Přeskočit na obsah

Giovanni Gabrieli: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy
Mejsnar (diskuse | příspěvky)
m typo, reorganizace textu, doplnění
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - umělec}}
[[Soubor: Giovanni Gabrieli.jpg|thumb|upright=1.0|Giovanni Gabrieli (kolem 1600, Drážďany)]]
'''Giovanni Gabrieli''' [''džovanny gabrieli''] ([[1557]] [[Benátky]] - [[12. srpen|12. srpna]] [[1612]] tamtéž) byl významný italský skladatel a varhaník, představitel Benátské školy na přechodu od [[renesance]] k [[baroko|baroku]].
'''Giovanni Gabrieli''' [''džovany gabrieli''] ([[1557]] [[Benátky]] [[12. srpen|12. srpna]] [[1612]] tamtéž) byl italský skladatel a varhaník, představitel Benátské školy na stylovém přechodu od [[renesance]] k [[baroko|baroku]].


== Život a působení ==
== Život a působení ==
Narodil se v Benátkách, kam se jeho otec krátce předtím přistěhoval. Měl čtyři sourozence. Studoval u svého strýce [[Andrea Gabrieli|Andrey Gabrieliho]], skladatele a varhaníka v [[Basilika svatého Marka|basilice svatého Marka]], a později v [[Mnichov]]ě u [[Orlando di Lasso|Orlanda di Lasso]], který ho silně ovlivnil. Po návratu do Benátek se roku 1584 stal varhaníkem a po smrti svého strýce 1588 i skladatelem basiliky San Marco, nejslavnějšího benátského kostela, kde se hudba velmi pěstovala. Později se stal i varhaníkem a skladatelem kostela San Rocco.
Narodil se v Benátkách, kam se jeho otec Piero di Fais, později zvaný Gabrieli, krátce předtím přistěhoval. Měl čtyři sourozence. Studoval u svého strýce [[Andrea Gabrieli|Andrey Gabrieliho]], skladatele a varhaníka v benátské [[Bazilika svatého Marka|bazilice svatého Marka]], nejslavnějšího benátského kostela, kde se hudba velmi pěstovala, a později na [[mnichov]]ském dvoře [[Albrecht V. Bavorský|Albrechta V.]] u skladatele [[Orlando di Lasso|Orlanda di Lasso]], který ho silně ovlivnil. Po návratu do Benátek se roku 1584 stal varhaníkem baziliky svatého Marka na místě uvolněném po odchodu [[Claudio Merulo|Claudia Merula]] do [[Parma|Parmy]]. Po smrti svého strýce v roce 1588 převzal i místo skladatele. Téhož roku 13. února převzal i varhanický post v [[Scuola Grande di San Rocco|kostele svatého Rocha]] (San Rocco).


Zpočátku vydával své skladby společně se skladbami svého strýce a když roku 1597 vydal své ''Sacrae symphoniae'', rázem se proslavil a skladatelé hlavně z Německa za ním jezdili do Benátek - mezi nejznámějšími byli [[Heinrich Schütz]] a [[Michael Praetorius]]. Od roku 1606 ho trápila choroba, na niž 1612 zemřel. Je pochován v kostele ''Santo Stefano''.
Zpočátku vydával své skladby společně se skladbami svého strýce a když roku 1597 vydal první část sbírky ''Sacrae Symphoniae'' (''Posvátné symfonie'') obsahující vokální a instrumentální skladby pro šest až šestnáct hlasů, rázem se proslavil a skladatelé hlavně z Německa za ním jezdili do Benátek mezi nejznámějšími byli [[Heinrich Schütz]] a [[Michael Praetorius]]. Od roku 1606 ho trápila choroba, na niž 1612 zemřel. Je pochován v kostele ''Santo Stefano''.


== Hudba ==
== Hudba ==
Gabrieli se věnoval hlavně duchovní hudbě, instrumentální i vokální. Jeho tvorba je ovlivněna architekturou basiliky San Marco, kde je několik chórů ([[vícesborovost]]), na něž mohl rozmístit hudebníky i zpěváky. Jeho skladby mají obvykle velmi mnoho hlasů, které se různě střídají a odpovídají si, jako kdyby se střetávaly; odtud se odvozuje název ''concerto''. Gabrieli byl jeden z prvních, kdo začal ve svých skladbách vyznačovat dynamiku, a používal také [[basso continuo]].
Gabrieli se věnoval hlavně duchovní hudbě, instrumentální i vokální. Jeho tvorba je ovlivněna architekturou basiliky San Marco, kde je několik chórů ([[vícesborovost]]), na něž mohl rozmístit hudebníky i zpěváky. Jeho skladby mají obvykle velmi mnoho hlasů, které se různě střídají a odpovídají si, jako kdyby se střetávaly; odtud se odvozuje název ''concerto''. Gabrieli byl jeden z prvních, kdo začal ve svých skladbách vyznačovat dynamiku, a používal také [[basso continuo]].

Za jeho života mu vyšlo velmi málo děl, především zmiňovaná první část sbírky ''Sacrae Symphoniae''. U děl vydaných po jeho smrti v roce 1612 – druhý díl ''Sacrae Symphoniae'' obsahující skladby pro šest až devatenáct hlasů, tří až dvaadvacetihlasé ''Canzoni et Sonate'' a ''Reliquae Sacrorum Concentum'' – lze spatřovat stylovou změnu raně barokního hudebního myšlení.<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Bukofzer | jméno1 = Manfred | odkaz_na_autora1 = Manfred Bukofzer | titul = Hudba v období baroka | vydavatel = OPUS | místo = Bratislava | rok = 1986 | počet_stran = 677 | kapitola = Raný barok v Taliansku | strany = 41 | jazyk = slovensky | překladatelé = PhDr. Jana Juráňová}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Commonscat}}
<references />
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Gabrieli Giovanni. Sv. 9, str. 812.
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Gabrieli Giovanni. Sv. 9, str. 812.

=== Související články ===
* [[Benátská republika]]
* [[Claudio Monteverdi]]
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jn20000601678}}
* {{NK ČR|jn20000601678}}
* {{IMSLP|id=Gabrieli,_Giovanni|cname=Giovanni Gabrieliho}}
* {{IMSLP|id=Gabrieli,_Giovanni|cname=Giovanni Gabrieliho}}
* [http://www1.cpdl.org/wiki/index.php/Giovanni_Gabrieli Gabrieliho vokální skladby na ChoralWiki (noty ke stažení)]
* [http://www1.cpdl.org/wiki/index.php/Giovanni_Gabrieli Gabrieliho vokální skladby na ChoralWiki (noty ke stažení)] {{Wayback|url=http://www1.cpdl.org/wiki/index.php/Giovanni_Gabrieli |date=20091228045520 }}
* [http://www.acc.umu.se/~akadkor/early/IVN_Gabrieli_Giovanni.html Nahrávky Umea Akademiska Kör (MP3)]
* [http://www.acc.umu.se/~akadkor/early/IVN_Gabrieli_Giovanni.html Nahrávky Umea Akademiska Kör (MP3)]


{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}
{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Gabrieli, Giovanni}}
{{DEFAULTSORT:Gabrieli, Giovanni}}
[[Kategorie:Italští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Italští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Italští varhaníci]]
[[Kategorie:Italští varhaníci]]
[[Kategorie:Narození 1557]]
[[Kategorie:Narození v roce 1557]]
[[Kategorie:Úmrtí 1612]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1612]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. srpna]]
[[Kategorie:Narození v Benátkách]]

Aktuální verze z 14. 2. 2023, 14:34

Giovanni Gabrieli
Narození1557
Benátky
Úmrtí12. srpna 1612 (ve věku 54–55 let)
Benátky
Místo pohřbeníkostel sv. Štěpána
Povoláníhudební skladatel a varhaník
Významná dílaSonata pian' e forte
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Gabrieli [džovany gabrieli] (1557 Benátky12. srpna 1612 tamtéž) byl italský skladatel a varhaník, představitel Benátské školy na stylovém přechodu od renesance k baroku.

Život a působení

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Benátkách, kam se jeho otec Piero di Fais, později zvaný Gabrieli, krátce předtím přistěhoval. Měl čtyři sourozence. Studoval u svého strýce Andrey Gabrieliho, skladatele a varhaníka v benátské bazilice svatého Marka, nejslavnějšího benátského kostela, kde se hudba velmi pěstovala, a později na mnichovském dvoře Albrechta V. u skladatele Orlanda di Lasso, který ho silně ovlivnil. Po návratu do Benátek se roku 1584 stal varhaníkem baziliky svatého Marka na místě uvolněném po odchodu Claudia Merula do Parmy. Po smrti svého strýce v roce 1588 převzal i místo skladatele. Téhož roku 13. února převzal i varhanický post v kostele svatého Rocha (San Rocco).

Zpočátku vydával své skladby společně se skladbami svého strýce a když roku 1597 vydal první část sbírky Sacrae Symphoniae (Posvátné symfonie) obsahující vokální a instrumentální skladby pro šest až šestnáct hlasů, rázem se proslavil a skladatelé hlavně z Německa za ním jezdili do Benátek – mezi nejznámějšími byli Heinrich Schütz a Michael Praetorius. Od roku 1606 ho trápila choroba, na niž 1612 zemřel. Je pochován v kostele Santo Stefano.

Gabrieli se věnoval hlavně duchovní hudbě, instrumentální i vokální. Jeho tvorba je ovlivněna architekturou basiliky San Marco, kde je několik chórů (vícesborovost), na něž mohl rozmístit hudebníky i zpěváky. Jeho skladby mají obvykle velmi mnoho hlasů, které se různě střídají a odpovídají si, jako kdyby se střetávaly; odtud se odvozuje název concerto. Gabrieli byl jeden z prvních, kdo začal ve svých skladbách vyznačovat dynamiku, a používal také basso continuo.

Za jeho života mu vyšlo velmi málo děl, především zmiňovaná první část sbírky Sacrae Symphoniae. U děl vydaných po jeho smrti v roce 1612 – druhý díl Sacrae Symphoniae obsahující skladby pro šest až devatenáct hlasů, tří až dvaadvacetihlasé Canzoni et Sonate a Reliquae Sacrorum Concentum – lze spatřovat stylovou změnu raně barokního hudebního myšlení.[1]

  1. BUKOFZER, Manfred. Hudba v období baroka. Překlad PhDr. Jana Juráňová. Bratislava: OPUS, 1986. 677 s. Kapitola Raný barok v Taliansku, s. 41. (slovensky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Gabrieli Giovanni. Sv. 9, str. 812.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]