Zobrazení zdroje stránky Tour de France

{{Infobox - cyklistický závod
| aktuální ročník = Tour de France 2024
| obrázek = Tour de France 2018, Stage 12, Geraint Thomas and Chris Froome (cropped).jpg
| popisek = Cyklisté stáje [[Team Sky]] [[Geraint Thomas]] (ve žlutém trikotu vedoucího závodníka) a [[Chris Froome]] na [[Tour de France 2018]]
| název = Tour de France
| originální název = Tour de France
| země = [[Francie]]
| datum konání = červenec
| typ = etapový
| ředitel závodu = [[Christian Prudhomme]]
| první ročník = [[Tour de France 1903|1903]]
| první vítěz = {{flagicon|Francie}} [[Maurice Garin]]
| počet nejvíce vítězství = 5×
| nejvíce vítězství = {{flagicon|Francie}} [[Jacques Anquetil]]<br /> {{flagicon|Francie}} [[Bernard Hinault]]<br /> {{flagicon|Španělsko}} [[Miguel Indurain]]<br /> {{flagicon|Belgie}} [[Eddy Merckx]]
| poslední vítěz = {{Flagicon|Slovinsko}} [[Tadej Pogačar]]
| web = https://www.letour.fr/
}}
'''Tour de France''' je etapový závod profesionálních [[cyklistika|cyklistů]], pořádaný od roku 1903 ve [[Francie|Francii]]<ref name="Telegraph Tour Info">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Gunter
 | jméno = Joel
 | odkaz na autora = 
 | titul = The Tour de France: a guide to the basics
 | url = http://www.telegraph.co.uk/sport/othersports/cycling/tour-de-france/9400588/The-Tour-de-France-a-guide-to-the-basics.html
 | vydavatel = The Telegraph
 | místo = Londýn
 | datum vydání = 2012-07-16
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2012-07-30
 | jazyk = anglicky
}}</ref> a končící v [[Paříž]]i, jeho trasa však může vést i dalšími zeměmi. Jezdí se každoročně v&nbsp;červenci, přerušení si vynutila pouze [[první světová válka|první]] a&nbsp;[[druhá světová válka]].<ref name="reveal">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Boys
 | jméno = Barry
 | odkaz na autora = 
 | titul = The Return of a Grand Affair&nbsp;– "New Tour Legend: the Maillot Jaune"
 | url = http://www.cyclingrevealed.com/timeline/Race%20Snippets/TdF/TdF1919.htm
 | vydavatel = Cycling Revealed
 | místo = 
 | datum vydání = 2012-07-12
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-06-03
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Zpočátku jezdili hlavně francouzští závodníci, nyní jsou účastníci z&nbsp;celého světa. Postupem času začala Tour de France mezi cyklistickými závody vyčnívat a&nbsp;s&nbsp;přibývající popularitou byla trasa prodlužována; dnes patří k&nbsp;nejdůležitějším světovým sportovním událostem roku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pumerantz
| jméno = Zack
| titul = Ranking the Biggest Events in Sports
| url = http://bleacherreport.com/articles/1247928-ranking-the-biggest-events-in-sports
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2012-07-06
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Poprvé se závod jel v&nbsp;roce [[Tour de France 1903|1903]], kdy ho organizoval sportovní deník ''[[L'Auto]]'',<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = 1903 Tour de France
| url = http://www.bikeraceinfo.com/tdf/tdf1903.html#story
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-07-30
| vydavatel = Bikeraceinfo.com
| místo = Londýn
| jazyk = anglicky
}}</ref> nyní ho pořádá společnost [[Amaury Sport Organisation]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| odkaz na autora = 
| titul = Tour de France snubs velodrome Holocaust memorial
| url = http://www.thejc.com/news/world-news/69862/tour-de-france-snubs-velodrome-holocaust-memorial
| datum vydání = 2012-07-12
| datum aktualizace = 
| datum přístupu = 2012-07-30
| vydavatel = The Jewish Chronicle
| místo = 
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120718092113/http://www.thejc.com/news/world-news/69862/tour-de-france-snubs-velodrome-holocaust-memorial
| datum archivace = 2012-07-18
| nedostupné = ano
}}</ref> Závod je součástí [[UCI World Tour]], což znamená, že soutěžící týmy musejí být držiteli [[UCI ProTeam|World Tour licence]] s výjimkou stájí, které pozval přímo pořadatel závodu.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Union Cycliste Internationale
 | url = http://www.uci.ch/templates/UCI/UCI2/layout.asp?MenuId=MTUyMjQ
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-08-06
 | vydavatel = Uci.ch
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = UCI WorldTour calendar 2012
 | url = http://www.cyclingweekly.co.uk/news/latest/530629/uci-worldtour-calendar-2012.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-08-06
 | vydavatel = Cycling Weekly
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Tour de France patří spolu se závody [[Giro d'Italia]] a [[Vuelta a España]] k nejprestižnějším třítýdenním cyklistickým soutěžím, tzv.&nbsp;[[Grand Tour (cyklistika)|Grand Tours]], a je z nich nejstarší a&nbsp;nejslavnější.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Matuszewski
| jméno = Erik
| odkaz na autora =
| titul = The Tour de France: Cycling's Most Famous Race By The Numbers
| url = https://www.forbes.com/sites/erikmatuszewski/2016/07/01/the-tour-de-france-cyclings-most-famous-race-by-the-numbers/#714edd0f22b4
| vydavatel = Forbes
| místo =
| datum vydání = 2016-07-01
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2018-01-21
| jazyk = anglicky
}}</ref> Trasa závodu se každý rok mění, formát však již je v zásadě ustálený. Jezdci střídají rovinaté etapy, časovky<ref name="Telegraph Tour Info" /> i&nbsp;horské pasáže vedoucí přes vrcholy hor ve [[Vogézy|Vogézách]], v&nbsp;[[Francouzské středohoří|Centrálním masívu]], v&nbsp;pohoří [[Jura (pohoří)|Jura]] a&nbsp;zejména v [[Alpy|Alpách]] a&nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Ve 23 dnech absolvují 21&nbsp;etap, poslední z nich (s&nbsp;výjimkou prvního ročníku soutěže<ref group="p"> První ročník skončil na předměstí Paříže ve [[Ville-d'Avray]], protože v&nbsp;té době platilo nařízení zakazující cyklistické závody v&nbsp;Paříži. Slavnostní ukončení včetně několika symbolických okruhů však proběhlo na nově dostavěném velodromu v&nbsp;[[Parc des Princes|Parku princů]].</ref>) končí vždy v Paříži.&nbsp;Od roku 1975 je cíl závodu na [[Avenue des Champs-Élysées|Elysejských polích (bulváru Champs-Élysées)]],<ref>
{{Citace elektronické monografie| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul =
Tour de France 2011&nbsp;– Stage by stage| url =
http://www.letour.fr/2011/TDF/LIVE/us/2100/etape_par_etape.html#zone3| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
2012-07-30| vydavatel =
Letour.fr| místo =
| jazyk =
anglicky| url archivu =
https://web.archive.org/web/20111223070556/http://www.letour.fr/2011/TDF/LIVE/us/2100/etape_par_etape.html#zone3| datum archivace =
2011-12-23| nedostupné =
ano}}
</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Moment 17: 1975&nbsp;– TDF's First Champs Elysees Finish
 | url = http://www.bicycling.com/news/2010-tour-de-france/moment-17-1975-tdfs-first-champs-elysees-finish
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2012-07-30
 | vydavatel = Bicycling Magazine
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110905075501/http://www.bicycling.com/news/2010-tour-de-france/moment-17-1975-tdfs-first-champs-elysees-finish
 | datum archivace = 2011-09-05
 | nedostupné = ano
}}</ref> předtím v letech 1904 až&nbsp;1967 byl na [[velodrom]]u v&nbsp;[[Parc des Princes|Parku princů]] a od roku 1968 do roku 1974 na velodromu ve [[Vélodrome Jacques-Anquetil|Vincennes]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = White
| jméno = John
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Tour de France Miscellany
| url = https://archive.org/details/tourdefrancemisc0000john
| vydání = 2
| vydavatel = Carlton books
| místo = Londýn
| rok = 2015
| počet stran = 176
| strany = [https://archive.org/details/tourdefrancemisc0000john/page/49 49]
| isbn = 978-1-78097-626-6
| poznámka = dále jen White
}}</ref> Celková délka závodu se pohybuje kolem 3500&nbsp;km.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = UCI Regulations
 | url = http://www.uci.ch/Modules/BUILTIN/getObject.asp?MenuId=MTkzNg&ObjTypeCode=FILE&type=FILE&id=34028&LangId=1
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-07-21
 | vydavatel = UCI
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110623174023/http://www.uci.ch/Modules/BUILTIN/getObject.asp?MenuId=MTkzNg&ObjTypeCode=FILE&type=FILE&id=34028&LangId=1
 | datum archivace = 2011-06-23
 | nedostupné = ano
}}</ref> Trasa závodu vede po Francii a okolí v&nbsp;jedné ze dvou variant: po směru a&nbsp;proti směru hodinových ručiček.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Delanzy
 | jméno = Eric
 | odkaz na autora = 
 | rok = 2006
 | titul = Inside the Tour de France: The Pictures, the Legends, and the Untold Stories
 | url = https://archive.org/details/insidetourdefran0000dela
 | vydavatel = Rodale Books
 | počet stran = 240
 | stránky = 17
 | jazyk = anglicky
 | isbn = 1-59486-230-3
}}</ref>

Počet týmů se obvykle pohybuje mezi dvaceti a&nbsp;dvaadvaceti, přičemž v&nbsp;každém z&nbsp;nich do roku [[Tour de France 2017|2017]] startovalo devět&nbsp;závodníků, od roku [[Tour de France 2018|2018]] došlo ke snížení na osm členů týmu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = UCI reduces Grand Tour teams to 8 riders for 2018
| url = http://www.cyclingnews.com/news/uci-reduces-grand-tour-teams-to-8-riders-for-2018/
| vydavatel = Cyclingnews.com
| místo =
| datum vydání = 2017-06-22
| datum přístupu = 2017-11-5
}}</ref> Všechny etapy se do cíle jedou na čas. Po dojezdu se vždy přičte čas etapy ke stávajícímu skóre závodníka.<ref name="Telegraph Tour Info" /> Jezdec s&nbsp;nejnižší hodnotou celkového času je vedoucím závodníkem a&nbsp;jezdí oblečen ve [[Žlutý trikot|žlutém trikotu]].<ref name="Telegraph Tour Info" /><ref name="ASO">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Regulations of the race
| url = http://www.letour.fr/2006/TDF/LIVE/docs/reglement_2006_us.pdf
| vydavatel = ASO/letour.fr
| místo =
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-30
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20060705025939/http://www.letour.fr/2006/TDF/LIVE/docs/reglement_2006_us.pdf
| datum archivace = 2006-07-05
| nedostupné = ano
}}
</ref> Celková klasifikace všeobecně přitahuje nejvíce pozornosti. I&nbsp;přesto se v&nbsp;rámci celé Tour de France konají ještě další soutěže, a to o&nbsp;'''[[Bodovací soutěž na Tour de France|zelený trikot]]''' pro vítěze bodovací klasifikace, o '''[[Vrchařská soutěž na Tour de France|puntíkovaný trikot]]''' pro vítěze horské klasifikace, o '''[[Soutěž mladých jezdců na Tour de France|bílý trikot]]''' pro vítěze klasifikace mladých jezdců do 25 let a o&nbsp;[[Týmová klasifikace (Tour de France)|celkovou klasifikaci týmů]] pro nejlepší tým.<ref name="Telegraph Tour Info" /> Vítězem prvního ročníku 1903 se stal [[Maurice Garin]]. Pět ročníků Tour de France dokázali vyhrát [[Jacques Anquetil]], [[Eddy Merckx]], [[Bernard Hinault]] a&nbsp;[[Miguel Indurain]]. Sedm ročníků dokázal vyhrát [[Lance Armstrong]]. Ten se však později pod tíhou důkazů přiznal k dopingu a vítězství mu byla odebrána.

== Historie ==

=== Počátky ===
Tour de France byla založena v&nbsp;roce 1903. Kořeny závodu sahají ke vzniku dvou konkurenčních sportovních deníků. Prvním z&nbsp;nich byl deník ''[[Le Vélo]]'', první a&nbsp;do roku 1903 největší sportovní deník ve Francii založen v&nbsp;roce 1892,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Boeuf
| jméno = Jean-Luc
| příjmení2 = Yves
| jméno2 = Léonard
| titul = La République du Tour de France
| url = https://archive.org/details/larepubliqueduto0000boeu
| vydání =
| vydavatel = Éditions du Seuil
| místo =
| rok = 2003
| počet stran = 265
| strany = [https://archive.org/details/larepubliqueduto0000boeu/page/23 23]
| isbn = 978-2-02-058073-1
| poznámka = dále jen Boeuf a Yves
}}</ref> kterého se denně prodalo na 80 000 výtisků.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Nicholson
| jméno = Geoffrey
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour: The Rise and Rise of the Tour de France
| url = https://archive.org/details/letourriseriseof0000nich
| vydání =
| vydavatel = Hodder & Stoughton
| místo = Londýn
| rok = 1991
| počet stran = 264
| strany =
| isbn = 978-0-340-54268-2
}}strana 44</ref> Jeho šéfredaktorem byl [[Pierre Giffard]]. ''Le Vélo'' byl finančně podporován majitelem automobilky [[De Dion-Bouton]], Julesem-Albertem&nbsp;de&nbsp;Dionem i&nbsp;skupinou bohatých inzerentů, mezi nimiž byli [[Adolphe Clément Bayard]] a&nbsp;[[Édouard Michelin (1859–1940)|Édouard Michelin]]. Na konci 19.&nbsp;století byla společnost ve Francii názorově rozdělena vlivem [[Dreyfusova aféra|Dreyfusovy aféry]]. Židovský důstojník francouzského generálního štábu, [[Alfred Dreyfus]], byl obviněn na základě zfalšovaných důkazů ze&nbsp;špionáže ve prospěch [[Německé císařství|Německého císařství]]. Vojenským soudem byl shledán vinným a&nbsp;odsouzen k&nbsp;deportaci na [[Ďábelský ostrov]].<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Tomáš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Příběhy Staré dámy
| vydání = 1
| vydavatel = Prostor
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 640
| strany = 35
| isbn = 978-80-7260-300-8
| poznámka = dále jen Macek
}}</ref> Později byl však zproštěn obvinění a&nbsp;rehabilitován. Během několika let, kdy se aféra vlekla, byla francouzská společnost názorově hluboce rozpolcena a&nbsp;na obou stranách probíhaly demonstrace. Jednu z nich na dostihové dráze Auteil v&nbsp;Paříži roku 1899 později označil historik [[Eugen Weber]] za „absurdní politickou párty“.<ref name="Dreyfus1">{{Citace monografie
 | příjmení = Dauncey
 | jméno = Hugh
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Hare
 | jméno2 = Geoff
 | titul = The Tour De France, 1903-2003: A Century of Sporting Structures, Meanings and Values
 | vydavatel = Routledge
 | rok = 2013
 | počet stran = 290
 | isbn = 978-1-135-76239-1
 | jazyk = anglicky
 | stránky = 11
 | poznámka = dále jen Dauncey a Hare
}}</ref> De Dion na této demonstraci napadl holí prezidenta Francie, [[Émile Loubet|Émilea Loubeta]]. Za svůj útok strávil 15 dní ve vězení a&nbsp;musel zaplatit pokutu 100&nbsp;franků.<ref name="Dreyfus1" /><ref name="Dreyfus2">Boeuf a Yves, s. 11.</ref><ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Harp
 | jméno = Stephen L.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Marketing Michelin: Advertising and Cultural Identity in Twentieth-Century France
 | vydavatel = Johns Hopkins University Press
 | rok = 2001
 | počet stran = 265
 | isbn = 978-0-8018-6651-7
 | jazyk = anglicky
 | stránky = 20
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/marketingmicheli00step
}}</ref> Na stranu Dreyfuse se během velké protidreyfusovské demonstrace v&nbsp;Paříži postavil tehdejší šéfredaktor deníku ''Le Vélo'' Pierre Giffard, který se za něj ve svých novinách přimlouval.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Laget
| jméno = Serge
| příjmení2 = Edwardes-Evans
| jméno2 = Luke
| příjmení3 = McGrath
| jméno3 = Andy
| titul = Příběh Tour de France
| vydání = 1
| vydavatel = Slovart
| místo = Bratislava
| rok = 2017
| počet stran = 176
| strany = 21
| isbn = 978-80-7529-345-9
| poznámka = dále jen Laget, Edwardes-Evans, McGrath
}}</ref> Mecenášům Dionovi, Bayardovi a&nbsp;Michelinovi, jež věřili v&nbsp;Dreyfusovu vinu,<ref name="Dreyfus2" /> se takové jednání šéfredaktora nelíbilo, a&nbsp;tak deník ''Le Vélo'' opustili a založili konkurenční deník ''[[L'Auto|L'Auto-Vélo]].''<ref name=":4" />

Jako šéfredaktor byl do nově vzniklého deníku jmenován [[Henri Desgrange]]. Desgrange byl vynikající cyklista a&nbsp;tehdejší držitel světového rekordu v hodinovém závodě z&nbsp;[[velodrom]]u [[Vélodrome Buffalo|Buffalo]] na předměstí Paříže z&nbsp;roku 1893.<ref name=":5">Macek, s. 36.</ref><ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 18.</ref> De Dionovi byl Desgrange znám díky cyklistické reputaci. Jeho jméno se rovněž objevovalo v&nbsp;knihách a&nbsp;článcích o&nbsp;cyklistice, které sám psal. Dne 16.&nbsp;října 1900 vyšlo první číslo nového deníku na žlutém papíře.<ref name=":5" /> Konkurenční ''Le Vélo'' používalo papír zelený.<ref name=":5" /> Téměř okamžitě šéf ''Le Vélo'', Pierre Giffard, zažaloval ''L'Auto-Vélo'' kvůli plagiátorství a&nbsp;výsledkem právního sporu bylo přejmenování deníku na ''L'Auto''.<ref name=":5" /> ''L'Auto'' nebylo tak úspěšné, jak si jeho vedení představovalo. Stagnující prodeje nižší než u&nbsp;konkurenčního deníku ''Le Vélo'', jenž měl být prodanými výtisky překonán, vedly dne 20.&nbsp;listopadu 1902 ke schůzce vedení. Krize se řešila v&nbsp;kanceláři ''L'Auto'' nacházející v&nbsp;[[18. pařížský obvod|18. pařížském obvodu]] ve čtvrti [[Montmartre]]. Posledním člověkem, který na schůzce promluvil, byl zároveň nejmladší člen tehdejšího osazenstva, 26letý vedoucí cyklistické sekce [[Géo Lefèvre]].<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Woodland
| jméno = Les
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Yellow Jersey Companion to the Tour de France
| vydání = 1.
| vydavatel = Random House
| místo = Londýn
| rok = 2003
| počet stran = 414
| strany =
| isbn = 978-0-224-08016-3
}}</ref> Desgrange ho přetáhl z Giffardových novin.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Goddet
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = L'équipée belle
| vydání =
| vydavatel = Éditions Robert Laffont
| místo =
| rok = 1991
| počet stran = 526
| strany = 20
| isbn = 978-2-221-07290-5
}}</ref> Lefèvre navrhoval šestidenní závod konající se napříč celou Francii. V&nbsp;té době byly nejpopulárnější závody pořádané na dráze.<ref name=":1" /> Víceetapové závody s&nbsp;větší délkou podle něj měly zvýšit prodej novin, avšak nikdo se předtím o&nbsp;uspořádání závodu navrhovaném Lefèvrem nepokusil.<ref group="p">Desgrange se nejdříve pokoušel kopírovat závody pořádané jeho rivalem. V&nbsp;roce 1901 oživil po desetileté absenci závod Paříž-Brest. Giffard byl první, kdo navrhl několikadenní závod. Na rozdíl od jiných cyklistických závodů měla být spolupráce mezi cyklisty zakázána.</ref> Za předpokladu, že by tento návrh uspěl, by se ''L'Auto'' prodeji výtisků vyrovnalo svému konkurentovi a&nbsp;teoreticky by ''Le Vélo'' mohlo i&nbsp;zkrachovat, pokud by měl prodejní úspěch ''L'Auto'' za následek výrazné snížení prodejů.<ref>Dauncey a Hare, s. 64.</ref> Tento počin mohl, jak Desgrange řekl: „zavřít Giffardův zobák.“<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = A tour of the Tour's birthplace
| url = http://autobus.cyclingnews.com/road/2006/tour06/?id=/features/2006/woodland_tour_origin
| vydavatel = www.cyclingnews.com
| místo =
| datum vydání = 2006-06-23
| datum přístupu = 2009-07-18
}}</ref> Desgrange s&nbsp;Lefèvrem možnosti uspořádání závodu později probírali během oběda v&nbsp;restauraci Zimmer Madrid na pařížském bulváru [[Montmartre]] spolu s&nbsp;finančním ředitelem deníku, Victorem Goddetem.<ref name=":46">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 20.</ref> Desgrange o&nbsp;úspěchu pochyboval, Goddet byl myšlenkou nadšený.<ref name=":46" /> Předal Desgrangeovi klíče od firemního trezoru a&nbsp;pronesl: „Vezmi si kolik potřebuješ.“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Goddet
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = L'équipée belle
| vydání =
| vydavatel = Éditions Robert Laffont
| místo =
| rok = 1991
| počet stran = 526
| strany = 15
| isbn = 978-2-221-07290-5
}}</ref> Dne 19.&nbsp;ledna 1903 ''L'Auto'' oznámilo pořádání závodu.<ref name=":0" />

=== První Tour de France ===
{{Viz též|Tour de France 1903|}}
[[Soubor:Wielrennen, Tour de France 1903, SFA001006411.jpg|vlevo|náhled|Vítěz první Tour de France [[Maurice Garin]] (vpravo)]]
První Tour de France se uskutečnila v&nbsp;roce [[Tour de France 1903|1903]]. Naplánováno bylo celkem pět etap o&nbsp;celkové délce 2428&nbsp;km, které se měly jet od 31.&nbsp;května do 5.&nbsp;července.<ref name=":6">Macek, s. 37.</ref> Start měl být v&nbsp;Paříži a&nbsp;předtím, než se závod opět vrátí zpět do Paříže, měli závodníci projet městy [[Lyon]], [[Marseille]], [[Bordeaux]] a&nbsp;[[Nantes]]. Později bylo ještě přidáno [[Toulouse]], aby se přerušila dlouhá pasáž na jihu Francie mezi [[Atlantský oceán|Atlantikem]] a&nbsp;[[Středozemní moře|Středozemním mořem]]. Tím tedy vzniklo etap šest. Celková délka 2428&nbsp;km zůstala nezměněna. Jednotlivé etapy by probíhaly v&nbsp;noci a končily by následující den odpoledne. To se však ukázalo jako příliš náročné a pro závodníky těžko absolvovatelné, protože se jich přihlásilo pouze 15.<ref>Dauncey a Hare, s. 13.</ref> Desgrange nebyl nikdy myšlenkou pořádání závodu přesvědčen a&nbsp;neúspěch z&nbsp;počtu přihlášených závodníků ho přivedl k&nbsp;myšlence, aby závod vůbec uspořádán nebyl.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nicholson
| jméno = Geoffrey
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour: The Rise and Rise of the Tour de France
| url = https://archive.org/details/letourriseriseof0000nich
| vydání =
| vydavatel = Hodder & Stoughton
| místo = Londýn
| rok = 1991
| počet stran = 264
| strany = [https://archive.org/details/letourriseriseof0000nich/page/44 44]
| isbn = 978-0-340-54268-2
}}</ref> Místo toho ho nakonec zkrátil na 19&nbsp;dní a&nbsp;datum pořádání Tour de France změnil od 1.&nbsp;do 19.&nbsp;července.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 24.</ref> Dále všem účastníkům nabídl finanční příspěvek ve výši 5&nbsp;franků, který odpovídal denní mzdě továrního dělníka.<ref>Dauncey a Hare, s. 131.</ref> Podmínkou pro získání příspěvku byla minimální průměrná rychlost alespoň 20&nbsp;km/h ve všech etapách a&nbsp;umístění mezi prvními padesáti jezdci.<ref name=":6" /><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Cazeneuve
| jméno = Thierry
| příjmení2 = Chany
| jméno2 = Pierre
| titul = La fabuleuse histoire du tour de France
| vydání =
| vydavatel = Editions de la Martinière
| místo =
| rok = 2011
| počet stran = 1052
| strany = 26
| isbn = 978-2732447001
}}</ref> Desgrange také snížil startovné z&nbsp;20 na 10&nbsp;franků a celkové prémie zvýšil na 20&nbsp;000&nbsp;[[Francouzský frank|franků]].<ref name=":6" /><ref name=":131">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 23.</ref> Celkový vítěz by tedy vydělal šestkrát tolik co by si vydělal tovární dělník za celý rok.<ref name=":3" /> Nová finanční pravidla přilákala celkem 60&nbsp;závodníků, 49&nbsp;Francouzů, 4&nbsp;Belgičany, 4&nbsp;Švýcary, 2&nbsp;Němce a&nbsp;jednoho Itala.<ref name=":6" /> Ze všech přihlášených bylo 21&nbsp;profesionálů. Zbytek byli amatéři, nezaměstnaní nebo dobrodruzi.<ref name=":6" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Woodland
| jméno = Les
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Yellow Jersey Companion to the Tour de France
| url = https://archive.org/details/yellowjerseycomp0000unse
| vydání = 1
| vydavatel = Random House
| místo = Londýn
| rok = 2007
| počet stran = 414
| strany =
| isbn = 978-0-224-08016-3
}}</ref>
[[Soubor:1903cafeaurm.jpg|náhled|Pohled na Café Reveil Matin, místo startu [[Tour de France 1903|první Tour de France]]|260x260pixelů]]
První Tour de France odstartovala na předměstí Paříže v&nbsp;[[Montgeron]]u před ''Café Reveil Matin'' na křižovatce, kde se protínaly ulice ''Melun'' a&nbsp;''Corbeil''. Dne 1.&nbsp;července ve 3&nbsp;hodiny a&nbsp;16&nbsp;minut odpoledne byl závod Georgesem Abranem odstartován.<ref name=":47">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 27.</ref> Výtisk ''L'Auto'' ze dne závodu nic o&nbsp;jeho startu nepsal.<ref group="p">''L'Auto'' svou pozornost raději věnovalo automobilovému závodu Coupe Gordon-Bennett, přestože začínal až za dalších 48&nbsp;hodin. Tento čin deníku pouze odráží skutečnost, že Tour de France byla krokem do neznáma. Teprve po konci prvního vydání si závod vydobyl reputaci. To pouze naznačuje Desgrangeovy pochybnosti ohledně pořádání Tour de France. Jeho pozice redaktora byla přímo závislá na prodejnosti deníku. Zvýšení prodejnosti by nastalo pouze za předpokladu, že by závod byl úspěchem. Pokud by se úspěch nedostavil, deník i&nbsp;jeho zaměstnanci by přišli o&nbsp;peníze. Desgrange si radši od závodu zachovával určitý odstup. Závod neodstartoval a&nbsp;nijak dále ho nedoprovázel. Zprávy o&nbsp;probíhající Tour de France tvořil Lefèvre, jehož nápad přivedl Tour de France v&nbsp;realitu. Zároveň závod jak na kole, tak vlakem doprovázel. Desgrange svůj osobní zájem o&nbsp;závod projevil pouze tehdy, když bylo jasné, že bude úspěšný.</ref><ref name=":3" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Allchin
| jméno = Richard
| příjmení2 = Bell
| jméno2 = Adrian
| titul = Golden stages of the Tour de France : tales from the legendary stages of the world's greatest bike race
| url = https://archive.org/details/goldenstages0000unse
| vydání = 1
| vydavatel = Mousehold Press
| místo = Londýn
| rok = 2003
| počet stran = 169
| strany = [https://archive.org/details/goldenstages0000unse/page/3 3]
| isbn = 978-1-874739-28-9
}}</ref> Ředitel závodu, Henri Desgrange, úspěchu ani po jeho startu nevěřil. Odstartování závodu se neúčastnil a&nbsp;ani ho dále nijak nedoprovázel.<ref name=":7">Macek, s. 39.</ref> Z&nbsp;redakce ''L'Auto'' se v&nbsp;závodě nejvíce angažoval Géo Lefèvre. V podstatě se z&nbsp;něj stal ředitel závodu, rozhodčí i&nbsp;reportér v&nbsp;jedné osobě.<ref name=":7" />

Jako největší favorit byl považován francouzský závodník [[Hippolyte Aucouturier]].<ref name=":7" /> V&nbsp;pelotonu nechyběl ani Němec [[Josef Fischer (cyklista)|Josef Fischer]] a&nbsp;pozdější celkový vítěz [[Maurice Garin]]. Dokonce se zde objevilo jméno Samson, což byl pseudonym belgického jezdce, [[Julien Lootens|Juliena Lootense]].<ref name=":6" /> Reportéři dávali favoritům přezdívky, aby byli čtenářům bližší.<ref name=":6" /> Vedoucího závodníka první Tour de France označoval zelený pásek na rukávu.<ref name=":7" /><ref>White, s. 39.</ref>
[[Soubor:Tour de France – Národní listy – 26.7.1903.jpg|upright=1.3|vlevo|náhled|Novinová zpráva o průběhu páté etapy prvního ročníku závodu (Národní listy, 26.7.1903)<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | spoluautoři = 
 | titul = Národní listy
 | periodikum = 
 | odkaz na periodikum = 
 | rok vydání = 1903
 | měsíc vydání = 7
 | den vydání = 26
 | ročník = 43
 | číslo = 202
 | strany = 5
 | url = https://ndk.cz/uuid/uuid:da7a3c00-2e98-11e7-a77b-001018b5eb5c
 | issn = 
 | jazyk = 
}}</ref>]]
Mnozí cyklisté ze závodu po prvních několika etapách odstoupili fyzicky vyčerpáni. První etapu z&nbsp;Paříže do Lyonu dokončilo pouze 37&nbsp;cyklistů.<ref name=":7" /> Na konci čtvrté etapy potom zůstalo v&nbsp;hlavní soutěži 24&nbsp;závodníků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Latzell
| jméno = Marguerite
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France: The Illustrated History
| vydání =
| vydavatel = Firefly Books
| místo = Toronto, Buffalo
| rok = 2003
| počet stran =
| strany =
| isbn = 1552977366
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/tourdefranceillu0000laze
}}</ref> První Tour de France skončila na předměstí Paříže ve [[Ville-d'Avray]], protože v&nbsp;té době platilo nařízení zakazující cyklistické závody na území Paříže.<ref name=":47" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = 1903 Tour de France – Stage 6
| url = https://velopeloton.com/1903-tour-de-france-stage-6/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20171107015154/https://velopeloton.com/1903-tour-de-france-stage-6/
| datum archivace = 2017-11-07
| nedostupné = ano
}}</ref> Slavnostní ukončení včetně několika symbolických okruhů však proběhlo na nově dostavěném velodromu v&nbsp;[[Parc des Princes|Parku princů]] před 20&nbsp;000&nbsp;platících diváků.<ref>White, s. 13.</ref> Vítězem prvního vydání se stal Maurice Garin, jež zvítězil v&nbsp;první a&nbsp;v&nbsp;posledních dvou etapách s&nbsp;rychlostním průměrem 25,68&nbsp;km/h.<ref name=":139">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tour de France Statistics
| url = http://bikeraceinfo.com/tdf/tdfstats.html
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref> Celému závodu dominoval. Posledním závodníkem, který je označován jako ''„Lantern Rouge“'' (česky: ''„červená lucerna“''), v&nbsp;cíli byl se ztrátou 64&nbsp;hodin 47&nbsp;minut a&nbsp;22&nbsp;sekund [[Arsène Millocheau]].<ref name=":130">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Le Tour de France: Stage 1 – Paris-Lyon, 1903
| url = https://cyclehistory.wordpress.com/2015/07/04/le-tour-de-france-stage-1/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref> Čtvrtou etapu vyhrál první zahraniční jezdec, [[Švýcaři|Švýcar]] [[Charles Laeser]].<ref name=":47" /> První vydání Tour de France dokončilo 21&nbsp;závodníků.<ref name=":8" />

Díky závodu se tržby deníku ''L'Auto'' více než zdvojnásobily. Před Tour de France se prodávalo 25&nbsp;000 výtisků, během závodu potom až 65&nbsp;000.<ref name=":8">Macek, s. 43.</ref> Krátce po dojetí bylo vydáno zvláštní číslo, jehož se prodalo dokonce 130&nbsp;000 výtisků.<ref name=":8" /> Oproti Desgrangeovým prvotním odhadům se Tour de France nakonec stala populární. Konkurenční deník ''Le Vélo'' vycházel už pouze jeden rok než byl popularitou ''L'Auto'' zcela zruinován a&nbsp;nakonec vyhlásil bankrot.<ref name=":8" />

=== 1904–1919 ===
Následující ročník formátem kopíroval první vydání závodu. Přestože veskrze pozitivní pocity, které první vydání Tour de France u&nbsp;diváků a&nbsp;závodníků vyvolalo, ředitel závodu, Henri Desgrange, po ročníku [[Tour de France 1904|1904]] pronesl, že se obává, že to byl ročník poslední.<ref>Macek, s. 47.</ref> Druhá Tour de France se nesla v&nbsp;duchu podvodného jednání. Pod vrcholem [[Col de la République]], někdy zvaném Col du Grand Bois, nedaleko [[Saint-Étienne]], dokonce došlo k&nbsp;zablokování silnice a&nbsp;k&nbsp;fyzickému napadení závodníků příznivci místního rodáka, [[Antoine Fauré|Antoina Faurého]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = McGann
| jméno = Bill
| příjmení2 = McGann
| jméno2 = Carol
| titul = The Story of the Tour de France, Volume 1
| vydání =
| vydavatel = Dog Ear Publishing
| místo = Indianapolis
| rok = 2006
| počet stran = 304
| strany = 11
| isbn = 978-1-59858-180-5
| poznámka = dále jen McGann
}}</ref> Fyzickým napadáním tyto nekalé praktiky nekončily. Na silnici před průjezdem závodníků byly rozsypány hřebíky a&nbsp;střepy, další jezdci dělali svým konkurentům do lahví s&nbsp;vodou díry nebo jim dokonce sabotovali rámy od kol.<ref name=":9">Macek, s. 50.</ref> Čtyři měsíce po skončení závodu, 30.&nbsp;listopadu 1904, byli Francouzskou cyklistickou federací (''„Union vélocipédique de France“'') první čtyři závodníci diskvalifikováni pro údajné přesuny vlakem. Mezi nimi byl i&nbsp;vítěz prvního ročníku a&nbsp;před diskvalifikací dvojnásobný vítěz Tour de France, Maurice Garin.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Seray
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = 1904 Tour de France
| vydání =
| vydavatel = Ann Arbor Press
| místo =
| rok = 2000
| počet stran = 160
| strany = 154
| isbn = 978-0-9649835-2-6
| poznámka = dále jen Seray
}}</ref> Podrobnosti vyšetřování zůstaly veřejnosti dodnes utajeny.<ref name=":9" /> Přestože situace po dvou letech konání závodu nevypadala pozitivně, Desgrange se rozhodl na jaře následujícího roku uspořádat ročník další. Počet etap se ze šesti zvýšil na jedenáct a&nbsp;aby bylo potenciální podvádění více viditelné, závodilo se během dne.<ref>Seray, s. 148.</ref> Upravený formát se vyplatil a&nbsp;počet prodaných výtisků ''L'Auto'' vzrostl z&nbsp;25&nbsp;000 na 65&nbsp;000.<ref name=":2" /> V&nbsp;roce 1908 se potom prodávalo na 250&nbsp;000 výtisků.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 23.</ref>
[[Soubor:Henri Desgrange 1914.jpg|náhled|[[Henri Desgrange]], zakladatel a&nbsp;ředitel Tour de France v letech 1903–1937]]
Desgrangeova Tour v podstatě založila systém [[Etapový závod|etapového závodu]].<ref>McGann, s. 32.</ref> Desgrange experimentoval se způsoby určování celkového vítěze. V&nbsp;prvních ročnících byl počítán celkově akumulovaný čas za všechny etapy (stejně jako v dnešních vydáních)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Augendre
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour de France: panorama d'un siècle
| vydání =
| vydavatel = Service Communication-presse de la Société du Tour de France
| místo =
| rok = 1996
| počet stran = 150
| strany = 7
| isbn =
| poznámka = dále jen Augendre (1996)
}}</ref>, ale mezi lety 1905 a&nbsp;1912 byly závodníkům udělovány body za umístění v&nbsp;jednotlivých etapách.<ref name=":10">Augendre (1996), s. 9.</ref> Desgrange spatřoval problémy jak v&nbsp;modelu sčítání celkového času, tak v&nbsp;bodovacím systému. V&nbsp;tomto období si veškeré mechanické závady na kole musel podle pravidel opravovat sám závodník, což mohlo trvat dlouho a&nbsp;daný cyklista potenciálním problémem mohl přijít o&nbsp;cenný čas. Podobně to platilo i&nbsp;pro situaci, kdy jeden jezdec dokončil etapu s&nbsp;výraznějším rozdílem na zbytek startovního pole. To potom mělo za následek rozhodnutí o celkovém pořadí během jedné nebo dvou etap. Bodovací systém odboural vliv času a&nbsp;motivace závodníků ke svižné jízdě opadla, protože bylo jedno, jaký mezi nimi bude časový rozestup. Následkem potom bylo vytvoření velké skupiny závodníků během etapy, která jela uvolněným tempem. Závodit se začalo až v&nbsp;posledních úsecích etapy.<ref name=":10" />[[Soubor:Col du Galibier -563.jpg|vlevo|náhled|Pomník Henriho Desgrangea na jižní straně [[Col du Galibier]] ve výšce 2556&nbsp;metrů]]Formát závodu se časem měnil. Tour de France původně objížděla obvod Francie. Cyklistika byla vytrvalostním sportem a&nbsp;organizátoři si brzy uvědomili finanční potenciál, jaký se skrýval v&nbsp;extrémně těžkých etapách. Po druhé Tour de France v&nbsp;roce 1904 bylo opuštěno od jízdy v&nbsp;noci, protože zde probíhalo neustálé podvádění z&nbsp;řad závodníků, které nebylo rozhodčími spatřeno.<ref>Seray, s. 160.</ref> Tím se snížila nejen denní, ale i&nbsp;celkově ujetá vzdálenost. Požadavky na vytrvalost závodníků zůstávaly vysoké. Desgrange řekl, že jeho ideální závod bude, když se do Paříže dostane pouze jediný závodník.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Veloarchive 1924: Le Tour de Souffrance
| url = http://veloarchive.com/races/tour/1924.php
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref> V&nbsp;roce [[Tour de France 1906|1906]] se peloton Tour de France poprvé historii dostal za hranice [[Francie]]. Druhá etapa končila v [[Alsasko|Alsaských]] [[Mety|Métách]] patřících [[Německé císařství|Německu]].<ref>Macek, s. 60.</ref> Ve stejném roce se Tour de France začalo říkat ''„La Grande Boucle“'', česky ''„Velký okruh“''.<ref name=":48">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 30.</ref> Zároveň se v&nbsp;roce 1906 na trati poprvé objevila červená vlajka, tzv. ''„flamme rouge“'', označující poslední kilometr do cíle.<ref name=":48" /> Druhý rok v&nbsp;řadě byl v&nbsp;itineráři zařazen [[Ballon d'Alsace]] ležící v&nbsp;pohoří [[Vogézy]]. O&nbsp;rok dříve se [[René Pottier|Renému Pottierovi]] jako jedinému podařilo vyjet na kopec bez sesednutí z&nbsp;kola.<ref name=":14">Macek, s. 61.</ref> Prvním dvojnásobným vítězem Tour de France se v&nbsp;roce [[Tour de France 1908|1908]] stal [[Lucien Petit-Breton]], vlastním jménem Lucien Georges Mazan.<ref>White, s. 30.</ref> Pseudonym používal, protože se jeho otci nelíbilo, že nemá podle jeho názoru „pořádnou práci“ a&nbsp;je cyklistou.<ref name=":15">Macek, s. 63.</ref> Zároveň se na start závodu v&nbsp;roce 1908 postavilo poprvé v&nbsp;historii více než 100 závodníků, konkrétně 114.<ref name=":15" /> Následující rok vznikl rekord, který nebyl dodneška překonán. Suverénní vítěz ročníku [[Tour de France 1909|1909]], [[François Faber]], získal pět etapových vítězství v&nbsp;řadě.<ref>Macek, s. 64.</ref>
[[Soubor:Eugène Christophe.jpg|náhled|[[Eugène Christophe]]]]
První ryze horské etapy, odehrávající se v&nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]], se na programu závodu objevily v&nbsp;roce [[Tour de France 1910|1910]] na popud [[Lucembursko|lucemburského]] vizionáře [[Alphonse Steinès|Alphonse Steinese]]. Lucemburčan Desgrangeovi nápad o&nbsp;zavedení závodu do Pyrenejí vnukl a&nbsp;později i&nbsp;realizoval.<ref name=":145">Macek, s. 69.</ref> První z&nbsp;nich měřila 289&nbsp;km a&nbsp;závodníci v&nbsp;jejím průběhu zdolali [[Col de Portet d'Aspet]]. Druhá, vedoucí skrze průsmyky [[Col de Peyresourde|Peyresourde]], [[Col d'Aspin|Aspin]], [[Col du Tourmalet|Tourmalet]] a&nbsp;[[Col d'Aubisque|Aubisque]], byla se 326&nbsp;km vůbec nejtěžší dosavadní etapou Tour de France.<ref name=":109">Macek, s. 71.</ref> Zavedení pelotonu do hor se nezdálo zejména samotným závodníkům, kteří se mezi etapami negativně vyjadřovali o&nbsp;jejich náročnosti.<ref name=":109" /> Mezi nespokojenými byli dvojnásobný vítěz, Lucien Petit-Breton, vracející se po roční pauze strávené v&nbsp;pozici novináře a&nbsp;[[François Lafourcade]], jež byl tehdy první v&nbsp;průsmyku Aubisque. Při sjezdu do cíle v [[Bayonne]] ho však předjel pozdější vítěz etapy i celkové klasifikace, [[Octave Lapize]]. Lapize vyhrál i předcházející pyrenejskou etapu a stal se prvním závodníkem, který vyhrál horskou etapu.<ref>White, s. 45.</ref> I&nbsp;přes protesty cyklistů se náklad deníku ''L'Auto'' zvýšil ze 150&nbsp;000 na 300&nbsp;000 výtisků.<ref name=":16">Macek, s. 72.</ref> V&nbsp;roce 1910 byl součástí pelotonu poprvé v&nbsp;historii závodu sběrný vůz, jehož úkolem bylo sbírat závodníky, kteří ze závodu v&nbsp;horách odstoupili.<ref>White, s. 29.</ref> Ve stejném roce došlo k&nbsp;prvnímu úmrtí z&nbsp;řad závodníků. Během volného dne si šel [[Adolphe Hélière]] zaplavat do [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a&nbsp;za nevyjasněných okolností zemřel. Podle jedné verze utonul,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = On
| jméno = Esteban
| titul = 9 Tragic Tour de France Deaths
| url = http://www.totalprosports.com/2012/07/16/9-tragic-tour-de-france-deaths/#2
| vydavatel = totalprosports.com
| místo = 
| datum vydání = 2012-07-16
| datum přístupu = 2017-11-5
| url archivu = https://web.archive.org/web/20161106093420/http://www.totalprosports.com/2012/07/16/9-tragic-tour-de-france-deaths/#2
| datum archivace = 2016-11-06
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>White, s. 37.</ref> podle jiné ho popálila jedovatá [[medúza]].<ref name=":16" /><ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 33.</ref>

Úspěch Pyrenejí v&nbsp;podstatě předznamenal zařazení [[Alpy|Alp]] do itineráře závodu. Poprvé se tak stalo 13.&nbsp;července [[Tour de France 1911|1911]].<ref name=":110">Macek, s. 73.</ref> Etapa vedoucí z&nbsp;[[Chamonix-Mont-Blanc|Chamonix]] do [[Grenoble|Grenoblu]] měřila 366&nbsp;km. Závodníci byli nuceni překonat průsmyky [[Aravis (hora)|Aravis]], [[Col du Télégraphe|Telegraph]] a&nbsp;[[Col du Galibier|Galibier]], který se tyčí do výšky 2556&nbsp;metrů.<ref name=":110" /> Od té doby se Alpy na programu objevují pravidelně. Během Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1912|1912]] v&nbsp;etapě z Chamonix do Grenoblu zaznamenal [[Eugène Christophe]] nejdelší únik v&nbsp;historii závodu o&nbsp;délce 315&nbsp;km.<ref>Macek, s. 81.</ref> Celkově byl dominantním jezdcem, avšak v&nbsp;platnosti byl tehdy stále bodovací systém a&nbsp;časový rozdíl mezi závodníky byl nepodstatný. Ročník 1912 nakonec vyhrál [[Odile Defraye]] a&nbsp;stal se tak prvním [[Belgie|belgickým]] vítězem Tour de France. Od příštího roku již Desgrange bodovací systém zrušil a&nbsp;vrátil se zpět k&nbsp;formátu sčítání času. Christophe se do historie závodu zapsal i&nbsp;z&nbsp;jiných důvodů. Během sjezdu z&nbsp;Tourmaletu v&nbsp;roce [[Tour de France 1913|1913]] si zlomil vidlici a&nbsp;i&nbsp;s&nbsp;kolem na zádech sestoupil do obce [[Ste-Marie-de-Campan]], kde ji v kovárně opravil. K&nbsp;opravě nicméně využil cizí pomoc a&nbsp;to tehdejší pravidla zakazovala.<ref name=":111">Macek, s. 85.</ref> Přítomný komisař mu udělil časovou penalizaci 10&nbsp;minut.<ref name=":111" /> Po protestech veřejnosti mu byla nakonec časová penalizace snížena na tři minuty.<ref name=":111" /> V&nbsp;konečném pořadí Christophe skončil sedmý. Poslední předválečná Tour de France se jela v&nbsp;roce [[Tour de France 1914|1914]] a&nbsp;jejím vítězem se stal [[Belgičané|Belgičan]] [[Philippe Thys]]. Po pětileté pauze zapříčiněné [[První světová válka|První světovou válkou]] se 29.&nbsp;června [[Tour de France 1919|1919]] závod znovu vrátil. Pátá etapa poválečného ročníku se zapsala do historie jako nejdelší etapa vůbec. Měřila 482&nbsp;km a&nbsp;vedla z&nbsp;[[Les Sables-d'Olonne]] do [[Bayonne]].<ref>Macek, s. 92.</ref> Eugène Christophe se zároveň stal prvním oficiálním držitelem [[Žlutý trikot|žlutého trikotu]]. Stalo se tak po desáté etapě vedoucí z&nbsp;[[Nice]] do [[Grenoble|Grenoblu]] v&nbsp;roce 1919.<ref>White, s. 53.</ref> Prvním závodníkem, který žlutý trikot přivezl do Paříže, se však stal celkový vítěz z roku 1919, [[Firmin Lambot]].<ref name="#1">White, s. 44.</ref>

=== 1920–1939 ===
[[Soubor:Thys tdf1914.jpg|vlevo|náhled|[[Philippe Thys]], první trojnásobný vítěz]]
[[Soubor:1919pelissier.jpg|náhled|[[Henri Pélissier]] v roce 1919]]
Prvním závodníkem, kterému se podařilo Tour de France vyhrát třikrát, se v&nbsp;roce [[Tour de France 1920|1920]] stal Belgičan Philippe Thys.<ref name=":28">White, s. 30–32.</ref> Na počátku 20.&nbsp;let vládli na Tour de France Belgičané. Již v&nbsp;ročníku 1920 vyhráli 12 z&nbsp;15 etap a&nbsp;o&nbsp;rok [[Tour de France 1921|později]] to bylo obdobné. Celkovým vítězem se stal [[Léon Scieur]]. Po sedmileté nadvládě Belgičanů zvítězil v&nbsp;roce [[Tour de France 1923|1923]] opět Francouz. Za pomoci bratra [[Francis Pélissier|Francise]] se to podařilo [[Henri Pélissier|Henrimu Pélissierovi]]. Pélissier na Tour de France poprvé startoval v&nbsp;roce 1914. S Desgrangem měl nepřátelský vztah. Pélissier špatně nesl velmi přísná pravidla tehdejší Tour de France. Závodník například musel dojet s&nbsp;veškerým oblečením a&nbsp;výbavou, kterou měl na startu etapy.<ref name=":17">Macek, s. 103.</ref> Výměna nepojízdných rozbitých kol byla povolena až v&nbsp;roce 1923.<ref name=":11">Augendre (1996), s. 23.</ref> Především díky Pélissierovu vítězství bylo téhož roku prodáno na půl milionu výtisků ''L'Auto''.<ref name=":18">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = "Torelli's History of the Tour de France: the 1930s or, All They Wanted To Do Was to Sell a Few More Newspapers"
| url = http://www.bikeraceinfo.com/tdf/tdf%20history/tdfhistory1930.html
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Od roku 1923 byli jednotlivci přihlášeni do závodu označováni jako „''touriste routiers''“, česky ''„turisté na silnici“''. Od pořadatelů se takovým závodníkům nedostávalo žádné podpory, takže se sami museli vybavit jídlem a&nbsp;nářadím.<ref name=":11" />

O&nbsp;rok později, v&nbsp;roce [[Tour de France 1924|1924]], Henri Pélissier i&nbsp;se svým bratrem Francisem ze závodu na protest odstoupili.<ref name=":112">Macek, s. 112.</ref> Důvodem bylo pravidlo zavedené v&nbsp;roce 1920, podle kterého musel závodník dojet v&nbsp;tolika vrstvách oblečení, v&nbsp;kolika odstartoval.<ref name=":112" /> Po jejich odstoupení ze závodu vznikl rozhovor, jež vstoupil do historie závodu. Společně s&nbsp;bratrem odhalili, že užívali [[kokain]], [[chloroform]], koňskou mast a&nbsp;další stimulanty a&nbsp;analgetika.<ref name=":112" /><ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 36.</ref> Přestože pravidla tehdy zakazovala mnoho věcí, doping mezi nepovolené prostředky nepatřil. V&nbsp;meziválečných letech byl mezi závodníky populární zejména [[strychnin]], [[Ethery|éter]] nebo [[Alkoholický nápoj|alkohol]].<ref name=":19">Macek, s. 105.</ref> Později však Francis Pélissier jejich výroky zmírnil a&nbsp;tvrdil: „Trošku jsme to s&nbsp;tím kokainem a&nbsp;pilulkami přeháněli, ale podstata věci však pravdivá byla.“<ref name=":19" /> Ročník 1924 vyhrál Pélissierův týmový kolega [[Ottavio Bottecchia]] a&nbsp;stal se prvním [[Italové|Italem]], který závod vyhrál. [[Tour de France 1925|Následující rok]] se počet etap zvýšil z&nbsp;15 na 18 a&nbsp;celkovou klasifikaci opět vyhrál Bottechia.<ref>Macek, s. 113.</ref> Desgrange Tour de France vnímal jako závod jednotlivců. V&nbsp;prvních vydáních mohl závodit v&nbsp;podstatě kdokoliv. Většina závodníků však byla součástí týmů, které jim zajišťovaly podporu. Až do roku [[Tour de France 1925|1925]] platil zákaz vzájemné pomoci mezi závodníky jednoho týmu.<ref>Augendre (1996), s. 25.</ref>
[[Soubor:Bottecchia 1923.png|vlevo|náhled|První italský vítěz Tour de France [[Ottavio Bottecchia]]]]
V&nbsp;roce [[Tour de France 1926|1926]] nebyl závod poprvé ve své historii odstartován z&nbsp;Paříže. Takzvaný „''Gránd Depart''“ proběhl v&nbsp;obci [[Évian-les-Bains|Evian]] na břehu [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]].<ref>White, s. 32.</ref> Zároveň šlo s 5745&nbsp;km o&nbsp;nejdelší trasu v&nbsp;historii.<ref name=":113">Macek, s. 119.</ref> Desátá etapa vedoucí skrz pyrenejské průsmyky Aubisque, Tourmalet, Aspin a&nbsp;Peyresourde o&nbsp;celkové délce 326&nbsp;km byla později experty označena jako nejtěžší v&nbsp;celých dějinách Tour de France.<ref name=":113" /> Etapa byla odstartována o&nbsp;půlnoci z&nbsp;Bayonne za prudkého deště. Později přišla bouřka. V&nbsp;horách závodníci čelili husté mlze a&nbsp;sněhu. Cíl etapy byl v&nbsp;Luchonu a&nbsp;po 17&nbsp;hodinách a&nbsp;22&nbsp;minutách v&nbsp;ní zvítězil pozdější celkový vítěz, [[Lucien Buysse]].<ref>Macek, s. 120.</ref> Během ročníku 1926 se poprvé stalo, že ani jednu etapu nevyhrál domácí závodník a&nbsp;prodeje ''L'Auto'', které byly závislé na úspěchu domácích cyklistů, stagnovaly.<ref name=":20">Macek, s. 121.</ref> V&nbsp;letech [[Tour de France 1927|1927]] a&nbsp;[[Tour de France 1928|1928]] byly rovinaté etapy na Desgraengův popud uskutečněny jako [[Týmová časovka|týmové časovky]]. Důvodem byla skutečnost, kdy profesionální týmy během rovinatých etap, před dojezdem do hor, chránily své lídry, a&nbsp;tak se v podstatě nezávodilo.<ref name=":21">Augendre (1996), s. 27.</ref> Etapy byly potom kratší a&nbsp;jejich počet se zvýšil na 24. Celkovým vítězem se stal [[Lucemburčané|Lucemburčan]] z&nbsp;týmu [[Alcyon]], [[Nicolas Frantz]].<ref name=":28" /> O&nbsp;rok později Frantz své vítězství zopakoval. Ve stejném roce se Alcyonu podařilo obsadit v&nbsp;celkové klasifikaci první tři místa. Tento počin nebyl k roku 2017 nikým překonán.<ref>Macek, s. 123.</ref> [[Maurice De Waele]] se za pomoci jeho týmu Alcyon v&nbsp;roce [[Tour de France 1929|1929]] stal&nbsp;celkovým vítězem, přestože byl nemocný.<ref name=":12">Augendre (1996), s. 30.</ref> Desgrange následně prohlásil: „Můj závod vyhrála mrtvola“.<ref name=":12" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France, 100 ans, 1903–2003
| vydání =
| vydavatel = L'Équipe
| místo = Francie
| rok = 2003
| počet stran = 784
| strany = 182
| isbn = 978-2951203150
}}</ref>
[[Soubor:1933 SpeicherLeducq.jpg|náhled|[[Georges Spleicher]] pomáhá [[André Leducq]]uovi na [[Tour de France 1933]]|260x260pixelů]]
Na konci dvacátých let bylo Desgrangeovi jasné, že dále není schopen ovlivňovat taktiku startujících týmů, které postupem času ovládly průběh závodu.<ref name=":22">McGann, s. 84.</ref> Nebyl spokojen s&nbsp;tím, že za posledních 14&nbsp;let vyhrál pouze jediný Francouz, Henri Pélissier. To mělo špatný vliv na prodejnost ''L'Auto.'' Proto se spolu s&nbsp;[[Jacques Goddet|Jacquesem Goddetem]], synem Victora Goddeta (finanční ředitel ''L'Auto'', který byl v&nbsp;roce 1903 myšlenkou pořádání závodu nadšený) rozhodl, že provedou zásadní změnu ve formátu Tour de France.<ref name=":23">White, s. 19.</ref> Změna sestávala ze čtyř&nbsp;hlavních bodů:<ref name=":23" /> 1)&nbsp;Firemní týmy budou nahrazeny týmy národními. 2)&nbsp;Ubytování a&nbsp;stravu závodníkům zařídí pořadatel, kterému na to vydělá reklamní karavana. 3)&nbsp;Jakákoliv mechanická pomoc od doprovodných vozů je zakázána včetně pomoci týmových kolegů během etapy. 4)&nbsp;Týmové časovky, které v&nbsp;minulosti nahrazovaly rovinaté etapy budou zrušeny.

Startovní pole v&nbsp;roce [[Tour de France 1930|1930]] tvořilo celkem 5&nbsp;národních týmů vždy po osmi cyklistech z&nbsp;[[Francie]], [[Belgie]], [[Itálie]], [[Španělsko|Španělska]] a&nbsp;[[Německo|Německa]]. K&nbsp;nim ještě startovalo dalších 60&nbsp;cyklistů jako ''tourist routiers''.<ref name=":23" /> Týmovým šéfům se nový formát nelíbil a protestovali. Nicméně Tour de France v&nbsp;té době provázela velká publicita, a&nbsp;tak nakonec ustoupili a&nbsp;jejich jezdci dostali povolení startovat.<ref name=":23" /> ''L'Auto'' rovněž závodníkům zajistilo žlutě natřené rámy bez reklam, na něž byla namontována sedla a&nbsp;řídítka jednotlivých cyklistů.<ref name=":12" /> Finance na pořádání Tour de France nového formátu Desgrange zajistil pomocí tzv. ''„Caravane publicitaire“'', což byla reklamní karavana jedoucí před pelotonem.<ref>White, s. 19.</ref> Nový formát závodu splnil Desgrangeova očekávání, protože hned první etapu vyhrál nejmladší z&nbsp;bratrů Pélissierů, [[Charles Pélissier|Charles]]. Francouz zvítězil i&nbsp;v&nbsp;závěrečných čtyřech etapách. Celkovým vítězem se ale stal [[André Leducq]], který si při přejezdu hor vedl nejlépe. Francouzský národní tým nakonec triumfoval v&nbsp;18 z&nbsp;21&nbsp;etap.<ref>Macek, s. 137.</ref>
V&nbsp;ročníku [[Tour de France 1931|1931]] Desgrange zavedl další novinku. Vítěz etapy získal tříminutovou časovou bonifikaci.<ref>Macek, s. 143.</ref> Obhájce prvenství, André Leducq, byl tentokrát v&nbsp;roli domestika. Celkovým vítězem se stal jeho týmový kolega, [[Antonin Magne]], který Leducquovi pomohl při jeho vítězství v&nbsp;roce 1930.<ref>White, s. 16.</ref> Hned v&nbsp;následujícím vydání v&nbsp;roce [[Tour de France 1932|1932]] byla časová bonifikace pro vítěze etapy navýšena na 4&nbsp;minuty a&nbsp;celkovým vítězem se podruhé stal André Leducq.<ref name=":24">White, s. 68.</ref> Na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1933|1933]] byla poprvé představena horská klasifikace pro [[Puntíkovaný trikot|nejlepšího vrchaře]].&nbsp;Jejím prvním vítězem se stal Španěl [[Vicente Trueba]].<ref name=":24" /> Časová bonifikace pro vítěze etapy byla snížena na 2&nbsp;minuty.<ref name=":24" /> Potřetí v&nbsp;řadě triumfoval Francouz, tentokráte [[Georges Speicher]]. Po závodě padl rekord prodejnosti ''L'Auto.'' Celkem se prodalo 854&nbsp;000 výtisků.<ref name=":18" /><ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 42.</ref> Speicher se zároveň stal prvním mužem v&nbsp;historii cyklistiky, jenž vyhrál ve stejném roce Tour de France a&nbsp;mistrovství světa.<ref>Macek, s. 146.</ref> Tři etapy před koncem ročníku [[Tour de France 1934|1934]] se poprvé v&nbsp;itineráři objevila individuální časovka. Vedla z&nbsp;[[La Roche-sur-Yon]] do [[Nantes]] a&nbsp;měřila 90&nbsp;km.<ref name=":136">Macek, s. 147.</ref> V&nbsp;časovce zvítězil Antonin Magne a&nbsp;potvrdil tak svůj celkový triumf. V&nbsp;itineráři následujícího ročníku [[Tour de France 1935|1935]] se objevilo 6&nbsp;dvoudílných etap. To znamenalo, že dopoledne se jela klasická etapa a&nbsp;odpoledne individuální časovka.<ref>Macek, s. 153.</ref> Obhájce vítězství Antonin Magne po srážce s&nbsp;autem závod nedokončil. Vítězem celkové klasifikace se stal mladý belgický závodník [[Romain Maes]].<ref name=":28" /> Ročník 1935 se do historie zapsal svou první smrtelnou nehodou. [[Francisco Cepeda]] měl při sjezdu z&nbsp;Col du Galibier nehodu, po které o&nbsp;tři dny později v&nbsp;nemocnici na následky zranění zemřel.<ref name=":148">White, s. 34.</ref>

V&nbsp;roce [[Tour de France 1936|1936]] Desgrange prodělal dvě navazující operace [[Předstojná žláza|prostaty]]. Později naléhal na lékaře, aby mu dovolili závod doprovázet.<ref name=":13">{{Citace monografie
| příjmení = Jacques
| jméno = Goddet
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = L'équipée belle
| vydání =
| vydavatel = Éditions Robert Laffont
| místo =
| rok = 1991
| počet stran = 526
| strany =
| isbn = 978-2-221-07290-5
}}</ref> Desgrange nakonec i proti doporučení lékařů závod doprovázel. Hned druhý den u&nbsp;něj však v&nbsp;[[Charleville-Mézières|Charleville]] propukla horečka a&nbsp;byl nucen se ze závodu stáhnout.<ref name=":25">Macek, s. 155.</ref> Ředitelem závodu se dočasně stal Jacques Goddet. Vzhledem k&nbsp;politické situaci v&nbsp;Evropě v roce 1936, kdy se [[Francie]] se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] snažily na Itálii kvůli její snaze ovládat [[Etiopské císařství|Habeš]] uvalit sankce, italští závodníci na Tour de France nestartovali.<ref>Macek, s. 156.</ref> Belgický národní tým svým dalším triumfem znovu potvrdil svou dominanci. Tentokrát vyhrál [[Sylvère Maes]]. Žádný příbuzenský vztah mezi Romainem a&nbsp;Sylvèrem nebyl.<ref>Macek, s. 157.</ref> [[Soubor:Sylvère Maes.jpg|vlevo|náhled|[[Sylvère Maes]] (vlevo) na [[Tour de France 1936]]|300x300pixelů]]
Desgrange byl proti používání kol s&nbsp;převody a&nbsp;po mnoho let trval na tom, aby závodníci používali dřevěné ráfky. Bál se totiž, že by dlouhé sjezdy zapříčinily ohřátí kovových ráfků natolik, že by lepidlo držící ráfek a&nbsp;plášť povolilo.<ref name=":157">Augendre (1996), s. 37.</ref> V&nbsp;roce [[Tour de France 1937|1937]] se ředitelem stal Jacques Goddet a&nbsp;ten používání přehazovačky povolil. Celkovým vítězem se po demonstrativním odstoupení celého belgického týmu včetně průběžně vedoucího jezdce ve žlutém trikotu, Sylvèra Maese, stal lídr francouzského národního týmu [[Roger Lapébie]].<ref name=":26">Macek, s. 161.</ref> Belgičané nebyli spokojeni s&nbsp;výší penalizace (90&nbsp;sekund), kterou Lapébie dostal za přidržování se auta při výjezdu do kopců. Kvůli jejich protestům na ně domácí diváci během 16.&nbsp;etapy házeli kamení.<ref name=":27">Macek, s. 160.</ref> Když ještě dostal Maes 25sekundovou penalizaci za nepovolenou spolupráci od závodníka, který nebyl členem belgického národního týmu poté, co měl defekt a&nbsp;Lapébie na něj zaútočil, rozhodl se demonstrativně závod opustit.<ref name=":27" /> Organizátoři závodu se snažili nastalou situaci uklidnit tím, že Lapébie nebude pozván v&nbsp;následujícím ročníku.<ref name=":26" /> Během třicátých let se pravidla závodu měnila prakticky každoročně. V&nbsp;ročníku [[Tour de France 1938|1938]] byly časové bonifikace za vítězství v&nbsp;etapě sníženy na jednu minutu. Byla zrušena kategorie individuálních závodníků a&nbsp;opět startovaly národní týmy.<ref name=":29">Macek, s. 168.</ref> Národní týmy [[Belgie]], [[Itálie]], [[Německo|Německa]] a&nbsp;Francie vyslaly 12&nbsp;cyklistů, zatímco [[Španělsko]], [[Lucembursko]], [[Švýcarsko]] a&nbsp;[[Nizozemsko]] pouze 6. Dále ještě startovaly dva francouzské týmy označené jako B a&nbsp;C, neboli ''Bleuts'' a&nbsp;''Cadets''.<ref name=":29" /><ref>White, s. 92.</ref> Vítězem ročníku se při své druhé účasti stal [[Italové|Ital]] [[Gino Bartali]].<ref name=":28" /> V&nbsp;červenci roku [[Tour de France 1939|1939]] byl [[Henri Desgrange]] jako host na Tour de France naposledy.<ref>Macek, s. 175.</ref> Politická situace v&nbsp;Evropě zapříčinila neúčast reprezentací&nbsp;Itálie, Španělska a&nbsp;Německa. Na programu se poprvé objevila horská časovka, jež měřila 64,5&nbsp;km a&nbsp;vedla na [[Col de l'Iseran]].<ref name=":30">White, s. 69.</ref> Jejím vítězem a&nbsp;později posledním předválečným celkovým vítězem závodu se stal Sylvère Maes.<ref name=":30" /> Poté byla Tour de France přerušena [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]].

=== 1940–1946 ===
[[Soubor:Col du Tourmalet - Stèle commémorative à Jacques Goddet.jpg|náhled|Památník [[Jacques Goddet|Jacquese Goddeta]], ředitele Tour de France mezi lety 1936–1986, na vrcholu [[Col du Tourmalet]]]]
Francie byla po [[Bitva o Francii|kapitulaci]] dne 22.&nbsp;června 1940 rozdělena na dvě části. Sever země byl přímo okupován Němci a&nbsp;na jihu země působila s Němci kolaborující francouzská vláda sídlící ve [[Vichy]]. V&nbsp;jejím čele stál maršál [[Philippe Pétain|Pétain]]. [[Henri Desgrange]] zemřel ve svém domově na pobřeží Středozemního moře 16. srpna 1940.<ref name=":13" /> Starší z&nbsp;bratrů Goddetových, [[Maurice Goddet|Maurice]], prodal svůj majoritní podíl v&nbsp;''L'Auto'' Raymondu Patenotrovi. Ten ho poté prodal Němcům.<ref name=":174">Macek, s. 187.</ref> [[Jacques Goddet]] nadále zůstal šéfredaktorem listu. Redakce sídlila v&nbsp;okupované [[Paříž]]i. Deník dále vycházel v redukované verzi.<ref name=":174" /> Němci s&nbsp;Pétainem v létě roku 1941 po Goddetovi chtěli, aby uspořádal Tour de France. Goddet však jejich nátlaku odolal a&nbsp;pobídku odmítl.<ref name=":174" />

O&nbsp;rok později, v&nbsp;roce 1942, Němci opět usilovali o&nbsp;pořádání závodu. Nabídli Goddetovi, že kvůli Tour de France otevřou hranice mezi okupovaným severem a&nbsp;[[Vichistická Francie|Vichistickou Francií]]. Závod mělo pořádat ''L'Auto'' spolu s&nbsp;listem ''La France Socialiste''. Goddet pořádání opět odmítl, protože šéfredaktor spolupořádajícího listu, [[Jean Leulliot]], kolaboroval s&nbsp;Němci.<ref name=":31">Macek, s. 188.</ref> Leulliot nakonec uspořádal závod sám. Nesl název ''Circuit de France'' a&nbsp;měl celkem 6&nbsp;etap. Závod&nbsp;vedl přes obě části Francie. Účastnily se jej pouze firemní týmy. ''Circuit de France'' nicméně skončil neúspěchem vlivem špatného zázemí a&nbsp;logistiky.<ref name=":31" />

V&nbsp;roce 1943 ''L'Auto'' znovu Tour de France nepořádalo. Místo toho vyhlásilo anketu o&nbsp;nejlepší národní tým za předpokladu, kdyby se závod jel. Ankety se zúčastnilo 100&nbsp;000 čtenářů.<ref name=":31" /> ''L'Auto'' místo Tour de France pořádalo seriál jednorázových závodů nazvaný ''Gran Prix du Tour de France''. Závodníkům se jejich jednotlivé časy sčítaly. Celkovým vítězem se stal [[Jo Goutorb|Joseph Goutorbe]] a&nbsp;od pořadatelů dostal žlutý dres. Goddet po konci seriálu prohlásil: „Toto není Tour de France“.<ref name=":31" /> Po [[Západní fronta (druhá světová válka)|osvobození Francie]] v&nbsp;létě roku 1944 bylo ''L'Auto,'' které vycházelo s&nbsp;podporou Němců, zavřeno. Stát zabavil všechen jeho majetek.<ref>Macek, s. 190.</ref> Práva na pořádání závodu tedy patřila státu.

Jacques Goddet v&nbsp;únoru roku 1946 založil nový sportovní deník ''[[L'Équipe]].'' Tour de France však kromě ''L'Équipe'' chtěly pořádat také socialistický deník ''Élans'' a&nbsp;komunistické ''Sports'' a&nbsp;''Miroir Sprint''. Goddet koupil ''Élans'' a&nbsp;uzavřel spojenectví s&nbsp;pravicovým deníkem ''[[Le Parisien|Parisien Liberé]]'', jehož majitelem byl [[Émilien Amaury]]. Amaury na oplátku od Goddeta vyžadoval, aby se jeho pomocníkem při pořádání cyklistických závodů stal jeho podřízený [[Félix Lévitan]].<ref name=":13" /><ref name=":32">Macek, s. 195.</ref> Francouzská cyklistická federace rozhodla, že o&nbsp;pořadateli Tour de France rozhodnou dva zkušební pětietapové závody. První z&nbsp;nich, ''La Ronde de France'', pořádaly listy ''Sports'' a&nbsp;''Miroir Sprint'' a&nbsp;startovaly v&nbsp;něm firemní týmy.<ref>Dauncey a Hare, s. 112.</ref><ref name=":32" /> Goddet uspořádal druhý zkušební závod, který se jmenoval ''Course du Tour de France'' a&nbsp;vedl z&nbsp;[[Monako|Monaka]] do Paříže.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Boyce
| jméno = Barry
| titul = 1940-1946: 'TdF Style' Racing During World War 2
| url = http://www.cyclingrevealed.com/timeline/Race%20Snippets/TdF/TdF1940_46.htm
| vydavatel = CyclingRevealed
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-23
}}</ref><ref name=":32" /> Goddetův závod byl lépe organizovaný a&nbsp;pro veřejnost atraktivnější. Soutěžily v&nbsp;něm před válkou oblíbené národní týmy.<ref name=":32" /> V&nbsp;prosinci 1946 Francouzská cyklistická federace rozhodla, že pořadatelem Tour de France bude deník ''L'Équipe''. Nicméně komunisté se proti rozhodnutí federace ohradili a&nbsp;pod jejich tlakem bylo nakonec rozhodnuto, že práva na pořádání dostane neutrální ''„La Societé du Parc du Princes“'' (česky: ''„Společnost Parku Princů“'').<ref name=":32" /> Hned na počátku roku 1947 bylo jasné, že bez podpory jednoho z&nbsp;deníků není možné závod uspořádat. Proto Společnost Parku Princů převedla svá práva na ''L'Équipe.'' Komunističtí novináři označili rozhodnutí za politické a&nbsp;obviňovali Goddeta z&nbsp;kolaborace.<ref name=":32" /> Snaha [[Charles de Gaulle|Charlese de Gaulla]] omezit vliv komunistů spolu s&nbsp;reputací Émiliena Amauryho nakonec pořádání Tour de France Goddetem zachránila.<ref name=":32" /> Amaury se na oplátku díky podpoře Goddeta stal většinovým vlastníkem ''L'Équipe.''

=== 1947–1954 ===
[[Soubor:Gino Bartali.jpg|vlevo|náhled|[[Gino Bartali]], dvojnásobný vítěz Tour de France]]
[[Soubor:Louison Bobet (1951).jpg|náhled|[[Louison Bobet]] na Tour de France v roce [[Tour de France 1951|1951]]]]
Vítěz posledního předválečného ročníku, Sylvère Maes, se na poslední chvíli odhlásil z&nbsp;první poválečné Tour de France roku [[Tour de France 1947|1947]]. V&nbsp;době konání tohoto závodu ještě nebyl podepsán mír mezi Francií a Itálií, takže země byly [[de iure]] ve válce. Dvě největší italské hvězdy, [[Fausto Coppi]] a&nbsp;Gino Bartali, na startu chyběly. Italský národní tým mohl být sestaven pouze z&nbsp;Italů žijících ve Francii.<ref name=":33">Macek, s. 198.</ref> Na start se postavilo celkem deset týmů: Francie, Belgie, Francouzští Italové, Nizozemsko, v&nbsp;jehož týmu byli tři francouzští Italové, Švýcarsko/Lucembursko a&nbsp;pět francouzských regionálních týmů. Závod vedl i&nbsp;přes nejvíce zničené části na severu země. Vzhledem k&nbsp;poválečné situaci ve Francii, kdy byl benzin i&nbsp;jídlo na příděl, panoval nedostatek těchto surovin i&nbsp;pro Tour de France.<ref name=":33" /> Vláda tak poprvé poskytla závodu finanční podporu.<ref name=":33" /> Na programu bylo 21 etap včetně 139&nbsp;km dlouhé časovky, která byla nejdelší v&nbsp;celé historii závodu.<ref name=":33" /> Vítězem prvního poválečného vydání se stal 153&nbsp;centimetrů vysoký [[Jean Robic]]. V&nbsp;následujícím ročníku [[Tour de France 1948|1948]] již na startu figuroval italský národní tým. Coppi nestartoval, a&nbsp;tak byl jednoznačným lídrem Bartali. V&nbsp;Itálii byl v&nbsp;červenci 1948 spáchán neúspěšný atentát na generálního tajemníka komunistické strany, [[Palmiro Togliatti|Palmira Togliattiho]], a&nbsp;zemi hrozila generální stávka.<ref name=":34">Macek, s. 203.</ref><ref name=":49">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 50.</ref> Bartalimu, který v&nbsp;době atentátu ztrácel na vedoucího [[Louison Bobet|Louisona Bobeta]] 20&nbsp;minut, zavolal italský premiér [[Alcide De Gasperi]]. De Gasperi pobídl Bartaliho k&nbsp;vítězství v&nbsp;etapě konané další den. Premiér se domníval, že Bartaliho vítězství by Itálii morálně pomohlo. Bartali mu slíbil, že celý závod vyhraje.<ref name=":34" /><ref name=":49" /> Tak se také stalo. Dojezd v&nbsp;Paříži byl poprvé za přítomnosti televizních kamer.<ref name=":49" /> Gino Bartali se zároveň stal prvním a&nbsp;k roku 2017 jediným závodníkem v&nbsp;historii, kterému se podařilo vyhrát tři po sobě jdoucí klasické horské etapy. Je jediným cyklistou historie, který vyhrál podruhé celkovou klasifikaci s odstupem deseti let od svého prvního vítězství.<ref>Macek, s. 204.</ref>

V&nbsp;roce [[Tour de France 1949|1949]] se spolu s&nbsp;Bartalim na start postavil i&nbsp;Fausto Coppi. Manažer italského týmu, [[Alfredo Binda]], rozhodl, že každý z&nbsp;nich dostane 5&nbsp;domestiků a&nbsp;lídr týmu nebyl určen. Na počest Henriho Desgrangea byl na jižní straně hory [[Col du Galibier]] ve výšce 2556&nbsp;metrů dne 19.&nbsp;července 1949 při průjezdu pelotonu odhalen jeho pomník.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Col du Galibier (Alps) – Map, Cycling Routes & Climbs
| url = http://www.cyclinglocations.com/col-du-galibier-alps/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-23
}}</ref> Během sedmnácté etapy si Bartali při pádu vymkl kotník a&nbsp;Binda rozhodl, že Coppi může dále pokračovat bez Bartaliho.<ref name=":35">Macek, s. 208.</ref> Coppi dorazil do cíle první a&nbsp;později i&nbsp;celou Tour de France vyhrál. Stal se prvním cyklistou, kterému se podařilo v&nbsp;jednom roce zvítězit jak na [[Giro d'Italia|Giru d'Italia]], tak Tour de France.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 51.</ref> Na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1950|1950]] Coppi svoje vítězství kvůli zranění neobhajoval. V&nbsp;jedenácté královské pyrenejské etapě z&nbsp;[[Pau (Francie)|Pau]] do [[Saint-Gaudens]] na Col d'Aubisque Bartali dostihl tehdy vedoucího Jeana Robica a&nbsp;francouzskými fanoušky u&nbsp;silnice byl údajně fyzicky napaden.<ref name=":36">Macek, s. 210.</ref> Bartali i&nbsp;přesto etapu vyhrál. Celkově však vedl lídr týmu Itálie&nbsp;B, [[Fiorenzo Magni]], a&nbsp;to Bartali údajně těžce nesl.<ref name=":37">Macek, s. 211.</ref> Bartali chtěl po etapě ze závodu odstoupit. Ředitelé Tour de France, Goddet a&nbsp;Lévitan, se mu jeho úmysl snažili vymluvit.<ref name=":36" /> Nakonec oba své týmy ze závodu stáhla Italská cyklistická federace. Dodnes není jasné, jestli k&nbsp;útoku vůbec došlo.<ref name=":37" /> Po demonstrativním odchodu Italů se novým celkovým vedoucím závodníkem stal pozdější vítěz Tour de France z&nbsp;roku 1950 [[Ferdinand Kübler]]. Stal se prvním [[Švýcarsko|švýcarským]] vítězem závodu.<ref name=":50">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 52.</ref>
[[Soubor:Fausto Coppi, Tour de France 1952 01.jpg|náhled|[[Fausto Coppi]] (uprostřed) na Tour de France v roce [[Tour de France 1952|1952]]|281x281pixelů]]
Švýcarskou dominanci z&nbsp;počátku 50.&nbsp;let potvrdil svým vítězstvím v&nbsp;roce [[Tour de France 1951|1951]] [[Hugo Koblet]]. V&nbsp;itineráři závodu se v osmnácté etapě poprvé objevil [[Mont Ventoux]], přezdívaný ''„Obr z Provence“''.<ref>White, s. 140.</ref> Ve stejném roce začínala Tour de France podruhé ve své historii jinde než v&nbsp;Paříži. Startovalo se v&nbsp;[[Mety|Métách]].<ref>Macek, s. 217.</ref> Tzv. ''„Grand départ“'', ''„Velký start“'', je od tohoto roku vždy v&nbsp;jiném městě než cílová metropole. Nová hora se objevila na programu Tour de France i&nbsp;v&nbsp;roce [[Tour de France 1952|1952]]. Závod měl v&nbsp;desáté etapě poprvé v&nbsp;historii horský dojezd. Etapa končila na [[Alpe-d'Huez|Alpe d'Huez]].<ref>White, s. 14.</ref> Ve stejném roce peloton poprvé zavítal na [[Sestriere]] a&nbsp;[[Puy de Dôme (hora)|Puy de Dôme]].<ref name=":50" /> V&nbsp;roce 1952 byly poprvé zprostředkovány televizní záběry průběhu jednotlivých etap.<ref>Macek, s. 229.</ref> Celkovým vítězem se s&nbsp;náskokem 28&nbsp;minut na druhého stal naposledy Fausto Coppi.<ref>Macek, s. 230.</ref> [[Tour de France 1953|Následující rok]], kdy uplynulo 50&nbsp;let od první Tour de France, byl do soutěže zařazen ''„maillot vert“'', [[Bodovací soutěž na Tour de France|zelený trikot]] pro nejlepšího jezdce bodovací soutěže. Jeho prvním vítězem se stal Švýcarský závodník [[Fritz Schär]].<ref name=":51">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 54.</ref> Italsko-švýcarská pětiletá nadvláda na Tour de France byla přerušena v&nbsp;roce 1953, kdy se vítězem stal Francouz [[Louison Bobet]]. Bobet vyhrál i&nbsp;ročník [[Tour de France 1954|1954]]. V&nbsp;roce 1954 závod poprvé odstartoval mimo Francii. Začínalo se v&nbsp;[[Amsterdam]]u.<ref name=":51" />

=== 1955–1968 ===
Louison Bobet triumfoval v celkové klasifikaci i&nbsp;v&nbsp;roce [[Tour de France 1955|1955]] a&nbsp;stal se prvním závodníkem v&nbsp;historii, jemuž se podařilo zvítězit třikrát za sebou.<ref>Macek, s. 244.</ref> Na startu Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1956|1956]] však Bobet i další bývalí vítězové chyběli. Celkový triumf si zajistil [[Roger Walkowiak]]. O&nbsp;rok [[Tour de France 1957|později]], při své první účasti v závodě, zvítězil [[Jacques Anquetil]]. V&nbsp;roce [[Tour de France 1958|1958]] byl televizní obraz poprvé v&nbsp;historii Tour de France přinášen vrtulníky.<ref>Macek, s. 253.</ref> Zároveň nebyl poprvé mezi 22&nbsp;etapami volný den. Po 30&nbsp;letech znovu závod vyhrál [[Lucemburčané|Lucemburčan]]: z&nbsp;vítězství se radoval [[Charly Gaul]]. Před začátkem závodu v&nbsp;roce [[Tour de France 1959|1959]] se francouzský tým rozhádal.<ref name=":38">Macek, s. 255.</ref> Kapitánem chtěli být Jacques Anquetil, Louison Bobet, [[Raphaël Géminiani]] i&nbsp;[[Roger Rivière]]. Každý z nich odmítal pracovat pro někoho jiného. Z&nbsp;jejich sporů nakonec těžil [[Federico Bahamontes|Federico Bahamontés]], jenž se stal prvním [[Španělé|Španělem]], který závod vyhrál.<ref name=":38" />
[[Soubor:Jacques Anquetil 1963.jpg|vlevo|náhled|První pětinásobný vítěz Tour de France [[Jacques Anquetil]]]]
V&nbsp;létě roku 1952 se oficiálním lékařem Tour de France stal [[Pierre Dumas]]. V průběhu své kariéry byl Dumas svědkem situací, kdy si cyklisté během závodu píchali injekce a&nbsp;vůbec jim nevadila jeho přítomnost.<ref name=":161">Macek, s. 262.</ref> Veřejný zákaz prodeje [[amfetamin]]u francouzská vláda schválila v&nbsp;roce 1955, cyklisté ho však používali hromadně dál.<ref name=":39">Macek, s. 261.</ref> Po konci ročníku 1960, který vyhrál Gaston Nencini, začal Dumas usilovat o&nbsp;antidopingový zákon. Ten vstoupil v&nbsp;platnost až v&nbsp;roce 1966.<ref>Macek, s. 267.</ref>

V roce [[Tour de France 1961|1961]] Tour de France začínala v&nbsp;rodném městě Jacquese Anquetila, přezdívaného ''„Monsieur chrono“'', v&nbsp;[[Rouen]]u.<ref>White, s. 54.</ref> Anquetil byl vynikajícím časovkářem a&nbsp;před začátkem závodu prohlásil, že si [[žlutý trikot]] vezme již první den a&nbsp;nechá si ho až do konce.<ref>Macek, s. 271.</ref> Své tvrzení Anquetil potvrdil celkovým vítězstvím. Na počátku šedesátých let se cyklistika potýkala s&nbsp;velkým odlivem finančních prostředků. Na Tour de France stále závodily národní týmy. Výrobci kol tak na ředitele závodu, Jacquese Goddeta, vyvíjeli čím dál větší tlak, protože i&nbsp;během závodu své závodníky platily, ale na oplátku neměly žádnou reklamu.<ref name=":41">Macek, s. 275.</ref> Goddet jejich tlaku nakonec podlehl a&nbsp;od roku [[Tour de France 1962|1962]] nastolil opět koncept firemních týmů.<ref name=":41" /> Ve stejném roce nechal spolumajitel závodu, [[Émilien Amaury]], povýšit Félixe Lévitana do ředitelské pozice. Od tohoto data Goddet zajišťoval sportovní stránku závodu, zatímco Lévitan se staral o finance.<ref>McGann, s. 253–259.</ref> Ročníku 1962 se zúčastnilo 15&nbsp;desetičlenných týmů. Anquetil opět celkově vyhrál, zejména díky časovkám. Zároveň ustanovil nový rekord v průměrné rychlosti o&nbsp;hodnotě 37,3&nbsp;km/h.<ref>Macek, s. 277.</ref> Kvůli Anquetilově dominanci v&nbsp;časovkách a&nbsp;nezajímavosti závodu se organizátoři rozhodli [[Tour de France 1963|následující rok]] celkovou délku časovek zkrátit.<ref name=":52">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 61.</ref> K&nbsp;tomu ještě přidali několik dojezdů na vrcholu kopců. Před sedmnáctou etapou vedoucí z&nbsp;[[Val-d'Isère]] do [[Chamonix-Mont-Blanc|Chamonix]] před Anquetilem vedl o&nbsp;3&nbsp;sekundy Federico Bahamontés. Trasa etapy byla kvůli sesuvu půdy odkloněna a&nbsp;vedla přes [[Col de la Forclaz]], kde měla silnice místy až 25%&nbsp;sklon. Anquetil jel ve stoupání s&nbsp;lehčím převodem 46×26, aby se dokázal Bahamontése držet. Na vrcholu plánoval jeho manažer Géminiani výměnu kola, přestože to bylo tehdejšími pravidly zakázáno. Mechanik Anquetilovy stáje využil chvilkové nepozornosti komisařů a&nbsp;kleštěmi mu přestřihl drát k&nbsp;přehazovačce.<ref name=":42">Macek, s. 279.</ref> Komisaři poté výměnu kola povolili. Etapu nakonec Anquetil vyhrál stejně jako následující časovku a&nbsp;stal se prvním čtyřnásobným vítězem Tour de France.<ref name=":42" />
[[Soubor:Tom Simpson memorial, Mont Ventoux, 2 May 2009.jpg|náhled|Památník na [[Mont Ventoux]], kde v roce [[Tour de France 1967|1967]] zahynul [[Tom Simpson]]|260x260pixelů]]
O&nbsp;rok později, v&nbsp;roce [[Tour de France 1964|1964]], startoval na Tour de France vítěz [[Vuelta a España 1964|Vuelty]] ze stejného roku, [[Raymond Poulidor]]. Dvanáctá etapa končící na vyhaslém kráteru [[Puy de Dôme (hora)|Puy de Dôme]] je novináři považována za jednu z&nbsp;nejslavnějších etap historie závodu.<ref>Macek, s. 285.</ref> Na 10&nbsp;km dlouhé silnici na vrchol spolu bojovali Anquetil s&nbsp;Poulidorem bok po boku. Těsně pod vrcholem se Poulidorovi podařilo Anquetilovi odjet a&nbsp;etapu vyhrát. Celkově však nadále zůstal Anquetil ve vedení o&nbsp;14&nbsp;sekund před Poulidorem.<ref name=":43">Macek, s. 286.</ref> V&nbsp;individuální časovce do [[Versailles (Francie)|Versailles]] zvítězil Anquetil a&nbsp;i&nbsp;celou Tour de France s rozdílem 55&nbsp;sekund před druhým Poulidorem vyhrál.<ref name=":43" /> Do té doby se jednalo o&nbsp;nejmenší rozdíl mezi prvními dvěma jezdci v historii. Anquetil se stal prvním pětinásobným vítězem závodu a&nbsp;zároveň jako první dokázal vyhrát celkovou klasifikaci na všech třech Grand Tours (Giro d'Italia, Vuelta a España a&nbsp;Tour de France). V&nbsp;roce [[Tour de France 1965|1965]] svůj titul neobhajoval. Tvrdil, že další vítězství na Tour de France jeho tržní hodnotu nezvýší. Naopak kdyby prohrál, mohl by tratit.<ref>Macek, s. 287.</ref> Celkovým vítězem ročníku 1965 se stal italský debutant [[Felice Gimondy]].

Francie se v&nbsp;roce 1966 stala první zemí na světě, kde začaly platit zákony zakazující užití dopingu ve sportu.<ref name=":44">Macek, s. 288.</ref> Někteří závodníci včetně Anquetila nebo mistra světa [[Tom Simpson|Toma Simpsona]], proti přijatým opatřením protestovali.<ref name=":44" /> Naopak Poulidor protesty nepodpořil.<ref name=":44" /> Bez etapového vítězství se vítězem ročníku [[Tour de France 1966|1966]] stal Anquetilův domestik [[Lucien Aimar]]. V&nbsp;roce [[Tour de France 1967|1967]] se systém závodu navrátil k&nbsp;národním týmům. Ředitelé závodu, Goddet s&nbsp;Lévitanem, se chtěli týmům pomstít za jejich loňskou podporu závodníků protestujících proti zákazu dopingu.<ref name=":45">Macek, s. 295.</ref> Během třinácté etapy, dne 13.&nbsp;července 1967, bylo na programu 211&nbsp;km mezi [[Marseille]] a&nbsp;[[Carpentras]]em. Etapa byla vedena přes Mont Ventoux. Teploty se v&nbsp;dané oblasti tehdy pohybovaly kolem 45&nbsp;stupňů.<ref name=":45" /> Ráno před etapou šéflékař závodu, Pierre Dumas, prohlásil: „Jestli si dnes závodníci něco vezmou, budeme mít na svých rukách smrt.“<ref name=":45" /> Během výjezdu na Mont Ventoux zkolaboval britský cyklista Tom Simpson a&nbsp;později na následky předávkování amfetaminem zemřel.<ref name=":52" /><ref name=":149">Macek, s. 299.</ref> Celkovým vítězem se stal [[Roger Pingeon]]. Po smrti Toma Simpsona byla Tour de France roku [[Tour de France 1968|1968]] symbolicky odstartována z&nbsp;městečka [[Vittel]], kde se vyrábí minerální voda. [[Mezinárodní cyklistická unie|Mezinárodní cyklistická federace]] obnovila volné dny a&nbsp;vítěz každé etapy se musel podrobit dopingové kontrole.<ref name=":162">Macek, s. 306.</ref> Ve stejném roce závod poprvé končil na [[Vélodrome Jacques-Anquetil|velodromu ve Vincennes]]. Celkovým vítězem se stal [[Nizozemci|Nizozemec]] [[Jan Janssen]], aniž by v&nbsp;závodě jel ve žlutém trikotu.

=== 1969–1977 ===
[[Soubor:Eddy Merckx Molteni 1973.jpg|vlevo|náhled|Pětinásobný vítěz Tour de France [[Eddy Merckx]] v roce 1973]]
[[Soubor:Bernard Thévenet, Tour de France 1978 (cropped).jpg|náhled|[[Bernard Thévenet]] se stal prvním cyklistou, který v celkové klasifikaci Tour de France porazil Eddyho Merckxe]]
V&nbsp;itineráři Tour de France byly v&nbsp;roce [[Tour de France 1969|1969]] znovu půlené etapy. Systém závodu se vrátil zpět k&nbsp;firemním týmům. Vítězem se po 30&nbsp;letech stal Belgičan. Vyhrál [[Eddy Merckx]]. Merckx byl všestranným cyklistou a&nbsp;prohlašoval, že chce vyhrávat jak rovinaté, tak kopcovité etapy.<ref>Macek, s. 305.</ref> Kromě celkové klasifikace vyhrál i&nbsp;bodovací a horskou klasifikaci a&nbsp;[[Kombinovaný trikot (Tour de France)|bílý]] dres pro vítěze kombinované klasifikace.<ref group="p">Vedoucí jezdec kombinované soutěže si vedl nejlépe ve třech soutěžích (o&nbsp;žlutý dres nejlepšího jezdce celkové klasifikace, o&nbsp;zelený dres nejlepšího jezdce bodovací soutěže a&nbsp;o&nbsp;puntíkovaný dres pro nejlepšího vrchaře) a&nbsp;mezi lety 1968–1974 takový závodník vezl bílý trikot.</ref> Ještě byl vyhlášen nejagresivnějším závodníkem a&nbsp;jeho tým [[Faemino–Faema|Faema]] vyhrál soutěž týmů. Po Merckxově dominantním triumfu se na hlavní straně sportovního deníku ''L'Équipe'' objevil titulek: ''„Merckxismo“'', jež dokládal jeho dominanci.<ref>Macek, s. 311.</ref> Na konci sezóny Merckx absolvoval šestidenní závody na velodromu v&nbsp;[[Blois]]. Při jednom ze závodů pořádaném večer vypadl elektrický proud a&nbsp;závodníci jedoucí na dráze se ocitli ve tmě. Belgičan měl kolizi se svým vodičem a&nbsp;byl těžce zraněn. Následky nehody si nesl až do konce kariéry.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 62.</ref> [[Tour de France 1970|Následující rok]] Merckx vítězství na Tour de France obhájil. Organizátoři zrušili volné dny a&nbsp;do programu zařadili celkem 5&nbsp;půlených etap. Tímto činem chtěli získat co nejvíce peněz, protože za hostění startu nebo cíle města platí.<ref name=":53">Macek, s. 312.</ref> Po horské časovce na Mont Ventoux při rozhovoru s&nbsp;novináři Merckx zkolaboval a&nbsp;musel být přenesen do ambulance, aby dostal kyslík.<ref name=":53" /> Druhého dne však v&nbsp;závodě pokračoval. Merckx během svého druhého vítězství vyhrál osm etap, čímž vyrovnal rekord [[Henri Pélissier|Henriho Pélissiera]] z&nbsp;roku [[Tour de France 1930|1930]].<ref name=":53" /> Zároveň se po Coppim a Anquetilovi stal třetím cyklistou historie, kterému se podařilo v&nbsp;jednom roce vyhrát na Tour de France a Giro d'Italia.

Merckxova přezdívka ''„Kanibal“'' vznikla při rozhovoru [[Christian Raymond|Christiana Raymonda]], závodníka stáje [[Peugeot (cyklistický tým)|Pegueot]], se svou dvanáctiletou dcerou, která ho tak označila.<ref>Macek, s. 317.</ref> V&nbsp;roce [[Tour de France 1971|1971]] se Tour de France nesla v duchu protimerckxovské aliance. Jakmile se dostali závodníci do hor, zaútočili na Merckxe Nizozemec [[Joop Zoetemelk|Zoetemelk]], Španěl [[Luis Ocaña (cyklista)|Ocaña]] a&nbsp;Francouz [[Bernard Thévenet|Thévenet]]. Ocaña celkově před Belgičanem před čtrnáctou etapou vedl o&nbsp;sedm a&nbsp;půl minuty, avšak při sjezdu z&nbsp;[[Col de Menté]] ve čtrnácté etapě spadl za deštivého počasí.<ref name=":78" /> Když vstal, narazil do něj Nizozemec Joop Zoetemelk, jenž se zrovna vyhnul týmovému autu Ocañi. Následkem srážky Ocaña vzdal. V&nbsp;[[Bagnères-de-Luchon|Luchonu]], kde byl cíl etapy, si Merckx z&nbsp;úcty k Ocañovi odmítnul žlutý trikot obléknout.<ref name=":78">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 63.</ref> Vítězstvím v&nbsp;závěrečné etapě Merckx potvrdil svůj třetí triumf z&nbsp;Tour de France. [[Tour de France 1972|V roce 1972]] startovat nechtěl.<ref name=":54">Macek, s. 320.</ref> Nicméně Ocañaovo prohlášení, že kdyby o&nbsp;rok dříve nespadl, Merckx by závod nevyhrál, ho přesvědčilo změnit rozhodnutí na Tour de France nestartovat.<ref name=":54" /> Merckx dokázal závod počtvrté vyhrát. Francouzští diváci na něj při dojezdu na velodromu ve Vincennes nepřátelsky pískali, protože se svým čtvrtým vítězstvím přiblížil k&nbsp;vyrovnáním rekordu Jacquese Anquetila.<ref name=":55">Macek, s. 321.</ref> Pořadatelé Merckxovi doporučili následující rok nestartovat a&nbsp;Belgičan Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1973|1973]] opravdu vynechal.<ref name=":55" /> Při jeho absenci se celkovým vítězem stal Luis Ocaña. O&nbsp;rok později, v&nbsp;roce [[Tour de France 1974|1974]], Ocaña ani Zoetemelk nestartovali a&nbsp;Bernard Thévenet nebyl kvůli několika pádům na Vueltě v&nbsp;dobré formě.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 65.</ref> Své páté vítězství tedy získal Eddy Merckx.

V&nbsp;roce [[Tour de France 1975|1975]] Tour de France poprvé ve své historii končila na [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]]. Poprvé byl představen [[Vrchařská soutěž na Tour de France|puntíkovaný trikot]] pro vítěze horské klasifikace.<ref group="p">Horská klasifikace byla do Tour de France přidána již v&nbsp;roce 1933. Nicméně až do roku 1975 nebyl vedoucí jezdec soutěže nijak odlišen.</ref><ref name=":79">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 66.</ref> Při výjezdu na Puy de Dôme v&nbsp;průběhu čtrnácté etapy Merckxe neukázněný francouzský divák udeřil do břicha.<ref name=":79" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Grim
| jméno = Filip
| příjmení2 = Hofman
| jméno2 = Kamil
| příjmení3 = Macek
| jméno3 = Tomáš
| titul = Eddy Merckx
| vydání = 1
| vydavatel = V-Press
| místo = Praha
| rok = 2015
| počet stran = 148
| strany = 74
| isbn = 978-80-904232-6-8
| poznámka = dále jen Grim, Hofman a Macek
}}</ref><ref name=":56">Macek, s. 328.</ref> V&nbsp;té době vedoucí Belgičan dostal po dojezdu do cíle léky na ředění krve včetně injekce proti bolesti.<ref name=":56" /> Během následující etapy z&nbsp;[[Nice]] do [[Pra-Loup]] ve stoupání do cíle Merckx kvůli špatné léčbě fyzicky odpadl a&nbsp;Thévenet ho ve stoupání předjel.<ref name=":79" /><ref>Macek, s. 329.</ref> Bernard Thévenet etapu vyhrál a&nbsp;oblékl se do žlutého trikotu. Později Francouz pronesl: „Předjel jsem Merckxe, aniž bych se na něj odvážil podívat.“<ref name=":80">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 69.</ref> O&nbsp;den později čekala závodníky poslední etapa v&nbsp;Alpách, při níž se Merckx snažil získat žlutý trikot zpět. Belgičan měl etapě nehodu, při níž si potloukl bok a&nbsp;koleno a&nbsp;ještě, jak odhalily rentgenové snímky po závodě, si nadvakrát zlomil [[lícní kost]].<ref>Grim, Hofman a Macek, s. 79.</ref><ref>Macek, s. 330.</ref> Navzdory doporučení lékařů Merckx závod dokončil a byl na druhém místě. Celkovým vítězem se stal Bernard Thévenet. [[Tour de France 1976|Následující rok]] Merckx nestartoval a&nbsp;obhájce vítězství Thévenet odstoupil v&nbsp;Pyrenejích kvůli nemoci.<ref name=":80" /> V&nbsp;itineráři závodu bylo celkem 9&nbsp;kopcovitých či horských etap v&nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]], [[Vogézy|Vogézách]] a&nbsp;v&nbsp;[[Alpy|Alpách]].<ref name=":57">Macek, s. 331.</ref> Z&nbsp;celkového vítězství se radoval belgický vrchař [[Lucien van Impe]]. Svou poslední Tour de France Eddy Merckx jel v&nbsp;roce [[Tour de France 1977|1977]]. Ročník byl poznamenán mnoha dopingovými skandály. V&nbsp;jeho úvodu měl pozitivní test na doping Nizozemec Zoetemelk. Předposlední den byly ještě zveřejněny pozitivní testy dalších čtyř závodníků včetně Luise Ocañi. Nikdo z&nbsp;hříšníků však ze závodu vyloučen nebyl. Po odhalení jim byla pouze uložena pokuta ve výši tisíce [[Švýcarský frank|švýcarských franků]] a&nbsp;desetiminutová penalizace s&nbsp;měsíčním zákazem startů, který začal platit až po závodě.<ref name=":58">Macek, s. 333.</ref> Druhé vítězství si připsal Bernard Thévenet. Francouz byl údajně rovněž pozitivně testován na doping, ale pořadatelé jeho výsledek nevzali v&nbsp;potaz.<ref name=":58" /> Později Thévenet prohlásil, že bral [[kortizon]] celou svoji kariéru.<ref name=":58" />

=== 1978–1985 ===
[[Soubor:Bernard Hinault 1978.jpg|vlevo|náhled|Pětinásobný vítěz Tour de France [[Bernard Hinault]] se raduje ze svého prvního triumfu v roce [[Tour de France 1978|1978]]]]
[[Tour de France 1978|Rok po vítězství]] Bernarda Théveneta zvítězil další Francouz, [[Bernard Hinault]], přezdívaný ''„Jezevec“''. Do žlutého trikotu se Hinault oblékl po vítězství v&nbsp;72&nbsp;km dlouhé časovce vedoucí z&nbsp;[[Mety|Mét]] do [[Nancy]]. Do té doby vedoucího Zoetemelka v ní deklasoval o&nbsp;4&nbsp;minuty a&nbsp;10&nbsp;sekund.<ref name=":59">Macek, s. 342.</ref> Ještě předtím, ve dvanácté etapě, proběhla stávka cyklistů na jejímž základě byl výsledek etapy anulován.<ref name=":60">Macek, s. 339.</ref> Důvodem byly půlené etapy, jež byly v&nbsp;roce 1978 opět na programu závodu. Závodníkům se nelíbily časté přesuny mezi starty jednotlivých etap, které měly za následek nedostatek spánku.<ref name=":81">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 70.</ref> V&nbsp;čele protestu závodníků byl třiadvacetiletý Bernard Hinault.<ref name=":81" /> Hinault se stal vítězem Tour de France při svém debutu. Souboj Joopa Zoetemelka s&nbsp;Bernardem Hinaultem pokračoval i&nbsp;na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1979|1979]]. Pořadatelé na program zařadili pět individuálních časovek a&nbsp;tři časovky týmové. Hinault byl vynikajícím časovkářem, a&nbsp;tak mu program ročníku, na rozdíl od Zoetemelka, vyhovoval.<ref name=":59" /> Během deváté etapy Francouz několikrát píchnul a&nbsp;v&nbsp;cíli na Nizozemce ztrácel 3&nbsp;minuty a&nbsp;45&nbsp;sekund.<ref name=":81" /> Nicméně během následujících časovek se mu podařilo žlutý trikot získat. Svou převahu potvrdil v&nbsp;závěrečné etapě na Champs-Élysées, kdy Zoetemelka porazil ve spurtu a&nbsp;získal svoje druhé celkové vítězství. Nizozemec ještě po konci závodu dostal desetiminutovou penalizaci za pozitivní test na [[nandrolon]].<ref name=":59" /> Na závěrečném pořadí se však nic nezměnilo. Souboj Hinaulta se Zoetemelkem se očekával i&nbsp;před ročníkem [[Tour de France 1980|1980]]. Závod byl odstartován z&nbsp;[[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]].&nbsp;V&nbsp;první části ročníku provázelo peloton deštivé počasí. Jeho vlivem a&nbsp;také vlivem kostkami dlážděných úseků na severu Francie, kudy peloton projížděl, dostal dosavadní lídr celkové klasifikace, Bernard Hinault, zánět šlach v&nbsp;koleni. Před první pyrenejskou etapou se Francouz rozhodl kvůli silným bolestem ze závodu odstoupit.<ref name=":81" /> Novým vedoucím jezdcem se stal [[Joop Zoetemelk]]. Nizozemec dokázal po pěti druhých místech Tour de France celkově vyhrát.
[[Soubor:Laurent FIGNON.jpg|náhled|Dvojnásobný vítěz Tour de France z let [[Tour de France 1983|1983]] a [[Tour de France 1984|1984]] [[Laurent Fignon]]]]
V&nbsp;červenci roku [[Tour de France 1981|1981]] se poprvé v&nbsp;historii oblékl do žlutého trikotu australský cyklista. Po páté etapě končící na [[Pla d'Adet]] se [[Phil Anderson]] dostal do vedení.<ref name=":81" /> Anderson o&nbsp;žlutý dres v&nbsp;šesté etapě zase přišel. Na první místo se posunul Bernard Hinault. Francouz vyhrál celkem čtyři časovky a&nbsp;protože sbíral i&nbsp;časové bonifikace během ostatních etap, vyhrál Tour de France potřetí s&nbsp;náskokem 14&nbsp;minut a&nbsp;34&nbsp;sekund na druhého [[Lucien van Impe|Luciena van Impea]].<ref>Macek, s. 350.</ref> V roce [[Tour de France 1982|1982]] Hinault svůj titul bez problémů obhájil. Po vítězství v&nbsp;úvodním prologu se na deset dní do žlutého oblékl Phil Anderson, avšak Francouz po časovce v&nbsp;jedenácté etapě opět celkovému pořadí vévodil. Své vítězství potvrdil triumfem v&nbsp;závěrečné etapě na Champs-Élysées.<ref name=":82">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 72.</ref> Na počátku roku [[Tour de France 1983|1983]] byl Hinault novináři považován za největšího favorita Tour de France.<ref name=":61">Macek, s. 352.</ref> Jestliže Merckxe provázel celou jeho kariéru problém se zády, Hinault měl stále problémy s&nbsp;kolenem. Před začátkem Tour de France se Hinault z&nbsp;důvodu zánětu šlach v&nbsp;koleni ze závodu odhlásil.<ref name=":82" /> Při absenci obhájce vítězství se celkovým vítězem stal Hinaultův týmový kolega [[Laurent Fignon]], přezdívaný ''„Le Professeur“'', který původně neměl do závodu nastoupit. Byl povolán až poté, co bylo rozhodnuto, že Hinault nebude startovat. Fignon přezdívku získal, protože měl jako jeden z&nbsp;mála závodníků maturitu, studoval na univerzitě a&nbsp;nosil brýle.<ref>Macek, s. 354.</ref> Hinault neměl se šéfem svého týmu [[Renault (cyklistický tým)|Renault]] [[Cyrille Guimard|Cyrillem Guimardem]] dobré vztahy, a&nbsp;proto po sezóně odešel do nově vzniklé stáje [[La Vie Claire]] založené [[Bernard Tapie|Bernardem Tapiem]].<ref>Macek, s. 359.</ref>

Ročník [[Tour de France 1984|1984]] se nesl v duchu souboje Hinault-Fignon. Po úvodním prologu se do žlutého trikotu oblékl Hinault. Nicméně v&nbsp;individuální časovce v&nbsp;sedmé etapě vedoucí z&nbsp;[[Alençon]]u do [[Le Mans]] vyhrál Fignon o&nbsp;49&nbsp;sekund před Hinaultem.<ref name=":62">Macek, s. 361.</ref> Ve žlutém trikotu mezitím jel [[Vincent Barteau]] ze stáje Renault. Barteau dokázal první místo udržet i&nbsp;po průjezdu závodu Pyrenejemi. V&nbsp;sedmnácté etapě končící na Alpe d'Huez již o&nbsp;žlutý dres přišel. Získal ho Fignon a&nbsp;na Hinaulta najel 3&nbsp;minuty.<ref name=":62" /> Ve zbylých alpských etapách svou převahu Fignon potvrdil a&nbsp;podruhé se stal vítězem Tour de France. Fignon v&nbsp;roce [[Tour de France 1985|1985]] vítězství neobhajoval. Důvodem byl zánět [[Achillova šlacha|achillovky]] a&nbsp;z&nbsp;toho pramenící operace.<ref name=":83">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 73.</ref> Před začátkem sezóny do Hinaultova týmu La Vie Claire přestoupil z&nbsp;konkurenčního Renaultu mladý [[Američané|Američan]] [[Greg LeMond]]. Kilometr před cílem čtrnácté etapy končící v&nbsp;[[Saint-Étienne]] se tehdy vedoucí Bernard Hinault ocitl v hromadném pádu, kde si nadvakrát zlomil [[Nosní dírka|nosní přepážku]].<ref name=":83" /> Žádný čas však neztratil, protože platilo pravidlo o ochranném pásmu 3&nbsp;km před cílem. Pro zbytek závodu však Hinaulta pád poznamenal. Francouz navíc ještě bojoval s&nbsp;[[Bronchitida|bronchitidou]].<ref name=":63">Macek, s. 363.</ref> V průběhu sedmnácté etapy, při výjezdu do cíle na [[Luz Ardiden]] Hinault odpadl. Jeho týmový kolega, Greg LeMond, jedoucí před Francouzem, dostal od šéfa týmu pokyn k&nbsp;tomu, aby na Hinaulta počkal a&nbsp;pomohl mu.<ref name=":63" /> Na LeMondův dotaz, jak daleko za ním Hinault je, mu šéf týmu [[Paul Köchli]], odpověděl, že jede v&nbsp;další skupině asi 40&nbsp;sekund za ním.<ref name=":63" /> Američan tedy počkal, ale Hinault byl ve skutečnosti až v&nbsp;další skupině se ztrátou čtyř minut.<ref name=":63" /> Do cíle etapy dojel nakonec LeMond o&nbsp;minutu před Francouzem.<ref name=":64">Macek, s. 364.</ref> Frustrovaný Američan v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;novináři v&nbsp;cíli etapy pronesl: „Dnes jsem si mohl obléci žlutý dres, ale tým mi zakázal tuhle Tour vyhrát.“<ref name=":64" /> Bernard Hinault nakonec Tour de France popáté vyhrál a&nbsp;vyrovnal tak rekord Jacquese Anquetila a&nbsp;Eddyho Merckxe. Vědom si faktu, jak moc se pro něj LeMond obětoval, Američanovi slíbil, že příští rok mu Tour de France pomůže vyhrát.<ref name=":83" /><ref name=":64" />

=== 1986–1998 ===
To, jestli Hinault LeMondovi opravdu pomohl, je předmětem diskuze.<ref name=":65">Macek, s. 366.</ref> Jako první z&nbsp;dvojice Hinault-LeMond se do žlutého trikotu v&nbsp;roce [[Tour de France 1986|1986]] oblékl po jedenácté etapě Francouz. Ve dvanácté etapě vedoucí do [[Pau (Francie)|Pau]] Hinault LeMondovi spolu s&nbsp;týmovým kolegou [[Jean-François Bernard|Bernardem]] a&nbsp;[[Pedro Delgado|Delgadem]] ujel a&nbsp;v&nbsp;cíli etapy měl náskok pěti a&nbsp;půl minut.<ref name=":64" /> V&nbsp;následující etapě Hinault na Col du Tourmalet opět útočil. LeMond však Hinaulta dostihl a&nbsp;etapu vyhrál. Hinaultův náskok se po LeMondově vítězství snížil na 40&nbsp;sekund.<ref name=":64" /> Soupeření těchto dvou cyklistů rozdělilo i&nbsp;domestiky v&nbsp;jejich stáji La Vie Claire. [[Andrew Hampsten]] tvrdil, že pro LeMonda pracuje pouze on a&nbsp;[[Kanaďané|Kanaďan]] [[Steve Bauer]].<ref name=":66">Macek, s. 365.</ref> V&nbsp;sedmnácté etapě se po LeMondově úniku, ve kterém se mu podařilo Hinaultovi odjet, poprvé v&nbsp;historii Tour de France oblékl Američan do žlutého trikotu. Druhý den byla na pořadu poslední horská etapa vedoucí z Briançonu na [[Alpe-d'Huez|Alpe d'Huez]]. Ve sjezdu z&nbsp;[[Col du Galibier|Galibieru]] se Hinault Američanovi snažil nastoupit, ale LeMond ho dojel. To stejné se ještě opakovalo při stoupání na Col du Télégraphe.<ref name=":66" /> Při dojezdu na Alpe d'Huez se oba rivalové drželi za ruce, přičemž LeMond nechal Francouze etapu vyhrát.<ref name=":84">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 76.</ref> Vítězem celkové klasifikace se nakonec stal Greg LeMond. Američan byl jeden z&nbsp;prvních závodníků, kteří podřizovali celou sezónu Tour de France.<ref name=":84" /> Ročník 1986 se do historie zapsal jako jeden z&nbsp;nejkontroverznějších a&nbsp;nejvíce diskutovaných vůbec.<ref name=":65" />
[[Soubor:GregLeMond.1989 Tour de France st 21.TT-crop (2).jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|[[Greg LeMond]] startující v&nbsp;neděli 23.&nbsp;července 1989 do závěrečné časovky, ve které získal celkový triumf o&nbsp;8&nbsp;sekund před druhým [[Laurent Fignon|Laurentem Fignonem]]. Jedná se o&nbsp;nejmenší rozdíl mezi prvním a&nbsp;druhým závodníkem v&nbsp;celé historii závodu.]]
LeMond na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1987|1987]] chyběl. V&nbsp;dubnu ho totiž při lovu [[Koroptve|koroptví]] nešťastnou náhodou postřelil jeho švagr.<ref name=":84" /> Spolu s LeMondem po půl století ve funkci chyběl ředitel závodu Jacques Goddet, který odešel do důchodu. [[Felix Lévitan]] starající se o&nbsp;finanční stránku Tour de France dostal sedmnáctého března výpověď.<ref name=":67">Macek, s. 371.</ref> Po smrti [[Émilien Amaury|Émiliena Amauryho]], jenž vlastnil deník ''L'Équipe'', se do vedení dostal jeho syn [[Philippe Amaury|Philippe]]. Amaury mladší Lévitana vyhodil za nejasných důvodů.<ref group="p">Philippe Amaury svého otce Émiliona nenáviděl. Jakmile se Philippe dostal do vedení Tour de France, zbavil se všeho co bylo spojené s jeho otcem. V březnu 1987 Felix Lévitan zjistil, že mu byly vyměněny zámky u dveří. Dva státní úředníci byli přítomni, aby dohlédli na to, že si Lévitan vezme všechny své věci a odejde. Údajným důvodem Lévitanova vyhazovu byly závažné strategické chyby v obchodním vedení Tour de France. Lévitan využíval peníze Émiliona Amauryho na podporu závodu Tour of America, jež byl založen v roce 1983 a jež byl kvůli obrovským finančním ztrátám později zrušen.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Remembering Félix Lévitan
| url = http://www.cyclingnews.com/features/remembering-felix-levitan/
| vydavatel = Cyclingnews.com
| místo =
| datum vydání = 2007-02-21
| datum přístupu = 2017-11-25
}}</ref> Novým ředitelem závodu se stal [[Jean-François Naquet-Radiguet]].<ref>McGann, s. 171–173.</ref> Závodníkům z&nbsp;[[Východní blok|východního bloku]] bylo povoleno startovat na Tour de France. Aby se závodu zúčastnilo více stájí, byl počet cyklistů v&nbsp;jednom týmu snížen na devět.<ref name=":68">Macek, s. 374.</ref> Grand départ ročníku 1987 proběhl v&nbsp;[[Západní Berlín|Západním Berlíně]] u&nbsp;[[Berlínská zeď|Berlínské zdi]], což bylo nejdál od Francie, kde se startovalo.<ref name=":85">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 78.</ref> Na start závodu se postavilo celkem 207&nbsp;cyklistů z&nbsp;23&nbsp;stájí. Jednalo se o&nbsp;dosavadní rekord.<ref name=":68" /> Celkovým vítězem se stal [[Irové|Ir]] [[Stephen Roche]], který porazil Španěla Pedra Delgada. Roche se stal prvním Irem, jemuž se podařilo přivézt žlutý trikot do Paříže. Po roce v&nbsp;čele Tour de France vystřídal Naqueta-Radigueta v&nbsp;roce [[Tour de France 1988|1988]] na pozici ředitele závodu [[Xavier Louy]].<ref>McGann, s. 179–184.</ref> O&nbsp;rok později Roche kvůli dvěma operacím kolene titul neobhajoval. Vítězem se stal loni druhý Pedro Delgado. Delgado měl nicméně po patnácté etapě dopingový test pozitivní na [[probenecid]], což organizátoři zveřejnili.<ref>Macek, s. 378.</ref> [[Mezinárodní olympijský výbor]] již zařadil probenecid na seznam zakázaných látek, [[Mezinárodní cyklistická unie]] jej však zatím nezakázala. K&nbsp;zákazu mělo dojít až po konci Tour de France, proto Delgadovi funkcionáři vítězství neodebrali.<ref name=":69">Macek, s. 379.</ref> Ředitel závodu Louy byl poté kvůli zveřejnění informaci o&nbsp;pozitivním testu odvolán.<ref name=":69" />
[[Soubor:Miguel Indurain (Tour de France 1993).jpg|náhled|300x300pixelů|Pětinásobný vítěz [[Miguel Indurain]] během ročníku [[Tour de France 1993|1993]]]]
Na jeho místo byl v&nbsp;roce [[Tour de France 1989|1989]] dosazen bývalý reportér deníku ''L'Équipe'' a&nbsp;účastník Tour de France z&nbsp;let [[Tour de France 1968|1968]] a&nbsp;[[Tour de France 1970|1970]] [[Jean-Marie LeBlanc]]. Ročník 1989 se nesl v&nbsp;duchu souboje Laurenta Fignona a&nbsp;Grega LeMonda. Tito dva závodníci si v&nbsp;průběhu závodu celkem čtyřikrát mezi sebou vyměnili žlutý dres a&nbsp;v&nbsp;celém závodě je od sebe nedělilo nikdy více než 53&nbsp;sekund.<ref name=":86">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 79.</ref><ref name=":70">Macek, s. 385.</ref> Před závěrečnou časovkou z&nbsp;Versailles do Paříže vedl Fignon o&nbsp;50&nbsp;sekund a&nbsp;byl přesvědčen o&nbsp;tom, že celou Tour de France vyhraje.<ref name=":85" /><ref name=":70" /> LeMond byl průkopníkem nové cyklistické výbavy a&nbsp;do časovky odstartoval s&nbsp;triatlonovými řídítky a&nbsp;s&nbsp;aerodynamickou přilbou. Jeho kolo bylo z&nbsp;[[Uhlíkové vlákno|uhlíkových vláken]]. Naproti tomu Fignon využití nových technologických věcí odmítal.<ref name=":84" /><ref>Macek, s. 386.</ref> Američan startoval 2&nbsp;minuty před Fignonem a&nbsp;nepřál si, na rozdíl od Francouze, od svého týmu během časovky dostávat informace o&nbsp;jeho mezičasech. LeMond, přezdívaný ''„LeMonster“'', 25&nbsp;km časovku vyhrál s&nbsp;náskokem 58&nbsp;sekund na druhého Fignona a&nbsp;stal se tak celkovým vítězem Tour de France.<ref name=":86" /><ref name=":71">Macek, s. 387.</ref> Rozdíl 8&nbsp;sekund je nejmenší rozdíl mezi prvním a&nbsp;druhým v&nbsp;celé historii závodu. V&nbsp;přepočtu na vzdálenost se jedná o&nbsp;82&nbsp;metrů.<ref name=":71" /> Po závodě provedli experti z&nbsp;''Bicycling Magazine'' na základě dat z&nbsp;aerodynamického tunelu analýzu, při které zjistili, že použití triatlonových řídítek LeMondovi získalo téměř minutu k&nbsp;dobru.<ref name=":71" /> Použití aerodynamické přilby přineslo Američanovi dalších 16&nbsp;sekund.<ref name=":71" /> Naproti tomu Fignon podle analýzy ztratil deset sekund kvůli svému culíku.<ref name=":71" /> [[Tour de France 1990|O rok později]] se souboj LeMonda s&nbsp;Fignonem neopakoval. Francouz po páté etapě končící v&nbsp;Rouen ze závodu kvůli přetrvávajícím bolestem zad odstoupil. Ve druhé etapě se uprchlíkům podařilo na peloton získat náskok 10&nbsp;minut a&nbsp;35&nbsp;sekund.<ref name=":86" /> LeMond po celý ročník náskok uprchlíků stahoval. V&nbsp;předposlední etapě byla na pořadu časovka, která rozhodla o&nbsp;tom, že se LeMond stal trojnásobným vítězem Tour de France.
[[Soubor:Bjarne-riis-of-denmark-leads-the-pack-in-climb-of-hautacam-followed-by-spain-s-miguel-indurain-fran 2488988.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|[[Bjarne Riis]] jedoucí ve žlutém trikotu ve výjezdu na [[Hautacam]] při [[Tour de France 1996]] následován Miguelem Indurainem a&nbsp;v&nbsp;puntíkovaném trikotu jedoucím [[Richard Virenque|Richardem Virenquem]]]]
V&nbsp;roce [[Tour de France 1991|1991]] započal svou vítěznou sérii 5&nbsp;vítězství v&nbsp;řadě, což se nikomu jinému dosud nepovedlo, [[Miguel Indurain]]. Indurain přezdívaný ''„BigMig“'' nebo ''„Terminátor“'' jezdil pro diváky neatraktivním stylem podobajícím se stylu Jacquese Anquetila. Nejvíce času na soupeře najížděl v&nbsp;časovkách. V&nbsp;horách potom svůj náskok stálým výkonem kontroloval.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 81.</ref> Jeho největšími soupeři byli Ital [[Claudio Chiappucci]] v&nbsp;roce 1991 a&nbsp;[[Tour de France 1992|1992]], Švýcaři [[Tony Rominger]] a&nbsp;[[Alex Zülle]] v&nbsp;letech [[Tour de France 1993|1993]], [[Tour de France 1994|1994]] a&nbsp;[[Tour de France 1995|1995]]. Na Tour de France v&nbsp;roce 1992 se v pelotonu poprvé objevily vysílačky, které měly do budoucna velký vliv na strategii týmů.<ref>Macek, s. 397.</ref> Před startem ročníku 1993 organizátoři oznámili zkrácení oficiálního názvu závodu z&nbsp;''„Le Tour de France“'' na ''„Le Tour“''. Jednalo se o&nbsp;další krok ke globalizaci každoroční akce.<ref>Macek, s. 400.</ref> Během patnácté etapy na Tour de France v&nbsp;roce 1995 došlo při sjezdu z&nbsp;[[Col de Portet d'Aspet]] k&nbsp;hromadné nehodě, po níž po leteckém převozu do nemocnice zahynul Ital [[Fabio Casartelli]].<ref name=":87">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 83.</ref><ref name=":72">Macek, s. 407.</ref> Ital na hlavě neměl přilbu. UCI se již v&nbsp;roce 1991 snažila nošení přileb povinně zavést, ale po protestech závodníků od toho upustila.<ref name=":72" /> Povinné používání [[cyklistická přilba|přileb]] vešlo v&nbsp;platnost až 5.&nbsp;května 2003 následkem smrti [[Andrej Kivilev|Andreje Kivileva]] na jarní klasice [[Paříž–Nice]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MANDATORY WEAR OF HELMETS FOR THE ELITE CATEGORY
| url = http://oldsite.uci.ch/english/news/news_2002/20030502i_comm.htm
| vydavatel = Union Cycliste Internationale
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-12
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160304110024/http://oldsite.uci.ch/english/news/news_2002/20030502i_comm.htm
| datum archivace = 2016-03-04
| nedostupné = ano
}}
</ref> Induraina se v&nbsp;roce [[Tour de France 1996|1996]] podařilo sesadit z&nbsp;trůnu dánskému závodníkovi [[Bjarne Riis|Bjarnu Riisovi]]. Svůj rozhodující náskok získal Riis v deváté zkrácené etapě do [[Sestriere]].
[[Soubor:Jan Ullrich and Udo Bölts, 1997.jpg|náhled|260x260pixelů|[[Jan Ullrich]] ve žlutém spolu s&nbsp;[[Udo Bölts]]em ve [[Vogézy|Vogézách]], ročník [[Tour de France 1997|1997]]]]
V&nbsp;ročníku [[Tour de France 1997|1997]] spolu v&nbsp;týmu [[HTC–Highroad|Telekom]] jeli obhájce vítězství Riis a&nbsp;loni druhý [[Jan Ullrich]]. Dán byl v&nbsp;pozici kapitána týmu. Při 32&nbsp;km dlouhém výjezdu do [[Vallnord|Andorry-Arcalis]] v&nbsp;desáté etapě Riis odpadl a&nbsp;pobídl Ullricha k&nbsp;útoku.<ref>Macek, s. 420.</ref> Němec etapu dokázal vyhrát a&nbsp;oblékl se do žlutého trikotu. Svůj časový náskok Ullrich ještě navýšil ve dvou časovkách a&nbsp;získal svůj první triumf na Tour de France. Díky reklamním smlouvám podepsaným po jeho celkovém vítězství Ullrich zbohatl. Na jeho životosprávu to však mělo negativní vliv.<ref>Macek, s. 425.</ref> Na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1998|1998]] již nebyl tak silný jako při jeho prvním vítězství. Po několik etap sice vezl žlutý dres, ale při útoku [[Marco Pantani|Marca Pantaniho]] v&nbsp;patnácté etapě na Col du Galibier o&nbsp;něj definitivně přišel. Pantani byl malého vzrůstu a&nbsp;na rozdíl od Ullricha nebyl silný v&nbsp;časovkách. Na Němce stahoval čas v&nbsp;horách. Ve výše zmíněné etapě z&nbsp;Grenoblu přes Col du Galibier na [[Les Deux Alpes]] bylo počasí velmi nepříznivé. Silně pršelo a&nbsp;teploty v&nbsp;horách klesly téměř k&nbsp;nule.<ref>Macek, s. 434.</ref> Pantani ten den na Ullricha najel celkem 9&nbsp;minut a&nbsp;převlékl se do žlutého trikotu.<ref name=":87" /><ref>Macek, s. 435.</ref> Na Pantiniho celkovém vítězství nic nezměnil ani Ullrichův triumf v&nbsp;předposlední etapě, kdy byla na pořadu dne individuální časovka.

V&nbsp;průběhu Tour de France v&nbsp;roce 1998 proběhl dopingový skandál stáje [[Festina (cyklistický tým)|Festina]].<ref name=":74">Macek, s. 429.</ref> Při kontrole bylo ve vozidle týmu objeveno více než 400&nbsp;ampulí zakázaných látek včetně 234&nbsp;obsahujících [[Erythropoetin|EPO]].<ref name=":74" /> Proto svolal ředitel Tour de France, Jean-Marie LeBlanc, dne 17.&nbsp;července tiskovou konferenci, na které oznámil vyloučení týmu Festina ze závodu.<ref name=":170">Macek, s. 430.</ref> Následkem toho byla skutečnost, že do pařížského cíle celkem ze 189&nbsp;cyklistů, kteří se postavili na start v&nbsp;[[Dublin]]u, dojelo pouze 96&nbsp;závodníků.<ref name=":73">Macek, s. 432.</ref> Šest týmů z&nbsp;jednadvaceti bylo vyloučeno, nebo samy odstoupily.<ref name=":87" /><ref name=":73" />

=== 1999–2009 ===
V&nbsp;období mezi lety 1999–2005 vyhrál sedmkrát za sebou [[Lance Armstrong]]. Sedm let po jeho posledním triumfu, v&nbsp;roce 2012, ho [[Americká antidopingová agentura]] zbavila všech jeho vítězství.<ref name=":98">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 84.</ref> Armstrongovo vyšetřování kvůli nařčení z&nbsp;dopingu bylo započato v&nbsp;polovině roku 2010 na základě tvrzení jeho bývalého týmového kolegy, [[Floyd Landis|Floyda Landise]], který Tour de France vyhrál v&nbsp;roce [[Tour de France 2006|2006]], ale později bylo jeho vítězství pro užívání dopingu anulováno. Vyšetřování bylo uzavřeno v&nbsp;únoru roku 2012.<ref name=":88">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 85.</ref> Následně Americká antidopingová agentura shromažďovala důkazy. Během procesu podalo svá svědectví více než tucet bývalých Armstrongových týmových kolegů a&nbsp;zaměstnanců.<ref name=":88" /> Výsledek vyšetřování byl jednoznačný. Armstrongovi byla prokázána vina coby uživateli i&nbsp;překupníkovi zakázaných látek v&nbsp;týmu [[U.S. Postal Service Pro Cycling Team|US Postal]].<ref name=":88" /> Vítěz tedy mezi lety 1999–2005 není žádný. První místo zůstalo neuděleno, francouzsky ''„Non attribué“''.<ref>Macek, s. 443.</ref>[[Soubor:Lance Armstrong AdH01.jpg|náhled|300x300pixelů|[[Lance Armstrong]] při výjezdu na [[Alpe-d'Huez]] během desáté etapy v&nbsp;roce [[Tour de France 2001|2001]]]]
Jan Ullrich měl na jaře zdravotní problém s&nbsp;kolenem, a&nbsp;tak na do ročníku [[Tour de France 1999|1999]] nezasáhl. Neúčastnil se ani obhájce vítězství Marco Pantani. Úvodní prolog vyhrál Američan Lance Armstrong. Z&nbsp;hlediska celkové klasifikace se ukázalo, že klíčová byla třetí etapa, ve které peloton rozdělil pád většího počtu závodníků na dvě poloviny. V&nbsp;první polovině byl Armstrong a&nbsp;až ve druhé skupině byl [[Alex Zülle]] a&nbsp;[[Fernando Escartín]], již byli považováni za favority na celkové pořadí.<ref>Macek, s. 447.</ref> Armstrong vyhrál všechny časovky a&nbsp;svoji převahu potvrdil v&nbsp;deváté etapě s&nbsp;horským dojezdem v&nbsp;Sestriere.<ref name=":98" /> Za pomoci svého týmu US&nbsp;Postal eliminoval pokusy soupeřů v&nbsp;horách a&nbsp;stal se celkovým vítězem. O&nbsp;rok později, v&nbsp;roce [[Tour de France 2000|2000]], již Ullrich startoval. Během desáté etapy vedoucí na [[Hautacam]] dokázal Armstrong všem svým soupeřům odjet a&nbsp;přestože v&nbsp;etapě nezvítězil, oblékl se do žlutého trikotu. Do historie vstoupila dvanáctá etapa s&nbsp;cílem na [[Mont Ventoux]]. Američan se ve stoupání do cíle dokázal odpoutat od zbytku pole. Jeho tempu stačil pouze Marco Pantani. Armstrong jel až na vrchol po boku Itala, kterého podle jeho vlastních slov nechal vyhrát.<ref name=":98" /><ref name=":75">Macek, s. 436.</ref> Pantaniho tímto výrokem popudil a&nbsp;Ital Armstonga nařkl z&nbsp;nedostatku respektu.<ref name=":75" /> Na celkovém vítězství Američana tato slovní rozepře žádný význam neměla a Armstrong se stal podruhé vítězem celkové klasifikace Tour de France.

Pro ročník [[Tour de France 2001|2001]] vznikla v&nbsp;pelotonu koalice několika týmů, jež měla za úkol porazit Armstrongův US Postal.<ref>Macek, s. 449.</ref> Manažer týmu US Postal, [[Johan Bruyneel]], proto vymyslel lest.<ref name=":76" /> Během desáté etapy dostal Armstrong příkaz, aby se v&nbsp;předposledním kopci držel na chvostu pelotonu a&nbsp;předstíral krizi.<ref name=":76">Macek, s. 450.</ref> Manažer týmu Telekom, v&nbsp;němž jel Jan Ullrich, dal Němcovi svolení k&nbsp;útoku. Ullrich za pomoci svých domestiků na čele pelotonu rozjel vysoké tempo.<ref name=":76" /> Na závodníky ten den ještě čekalo stoupání na Alpe d'Huez. Na jeho úpatí se se svým týmem do čela pelotonu posunul Lance Armstrong. Moment před útokem se Američan dlouze na Ullricha podíval a&nbsp;následně mu ujel. Armstrongův pohled na Němce vstoupil do dějin jako tzv.&nbsp;''„The Look“''.<ref name=":76" /> V&nbsp;cíli Američan na Ullricha najel 2&nbsp;minuty.<ref name=":77">Macek, s. 451.</ref> Druhý den Armstrong vyhrál i&nbsp;horskou časovku a&nbsp;svoji dominanci ještě potvrdil ve třinácté pyrenejské etapě na Pla&nbsp;d'Adet, kde rovněž zvítězil. Tour de France vyhrál s&nbsp;rozdílem 6&nbsp;minut a&nbsp;44&nbsp;sekund na druhého Jana Ullricha.<ref name=":77" /> Armstrongova dominance pokračovala rovněž v&nbsp;roce [[Tour de France 2002|2002]]. Američan počtvrté zvítězil v celkové klasifikaci.
[[Soubor:Floyd Landis-Tour de France 2006-20060723 (cropped).jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|[[Floyd Landis|Floydu Landisovi]] v roce [[Tour de France 2006|2006]] odebrali vítězství]]
Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2003|2003]] slavila sto let od svého prvního vydání. Start ročníku proběhl stejně jako před sto lety na pařížském předměstí před ''Café Reveil Matin''. V&nbsp;itineráři bylo všech šest cílových měst první Tour de France&nbsp;- Lyon, Marseille, Toulouse, Bordeaux, Nantes a&nbsp;Paříž. Před závodem byl za největšího favorita považován Lance Armstrong.<ref name=":89">Macek, s. 457.</ref> Američan však v&nbsp;roce 2003 nebyl tak dominantním jezdcem jako v&nbsp;minulých letech. Před patnáctou etapou končící na Luz&nbsp;Ardiden měl Armstrong náskok 34&nbsp;sekund před druhým Janem Ullrichem.<ref name=":89" /> Devět kilometrů pod vrcholem se Američan řídítky svého kola zapletl do žluté tašky jednoho z&nbsp;přítomných diváků a upadl. Přes Armstronga ještě spadl kolega z&nbsp;úniku, [[Iban Mayo]]. Ullrich se nehodě vyhnul, ale na Američana nezaútočil a&nbsp;počkal na něj.<ref name=":90" /> Armstrong Němce dojel a&nbsp;okamžitě mu nastoupil. Ullrich na útok nedokázal zareagovat a&nbsp;v&nbsp;cíli ztratil 40&nbsp;sekund.<ref name=":90">Macek, s. 458.</ref> V&nbsp;předposlední deštivé časovce Němec spadl a&nbsp;i&nbsp;proto Armstrong dokázal celý závod popáté vyhrát. Po jeho vítězství se již začaly objevovat tvrzení zpochybňující čistotu Američanových vítězství.<ref>Macek, s. 459.</ref> [[Tour de France 2004|O rok později]] Armstrong dominantní byl. Dokázal vyhrát celkem šest etap včetně jedné týmové časovky a&nbsp;Tour de France vyhrál pošesté v&nbsp;řadě. Jednalo se o dosavadní rekord.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 86.</ref> Následující rok rekord celkových vítězství vylepšil na 7. Na jaře roku 2005 Armstrong oznámil, že po konci Tour de France ukončí svoji profesionální kariéru. Jediným protivníkem byl Ital [[Ivan Basso]], který v&nbsp;cíli ztratil 4&nbsp;minuty a&nbsp;40&nbsp;sekund.<ref>Macek, s. 462.</ref>

Před začátkem Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2006|2006]] proběhl velký dopingový skandál. Při tzv.&nbsp;''„Operación Puerto“'' objevila španělská policie u&nbsp;gynekologa z&nbsp;[[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], Eufemiana Fuentése, stovky vaků krve, zařízení k&nbsp;transfuzi včetně dokumentů se seznamem klientů.<ref name=":91">Macek, s. 469.</ref> Bylo odhaleno, že mezi jeho klienty patřili favorité ročníku [[Ivan Basso]] a&nbsp;[[Jan Ullrich]].<ref name=":91" /> Den před úvodním prologem byli oba závodníci svými týmy odvoláni.<ref name=":91" /> V&nbsp;průběhu závodu žlutý dres celkem sedmkrát změnil majitele. Ve 13.&nbsp;etapě vysvlékl Španěl [[Óscar Pereiro]] po dlouhém úníku ze žlutého dresu do té doby vedoucího Američana [[Floyd Landis|Floyda Landise]]. Během 16.&nbsp;etapy při závěrečném výjezdu na [[Les Sybelles|La Toussuire]] Landis odpadl a&nbsp;v&nbsp;cíli měl v&nbsp;celkovém pořadí ztrátu 8&nbsp;minut na vedoucího Pereira.<ref name=":92">Macek, s. 472.</ref> Hned v&nbsp;další horské etapě do [[Morzine]] Landis po 120&nbsp;kilometrovém úniku dokázal svoji ztrátu stáhnout o&nbsp;sedm minut.<ref name=":92" /> V&nbsp;předposlední den závodu v&nbsp;individuální časovce Američan na Španěla najel 1&nbsp;minutu a&nbsp;29&nbsp;sekund a&nbsp;později se tedy stal vítězem Tour de France.<ref name=":92" /> Čtyři dny po Lansdisově vítězství mu byla prokázána trojnásobná hodnota hladiny testosteronu, než je povoleno.<ref name=":92" /> Jednalo se o&nbsp;vzorek ze sedmnácté etapy, kdy jel Landis 120&nbsp;km v&nbsp;úniku. Američanovi bylo vítězství odebráno, takže celkovým vítězem se nakonec stal Óscar Pereiro.<ref name=":92" />[[Soubor:Mt Ventoux TdF2009 (cropped).JPG|náhled|300x300pixelů|[[Andy Schleck]] v&nbsp;[[Bílý trikot|bílém trikotu]] pro nejlepšího jezdce do 25&nbsp;let před [[Alberto Contador|Albertem Contadorem]] ve [[Žlutý trikot|žlutém trikotu]] a&nbsp;[[Lance Armstrong|Lancem Armstrongem]] při výjezdu na [[Mont Ventoux]] v&nbsp;roce [[Tour de France 2009|2009]]]]
Po skandálu v&nbsp;roce 2006 museli všichni účastníci závodu před ročníkem [[Tour de France 2007|2007]] podepsat antidopingovou chartu UCI. Zároveň museli poskytnout vzorek své DNA a&nbsp;před startem projít krevními testy.<ref name=":93">Macek, s. 473.</ref> Součástí opatření byl ještě souhlas, že v&nbsp;případě pozitivního testu přijde závodník o&nbsp;roční plat.<ref name=":93" /> Velký start proběhl prologem v&nbsp;[[Londýn]]ě a&nbsp;v&nbsp;ulicích města cyklistům přihlíželo odhadem na 2&nbsp;miliony lidí.<ref name=":99">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 88.</ref> Tour de France v&nbsp;2007 byla stejně jako předešlý rok opředena dalšími dopingovými skandály navzdory snaze pořadatelů.<ref name=":165">Macek, s. 474.</ref> Stáje [[Cofidis (cyklistický tým)|Cofidis]] a&nbsp;Astana ze závodu odstoupily, protože jejich závodníci, [[Patrick Sinkewitz]] a&nbsp;[[Alexandr Vinokurov]], byli pozitivně testováni na doping. Po poslední horské etapě končící na [[Col d'Aubisque]] svoje vedení upevnil Dán [[Michael Rasmussen]]. Ještě týž den ve 22&nbsp;hodin a&nbsp;40&nbsp;minut byl Rasmussen svým týmem [[Team LottoNL–Jumbo|Rabobank]] ze závodu stažen.<ref name=":94">Macek, s. 477.</ref> Důvodem bylo vyhýbání se dopingovým testům před začátkem závodu, čímž si vysloužil stejný trest jako za pozitivní výsledek dopingového testu.<ref name=":99" /> Dán totiž UCI tvrdil, že se v&nbsp;červnu nacházel v&nbsp;[[Mexiko|Mexiku]], a přitom trénoval v&nbsp;italských Alpách.<ref name=":94" /> Celkovým vítězem se po stažení Rasmussena stal Španěl [[Alberto Contador]].

Contador před začátkem sezóny 2008 přestoupil do Astany. Organizátoři Tour de France však po Vinokurově skandálu start kazašské stáji v&nbsp;roce [[Tour de France 2008|2008]] zakázali.<ref>Macek, s. 484.</ref> Dopingového skandálu se však účastnily i&nbsp;týmy T-Mobile, Cofidis a&nbsp;[[Saunier Duval–Prodir|Saunier Duval]]. Těmto stájím start v&nbsp;ročníku 2008 zakázán nebyl.<ref name=":99" /> Organizátoři zavedli novinku v&nbsp;podobě rádiového klidu na prvních 50&nbsp;km každé etapy, která měla závod oživit.<ref name=":100" /> V&nbsp;17.&nbsp;etapě končící na Alpe&nbsp;d'Huez dokázal největším favoritům na zisk žlutého trikotu, [[Cadel Evans|Cadelu Evansovi]] a&nbsp;do té doby vedoucímu [[Fränk Schleck|Fränku Schleckovi]], odjet španělský cyklista [[Carlos Sastre]]. V&nbsp;cíli Španěl získal na Evanse 1&nbsp;minutu a&nbsp;34&nbsp;sekund a&nbsp;převlékl se do žlutého trikotu.<ref name=":100">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 91.</ref><ref name=":95">Macek, s. 485.</ref> Svůj náskok dokázal udržet i&nbsp;po 53&nbsp;km dlouhé individuální časovce, a&nbsp;stal se tak celkovým vítězem. Na start ročníku [[Tour de France 2009|2009]] se po bok Alberta Contadora do jednoho týmu postavil Lance Armstrong, který oznámil návrat do cyklistiky.<ref name=":100" /><ref name=":95" /> Před začátkem Tour de France Johan Bruyneel, manažer Astany, prohlásil: „Momentálně je našim lídrem Alberto.“<ref name=":96">Macek, s. 486.</ref> Během třetí etapy byl peloton závodu rozdělen na dvě skupiny, přičemž v&nbsp;první skupině byl Američan a&nbsp;až v té druhé Contador. Armstrong dostal od Bruyneela pokyn, že může pokračovat dál.<ref name=":96" /> V&nbsp;první pyrenejské etapě Španěl nedbal příkazu týmu a&nbsp;3&nbsp;km pod vrcholem v [[Vallnord|Andoře]] zaútočil a&nbsp;odpoutal se od skupiny favoritů.<ref name=":96" /> V&nbsp;poslední třetině závodu se peloton přesunul do Alp, kde se Contador s&nbsp;Armstrongem dostali v&nbsp;15.&nbsp;etapě s&nbsp;cílem na [[Verbier]]u pod tlak bratří Franka a&nbsp;[[Andy Schleck|Andy]] Schlecků. Contador na rozdíl od Armstronga dokázal tempo akceptovat a&nbsp;dokonce lucemburským bratrům odjel. Na vrcholu získal náskok 43&nbsp;sekund na druhého Andyho Schlecka.<ref name=":96" /> Průběh královské 17. alpské etapy byl obdobný. Bratři Schleckové s&nbsp;Contadorem Američanovi opět odjeli, ale v&nbsp;cíli měli všichni stejný čas a&nbsp;prozatímně obsadili první tři místa celkové klasifikace.<ref name=":97">Macek, s. 487.</ref> Španěl svým vítězstvím v&nbsp;individuální časovce kolem [[Annecy]] svůj náskok v&nbsp;celkové klasifikaci ještě zvýšil. Při výjezdu na Mont Ventoux v&nbsp;předposlední etapě tak svoje vedení před druhým Andy Schleckem pouze hlídal.<ref name=":97" /><ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 92.</ref> Contador se v&nbsp;Paříži nakonec radoval ze svého druhého triumfu na Tour de France.

=== 2010–současnost ===
{{Více obrázků| zarovnání = vlevo| patička =[[Andy Schleck]] (vlevo) vedl celkovou klasifikaci před dvacátou etapou na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France|2011]], kdy byla na programu individuální časovka, ale [[Cadel Evans]] (vpravo) se díky svému výkonu nakonec oblékl do [[Žlutý trikot|žlutého trikotu]]| velikost obrázků = 140px| obrázek1 =Andy Schleck en jaune (5978230772) (cropped).jpg|alt1=Andy Schleck| obrázek2 =Cadel Evans (5978229744) (cropped).jpg|alt2=Cadel Evans}}Tour de France v roce [[Tour de France 2010|2010]] byla podle slov Lance Armstronga jeho poslední.<ref>Macek, s. 488.</ref> Američan během závodu několikrát spadl a&nbsp;do celkového pořadí výrazněji nepromluvil. O&nbsp;žlutý trikot se přetahovali Andy Schleck a&nbsp;Alberto Contador. Pod vrcholem [[Port de Balès]] v&nbsp;Pyrenejích Lucemburčan jedoucí ve žlutém trikotu několikrát nastoupil, a&nbsp;když se mu podařilo Španělovi kousek poodjet, spadl mu řetěz.<ref name=":105">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 92.</ref><ref name=":101">Macek, s. 489.</ref> Contador tento moment využil a&nbsp;Schlecka nechal za sebou. V&nbsp;cíli na Lucemburčana najel 39&nbsp;sekund, což v&nbsp;celkovém součtu znamenalo, že se stal o&nbsp;8&nbsp;sekund průběžným lídrem závodu.<ref name=":101" /> Při výjezdu na Col du Tourmalet v&nbsp;sedmnácté etapě Schleck svedl další souboj se svým španělským protivníkem. Avšak ve finále na Contadora žádný čas nenajel. Španěl v&nbsp;předposlední etapě, kdy byla na pořadu individuální časovka najel na Lucemburčana další čas a&nbsp;následující den celou Tour de France potřetí vyhrál s&nbsp;rozdílem 39&nbsp;sekund na Schlecka.<ref>Macek, s. 490.</ref> Zajímavostí je, že přesně 39&nbsp;sekund ztratil Lucemburčan v&nbsp;etapě, kdy mu spadl řetěz.<ref name=":105" /> V&nbsp;únoru roku 2012 bylo Contadorovi vítězství z&nbsp;roku 2010 odebráno z&nbsp;důvodu pozitivního testu na [[clenbuterol]].<ref name=":106">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 93.</ref><ref name=":171">Macek, s. 493.</ref> Andy se Schleck se tedy s&nbsp;dvouročním zpožděním stal celkovým vítězem ročníku 2010.
[[Soubor:Tour de France 2012, wiggins - froome (14683360257).jpg|náhled|272x272pixelů|[[Bradley Wiggins]] jedoucí ve žlutém za [[Chris Froome|Chrisem Froomem]] v šestnácté etapě ročníku [[Tour de France 2012|2012]]]]
Austrálie se svého vítěze dočkala v&nbsp;roce [[Tour de France 2011|2011]]. Celkovému prvenství Cadela Evanse předcházel souboj s&nbsp;bratry Schlecky.<ref name=":106" /> V&nbsp;osmnácté etapě končící poprvé v&nbsp;historii na vrcholu [[Col du Galibier]] zaútočil při výjezdu na [[Col d'Izoard]] 60&nbsp;km před cílem Andy Schleck.<ref name=":107">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 95.</ref> Během stoupání do cíle měl virtuálně Lucemburčan náskok 4&nbsp;a&nbsp;půl minuty, ale na vrcholu Evans nakonec na Schlecka ztratil pouze 2&nbsp;minuty a&nbsp;15&nbsp;sekund.<ref>Macek, s. 514.</ref> Devatenáctá etapa mezi [[Modane]] a&nbsp;Alpe&nbsp;d'Huez měřila pouze 105&nbsp;km. Andy Schleck se po etapě oblékl do žlutého trikotu. Žádný čas nicméně na Australana nenajel. O&nbsp;celkovém vítězi rozhodla až předposlední etapa ročníku, kdy byla na pořadu 42&nbsp;km dlouhá individuální časovka. Evans dokázal na Andyho Schlecka najet 2&nbsp;minuty a&nbsp;37&nbsp;sekund, což mu stačilo k&nbsp;posunutí na první místo celkové klasifikace.<ref name=":106" /><ref>Macek, s. 516.</ref> Andy s&nbsp;Fränkem Schleckem doplnili Evanse na pódiu na pařížském Champs-Élysées. Australan své vítězství v&nbsp;roce [[Tour de France 2012|2012]] neobhájil. Již v&nbsp;sedmé etapě s&nbsp;dojezdem na [[Planina krásných dívek|La Planche des Belles Filles]] se ukázala budoucí dominance týmu [[Team Sky|Sky]]. Vyhrál ji superdomestik [[Chris Froome]], přičemž jeho kapitán, [[Bradley Wiggins]], se po etapě oblékl do žlutého trikotu.<ref name=":107" /><ref>Macek, s. 525.</ref> Při poslední pyrenejské etapě končící v [[Peyragudes]] dokázali Wiggins s&nbsp;Froomem ujet jedinému konkurentovi na celkové vítězství, [[Vincenzo Nibali|Vincenzu Nibalimu]], a&nbsp;tím v&nbsp;podstatě celý ročník rozhodli. Wiggins vyhrál kromě úvodního prologu zbylé dvě časovky a&nbsp;stal se prvním britským cyklistou, který Tour de France vyhrál.<ref>Macek, s. 528.</ref> Dominanci týmu Sky potvrdil druhým místem Chris Froome.
[[Soubor:Tour de France 2017, bardet froome uran barguil (36124020326).jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Chris Froome jedoucí ve [[Žlutý trikot|žlutém]] v&nbsp;závěsu za [[Romain Bardet|Romainem Bardetem]] při sedmnácté etapě&nbsp;ročníku [[Tour de France 2017|2017]]]]
Jubilejní stý ročník Tour de France se jel v&nbsp;roce [[Tour de France 2013|2013]]. Wiggins koncem května oznámil, že kvůli zranění kolene Tour de France nepojede.<ref name=":102">Macek, s. 529.</ref> Ještě předtím bylo v&nbsp;týmu Sky rozhodnuto, že kapitánem pro stý ročník bude Chris Froome.<ref name=":102" /> Pořadatelé trasu závodu pojali jako oslavu předcházejících 99&nbsp;ročníků.<ref name=":108">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 96.</ref> Trasa závodu byla vedena cestami, kde se odehrávaly velké příběhy, jež z&nbsp;Tour de France vytvořily legendu mezi závody.<ref name=":108" /> Před závodem byli pasováni do rolí největších favoritů Brit Froome a&nbsp;vracející se Alberto Contador.<ref>Macek, s. 536.</ref> Již v&nbsp;první alpské etapě s&nbsp;cílem v [[Ax 3 Domaines]] Brit ukázal, že ze dvojice největších favoritů je v&nbsp;horách silnější. Etapu vyhrál a&nbsp;oblékl se do žlutého trikotu. Zároveň na Contadora najel 1&nbsp;minutu a&nbsp;45&nbsp;sekund.<ref name=":108" /><ref>Macek, s. 537.</ref> Podobný scénář se opakoval i&nbsp;při stoupání na Mont Ventoux v&nbsp;patnácté etapě, kterou Froome vyhrál. Contadorův tým [[Team Tinkoff-Saxo|Saxo-Tinkoff]] sice ve třinácté rovinaté etapě dokázal na Brita díky silnému větru a&nbsp;jeho momentální pozici v&nbsp;pelotonu<ref group="p"> Froome se v momentu útoku nenacházel na čele pelotonu a&nbsp;vzniklou mezeru po nástupu týmu Saxo-Tinkoff nedokázal dojet.</ref> najet 69&nbsp;sekund, ale ani tak Froomea v dalším průběhu závodu výrazněji neohrožoval.<ref>Macek, s. 539.</ref> V&nbsp;poslední alpské etapě, jež byla předposlední etapa ročníku, Froome své celkové vítězství potvrdil. Na 125&nbsp;km mezi [[Annecy]] a&nbsp;[[Semnoz]] vyhrál Kolumbijec [[Nairo Quintana]]. Brit dojel s&nbsp;odstupem 29&nbsp;sekund na třetím místě.<ref>Macek, s. 542.</ref> Froome se tak po Wigginsovi stal druhým závodníkem z&nbsp;[[Spojené království|Britských ostrovů]], kterému se podařilo vyhrát Tour de France.<ref name=":108" />

První tři etapy ročníku [[Tour de France 2014|2014]] se uskutečnily v&nbsp;[[Anglie|Anglii]]. Po pádu v&nbsp;páté etapě Chris Froome závod opustil. Alberto Contador si při pádu v desáté etapě zlomil nohu a&nbsp;rovněž ze závodu odstoupil.<ref name=":103">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 101.</ref> Celkovým vítězem se stal Ital Vincenzo Nibali, který s&nbsp;výjimkou dvou etap jezdil celý ročník ve žlutém trikotu. Dokázal vyhrát 3&nbsp;horské etapy a&nbsp;do Paříže dojel se sedmiminutovým náskokem před druhým [[Jean-Christophe Péraud|Jeanem-Christophem Péraudem]].<ref name=":103" /> Start sto druhého ročníku v&nbsp;roce [[Tour de France 2015|2015]] proběhl v&nbsp;nizozemském [[Utrecht]]u. Ve třetí etapě dokázal Froome na strmém dojezdu na [[Huy|Mur de Huy]] najet nějaký čas na největší konkurenty, mezi něž se řadili Contador, Nibali a&nbsp;Quintana.<ref name=":104">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 102.</ref> Během desáté etapy, kdy byl na pořadu první horský dojezd na [[Col de la Pierre St Martin]] v&nbsp;Pyrenejích, všem svým konkurentům ujel a&nbsp;radoval se z&nbsp;prvenství v&nbsp;etapě. Nicméně v&nbsp;závěrečných alpských etapách se Brit dostal pod tlak ze strany Naira Quintany. Ani Kolumbijcův silný výkon ze závěru ročníku však na porážku Froomea nestačil a&nbsp;Brit se podruhé stal celkovým vítězem. Před druhým Quintanou vyhrál o&nbsp;minutu a&nbsp;12&nbsp;sekund.<ref name=":104" /> Své nejvyrovnanější vítězství Froome zaznamenal v&nbsp;roce [[Tour de France 2016|2016]]. Britův největší soupeř Nairo Quintana na něj nedokázal nijak zásadně zaútočit, a&nbsp;tak nejzajímavější moment nastal ve dvanácté etapě při výjezdu na Mont Ventoux, kdy do Froomea narazil motocykl, který mu poškodil kolo. Jezdec stáje Sky tak asi kilometr běžel bez kola, než obdržel náhradní.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 103.</ref> Obraz závodu se v&nbsp;roce [[Tour de France 2017|2017]] podobal minulým letem, kdy dominoval tým Sky. Froome vyhrál Tour de France ve své kariéře počtvrté.

== Klasifikace ==

=== Současné klasifikace ===

==== Celkové pořadí a Žlutý trikot ====
{{Viz též|Žlutý trikot|Seznam vítězů Tour de France}}
[[Soubor:Voigt Cancellara TDF 2010 Cambrai (cropped).JPG|náhled|213x213pixelů|[[Fabian Cancellara]] během Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2010|2010]]. Cancellara je závodník, který měl žlutý dres v&nbsp;držení nejvíce dní (29), aniž by celkově Tour de France vyhrál.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Houssain
| jméno = Ronan
| titul = Tour de France: Unexpected yellow for Cancellara
| url = http://www.cyclingnews.com/news/tour-de-france-unexpected-yellow-for-cancellara/
| vydavatel = cyclingnews.com
| místo =
| datum vydání = 2015-07-05
| datum přístupu = 2017-09-09
}}</ref>]]
[[Soubor:Jersey yellow.svg|40px|link=]] '''[[Žlutý trikot]]''', francouzsky „''maillot jaune“'', nosí vedoucí jezdec celkového pořadí, francouzsky ''„Classement général“''. Jedná se o&nbsp;jeden z nejznámějších symbolů světa sportu.<ref name=":114">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 106.</ref> Celkové pořadí je nejstarší a&nbsp;nejvíce ceněnou klasifikací na Tour de France.<ref name=":115">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Christian
| jméno = Sarah
| titul = "Tour de France demystified — Evaluating success"
| url = http://www.roadcycling.co.nz/TourdeFrance/tour-de-france-demystified-part-1.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130209134934/http://www.roadcycling.co.nz/TourdeFrance/tour-de-france-demystified-part-1.html
| vydavatel = RoadCycling.co.nz
| místo =
| datum vydání = 2009-07-02
| datum přístupu = 2017-08-29
}}</ref> Všechny etapy se jedou do cíle na čas.<ref name=":115" /> Časy z&nbsp;jednotlivých etap se sčítají. Závodník s&nbsp;nejmenším součtem časů je lídr závodu.<ref name=":115" /> Po skončení závodu je vedoucí jezdec vyhlášen celkovým vítězem. Na konci každé etapy absolvuje vedoucí jezdec slavnostní ceremoniál v&nbsp;cílovém městě, při němž je slavnostně oblečen do žlutého trikotu, ve kterém pojede v&nbsp;následující etapě. Za předpokladu, že závodník vede ve více klasifikacích včetně celkové, je vždy oblečen do žlutého trikotu. Celková klasifikace je totiž ze všech klasifikací nejdůležitější.<ref name="ASO" />

V&nbsp;reakci na podvádění závodníků v&nbsp;roce [[Tour de France 1904|1904]] byl v&nbsp;celkové klasifikaci mezi lety [[Tour de France 1905|1905]] a&nbsp;[[Tour de France 1912|1912]] zaveden tzv.&nbsp;bodovací systém. Body byly získávány za pořadí v&nbsp;jednotlivých etapách. Závodník s&nbsp;nejnižším počtem bodů na konci se stal celkovým vítězem.<ref name=":115" />

Vedoucího závodníka [[Tour de France 1903|první Tour de France]] označoval zelený pásek na rukávu.<ref name=":7" /> Poprvé se žlutý trikot v&nbsp;závodě objevil v&nbsp;roce [[Tour de France 1919|1919]] a&nbsp;od té doby je symbolem celé Tour de France.<ref name=":114" /> Pro vysvětlení, proč má trikot právě žlutou barvu, existují dvě verze.<ref name=":116">Macek, s. 93.</ref> Podle jedné z&nbsp;nich je důvodem žlutá barva papíru, na němž vycházel list ''L'Auto''.<ref name=":114" /><ref name=":116" /> Podle druhé je vysvětlením skutečnost, že žlutý trikot byl v&nbsp;poválečném obchodě, kde ho zakladatel Tour de France, [[Henri Desgrange]], kupoval, jediný k&nbsp;dispozici ve více velikostech. Protože ho Desgrange chtěl mít do zásoby pro případné další vedoucí závodníky, rozhodl se pro něj.<ref name=":116" /> Prvním cyklistou, jenž oblékl žlutý trikot, byl [[Eugène Christophe]].<ref name=":114" /> První cyklista, který žlutý trikot dovezl do Paříže, byl [[Firmin Lambot]] z&nbsp;Belgie.<ref name="#1"/>

Před závodem je pro každý ze startujících týmů připraveno několik žlutých trikotů pro případ, že by se do celkového vedení dostal závodník z&nbsp;daného týmu. Charakteristickým znakem žlutého trikotu je jeho schopnost donutit závodníka k&nbsp;výjimečným výkonům.<ref name=":117">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 108.</ref> Ve výsledku na sebe jezdec, potažmo celý tým a&nbsp;jeho sponzoři, poutá pozornost veřejnosti.<ref name=":117" /> Eddy Merckx měl žlutý trikot v&nbsp;držení 96&nbsp;dní, tedy více než kterýkoliv závodník v&nbsp;celé historii Tour de France.<ref name=":114" /> Čtyři jezdci vyhráli celkovou klasifikaci pětkrát v kariéře: [[Jacques Anquetil]], [[Eddy Merckx]], [[Bernard Hinault]], a&nbsp;[[Miguel Indurain]]. Na každém žlutém trikotu jsou iniciály zakladatele Tour de France Henriho Desgrangea.<ref>Macek, s. 177.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = History of the Tour de France jerseys
| url = http://www.cyclist.co.uk/in-depth/1409/history-of-the-tour-de-france-jerseys
| vydavatel = cyclist.co.uk
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-29
}}</ref>

==== Horská klasifikace a Puntíkovaný trikot ====
{{Viz též|Vrchařská soutěž na Tour de France|}}
[[Soubor:Richard Virenque - Tour de France 2003 - Alpe d'Huez (cropped).jpg|náhled|213x213pixelů|[[Richard Virenque]] získal rekordní počet vítězství v&nbsp;horské klasifikaci. Celkem ji dokázal vyhrát sedmkrát.]]
[[Soubor:Jersey_polkadot.svg|40px|link=]] '''[[Vrchařská soutěž na Tour de France|Puntíkovaný trikot]],''' francouzsky ''„maillot a pois“'', nosí vedoucí jezdec horské klasifikace, francouzsky ''„Grand Prix de la montagne“''. Horská klasifikace je druhá nejstarší soutěž Tour de France, za kterou se uděluje trikot. Soutěž byla do závodu přidána v&nbsp;roce [[Tour de France 1933|1933]] a&nbsp;jejím prvním vítězem se stal Španěl [[Vicente Trueba]].<ref name=":118">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 110.</ref> Společnost [[Martini & Rossi]] se stala prvním sponzorem nově vzniklé soutěže.<ref name=":119">White, s. 99.</ref> [[Tour de France 1934|Následující rok]] byla klasifikace Henrim Desgrangem povýšena na oficiální kategorii Tour de France.<ref name=":120">White, s. 68.</ref> Prvním vítězem nové kategorie se stal Francouz [[René Vietto]].<ref name=":120" />

Na vrcholu vybraných stoupání jsou nejrychlejším jezdcům rozdělovány body. Oceněných cyklistů je maximálně 8&nbsp;a&nbsp;jejich počet závisí na kategorii daného výjezdu. Celkem existuje pět kategorií pro jednotlivé kopce. Nejlehčí je kategorie 4, nejobtížnější je tzv.&nbsp;''„Hors catégorie“'', česky ''„mimo kategorie“''.<ref name=":118" /> Stoupání jsou klasifikována podle strmosti a&nbsp;délky, přičemž nejvíce bodů se uděluje při nejtěžších stoupáních.<ref name=":118" /> Každá kategorie má vlastní bodové ohodnocení. Na cílovém vrcholu etapy jsou navíc udělované body dvojnásobné, pokud se jedná o&nbsp;vrcholy ''„Hors catégorie“'', 1.&nbsp;kategorie nebo 2.&nbsp;kategorie.

Vítěz horské klasifikace nebyl až do roku [[Tour de France 1975|1975]] oblečen v&nbsp;žádném trikotu odlišujících ho od ostatních závodníků. Bílý trikot s&nbsp;červenými puntíky byl představen pořadateli závodu až v tomto roce.<ref name=":118" /> Podoba trikotu vychází z obalu čokolády sponzora klasifikace [[Chocolat Poulain]], jenž byl bílý s&nbsp;červenými puntíky.<ref name=":118" /><ref name=":120" /> Prvním závodníkem oblečeným v&nbsp;puntíkovaném trikotu byl Nizozemec [[Joop Zoetemelk]].<ref name=":120" /> První cyklista, jemuž se podařilo puntíkovaný trikot přivézt do Paříže, byl Belgičan [[Lucien van Impe]].<ref name=":119" /> Puntíkovaný trikot veze cyklista, jenž má na svém kontě před začátkem etapy nejvíce bodů v&nbsp;horské klasifikaci. Pokud závodník vede dvě a&nbsp;více klasifikací včetně horské klasifikace, je oblečen v&nbsp;prestižnějším trikotu. Soutěž vyhrává závodník s&nbsp;největším počtem bodů na konci Tour de France. Někteří jezdci do Tour de France vstupují s&nbsp;cílem puntíkovaný trikot získat.<ref name=":121">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 113.</ref> Příkladem je [[Thomas Voeckler]] v&nbsp;roce [[Tour de France 2012|2012]] nebo Polák [[Rafał Majka]] v&nbsp;letech [[Tour de France 2015|2015]] a&nbsp;[[Tour de France 2016|2016]].<ref name=":121" /> Nejúspěšnějším závodníkem horské klasifikace je francouzský cyklista [[Richard Virenque]], jenž celkem triumfoval sedmkrát – v&nbsp;letech [[Tour de France 1994|1994]]–[[Tour de France 1997|1997]], [[Tour de France 1999|1999]], [[Tour de France 2003|2003]] a&nbsp;[[Tour de France 2004|2004]].

K&nbsp;roku 2017 se body udělují takto:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Bonifications, classements, chutes et délais : ce que dit le règlement du Tour de France
| url = https://www.lequipe.fr/Cyclisme-sur-route/Actualites/Bonifications-classements-chutes-et-delais-ce-que-dit-le-reglement-du-tour-de-france/813791
| vydavatel = L'Équipe
| místo =
| datum vydání = 2017-06-28
| datum přístupu = 2017-09-01
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+ 
Rozdělení bodů do horské klasifikace
!
! Kategorie/pořadí || 1. || 2. || 3. || 4. || 5. || 6. || 7. || 8. 
|-
|[[Soubor:Mountainstage.svg|link=]]
| [[Hors catégorie]] || 20 || 15 || 12 || 10 || 8 || 6 || 4 || 2 
|-
|[[Soubor:Mountainstage.svg|link=]]
|1. kategorie
| 10 || 8 || 6 || 4 || 2 || 1 || || 
|-
|[[Soubor:Mediummountainstage.svg|link=]]
| 2. kategorie || 5 || 3 || 2 || 1 || || || || 
|-
|[[Soubor:Mediummountainstage.svg|link=]]
| 3. kategorie || 2 || 1 || || || || || || 
|-
|[[Soubor:Hillystage.svg|link=]]
| 4. kategorie || 1 || || || || || || || 
|}
* Pokud má etapa cíl na kopci, který je oceněn druhou a&nbsp;vyšší kategorií, vítěz získává do soutěže dvojnásobný počet bodů.

==== Bodovací klasifikace a Zelený trikot ====
{{Viz též|Bodovací soutěž na Tour de France|}}
[[Soubor:Peter Sagan Maillot Vert 2013.jpg|náhled|Sedminásobný vítěz bodovací klasifikace [[Peter Sagan]] v&nbsp;roce [[Tour de France 2013|2013]]]]
[[Soubor:Jersey green.svg|40px|link=]] '''[[Bodovací soutěž na Tour de France|Zelený trikot]]''', francouzsky ''„maillot vert“,'' nosí vedoucí jezdec bodovací klasifikace, francouzsky ''„Classement par points“''. Bodovací klasifikace je třetí nejstarší z&nbsp;momentálně aktivních klasifikací Tour de France.<ref name=":123">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 114.</ref> Po žlutém trikotu je zelený trikot závodníky považován za druhý nejprestižnější.<ref name=":123" /> Na rozdíl od puntíkovaného trikotu je k&nbsp;získání zeleného trikotu potřeba úsilí po celé tři týdny závodu.<ref name=":123" /> Poprvé byla soutěž představena při příležitosti padesáti let od založení Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1953|1953]].<ref name=":51" /> Zelený trikot měl připomínat bodování, podle kterého byl mezi lety [[Tour de France 1905|1905]] a&nbsp;[[Tour de France 1912|1912]] určen celkový vítěz závodu.<ref name=":122">Macek, s. 240.</ref> Zároveň chtěl ředitel závodu, [[Jacques Goddet]], donutit sprintery, aby bojovali po celou Tour de France.<ref name=":122" /> Prvním vítězem se stal [[Fritz Schär]].<ref name=":51" /> Body do soutěže se udělují prvním patnácti cyklistům v&nbsp;cíli každé etapy. Prvních patnáct cyklistů body získá i&nbsp;na předem určených sprinterských prémiích v&nbsp;průběhu každé etapy. Počet bodů se liší typem etapy. Nejméně bodů se uděluje za horské etapy a&nbsp;časovky.<ref name=":123" /> Nejvyšší počet bodů potom závodníkovi připadne na rovinaté etapě. Zelený trikot veze cyklista, jenž má na svém kontě před začátkem etapy nejvíce bodů v&nbsp;bodovací klasifikaci.

Během prvních let soutěže dostávali závodníci penalizační body za své umístění, takže cyklista s&nbsp;nejmenším počtem bodů vyhrál bodovací klasifikaci a&nbsp;s&nbsp;ní spojený zelený trikot. Od roku [[Tour de France 1959|1959]] byl systém změněn. Větší počet bodů je udělován za lepší umístění v&nbsp;cíli etapy.<ref name=":123" /> Nejvíce bodů obdrží vítěz etapy.<ref name=":123" /> S&nbsp;horším umístěním klesá i&nbsp;udělovaný počet bodů.<ref name=":123" /> Vítězem bodovací klasifikace se stane závodník s&nbsp;nejvyšším počtem bodů na konci Tour de France. V&nbsp;případě shodného počtu bodů dvou cyklistů o vítězi soutěže rozhoduje počet vítězných etap. Dalším hlediskem je počet vítězství na sprinterských prémiích a&nbsp;v&nbsp;poslední řadě rozhoduje závodníkovo postavení v&nbsp;celkové klasifikaci.

První rok konání bodovací klasifikace byla jejím sponzorem společnost La Belle Jardinière vyrábějící sekačky na trávu. Proto byla barva trikotu zelená.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = THE HISTORY OF THE YELLOW (AND POLKA-DOT, AND GREEN, AND WHITE) JERSEY
| url = https://www.evanscycles.com/coffeestop/news/the-history-of-the-yellow-and-polka-dot-and-green-and-white-jersey
| vydavatel = Evanscycles
| místo =
| datum vydání = 2016-04-07
| datum přístupu = 2017-09-01
| url archivu = https://web.archive.org/web/20171107015116/https://www.evanscycles.com/coffeestop/news/the-history-of-the-yellow-and-polka-dot-and-green-and-white-jersey
| datum archivace = 2017-11-07
| nedostupné = ano
}}</ref> Skoro 25&nbsp;let byla hlavním sponzorem soutěže společnost [[Pari Mutuel Urbain]]. Nicméně v&nbsp;listopadu 2014 bylo oznámeno, že společnost již dále nebude pokračovat ve sponzorování bodovací klasifikace.<ref name=":124">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Clarke
| jméno = Stuart
| titul = Tour de France announces new green jersey sponsor Read more at http://www.cyclingweekly.com/news/racing/tour-de-france/tour-de-france-announces-new-green-jersey-sponsor-163251#R7WYYDTgs7xpaojs.99
| url = http://www.cyclingweekly.com/news/racing/tour-de-france/tour-de-france-announces-new-green-jersey-sponsor-163251
| vydavatel = Cycling weekly
| místo =
| datum vydání = 2015-03-23
| datum přístupu = 2017-09-01
}}</ref> V březnu roku 2015 se sponzorem zeleného trikotu stala [[Škoda Auto]].<ref name=":124" /> Historicky nejúspěšnějším cyklistou bodovací klasifikace je se sedmi vítězstvími [[Peter Sagan]].

K&nbsp;roku 2017 se body udělují takto:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Changes to Tour de France green jersey classification confirmed
| url = http://www.cyclingnews.com/news/changes-to-tour-de-france-green-jersey-classification-confirmed/
| vydavatel = cyclingnews.com
| místo =
| datum vydání = 2014-10-23
| datum přístupu = 2017-09-01
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+ Rozdělení bodů do bodovací klasifikace
!
! Typ etapy/pořadí || 1. || 2. || 3. || 4. || 5. || 6. || 7. || 8. || 9. || 10. || 11. || 12. || 13. || 14. || 15.
|-
|[[Soubor:Plainstage.svg|link=]]
| Rovinatá etapa || 50 || 30 || 20 || 18 || 16 || 14 || 12 || 10 || 8 || rowspan="2" | 7 || rowspan="2" | 6 || rowspan="2" | 5 || rowspan="2" | 4 || rowspan="2" | 3 || rowspan="2" | 2
|-
|[[Soubor:Mediummountainstage.svg|link=]]
| Kopcovitá etapa || 30 || 25 || 22 || 19 || 17 || 15 || 13 || 11 || 9 
|-
|[[Soubor:Mountainstage.svg|link=]]
| Horská etapa || rowspan="3" | 20 || rowspan="3" | 17 || rowspan="3" | 15 || rowspan="3" | 13 || rowspan="3" | 11 || rowspan="3" | 10 || rowspan="3" | 9 || rowspan="3" | 8 || rowspan="3" | 7 || rowspan="3" | 6 || rowspan="3" | 5 || rowspan="3" | 4 || rowspan="3" | 3 || rowspan="3" | 2 || rowspan="3" | 1
|-
|[[Soubor:Time_Trial.svg|link=|22px]]
| Individuální časovka 
|-
|
| Sprintérská prémie 
|}

==== Klasifikace jezdců do 25 let a Bílý trikot ====
{{Viz též|Soutěž mladých jezdců na Tour de France|}}[[Soubor:Nairo Quintana, TDF 2015, étape 13, Montgiscard.jpg|náhled|268x268pixelů|[[Nairo Quintana]] v&nbsp;[[Bílý trikot|bílém trikotu]] pro nejlepšího jezdce do 25&nbsp;let během třinácté etapy v&nbsp;roce [[Tour de France 2015|2015]]]]

[[Soubor:Jersey white.svg|40px|link=]] '''[[Soutěž mladých jezdců na Tour de France|Bílý trikot]]''', francouzsky ''„maillot blanc“'', nosí vedoucí jezdec klasifikace mladých jezdců, francouzsky ''„Classement du meilleur jeune“''. Princip soutěže o&nbsp;bílý trikot je obdobou soutěže o&nbsp;žlutý trikot. Klasifikace je určena závodníkům, kteří 1.&nbsp;ledna roku, v&nbsp;němž se jede závod, nedovršili 26&nbsp;let.<ref name=":125">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 118.</ref> Vedoucí jezdec soutěže je určován stejným způsobem jako závodník z&nbsp;celkové klasifikace. Časy z&nbsp;etap jsou závodníkovi sčítány. Závodník s&nbsp;nejmenším součtem časů je lídr klasifikace jezdců do 25&nbsp;let.

Obvykle se vítězi soutěže stávají cyklisté, kteří jsou na počátku svých kariér.<ref name=":125" /> Původně byla klasifikace určena závodníkům, kteří byli v&nbsp;prvních třech letech svých profesionálních kariér. Od roku [[Tour de France 1983|1983]] organizátoři pravidla upravili tak, že se soutěže mohli účastnit pouze debutanti.<ref name=":125" /> V&nbsp;roce [[Tour de France 1987|1987]] proběhla další změna pravidel do současné podoby, tedy počet startů na Tour de France nehraje žádnou roli, omezení věku platí a&nbsp;vedoucí závodník klasifikace má nejmenší součet časů z&nbsp;jednotlivých etap.<ref name=":125" />

Klasifikace jezdců do 25&nbsp;let byla na Tour de France poprvé představena v&nbsp;roce [[Tour de France 1975|1975]].<ref name=":125" /> Hlavním sponzorem soutěže se stala společnost Miko.<ref name=":125" /> Prvním vítězem se stal [[Francesco Moser]], který celkově skončil sedmý.<ref name=":125" /> Vedoucí závodník soutěže je oblečen do bílého trikotu. Mezi lety [[Tour de France 1989|1989]]–[[Tour de France 1999|1999]] však vedoucí cyklista bílý trikot ani jiný odlišný dres neoblékal, přestože soutěž dále pokračovala.

Celkem čtyřem závodníků se podařilo ve stejném roce vyhrát jak klasifikace jezdců do 25&nbsp;let, tak celkovou klasifikaci. V&nbsp;roce 1983 [[Laurent Fignon|Larentu Fignonovi]], v&nbsp;roce [[Tour de France 1997|1997]] [[Jan Ullrich|Janu Ullrichovi]], v&nbsp;roce [[Tour de France 2007|2007]] [[Alberto Contador|Albertu Contadorovi]] a&nbsp;v&nbsp;roce [[Tour de France 2010|2010]] [[Andy Schleck]]ovi.<ref name=":1" group="p">Původním vítězem ročníku 2010 byl Alberto Contador. V&nbsp;únoru roku 2012 bylo Španělovi vítězství z&nbsp;roku 2010 odebráno z&nbsp;důvodu pozitivního testu na [[clenbuterol]]. Andy se Schleck se s&nbsp;dvouročním zpožděním stal celkovým vítězem Tour de France 2010.</ref><ref name=":125" /> Rekordmani v&nbsp;počtu získaných bílých trikotů jsou dva: Jan Ullrich a&nbsp;Andy Schleck vyhráli soutěž třikrát.<ref name=":126">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 119.</ref> Vzhledem k&nbsp;věkovému omezení se cyklistům jen málokdy stane, že vyhrají bílý trikot vícekrát.<ref name=":126" />

Ke kuriózní situaci došlo v&nbsp;roce 2007 v&nbsp;Paříži. Žlutý i&nbsp;bílý trikot v&nbsp;tom roce získal Alberto Contador. Na pódiu si nicméně bílý trikot oblékl [[Amets Txurruka]], jenž do cíle dojel v&nbsp;klasifikaci jezdců do 26&nbsp;let až na třetím místě.<ref name=":126" /> Vedoucí cyklisté jednotlivých klasifikací si nemohou obléknout dva trikoty zároveň, a&nbsp;protože druhý v&nbsp;pořadí, [[Mauricio Soler|Juan Mauricio Soler]], vyhrál horskou klasifikaci, do bílého trikotu se nakonec oblékl právě Txurruka.<ref name=":126" />

==== Týmová klasifikace ====
{{Viz též|Týmová klasifikace (Tour de France)|}}

[[Soubor:Jersey yellow number.svg|45px|link=]] '''[[Týmová klasifikace (Tour de France)|Týmová klasifikace]]''', francouzsky ''„Classement par équipes“'', je soutěž o&nbsp;nejlepší tým Tour de France. Po konci každé etapy se započítávají časy tří nejlepších cyklistů z&nbsp;každého týmu.<ref name=":127">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 122.</ref> První tým klasifikace je potom určen nejnižším celkovým časem. Týmová klasifikace byla do Tour de France zařazena v&nbsp;roce [[Tour de France 1930|1930]], kdy se změnil systém závodu ze sponzorských na národní týmy.<ref name=":127" /> Prvním vítězem týmové klasifikace se stal národní tým [[Francie]]. Národní týmy na Tour de France figurovaly mezi lety 1930–[[Tour de France 1961|1961]] a&nbsp;[[Tour de France 1967|1967]]–[[Tour de France 1968|1968]]. V&nbsp;roce 1961 byl systém určování nejlepšího týmu změněn.<ref name=":128">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Other Classifications & Awards
| url = http://www.cvccbike.com/tour/eddy/xtra_bestanden/other.htm
| vydavatel = 
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2017-09-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180612142117/http://www.cvccbike.com/tour/eddy/xtra_bestanden/other.htm
| datum archivace = 2018-06-12
| nedostupné = ano
}}</ref> O&nbsp;vítězi rozhodovaly body. Nejlepší tým v&nbsp;každé etapě získal jeden bod. Tým s&nbsp;nejvyšším počtem bodů na konci závodu se stal vítězem týmové klasifikace.<ref name=":128" /> V&nbsp;roce [[Tour de France 1963|1963]] byl systém opět změněn na součet časů.<ref name=":128" /> Mezi lety [[Tour de France 1973|1973]]–[[Tour de France 1988|1988]] probíhala dodatečná bodovací týmová klasifikace, která běžela souběžně s&nbsp;týmovou klasifikací.<ref name=":128" /> Bodovací systém se od toho z&nbsp;šedesátých let lišil. Všichni závodníci v&nbsp;cíli etapy dostávali body. Vítěz etapy obdržel jeden bod, druhý v&nbsp;cíli dva body, atd… Vítězem bodovací týmové klasifikace se stal tým s&nbsp;nejnižším počtem bodů. Členové týmu lídra bodovací týmové klasifikace nosili zelenou čapku.<ref name=":128" />

Vedoucí tým týmové klasifikace byl od roku 1930 do roku [[Tour de France 1990|1990]] označován žlutými čepicemi.<ref name=":127" /> Od roku [[Tour de France 2006|2006]] jsou závodníci nejlepšího týmu označeni černým číslem na žlutém podkladu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nauright
| jméno = John
| příjmení2 = Parrish
| jméno2 = Charles
| titul = Sports Around the World: History, Culture
| vydání =
| vydavatel = ABC-CLIO
| místo =
| rok = 2012
| počet stran = 1848
| strany = 455
| isbn = 978-1-59884-300-2
}}</ref> Možnost nosit žluté přilby členy nejlepšího týmu vešla v&nbsp;platnost v&nbsp;roce [[Tour de France 2012|2012]].<ref name=":127" /> Jediným týmem, který klasifikaci vyhrál třikrát v&nbsp;řadě mezi lety [[Tour de France 2004|2004]]–[[Tour de France 2006|2006]], je tým T-Mobile.<ref name=":127" /> Národní týmy Francie a&nbsp;Belgie jsou s&nbsp;deseti vítězstvími nejúspěšnějšími týmy v historii týmové klasifikace.

==== Cena pro největšího bojovníka ====
{{Viz též|Nejaktivnější jezdec (Tour de France)|}}

[[Soubor:Jersey red number.svg|45px|link=]] '''[[Nejaktivnější jezdec (Tour de France)|Cena pro největšího bojovníka]]''', francouzsky ''„Prix de la combativité“'', je udělována závodníkovi s&nbsp;nejbojovnějším duchem, jenž projeví zarputilou vytrvalost.<ref name=":127" /> Na konci každé etapy se sejde porota skládající se ze členů organizačního týmu a&nbsp;ze zástupců médií a&nbsp;cenu udělí.<ref name=":127" /> Porota sestává z&nbsp;osmi členů.<ref name=":129">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = TdF Guides: Other classifications
| url = http://www.skysports.com/cycling/news/21579/6999136/tdf-guides-other-classifications
| vydavatel = skysports
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-03
}}</ref> Cenu pro největšího bojovníka obvykle získá závodník, který se dostane do úniku dne.<ref name=":127" /> Symbolem soutěže není trikot, nýbrž bílé startovní číslo na červeném podkladu na cyklistově zádech.<ref name=":127" /> Po skončení Tour de France se uděluje ocenění pro nejbojovnějšího cyklistu celého závodu.<ref name=":127" /> Soutěž byla poprvé do průběhu Tour de France zařazena v&nbsp;roce [[Tour de France 1952|1952]].<ref name=":127" /><ref name=":129" /> Cena pro největšího bojovníka celé Tour de France byla poprvé udělena v&nbsp;roce [[Tour de France 1953|1953]] a&nbsp;jejím prvním celkovým vítězem se stal [[Wout Wagtmans]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Combativity Classification
| url = http://www.cvccbike.com/tour/eddy/xtra_bestanden/combativity.htm
| vydavatel = 
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2017-09-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180916055937/http://www.cvccbike.com/tour/eddy/xtra_bestanden/combativity.htm
| datum archivace = 2018-09-16
| nedostupné = ano
}}</ref> Původně byla soutěž bodovací, což znamenalo, že závodník s&nbsp;největším počtem bodů na konci závodu vyhrál cenu pro největšího bojovníka. Současný systém, kdy o&nbsp;vítězi rozhoduje porota, byl zaveden v&nbsp;roce [[Tour de France 2003|2003]].<ref name=":129" /> Na rozdíl od ostatních klasifikací nemusí vítěz ceny pro největšího bojovníka celou Tour de France dokončit.<ref name=":129" /> V&nbsp;roce [[Tour de France 1961|1961]] nebyla cena udělena jednotlivci, ale celému týmu&nbsp;- West-South-West.<ref name=":129" /> [[Eddy Merckx]] tuto cenu vyhrál celkem čtyřikrát, což je historický rekord.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 124.</ref>

==== Červená lucerna ====
[[Červená lucerna (Tour de France)|'''Červená lucerna''']], francouzsky ''„Lanterne Rouge“'', je označení pro posledního závodníka celkového pořadí Tour de France. Název pochází od červené lucerny z&nbsp;konce starých vlaků, podle níž výpravčí zjistil, že jsou k&nbsp;vlaku připojeny všechny vagóny.<ref name=":127" /> Červená lucerna se objevila již v&nbsp;prvním vydání závodu v&nbsp;roce [[Tour de France 1903|1903]]. Od té doby je součástí Tour de France. Prvním závodníkem, který dojel na posledním místě byl [[Arsène Millocheau]].<ref name=":130" /> [[Wim Vansevenant]] dojel jako ''„lanterne rouge“'' v&nbsp;letech 2006, [[Tour de France 2007|2007]] a&nbsp;[[Tour de France 2008|2008]] třikrát. Jedná se o&nbsp;historický rekord.<ref name=":127" /> Poslednímu závodníkovi Tour de France přinese tato pozice publicitu i&nbsp;výdělek.<ref name=":127" /> V&nbsp;letech [[Tour de France 1979|1979]] a&nbsp;[[Tour de France 1980|1980]] na posledním místě dojel Rakušan [[Gerhard Schönbacher]]. V&nbsp;roce 1980 však pořadatelé nebyli spokojeni s&nbsp;publicitou, kterou Rakušanovo postavení vyvolávalo, a&nbsp;tak vešlo v&nbsp;platnost pravidlo, podle něhož jezdec, jenž se umístil na posledním místě mezi čtrnáctou a&nbsp;devatenáctou etapou, musel z&nbsp;Tour de France odstoupit.<ref name=":127" /> Ani nově vzniklé pravidlo nezabránilo Schönbacherovi k&nbsp;tomu, aby dojel podruhé na posledním místě.<ref name=":127" />

==== Odměna vítězům ====
Vítěz Tour de France vždy obdržel finanční odměnu. V&nbsp;prvním vydání závodu vyhrál celkový vítěz 20&nbsp;000&nbsp;[[Francouzský frank|franků]].<ref name=":6" /><ref name=":131" /> Každý rok se suma peněz zvyšuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rothman
| jméno = Lily
| titul = Tour de France Prize Money Way Up
| url = http://time.com/3525402/tour-de-france-1934/
| vydavatel = http://time.com
| místo =
| datum vydání = 2014-10-22
| datum přístupu = 2017-09-08
}}</ref> V&nbsp;roce 2017 získal Chris Froome jako vítěz celkové klasifikace Tour de France 500&nbsp;000€.<ref name=":132">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = MacLeary
| jméno = John
| titul = Tour de France 2017 prize money: How much will riders and teams earn in cash and WorldTour points?
| url = http://www.telegraph.co.uk/cycling/0/tour-de-france-2017-prize-money-much-will-riders-teams-earn1/
| vydavatel = telegraph.co.uk
| místo =
| datum vydání = 2017-07-22
| datum přístupu = 2017-09-08
}}</ref> Vítěz bodovací klasifikace vyhrál stejně jako vítěz horské klasifikace 25&nbsp;000€.<ref name=":132" /> Nejlepší mladý jezdec do 26&nbsp;let si odnesl 20&nbsp;000€ a&nbsp;nejlepší tým Tour de France vyhrál 50&nbsp;000&nbsp;€.<ref name=":132" /> Kromě toho ještě získává závodník jedoucí ve žlutém trikotu 500€ za každý den, kdy je v&nbsp;trikotu oblečen.<ref name=":132" /> Ostatní lídři klasifikací jsou odměněni 300&nbsp;€ za každý den strávený v&nbsp;trikotu označující jejich prvenství v&nbsp;dané klasifikaci.<ref name=":132" /> Na předem určených sprinterských prémiích se uděluje finanční odměna. Vítěz takové prémie získá 1500&nbsp;€.<ref name=":132" /> Prvních 20&nbsp;závodníků v&nbsp;cíli etapy získá od 11&nbsp;000&nbsp;€ do 300&nbsp;€, kdy 11&nbsp;000&nbsp;€ získává vítěz.<ref name=":132" /> Na horských prémiích je to obdobné jako na těch sprinterských. Závodník, který jako první vyjede na kopec označený jako ''„Hors catégorie“'', vyhraje 800&nbsp;€.<ref name=":132" /> Za 1.&nbsp;kategorii se potom uděluje 650€, za 2.&nbsp;kategorii 500&nbsp;€, za 3.&nbsp;kategorii 300&nbsp;€ a&nbsp;za 4. kategorii 200&nbsp;€.<ref name=":132" /> Nejvyšší odměnou v&nbsp;horách je však tzv.&nbsp;''„Souvenir Henri Desgrange“'', česky ''„Suvenýr Henriho Desgrangea“''. Cena se uděluje od roku 1947 a&nbsp;má hodnotu 5000&nbsp;€.<ref name=":132" /> Získává ji první závodník na Col du Galibier, kde má Desgrange pomník, nebo na nejvýše položeném stoupání ročníku. Obdobná cena se uděluje od roku 2001 prvnímu závodníkovi na Col du Tourmalet, kde má svůj památník Jacques Goddet. Ocenění nese název ''„Souvenir Jacques Goddet“'', česky ''„Suvenýr Jacquese Goddeta“'' a&nbsp;její vítěz získá rovněž 5000&nbsp;€.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Henrys
| jméno = Colin
| titul = Tour de France 2016 prize money in numbers
| url = https://www.revolvy.com/main/index.php?s=Souvenir%20Jacques%20Goddet
| vydavatel = roadcyclinguk.com
| místo =
| datum vydání = 2016-06-16
| datum přístupu = 2017-09-08
}}</ref> Po každé etapě je některému ze závodníků udělována cena pro největšího bojovníka etapy. Vítěz této ceny obdrží 2000&nbsp;€, přičemž největší bojovník celé Tour de France získá 20&nbsp;000€.<ref name=":132" />

=== Bývalé klasifikace ===

==== Kombinovaná klasifikace ====
[[Soubor:Jersey combined.svg|45px|link=]] '''[[Kombinovaný trikot (Tour de France)|Kombinovaný trikot]]''', francouzsky ''„maillot du combiné“'', byl udělován prvnímu jezdci kombinované klasifikace, francouzsky ''„Classement du combiné“''. Kombinovaná klasifikace byla na Tour de France poprvé představena v&nbsp;roce [[Tour de France 1968|1968]].<ref name=":133">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 125.</ref> Soutěž byla založena na bodovacím systému a&nbsp;jednalo se o&nbsp;kombinaci žlutého, zeleného a&nbsp;puntíkovaného trikotu. Body do klasifikace byly udělovány po každé etapě podle pořadí závodníka v&nbsp;těchto třech klasifikacích. Jezdec s&nbsp;nejmenším počtem bodů na konci závodu se stal i&nbsp;celkovým vítězem kombinované klasifikace.<ref name=":133" /> Mezi lety [[Tour de France 1975|1975]] a&nbsp;[[Tour de France 1979|1979]] se stejně jako v&nbsp;letech [[Tour de France 1983|1983]] a&nbsp;[[Tour de France 1984|1984]] soutěž nepořádala. Definitivně zrušena potom byla v&nbsp;roce [[Tour de France 1989|1989]].<ref name=":133" /> Od svého založení v&nbsp;roce 1968 do roku [[Tour de France 1974|1974]] byl vedoucí závodník kombinované klasifikace oblečen v&nbsp;bílém trikotu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = White jersey reward future legends
| url = http://wlc.mangoweb.cz/story/tour-de-france/white-jersey-reward-future-legends/
| vydavatel = http://wlc.mangoweb.cz
| místo =
| datum vydání = 2014-05-23
| datum přístupu = 2017-09-09
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Trikot, jehož součástí byly barvy označující zbývající klasifikace Tour de France, byl poprvé použit až v&nbsp;roce 1985. Ital [[Franco Bitossi]] se stal vůbec prvním vítězem soutěže. Historicky nejúspěšnějším závodníkem kombinované klasifikace je Eddy Merckx, který celkem vyhrál pětkrát&nbsp;– v&nbsp;letech [[Tour de France 1969|1969]]-[[Tour de France 1972|1972]] a&nbsp;v&nbsp;roce [[Tour de France 1974|1974]].

==== Klasifikace průběžných sprintů ====
[[Soubor:Jersey red.svg|45px|link=]] [[Červený trikot (Tour de France)|'''Červený trikot''']], francouzsky ''„maillot rouge“'', byl udělován prvnímu jezdci klasifikaci průběžných sprintů, francouzsky ''„Classement des sprints intermédiaires sur“''. Klasifikace průběžných sprintů byla na Tour de France poprvé představena v&nbsp;roce [[Tour de France 1971|1971]].<ref name=":133" /> Body udělované do klasifikace průběžných sprintů jsou od roku 1990 započítávány do bodovací klasifikace.<ref name=":133" /> Do soutěže byly závodníkovi body připočítávány na sprinterských prémiích během etap. Cyklista s&nbsp;nejvyšším počtem bodů na konci Tour de France se stal vítězem klasifikace průběžných sprintů. Vedoucí jezdec soutěže byl rozlišen od ostatních až od roku 1984, kdy byl oblečen v&nbsp;červeném trikotu.<ref name=":133" /> Prvním vítězem klasifikace průběžných sprintů se stal belgický závodník [[Pieter Nassen]]. Rekordmanem v&nbsp;počtu získaných červených trikotů je Ir [[Sean Kelly]], jemuž se to podařilo třikrát.

== Etapy ==

=== Etapa s hromadným startem ===
[[Soubor:Start_Tour_de_France_2009_vanuit_Martigny.jpg|náhled|300x300pixelů|Start 16. etapy, Tour de France 2009]]
První kilometr etapy, francouzsky označovaný jako ''„départ fictif“'', probíhá bez závodění. Skutečný start, francouzsky ''„départ réel“'', ohlašuje ředitel Tour de France odmávnutím bílé vlajky. Cyklistům je povoleno být spolu v kontaktu. Jakékoliv šťouchnutí nebo postrčení je však zakázáno.<ref name=":134">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = RÈGLEMENT DE L’ÉPREUVE
| url = http://netstorage.lequipe.fr/ASO/cyclisme/le-tour/2017/reglement/TDF17-Reglement-INTERIEUR_FR-UK-BD.pdf
| vydavatel = netstorage.lequipe.fr
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-10
}}</ref> Závodník, který jako první překročí cílovou čáru, se stává vítězem etapy. Jezdcům je přidělován čas skupiny, ve které dojedou do cíle etapy, podle jejího prvního cyklisty. Tímto opatřením pořadatelé zamezují nebezpečí hromadných spurtů. Není neobvyklé, když do cíle přijede celé startovní pole v&nbsp;jedné skupině. Všem závodníkům se potom přičítá stejný čas podle vítěze etapy, přestože je pole závodníků roztahané a&nbsp;poslední jezdec skupiny dojede do cíle s&nbsp;určitým časovým deficitem. Od roku [[Tour de France 2005|2005]] platí v&nbsp;rovinatých etapách pravidlo, jenž stanovuje ochranné pásmo 3&nbsp;km před cílem.<ref name=":134" /> To v&nbsp;praxi znamená, že pokud cyklista spadne nebo se zaplete do nehody 3&nbsp;km před cílem, bude se mu počítat stejný čas jako skupině, ve které před pádem jel.<ref name=":134" /> Poslední kilometr etapy je od roku [[Tour de France 1906|1906]] označen červenou vlajkou, tzv. ''„flamme rouge“''.<ref name=":48" /> Fotofiniš se v&nbsp;cíli objevil poprvé v&nbsp;roce [[Tour de France 1955|1955]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Augendre
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour '94: panorama d'un siècle
| vydání =
| vydavatel = Service Communication-presse de la Société du Tour de France
| místo =
| rok = 1992
| počet stran = 150
| strany = 48
| isbn =
| poznámka = dále jen Augendre (1992)
}}</ref>

Etapy s&nbsp;hromadným startem Tour de France jsou rozděleny do tří kategorií: rovinatá, kopcovitá a&nbsp;horská.<ref name=":134" /> Kategorizace ovlivňuje množství bodů udělovaných do bodovací klasifikace. Dále ovlivňuje platnost pravidla o&nbsp;bezpečné zóně 3&nbsp;km před cílem a&nbsp;diskvalifikační čas. Diskvalifikační čas je čas, ve kterém závodník musí dojet do cíle poté, co je již vítěz etapy v&nbsp;cíli. Takový čas je určen časem vítěze etapy plus předem určené procento času vítěze etapy.<ref name=":134" /> Od roku [[Tour de France 2015|2015]] jsou v&nbsp;platnosti opět časové bonifikace v&nbsp;cíli každé etapy vyjma individuální a&nbsp;týmové časovky.<ref name=":134" /> Vítěz etapy obdrží bonifikaci 10&nbsp;sekund, přičemž druhý v&nbsp;cíli 6&nbsp;sekund a&nbsp;třetí 4&nbsp;sekundy.<ref name=":134" />

Je běžné, že většina cyklistů zůstává až do konce rovinaté etapy v&nbsp;pelotonu. O&nbsp;vítězi etapy potom rozhoduje závěrečný spurt. Boční větry, dlouhé a&nbsp;těžké úseky po dlažebních kamenech či nehody jsou hlavní výzvy, se kterými se musí cyklisté během rovinatých etap vypořádat. Během kopcovitých nebo horských etap může docházet v&nbsp;výraznému posunu jezdců v&nbsp;celkovém pořadí. Zejména potom v&nbsp;etapách s horským dojezdem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = TOUR DE FRANCE: TIME TRIALS, MOUNTAINS STAGES, PROLOGUES, AND MORE
| url = http://www.dummies.com/sports/bicycling/tour-de-france-time-trials-mountains-stages-prologues-and-more/
| vydavatel = dummies.com
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-10
}}</ref> Vítězem úplně první etapy Tour de France se stal její první celkový vítěz [[Maurice Garin]].<ref name=":139" />

=== Individuální časovka ===
Individuální časovku, francouzsky ''„contre la montre“'', jezdí cyklisté samostatně. Jezdci startují v&nbsp;jednotlivých intervalech, obvykle po dvou minutách.<ref name=":135">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 140.</ref> Jezdí se v&nbsp;obráceném pořadí oproti celkové klasifikaci, tedy cyklista jedoucí ve žlutém trikotu do časovky startuje jako poslední. Protože je časovka jednotlivců zkouškou individuálních schopností, jezdci v&nbsp;průběhu etapy nemohou spolupracovat. Jestliže jezdec dojede závodníka jedoucího před ním, nesmí jet tito závodníci jako skupina.<ref name=":134" /> To znamená, že nesmí jet v&nbsp;zákrytu.<ref name=":134" /> První individuální časovka se v&nbsp;itineráři závodu objevila v&nbsp;roce [[Tour de France 1934|1934]] a&nbsp;jejím vítězem se stal pozdější celkový vítěz [[Antonin Magne]]. Vedla z&nbsp;[[La Roche-sur-Yon]] do [[Nantes]] a&nbsp;měřila 90&nbsp;km.<ref name=":136" />

Tour de France tradičně začíná úvodní časovkou, neboli prologem. Prolog se poprvé představil v&nbsp;roce [[Tour de France 1967|1967]].<ref name=":135" /> Není však považován za regulérní etapu. Závodí se na krátké vzdálenosti, obvykle mezi 5&nbsp;až 10&nbsp;km, ale může být i&nbsp;delší.<ref name=":135" /> Moderní Tour de France obvykle mívá dvě časovky o&nbsp;délce zhruba 50&nbsp;km.<ref name=":137">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 141.</ref> Jedou se v&nbsp;prvním a&nbsp;posledním týdnu závodu. Mezi nimi jsou horské etapy. Existují i&nbsp;různé variace. Alespoň jedna z&nbsp;individuálních časovek je zastoupena kratší týmovou časovkou.<ref name=":137" /> Rekord nejvyšší průměrné rychlosti v&nbsp;individuální časovce drží od roku [[Tour de France 2015|2015]] Australan [[Rohan Dennis]]. V&nbsp;úvodním prologu v&nbsp;nizozemském [[Utrecht]]u se mu podařilo dosáhnout průměrné rychlosti 55,446&nbsp;km/h.<ref name=":138">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 143.</ref> Startovací rampa byla poprvé použita v&nbsp;[[Kolíně nad Rýnem|Kolín nad Rýnem]] v&nbsp;roce [[Tour de France 1965|1965]].<ref>Augendre (1992), s. 60.</ref>
 

=== Týmová časovka ===
[[Soubor:CSC team 2004 TDF.jpg|náhled|268x268pixelů|Tým CSC během týmové časovky v&nbsp;roce [[Tour de France 2004|2004]]]]
Týmovou časovku jezdí každý tým samostatně. Týmy startují v&nbsp;jednotlivých intervalech, obvykle po dvou minutách.<ref name=":135" /> Tým jezdí jako skupina. Jezdci se střídají na čele, ale nemohou spolupracovat s&nbsp;ostatními týmy.<ref name=":134" /> Na rozdíl od individuální časovky cyklisté z&nbsp;jednoho týmu smí jet v&nbsp;zákrytu. Každému členu týmu se připočítá konečný čas pátého jezdce devítičlenného týmu.<ref name=":134" /> Cyklistům na šestém a dalších místech, kteří jsou od pátého závodníka ze svého týmu vzdáleni více, než je délka kola, se počítá čas, v&nbsp;němž ve skutečnosti dojeli do cíle. První týmová časovka se v&nbsp;itineráři závodu objevila v&nbsp;roce [[Tour de France 1927|1927]]. Jejím vítězem se stal tým Dilecta-Wolber v&nbsp;čele s&nbsp;[[Francis Pélissier|Francisem Pélissierem]].<ref name=":20" />

=== Časový limit ===
Závodníci, kteří dokončí etapu, mohou být ze závodu vyloučeni, protože překročili časový limit etapy. Limit etapy je definován jako čas vítěze plus procento, jež závisí na typu etapy a&nbsp;průměrné rychlosti vítěze etapy.<ref name=":134" /> Časový limit může být prodloužen, popřípadě může být i&nbsp;úplně zrušen, pokud více než 20 % závodníků nedorazí do cíle včas anebo pokud je na vině jiný důvod jako kolize nebo špatné počasí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liggett
| jméno = Phil
| příjmení2 = Raia
| jméno2 = James
| příjmení3 = Sammarye
| jméno3 = Lewis
| titul = Tour De France For Dummies
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2011
| počet stran = 279
| strany = 44–45
| isbn = 978-11-1807-010-9
}}</ref> Celkem existuje šest koeficientů pro výpočet časového limitu etapy. Koeficient 6 platí pouze pro individuální časovku a&nbsp;uvádí, že povolený čas, je čas vítěze etapy plus 30 %.<ref name=":134" /> Pokud je například etapa klasifikována Koeficientem 1, což znamená ''„etapa bez zvláštních obtíží“'', časový limit je čas vítěze etapy plus 3 % pro průměrnou rychlost do 36&nbsp;km/h.<ref name=":134" /> Za předpokladu, že má vítěz etapy průměrnou rychlost přes 50&nbsp;km/h, přičítá se k času vítěze již 11 %.<ref name=":134" /> Koeficient 5 je používán pro klasifikaci ''„velmi náročných krátkých etap“''.<ref name=":134" /> Hodnota přičítaného času k&nbsp;času vítěze se poté pohybuje od 11 do 22 %, což odpovídá průměrné rychlosti 30&nbsp;km/h, respektive 40&nbsp;km/h.<ref name=":134" />

== Starty a cíle Tour de France ==

=== Grand Depárt ===
[[Soubor:2015 Tour de France team presentation (19173683038).jpg|náhled|250x250pixelů|Jezdci týmu [[Team Sky|Sky]] během týmové prezentace před začátkem Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2015|2015]]]]
Velký start, francouzsky ''„Grand Depárt“,'' je termín používaný pro start Tour de France. Přípravy na Velký start probíhají v předem vybraném městě zhruba pět dní.<ref name=":140">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 129.</ref> Během příprav probíhá příjezd závodníků, zdravotní prohlídky, prezentace jezdců. Dále se zde koná úvodní prolog a&nbsp;start první etapy. Média hojně informují o&nbsp;všem co se týká cyklistiky.<ref name=":140" /> Moderní Tour de France udělala z&nbsp;Velkého startu velkolepou akci.<ref name=":140" /> Večer před samotným startem probíhá ceremoniál, ve kterém jsou slavnostně představeny všechny soutěžní týmy s&nbsp;jejich závodníky.<ref name=":140" />

První Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1903|1903]] byla odstartována na pařížském předměstí [[Montgeron]]. Od roku [[Tour de France 1904|1904]] až do roku [[Tour de France 1925|1925]] začínal závod vždy v&nbsp;Paříži.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 128.</ref> Po roční přestávce, kdy ''„Grand Depárt“'' pořádala obec [[Évian-les-Bains|Evian]] na břehu [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]], se start závodu opět vrátil v&nbsp;roce [[Tour de France 1927|1927]] do Paříže. Tam setrval do roku [[Tour de France 1950|1950]]. Při padesátém výročí Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1963|1963]] se opět start závodu vrátil do Paříže. Hlavní město Francie se jako ''„Grand Depárt“'' vrátilo až v&nbsp;roce [[Tour de France 2003|2003]], kdy se oslavovalo sté výročí závodu.<ref name=":140" />

Postupem času si organizátoři Tour de France začali uvědomovat marketingový potenciál, jaký v sobě ''„Grand Depárt“'' skrývá, a&nbsp;začali ho využívat. Součástí Velkého startu se stal doprovodný program, ve kterém se zviditelňují sponzoři závodu. Například v&nbsp;roce [[Tour de France 1933|1933]] byla ke slavnostnímu odstartování závodu pozvána [[Josephine Bakerová]].<ref name=":140" /> V&nbsp;průběhu celé historie závodu Tour de France zavítala do každé části kontinentální Francie.<ref name=":141">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 130.</ref>

První zahraniční ''„Grand Depárt“'' proběhl v&nbsp;Amsterdamu v&nbsp;roce 1954.<ref name=":141" /> Od té doby Tour de France navštívila okolní státy více než dvacetkrát. Níže je uveden seznam zahraničních měst, které Velký start pořádaly nebo budou pořádat:<ref name=":140" />
{|
| valign="top" |
* [[Tour de France 1954|'''1954''']]: [[Amsterdam]], [[Nizozemsko]]
* [[Tour de France 1958|'''1958''']]: [[Brusel]], [[Belgie]]
* [[Tour de France 1965|'''1965''']]: [[Kolín nad Rýnem]], [[Západní Německo]]
* [[Tour de France 1973|'''1973''']]: [[Haag]], Nizozemsko
* [[Tour de France 1975|'''1975''']]: [[Charleroi|Cherleroi]], Belgie
* [[Tour de France 1978|'''1978''']]: [[Leiden]], Nizozemsko
| valign="top" |
* [[Tour de France 1980|'''1980''']]: [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurt]], Západní Německo
* [[Tour de France 1982|'''1982''']]: [[Basilej]], [[Švýcarsko]]
* [[Tour de France 1987|'''1987''']]: [[Západní Berlín]], Západní Německo
* [[Tour de France 1989|'''1989''']]: [[Lucemburk]], [[Lucembursko]]
* [[Tour de France 1992|'''1992''']]: [[San Sebastián]], [[Španělsko]]
* [[Tour de France 1996|'''1996''']]: [['s-Hertogenbosch|Den Bosch]], Nizozemsko
| valign="top" |
* [[Tour de France 1998|'''1998''']]: [[Dublin]], [[Irsko]]
* [[Tour de France 2002|'''2002''']]: [[Lucemburk]], [[Lucembursko]]
* [[Tour de France 2004|'''2004''']]: [[Lutych]], Belgie
* [[Tour de France 2007|'''2007''']]: [[Londýn]], [[Spojené království]]
* [[Tour de France 2009|'''2009''']]: [[Monte Carlo]], [[Monako]]
* [[Tour de France 2010|'''2010''']]: [[Rotterdam]], Nizozemsko
| valign="top" |
* [[Tour de France 2012|'''2012''']]: Lutych, Belgie
* [[Tour de France 2014|'''2014''']]: [[Leeds]], Spojené království
* [[Tour de France 2015|'''2015''']]: [[Utrecht]], Nizozemsko
* [[Tour de France 2017|'''2017''']]: [[Düsseldorf]], [[Německo]]
* [[Tour de France 2019|'''2019''']]: Brusel, Belgie
* [[Tour de France 2022|'''2022''']]: [[Kodaň]], [[Dánsko]]
| valign="top" |
* [[Tour de France 2023|'''2023''']]: [[Bilbao]], Španělsko

* [[Tour de France 2024|'''2024''']]: [[Rimini]], [[Itálie]]
|}

=== L'Arrivée Finale ===
[[Soubor:Tour de France 2004, Champs Elysées.jpg|náhled|600x600pixelů|Od roku 1975 je cíl Tour de France na Champs Élysées]]
Závěrečný dojezd, francouzsky ''„L'Arrivée Finale“'', je termín označující cíl Tour de France. Velký start moderní Tour de France se jen zřídka kdy odehrává v&nbsp;Paříži. Závěrečný dojezd však Paříž hostila vždy až&nbsp;na dvě výjimky. Při&nbsp;prvním ročníku Tour de France končila na jihozápadním předměstí poblíž kavárny ''Le Père Auto'' ve [[Ville-d'Avray]].<ref name=":142">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 156.</ref> Po dojezdu prvního ročníku závodníci defilovali před publikem na nedalekém velodromu v&nbsp;[[Parc des Princes|Parku Princů]] v&nbsp;[[Porte de Saint-Cloud (stanice metra v Paříži)|Porte de Saint-Cloud]].<ref name=":142" /> Venkovní ovál v&nbsp;Parku Princů byl postaven v&nbsp;roce 1897 a měří 666,66&nbsp;metrů. Proto ho zakladatel Tour de France, [[Henri Desgrange]], zvolil jako ideální závěr první Tour de France.<ref name=":142" /> Ukončení Tour de France se na velodromech konalo až do roku [[Tour de France 1971|1971]].<ref name=":142" /> V&nbsp;roce [[Tour de France 1964|1964]] závod končil poprvé časovkou s&nbsp;trasou z&nbsp;[[Versailles (Francie)|Versailles]] do Parku Princů.<ref name=":143">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 158.</ref> Park Princů byl hostitelem cíle závodu až do roku [[Tour de France 1967|1967]]. Následně byl zbourán a&nbsp;cíl závodu se od roku [[Tour de France 1968|1968]] přesunul na [[Vélodrome Jacques-Anquetil|Velodrom Jacquese Anquetila]] (dříve označovaný jako ''„Vélodrome de la Cipale“'') ve [[Vincennes]].<ref name=":143" /> Velodrom územně spadá do [[Vincenneský lesík|Vincenneského lesíku]], který administrativně patří do [[12. pařížský obvod|12. pařížského obvodu]].

Od roku 1964 do roku [[Tour de France 1972|1972]] byla poslední etapou vždy časovka. Poté se závěrečná etapa změnila opět v&nbsp;etapu s hromadným startem.<ref name=":143" /> Velodrom ve Vincennes se používal jako cíl Tour de France do roku [[Tour de France 1974|1974]]. Od roku [[Tour de France 1975|1975]] do současnosti závod končí v&nbsp;centru Paříže na bulváru [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]].<ref name=":143" /> Závodníci v&nbsp;průběhu závěrečné etapy dorazí do centra města a&nbsp;poté jedou ještě několikrát kolem [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězného oblouku]] přes [[Place de la Concorde|Náměstí Svornosti]] k&nbsp;[[Louvre|Louvru]] a&nbsp;zpět. Úsek po Champs-Élysées z&nbsp;Náměstí Svornosti na [[Place Charles-de-Gaulle|Náměstí Charlese de Gaulla]] a&nbsp;zpět se jede po kostkách a&nbsp;je označován jako ''„la plus belle avenue du monde“'', česky „nejkrásnější ulice na světě“.<ref name=":143" /> Za dobu konání cíle Tour de France na Champs-Élysées od roku 1975 byla časovka závěrečnou etapou pouze jednou, a&nbsp;to v&nbsp;roce [[Tour de France 1989|1989]], kdy Američan [[Greg LeMond]] dokázal v&nbsp;celkovém pořadí porazit Francouze [[Laurent Fignon|Laurenta Fignona]] o&nbsp;8&nbsp;sekund, což je dodnes nejnižší rozdíl mezi prvním a&nbsp;druhým v&nbsp;celkové klasifikaci.<ref name=":144">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 159.</ref> Od té doby se poslední etapa změnila ve formální procesí do Paříže, kde se závodí až během závěrečných okruhů v&nbsp;samotném centru města.<ref name=":144" /> Je nepsaným pravidlem, že na závodníka jedoucím ve žlutém trikotu se během závěrečné etapy neútočí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Agrawal
| jméno = Alekh
| titul = Tour de France 2017: From not racing during last stage to forming 'groupetto', here are some uncommon rules
| url = http://www.firstpost.com/sports/tour-de-france-2017-from-not-racing-during-last-stage-to-forming-groupetto-here-are-some-uncommon-rules-3804559.html
| vydavatel = firstpost.com
| místo =
| datum vydání = 2017-07-12
| datum přístupu = 2017-09-23
}}</ref> V&nbsp;roce 2024 Paříž hostila [[Letní olympijské hry 2024|olympijské hry]] a&nbsp;poslední etapa se konala 5&nbsp;dní před jejich zahájením. Pořádání závěrečného dojezdu v&nbsp;centru Paříže by narušovalo přípravy na&nbsp;olympiádu, a&nbsp;proto organizátoři zvolili jako poslední etapu časovku z [[Monako|Monaka]] do [[Nice]]. Etapu vyhrál [[Tadej Pogačar]] a&nbsp;ještě si upevnil celkové vízězství.
{| class="wikitable"
|+ 
Cíle Tour de France<ref name=":143" />
!Rok(y)
!Cíl
|-
|1903
| Ville-d'Avray, [[Île-de-France]] 
|-
|1904–1967
|Park Princů, [[Paříž]]
|-
|1968–1974
| Velodrom Jacquese Anquetila, [[Vincenneský lesík|Bois de Vincennes]] 
|-
|1975–současnost
| Champs-Élysées, Paříž 
|-
|2024
|[[Nice]]
|}

== Slavné výjezdy ==
[[Soubor:Lacets AlpedHuez.jpg|náhled|330x330pixelů|Panorama [[Alpe-d'Huez|Alpe d'Huez]] se slavnými 21&nbsp;serpentinami]]
O&nbsp;celkovém vítězi Tour de France v&nbsp;celé její historii velmi často rozhodovaly horské etapy. [[Pyreneje]] byly do itineráře závodu poprvé zařazeny v&nbsp;roce [[Tour de France 1910|1910]]. Než se tak stalo, vyslal zakladatel Tour de France, Henri Desgrange, na průzkum svého asistenta [[Alphons Steines|Alphonse Steinese]].<ref name=":145" /> Měsíc před startem závodu pod vrcholem [[Col du Tourmalet]] ve výšce 2115&nbsp;metrů nad mořem jeho auto zastavila chumelenice a&nbsp;dále musel pokračovat pěšky.<ref name=":150">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 134.</ref> Steines zjistil, že na vrchol nevede žádná silnice.<ref name=":109" /> I&nbsp;přesto poslal Degrangeovi telegram, ve kterém ho informoval, že je vše v pořádku.<ref name=":109" /> Pyreneje jsou od té doby součástí Tour de France. Obecně jsou pro peloton považovány za méně destruktivní než [[Alpy]], které byly do programu závodu zařazeny rok po Pyrenejích v&nbsp;roce [[Tour de France 1911|1911]].<ref name=":146">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 135.</ref> K&nbsp;historicky nejstarším pyrenejským výjezdům patří [[Col de Portet d'Aspet|Portet d'Aspet]], [[Col de Peyresourde]], [[Col d'Aspin]], [[Col d'Aubisque]] a&nbsp;Col du Tourmalet. Později byly přidány další výzvy v&nbsp;podobě [[Luz Ardiden]], [[Plateau de Beille]] a&nbsp;[[Hautacam]]. Nejvyšším pyrenejským výjezdem Tour de France je [[Port d'Envalira]] s&nbsp;nadmořskou výškou 2407&nbsp;metrů nad mořem.<ref name=":146" />

Za nejobávanější výjezd Tour de France je považován [[Mont Ventoux]] známý jako ''„Provensálský obr“''.<ref name=":147">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 132.</ref> Do itineráře závodu byla hora poprvé zařazena v&nbsp;roce [[Tour de France 1951|1951]].<ref name=":147" /> V&nbsp;průběhu let dostal ''„Provensálský obr“'' reputaci výjezdu, jehož se peloton obává.<ref name=":147" /> Na úpatí kopce bývají navzdory nadmořské výšce vysoké teploty a&nbsp;silný vítr. V&nbsp;roce [[Tour de France 1955|1955]] zkolaboval 10&nbsp;km pod vrcholem francouzský závodník, [[Jean Malléjac]].<ref name=":147" /> Pierre Dumas, lékař Tour de France, mu píchl injekci solucamforu a&nbsp;dal mu kyslík.<ref>Macek, s. 242.</ref> Malléjac se po patnácti minutách probral a&nbsp;chtěl pokračovat dál, ale nakonec musel ze závodu odstoupit.<ref name=":152">Macek, s. 243.</ref> Ve stejný den sklátilo slunce i&nbsp;bývalého vítěze Tour de France, [[Ferdinand Kübler|Ferdinanda Küblera]]. Cestou z&nbsp;vrcholu se Kübler zastavil v&nbsp;kavárně na občerstvení.<ref name=":152" /> Pak pokračoval špatným směrem, dokud ho diváci nezorientovali.<ref name=":152" /> Do cíle se nakonec Kübler dostal, nicméně den na to svolal tiskovou konferenci, kde oznámil ukončení kariéry.<ref name=":152" />

O&nbsp;12&nbsp;let později si Mont Ventoux vyžádal v&nbsp;rámci Tour de France oběť na životě. Několik set metrů pod vrcholem zkolaboval vlivem předávkování amfetaminem a&nbsp;vysoké teploty britský mistr Tom Simpson a&nbsp;lékařům se ho již nepodařilo oživit.<ref name=":52" /><ref name=":149" /> Simpson byl druhým závodníkem, který při průběhu závodu přišel o&nbsp;život. V&nbsp;roce [[Tour de France 1935|1935]] se při sjezdu z&nbsp;Col du Galibier zabil Španěl [[Francisco Cepeda]].<ref name=":148" /> Třetí úmrtí v&nbsp;horách se stalo v&nbsp;roce [[Tour de France 1995|1995]]. Při sjezdu z&nbsp;[[Col de Portet d'Aspet]] se smrtelně zranil italský cyklista [[Fabio Casartelli]].<ref name=":87" /><ref name=":72" />

K nejslavnějším stoupáním patří [[Alpe-d'Huez|Alpe d'Huez]].<ref name=":151">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 133.</ref> Výjezd do horského střediska v&nbsp;nadmořské výšce 1860&nbsp;metrů nad mořem, jehož součástí je 21&nbsp;serpentin, se na Tour de France poprvé objevil v&nbsp;roce [[Tour de France 1952|1952]].<ref name=":151" /> V&nbsp;roce 1952 se rovněž poprvé vyjížděly další dva významné kopce&nbsp;- [[Puy de Dôme (hora)|Puy de Dôme]] a&nbsp;[[Sestriere]]. S délkou 13,9&nbsp;km a&nbsp;průměrem sklonu 7,9 % se nejedná o&nbsp;nejobtížnější výjezd závodu.<ref name=":150" /> Legendou se kopec stal zejména díky nezapomenutelným soubojům, které se zde odehrály. Jednotlivé serpentiny jsou odspodu číslované a&nbsp;na tabulích s&nbsp;čísly jsou uvedena jména vítězů z&nbsp;Alpe d'Huez.<ref name=":150" /> K&nbsp;nejčastěji se objevujícím stoupáním patří [[Col du Galibier]]. Poprvé se v&nbsp;programu závodu kopec objevil roku [[Tour de France 1911|1911]]. Nejedná se o&nbsp;nejdelší či nejprudší stoupání Tour de France. Svůj respekt si Galibier vydobyl zejména kvůli výšce, která činí 2645&nbsp;metrů nad mořem.<ref name=":150" />

== Doping ==
Obvinění z&nbsp;[[doping]]u Tour de France provázejí v&nbsp;podstatě od jejího prvního ročníku v&nbsp;roce [[Tour de France 1903|1903]]. Kvůli náročným podmínkám závodníci v&nbsp;počátečních letech konání závodu požívali [[Ethanol|alkohol]] a&nbsp;[[Diethylether|éter]] k&nbsp;utlumení bolesti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rissanen
| jméno = Mika
| titul = Beer breaks during the Tour de France. Some observations on beer and cycling in the early 1900s.
| url = https://www.academia.edu/7065151/Beer_breaks_during_the_Tour_de_France._Some_observations_on_beer_and_cycling_in_the_early_1900s
| vydavatel = academia.edu
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-10-14
}}</ref> V&nbsp;průběhu let začal význam užívání dopingu růst. V&nbsp;reakci na to zavedly vlády a&nbsp;mezinárodní cyklistická unie politiku boje proti dopingu.

V&nbsp;roce [[Tour de France 1920|1920]] otiskl ''[[Le Petit Parisien]]'' rozhovor s bratřími Pélissierovými, v&nbsp;němž uvedli, že Tour de France je jako křížová cesta, při které závodníci trpí od začátku do konce.<ref name=":112" /> Na otázku novináře, jak se s&nbsp;tím vypořádávají, mu ukázali obsah své brašny, kde byly [[kokain]]ové ampule, chloroform a&nbsp;koňská mast s&nbsp;dalšími stimulanty a&nbsp;analgetiky.<ref name=":112" /> Později však Francis Pélissier své výroky zmírnil a&nbsp;tvrdil: „Trošku jsme to s&nbsp;tím kokainem a&nbsp;pilulkami přeháněli, ale podstata věci pravdivá byla.“<ref name=":19" /> Doping, o&nbsp;kterém Pélissierovi mluvili, byl však ve dvacátých letech stále legální.<ref name=":112" />

Veřejný prodej [[amfetamin]]u, v&nbsp;cyklistickém žargonu označovaný jako ''„La Bomba“'', byl francouzskou vládou zakázán v&nbsp;roce [[Tour de France 1955|1955]].<ref name=":39" /> Ani zákaz prodeje amfetaminu však cyklistům jeho používání nezakazoval, a&nbsp;tak ho používali dál.<ref name=":39" /> Ve čtyřicátých a&nbsp;padesátých letech 20.&nbsp;století byl podle nizozemského cyklisty, [[Wim van Est|Wima van Esta]], hlavním určovatelem dopingových trendů [[Fausto Coppi]].<ref name=":39" /> Coppi, [[Charly Gaul]] i&nbsp;[[Jacques Anquetil]] se nijak netajili používáním dopingu.<ref name=":39" /> Anquetil dokonce při jednom rozhovoru s&nbsp;novinářem uvedl: „Nemůžete přece jezdit Tour na vodu.“<ref name=":39" />
[[Soubor:Tour de Doping.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Transparent diváků v&nbsp;roce [[Tour de France 2006|2006]]]]
Na přímou otázku novináře, zdali berou cyklisté ''„La Bombu“'', jak byl v&nbsp;cyklistickém žargonu označován amfetamin, odpověděl Fausto Coppi: „Ano, a pokud někdo tvrdí něco jiného, nemá smysl se s&nbsp;ním bavit o&nbsp;cyklistice.“<ref name=":39" /> Velmi významnou osobou, jenž se zasadila o&nbsp;antidopingový zákon, je [[Pierre Dumas]]. Dumas se v&nbsp;létě roku [[Tour de France 1952|1952]] stal oficiálním lékařem Tour de France. Lékař při setkání s&nbsp;reportérem Philippem Brunnelem z&nbsp;deníku ''L'Équipe'' popisoval, jak byl svědkem situací, kdy si cyklisté během závodu píchali injekce a&nbsp;vůbec jim nevadila jeho přítomnost.<ref name=":161" /> Během čtrnácté etapy Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1960|1960]] měl tehdy druhý jezdec celkové klasifikace, Roger Rivière, při sjezdu nehodu, po které upadl do bezvědomí. Při leteckém převozu do nemocnice bylo zjištěno, že měl v&nbsp;kapsách amfetamin a&nbsp;injekci s&nbsp;palfiem, jež umrtvuje bolest a&nbsp;zpomaluje reflexy.<ref name=":40">Macek, s. 265.</ref> Příčinou nehody byly právě injekce proti bolesti. Po jedné z následujících alpských etap šel Dumas za prozatímním lídrem, Italem [[Gaston Nencini|Gastonem Nencinim]], na hotelový pokoj. Lékař ho nalezl ležícího na posteli s&nbsp;plastikovými trubičkami, které vedly z&nbsp;obou jeho paží k&nbsp;lahvi s&nbsp;krví.<ref name=":40" /> Dumas po této zkušenosti svolal krizový štáb, na němž vedoucí Italů Nenciniho počínání obhajoval.<ref name=":40" /> Nicméně k&nbsp;zakázání dopingu ještě nedošlo. Zákony zakazující užití dopingu ve sportu vešly v&nbsp;platnost až v&nbsp;roce [[Tour de France1966|1966]].<ref name=":44" /> Proti novým zákonům se ostře ohradili někteří cyklisté včetně Jacquese Anquetila.<ref name=":44" /> O&nbsp;rok později, v&nbsp;roce [[Tour de France 1967|1967]], na následky předávkování amfetaminem umřel při výjezdu na [[Mont Ventoux]] [[Tom Simpson]].<ref name=":52" /><ref name=":149" /> V&nbsp;reakci na Britovu smrt zavedli organizátoři od roku [[Tour de France 1968|1968]] povinné dopingové kontroly pro každého vítěze etapy.<ref name=":162" />

V&nbsp;anquetilově éře na přelomu padesátých a&nbsp;šedesátých let cyklisté pro otupení bolesti používali amfetamin.<ref name=":166">Macek, s. 389.</ref> V&nbsp;sedmdesátých letech závodníci pro změnu používali [[anabolické steroidy]], [[clenbuterol]], [[nandrolon]] nebo [[testosteron]].<ref name=":166" /> Na počátku devadesátých let se na Tour de France poprvé objevil [[Erythropoetin]], zkráceně EPO.<ref name=":167">Macek, s. 390.</ref> Ve své autobiografii, francouzsky ''„Nous étions jeunes et insouciants“'', česky ''„Byli jsme mladí a&nbsp;bezstarostní“'', přiznal dvojnásobný vítěz závodu, [[Laurent Fignon]], že během své kariéry bral amfetamin a&nbsp;kortizon stejně jako všichni ostatní.<ref name=":167" /> Podle Fignona ho na počátku devadesátých let v&nbsp;horách začali předjíždět závodníci, o&nbsp;kterých by nevěřil, že by se ho byli schopni držet.<ref name=":167" /> A&nbsp;to všechno díky EPO.<ref name=":167" />

Tour de France z&nbsp;roku 1998 se do historie zapsala jako ''„Tour de Dopage“''.<ref name=":73" /> Na hranicích Francie s&nbsp;Belgií zastavili celníci dne 8.&nbsp;července 1998 automobil stáje [[Festina (cyklistický tým)|Festina]].<ref name=":74" /> Při kontrole bylo ve vozidle objeveno více než 400&nbsp;ampulí zakázaných látek včetně 234&nbsp;obsahujících EPO.<ref name=":74" /> Součástí týmu Festina byl i&nbsp;jeden z&nbsp;favoritů na umístění v&nbsp;celkovém pořadí, [[Richard Virenque]]. V&nbsp;kancelářích stáje v&nbsp;Lyonu byly při razii objeveny tajné dokumenty, jež prokazovaly řízený doping.<ref name=":74" /> Na základě vzniklého skandálu svolal ředitel Tour de France, Jean-Marie LeBlanc, dne 17.&nbsp;července tiskovou konferenci, na které oznámil vyloučení týmu Festina ze závodu.<ref name=":170" /> Vyloučení Festiny mělo za následek lavinový efekt. Při následných raziích na pokojích v&nbsp;hotelech dalších týmů bylo nalezeno nepřeberné množství zakázaných látek. Výsledkem policejních razií byla skutečnost, že do pařížského cíle celkem ze 189&nbsp;cyklistů, kteří se postavili na start v&nbsp;[[Dublin]]u, dojelo pouze 96&nbsp;závodníků.<ref name=":73" /> Šest týmů z&nbsp;jednadvaceti bylo vyloučeno nebo samy odstoupily.<ref name=":87" /><ref name=":73" />
[[Soubor:Tour de France 2004 - scandale du dopage.JPG|náhled|300x300pixelů|Divácký transparent v&nbsp;roce [[Tour de France 2004|2004]]]]
Obvinění z&nbsp;dopingu provázelo celou kariéru [[Lance Armstrong]]a. Měsíc po jeho sedmém celkovém vítězství na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2005|2005]] zveřejnil deník ''L'Équipe'' dokumenty, které poukazovaly na jeho používání EPO při Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1999|1999]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = L'Equipe alleges Armstrong samples show EPO use in 99 Tour
| url = http://velonews.com/article/8740
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080508010255/http://velonews.com/article/8740
| vydavatel = Velonews
| místo =
| datum vydání = 2005-08-23
| datum přístupu = 2017-10-15
}}</ref> V&nbsp;průběhu stejného ročníku měl Armstrong pozitivní test na zakázanou látku [[Kortikosteroidy|kortikosteroid]]. Američan však neměl povolení pro používání kortikosteroidu, a&nbsp;tak si nechal napsat a&nbsp;antedatovat lékařský recept na kortizonový krém, jímž si údajně léčil otlačeniny od sedla.<ref name="#2">Macek, s. 502.</ref> Impulzem k&nbsp;vyšetřování Armstrongova údajného používání dopingu se stalo obvinění [[Floyd Landis|Floyda Landise]], kterému byl právě kvůli užívání dopingu odebrán titul z&nbsp;Tour de France.<ref>Macek, s. 500.</ref> Do případu se kromě Antidopingové asociace USA (USADA) vložila také [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]].<ref name=":168">Macek, s. 501.</ref> Později se proti Armstrongovi vyjádřili jeho bývalí týmoví kolegové [[Tyler Hamilton]], [[Levi Leipheimer]] a&nbsp;[[George Hincapie]].<ref name="#2"/> V&nbsp;roce 2012 Armstrong odmítl vypovídat před tribunálem americké Antidopingové asociace.<ref name=":168" /> USADA následně oznámila, že mu odebere všech sedm titulů z&nbsp;Tour de France.<ref name=":168" /> V&nbsp;říjnu roku 2012 USADA zveřejnila dvanáctisetstránkovou zprávu, která potvrzovala systematické užívání dopingu Armstrongem a&nbsp;jeho týmem US&nbsp;Postal.<ref name=":168" /> Zpráva uvedla, že hlavními postavami propracovaného dopingového systému byli Armstrong, šéf týmu [[Johan Bruyneel]] a&nbsp;italský lékař [[Michele Ferrari]], známý jako Dottore EPO.<ref name=":168" /> Armstrong byl obviněn, že mezi lety [[Tour de France 1998|1998]]–[[Tour de France 2010|2010]] systematicky zneužíval EPO, kortizon, testosteron, růstový hormon HGH, krevní doping a&nbsp;záměrně se vyhýbal dopingovým kontrolám.<ref name=":168" />

Dne 22.&nbsp;října 2012 pronesl prezident UCI, [[Patrick McQuaind]]: „Pro Armstronga není v&nbsp;cyklistice místo. Zaslouží si být zapomenut“.<ref>Macek, s. 505.</ref> Následně byly Armstrongovy odebrány všechny tituly a&nbsp;doživotně byl distancován ze všech oficiálních sportovních soutěží.<ref name=":168" /> Američan na vynesený rozsudek zpočátku nijak nereagoval. Dne 13.&nbsp;ledna 2013 bylo v&nbsp;jeho domě v&nbsp;Austinu natočeno interview.<ref name=":169">Macek, s. 506.</ref> Televizní moderátorka [[Oprah Winfreyová]] se ho dotázala na používání dopingu a&nbsp;Armstrong se k&nbsp;nelegálnímu užívání zakázaných látek přiznal.<ref name=":169" /> O&nbsp;dva týdny později Američan poskytl druhý rozhovor pro odborný server cyclingnews.com, kde prohlásil, že jeho generace se nijak nelišila od generací předchozích.<ref>Macek, s. 507.</ref> Podle Armstronga nebyla čistá ani Merckxova, Hinaultova, LeMondova, Coppiho, Indurainova, Gimondiho, Anquetilova a Bartaliho éra a&nbsp;ani ta jeho.<ref name=":169" />

Před začátkem Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2006|2006]] se mezi největší favority na celkové vítězství řadili Jan Ullrich, Ivan Basso a&nbsp;[[Alexandr Vinokurov]]. Nicméně ani jeden ze zmíněných závodníků nakonec nestartoval.<ref name=":163">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 87.</ref><ref name=":99" /> Při tzv. ''„Operación Puerto“'' španělská policie objevila u&nbsp;gynekologa z&nbsp;[[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], Eufemiana Fuentése, jenž prováděl testy z&nbsp;krví, stovky vaků krve, zařízení k&nbsp;transfuzi včetně dokumentů se seznamem klientů. Bylo odhaleno, že mezi jeho klienty patřil i&nbsp;Basso s&nbsp;Ullrichem.<ref name=":91" /> Den před startem prologu bylo v&nbsp;hlasování šéfů všech 21&nbsp;stájí rozhodnuto, že na start nebude vpuštěn žádný jezdec zapojený do španělského skandálu.<ref name=":91" /> Vinokurov ve skandálu nefiguroval, avšak pět jeho týmových kolegů ano, a&nbsp;tak jeho stáj [[Astana Team|Astana]] ze závodu odstoupila.<ref name=":164">Macek, s. 470.</ref> Čtyři dny po vítězství [[Floyd Landis|Floyda Landise]] bylo zjištěno, že Landis dopoval.<ref name=":92" /> V&nbsp;sedmnácté etapě, kdy dokázal s&nbsp;velkou převahou deklasovat startovní pole mu byla nalezena trojnásobná hodnota testosteronu.<ref name=":92" /> Američan se hájil tvrzením, že zvýšená hladina testosteronu je v&nbsp;jeho těle normální.<ref name=":92" /> Nicméně i&nbsp;jeho B&nbsp;vzorek byl pozitivní, a&nbsp;tak ho jeho tým Phonak vyhodil.<ref name=":92" />

Dne 24.&nbsp;května 2007 [[Erik Zabel]] přiznal, že používal EPO během prvního týdne Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1996|1996]], kdy vyhrál bodovací klasifikaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brown
| jméno = Gregor
| titul = Zabel and Aldag confess EPO usage
| url = http://autobus.cyclingnews.com/news.php?id=news/2007/may07/may24news2
| vydavatel = cyclingnews.com
| místo =
| datum vydání = 2007-05-24
| datum přístupu = 2017-10-21
}}</ref> Následkem Zabelova přiznání se další bývalí závodníci Telekomu, [[Rolf Aldag]] a&nbsp;[[Udo Bölts|Udo Bolts]] také přiznali, že používali EPO.<ref name=":172">Macek, s. 415.</ref> Později vydal prohlášení i&nbsp;[[Bjarne Riis]], vítěz ročníku 1996. Riis se v&nbsp;[[Kodaň|Kodani]] dne 25.&nbsp;května 2007 přiznal, že mezi lety [[Tour de France 1993|1993]] a&nbsp;[[Tour de France 1998|1998]], tedy včetně jeho vítězství v&nbsp;roce 1996, kupoval a&nbsp;používal EPO.<ref name=":172" /> Mezinárodní cyklistická unie ho nejdříve vymazala ze seznamu vítězů Tour de France. O&nbsp;rok později funkcionáři Riisovi titul vrátili, protože období pro odebrání Dánova titulu vypršelo.<ref name=":172" /> V&nbsp;seznamu celkových vítězů je u&nbsp;jeho jména doplněna poznámka, že dopoval.<ref name=":172" />

Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 2007|2007]] provázely další dopingové skandály. Prvním provinilcem byl [[Patrick Sinkewitz]]. Následoval ho Kazach [[Alexandr Vinokurov|Vinokurov]], se kterým odstoupila celá stáj [[Astana Team|Astana]]. Vinokurov byl pozitivně testován na krevní transfuzi po svém vítězství v&nbsp;individuální časovce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Keaten
| jméno = Jamey
| titul = Astana Pulls Out of Tour de France
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2007/07/24/AR2007072400938.html
| vydavatel = The Associated Press
| místo =
| datum vydání = 2007-07-24
| datum přístupu = 2017-10-21
}}</ref> Dále závod opustila i&nbsp;stáj [[Cofidis (cyklistický tým)|Cofidis]], protože její závodník, [[Cristian Moreni]], měl pozitivní test na [[testosteron]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tour hit by fresh doping failure
| url = http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/other_sports/cycling/6915683.stm
| vydavatel = BBC
| místo =
| datum vydání = 2007-07-25
| datum přístupu = 2017-10-21
}}</ref> Dne 24.&nbsp;července 2007 byl do té doby celkově vedoucí Dán [[Michael Rasmussen]] ve 22&nbsp;hodin a&nbsp;40&nbsp;minut, svým týmem [[Team LottoNL–Jumbo|Rabobank]] ze závodu stažen.<ref name=":94" /> Důvodem jeho stažení bylo vyhýbání se dopingovým testům před začátkem závodu, čímž si vysloužil stejný trest jako za pozitivní výsledek dopingového testu.<ref name=":99" /> Rasmussen totiž UCI tvrdil, že se v&nbsp;červnu nacházel v&nbsp;[[Mexiko|Mexiku]], přitom trénoval v&nbsp;italských Alpách.<ref name=":94" />

Dne 30.&nbsp;září 2010 funkcionáři Mezinárodní cyklistické federace veřejnost informovali o&nbsp;tom, že vítěz Tour de France z&nbsp;téhož roku, [[Alberto Contador]], měl pozitivní dopingový test na [[clenbuterol]].<ref name=":173">Macek, s. 491.</ref> Jednalo se o&nbsp;5&nbsp;[[piko]]gramů na jeden [[mililitr]] moči.<ref name=":173" /> V&nbsp;únoru roku 2012 bylo Contadorovi po skoro dvouleté soudní při vítězství z&nbsp;roku 2010 odebráno.<ref name=":106" /><ref name=":171" /> Španěl dostal dvouletý trest se zpětnou platností a&nbsp;kromě titulu z&nbsp;Tour de France mu byl odebrán i&nbsp;ten z&nbsp;Giro d'Italia z&nbsp;roku [[Giro d'Italia 2011|2011]].<ref name=":171" />

== Reklamní karavana ==
Reklamní karavana, francouzsky ''„Caravane publicitaire“'' vznikla v&nbsp;roce [[Tour de France 1930|1930]], když byl systém závodu změněn z&nbsp;firemních týmů na týmy národní.<ref name=":23" /> Zakladatel Tour de France, Henri Desgrange, chtěl omezit vliv firemním týmů a&nbsp;zároveň chtěl podpořit francouzské závodníky, kteří na Tour de France nevyhráli od roku [[Tour de France 1923|1923]].<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 153.</ref> Na zvýšený rozpočet o&nbsp;ubytování a&nbsp;stravu cyklistů nějak potřeboval vydělat peníze. Nápad s&nbsp;vytvořením reklamní karavany mu vnukl reklamní manažer čokoládové společnosti [[Čokoláda Menier|Menier]], [[Paul Thévenin]].<ref name=":153">Macek, s. 132.</ref> Již v&nbsp;roce [[Tour de France 1929|1929]] začal Thévenin mezi diváky podél silnic z&nbsp;auta rozhazovat čokoládu.<ref name=":153" /> Tehdy mu nicméně ještě nebylo organizátory dovoleno jet kolem fanoušků spolu s&nbsp;pelotonem, ale mohl jet až po něm. To se Théveninovi nelíbilo, protože většina diváků odcházela domů hned, jakmile cyklisté projeli. Desgrange mu o&nbsp;rok později nabídl možnost stát se součástí konvoje jedoucím před pelotonem.<ref name=":153" /> Zároveň by byla loga Menieru i&nbsp;na dalších vozech. Během závodu hostesky Menieru rozdaly tuny čokolády a&nbsp;na půl milionu policejních čepic s&nbsp;názvem firmy.<ref name=":153" /> V&nbsp;horských etapách se pro závodníky, funkcionáře i&nbsp;fanoušky vařila horká čokoláda. Na vybraných vrcholech byla prvnímu cyklistovi na vrcholu vyplácena speciální prémie 5000&nbsp;franků.<ref name=":153" /> Čokoládovna Menier měla nejvyšší rozpočet na reklamu na Tour de France, a&nbsp;také na tom nejvíce vydělala.<ref name=":153" /> Desgrange v&nbsp;dalších letech do reklamní karavany přidal dalších 20&nbsp;firem.<ref name=":153" /> Firmy jako [[Perrier]], [[Pernod Ricard]], [[Michelin]] nebo [[Martini & Rossi|Martini]] zůstaly součástí závodu po dlouhá desetiletí.<ref name=":153" />
[[Soubor:Caravane publicitaire 20e étape Tour de France 2012 (Rambouillet) m.JPG|náhled|250x250pixelů|Vozidlo propagující minerální vody [[Vittel (minerální voda)|Vittel]], ročník [[Tour de France 2012|2012]]]]
Ze začátku tvořilo reklamní karavanu pouze několik vozů. Firmy se snažily být originální a&nbsp;co nejhlasitější, aby upoutaly větší pozornost než ostatní. Firma [[Lucky Strike]] propagovala své cigarety i&nbsp;za pomoci Francouze [[André Leducq]]ua.<ref name=":153" /> Jiné firmy pořádaly pouliční koncerty populárních zpěváků.<ref name=":153" /> Reklamní karavana se v&nbsp;krátké době stala neodmyslitelnou součástí Tour de France.<ref name=":154">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 154.</ref> V&nbsp;60.&nbsp;a&nbsp;70.&nbsp;letech se systém závodu opět změnil na firemní týmy. To mělo za následek přesun financí a&nbsp;některé firmy byly nucené karavanu opustit.<ref name=":154" /> K&nbsp;další redukci firem v&nbsp;karavaně přispěl francouzský zákaz reklam na tabákové výrobky a&nbsp;alkohol.<ref name=":154" />
[[Soubor:La Caravanne Publicitaire (4) - geograph.org.uk - 4059245.jpg|vlevo|náhled|230x230pixelů|Procesí moderní reklamní karavany Tour de France]]
Moderní karavana se skládá ze zhruba 170&nbsp;vozidel, které reprezentují více než 40&nbsp;organizací.<ref name=":155">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 152.</ref> Karavana přijíždí minimálně hodinu před závodem a&nbsp;v&nbsp;průběhu tří týdnů konání Tour de France rozdá na 14&nbsp;milionů dárků.<ref name=":155" /> Většina z&nbsp;jejích 600&nbsp;zaměstnanců jsou studenti nebo mladí lidé, kteří dorazili do Francie na letní brigádu.<ref name=":156">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 155.</ref> Mezi nejčastěji rozhazované předměty patří papírové čapky, sladkosti, igelitové sáčky a&nbsp;klíčenky.<ref name=":155" /> Současnou reklamní karavanu tvoří zejména francouzské společnosti jako [[Café Grand'Mère]], [[Haribo]], [[Kleber]], [[Veselá Kráva|La vache qui rit]] (česky ''„Veselá Kráva“''), [[Nesquik]] a&nbsp;[[Pari mutuel urbain|PMU]]. Součástí je i&nbsp;francouzská armáda, policie a&nbsp;hasiči a&nbsp;někteří oficiální sponzoři Tour de France jako [[Festina]] a&nbsp;[[Škoda Auto]].<ref name=":155" />

Kromě reklamní karavany jedou před závodníky i další vozidla. Jedná se o&nbsp;oficiální vozy Tour de France v&nbsp;modré nebo červené barvě, policejní motocyklový předvoj a&nbsp;motocykly a&nbsp;automobily zástupců tisku.<ref name=":156" /> Tato vozidla vyvolávají zájem&nbsp;fanoušků, protože někteří slavní i&nbsp;méně slavní závodníci minulosti jsou v novinářských nebo v&nbsp;oficiálních vozech.<ref name=":156" />

Celé procesí karavany může mít až 20&nbsp;km na délku a&nbsp;její pomalý průjezd může trvat i&nbsp;35&nbsp;minut.<ref name=":156" /> Kvůli ochraně zdraví a&nbsp;bezpečí je karavana organizovaná. Poloha jednotlivých vozidel je díky GPS kdykoliv rozpoznatelná. Řidiči musejí být při jízdě připoutáni.<ref name=":156" />

== Vývoj kol ==
[[Soubor:Antwerpen - Tour de France, étape 3, 6 juillet 2015, départ (153).JPG|náhled|260x260pixelů|Moderní závodní kolo s&nbsp;karbonovým rámem, vidlicí a&nbsp;vysokými ráfky. Řazení je elektrické od firmy [[Shimano]].]]
Kolo je jedním z&nbsp;nejjednodušších a&nbsp;nejúčinnějších vynalezených strojů.<ref name=":158">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 136.</ref> Jeho současná podoba je víc než 100&nbsp;let stará a&nbsp;během té doby se vyvinulo ve spolehlivý, rychlý, pevný a&nbsp;lehký stroj. Kola mají rám ve tvaru kosočtverce, dvě stejně velká kola a&nbsp;řetězový převod.<ref name=":158" /> Tour de France pod vedením Henriho Desgrange nebyla přehlídkou nejmodernější cyklistické technologie, jako je tomu dnes.<ref name=":159">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 137.</ref> Jeho posedlost rovnocennými podmínkami v&nbsp;roce [[Tour de France 1930|1930]] dokonce vedla k&nbsp;představení standardního žlutého kola v&nbsp;barvě deníku ''[[L'Auto]]''.<ref name=":159" /> Přehazovačky se v&nbsp;cyklistice objevily ve 20.&nbsp;letech. Na Tour de France však byly povoleny až v&nbsp;roce [[Tour de France 1937|1937]].<ref name=":159" /> Podobné to bylo i&nbsp;s&nbsp;ráfky. Francouzská firma [[Mavic]] v&nbsp;roce [[Tour de France 1934|1934]] představila slitinové ráfky, které byly o&nbsp;polovinu lehčí než ráfky ocelové.<ref name=":159" /> Jejich použití nebylo povoleno. Desgrange totiž mnoho let trval na používání dřevěných ráfků.<ref name=":157" /> [[Antonin Magne]] slitinové ráfky na Tour de France i&nbsp;přesto otestoval. Musely však být natřeny, aby vypadaly jako dřevěné.<ref name=":159" />

Na začátku 50.&nbsp;let přišla firma [[Campagnolo]] s&nbsp;přehazovačkou s&nbsp;[[rovnoběžník]]ovým designem Grandsport, který se používá dodnes.<ref name=":160">Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 138.</ref> Na Tour de France v&nbsp;roce [[Tour de France 1951|1951]] ji kromě vítěze ročníku [[Hugo Koblet]]a použili také [[Fausto Coppi]] a&nbsp;[[Gino Bartali]].<ref name=":160" /> V&nbsp;dalším průběhu vývoje se závodní kola zlepšila po všech stránkách, aniž by to mělo vliv na jejich tvar. Používaly se pevnější a&nbsp;lehčí ocelové trubky, lepší druhy slitin a&nbsp;vylepšila se výrobní technologie.<ref name=":160" /> Velmi významným prvkem ve vývoji kol se stala aerodynamika. V&nbsp;roce [[Tour de France 1979|1979]] jel [[Bernard Hinault]] na Tour de France časovku na kole Gitane Delta, jež bylo testováno v&nbsp;aerodynamickém tunelu.<ref name=":160" /> Kolo mělo skryté [[bowden]]y a&nbsp;jeho rámové trubky byly aerodynamicky tvarované.<ref name=":160" /> Zadní kolo bylo diskové pro lepší udržení vysoké rychlosti. Na konci 80.&nbsp;let použil [[Greg LeMond]] aerodynamická řídítka. I&nbsp;díky nim v&nbsp;závěrečné časovce v&nbsp;roce [[Tour de France 1989|1989]] porazil [[Laurent Fignon|Laurenta Fignona]] a&nbsp;celou Tour de France vyhrál.<ref name=":160" />

V&nbsp;moderní cyklistice se používají skryté brzdové špalky a&nbsp;elektronické měniče převodů.<ref>Laget, Edwardes-Evans, McGrath, s. 139.</ref> Řazení je tak rychlejší a&nbsp;preciznější. Systém Di2 od firmy [[Shimano]] jezdci poprvé během Tour de France použili v&nbsp;roce [[Tour de France 2009|2009]].<ref name=":160" /> Podobu kol použitých na Tour de France ovlivňuje několik pravidel. Váhový limit je [[Mezinárodní cyklistická unie|Mezinárodní cyklistickou unií]] (UCI) stanoven na 6,8 kg.<ref name=":160" /> Kola, která limit nesplňují, se dovažují olovem.<ref name=":160" />

== Úmrtí ==
* [[Tour de France 1910|1910]] {{flagicon|FRA}} Francouz [[Adolphe Helière]] zemřel za nevyjasněných okolností v průběhu volného dne, když si šel zaplavat do Středozemního moře.
* [[Tour de France 1935|1935]] {{flagicon|ESP}} Španěl [[Francisco Cepeda]] v&nbsp;průběhu sjezdu z&nbsp;[[Col du Galibier]] spadl z&nbsp;kola a&nbsp;udeřil se hlavou o&nbsp;kámen. Po třech dnech zemřel v&nbsp;nemocnici.
* [[Tour de France 1967|1967]] {{flagicon|GBR}} Angličan [[Tom Simpson]] (13.&nbsp;července, etapa 13): zemřel na následky selhání srdce při výšlapu na [[Mont Ventoux]]. V&nbsp;jeho krvi byl nalezen [[amfetamin]] i&nbsp;[[Ethanol|alkohol]].
* [[Tour de France 1995|1995]] {{flagicon|ITA}} Ital [[Fabio Casartelli]] (18.&nbsp;července, etapa 15): upadl při sjezdu z&nbsp;[[Col de Portet d'Aspet]] v&nbsp;rychlosti 88&nbsp;km/h. Neměl přilbu a zemřel po převozu do nemocnice.

== Ředitelé závodu ==
* 1903 – 1936 – [[Henri Desgrange]]
* 1936 – 1961 – [[Jacques Goddet]]
* 1962 – 1986 – [[Jacques Goddet]] a [[Félix Lévitan]]
* 1987 – [[Jean-François Naquet-Radiguet]]
* 1988 – [[Xavier Louy]]
* 1989 – 2005 [[Jean-Marie LeBlanc]]
* 2005 – současnost [[Christian Prudhomme]]

=== Čeští a českoslovenští (do roku 1993) cyklisté na Tour de France ===
{| class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
! width="35" |  Pořadí 
! width="150" |  Cyklista
! width="30" |  Počet
! width="400" |  Roky
|-
|1. ||[[Roman Kreuziger]]|| 10x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2008|2008]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2009|2009]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2010|2010]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2011|2011]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2013|2013]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2015|2015]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2016|2016]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2017|2017]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2019|2019]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2020|2020]]
|-
|2. ||[[Ján Svorada]]|| 8x ||[[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1993|1993]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1994|1994]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1995|1995]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1996|1996]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1998|1998]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1999|1999]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2001|2001]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2002|2002]]
|-
|3. ||[[Pavel Padrnos]]|| 8x|| [[Tour de France 1997|1997]], [[Tour de France 1999|1999]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2000|2000]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2002|2002]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2003|2003]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2004|2004]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2005|2005]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2006|2006]]
|-
|4. ||[[Jan Bárta (cyklista)|Jan Bárta]]|| 3x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2014|2014]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2015|2015]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2016|2016]]
|-
|5. ||[[Milan Jurčo]] || 2x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1987|1987]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1988|1988]]
|-
|6. ||[[Leopold König]]|| 2x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2014|2014]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2015|2015]]
|-
|7. ||[[Zdeněk Štybar]]||2x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2015|2015]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2017|2017]]
|-
|8. ||[[Petr Vakoč]]|| 2x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2016|2016]], [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2021|2021]]
|-
|9. ||[[Jan Hirt]]||1x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2020|2020]], [[Tour de France 2024|2024]]
|-
|10. ||[[Květoslav Palov]]|| 1x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1987|1987]]
|-
|11. ||[[Tomáš Konečný]]|| 1x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2002|2002]]
|-
|12. ||[[René Andrle]]||1x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2003|2003]]
|-
|13. ||[[Jan Hruška]]|| 1x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2004|2004]]
|-
|14. ||[[Ondřej Cink]]||1x|| [[Seznam týmů a jezdců na Tour de France 2017|2017]]
|}

== Češi a Slováci na Tour ==
Tour de France se do roku 2020 zúčastnilo třináct Čechů a šest Slováků, přičemž [[Ján Svorada]] vyměnil v roce [[1996]] slovenské občanství za české. Nejúspěšnějšími jezdci jsou [[Roman Kreuziger]] s deseti starty a nejlepším konečným umístěním (5. místo v roce 2013), Svorada s osmi starty a třemi individuálními etapovými vítězstvími, [[Pavel Padrnos]] s osmi starty a třemi vítězstvími v týmové časovce, [[Peter Sagan]] do roku 2019 s dvanácti etapovými vítězstvími a s sedmi zelenými trikoty.

* [[Tour de France 1987|1987]] [[Květoslav Palov]] (103. místo), [[Milan Jurčo]] (nedokončil)
* [[Tour de France 1988|1988]] [[Milan Jurčo]] (139. místo)
* [[Tour de France 1993|1993]] [[Ján Svorada]] (nedokončil)
* [[Tour de France 1994|1994]] [[Ján Svorada]] (103. místo, vyhrál etapu)
* [[Tour de France 1995|1995]] [[Ján Svorada]] (nedokončil)
* [[Tour de France 1996|1996]] [[Ján Svorada]] (nedokončil)
* [[Tour de France 1997|1997]] [[Pavel Padrnos]] (nedokončil)
* [[Tour de France 1998|1998]] [[Ján Svorada]] (nedokončil, vyhrál etapu)
* [[Tour de France 1999|1999]] [[Ján Svorada]] (nedokončil), [[Pavel Padrnos]] (nedokončil)
* [[Tour de France 2000|2000]] [[Pavel Padrnos]] (85. místo)
* [[Tour de France 2001|2001]] [[Ján Svorada]] (129. místo, vyhrál závěrečnou etapu)
* [[Tour de France 2002|2002]] [[Tomáš Konečný]] (65. místo), [[Pavel Padrnos]] (69. místo), [[Ján Svorada]] (131. místo)
* [[Tour de France 2003|2003]] [[René Anderle]] (83. místo), [[Pavel Padrnos]] (102. místo, vyhrál týmovou časovku)
* [[Tour de France 2005|2005]] [[Pavel Padrnos]] (95. místo, vyhrál týmovou časovku)
* [[Tour de France 2006|2006]] [[Pavel Padrnos]] (65. místo)
* [[Tour de France 2008|2008]] [[Roman Kreuziger]] (12. místo), [[Peter Velits]] (58. místo)
* [[Tour de France 2009|2009]] [[Roman Kreuziger]] (9. místo), [[Peter Velits]] (32. místo)
* [[Tour de France 2010|2010]] [[Roman Kreuziger]] (9. místo)
* [[Tour de France 2011|2011]] [[Roman Kreuziger]] (112. místo), [[Peter Velits]] (19. místo)
* [[Tour de France 2012|2012]] [[Peter Sagan]] (42. místo, vyhrál 3 etapy a zelený trikot pro vítěze bodovací soutěže), [[Peter Velits]] (27. místo), [[Martin Velits]] (90. místo)
* [[Tour de France 2013|2013]] [[Roman Kreuziger]] (5. místo, s týmem Saxo Bank-Tinkoff ovládl klasifikaci týmů), [[Peter Velits]] (25. místo), [[Peter Sagan]] (84. místo, vyhrál jednu etapu a získal zelený dres)
* [[Tour de France 2014|2014]] [[Leopold König]] (7. místo, jel jako lídr německého týmu [[Bora–Hansgrohe|NetApp–Endura]], dojel 3. v horské etapě), [[Jan Bárta (cyklista)|Jan Bárta]] (71. místo, dojel 3. v individuální časovce), [[Peter Velits]] (27. místo), [[Peter Sagan]] (60. místo, po třetí v řadě získal zelený dres)
* [[Tour de France 2015|2015]] [[Roman Kreuziger]] (17. místo), [[Jan Bárta (cyklista)|Jan Bárta]] (25. místo), [[Leopold König]] (70. místo), [[Zdeněk Štybar]] (103. místo, vyhrál etapu), [[Peter Sagan]] (46. místo, po čtvrté v řadě získal zelený dres)
* [[Tour de France 2016|2016]] [[Roman Kreuziger]] ([[Tinkoff (cyklistický tým)|Team Tinkoff-Saxo]]) (10. místo), [[Jan Bárta (cyklista)|Jan Bárta]] ([[Bora–Hansgrohe|Bora–Argon 18]]) (88. místo), [[Petr Vakoč]] ([[Deceuninck–Quick-Step|Etixx–Quick-Step]]) (118. místo), [[Peter Sagan]] ([[Tinkoff (cyklistický tým)|Tinkoff]]) (95. místo)
* [[Tour de France 2017|2017]] [[Roman Kreuziger]] ([[Team BikeExchange|Orica–Scott]]) (24. místo), [[Zdeněk Štybar]] ([[Deceuninck–Quick-Step|Quick-Step Floors]]) (102. místo), [[Ondřej Cink]] ([[Team Bahrain Victorious|Bahrain-Merida]]) (nedokončil<ref>http://sport.idnes.cz/cyklistika-tour-de-france-2017-cink-predcasny-konec-fb4-/cyklistika.aspx?c=A170721_211127_cyklistika_cig</ref>), [[Peter Sagan]] ([[Bora–Hansgrohe]]) (diskvalifikace), [[Juraj Sagan]] ([[Bora–Hansgrohe]]) (nedokončil)
* [[Tour de France 2018|2018]] [[Peter Sagan]] ([[Bora–Hansgrohe]]) (71. místo)
* [[Tour de France 2019|2019]] [[Roman Kreuziger]] ([[Team Qhubeka NextHash|Dimension Data]]) (15. místo), [[Peter Sagan]] ([[Bora–Hansgrohe]])
* [[Tour de France 2020|2020]] [[Roman Kreuziger]] ([[Team Qhubeka NextHash|NTT Pro Cycling]]), [[Jan Hirt]] ([[Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux|CCC Team]]), [[Peter Sagan]] ([[Bora–Hansgrohe]])
* [[Tour de France 2021|2021]] [[Petr Vakoč]] ([[Alpecin–Fenix]]) (118. místo), [[Peter Sagan]] ([[Bora–Hansgrohe]]) (nedokončil)
* [[Tour de France 2022|2022]] [[Peter Sagan]] ([[Team TotalEnergies]]) (116. místo)

== Rekordy ==
Níže jsou uvedeny některé významné údaje a statistiky z celé historie Tour de France:<ref>Macek, s.&nbsp;631–634.</ref>
{|
| valign="top" |'''Nejmladší vítězové'''
* 19&nbsp;let a 354&nbsp;dnů [[Henri Cornet]] (Francie) [[Tour de France 1904|1904]]
* 21&nbsp;let a 365&nbsp;dnů [[Tadej Pogačar]] (Slovinsko) [[Tour de France 2020|2020]]
* 22&nbsp;let a 187&nbsp;dnů [[François Faber]] (Lucembursko) [[Tour de France 1909|1909]]
* 22&nbsp;let a 196&nbsp;dnů [[Egan Bernal]] (Kolumbie) [[Tour de France 2019|2019]]

'''Celkový vítěz bez vyhrané etapy'''
* [[Tour de France 1922|1922]] [[Firmin Lambot]] (Belgie)
* [[Tour de France 1956|1956]] [[Roger Walkowiak]] (Francie)
* [[Tour de France 1960|1960]] [[Gastone Nencini]] (Itálie)
* [[Tour de France 1966|1966]] [[Lucien Aimar]] (Francie)
* [[Tour de France 1990|1990]] [[Greg LeMond]] (USA)
* [[Tour de France 2006|2006]] [[Óscar Pereiro]] (Španělsko)
* [[Tour de France 2017|2017]] [[Chris Froome]] (Spojené království)
* [[Tour de France 2019|2019]] [[Egan Bernal]] (Kolumbie)

'''Největší rozdíl mezi dvěma tituly'''
* 10&nbsp;let [[Gino Bartali]] (Itálie) [[Tour de France 1938|1938]] a [[Tour de France 1948|1948]]

'''Dny ve Žlutém trikotu'''
* 96&nbsp;[[Eddy Merckx]] (Belgie)
* 82&nbsp;[[Lance Armstrong]] (USA)<ref group="p" name=":0">V&nbsp;roce 2012 byly Armstrongovy odebrány všechny tituly a&nbsp;byl doživotně distancován ze všech oficiálních sportovních soutěží.</ref>
* 75&nbsp;[[Bernard Hinault]] (Francie)
* 60&nbsp;[[Miguel Indurain]] (Španělsko)
* 59&nbsp;[[Chris Froome]] (Spojené království)
* 50&nbsp;[[Jacques Anquetil]] (Francie)
'''Nejvíce etapových vítězství v&nbsp;řadě'''
* 5&nbsp;[[François Faber]] (Lucembursko) 1909
'''Vítězství v bodovací soutěži (Zelený trikot)'''
* 7&nbsp;[[Peter Sagan]] (Slovensko) [[Tour de France 2012|2012]]-[[Tour de France 2016|2016]], 2018, 2019
* 6&nbsp;[[Erik Zabel]] (Německo) [[Tour de France 1996|1996]]–[[Tour de France 2001|2001]]
* 4&nbsp;[[Sean Kelly]] (Irsko) [[Tour de France 1982|1982]], 1983, [[Tour de France 1985|1985]], 1989
* 3&nbsp;[[Jan Janssen]] (Nizozemsko) [[Tour de France 1964|1964]], 1965, [[Tour de France 1967|1967]]
* 3&nbsp;[[Eddy Merckx]] (Belgie) 1969, [[Tour de France 1971|1971]], [[Tour de France 1972|1972]]
* 3&nbsp;[[Freddy Maertens]] (Belgie) 1976, 1978, [[Tour de France 1981|1981]]
* 3&nbsp;[[Džamolidin Abdužaparov]] (Uzbekistán) [[Tour de France 1991|1991]], [[Tour de France 1993|1993]], [[Tour de France 1994|1994]]
* 3&nbsp;[[Robbie McEwen]] (Austrálie) [[Tour de France 2002|2002]], [[Tour de France 2004|2004]], 2006
'''Nejdelší Tour de France'''
* 5745&nbsp;km (ročník [[Tour de France 1926|1926]]), 17&nbsp;etap
'''Nejkratší Tour de France'''
* 2428&nbsp;km (ročníky 1903 a&nbsp;1904), 6&nbsp;etap
'''Nejvíce závodníků v cíli'''
* 170 (ročník 2010)
'''Nejméně závodníků v cíli'''
* 11 (ročník 1919)
'''Nejdelší únik'''
* 315&nbsp;km [[Eugène Christophe]] (Francie) [[Tour de France 1912|1912]] (Chamonix – Grenoble 362 km)
'''Nejdelší únik po roce 1947'''
* 253&nbsp;km [[Albert Bourlon]] (Francie) [[Tour de France 1947|1947]] (Carcassone – Luchon 253 km)
'''Nejčastěji start etapy'''
* 62&nbsp;Pau
* 56&nbsp;Bordeaux
* 52&nbsp;Luchon
* 44&nbsp;Paříž
* 39&nbsp;Méty
* 39&nbsp;Grenoble
| valign="top" |'''Nejstarší vítězové'''
* 36&nbsp;let a&nbsp;131&nbsp;dnů [[Firmin Lambot]] (Belgie) [[Tour de France 1922|1922]]
* 34&nbsp;let a&nbsp;181&nbsp;dnů [[Henri Pélissier]] (Francie) [[Tour de France 1923|1923]]
* 34&nbsp;let a&nbsp;160&nbsp;dnů [[Cadel Evans]] (Austrálie) [[Tour de France 2011|2011]]
'''Celkoví vítězové při svém debutu'''
* 1903&nbsp;[[Maurice Garin]] (Francie)
* 1904&nbsp;[[Henri Cornet]] (Francie)
* [[Tour de France 1905|1905]]&nbsp;[[Louis Trousselier]] (Francie)
* [[Tour de France 1947|1947]]&nbsp;[[Jean Robic]] (Francie)
* [[Tour de France 1949|1949]]&nbsp;[[Fausto Coppi]] (Itálie)
* [[Tour de France 1951|1951]]&nbsp;[[Hugo Koblet]] (Švýcarsko)
* [[Tour de France 1957|1957]]&nbsp;[[Jacques Anquetil]] (Francie)
* [[Tour de France 1965|1965]]&nbsp;[[Felice Gimondi]] (Itálie)
* [[Tour de France 1969|1969]]&nbsp;[[Eddy Merckx]] (Belgieú
* [[Tour de France 1978|1978]]&nbsp;[[Bernard Hinault]] (Francie)
* [[Tour de France 1983|1983]]&nbsp;[[Laurent Fignon]] (Francie)
* [[Tour de France 2020|2020]]&nbsp;[[Tadej Pogačar]] (Slovinsko)
'''Vítězné časovky'''
* 20&nbsp;[[Bernard Hinault]] (Francie)
* 16&nbsp;[[Eddy Merckx]] (Belgie)
* 11&nbsp;[[Jacques Anquetil]] (Francie)
'''Nejvíce etapových vítězství v&nbsp;jednom ročníku'''
* 8&nbsp;[[Eddy Merckx]] (Belgie) [[Tour de France 1970|1970]] a&nbsp;[[Tour de France 1974|1974]]
* 8&nbsp;[[Charles Pélissier]] (Francie) [[Tour de France 1930|1930]]
* 8&nbsp;[[Freddy Maertens]] (Belgie) [[Tour de France 1976|1976]]
'''Vítězství v&nbsp;horské klasifikaci (Puntíkovaný trikot)'''
* 7&nbsp;[[Richard Virenque]] (Francie) 1994[[Tour de France 1997|1997]], [[Tour de France 1999|1999]], [[Tour de France 2003|2003]], 2004
* 6&nbsp;[[Federico Bahamontes]] (Španělsko) [[Tour de France 1954|1954]], [[Tour de France 1958|1958]], [[Tour de France 1959|1959]], [[Tour de France 1962|1962]]–1964
* 6&nbsp;[[Lucien Van Impe]] (Belgie) 1971, 1972, [[Tour de France 1975|1975]], [[Tour de France 1977|1977]], 1981, [[Tour de France 1983|1983]]
'''Nejvyšší počet startujících závodníků'''
* 210&nbsp;(ročník [[Tour de France 1986|1986]])
'''Nejnižší počet startujících závodníků'''
* 60&nbsp;(ročníky 1903, 1905, [[Tour de France 1934|1934]])
'''Nejčastěji cíl etapy'''
* 109&nbsp;Paříž
* 79&nbsp;Bordeaux
* 60&nbsp;Pau
* 46&nbsp;Luchon
* 38&nbsp;Méty
* 35&nbsp;Nice
'''Nejčastěji absolvované průsmyky'''
* 83&nbsp;Col du Tourmalet (Pyreneje)
* 78&nbsp;Col d'Aubisque (Pyreneje)
* 74&nbsp;Col d'Aspin (Pyreneje)
* 66&nbsp;Col de Peyresourde (Pyreneje)
* 61&nbsp;Col du Galibier (Alpy)
* 57&nbsp;Col de Portet d'Aspet (Pyreneje)
| valign="top" |'''Nejmenší rozdíl mezi prvním a&nbsp;druhým'''
* 0:08&nbsp;[[Greg LeMond]] (USA)&nbsp;– [[Laurent Fignon]] (Francie) [[Tour de France 1989|1989]]
* 0:23&nbsp;[[Alberto Contador]] (Španělsko)&nbsp;– Cadel Evans (Austrálie) [[Tour de France 2007|2007]]
* 0:32&nbsp;[[Óscar Pereiro]] (Španělsko)&nbsp;– [[Andreas Klöden]] (Německo) [[Tour de France 2006|2006]]
'''Největší rozdíl mezi prvním a&nbsp;druhým'''
* 2:59:21&nbsp;[[Maurice Garin]] (Francie)&nbsp;– [[Lucien Pothier]] (Francie) [[Tour de France 1903|1903]]
* 2:16:14&nbsp;[[Henri Cornet]] (Francie)&nbsp;– [[Jean-Baptiste Dortignacq]] (Francie) 1904
* 1:48:21&nbsp;[[Nicolas Frantz]] (Lucembrusko)&nbsp;– [[Maurice de Waele]] (Belgie) [[Tour de France 1927|1927]]
'''Největší rozdíl mezi prvním a&nbsp;druhým po druhé světové válce'''
* 28:17&nbsp;[[Fausto Coppi]] (Itálie)&nbsp;– [[Stan Ockers]] (Nizozemsko) [[Tour de France 1952|1952]]
* 26:16&nbsp;[[Gino Bartali]] (Itálie)&nbsp;– [[Briek Schotte]] (Belgie) [[Tour de France 1948|1948]]
* 22:00&nbsp;[[Hugo Koblet]] (Švýcarsko)&nbsp;– [[Raphaël Géminiani]] (Francie) 1951
'''Od prvního dne až do konce ve žlutém trikotu'''
* 1903&nbsp;[[Maurice Garin]] (Francie)<ref group="p">V&nbsp;roce 1903 ještě neexistoval žlutý trikot.</ref>

* [[Tour de France 1924|1924]] [[Ottavio Bottecchia]] (Itálie)
* [[Tour de France 1928|1928]] [[Nicolas Frantz]] (Lucembursko)
* [[Tour de France 1935|1935]] [[Romain Maes]] (Belgie)
* [[Tour de France 1961|1961]] [[Jacques Anquetil]] (Francie)
'''Etapová vítězství'''
* 35&nbsp;[[Mark Cavendish]] (Spojené království) <ref>https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/tour-de-france-2021-6-etapa-zpravodajstvi.A210630_215920_cyklistika_mkou</ref>
* 34&nbsp;[[Eddy Merckx]] (Belgie)
* 28&nbsp;[[Bernard Hinault]] (Francie)
* 25&nbsp;[[André Leducq]] (Francie)
* 22&nbsp;[[André Darrigade]] (Francie)
* 22&nbsp;[[Lance Armstrong]] (USA)<ref name=":0" group="p" />
'''Vítězství v klasifikaci mladých jezdců (Bílý trikot)'''
* 4&nbsp;[[Tadej Pogačar]] (Slovinsko) [[Tour de France 2020|2020]]–[[Tour de France 2023|2023]]
* 3&nbsp;[[Jan Ullrich]] (Německo) 1996–[[Tour de France 1998|1998]]
* 3&nbsp;[[Andy Schleck]] (Lucembursko) [[Tour de France 2008|2008]]–[[Tour de France 2010|2010]]
* 2&nbsp;[[Marco Pantani]] (Itálie) 1994, [[Tour de France 1995|1995]]
'''Nejdelší etapa'''
* 482&nbsp;km (Les Sables-d'Olonne – Bayonne, [[Tour de France 1919|1919]] a&nbsp;1924)
'''Nejkratší etapa (s&nbsp;hromadným startem)'''
* 46&nbsp;km (Le Monêtier-les-Bains&nbsp;– Sestriere, 1996, zkrácena kvůli sněžení)
'''Nejrychlejší Tour de France'''
* 42,026&nbsp;km/h Jonas Vingegaard (Dánsko) 2022
'''Nejpomalejší Tour de France'''
* 24,056&nbsp;km/h Firmin Lambot (Belgie) 1919
'''Nejrychlejší etapa vůbec'''
* 57,841&nbsp;km/h [[Orica-Scott|Orica-GreenEdge]] 2013, týmová časovka
'''Nejvyšší místa Tour de France'''
* 2802&nbsp;m [[Col de la Bonette]] (Alpy)
* 2770&nbsp;m [[Col de l'Iseran]] (Alpy)
* 2744&nbsp;m [[Col Agnel]] (Alpy)
* 2645&nbsp;m [[Col du Galibier]] (Alpy)
* 2469&nbsp;m [[Velký Svatobernardský průsmyk|Col du Grand-Saint-Bernard]] (Alpy)
* 2413&nbsp;m [[Col du Granon]] (Alpy)
|}

== Vítězové celkové klasifikace podle státu ==
{| class="wikitable sortable"
|-
! Stát || Počet || Vyhrané ročníky	
|-
| {{Vlajka a název|Francie}} || style="text-align: center;" | 36 || [[Tour de France 1903|1903]], [[Tour de France 1904|1904]], [[Tour de France 1905|1905]], [[Tour de France 1906|1906]], [[Tour de France 1907|1907]], [[Tour de France 1908|1908]], [[Tour de France 1910|1910]], [[Tour de France 1911|1911]], [[Tour de France 1923|1923]], [[Tour de France 1930|1930]], [[Tour de France 1931|1931]], [[Tour de France 1932|1932]], [[Tour de France 1933|1933]], [[Tour de France 1934|1934]], [[Tour de France 1937|1937]], [[Tour de France 1947|1947]], [[Tour de France 1953|1953]], [[Tour de France 1954|1954]], [[Tour de France 1955|1955]], [[Tour de France 1956|1956]], [[Tour de France 1957|1957]], [[Tour de France 1961|1961]], [[Tour de France 1962|1962]], [[Tour de France 1963|1963]], [[Tour de France 1964|1964]], [[Tour de France 1966|1966]], [[Tour de France 1967|1967]], [[Tour de France 1975|1975]], [[Tour de France 1977|1977]], [[Tour de France 1978|1978]], [[Tour de France 1979|1979]], [[Tour de France 1981|1981]], [[Tour de France 1982|1982]], [[Tour de France 1983|1983]], [[Tour de France 1984|1984]], [[Tour de France 1985|1985]]
|-
| {{Vlajka a název|Belgie}} || style="text-align: center;" | 18 || [[Tour de France 1912|1912]], [[Tour de France 1913|1913]], [[Tour de France 1914|1914]], [[Tour de France 1919|1919]], [[Tour de France 1920|1920]], [[Tour de France 1921|1921]], [[Tour de France 1922|1922]], [[Tour de France 1926|1926]], [[Tour de France 1929|1929]], [[Tour de France 1935|1935]], [[Tour de France 1936|1936]], [[Tour de France 1939|1939]], [[Tour de France 1969|1969]], [[Tour de France 1970|1970]], [[Tour de France 1971|1971]], [[Tour de France 1972|1972]], [[Tour de France 1974|1974]], [[Tour de France 1976|1976]]
|-
| {{Vlajka a název|Španělsko}} || style="text-align: center;" | 12 || [[Tour de France 1959|1959]], [[Tour de France 1973|1973]], [[Tour de France 1988|1988]], [[Tour de France 1991|1991]], [[Tour de France 1992|1992]], [[Tour de France 1993|1993]], [[Tour de France 1994|1994]], [[Tour de France 1995|1995]], [[Tour de France 2006|2006]], [[Tour de France 2007|2007]], [[Tour de France 2008|2008]], [[Tour de France 2009|2009]]
|-
| {{Vlajka a název|Itálie}} || style="text-align: center;" | 10 || [[Tour de France 1924|1924]], [[Tour de France 1925|1925]], [[Tour de France 1938|1938]], [[Tour de France 1948|1948]], [[Tour de France 1949|1949]], [[Tour de France 1952|1952]], [[Tour de France 1960|1960]], [[Tour de France 1965|1965]], [[Tour de France 1998|1998]], [[Tour de France 2014|2014]]
|-
|{{Vlajka a název|Spojené království}} || style="text-align: center;" | 6 || [[Tour de France 2012|2012]], [[Tour de France 2013|2013]], [[Tour de France 2015|2015]], [[Tour de France 2016|2016]], [[Tour de France 2017|2017]], [[Tour de France 2018|2018]]
|-
| {{Vlajka a název|Lucembursko}} || style="text-align: center;" | 5 || [[Tour de France 1909|1909]], [[Tour de France 1927|1927]], [[Tour de France 1928|1928]], [[Tour de France 1958|1958]], [[Tour de France 2010|2010]]
|-
| {{Vlajka a název|Slovinsko}} || style="text-align: center;" | 3 || [[Tour de France 2020|2020]], [[Tour de France 2021|2021]], [[Tour de France 2024|2024]]
|-
| {{Vlajka a název|Dánsko}} || style="text-align: center;" | 3 || [[Tour de France 1996|1996]], [[Tour de France 2022|2022]], [[Tour de France 2023|2023]]
|-
| {{Vlajka a název|Spojené státy americké}} || style="text-align: center;" | 3 || [[Tour de France 1986|1986]], [[Tour de France 1989|1989]], [[Tour de France 1990|1990]] 
|-
| {{Vlajka a název|Švýcarsko}} || style="text-align: center;" | 2 || [[Tour de France 1950|1950]], [[Tour de France 1951|1951]]
|-
| {{Vlajka a název|Nizozemsko}} || style="text-align: center;" | 2 || [[Tour de France 1968|1968]], [[Tour de France 1980|1980]]
|-
| {{Vlajka a název|Irsko}} || style="text-align: center;" | 1 || [[Tour de France 1987|1987]]
|-
| {{Vlajka a název|Německo}} || style="text-align: center;" | 1 || [[Tour de France 1997|1997]]
|-
| {{Vlajka a název|Austrálie}} || style="text-align: center;" | 1 || [[Tour de France 2011|2011]]
|-
| {{Vlajka a název|Kolumbie}} || style="text-align: center;" | 1 || [[Tour de France 2019|2019]]
|}

== Nejvyšší počet účastí na Tour de France ==
{| class="wikitable sortable"
|-
! Počet || Dokončil || Stát / Cyklista
|-
|-
| 18 (2001–2018) || 16 (2001–2006, 2008–2011, 2013–2018) || {{Vlajka a název|FRA}} [[Sylvain Chavanel]]  
|-
| 17 (1997–2013) || 15 (1997–1999, 2001–2006, 2008–2013) ||{{Vlajka a název|AUS}} [[Stuart O'Grady]]  
|-
| 17 (1998–2014) || 14 (1998–2002, 2004, 2006–2008, 2010–2014) ||{{Vlajka a název|GER}} [[Jens Voigt]]  
|-
| 17 (1996–2012)  || 13 (1997–2003, 2007–2012) ||{{Vlajka a název|USA}} [[George Hincapie]] 
|-
| 16 (1970–1973, 1975–1986) || 16 (1970–1973, 1975–1986) ||{{Vlajka a název|NED}} [[Joop Zoetemelk]]  
|-
| 16 (2001–2009, 2011–2017) || 15 (2001–2003, 2005–2009, 2011–2017) ||{{Vlajka a název|ESP}} [[Haimar Zubeldia]]  
|-
| 15 (1969–1981, 1983, 1985) || 15 (1969–1981, 1983, 1985) ||{{Vlajka a název|BEL}} [[Lucien Van Impe]]  
|-
| 15 (1990–1998, 2000–2004, 2006) || 15 (1990–1998, 2000–2004, 2006) ||{{Vlajka a název|RUS}} [[Vjačeslav Jekimov]] 
|-
| 15 (2003-2017) || 15 (2003-2017) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Thomas Voeckler]]  
|-
| 15 (1980–1994) || 13 (1981–1982, 1984–1994) ||{{Vlajka a název|BEL}} [[Guy Nulens]] 
|-
| 15 (1996–2010) || 11 (1996–1997, 1999–2000, 2003–2007, 2009–2010) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Christophe Moreau]] 
|-
| 14 (1953–1966) || 13 (1953–1962, 1964–1966) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[André Darrigade]]  
|-
| 14 (1994–2004, 2006–2008) || 13 (1995–2004, 2006–2008) ||{{Vlajka a název|GER}} [[Erik Zabel]]  
|-
| 14 (1978–1985, 1987–1992) || 12 (1978–1985, 1988–1990, 1992) ||{{Vlajka a název|IRL}} [[Sean Kelly]]  
|-
| 14 (1962–1976) || 11 (1962–1965, 1967, 1969–1972, 1974–1976) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Raymond Poulidor]]  
|-
| 14 (2005–2008, 2012-2021) || 10 (2007-2008, 2012–2016, 2018–2020) ||{{Vlajka a název|ESP}} '''[[Alejandro Valverde]]'''  
|-
| 14 (1908–1914, 1920–1928) || {{0}}7 (1909–1914, 1921) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Jules Deloffre]]  
|-
| 13 (1981–1988, 1989–1994) || 13 (1981–1988, 1989–1994) ||{{Vlajka a název|AUS}} [[Phil Anderson (cyklista)|Phil Anderson]]  
|-
| 13 (1969–1975, 1977–1981, 1983) || 12 (1969–1975, 1977–1980, 1983) ||{{Vlajka a název|POR}} [[Joaquim Agostinho]] 
|-
| 13 (1974–1982, 1984, 1986–1988) || 11 (1974–1975, 1977–1982, 1984, 1986–1987) ||{{Vlajka a název|NED}} [[Gerrie Knetemann]]  
|-
| 13 (1977–1989) || 11 (1977–1985, 1987, 1989) ||{{Vlajka a název|NED}} [[Henk Lubberding]]  
|-
| 13 (1951–1963) || 10 (1951–1952, 1954, 1956–1957, 1959–1963) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Jean Dotto]]  
|-
| 13 (1964–1976) || 10 (1964–1965, 1967–1971, 1973–1974, 1976) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Jean-Pierre Genet]] 
|-
| 13 (1953–1965) || {{0}}9 (1953–1955, 1957, 1959–1960, 1962–1963, 1965) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[François Mahé]] 
|-
| 13 (1979–1983, 1985–1988, 1990–1993) || {{0}}9 (1979, 1981–1983, 1985, 1987–1988, 1990–1991) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Gilbert Duclos-Lassalle]] 
|-
| 13 (2002-2014) || 13 (2002-2014) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Jérôme Pineau]]  
|-
| 13 (1992–1997, 1999–2005) || {{0}}8 (1993–1994, 1996, 2000, 2002–2005) ||{{Vlajka a název|BEL}} [[Marc Wauters]] 
|-
| 13 (1994–2006) || {{0}}7 (1995, 1997, 2000–2001, 2003, 2005–2006) ||{{Vlajka a název|FRA}} [[Didier Rous]] 
|-
| 13 (2007-2018, 2021, 2023-2024) || {{0}}7 (2009-2013, 2015, 2021, 2024) ||{{Vlajka a název|GBR}} [[Mark Cavendish]]
|-
| 13 (1993–1996, 1999–2005, 2009-2010) || {{0}}1 (1995) ||{{Vlajka a název|USA}} [[Lance Armstrong]] 
|-
| 13 (2010-2022) || 11 (2010–2011, 2013–2021) ||{{Vlajka a název|ESP}} '''[[Imanol Erviti]]''' 
|}

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="p" />

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Allchin
| jméno = Richard
| příjmení2 = Bell
| jméno2 = Adrian
| titul = Golden stages of the Tour de France : tales from the legendary stages of the world's greatest bike race
| url = https://archive.org/details/goldenstages0000unse
| vydání =
| vydavatel = Mousehold Press
| místo = Londýn
| rok = 2003
| počet stran = 169
| strany =
| isbn = 978-1-874739-28-9
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Armstrong
| jméno = Lance
| příjmení2 = Jenkins
| jméno2 = Sally
| titul = It´s Not About The Bike. My Journey Back to Life
| vydání =
| vydavatel = G. P. Putnam´s Sons
| místo = New York
| rok = 2000
| počet stran = 304
| strany =
| isbn = 978-0224060875
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/itsnotaboutbike00lanc
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Augendre
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Guide Historique
| vydání =
| vydavatel = Amaury Sport Organisation
| místo = Paříž
| rok = 2009
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Augendre
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour de France Panorama d'un siècle
| vydání =
| vydavatel = Société du Tour de France
| místo = Paříž
| rok = 1996
| počet stran = 150
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Bakalář
| jméno = Robert
| příjmení2 = Cihlář
| jméno2 = Jaroslav
| titul = Zlatá kniha cyklistiky
| vydání =
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 217
| strany =
| isbn =
| příjmení3 = Černý
| jméno3 = Jiří
| rok vydání =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Baal
| jméno = Daniel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France: sny a skutečnost. Ze zákulisí profesionální cyklistiky
| vydání =
| vydavatel = Altimax
| místo = Vsetín
| rok = 2005
| počet stran =
| strany =
| isbn = 80-86942-03-1
| příjmení3 =
| jméno3 =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Bartali
| jméno = Gino
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tutto Sbagliato Tutto da Rifare
| vydání =
| vydavatel = Mondadori
| místo = Milán
| rok = 1979
| počet stran = 272
| strany =
| isbn =
| příjmení3 =
| jméno3 =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = BLICKENSDÖRFER
| jméno = Hans
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France. Tour der Leiden - Tour des Ruhmes
| vydání =
| vydavatel = Moewig-Verlag
| místo = München
| rok vydání = 1969
| počet stran = 160
| strany =
| isbn =
| rok copyrightu = 1963
| edice = Moewig-Sportbuch
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Blickensdörfer
| jméno = Hans
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France. Mythos und Geschichte eines Radrennens
| vydání =
| vydavatel = Sigloch Edition
| místo = Künzelsau
| rok = 1997
| počet stran = 232
| strany =
| isbn = 978-3893931606
| příjmení3 =
| jméno3 =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Boeuf
| jméno = Jean-Luc
| příjmení2 = Léonard
| jméno2 = Yves
| titul = La République du Tour de France
| url = https://archive.org/details/larepubliqueduto0000boeu
| vydání =
| vydavatel = Éditions du Seuil
| místo = Paříž
| rok = 2003
| počet stran = 265
| strany =
| isbn = 978-2020580731
| příjmení3 =
| jméno3 =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Brownlee
| jméno = Nick
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Vive le Tour!
| vydání =
| vydavatel = Portico Books
| místo = Londýn
| rok = 2007
| počet stran = 272
| strany =
| isbn = 978-1906032920
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cazeneuve
| jméno = Thierry
| příjmení2 = Chany
| jméno2 = Pierre
| titul = La fabuleuse histoire du tour de France
| vydání =
| vydavatel = Editions de la Martinière
| místo =
| rok = 2011
| počet stran = 1052
| strany =
| isbn = 978-2732447001
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Dauncey
| jméno = Hugh
| příjmení2 = Hare
| jméno2 = Geoff
| titul = The Tour De France, 1903-2003: A Century of Sporting Structures, Meanings and Values
| vydání = 1.
| vydavatel = Routledge
| místo = Londýn
| rok = 2013
| počet stran = 290
| strany =
| isbn = 978-1135762391
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Delanzy
| jméno = Eric
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Inside the Tour de France: The Pictures, the Legends, and the Untold Stories
| url = https://archive.org/details/insidetourdefran0000dela
| vydání =
| vydavatel = Rodale Books
| místo =
| rok = 2006
| počet stran = 240
| strany =
| isbn = 1-59486-230-3
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Friebe
| jméno = Daniel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Eddy Merckx. The Cannibal
| vydání =
| vydavatel = Ebury Press
| místo = Londýn
| rok = 2012
| počet stran = 384
| strany =
| isbn = 978-0091943165
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Grim
| jméno = Filip
| příjmení2 = Hofman
| jméno2 = Kamil
| příjmení3 = Macek
| jméno3 = Tomáš
| titul = Eddy Merckx
| vydání = 1
| vydavatel = V-Press
| místo = Praha
| rok = 2015
| počet stran = 148
| strany =
| isbn = 978-80-904232-6-8
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Goddet
| jméno = Jacques
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = L'équipée belle
| vydání =
| vydavatel = Robert Laffont
| místo = Paříž
| rok = 1991
| počet stran = 526
| strany =
| isbn = 978-2221072905
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hamilton
| jméno = Tyler
| příjmení2 = Coyle
| jméno2 = Daniel
| titul = The Secret Race
| url = https://archive.org/details/secretraceinside0000hami
| vydání =
| vydavatel = Bantam Books
| místo = New York
| rok = 2012
| počet stran = 320
| strany =
| isbn = 978-0345530424
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Harp
| jméno = Stephen
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Marketing Michelin: Advertising and Cultural Identity in Twentieth-Century France
| vydání =
| vydavatel = Johns Hopkins University Press
| místo = Baltimore, Maryland
| rok = 2001
| počet stran = 265
| strany =
| isbn = 978-0-8018-6651-7
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/marketingmicheli00step
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Chany
| jméno = Pierre
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = La fabuleuse histoire du Tour de France
| vydání =
| vydavatel = La Martinière
| místo = Paříž
| rok = 1997
| počet stran = 1056
| strany =
| isbn = 978-2732447001
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Laget
| jméno = Serge
| příjmení2 = Edwardes-Evans
| jméno2 = Luke
| titul = Příběh Tour de France
| vydání = 1
| vydavatel = Slovart
| místo = Bratislava
| rok = 2017
| počet stran = 176
| strany =
| isbn = 978-80-7529-345-9
| příjmení3 = McGrath
| jméno3 = Andy
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Latzell
| jméno = Marguerita
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France: The Illustrated History
| vydání =
| vydavatel = Firefly Books
| místo = Toronto, Buffalo
| rok = 2003
| počet stran =
| strany =
| isbn = 1552977366
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/tourdefranceillu0000laze
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Tomáš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Příběhy Staré dámy
| vydání = 1
| vydavatel = Prostor
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 640
| strany =
| isbn = 978-80-7260-300-8
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Tomáš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Příběhy Staré dámy. Sto ročníků Tour de France
| vydání = 4
| vydavatel = Prostor
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| počet stran = 640
| strany =
| isbn = 978-80-7260-369-5
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Marchesini
| jméno = Daniele
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = L'Italia del Giro d'Italia
| vydání =
| vydavatel = Il Mulino
| místo = Milán
| rok = 2009
| počet stran = 295
| strany =
| isbn = 978-8815131980
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = McGann
| jméno = Bill
| příjmení2 = McGann
| jméno2 = Carol
| titul = The Story of the Tour de France
| vydání =
| vydavatel = Dog Eag Publishing
| místo = Indianapolis
| rok = 2006
| počet stran = 304
| strany =
| isbn = 978-1-59858-180-5
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Nelsson
| jméno = Richard
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Tour de France… to the Bitter End
| url = https://archive.org/details/tourdefrancetobi0000unse
| vydání =
| vydavatel = Guardian Books
| místo = Londýn
| rok = 2012
| počet stran = 272
| strany =
| isbn = 978-0852653364
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Nicholson
| jméno = Geoffrey
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour: The Rise and Rise of the Tour de France
| url = https://archive.org/details/letourriseriseof0000nich
| vydání =
| vydavatel = Hodder & Stoughton
| místo = Londýn
| rok = 1991
| počet stran = 264
| strany =
| isbn = 978-0-340-54268-2
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Ollivier
| jméno = Jean-Paul
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Le Tour de France
| vydání =
| vydavatel = Éditions du Layeur
| místo = Paříž
| rok = 2002
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pacina
| jméno = Václav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Tour de France. Svět profesionální cyklistiky
| vydání =
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1969
| počet stran = 210
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Seray
| jméno = Jacques
| příjmení2 = Yates
| jméno2 = Richard
| titul = 1904 – The Tour de France Which Was to Be the Last
| url = https://archive.org/details/1904tourdefrance0000sera
| vydání =
| vydavatel = Buonpane Publications
| místo = Denver
| rok = 1994
| počet stran = 160
| strany =
| isbn = 978-0964983526
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Sykes
| jméno = Herbie
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Maglia Rosa: Triumph and Tragedy at the Giro D'Italia
| vydání =
| vydavatel = Rouleur Ltd.
| místo = Londýn
| rok = 2011
| počet stran = 320
| strany =
| isbn = 978-0956423351
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Thomson
| jméno = Christopher
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Tour de France. A Cultural History
| vydání =
| vydavatel = University of California Press
| místo = Berkeley
| rok = 2006
| počet stran = 406
| strany =
| isbn = 978-0520256309
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = White
| jméno = John
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Tour de France Miscellany
| url = https://archive.org/details/tourdefrancemisc0000john
| vydání = 2
| vydavatel = Carlton Books
| místo = Londýn
| rok = 2015
| počet stran = 176
| strany =
| isbn = 978-1-78097-626-6
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Woodland
| jméno = Les
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Unknown Tour De France: The Curious Story of the World's Biggest Bicycle Race
| url = https://archive.org/details/unknowntourdefra0000wood
| vydání =
| vydavatel = Van der Plas
| místo = San Francisco
| rok = 2000
| počet stran = 192
| strany =
| isbn = 978-1892495266
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Woodland
| jméno = Les
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Yellow Jersey Companion to the Tour de France
| url = https://archive.org/details/yellowjerseycomp0000unse_y9h9
| vydání =
| vydavatel = YellowJersey Press
| místo = Londýn
| rok = 2003
| počet stran = 406
| strany =
| isbn = 978-0224063180
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Tour de France}}
* {{Otto|Tour de France}}
* {{Wikislovník|heslo=Tour de France}}
* {{Wikicitáty|téma=Tour de France}}
* {{Wikizprávy|zpráva=Tour de France}}
* [https://web.archive.org/web/20110228034433/http://www.letour.fr/ Oficiální stránky Tour de France] (francouzsky)
* [http://www.cyclingnews.com/tour-de-france Stránka Tour de France na cyclingnews.com] (anglicky)
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10588026503-100-let-tour-de-france/213471291092201-100-let-tour-de-france-i Legenda Tour de France (1 díl) – video]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10588026503-100-let-tour-de-france/213471291092202-100-let-tour-de-france-ii Legenda Tour de France (2 díl) – video]

{{Tour de France}}
{{Vítězové Tour de France}}
{{Vítěz bodovací soutěže na TdF}}
{{Vítěz vrchařské soutěže na TdF}}
{{Cyklistické závody}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Cyklistika|Francie}}

[[Kategorie:Tour de France| ]]
[[Kategorie:Cyklistické závody ve Francii]]
[[Kategorie:Silniční cyklistika]]