Přeskočit na obsah

Oxid olovičitý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
248 204 editací
m robot přidal: fi:Lyijydioksidi
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="300" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>''' Oxid olovičitý '''</font>
| název = Oxid olovičitý
| obrázek = Lead_dioxide.jpg
|-
| velikost obrázku = 250px
|! colspan="2" align="center" |[[Soubor:Strukt_vzorec_PbO2.PNG|200px|Strukturní vzorec]]
| popisek = Vzhled oxidu olovičitého
|-
| obrázek2 = Oxid olovičitý.PNG
|[[Registrační číslo CAS]]||1309-60-0
| velikost obrázku2 = 250px
|-
| systematický název = Oxid olovičitý
|Sumární vzorec || PbO<sub>2</sub>
| anglický název = Lead dioxide
|-
| německý název = Blei(IV)-oxid
|[[Molární hmotnost]]||239,1988 g/mol
| sumární vzorec = PbO<sub>2</sub>
|-
| vzhled = hnědočervený prášek
|[[Teplota tání]]|| 290&nbsp;°C (''rozklad'')
| číslo CAS = 1309-60-0
|-
| UN kód = 1872
|[[Hustota]]|| 9,375 g/cm<sup>3</sup> (''15&nbsp;°C'')
| číslo RTECS = OGO700000
|-
| molární hmotnost = 239,2&nbsp;g/mol
|Rozpustnost ve vodě||0,14 g/l
| teplota tání = ''rozklad''
|-
| teplota změny modifikace = 290&nbsp;°C (''β → α'')
|[[Index lomu]]||2,3
| hustota = 9,375&nbsp;g/cm³ (''β'')<br /> 9,67&nbsp;g/cm³ (''α'')
|}
| index lomu = ''n''<sub>D''a''</sub>=2,229<br />''n''<sub>D''c''</sub>=2,3

| rozpustnost = nerozpustný
{{Jed}} '''Oxid olovičitý''' je tmavě hnědá krystalická nebo amorfní látka. Krystalická forma má tetragonální strukturu [[rutil]]ového typu. V přírodě se velmi vzácně vyskytuje jako [[minerál]] [[plattnerit]]. Vzhledem k vysokému oxidačnímu stupni atomu olova je mimořádně silným okysličovadlem. I když je ve vodě jen málo rozpustný, je jedovatý.
| relativní permitivita = 26,0
| měrná magnetická susceptibilita = −2,51×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>−1</sup>
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Kosočtverečná (romboedrická)|kosočtverečná]] (''α'')<br /> [[Krystalografická soustava#Čtverečná (tetragonální)|čtverečná]] (''β'')
| hrana mřížky = '''modifikace α'''<br /> a= 497&nbsp;pm<br />b= 594&nbsp;pm<br />c= 544&nbsp;pm<br />'''modifikace β'''<br />a= 494,2&nbsp;pm<br />c= 336,7&nbsp;pm
| standardní slučovací entalpie = −277&nbsp;kJ/mol
| standardní molární entropie = 68,6&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup>
| standardní slučovací Gibbsova energie = −217,4&nbsp;kJ/mol
| izobarické měrné teplo = 0,270&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup>
| R-věty = {{R|61}}, {{R|20/22}}, {{R|33}}, {{R|62}}, {{R|50/53}}
| S-věty = {{S|53}}, {{S|45}}, {{S|60}}, {{S|61}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| zdraví = 3
| hořlavost = 0
| reaktivita = 1
| ostatní rizika = OX
}}
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS03}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{GHS09}}<ref name=pubchem_cid_14793>{{Citace elektronického periodika | titul = Lead dioxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/14793 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_14793 />
}}
'''Oxid olovičitý''' je tmavě hnědá krystalická nebo amorfní látka. Krystalická forma má tetragonální strukturu [[rutil]]ového typu. V přírodě se velmi vzácně vyskytuje jako [[minerál]] [[plattnerit]]. Vzhledem k vysokému [[oxidační číslo|oxidačnímu stupni]] atomu olova je mimořádně [[oxidační činidlo|silným okysličovadlem]]. I když je ve vodě jen málo rozpustný, je [[jed]]ovatý.


== Příprava ==
== Příprava ==
Oxid olovičitý se obvykle připravuje z&nbsp;[[oxid olovnato-olovičitý|oxidu olovnato-olovičitého]], ze kterého se dvojmocné olovo odstraní rozpouštěním ve formě [[dusičnan olovnatý|dusičnanu olovnatého]] zředěnou [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]] a v reakční směsi zůstává prakticky nerozpustný oxid olovičitý v amorfní podobě

Oxid olovičitý se obvykle připravuje z [[suřík|oxidu olovnato-olovičitého]], ze kterého se dvojmocné olovo odstraní rozpouštěním ve formě [[dusičnan olovnatý|dusičnanu olovnatého]] zředěnou [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]] a v reakční směsi zůstává prakticky nerozpustný oxid olovičitý v amorfní podobě


:Pb<sub>3</sub>O<sub>4</sub> + 4 HNO<sub>3</sub> → PbO<sub>2</sub> + 2 Pb(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>O.
:Pb<sub>3</sub>O<sub>4</sub> + 4 HNO<sub>3</sub> → PbO<sub>2</sub> + 2 Pb(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>O.


Jinou možností je oxidace [[oxidu olovnatý|oxidu olovnatého]] působením chlornanu v silně alkalickém prostředí, např.
Jinou možností je oxidace [[oxidu olovnatý|oxidu olovnatého]] působením [[chlornany|chlornanu]] v silně alkalickém prostředí, např.


:PbO + KClO → PbO<sub>2</sub> + KCl.
:PbO + KClO → PbO<sub>2</sub> + KCl.


Tavením směsi oxidu olovnatého s hydroxidem alkalického kovu (např. s [[hydroxid sodný|hydroxidem sodným]]) vzniká nejprve příslušný olovnatan
Tavením směsi oxidu olovnatého s hydroxidem [[alkalické kovy|alkalického kovu]] (např. s [[hydroxid sodný|hydroxidem sodným]]) vzniká nejprve příslušný olovnatan


:PbO + 2 NaOH → Na<sub>2</sub>PbO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O,
:PbO + 2 NaOH → Na<sub>2</sub>PbO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O,
Řádek 39: Řádek 57:
:2 Na<sub>2</sub>PbO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> → 2 Na<sub>2</sub>PbO<sub>3</sub>.
:2 Na<sub>2</sub>PbO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> → 2 Na<sub>2</sub>PbO<sub>3</sub>.


Po rozpuštění ve vodě se mírným okyselením (např. velmi zředěnou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]) uvolní nestálá kyselina olovičitá H<sub>2</sub>PbO<sub>3</sub>, resp. H<sub>4</sub>PbO<sub>4</sub>, jež se okamžitě rozpadá na vodu a oxid olovičitý
Po rozpuštění ve vodě se mírným okyselením (např. velmi zředěnou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]) uvolní nestálá [[kyselina olovičitá]] H<sub>2</sub>PbO<sub>3</sub>, resp. H<sub>4</sub>PbO<sub>4</sub>, jež se okamžitě rozpadá na vodu a oxid olovičitý


:Na<sub>2</sub>PbO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> + </sub>PbO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O.
:Na<sub>2</sub>PbO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> + PbO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O.


== Chemické vlastnosti ==
== Chemické vlastnosti ==
Zahřátím na teplotu kolem 290&nbsp;°C se rozkládá na oxid olovnatý a [[kyslík]]

[[Soubor:Lead_dioxide.jpg|275px|right|Vzhled oxidu olovičitého]]

Zahřát na teplotu kolem 290&nbsp;°C se rozkládá na oxid olovnatý a [[kyslík]]


:2 PbO<sub>2</sub> → 2 PbO + O<sub>2</sub>.
:2 PbO<sub>2</sub> → 2 PbO + O<sub>2</sub>.


S koncentrovanými [[kyselina]]mi poskytuje olovnaté soli a kyslík
S koncentrovanými [[kyseliny|kyselinami]] poskytuje olovnaté soli a kyslík


:2 PbO<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → 2 PbSO<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O + O<sub>2</sub>.
:2 PbO<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → 2 PbSO<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O + O<sub>2</sub>.
Řádek 59: Řádek 74:
:PbO<sub>2</sub> + 4 HCl → PbCl<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O,
:PbO<sub>2</sub> + 4 HCl → PbCl<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O,


zatímco za tepla vzniká [[chlorid olovnatý]] a část [[chlorovodík]]u se oxiduje na volný [[Chlór|chlor]]
zatímco za tepla vzniká [[chlorid olovnatý]] a část [[chlorovodík]]u se oxiduje na volný [[chlor]]


:PbO<sub>2</sub> + 4 HCl → PbCl<sub>2</sub> + Cl<sub>2</sub>+ 2 H<sub>2</sub>O.
:PbO<sub>2</sub> + 4 HCl → PbCl<sub>2</sub> + Cl<sub>2</sub>+ 2 H<sub>2</sub>O.


S [[oxid siřičitý|oxidem siřičitým]] reaguje [[exotermní reakce|exotermicky]] za vzniku [[síran olovnatý|síranu olovnatého]]
S [[oxid siřičitý|oxidem siřičitým]] reaguje [[exotermní reakce|exotermicky]] za vzniku [[síran olovnatý|síranu olovnatého]]


:PbO<sub>2</sub> + SO<sub>2</sub> → PbSO<sub>4</sub>,
:PbO<sub>2</sub> + SO<sub>2</sub> → PbSO<sub>4</sub>,
Řádek 73: Řádek 88:
za vzniku značného množství tepla (proto se přidává spolu se sírou do hlaviček zápalek).
za vzniku značného množství tepla (proto se přidává spolu se sírou do hlaviček zápalek).


Se silnými zásadami, např. [[hydroxid draselný|hydroxidem draselným]], vytváří komplexní soli
Se silnými zásadami, například [[hydroxid draselný|hydroxidem draselným]], vytváří komplexní soli


:PbO<sub>2</sub> + 2 KOH + 2 H<sub>2</sub>O → K<sub>2</sub><nowiki>[</nowiki>Pb(OH)<sub>6</sub><nowiki>]</nowiki>,
:PbO<sub>2</sub> + 2 KOH + 2 H<sub>2</sub>O → K<sub>2</sub><nowiki>[</nowiki>Pb(OH)<sub>6</sub><nowiki>]</nowiki>,


v tomto případě ''hexahydroxoolovičitan draselný''. Olovičitany jsou ve vodném roztoku nestálé a snadno se hydrolyzují zpět na hydroxid a kyselinu olovičitou, resp. oxid olovičitý.
v tomto případě [[hexahydroxoolovičitan draselný]]. Olovičitany jsou ve vodném roztoku nestálé a snadno se hydrolyzují zpět na hydroxid a kyselinu olovičitou, respektive oxid olovičitý.


Oxid olovičitý je tak silným oxidačním činidlem, zejména v kyselém prostředí, že např. převádí dvojmocný mangan na sedmimocný; tak např. za přítomnosti [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] z [[dusičnan manganatý|dusičnanu manganatého]] vzniká působením oxidi olovičitého [[kyselina manganistá]]
Oxid olovičitý je tak silným oxidačním činidlem, zejména v kyselém prostředí, že například převádí dvojmocný mangan na sedmimocný; tak například za přítomnosti [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] z [[dusičnan manganatý|dusičnanu manganatého]] vzniká působením oxidu olovičitého [[kyselina manganistá]]


:2 Mn(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> + 5 PbO<sub>2</sub> + 6 HNO<sub>3</sub> → 5 Pb(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> +2 HMnO<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O.
:2 Mn(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> + 5 PbO<sub>2</sub> + 6 HNO<sub>3</sub> → 5 Pb(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> +2 HMnO<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O.
Řádek 87: Řádek 102:
:Pb + PbO<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> ↔ 2 PbSO<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O.
:Pb + PbO<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> ↔ 2 PbSO<sub>4</sub> + 2 H<sub>2</sub>O.


Při vybíjení akumulátoru probíhá toto rovnice směrem doprava, při nabíjení směrem doleva (podrobnosti viz heslo [[olověný akumulátor]]).
Při vybíjení akumulátoru probíhá tato rovnice směrem doprava, při nabíjení směrem doleva (podrobnosti viz heslo [[olověný akumulátor]]).


== Použití ==
== Použití ==
Používá se v chemickém a barvářském průmyslu a také při výrobě zápalek a [[pyrotechnika|pyrotechniky]]. Větší množství tohoto [[Oxidy|oxidu]] se používá jako vytvrzovací činidlo pro [[sulfidy|sulfidové]] [[polymer]]y.

Používá se v chemickém a barvářském průmyslu a také při výrobě zápalek a [[pyrotechnika|pyrotechniky]]. Větší množství tohoto [[oxid]]u se používá jako vytvrzovací činidlo pro [[sulfid]]ové [[polymer]]y.


== Fyziologické působení ==
== Fyziologické působení ==
Při vdechnutí oxid olovičitý dráždí průdušky a plíce a v případě silného zasažení člověk pociťuje kovovou pachuť na sliznicích úst, bolesti na prsou a v krajině břišní. Při požití ústy dochází k otravám díky jeho rozpustnosti v kyselině solné, obsažené v žaludečních šťávách. Otrava se projevuje bolestmi a křečemi v žaludku, spojenými s nevolností až zvracením a bolestí hlavy. Akutní otrava vede k pocitu svalové ochablosti, úplné ztrátě apetitu, případně ke ztrátě vědomí a při velmi vysokých koncentrací olova v krevním oběhu až ke kómatu a případně i ke smrti. Na pokožce může vyvolat místní spáleniny.

Při vdechnutí oxid olovičitý dráždí průdušky a plíce a v případě silného zasažení člověk pociťuje kovovou pachuť na sliznicích úst, bolesti na prsou a v krajině břišní. Při požití ústy dochází k otravám díky jeho rozpustnosti v kyselině solné, obsažené v žaludečních šťávách. Otrava se projevuje bolestmi a křečemi v žaludku, spojenými s nevolností až zvracením a bolestí hlavy. Akutní otrava vede k pocitu svalové ochablosti, úplné ztrátě apetitu, případně ke ztrátě vědomí a při velmi vysokých koncentrací olova v krevním oběhu až ke komatu a případně i ke smrti. Na pokožce může vyvolat místní spáleniny.


Při dlouhodobém vystavení působení oxidu olovičitého může dojít k nahromadění olovnatých sloučenin v těle a časem se mohou vyvinout podobné příznaky jako při akutní otravě. Jinak se chronická otrava projevuje neklidem, zvýšenou dráždivostí, poruchami zraku, zvýšeným krevním tlakem. Obvykle se projevuje i šedivou barvou pokožky obličeje.
Při dlouhodobém vystavení působení oxidu olovičitého může dojít k nahromadění olovnatých sloučenin v těle a časem se mohou vyvinout podobné příznaky jako při akutní otravě. Jinak se chronická otrava projevuje neklidem, zvýšenou dráždivostí, poruchami zraku, zvýšeným krevním tlakem. Obvykle se projevuje i šedivou barvou pokožky obličeje.
Řádek 101: Řádek 114:
Osoby s poruchami ledvin, nervového systému nebo s kožními chorobami bývají k působení této látky na jejich organismus mnohem citlivější.
Osoby s poruchami ledvin, nervového systému nebo s kožními chorobami bývají k působení této látky na jejich organismus mnohem citlivější.


U laboratorních zvířat byla zjištěna [[karcinogen]]icita oxidu olovičitého; u lidí nebyla s jistotou prokázána. Prokázana byla také [[teratogen]]icita a podobně jako u jiných sloučenin olova může při chronických otravách docházet k poruchám reprodukčních schopností vedoucích až ke sterilitě.
U laboratorních zvířat byla zjištěna [[karcinogen]]icita oxidu olovičitého; u lidí nebyla s jistotou prokázána. Prokázána byla také [[teratogen]]icita a podobně jako u jiných sloučenin olova může při chronických otravách docházet k poruchám reprodukčních schopností vedoucích až ke sterilitě.


== Ekologické účinky ==
== Ekologické účinky ==
Vzhledem k nepatrné, ale přesto existující rozpustnosti oxidu olovičitého ve vodě, je ve větším množství nebezpečný pro vodní organismy, v nichž se může hromadit a tak vnášet olovo do potravního řetězce.


== Reference ==
Vzhledem k nepatrné, ale přesto exitující rozpustnosti oxidu olovičitého ve vodě, je ve větším množství nebezpečný pro vodní organismy, v nichž se může hromadit a tak vnášet olovo do potravního řetězce.
<references />

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}


{{Oxidy IV.}}
{{Oxidy IV.}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Chemie}}


[[Kategorie:Oxidy|Olovičitý]]
[[Kategorie:Oxidy|Olovičitý]]
[[Kategorie:Olovičité sloučeniny]]
[[Kategorie:Olovičité sloučeniny]]

[[ar:أكسيد الرصاص الرباعي]]
[[bg:Оловен диоксид]]
[[de:Blei(IV)-oxid]]
[[en:Lead dioxide]]
[[fi:Lyijydioksidi]]
[[fr:Dioxyde de plomb]]
[[hu:Ólom-dioxid]]
[[it:Diossido di piombo]]
[[ja:二酸化鉛]]
[[nl:Lood(IV)oxide]]
[[pl:Tlenek ołowiu(IV)]]
[[ru:Диоксид свинца]]
[[zh:二氧化鉛]]

Aktuální verze z 26. 11. 2022, 13:35

Oxid olovičitý
Vzhled oxidu olovičitého
Vzhled oxidu olovičitého
Obecné
Systematický názevOxid olovičitý
Anglický názevLead dioxide
Německý názevBlei(IV)-oxid
Sumární vzorecPbO2
Vzhledhnědočervený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1309-60-0
UN kód1872
Číslo RTECSOGO700000
Vlastnosti
Molární hmotnost239,2 g/mol
Teplota tánírozklad
Teplota změny krystalové modifikace290 °C (β → α)
Hustota9,375 g/cm³ (β)
9,67 g/cm³ (α)
Index lomunDa=2,229
nDc=2,3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Relativní permitivita εr26,0
Měrná magnetická susceptibilita−2,51×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
čtverečná (β)
Hrana krystalové mřížkymodifikace α
a= 497 pm
b= 594 pm
c= 544 pm
modifikace β
a= 494,2 pm
c= 336,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−277 kJ/mol
Standardní molární entropie S°68,6 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−217,4 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,270 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR61, R20/22, R33, R62, R50/53
S-větyS53, S45, S60, S61
NFPA 704
0
3
1
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid olovičitý je tmavě hnědá krystalická nebo amorfní látka. Krystalická forma má tetragonální strukturu rutilového typu. V přírodě se velmi vzácně vyskytuje jako minerál plattnerit. Vzhledem k vysokému oxidačnímu stupni atomu olova je mimořádně silným okysličovadlem. I když je ve vodě jen málo rozpustný, je jedovatý.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Oxid olovičitý se obvykle připravuje z oxidu olovnato-olovičitého, ze kterého se dvojmocné olovo odstraní rozpouštěním ve formě dusičnanu olovnatého zředěnou kyselinou dusičnou a v reakční směsi zůstává prakticky nerozpustný oxid olovičitý v amorfní podobě

Pb3O4 + 4 HNO3 → PbO2 + 2 Pb(NO3)2 + 2 H2O.

Jinou možností je oxidace oxidu olovnatého působením chlornanu v silně alkalickém prostředí, např.

PbO + KClO → PbO2 + KCl.

Tavením směsi oxidu olovnatého s hydroxidem alkalického kovu (např. s hydroxidem sodným) vzniká nejprve příslušný olovnatan

PbO + 2 NaOH → Na2PbO2 + H2O,

který se okamžitě oxiduje vzdušným kyslíkem až na olovičitan

2 Na2PbO2 + O2 → 2 Na2PbO3.

Po rozpuštění ve vodě se mírným okyselením (např. velmi zředěnou kyselinou sírovou) uvolní nestálá kyselina olovičitá H2PbO3, resp. H4PbO4, jež se okamžitě rozpadá na vodu a oxid olovičitý

Na2PbO3 + H2SO4 → Na2SO4 + PbO2 + H2O.

Chemické vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Zahřátím na teplotu kolem 290 °C se rozkládá na oxid olovnatý a kyslík

2 PbO2 → 2 PbO + O2.

S koncentrovanými kyselinami poskytuje olovnaté soli a kyslík

2 PbO2 + 2 H2SO4 → 2 PbSO4 + 2 H2O + O2.

Se studenou kyselinou chlorovodíkovou poskytuje chlorid olovičitý

PbO2 + 4 HCl → PbCl4 + 2 H2O,

zatímco za tepla vzniká chlorid olovnatý a část chlorovodíku se oxiduje na volný chlor

PbO2 + 4 HCl → PbCl2 + Cl2+ 2 H2O.

S oxidem siřičitým reaguje exotermicky za vzniku síranu olovnatého

PbO2 + SO2 → PbSO4,

stejně tak oxiduje i elementární siru

4 PbO2 + S → 3 PbO + PbSO4

za vzniku značného množství tepla (proto se přidává spolu se sírou do hlaviček zápalek).

Se silnými zásadami, například hydroxidem draselným, vytváří komplexní soli

PbO2 + 2 KOH + 2 H2O → K2[Pb(OH)6],

v tomto případě hexahydroxoolovičitan draselný. Olovičitany jsou ve vodném roztoku nestálé a snadno se hydrolyzují zpět na hydroxid a kyselinu olovičitou, respektive oxid olovičitý.

Oxid olovičitý je tak silným oxidačním činidlem, zejména v kyselém prostředí, že například převádí dvojmocný mangan na sedmimocný; tak například za přítomnosti kyseliny dusičné z dusičnanu manganatého vzniká působením oxidu olovičitého kyselina manganistá

2 Mn(NO3)2 + 5 PbO2 + 6 HNO3 → 5 Pb(NO3)2 +2 HMnO4 + 2 H2O.

Významná elektrochemická reakce, v níž hraje nejdůležitější roli oxid olovičitý, probíhá při vybíjení a nabíjení olověného akumulátoru. Tuto reakci lze sumárně zapsat takto:

Pb + PbO2 + 2 H2SO4 ↔ 2 PbSO4 + 2 H2O.

Při vybíjení akumulátoru probíhá tato rovnice směrem doprava, při nabíjení směrem doleva (podrobnosti viz heslo olověný akumulátor).

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Používá se v chemickém a barvářském průmyslu a také při výrobě zápalek a pyrotechniky. Větší množství tohoto oxidu se používá jako vytvrzovací činidlo pro sulfidové polymery.

Fyziologické působení

[editovat | editovat zdroj]

Při vdechnutí oxid olovičitý dráždí průdušky a plíce a v případě silného zasažení člověk pociťuje kovovou pachuť na sliznicích úst, bolesti na prsou a v krajině břišní. Při požití ústy dochází k otravám díky jeho rozpustnosti v kyselině solné, obsažené v žaludečních šťávách. Otrava se projevuje bolestmi a křečemi v žaludku, spojenými s nevolností až zvracením a bolestí hlavy. Akutní otrava vede k pocitu svalové ochablosti, úplné ztrátě apetitu, případně ke ztrátě vědomí a při velmi vysokých koncentrací olova v krevním oběhu až ke kómatu a případně i ke smrti. Na pokožce může vyvolat místní spáleniny.

Při dlouhodobém vystavení působení oxidu olovičitého může dojít k nahromadění olovnatých sloučenin v těle a časem se mohou vyvinout podobné příznaky jako při akutní otravě. Jinak se chronická otrava projevuje neklidem, zvýšenou dráždivostí, poruchami zraku, zvýšeným krevním tlakem. Obvykle se projevuje i šedivou barvou pokožky obličeje.

Osoby s poruchami ledvin, nervového systému nebo s kožními chorobami bývají k působení této látky na jejich organismus mnohem citlivější.

U laboratorních zvířat byla zjištěna karcinogenicita oxidu olovičitého; u lidí nebyla s jistotou prokázána. Prokázána byla také teratogenicita a podobně jako u jiných sloučenin olova může při chronických otravách docházet k poruchám reprodukčních schopností vedoucích až ke sterilitě.

Ekologické účinky

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k nepatrné, ale přesto existující rozpustnosti oxidu olovičitého ve vodě, je ve větším množství nebezpečný pro vodní organismy, v nichž se může hromadit a tak vnášet olovo do potravního řetězce.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Lead dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Oxid americičitý (AmO2) • Oxid uhličitý (CO2) • Oxid ceričitý (CeO2) • Oxid chloričitý (ClO2) • Oxid chromičitý (CrO2) • Oxid dusičitý (NO2) • Oxid germaničitý (GeO2) • Oxid hafničitý (HfO2) • Oxid neptuničitý (NpO2) • Oxid olovičitý (PbO2) • Oxid manganičitý (MnO2) • Oxid molybdeničitý (MoO2) • Oxid osmičitý (OsO2) • Oxid platiničitý (PtO2) • Oxid plutoničitý (PuO2) • Oxid protaktiničitý (PaO2) • Oxid rheničitý (ReO2) • Oxid rutheničitý (RuO2) • Oxid seleničitý (SeO2) • Oxid křemičitý (SiO2) • Oxid siřičitý (SO2) • Oxid telluričitý (TeO2) • Oxid thoričitý (ThO2) • Oxid cíničitý (SnO2) • Oxid titaničitý (TiO2) • Oxid wolframičitý (WO2) • Oxid uraničitý (UO2) • Oxid vanadičitý (VO2) • Oxid zirkoničitý (ZrO2)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_olovičitý&oldid=22024397“