Přeskočit na obsah

Upolín evropský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
Iifar (diskuse | příspěvky)
+pic
 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{jed}}
{{Taxobox
| jméno = Upolín evropský
{{ Taxobox
| obrázek = Trollius europaeus (4697849414).jpg
| barva = lightgreen
| jméno = Upolín evropský
| popisek = Upolín evropský (''Trollius europaeus'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| obrázek = Trollius europaeuus var. transsilvanicus a2.jpg
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| popis obrázku = Upolín evropský
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| čeleď = [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| rod = [[upolín]] (''Trollius'')
| binomické jméno = Trollius europaeus
| řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'')
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
| čeleď = [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae'')
| rod = [[upolín]] (''Trollius'')
| binomické jméno = Trollius europaeus
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]]
}}
}}
[[Soubor:Trollius europaeus Atlas Alpenflora.jpg|náhled|upright=1.2|Zobrazení upolínu evropského]]
'''Upolín evropský''' (''Trollius europaeus'') neboli '''upolín nejvyšší''' (''Trollius altissimus'') je [[vytrvalá bylina]], s přímou a až 50 cm vysokou [[lodyha|lodyhou]], obvykle nerozvětvenou. [[List]]y jsou dlanitě pětidílné a střídavé. Horní listy mají [[řapík]]y kratší, některé jsou i přisedlé. [[Květ]] se podobá žluté kouli. Má 5-15 [[okvětní lístek|okvětních lístků]]. Po [[opylení]] a [[oplození]] se vyvíjejí [[Plod (botanika)|plody]] - [[měchýřek|měchýřky]]. Roste na vlhkých loukách. Rostlina obsahuje [[jed]]ovatý [[protoanemonin]] a může způsobit otravu dobytka.
'''Upolín evropský''' (''Trollius europaeus'') je vyšší, [[trvalka|vytrvalá]], vlhkomilná rostlina s nápadnými, jasně žlutými, až 3 cm velkými kulovitými [[květ]]y. Často se pěstuje jako [[okrasná rostlina]] v mnoha kulturních formách s květy v různých odstínech žluté a oranžové barvy, které mohou být plné až jednoduché. V přírodě České republiky neroste.


V&nbsp;minulosti byl upolín evropský ztotožňován s&nbsp;[[upolín nejvyšší|upolínem nejvyšším]], který je v&nbsp;české krajině hojný a teprve nedávno byly vylišeny dva druhy. Charakteristickým [[morfologie (biologie)|morfologickým]] znakem upolínu evropského jsou krátké zobánky na konci [[plod (botanika)|plodů]], těmi se odlišuje od upolínu nejvyššího, který má zobánky dlouhé a v&nbsp;české přírodě roste.<ref name = květ1>{{Citace monografie | příjmení = Hejný | jméno = Slavomír | příjmení2 = Slavík | jméno2 = Bohumil | titul = Květena ČR, díl 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 557 | kapitola = Trollius altissimus | strany = 371 | isbn = 80-200-0643-5}}</ref><ref name = botany>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hoskovec | jméno = Ladislav | titul = BOTANY.cz: Trollius altissimus | url = http://botany.cz/cs/trollius-altissimus/ | datum aktualizace = 07.08.2007 | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz | jazyk = cs}}</ref><ref name = naturab>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hroneš | jméno = Michal | titul = Natura Bohemica: Trollius altissimus | url = http://www.naturabohemica.cz/trollius-altissimus/ | datum aktualizace = 20.02.2010 | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = Natura Bohemica, Olomouc | jazyk = cs}}</ref>
[[Kategorie:Pryskyřníkovité]]
[[Kategorie:Jedovaté rostliny]]
[[kategorie:rostliny se žlutými květy]]
[[Kategorie:Okrasné rostliny]]


== Výskyt ==
{{Pahýl - botanika}}
Je poměrně hojný v&nbsp;západní [[Evropa|Evropě]], [[Španělsko|Španělsku]], [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Ve střední Evropě se vyskytuje pouze na západě, v&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]] a [[Německo|Německu]]. Dále na jihovýchodě je znám z&nbsp;[[Albánie]], [[Bulharsko|Bulharska]], [[Řecko|Řecka]] a evropské části [[Rusko|Ruska]] a západní [[Sibiř]]e. Jako [[nepůvodní druh]] se vyskytuje na jihozápadě [[Kanada|Kanady]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hassler | jméno = Markus | titul = Catalogue of Life: Trollius europaeus | url = http://www.catalogueoflife.org/col/search/all/fossil/0/match/1 | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL | issn = 2405-8858 | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20170531152812/http://www.catalogueoflife.org/col/search/all/fossil/0/match/1 | datum archivace = 2017-05-31 | nedostupné = ano }}</ref>


== Ekologie ==
[[bg:Планински божур]]
Rostlina je místy hojným [[Raunkiærův systém životních forem|hemikryptofytem]] vlhkých luk, světlých okrajů lesů, pramenišť i mokrých příkopů podél nezpevněných polních cest. Mimo vlhké, humózní, písčité až jílovité půdy potřebuje i dostatek světla. Postupným odvodňování vlhkých luk však postupně z&nbsp;přírody mizí a tím se trvale snižuje estetický půvab krajiny. Nejčastěji se vyskytuje do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] až 1600&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Kvete obvykle v&nbsp;květnu a červnu. [[Ploidie]] druhu je 2n&nbsp;=&nbsp;16.<ref name = botany/><ref name = naturab/><ref name = taxon>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Uher | jméno = Jiří | titul = Trollius altissimus | url = http://taxonweb.cz/t/1104 | datum aktualizace = 13.06.2013 | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice | jazyk = cs}}</ref><ref name = luonto>{{Citace elektronické monografie | titul = Finland Nature and Species: Trollius europaeus | url = http://www.luontoportti.com/suomi/en/kukkakasvit/globeflower | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI | jazyk = en}}</ref>
[[da:Europæisk Engblomme]]

[[de:Trollblume]]
== Popis ==
[[en:Globe-flower]]
[[Soubor:1024 Trollblume-1609.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Pootevřený květ]]
[[es:Trollius europaeus]]
[[Soubor:Trollius europaeus flower - Keila.jpg|náhled|Květ]]
[[et:Kullerkupp]]
Upolín evropský je [[trs]]natá, dlouhověká [[trvalka]] se vzpřímenými [[lodyha]]mi vysokými 40&nbsp;až 60&nbsp;cm. Vyrůstá z&nbsp;velkých [[pupen]]ů na krátkém, hrubém [[oddenek|oddenku]] s&nbsp;četnými [[kořen|adventivními kořeny]]. Lodyhy jsou nevětvené, pouze vzácně se řídce větví v&nbsp;horní části. Přízemní [[list]]y mají dlouhý [[řapík]]y na bázi rozšířený v&nbsp;[[pochva (list)|pochvu]] a dlanitě pětidílnou [[čepel listová|čepel]] s&nbsp;obvejčitými, tříklanými, dvakrát hluboce zubatými úkrojky. Střídavé lodyžní listy s&nbsp;krátkými řapíky jsou dlanitě pětidílné a jejich obvejčité úkrojky bývají celokrajné nebo zubaté. Všechny listy jsou lysé, lesklé, na lícní straně tmavě zelené a na rubové světlejší.
[[fi:Kullero]]

[[fr:Trolle d'Europe]]
Na konci lodyh, často i lodyžních větví, vyrůstají jediné květy 2&nbsp;až 3&nbsp;cm velké s&nbsp;pevně sevřeným kulovitým [[květní obal|okvětím]], které chrání pohlavní orgány květů před nepřízni počasí. Okvětí je složeno z&nbsp;osmi až deseti, ojediněle až patnácti okrouhlých, citrónově žlutých, volných [[kalich (botanika)|kališních lístků]] rostoucích ve spirále. [[Koruna (botanika)|Korunních lístků]], které jsou menší, čárkovité, bývá pět až deset a jsou v&nbsp;podstatě přeměněny v&nbsp;[[nektar]]ia. Volných [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] se žlutými, podlouhlými [[prašník]]y bývá nejméně 20. [[Gyneceum (botanika)|Apokarpní gyneceum]] je vytvořeno z&nbsp;mnoha [[plodolist]]ů a má vícero [[pestík]]ů nesoucí [[čnělka|čnělky]] s&nbsp;[[blizna]]mi.
[[hsb:Europska kubołnička]]

[[hu:Zergeboglár]]
Uzavření jádra květu do pevného obalu okvětí dělá problémy mnoha [[opylovač]]ům dostat se k&nbsp;nektaru. Jsou proto [[opylení|opylovány]] hlavně mohutnějším [[hmyz]]em, například [[květilkovití|květilkami]] rodu ''[[Chiastocheta]]''. Ty po nasání [[nektar]]u, při kterém květ opyli, nakladou do [[semeník]]ů [[vajíčko|vajíčka]]. [[Larva|Larvy]] po vylíhnutí vyžerou část semen a v době jejich dozrávání květinu opustí, spadnou na půdu a zavrtají se do ní. Na jaře vylíhlé [[dospělec|imaga]] po [[kopulace|kopulaci]] opět nakladou vajíčka do květů.
[[it:Trollius europaeus]]

[[lt:Burbulis]]
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou hnědé [[měchýřek|měchýřky]] srostlé do několikačetného [[souplodí]]. Měchýřek je elipsoidní, asi 10&nbsp;mm dlouhý a protažený do krátkého, asi 1&nbsp;mm dlouhého zobánku. Obsahuje četná [[semeno|semena]] uložená ve dvou řadách, jsou asi 1,5&nbsp;mm velká, hladká a leskle černá. Semena slouží k&nbsp;rozmnožování, pro jejich [[klíčení semene|vyklíčení]] je obvykle nutná [[stratifikace (botanika)|stratifikace]] při teplotě pod 0&nbsp;°C. Kromě semen se mohou rostliny množit i dělením starších trsů.<ref name = botany/><ref name = naturab/><ref name = taxon/><ref name = luonto/><ref name = pfaf>{{Citace elektronické monografie | titul = Plants For a Future: Trollius europaeus | url = https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:taBbmG8cuLIJ:https://www.pfaf.org/user/Plant.aspx%3FLatinName%3DTrollius%2Beuropaeus+&cd=10&hl=cs&ct=clnk&gl=cz | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK | jazyk = en }}</ref><ref name = miss>{{Citace elektronické monografie | titul = Plant Finder: Trollius europaeus | url = http://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?taxonid=254050&isprofile=0&= | datum přístupu = 22.03.2018 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA | jazyk = en}}</ref>
[[lv:Eiropas saulpurene]]

[[nl:Europese trollius]]
== Význam ==
[[nn:Ballblom]]
Dekorativní rostlina, u&nbsp;které bylo z&nbsp;divoké formy vyšlechtěno mnoho [[kultivar]]ů. Poměrně často se upolín evropský pěstuje v&nbsp;okrasných zahradách, kde se tato nenáročná trvalka doporučuje vysazovat na osluněná stanoviště podél potoků či k&nbsp;jezírkům. Rostliny se hodí i k&nbsp;[[řezané květiny|řezu]], z&nbsp;mateřské rostliny se odřezávají lodyhy s&nbsp;květy brzy po vybarvení ještě uzavřených, ale už nadmutých květů, které pak vydrží při pokojové teplotě čtyři až šest dnů.
[[no:Ballblom]]

[[pl:Pełnik europejski]]
Rostlina je pro většinu savců [[toxicita|jedovatá]], obsahuje isochinolinový alkaloid magnoflorin. V&nbsp;případě hojného zkrmování dobytkem může způsobit otravu, usušením však její škodlivost zmizí.<ref name = taxon/><ref name = miss/>
[[ru:Купальница европейская]]

[[se:Boallorássi]]
== Galerie ==
[[sv:Smörbollar]]
<gallery>
[[uk:Купальниця європейська]]
Soubor:Trollius europaeus Schwaebisch Hall-Wackershofen 20080530 3.jpg|List
Soubor:Trollius europ ohne KBl.jpg|Květ bez okvětí
Soubor:Trollius europaeus fruchtstand.jpeg|Zrající plodenství
Soubor:Trollius europaeus seed head - Keila.jpg|Vysemeněné plodenství
</gallery>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Trollius europaeus}}

{{Taxonbar|from=Q161636}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Rostliny}}

[[Kategorie:Pryskyřníkovité]]
[[Kategorie:Jedovaté rostliny]]
[[Kategorie:Flóra střední Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra východní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra Sibiře]]

Aktuální verze z 30. 5. 2022, 20:38

Jak číst taxoboxUpolín evropský
alternativní popis obrázku chybí
Upolín evropský (Trollius europaeus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodupolín (Trollius)
Binomické jméno
Trollius europaeus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení upolínu evropského

Upolín evropský (Trollius europaeus) je vyšší, vytrvalá, vlhkomilná rostlina s nápadnými, jasně žlutými, až 3 cm velkými kulovitými květy. Často se pěstuje jako okrasná rostlina v mnoha kulturních formách s květy v různých odstínech žluté a oranžové barvy, které mohou být plné až jednoduché. V přírodě České republiky neroste.

V minulosti byl upolín evropský ztotožňován s upolínem nejvyšším, který je v české krajině hojný a teprve nedávno byly vylišeny dva druhy. Charakteristickým morfologickým znakem upolínu evropského jsou krátké zobánky na konci plodů, těmi se odlišuje od upolínu nejvyššího, který má zobánky dlouhé a v české přírodě roste.[1][2][3]

Je poměrně hojný v západní Evropě, Španělsku, Francii, Itálii a Švýcarsku. Ve střední Evropě se vyskytuje pouze na západě, v Rakousku a Německu. Dále na jihovýchodě je znám z Albánie, Bulharska, Řecka a evropské části Ruska a západní Sibiře. Jako nepůvodní druh se vyskytuje na jihozápadě Kanady.[4]

Rostlina je místy hojným hemikryptofytem vlhkých luk, světlých okrajů lesů, pramenišť i mokrých příkopů podél nezpevněných polních cest. Mimo vlhké, humózní, písčité až jílovité půdy potřebuje i dostatek světla. Postupným odvodňování vlhkých luk však postupně z přírody mizí a tím se trvale snižuje estetický půvab krajiny. Nejčastěji se vyskytuje do nadmořské výšky až 1600 m n. m. Kvete obvykle v květnu a červnu. Ploidie druhu je 2n = 16.[2][3][5][6]

Pootevřený květ
Květ

Upolín evropský je trsnatá, dlouhověká trvalka se vzpřímenými lodyhami vysokými 40 až 60 cm. Vyrůstá z velkých pupenů na krátkém, hrubém oddenku s četnými adventivními kořeny. Lodyhy jsou nevětvené, pouze vzácně se řídce větví v horní části. Přízemní listy mají dlouhý řapíky na bázi rozšířený v pochvu a dlanitě pětidílnou čepel s obvejčitými, tříklanými, dvakrát hluboce zubatými úkrojky. Střídavé lodyžní listy s krátkými řapíky jsou dlanitě pětidílné a jejich obvejčité úkrojky bývají celokrajné nebo zubaté. Všechny listy jsou lysé, lesklé, na lícní straně tmavě zelené a na rubové světlejší.

Na konci lodyh, často i lodyžních větví, vyrůstají jediné květy 2 až 3 cm velké s pevně sevřeným kulovitým okvětím, které chrání pohlavní orgány květů před nepřízni počasí. Okvětí je složeno z osmi až deseti, ojediněle až patnácti okrouhlých, citrónově žlutých, volných kališních lístků rostoucích ve spirále. Korunních lístků, které jsou menší, čárkovité, bývá pět až deset a jsou v podstatě přeměněny v nektaria. Volných tyčinek se žlutými, podlouhlými prašníky bývá nejméně 20. Apokarpní gyneceum je vytvořeno z mnoha plodolistů a má vícero pestíků nesoucí čnělkybliznami.

Uzavření jádra květu do pevného obalu okvětí dělá problémy mnoha opylovačům dostat se k nektaru. Jsou proto opylovány hlavně mohutnějším hmyzem, například květilkami rodu Chiastocheta. Ty po nasání nektaru, při kterém květ opyli, nakladou do semeníků vajíčka. Larvy po vylíhnutí vyžerou část semen a v době jejich dozrávání květinu opustí, spadnou na půdu a zavrtají se do ní. Na jaře vylíhlé imaga po kopulaci opět nakladou vajíčka do květů.

Plody jsou hnědé měchýřky srostlé do několikačetného souplodí. Měchýřek je elipsoidní, asi 10 mm dlouhý a protažený do krátkého, asi 1 mm dlouhého zobánku. Obsahuje četná semena uložená ve dvou řadách, jsou asi 1,5 mm velká, hladká a leskle černá. Semena slouží k rozmnožování, pro jejich vyklíčení je obvykle nutná stratifikace při teplotě pod 0 °C. Kromě semen se mohou rostliny množit i dělením starších trsů.[2][3][5][6][7][8]

Dekorativní rostlina, u které bylo z divoké formy vyšlechtěno mnoho kultivarů. Poměrně často se upolín evropský pěstuje v okrasných zahradách, kde se tato nenáročná trvalka doporučuje vysazovat na osluněná stanoviště podél potoků či k jezírkům. Rostliny se hodí i k řezu, z mateřské rostliny se odřezávají lodyhy s květy brzy po vybarvení ještě uzavřených, ale už nadmutých květů, které pak vydrží při pokojové teplotě čtyři až šest dnů.

Rostlina je pro většinu savců jedovatá, obsahuje isochinolinový alkaloid magnoflorin. V případě hojného zkrmování dobytkem může způsobit otravu, usušením však její škodlivost zmizí.[5][8]

  1. HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. ISBN 80-200-0643-5. Kapitola Trollius altissimus, s. 371. 
  2. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Trollius altissimus [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.08.2007 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. 
  3. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Trollius altissimus [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 20.02.2010 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Trollius europaeus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. a b c UHER, Jiří. Trollius altissimus [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice, rev. 13.06.2013 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. 
  6. a b Finland Nature and Species: Trollius europaeus [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Plants For a Future: Trollius europaeus [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Plant Finder: Trollius europaeus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]