Rosa: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
→Externí odkazy: + * {{Wikicitáty|téma=Rosa}} |
||
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=formě vodních srážek}} |
{{Různé významy|tento=formě vodních srážek}} |
||
[[Soubor:Rugiada su erba.jpg|vpravo|200px|náhled|Rosa na listech trávy]] |
|||
[[Soubor: |
[[Soubor:Winter arrived.jpg|200px|náhled|Rosa na [[pavučina|pavučině]]]] |
||
| ⚫ | |||
[[File:Poranna rosa na pajęczynie(Aw58).jpg|200px|thumb|Rosa na [[pavučina|pavučině]]]] |
|||
| ⚫ | |||
Rosa vzniká tehdy, pokud je [[teplota]] povrchu nějakého předmětu nižší, než je [[rosný bod]] okolního [[vzduch]]u. [[Voda|Vodní pára]] se tak začne srážet v podobě kapek na povrchu chladného předmětu. K tomuto jevu často dochází při [[radiační ochlazování|radiačním ochlazování]] zemského povrchu za jasných, bezvětrných nocí. Velmi intenzivně se radiačně ochlazují především [[kovy]], listy rostlin nebo [[sklo]]. Pomalu se ochlazuje např. suchá tráva a suché dřevo. |
Rosa vzniká tehdy, pokud je [[teplota]] povrchu nějakého předmětu nižší, než je [[rosný bod]] okolního [[vzduch]]u. [[Voda|Vodní pára]] se tak začne srážet v podobě kapek na povrchu chladného předmětu. K tomuto jevu často dochází při [[radiační ochlazování|radiačním ochlazování]] zemského povrchu za jasných, bezvětrných nocí. Velmi intenzivně se radiačně ochlazují především [[kovy]], listy rostlin nebo [[sklo]]. Pomalu se ochlazuje např. suchá tráva a suché dřevo. |
||
Největší množství rosy se tvoří ve vlhkém vzduchu při vysoké teplotě rosného bodu. |
Největší množství rosy se tvoří ve vlhkém vzduchu při vysoké teplotě rosného bodu. |
||
V [[Česko|Česku]] ale ani v takovém případě nepřekročí [[úhrnné množství srážek]] cca 0,5 [[Metr|mm]]. V tropech může rosa přinést více než 2 mm srážek. |
V [[Česko|Česku]] ale ani v takovém případě nepřekročí [[úhrnné množství srážek]] cca 0,5 [[Metr|mm]]. V tropech může rosa přinést více než 2 mm srážek. |
||
V zimě, při teplotách pod bodem mrazu, vzniká při ochlazování zemského povrchu [[jinovatka]]. |
V zimě, při teplotách pod bodem mrazu, vzniká při ochlazování zemského povrchu [[jinovatka]]. |
||
{{Sisterlinks|commonscat=dew|wikt=rosa}} |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikicitáty|téma=Rosa}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=rosa}} |
|||
{{Meteorologie}} |
{{Meteorologie}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Meteorologie}} |
{{Portály|Meteorologie}} |
||
[[Kategorie:Srážky]] |
|||
[[Kategorie:Meteorologické jevy]] |
[[Kategorie:Meteorologické jevy]] |
||
Aktuální verze z 4. 5. 2022, 15:46
Rosa je jednou z forem vodních srážek. Jsou to malé vodní kapky, které se objevují na povrchu předmětu ráno nebo večer.
Rosa vzniká tehdy, pokud je teplota povrchu nějakého předmětu nižší, než je rosný bod okolního vzduchu. Vodní pára se tak začne srážet v podobě kapek na povrchu chladného předmětu. K tomuto jevu často dochází při radiačním ochlazování zemského povrchu za jasných, bezvětrných nocí. Velmi intenzivně se radiačně ochlazují především kovy, listy rostlin nebo sklo. Pomalu se ochlazuje např. suchá tráva a suché dřevo.
Největší množství rosy se tvoří ve vlhkém vzduchu při vysoké teplotě rosného bodu. V Česku ale ani v takovém případě nepřekročí úhrnné množství srážek cca 0,5 mm. V tropech může rosa přinést více než 2 mm srážek.
V zimě, při teplotách pod bodem mrazu, vzniká při ochlazování zemského povrchu jinovatka.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rosa na Wikimedia Commons 
Téma Rosa ve Wikicitátech
Slovníkové heslo rosa ve Wikislovníku
