zvítězili kandidáti [[Druhá vláda Václava Klause|vládní]] [[Občanská demokratická strana|ODS]] (32 senátorů), kteří společně se senátorským klubem [[KDU-ČSL]] (13 senátorů) a klubem [[Občanská demokratická aliance|ODA]] (7 senátorů) získali v horní komoře parlamentu ústavní většinu 52 senátorů. Tato provládní koalice vydržela až do pádu [[Druhá vláda Václava Klause|vlády Václava Klause]] na přelomu let 1997 a 1998.

=== Období 1998 až 2006 ===
[[Soubor:Sobotka1.jpg|náhled|Bývalý předseda Senátu [[Přemysl Sobotka]] (ODS)]]
Následně Senát podporoval [[Vláda Josefa Tošovského|úřednickou vládu Josefa Tošovského]] a to až do [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|předčasných voleb v červnu 1998]]. Po sněmovních volbách podepsaly dvě nejsilnější parlamentní strany ([[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]]) tzv. [[Opoziční smlouva|Opoziční smlouvu]], která dávala nejen možnost oběma politickým stranám měnit ústavu (společně měly více než 3/5 ústavní většinu jak v PS, tak v Senátu), ale zároveň i vládní sociální demokracie podpořila kandidáta ODS ([[Libuše Benešová]]) do funkce předsedy Senátu. Tato politická konstelace však vydržela pouze do [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000|senátních voleb r. 2000]], kdy většinu křesel v Senátu obsadili členové [[Čtyřkoalice]]. Úspěch malých stran zaznamenaly i [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2002|volby do Senátu r. 2002]], kdy [[Čtyřkoalice]] opět vyhrála, tentokrát se však jednalo o vládní subjekt a Senát tak dál podporoval [[Vláda Vladimíra Špidly|Špidlův kabinet]], vzniklý v létě 2002. Opozice vedená ODS ([[Mirek Topolánek|M. Topolánek]]) získala kontrolu nad Senátem po [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004|volbách r. 2004]], kdy ČSSD vedená premiérem [[Stanislav Gross|S. Grossem]] utrpěla velkou porážku a v Senátu měla po volbách pouhých 7 zástupců. Úspěch ODS se opakoval i v supervolebním roce 2006, kdy M. Topolánek jako premiér obhájil post nejsilnější strany i ve [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006|volbách do Senátu]].

=== Období 2006 až 2016 ===
Volby do Senátu r. 2006 mají prvenství v tom, že poprvé v dějinách získala jedna strana dostatečný počet senátorů, aby mohla po volbách disponovat většinou senátních hlasů. V roce 2006 se to povedlo [[Občanská demokratická strana|ODS]], která v l. 2006–2008 měla 42 senátory, tedy více než polovinu celkového počtu senátorů. Tuto nadpoloviční většinu ztratila v [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008|následujících volbách v r. 2008]], [[Druhá vláda Mirka Topolánka|vládní koalice vedená ODS]] si však většinu v Senátu udržela. Teprve v roce 2010 dokázala [[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]] zopakovat takový [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2010|výsledek senátních voleb]], jaký měla v roce 2006 ODS, tedy výsledné obsazení nadpoloviční většiny křesel v Senátu jedinou polit. stranou, v tomto případě opoziční ČSSD, tento úspěch byl nazýván jako oranžová tsunami, podle oranžové barvy, která v té době byla symbolem ČSSD. Úspěch ČSSD se opakoval i v r. 2012, kdy po [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|senátních volbách]] dále posílila na celkových 44 senátory.

Na jaře 2013 se Senát rozhodl podat ústavní žalobu na prezidenta [[Václav Klaus|Klause]] kvůli jeho novoroční amnestii a dalším činům z minulosti. Žalobu podpořili především senátoři ČSSD. Nakonec o ní však [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] nikdy nerozhodl.

Teprve [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014|senátní volby v r. 2014]] znamenaly ztrátu nadpoloviční většiny pro ČSSD (jejich senátorský klub měl po volbách 35 členů), ale samotná [[Vláda Bohuslava Sobotky|vládní koalice]] ([[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]], [[ANO 2011|ANO]], [[KDU-ČSL]]) si udržela pohodlnou většinu (49 senátorů).

=== Období 2016 až 2018 ===
[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016|Senátní volby v roce 2016]] znamenaly úspěch především pro [[KDU-ČSL]] či kandidáty, které [[KDU-ČSL]] podporovala (jednalo se o zisk 9 mandátů). Naopak propadly [[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]] (pouze 2 mandáty) a hnutí [[ANO 2011]] (pouze 3 mandáty). I přesto si [[Vláda Bohuslava Sobotky|vládní koalice]] udržela většinu. Z opozičních stran získaly senátory [[Občanská demokratická strana|ODS]] (3 mandáty), [[TOP 09]] a [[Starostové a nezávislí|STAN]] (společně 2 mandáty, [[Starostové a nezávislí|STAN]] ještě další 2 samostatně). Žádného senátora nezískala [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]. Z menších stran úspěch slavily také [[Severočeši.cz]], [[Strana zelených]], [[Občané patrioti|OPAT]], [[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] či [[OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ|„OSN“]]. Nejpočetnějším senátorským klubem zůstal Senátorský klub ČSSD (25 členů), na druhé místo se dostal Senátorský klub KDU-ČSL (16 členů). Následovaly [[Senátorský klub Starostové a nezávislí|Klub Starostové a nezávislí]] (11 členů), [[Senátorský klub Občanské demokratické strany]] (10 členů), Senátorský klub ANO (7 členů) a Klub nezávislých senátorů (5 členů).

[[Soubor:M Štěch 2015.JPG|náhled|vlevo|První zvolení [[Milan Štěch|Milana Štěcha]] předsedou Senátu je spojeno s tzv. oranžovou tsunami]]V [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016|senátních volbách v roce 2016]] obhajovalo svůj mandát 19 senátorů (volilo se celkem ve 27 obvodech), uspělo 10 senátorů. Volby v [[Senátní obvod č. 4 – Most|obvodu č. 4 – Most]] však později [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšší správní soud ČR]] označil za neplatné a znovu se opakovaly v lednu 2017. Po [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|říjnových volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017]] se z důvodu zvolení senátora [[Jiří Hlavatý (podnikatel)|Jiřího Hlavatého]] uvolnil post senátora v [[Senátní obvod č. 39 – Trutnov|obvodu č. 39 – Trutnov]] a Senátorský klub ANO tak přišel o jednoho svého člena. Na jeho místo byl v lednových doplňovacích volbách zvolen [[Jan Sobotka (senátor)|Jan Sobotka]], který se připojil ke [[Senátorský klub Starostové a nezávislí|Klubu Starostové a nezávislí]]. V roce 2017 také senátor [[Václav Láska (politik)|Václav Láska]] vystoupil ze [[Strana zelených|Strany zelených]] a založil nové liberální hnutí [[SEN 21|Senátor 21]], jehož cílem je podpora nezávislých osobností při volbách do Senátu. V [[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (květen 2018)|doplňovacích volbách v květnu 2018]] v [[Senátní obvod č. 78 – Zlín|obvodu č. 78 – Zlín]] byl za toto hnutí zvolen na uvolněné místo po [[František Čuba|Františku Čubovi]] do Senátu [[Tomáš Goláň]]. Po několika měsících od svého vzniku se tak mezi ostatní subjekty v Senátu se svými dvěma senátory zařadilo také toto nové hnutí.

Na jaře roku 2017 předseda Senátu Štěch otevřeně vystoupil proti prezidentovi [[Miloš Zeman|Miloši Zemanovi]], když mu pohrozil podáním ústavní žaloby Senátem v případě neodvolání ministra financí [[Andrej Babiš|Babiše]] z [[Vláda Bohuslava Sobotky|Sobotkovy vlády]] po Babišově skandálu s korunovými dluhopisy. Prezident Zeman Babiše nakonec odvolal.

=== Období 2018 až 2020 ===
[[Soubor:JaroslavKubera.jpg|náhled|upright|[[Jaroslav Kubera]], předseda Senátu 2018–2020]]
[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|Senátní volby v roce 2018]] znamenaly obrovský úspěch pro [[Občanská demokratická strana|ODS]], která si oproti stavu před volbami polepšila o šest mandátů, uspěli také kandidáti [[Starostové a nezávislí|Starostů a nezávislých]] a řady opozice se tak v Senátu výrazně rozšířily, čemuž pomohl i výrazných propad do té doby nejsilnější [[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]] (ztráta 12 mandátů). Naopak určité zklamání znamenaly volby pro [[KDU-ČSL]], která si od nich slibovala vítězství. [[Senátorský klub Občanské demokratické strany|Senátorský klub ODS]] se rozšířil také o [[Ivo Valenta|Iva Valentu]], který byl již v roce 2014 zvolen za [[Strana soukromníků České republiky|Stranu soukromníků]] a do této doby působil jako nezávislý. I přesto se nejsilnějším klubem v Senátu stal [[Senátorský klub Starostové a nezávislí|Klub Starostů a nezávislých]], který obohatili také například dva neúspěšní prezidentští kandidáti [[Jiří Drahoš]] a [[Marek Hilšer]]. Další prezidentský kandidát [[Pavel Fischer]] byl sice rovněž zvolen, ale v Senátu zůstává bez klubové příslušnosti a je předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. I přesto, že ODS neměla nejsilnější klub, podařilo se jí do čela Senátu prosadit jejího kandidáta [[Jaroslav Kubera|Jaroslava Kuberu]], který vystřídal po osmi letech dosavadního předsedu [[Milan Štěch|Milana Štěcha]] z ČSSD. V prvním kole volby vypadl kandidát [[Starostové a nezávislí|STAN]] [[Jan Horník]], v druhém kole pak Kubera porazil kandidáta KDU-ČSL [[Václav Hampl|Václava Hampla]].

V červenci roku 2019 se Senát rozhodl podat návrh na ústavní žalobu na prezidenta Zemana kvůli jeho některým dřívějším činům pohybujícím se na hraně [[Ústava České republiky|Ústavy ČR]]. Žalobu však neschválila [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]].

=== Období 2020 až 2022 ===
Po náhlém úmrtí [[Jaroslav Kubera|Jaroslava Kubery]] v lednu 2020 se dočasně vedení Senátu ujmul jeho 1. místopředseda [[Jiří Růžička (pedagog)|Jiří Růžička]] z [[Senátorský klub Starostové a nezávislí|Klubu Starostové a nezávislí]], který se zároveň rozhodl kandidovat jako zástupce nejsilnějšího klubu na funkci [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předsedy Senátu]]. Ještě před samotnou volbou posílila řady [[Senátorský klub Občanské demokratické strany|Senátorského klubu ODS]] do té doby nezávislá senátorka [[Jitka Chalánková]], aby tak pomohla kandidátovi ODS [[Miloš Vystrčil|Miloši Vystrčilovi]] ke zvolení. Vystrčil nakonec podle očekávání zvítězil nad Růžičkou již v prvním kole volby a stal se předsedou Senátu, jako klíčová se ukázala také podpora senátního klubu [[KDU-ČSL]]. V [[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|doplňovacích volbách]] na Teplicku v červnu 2020 byl zvolen jako nástupce Jaroslava Kubery kandidát [[Občanská demokratická strana|ODS]] [[Hynek Hanza]] a [[Senátorský klub Občanské demokratické strany|Senátorský klub ODS]] i Klub Starostové a nezávislí tak shodně disponovaly 19 členy.

[[Soubor:Miloš Vystrčil 2021.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Miloš Vystrčil]], předseda Senátu od roku 2020]]Během roku 2019 se předseda Senátu [[Jaroslav Kubera]] z ODS rozhodl navštívit [[Tchaj-wan]], de facto samostatný stát, který však Česká republika stejně jako naprostá většina dalších států neuznává. Za tento plán byl kritizován zejména prezidentem Zemanem a Čínskou lidovou republikou. Po Kuberově smrti vyvstala otázka, zda se nyní cesta uskuteční. Kuberův nástupce ve funkci, stranický kolega a osobní přítel Miloš Vystrčil si vzal čas na rozmyšlenou, nakonec však v červnu 2020 oznámil, že na Tchaj-wan pojede. V srpnu 2020 přednesl v českém Senátu během své návštěvy střední Evropy projev ministr zahraničních věcí USA [[Mike Pompeo]]. Během svého projevu zkritizoval Čínu a podpořil předsedu Senátu Miloše Vystrčila a jeho plánovanou cestu na Tchaj-wan. Cesta nakonec proběhla na přelomu srpna a září a krom Miloše Vystrčila se jí zúčastnil první místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09 a Starostové), předseda senátorského klubu KDU-ČSL [[Petr Šilar]], předseda zahraničního výboru Senátu [[Pavel Fischer]] (nestr.), senátor [[Lumír Aschenbrenner]] (ODS), [[Tomáš Goláň]] (SEN 21) a další, pražský primátor [[Zdeněk Hřib]] (Piráti), zástupci akademické sféry a zástupci 36 českých firem, většinou z oblasti strojírenství, robotiky a moderních technologií. Miloš Vystrčil se na Tchaj-wanu setkal s ministrem zahraničí, premiérem, předsedou parlamentu i prezidentkou, jeho návštěva se stala jednou z nejsledovanějších událostí těch dní ve světě. Vystrčil se stal rovněž prvním vysokým zahraničním ústavním činitelem, který před Tchajwanským legislativním dvorem (obdoba parlamentu) přednesl projev. Cesta se setkala s výraznou kritikou ze strany Číny a prezidenta Miloše Zemana.

V říjnu 2020 proběhly pravidelné [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|volby do třetiny Senátu]], které přinesly zejména posílení zastoupení [[Starostové a nezávislí|STAN]] v horní komoře (+ 7 křesel). Posílilo také zastoupení ODS (+3 křesla) a [[TOP 09]] (+2 křesla). Zásadní posílení [[Senátorský klub Starostové a nezávislí|klubu STAN]] otevřelo otázku nad předsednictvím komory, nicméně většina senátorů za TOP 09 přešla z klubu STAN do rozšířeného [[Senátorský klub ODS a TOP 09|klubu ODS a TOP 09]], který se tak stal nejsilnější frakcí v Senátu a Miloš Vystrčil následně pozici předsedy Senátu obhájil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Senátoři si zvolili staronové vedení, předsedou zůstane Miloš Vystrčil
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/predsedou-senatu-zustane-milos-vystrcil-v-tajne-volbe-dostal/r~6882a488240911eb9c800cc47ab5f122/
| datum vydání = 2020-11-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-08-21
}}</ref> Ve volbách posílilo také zastoupení [[SEN 21]] (+1 křeslo), [[Česká pirátská strana|Pirátů]] (+1 křeslo) a [[Svobodní]] získali své historicky první zastoupení v [[Parlament České republiky|Českém parlamentu]]. Naopak propadla [[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]] (-10 křesel) a ztratily také [[KDU-ČSL]] (-2 křesla), [[Strana zelených|Zelení]] (-2 křesla) a [[ANO 2011|ANO]] (-1 křeslo). Zanikl tak [[senátorský klub ČSSD]] a zbývající senátoři za ČSSD vstoupili do klubu ANO, který se transformoval na [[Senátorský klub ANO a SOCDEM|PROREGION]].

Během Vystrčilova předsednictví byla výrazně posílena senátní politika obhajoby lidských práv ve světě. Krom již zmiňované cesty senátní delegace na Tchaj-wan český Senát hostil v roce 2021 lídryni běloruské opozice [[Svjatlana Cichanouská|Svjatlanu Cichanouskou]], hongkongského aktivistu Simona Chenga nebo tchajwanskou vládní delegaci. V listopadu 2021 vystoupil předseda senátního zahraničního výboru [[Pavel Fischer]] na kongresu Ujgurů v Praze. V červnu roku 2021 Senát schválil usnesení, ve kterém označil čínskou politiku vůči [[Ujgurové|Ujgurům]] za genocidu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cichanouská je v Česku
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/cichanouska-je-v-cesku-40362461
| datum přístupu = 2021-12-12
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kvůli porušováním lidských práv vyzval Senát k politickému bojkotu zimní olympiády v Číně {{!}} Domov
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/domov/kvuli-porusovanim-lidskych-prav-vyzval-senat-k-politickemu-bojkotu-zimni-olympia.A210610_200121_ln_domov_lihem
| datum vydání = 2021-06-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-12-12
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ujgurové si v Praze zvolí vedení svého kongresu, čínská strana je proti
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ujgurove-si-v-praze-zvoli-vedeni-sveho-kongresu-cinska-strana-je-proti/2117295
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-12-12
}}</ref>

V listopadu 2021 Senát navštívila slovenská prezidentka [[Zuzana Čaputová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čaputová převzala v Senátu medaili za mimořádnou péči o pravdu
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = Seznam.cz
| odkaz na vydavatele = Seznam.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/caputova-je-v-praze-setka-se-s-prezidentem-zemanem-a-vystrcilem-180534
| datum přístupu = 2021-12-12
}}</ref>

== Pravomoci ==
[[Soubor:Hlasovací lístky, senátní volby 2010, obvod 22 - Praha 10.jpg|náhled|Hlasovací lístky pro senátní volby, rok 2010]]
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může:

* schválit – návrh zákona je postoupen [[Prezident České republiky|prezidentovi ČR]]
* zamítnout – návrh je vrácen do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců; přehlasování Poslaneckou sněmovnou však není možné v případě [[ústavní zákon|ústavních zákonů]], [[volební zákon|volebních zákonů]], [[stykový zákon|zákona o styku obou komor parlamentu]], zákona o jednacím řádu Senátu a některých mezinárodních smluv
* vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] – ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijato prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] a je případně schválen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců
* vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat
* nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat

Senát Parlamentu ČR má a opakovaně využívá právo [[zákonodárný proces|zákonodárné iniciativy]], tj. může poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů.

V případě rozpuštění [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] přijímá v naléhavých záležitostech na místo zákonů [[Zákonné opatření Senátu|zákonná opatření]], která může navrhovat jen [[Vláda České republiky|vláda]] a která musí být schválena na první schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jinak dále pozbývají platnosti. Zákonná opatření nelze přijímat ve věcech [[Ústava České republiky|Ústavy]], státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a některých mezinárodních smluv.

[[Předseda Senátu Parlamentu České republiky]] vyhlašuje termín voleb [[Prezident České republiky|prezidenta České republiky]]. Senát může podat k [[Ústavní soud České republiky|Ústavnímu soudu]] na [[Prezident České republiky|prezidenta]] žalobu pro [[velezrada|velezradu]]. Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], které navrhuje prezident. Spolu s [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory [[Úřad pro ochranu osobních údajů|Úřadu na ochranu osobních údajů]]. Senát též Poslanecké sněmovně navrhuje dva kandidáty na [[Veřejný ochránce práv (Česko)|Veřejného ochránce práv]].

== Volby a obsazení ==
[[Soubor:Senátní volební obvody.svg|náhled|Mapa senátních obvodů]]
{{Podrobně|Volby do Senátu Parlamentu České republiky}}

[[Volby]] se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového [[Většinový volební systém|většinového systému]]. Vyhlašuje je v&nbsp;zákonem stanovených lhůtách [[prezident České republiky]]. [[Volební obvod]]y jsou jednomandátové a vymezené zákonem. Volby probíhají v [[Seznam senátních obvodů v Česku|81 obvodech]] (každé 2 roky v jedné třetině obvodů), za každý obvod je zvolen kandidát, který v prvním kole volby získal alespoň 50 % hlasů, a pokud žádný z kandidátů nezískal alespoň 50 % hlasů, postupují 2 kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů v prvním kole do kola druhého. Ve druhém kole se stane senátorem kandidát s vyšším počtem získaných hlasů. V případě uvolnění nebo neobsazení některého místa se konají pro příslušný obvod [[doplňovací volby]]. Kandidátovi musí být v druhý den voleb nejméně 40 let.

Volební účast se pohybuje v rozmezí od 15,38 % (druhé kolo v roce 2016) po 44,59 % (první kolo v roce 2010). Senátní volby se konají v sudých letech na podzim, první kolo každých druhých voleb (1998, 2002, 2006, 2010, 2014…) se koná společně s [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku|volbami do zastupitelstev obcí]], první kolo ostatních voleb (2000, 2004, 2008, 2012, 2016…) se koná společně s [[Volby do zastupitelstev krajů|volbami do zastupitelstev krajů]].

=== Složení Senátu ===
{{Viz též|Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2022–2024)}}
[[Soubor:Map of the Senate of the Czech Republic electoral districts (current).svg|náhled|Obsazení jednotlivých obvodů, barvy odpovídají politické straně, za kterou byl senátor zvolen]]
Po volbách v roce 2024 má Senát Parlamentu ČR toto složení (podle navrhující strany):

{| class="wikitable" style="font-size:95%"
|-
  | colspan = 6 align=center|[[Soubor:Senate of the Czech Republic 2022.svg|300px]]
|- style="background-color:#E9E9E9"
! colspan=2 rowspan="2"|Strana
! colspan="4" |Mandáty
|- style="background-color:#E9E9E9"
! 2020
! 2022
! 2024
! Celkem
|-
  | style = "background-color: #034EA2" |
| [[Občanská demokratická strana]]
  
| style = "text-align:right;" | 5
  
| style = "text-align:right;" | 8
  
| style = "text-align:right;" | 5
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|18|81|hex=#034EA2}}'''
|-
  | style = "background-color: #7EC192" |
| [[Starostové a nezávislí]]
  
| style = "text-align:right;" | 11
  
| style = "text-align:right;" | 1
  
| style = "text-align:right;" | 5
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|17|81|hex=#7EC192}}'''
|-
  | style = "background-color: #111E6C" |
| [[ANO 2011]]
  
| style = "text-align:right;" | 1
  
| style = "text-align:right;" | 3
  
| style = "text-align:right;" | 8
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|12|81|hex=#111E6C}}'''
|-  
  | style = "background-color: #FFD700" |
| [[KDU-ČSL]]
  
| style = "text-align:right;" | 3
  
| style = "text-align:right;" | 7
  
| style = "text-align:right;" | 2
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|12|81|hex=#FFD700}}'''
|-
  | style = "background-color: #993366" |
| [[TOP 09]]
  
| style = "text-align:right;" | 2
  
| style = "text-align:right;" | 3
  
| style = "text-align:right;" | 2
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|7|81|hex=#993366}}'''
|-
  | style = "background-color: #00A3AD" |
| [[SEN 21]]
  
| style = "text-align:right;" | 2
  
| style = "text-align:right;" | 1
  
| style = "text-align:right;" | 1
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|4|81|hex=#00A3AD}}'''
|-
  | style="background-color: #102E6F" |
| [[Přísaha občanské hnutí|PŘÍSAHA občanské hnutí]]
| style= "text-align:right;" | —

| style= "text-align:right;" | —

| style = "text-align:right;" | 1

| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#102E6F}}'''
|-
  | width = "5px" style="background-color: #FF5F61" |
| [[Sociální demokracie (Česko)|SOCDEM]]
  
| style = "text-align:right;" | —
  
| style = "text-align:right;" | —
  
| style = "text-align:right;" | 1
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#FF5F61}}'''
|-
  | width = "5px" style="background-color: #78569B" |
|[[Starostové pro Liberecký kraj]]
| style = "text-align:right;" | —
| style = "text-align:right;" | —
| style = "text-align:right;" | 1
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#78569B}}'''
|-
  | style="background-color: #FFF021" |
| [[Tábor 2020]]
  | style="text-align:right;" | —
  | style="text-align:right;" | 1
  | style = "text-align:right;" | —
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#FFF021}}'''
|-
  | style="background-color: #87BBFF" |
| [[ProMOST]]
  | style="text-align:right;" | —
  | style="text-align:right;" | 1
  | style = "text-align:right;" | —
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#87BBFF}}'''
|-
  | style="background-color: #104E8B" |
| [[Nezávislí|NEZÁVISLÍ]]
  | style="text-align:right;" | —
  | style="text-align:right;" | 1
  | style = "text-align:right;" | —
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#104E8B}}'''
|-
  | style = "background-color: #000000" |
| [[Česká pirátská strana]]
  
| style = "text-align:right;" | 1
  
| style = "text-align:right;" | —
  
| style = "text-align:right;" | —
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#000000}}'''
|-
  | style = "background-color: #22BDBA" |
| [[Svobodní]]
  
| style = "text-align:right;" | 1
  
| style = "text-align:right;" | —
  
| style = "text-align:right;" | —
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#22BDBA}}'''
|-
  | style = "background-color: #D4AF37" |
| [[Hradecký demokratický klub]]
  
| style = "text-align:right;" | 1
  
| style = "text-align:right;" | —
  
| style = "text-align:right;" | —
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|1|81|hex=#D4AF37}}'''
|-
  | style="background-color: #DEDEDE" |
| [[Nezávislost#Nezávislí kandidáti|nezávislí kandidáti]]
  | style="text-align:right;" | —
  | style="text-align:right;" | 1
  | style = "text-align:right;" | 1
| style="text-align:left;" | '''{{Podíl mandátů|2|81|hex=#DEDEDE}}'''
|- style="background-color:#E9E9E9"
! colspan="2" | Celkem
  | style="text-align:right;" | 27
  | style="text-align:right;" | 27
|27
! style="text-align:right;" | '''81'''
|-
  | colspan="9" |
Zdroje: [http://www.senat.cz/senat/volby/vdsapsp.php Senát], <br />
[https://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=0&xv=7&xt=3 Volby.cz]<br />
[[File:Senat-barevny.svg|náhled|Mapa senátních obvodů dle data volby]]
<small>Volební obvody podle data volby:</small>
* <small> [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]]: [[Senátní obvod č. 2 – Sokolov|2]], [[Senátní obvod č. 5 – Chomutov|5]], [[Senátní obvod č. 8 – Rokycany|8]], [[Senátní obvod č. 11 – Domažlice|11]], [[Senátní obvod č. 14 – České Budějovice|14]], [[Senátní obvod č. 17 – Praha 12|17]], [[Senátní obvod č. 20 – Praha 4|20]], [[Senátní obvod č. 23 – Praha 8|23]], [[Senátní obvod č. 26 – Praha 2|26]], [[Senátní obvod č. 29 – Litoměřice|29]], [[Senátní obvod č. 32 – Teplice|32]], [[Senátní obvod č. 35 – Jablonec nad Nisou|35]], [[Senátní obvod č. 38 – Mladá Boleslav|38]], [[Senátní obvod č. 41 – Benešov|41]], [[Senátní obvod č. 44 – Chrudim|44]], [[Senátní obvod č. 47 – Náchod|47]], [[Senátní obvod č. 50 – Svitavy|50]], [[Senátní obvod č. 53 – Třebíč|53]], [[Senátní obvod č. 56 – Břeclav|56]], [[Senátní obvod č. 59 – Brno-město|59]], [[Senátní obvod č. 62 – Prostějov|62]], [[Senátní obvod č. 65 – Šumperk|65]], [[Senátní obvod č. 68 – Opava|68]], [[Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město|71]], [[Senátní obvod č. 74 – Karviná|74]], [[Senátní obvod č. 77 – Vsetín|77]], [[Senátní obvod č. 80 – Zlín|80]]</small>
* <small> [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2020]]: [[Senátní obvod č. 3 – Cheb|3]], [[Senátní obvod č. 6 – Louny|6]], [[Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město|9]], [[Senátní obvod č. 12 – Strakonice|12]], [[Senátní obvod č. 15 – Pelhřimov|15]], [[Senátní obvod č. 18 – Příbram|18]], [[Senátní obvod č. 21 – Praha 5|21]], [[Senátní obvod č. 24 – Praha 9|24]], [[Senátní obvod č. 27 – Praha 1|27]], [[Senátní obvod č. 30 – Kladno|30]], [[Senátní obvod č. 33 – Děčín|33]], [[Senátní obvod č. 36 – Česká Lípa|36]], [[Senátní obvod č. 39 – Trutnov|39]], [[Senátní obvod č. 42 – Kolín|42]], [[Senátní obvod č. 45 – Hradec Králové|45]], [[Senátní obvod č. 48 – Rychnov nad Kněžnou|48]], [[Senátní obvod č. 51 – Žďár nad Sázavou|51]], [[Senátní obvod č. 54 – Znojmo|54]], [[Senátní obvod č. 57 – Vyškov|57]], [[Senátní obvod č. 60 – Brno-město|60]], [[Senátní obvod č. 63 – Přerov|63]], [[Senátní obvod č. 66 – Olomouc|66]], [[Senátní obvod č. 69 – Frýdek-Místek|69]], [[Senátní obvod č. 72 – Ostrava-město|72]], [[Senátní obvod č. 75 – Karviná|75]], [[Senátní obvod č. 78 – Zlín|78]], [[Senátní obvod č. 81 – Uherské Hradiště|81]]</small>
* <small> [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|2022]]: [[Senátní obvod č. 1 – Karlovy Vary|1]], [[Senátní obvod č. 4 – Most|4]], [[Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město|7]], [[Senátní obvod č. 10 – Český Krumlov|10]], [[Senátní obvod č. 13 – Tábor|13]], [[Senátní obvod č. 16 – Beroun|16]], [[Senátní obvod č. 19 – Praha 11|19]], [[Senátní obvod č. 22 – Praha 10|22]], [[Senátní obvod č. 25 – Praha 6|25]], [[Senátní obvod č. 28 – Mělník|28]], [[Senátní obvod č. 31 – Ústí nad Labem|31]], [[Senátní obvod č. 34 – Liberec|34]], [[Senátní obvod č. 37 – Jičín|37]], [[Senátní obvod č. 40 – Kutná Hora|40]], [[Senátní obvod č. 43 – Pardubice|43]], [[Senátní obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí|46]], [[Senátní obvod č. 49 – Blansko|49]], [[Senátní obvod č. 52 – Jihlava|52]], [[Senátní obvod č. 55 – Brno-město|55]], [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|58]], [[Senátní obvod č. 61 – Olomouc|61]], [[Senátní obvod č. 64 – Bruntál|64]], [[Senátní obvod č. 67 – Nový Jičín|67]], [[Senátní obvod č. 70 – Ostrava-město|70]], [[Senátní obvod č. 73 – Frýdek-Místek|73]], [[Senátní obvod č. 76 – Kroměříž|76]], [[Senátní obvod č. 79 – Hodonín|79]]</small>
|-
|}

==== Senátorské kluby ====
{| cellpadding="4" class=wikitable style="font-size:95%"
|- style="background-color:#E9E9E9"
! Navrhující strana
! Mandáty
|-
  | align = center colspan=2 style="background-color:#e9e9e9" |'''''[[Senátorský klub ODS a TOP 09]]'' (36 členů)'''<br>Předseda: [[Zdeněk Nytra]]
|-
! colspan=2 style="background:#034EA2; width:40px;"|
|-
| [[Občanská demokratická strana|ODS]]
  | align = right | 23
|-
| [[TOP 09]]
  | align = "right" | 6
|-
| [[Nezávislost#Nezávislí kandidáti|nezávislí]]<!-- Ladislav Faktor, Jitka Chalánková -->
  | align = "right" | 2
|-
| [[ProMOST|ProMOST<!-- Jan Paparega -->]]
  | align = right | 1
|-
| [[Starostové a nezávislí|STAN<!-- Zdeněk Hraba -->]]
  | align = right | 1
|-
| [[Svobodní]]<!-- Jaroslav Chalupský -->
  | align = "right" | 1
|-
| [[SEN 21]]<!-- Tomáš Goláň -->
  | align = "right" |1
|-
| [[Tábor 2020|T2020]]<!-- Marek Slabý -->
  | align = "right" |1
|-
  | colspan = "2" align="center" style="background-color:#e9e9e9" |'''''[[Senátorský klub Starostové a nezávislí]]'' (18 členů)'''<br>Předseda: [[Jan Sobotka (senátor)|Jan Sobotka]]
|-
! colspan=2 style="background:#7EC192; width:40px;"|
|-
| [[Starostové a nezávislí|STAN]]
  | align = right | 14
|-
| [[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]]
  | align = right | 2
|-
| [[Marek Hilšer do Senátu|„Marek Hilšer do Senátu“]]
  | align = right | 1
|-
| [[Ostravak (politické hnutí)|Ostravak]] <!-- Leopold Sulovský -->
  | align = "right" | 1
|-
  | align = center colspan=2 style="background-color:#e9e9e9" |'''''[[Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí]]'' (12 členů)'''<br>Předseda: [[Josef Klement]]
|-
! colspan=2 style="background:#FFD700; width:40px;"|
|-
| [[KDU-ČSL]]
  | align = right | 12
|-
  | align = center colspan=2 style="background-color:#e9e9e9" |'''''[[Senátorský klub ANO a SOCDEM]]'' (6 členů)'''<br>Předseda: [[Miroslav Adámek (politik ANO)|Miroslav Adámek]]
|-
! colspan=2 style="background:#111E6C; width:40px;"|
|-
| [[ANO 2011|ANO]]
  | align = right | 5
|-
| [[Sociální demokracie (Česko)|SOCDEM]]
  | align = right | 1
|-
  | colspan = "2" align="center" style="background-color:#e9e9e9" |'''''[[Senátorský klub SEN 21 a Piráti]]'' (6 členů)'''<br>Předseda: [[Václav Láska (politik)|Václav Láska]]
|-
! colspan=2 style="background:#00a3ad; width:40px;"|
|-
| [[SEN 21]]
  | align = "right" | 3
|-
| [[Česká pirátská strana|Piráti]]
  | align = "right" | 2
|-
| [[Hradecký demokratický klub|HDK]]<!-- Jan Holásek -->
  | align = "right" | 1
|-
  | colspan = "2" align="center" style="background-color:#e9e9e9" |'''''[[Nezařazení (Senát)|Senátoři nezařazení do klubu]]'' (celkem 3 senátoři)'''
|-
! colspan=2 style="background:#DEDEDE; width:40px;"|
|-
| [[Nezávislost#Nezávislí kandidáti|nezávislí]]<!-- Pavel Fischer, Daniela Kovářová -->
  | align = "right" | 2
|-
| [[Nezávislí|NEZ]]<!-- Jana Zwyrtek Hamplová -->
  | align = right | 1
|-
|}

==== Mandáty senátorů ====
[[Mandát (politika)|Mandáty]] senátorů pro 14. funkční období 2022–2024 vzešly z řádných voleb jedné třetiny Senátu v roce [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]], [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2020]] a [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|2022]]; dále z doplňovacích voleb v [[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|červnu 2020]].

== Funkcionáři ==
=== Předseda ===
{{Podrobně|Předseda Senátu Parlamentu České republiky}}
Předseda Senátu zastupuje Senát navenek. Mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podepisuje zákonná opatření Senátu. V případě neobsazené funkce [[Prezident České republiky|prezidenta]] a současného rozpuštění Poslanecké sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Poslanecké sněmovny. Je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu. Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli sv. Václava v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]], kde jsou uloženy [[české korunovační klenoty]].

Předsedou Senátu byl ve 14. funkčním období [[Miloš Vystrčil]] z [[Občanská demokratická strana|ODS]].

=== Místopředsedové ===
Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu v pořadí jím určeném a střídají se v řízení schůze Senátu. Jeden z nich je označován jako „1.&nbsp;místopředseda“, ačkoli Ústava ani zákon č.&nbsp;107/1999&nbsp;Sb., o jednacím řádu Senátu, takovou funkci výslovně (na rozdíl např. od [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]<ref>§&nbsp;62 zákona č.&nbsp;56/1969&nbsp;Sb., o&nbsp;jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky. §&nbsp;73 zákona č.&nbsp;31/1989&nbsp;Sb., o&nbsp;jednacím řádu Federálního shromáždění. §&nbsp;68 zákona č.&nbsp;56/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;jednacím řádu Federálního shromáždění.</ref>) neznají.

=== 2024–2026: Vedení ve 15. funkčním období ===
{{související|Seznam členů vedení Senátu Parlamentu České republiky}}

{| class="wikitable" style="white-space:nowrap;"
!rowspan=2| Úřad
!rowspan=2 colspan="2"|Člen vedení 
!rowspan=2 colspan="2"|Navrhující strana
!rowspan=2| Klub
!rowspan=2| Obvod
!colspan="2"| Období ve funkci
|-
! width="100px"|nástup
! width="100px"|odchod
|-
|'''[[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|Předseda]]'''
| [[Miloš Vystrčil]]
| [[Soubor:Miloš Vystrčil 2021.jpg|79px|střed|Miloš Vystrčil]]
| bgcolor=#034EA2 style="padding:.25em"|
| style="text-align:center;"| [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| style="text-align:center;"| [[Senátorský klub ODS a TOP 09|ODS a TOP 09]]
| style="text-align:center;"| [[Senátní obvod č. 52 – Jihlava|Jihlava]]
| style="text-align:center;"| 30. října 2024
| style="text-align:center;"| ''úřadující''
|-
| '''1. místopředseda'''
| [[Jiří Drahoš]]
| [[Soubor:Jiří Drahoš in 2019 (cropped).tif|79px|střed|Jiří Drahoš]]
| bgcolor=#7ec192 style="padding:.25em" |
| style="text-align:center;" |[[Starostové a nezávislí|STAN]]
| style="text-align:center;" |[[Senátorský klub Starostové a nezávislí|STAN a nez.]]
| style="text-align:center;" |[[Senátní obvod č. 20 – Praha 4|Praha 4]]
| style="text-align:center;"| 30. října 2024
| style="text-align:center;" | ''úřadující''
|-
| '''Místopředseda'''
| [[Jiří Oberfalzer]]
| [[Soubor:Oberfalzer Jiri 25468v.jpg|79px|střed|Jiří Oberfalzer]]
| bgcolor="#034EA2" style="padding:.25em" |
| style="text-align:center;" | [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| style="text-align:center;" | [[Senátorský klub ODS a TOP 09|ODS a TOP 09]]
| style="text-align:center;" | [[Senátní obvod č. 16 – Beroun|Beroun]]
| style="text-align:center;" | 30. října 2024
| style="text-align:center;" | ''úřadující''
|-
| '''Místopředsedkyně'''
| [[Jitka Seitlová]]
| [[Soubor:Jitka Seitlová cropped.jpg|79px|střed|Jitka Seitlová]]
| bgcolor="#FFD700" style="padding:.25em" |
| style="text-align:center;" | [[KDU-ČSL]]
| style="text-align:center;" | [[Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí|KDU-ČSL a nez.]]
| style="text-align:center;" | [[Senátní obvod č. 63 – Přerov|Přerov]]
| style="text-align:center;" | 30. října 2024
| style="text-align:center;" | ''úřadující''
|-
| '''Místopředseda'''
| [[Ladislav Václavec]]
| [[Soubor:Ladislav Václavec in 2016.jpg|střed|118x118pixelů|Ladislav Václavec]]
| bgcolor="#111E6C" style="padding:.25em" |
| style="text-align:center;" | [[ANO 2011|ANO]]
| style="text-align:center;" | [[Senátorský klub ANO 2011|ANO 2011]]
| style="text-align:center;" | [[Senátní obvod č. 64 – Bruntál|Bruntál]]
| style="text-align:center;" | 30. října 2024
| style="text-align:center;" | ''úřadující''
|-
|style="text-align:center;" colspan="9"|{{malé|Členové vedení Senátu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Miloš Vystrčil obhájil post předsedy Senátu, získal 62 hlasů (30.10.2024)
 | periodikum = senat.cz
 | datum_vydání = 2024-10-30
 | url = hhttps://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?ke_dni=30.10.2024&O=15&id=3814&from=V
 | datum_přístupu = 2024-10-30
 | url archivu = 
 }}</ref>}}
|}

== Nejdéle působící senátoři ==
{| class="wikitable" style="text-align:left; white-space:nowrap;"
|-
! Senátor
! Volební obvod
! colspan=2|Subjekt
! Vznik mandátu
! Zánik mandátu
! Délka mandátu
|-
 | [[Milan Štěch]]
| [[Senátní obvod č. 15 – Pelhřimov|obvod č. 15 – Pelhřimov]]
  | bgcolor = #E63636 style="padding:.15em"|
|[[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]]
|23. listopadu 1996
|18. října 2020
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2020|10|18|}}
|-
  | rowspan = "2" |[[Jitka Seitlová]]
  | rowspan = "2" |[[Senátní obvod č. 63 – Přerov|obvod č. 63 – Přerov]]
  | bgcolor = #1C3D99 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická aliance|ODA]]
|23. listopadu 1996
|14. února 2007
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2007|02|14|}}
|-
  | bgcolor = "#FFD700" style="padding:.15em" |
|[[KDU-ČSL]]
|18. října 2014
|''úřadující''
|{{věk v letech, měsících a dnech|2014|10|18}}<br>({{věk v letech, měsících a dnech|2004|07|29}}, celkem)
|-
 | [[Pavel Eybert]]
 | [[Senátní obvod č. 13 – Tábor|obvod č. 13 – Tábor]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|23. listopadu 1996
|23. října 2016
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2016|10|23|}}
|-
 | [[Přemysl Sobotka]]
 | [[Senátní obvod č. 34 – Liberec|obvod č. 34 – Liberec]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|23. listopadu 1996
|23. října 2016
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2016|10|23|}}
|-
  | [[Tomáš Jirsa]]|| [[Senátní obvod č. 10 – Český Krumlov|obvod č. 10 – Český Krumlov]]|| bgcolor="#034EA2" style="padding:.15em" |
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|13. listopadu 2004
||''úřadující''
|{{věk v letech, měsících a dnech|2004|11|13}}
|-
| [[Jiří Oberfalzer]]
|[[Senátní obvod č. 16 – Beroun|obvod č. 16 – Beroun]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|13. listopadu 2004
|''úřadující''
|{{věk v letech, měsících a dnech|2004|11|13}}
|-
| [[Jaroslav Kubera]]
| [[Senátní obvod č. 32 – Teplice|obvod č. 32 – Teplice]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|19. listopadu 2000
|20. ledna 2020
|{{věk v letech, měsících a dnech|2000|11|19|2020|01|20|}}
|-
  | rowspan = 2| [[Jaroslav Doubrava]]
  | rowspan = 2| [[Senátní obvod č. 31 – Ústí nad Labem|obvod č. 31 – Ústí nad Labem]]
  | bgcolor = "#BF0202"style="padding:.15em"|
|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]
|21. listopadu 1998
|21. listopadu 2004
  | {{věk v letech, měsících a dnech|1998|11|21|2004|11|21}}
  |-
  | bgcolor = lightblue style="padding:.15em"|
|[[Severočeši.cz]]
|23. října 2010
|15. října 2022
|{{věk v letech, měsících a dnech|2010|10|23|2022|10|15}}<br>({{věk v letech, měsících a dnech|2004|10|23|2022|10|15}}, celkem)
|-
 | [[Ivo Bárek]]
 | [[Senátní obvod č. 57 – Vyškov|obvod č. 57 – Vyškov]]
  | bgcolor = #E63636 style="padding:.15em"|
|[[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]]
|2. listopadu 2002
|18. října 2020
|{{věk v letech, měsících a dnech|2002|11|02|2020|10|18|}}
|-
 | [[Jiří Čunek]]
 | [[Senátní obvod č. 77 – Vsetín|obvod č. 77 – Vsetín]]
  | bgcolor = "#FFD700" style="padding:.15em" |
|[[KDU-ČSL]]
|28. října 2006
|''úřadující''
|{{věk v letech, měsících a dnech|2006|10|28}}
|-
 | [[Petr Vícha]]
| [[Senátní obvod č. 74 – Karviná|obvod č. 74 – Karviná]]
  | bgcolor = "#FF5F61" style="padding:.15em" |
|[[Sociální demokracie (Česko)|SOCDEM]]
|28. října 2006
|''úřadující''
|{{věk v letech, měsících a dnech|2006|10|28}}

|-
| [[Jan Horník]]
| [[Senátní obvod č. 1 – Karlovy Vary|obvod č. 1 – Karlovy Vary]]
  | bgcolor = "#CD0F69" style="padding:.15em"|
| [[Starostové a nezávislí|STAN]]
|13. listopadu 2004
|15. října 2022
|{{věk v letech, měsících a dnech|2004|11|13|2022|10|15}}
|-
  | rowspan = 2 | [[Daniela Filipiová]]
| [[Senátní obvod č. 26 – Praha 2|obvod č. 26 – Praha 2]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em" |
  | rowspan = 2 | [[Občanská demokratická strana|ODS]]
  | rowspan = 2 |19. listopadu 2000
  | rowspan = 2 | 20. října 2018
  | rowspan = 2 |{{věk v letech, měsících a dnech|2000|11|19|2018|10|20|}}
|-
| [[Senátní obvod č. 23 – Praha 8|obvod č. 23 – Praha 8]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em" |
|-
| [[Alena Palečková]]
| [[Senátní obvod č. 23 – Praha 8|obvod č. 23 – Praha 8]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|23. listopadu 1996
|28. října 2012
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2012|10|28|}}
|-
 | [[Petr Pithart]]
| [[Senátní obvod č. 44 – Chrudim|obvod č. 44 – Chrudim]]
  | bgcolor = #FFD700 style="padding:.15em"|
|[[KDU-ČSL]]
|23. listopadu 1996
|28. října 2012
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2012|10|28|}}
|-
 | [[Jiří Pospíšil (senátor)|Jiří Pospíšil]]
 | [[Senátní obvod č. 14 – České Budějovice|obvod č. 14 – České Budějovice]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|23. listopadu 1996
|28. října 2012
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2012|10|28|}}
|-
| [[Václav Jehlička]]
 | [[Senátní obvod č. 52 – Jihlava|obvod č. 52 – Jihlava]]
  | bgcolor = #FFD700 style="padding:.15em"|
|[[KDU-ČSL]]
|23. listopadu 1996
|13. listopadu 2010
||{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2010|11|13|}}
|-
|[[Jiří Liška]]
|[[Senátní obvod č. 37 – Jičín|obvod č. 37 – Jičín]]
  | bgcolor = #034EA2 style="padding:.15em"|
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]
|23. listopadu 1996
|13. listopadu 2010
|{{věk v letech, měsících a dnech|1996|11|23|2010|11|13|}}
|}

== Sídlo Senátu ==
[[Soubor:Malá Strana Valdštejnský palác ze zahrady 5.jpg|náhled|Sídlem Senátu je [[Valdštejnský palác]] s přilehlou [[Valdštejnská zahrada|zahradou]]]]
* Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál [[Valdštejnský palác|Valdštejnského paláce]] spolu s [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnskou zahradou]], [[Valdštejnská jízdárna|Valdštejnskou jízdárnou]] a dále [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratský palác]] a [[Malý Fürstenberský palác]].
* Jednací sál Senátu se nachází v místech bývalých Valdštejnových koníren. Další historické prostory slouží senátorům pro jednání.
* Historické prostory Valdštejnského paláce jsou zdarma přístupné veřejnosti od dubna do října, a to každou sobotu od 9–16 h. V zimních měsících, od listopadu do března, 1. sobotu v měsíci v čase od 9–16 h. Vstup do objektu je z 1. nádvoří Valdštejnského paláce, které je přístupné z Valdštejnského náměstí.
* Valdštejnská zahrada je otevřena od dubna do října od 7–19 h, o víkendech a svátcích od 9–19 h. V sala terreně probíhají v letní sezóně koncerty pro veřejnost, divadelní představení a jiné kulturní akce.
* V sídle Senátu se také konají dny otevřených dveří, a to 8. 5. a 28. 10. Kromě interiérů Valdštejnského paláce mohou návštěvníci nahlédnout i do míst, která jsou v rámci běžných prohlídek nepřístupná.

== Rozpočet Senátu ==
Celkový rozpočet Senátu na rok 2023 byl schválen na 661,4&nbsp;milionů Kč. V roce 2022 to bylo o 25&nbsp;milionů méně.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Sněmovna má mít v rozpočtu na rok 2023 o 90 milionů víc, Senát o 25 milionů
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/poslanecka-snemovna-senat-rozpocet-na-pristi-rok.A221102_135929_domaci_pukk
| datum vydání = 2022-11-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-03-18
}}</ref>

== Kontroverze ==
Ve veřejných prohlášeních [[Antisystémová strana|antisystémových stran]] je poukazováno na to, že Senát je zbytečný a stojí moc peněz.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bastlová
| jméno = Marie
| titul = Okamura: Chceme zrušit Senát a zestátnit Českou televizi a Český rozhlas
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tomio-okamura-senat-zruseni-financovani-spd-cesky-rozhlas_1710232153_gol
| datum vydání = 2017-10-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-04-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = KSČM vystrkuje růžky, chce zrušit Senát i imunitu prezidenta
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/domaci-kscm-vystrkuje-ruzky-chce-zrusit-senat-i-imunitu-prezidenta-40114980
| datum vydání = 2006-03-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-04-19
}}</ref> Senát přispívá k politické stabilitě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pecina
| jméno = Tomáš
| titul = Encyklopedie o právu: Senát
| periodikum = Iuridictum
| url = https://iuridictum.pecina.cz/w/Sen%C3%A1t
| datum vydání = 2006-10-08
| datum přístupu = 2023-04-19
}}</ref> Pokud by v roce 2023 byl celý rozpočet Senátu (661&nbsp;mil. Kč)<ref name=":0" /> věnován důchodcům (2,36&nbsp;mil. v roce 2022),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výše důchodů v roce 2022: Srovnání, kolik lidí v Česku bere podobnou částku jako vy
| periodikum = České důchody
| url = https://ceskeduchody.cz/zpravy/vyse-duchodu-v-roce-2022-srovnani-kolik-lidi-v-cesku-bere-podobnou-castku
| datum vydání = 2022-08-28
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref> dostal by každý důchodce měsíčně 23&nbsp;Kč navíc (661&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;:&nbsp;2&nbsp;360&nbsp;000&nbsp;:&nbsp;12&nbsp;=&nbsp;23,34).<!-- Z jakého důvodu je uvedeno rozložení výdajů na senát mezi důchodce? 661 milionů je obrovská částka. Mohl by se o ni snížit schodek státního rozpočtu nebo by se mohla využít na jiné účely, např. provoz veřejné hromadné dopravy, výstavba bytů, provoz pošt atd. Je velmi neodborné a nevhodné uvádět rozdělení peněz mezi důchodce bez jakéhokoliv vysvětlení. -->

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group=p />

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky]]
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky]]
* [[Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky]]
** [[Seznam členů vedení Senátu Parlamentu České republiky]]
*** [[Seznam předsedů Senátu Parlamentu České republiky]]
* [[Parlament České republiky]]
* [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
* [[Prozatímní Senát]]
* [[Seznam sněmů českých zemí]]
* [[Panská sněmovna]]
* [[Senát Národního shromáždění ČSR]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.senat.cz Senát Parlamentu ČR]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-107 Zákon o jednacím řádu Senátu]
* [https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/senat-parlamentu-cr-senat-data-datova-zurnalistika-hlasovani-v-senatu_2001280702_nkr Přehled rozdílných hlasování Sněmovny a Senátu, Český rozhlas, 29. 1. 2020]
* [https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/analyza-data-senat-koalice-hlasovani_2001170600_jab Přehled hlasování v Senátu, Český rozhlas, 17. 1. 2020]

{{Senátní obvody v Česku}}
{{Seznamy členů Parlamentu České republiky}}
{{České politické strany}}
{{Česká politická zastoupení od 1848}}
{{Parlamenty v Evropě}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Politika}}

[[Kategorie:Senát Parlamentu České republiky| ]]
[[Kategorie:Parlament České republiky]]
[[Kategorie:Politický systém Česka]]
[[Kategorie:Horní komory]]