Přeskočit na obsah

Ludvík II. Flanderský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+odkazy
m →Externí odkazy: fix odkazu
 
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - panovník}}
{{Pracuje se}}[[Soubor:Louis II of Flanders-Lodewijk van Male (1330-1384).jpg|thumb|upright|Ludvíkova podoba ''(nákres Antoina de Succy podle portrétu ze 14. století)'']]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
⚫
'''Ludvík II. Flanderský''' ({{vjazyce|fr}} ''Louis de Male'', [[nizozemština|nizozemsky]] ''Lodewijk van Male'', [[25. listopad]]u [[1330]] [[hrad Male]] – [[30. leden|30. ledna]] [[1384]] [[Saint-Omer]])<ref name="Lud-genmitt">[http://www.mittelalter-genealogie.de/dampierre/ludwig_3_von_maele_graf_von_flandern_+_1384.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> byl hrabě z Flander, Rethelu, Nevers, krátce vévoda brabantský a ke konci života také hrabě z Artois a Burgundska. Byl nucen po mnoho let bojovat proti nepokojům ve vlastních zemích.
⚫
{{Příbuzný|otec|[[Ludvík I. Flanderský]]}}
⚫
{{Příbuzný|matka|[[Markéta Burgundská (1382)|Markéta Burgundská]]}}
{{Příbuzný|manželka|[[Markéta Brabantská (1323)|Markéta Brabantská]]}}
{{Příbuzný|syn|Petr}}
{{Příbuzný|syn|Karel}}
{{Příbuzný|dcera|[[Markéta III. Flanderská]]}}
⚫
}}'''Ludvík II. Flanderský''', ({{vjazyce|fr}} ''Louis de Male'', [[nizozemština|nizozemsky]] ''Lodewijk van Male'', [[25. listopadu]] [[1330]] [[hrad Male]] – [[30. ledna]] [[1384]] [[Saint-Omer (Pas-de-Calais)|Saint-Omer]])<ref name="Lud-genmitt">[http://www.mittelalter-genealogie.de/dampierre/ludwig_3_von_maele_graf_von_flandern_+_1384.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> byl hrabě z Flander, Rethelu, Nevers, krátce vévoda brabantský a ke konci života také hrabě z Artois a Burgundska. Byl nucen po mnoho let bojovat proti nepokojům ve vlastních zemích.


== Život ==
== Život ==
[[Soubor:Louis de male.jpg|thumb|upright=0.5|left|Ludvíkův bronzový náhrobek v Lille ''(nákres Antoina de Succy)'']]
[[Soubor:Louis de male.jpg|náhled|upright=0.5|vlevo|Ludvíkův bronzový náhrobek v Lille ''(nákres Antoina de Succy)'']]
Byl jediným synem [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[Ludvík I. Flanderský|Ludvíka I.]] a [[Markéta Burgundská (1382)|Markéty]], dcery krále [[Filip V. Francouzský|Filipa V.]] Část mládí strávil kvůli nepokojům ve Flandrech na francouzském dvoře.
Byl jediným synem [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[Ludvík I. Flanderský|Ludvíka I.]] a [[Markéta Burgundská (1382)|Markéty]], dcery krále [[Filip V. Francouzský|Filipa V.]] Část mládí strávil kvůli nepokojům ve Flandrech na francouzském dvoře.
{{citát|...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie...|''[[Jean Froissart]]''<ref name="Fross13">{{Citace monografie | příjmení = Froissart | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Froissart | titul = Kronika stoleté války | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 229 | poznámka = | isbn =|strany =13}}</ref> }}
{{citát|...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie...|''[[Jean Froissart]]''<ref name="Fross13">{{Citace monografie | příjmení = Froissart | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Froissart | titul = Kronika stoleté války | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 229 | poznámka = | isbn =|strany =13}}</ref>}}
Otec zahynul v létě 1346 v [[bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] a anglický [[Eduard III.|král]] doufal, že se mu podaří za novopečeného šestnáctiletého hraběte provdat svou dceru [[Isabela Anglická (1332)|Isabelu]] a tím chtěl uzavřít anglicko-flanderské spojenectví. Ludvík ovšem nehodlal spojit svůj život s dcerou muže, který mu zabil otce a z dočasného vězení svých proanglicky naladěných pánů uprchl ke dvoru francouzského krále [[Filip VI. Francouzský|Filipa VI.]] Ten nelenil a urychleně jej oženil s [[Markéta Brabantská (1323)|Markétou]], dcerou svého brabantského [[Jan III. Brabantský|spojence]]. Svatba se konala 6. června či 1. července [[1347]] v [[Saint-Quentin]].<ref name="Lud-genmitt"></ref>
Otec zahynul v létě 1346 v [[bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] a anglický [[Eduard III.|král]] doufal, že se mu podaří za novopečeného šestnáctiletého hraběte provdat svou dceru [[Isabela Anglická (1332–1379)|Isabelu]] a tím chtěl uzavřít anglicko-flanderské spojenectví. Ludvík ovšem nehodlal spojit svůj život s dcerou muže, který mu zabil otce a z dočasného vězení svých proanglicky naladěných pánů uprchl ke dvoru francouzského krále [[Filip VI. Francouzský|Filipa VI.]] Ten nelenil a urychleně jej oženil s [[Markéta Brabantská (1323–1368)|Markétou]], dcerou svého brabantského [[Jan III. Brabantský|spojence]]. Svatba se konala 6. června či 1. července [[1347]] v [[Saint-Quentin]].<ref name="Lud-genmitt" />


Roku 1355 zemřel nevěstin otec a Ludvík se zmocnil titulu brabantského vévody. Nebyl však schopen se prosadit proti švagrové [[Johana Brabantská|Johaně]] a po dvou letech bojů roku 1357 uzavřeli oba soupeři mír. Ludvík získal jako odškodnění panství [[Mechelen]] a město [[Antverpy]]. Roku 1369 provdal svou dceru a dědičku za [[Filip II. Burgundský|Filipa]], bratra francouzského [[Karel V. Francouzský|krále]]. O šest let později pomáhal zprostředkovat příměří mezi Anglií a Francií.<ref name="Králíci280">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 280}}</ref>
Roku 1355 zemřel nevěstin otec a Ludvík se zmocnil titulu brabantského vévody. Nebyl však schopen se prosadit proti švagrové [[Johana Brabantská|Johaně]] a po dvou letech bojů roku 1357 uzavřeli oba soupeři mír. Ludvík získal jako odškodnění panství [[Mechelen]] a město [[Antverpy]]. Roku 1369 provdal svou dceru a dědičku za [[Filip II. Burgundský|Filipa]], bratra francouzského [[Karel V. Francouzský|krále]]. O šest let později pomáhal zprostředkovat příměří mezi Anglií a Francií.<ref name="Králíci280">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 280}}</ref>


{{citát|Zpočátku, to je pravda, se hrabě flanderský Vlámů a Gentských moc nestrachoval, představoval si totiž, že nad nimi pomaloučku polehoučku získá vrch... |''Jean Froissart''<ref name="Fross186">''Kronika stoleté války'', str.186</ref> }}
{{citát|Zpočátku, to je pravda, se hrabě flanderský Vlámů a Gentských moc nestrachoval, představoval si totiž, že nad nimi pomaloučku polehoučku získá vrch... |''Jean Froissart''<ref name="Fross186">''Kronika stoleté války'', str.186</ref>}}
Sám hrabě měl mnohaleté potíže ve vlastních zemích. [[Filip z Artevelde]], syn [[Jakub z Artevelde|Jakuba]], který vedl nepokoje i proti Ludvíkovu otci,<ref name="Fross191">''Kronika stoleté války'', str. 191</ref>se postavil do čela probíhající vzpoury, která vzplanula ve Flandrech a rozšířila se po celém Nizozemí. Roku 1379 se hraběti za podpory zetě Filipa podařilo potlačit povstání v [[Gent]]u. V květnu 1282 vzbouřená města Ludvíka porazila v [[bitva u Beverhoutsveldu|bitvě u Beverhoutsveldu]] a vyhnala ze země. Požádal opět o pomoc svého zetě Filipa a ten se společně se svým královským [[Karel VI. Francouzský|synovcem]] definivně vypořádal se vzbouřenci v [[bitva u Roosebeke|bitvě u Roosebeke]]. Následovalo ohromné plenění dobytých měst a Francouzi se tak pomstili za své ponížení u [[bitva u Courtrai|Courtrai]] roku 1302. Do [[Dijon]]u byly odvezeny jako válečná kořist místní hodiny.<ref name="Králíci288">''Francouzští králové v období středověku'' , str. 288</ref>
Sám hrabě měl mnohaleté potíže ve vlastních zemích. [[Filip z Artevelde]], syn [[Jakub z Artevelde|Jakuba]], který vedl nepokoje i proti Ludvíkovu otci,<ref name="Fross191">''Kronika stoleté války'', str. 191</ref>se postavil do čela probíhající vzpoury, která vzplanula ve Flandrech a rozšířila se po celém Nizozemí. Roku 1379 se hraběti za podpory zetě Filipa podařilo potlačit povstání v [[Gent]]u. V květnu 1382 vzbouřená města Ludvíka porazila v [[bitva u Beverhoutsveldu|bitvě u Beverhoutsveldu]] a vyhnala ze země. Požádal opět o pomoc svého zetě Filipa a ten se společně se svým královským [[Karel VI. Francouzský|synovcem]] definivně vypořádal se vzbouřenci v [[bitva u Roosebeke|bitvě u Roosebeke]]. Následovalo ohromné plenění dobytých měst a Francouzi se tak pomstili za své ponížení u [[bitva u Courtrai|Courtrai]] roku 1302. Do [[Dijon]]u byly odvezeny jako válečná kořist i místní hodiny s orlojem.<ref name="Králíci288">''Francouzští králové v období středověku'' , str. 288</ref>


Hrabě Ludvík zemřel na počátku roku 1384 a po okázalém pohřebním ceremoniálu byl uložen k věčnému odpočinku pod v kolegiátním [[kostel svatého Petra (Lille)|kostele svatého Petra]] v [[Lille]]. Po roce 1455 mu nechal pravnuk [[Filip Dobrý]] udělat bronzový náhrobek, jež roku 1602 nakreslil [[Antoine de Succa]]. Dědičkou se stala dcera [[Markéta III. Flanderská|Markéta]].
Hrabě Ludvík zemřel na počátku roku 1384 a po okázalém pohřebním ceremoniálu byl uložen k věčnému odpočinku v kolegiátním [[kostel svatého Petra (Lille)|kostele svatého Petra]] v [[Lille]].{{#tag:ref|Po roce 1455 mu nechal pravnuk [[Filip Dobrý]] udělat bronzový náhrobek, jež roku 1602 nakreslil [[Antoine de Succa]].|group=pozn.}} Dědičkou se stala dcera [[Markéta III. Flanderská|Markéta]].


== Vývod z předků ==
== Vývod z předků ==
{{Předkové5
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|border=1
Řádek 35: Řádek 29:
|3 = [[Markéta Burgundská (1382)|Markéta Burgundská]]
|3 = [[Markéta Burgundská (1382)|Markéta Burgundská]]
|4 = [[Ludvík I. z Nevers]]
|4 = [[Ludvík I. z Nevers]]
|5 = [[Jana z Rethelu]]
|5 = Jana z Rethelu
|6 = [[Filip V. Francouzský]]
|6 = [[Filip V. Francouzský]]
|7 = [[Johana II. Burgundská]]
|7 = [[Johana II. Burgundská]]
|8 = [[Robert III. Flanderský]]
|8 = [[Robert III. Flanderský]]
|9 = [[Jolanda Burgundská]]
|9 = [[Jolanda Burgundská]]
|10 = [[Hugo IV. z Rethelu]]
|10 = Hugo IV. z Rethelu
|11 = Isabela z Grandpré
|11 = Izabela z Grandpré
|12 = [[Filip IV. Francouzský]]
|12 = [[Filip IV. Francouzský]]
|13 = [[Johana I. Navarrská]]
|13 = [[Johana I. Navarrská]]
|14 = [[Ota IV. Burgundský]]
|14 = [[Ota IV. Burgundský]]
|15 = [[Mahaut z Artois]]
|15 = [[Mahaut z Artois]]

|16 = [[Vít z Dampierre]]
|17 = [[Matylda z Béthuné]]
|18 = [[Odo Burgundský]]
|19 = [[Matylda II. z Nevers]]
|20 = Manasses V. z Rethelu
|21 = Alžběta z Écry
|22 = Jindřich V. z Grandpré
|23 = Izabela z Brienne
|24 = [[Filip III. Francouzský]]
|25 = [[Isabela Aragonská (1271)|Isabela Aragonská]]
|26 = [[Jindřich I. Navarrský]]
|27 = [[Blanka z Artois]]
|28 = [[Hugo ze Châlonu (1220-1266)|Hugo ze Châlonu]]
|29 = [[Adéla Meránská]]
|30 = [[Robert II. z Artois]]
|31 = [[Amicie z Courtenay]]
}}
}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==

{{commonscat|Louis II of Flanders}}
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Le Glay Edward: ''Histoire des comtes de Flandre jusqu'à l'avènement de la Maison de Bourgogne'', Comptoir des Imprimeurs-unis, Paris, MDCCCXLIII
* Le Glay Edward: ''Histoire des comtes de Flandre jusqu'à l'avènement de la Maison de Bourgogne'', Comptoir des Imprimeurs-unis, Paris, MDCCCXLIII
* Dumont Georges-Henri: ''Histoire de la Belgique'', Histoire/[[Éditions Le Cri|Le Cri]], Bruxelles 1977, ISBN 2-87106-182-3
* Dumont Georges-Henri: ''Histoire de la Belgique'', Histoire/[[Éditions Le Cri|Le Cri]], Bruxelles 1977, {{ISBN|2-87106-182-3}}
* Douxchamps Cécile et José: ''Nos dynastes médiévaux'', Wepion-Namur 1996, José Douxchamps, éditeur; ISBN 2-9600078-1-6
* Douxchamps Cécile et José: ''Nos dynastes médiévaux'', Wepion-Namur 1996, José Douxchamps, éditeur; {{ISBN|2-9600078-1-6}}
* Platelle Henri et Clauzel Denis: ''Histoire des provinces françaises du Nord, 2. Des principautés à l'empire de Charles Quint (900-1519)'', Westhoek-Editions Éditions des Beffrois, 1989; ISBN 2-87789-004-X
* Platelle Henri et Clauzel Denis: ''Histoire des provinces françaises du Nord, 2. Des principautés à l'empire de Charles Quint (900-1519)'', Westhoek-Editions Éditions des Beffrois, 1989; {{ISBN|2-87789-004-X}}
* Schnerb Bertrand: ''L'Etat bourguignon'', Editions Tempus, 1999.
* Schnerb Bertrand: ''L'Etat bourguignon'', Editions Tempus, 1999.

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{de}} [http://www.mittelalter-genealogie.de/dampierre/ludwig_3_von_maele_graf_von_flandern_+_1384.html www.mittelalter-genealogie.de]
* [http://www.mittelalter-genealogie.de/dampierre/ludwig_3_von_maele_graf_von_flandern_+_1384.html www.mittelalter-genealogie.de] {{de}}

{{Panovník
|jméno=Ludvík II.
|předchůdce=[[Ludvík I. Flanderský|Ludvík I.]]
|nástupce=[[Markéta III. Flanderská|Markéta III.]] a [[Filip II. Burgundský|Filip Smělý]]
|kdy=[[1346]]–[[1384]]
|titul=[[Seznam flanderských hrabat|Hrabě z Flander, Nevers a Rethelu]]
|obrázek =Coat of Arms of the Count of Flanders (according to the Gelre Armorial).svg
|obrázek2 =Coat of Arms of the Count of Flanders (according to the Gelre Armorial).svg
|barva=
}}
{{Panovník
|jméno=Ludvík II.
⚫
|předchůdce=[[Markéta Burgundská (1382)|Markéta I.]]
|nástupce=[[Markéta III. Flanderská]] a [[Filip II. Burgundský|Filip Smělý]]
|kdy=[[1382]]–[[1384]]
|titul=[[Seznam hrabat z Artois|Hrabě z Artois a Burgundska]]
|obrázek =
|obrázek2 =
|barva=
}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Francie|Středověk}}
{{Portály|Francie|Středověk}}
{{DEFAULTSORT:Ludvík 02 Flanderský}}


⚫
{{DEFAULTSORT:Ludvík 02 Flanderský}}
⚫
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Dampierrové]]
[[Kategorie:Dampierrové]]
[[Kategorie:Flanderská hrabata]]
[[Kategorie:Flanderská hrabata]]
[[Kategorie:Neverská hrabata]]
[[Kategorie:Hrabata z Nevers]]
[[Kategorie:Rethelská hrabata]]
[[Kategorie:Hrabata z Rethelu]]
[[Kategorie:Brabantští vévodové]]
[[Kategorie:Brabantští vévodové]]
[[Kategorie:Burgundská hrabata]]
[[Kategorie:Burgundská hrabata]]
[[Kategorie:Artoiská hrabata]]
[[Kategorie:Hrabata z Artois]]
[[Kategorie:Pohřbení v kostele svatého Petra v Lille]]
[[Kategorie:Pohřbení v kostele svatého Petra v Lille]]
[[Kategorie:Narození 1330]]
[[Kategorie:Narození 25. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1384]]
[[Kategorie:Narození v roce 1330]]
[[Kategorie:Úmrtí 30. ledna]]

[[Kategorie:Úmrtí v roce 1384]]
[[de:Ludwig II. (Flandern)]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]
[[en:Louis II, Count of Flanders]]
[[es:Luis II de Flandes]]
[[fr:Louis II de Flandre]]
[[he:לואי השני, רוזן פלנדריה]]
[[hu:II. Lajos flamand gróf]]
[[it:Luigi II di Fiandra]]
[[nl:Lodewijk van Male]]
[[pl:Ludwik II de Male]]
[[ru:Людовик II (граф Фландрии)]]
[[sv:Ludvig II av Flandern]]
[[vls:Lodewyk van Male]]

Aktuální verze z 14. 4. 2023, 19:43

Ludvík II. Flanderský
Narození29. listopadu 1330
Male
Úmrtí30. ledna 1384 (ve věku 53 let)
Lille
PohřbenKostel svatého Petra
PotomciMarkéta III. Flanderská, Jeanne bâtarde of Flanders (de Dampierre), Beatrice bâtarde de Flanders, Jean I van Vlaanderen, Seigneur de Drinckam a Louis 'le Frison', Seigneur de Praet et de La Woestine
OtecLudvík I. Flanderský
MatkaMarkéta Burgundská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík II. Flanderský (francouzsky Louis de Male, nizozemsky Lodewijk van Male, 25. listopadu 1330 hrad Male – 30. ledna 1384 Saint-Omer)[1] byl hrabě z Flander, Rethelu, Nevers, krátce vévoda brabantský a ke konci života také hrabě z Artois a Burgundska. Byl nucen po mnoho let bojovat proti nepokojům ve vlastních zemích.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Ludvíkův bronzový náhrobek v Lille (nákres Antoina de Succy)

Byl jediným synem flanderského hraběte Ludvíka I. a Markéty, dcery krále Filipa V. Část mládí strávil kvůli nepokojům ve Flandrech na francouzském dvoře.

„ ...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie... “
— Jean Froissart[2]

Otec zahynul v létě 1346 v bitvě u Kresčaku a anglický král doufal, že se mu podaří za novopečeného šestnáctiletého hraběte provdat svou dceru Isabelu a tím chtěl uzavřít anglicko-flanderské spojenectví. Ludvík ovšem nehodlal spojit svůj život s dcerou muže, který mu zabil otce a z dočasného vězení svých proanglicky naladěných pánů uprchl ke dvoru francouzského krále Filipa VI. Ten nelenil a urychleně jej oženil s Markétou, dcerou svého brabantského spojence. Svatba se konala 6. června či 1. července 1347 v Saint-Quentin.[1]

Roku 1355 zemřel nevěstin otec a Ludvík se zmocnil titulu brabantského vévody. Nebyl však schopen se prosadit proti švagrové Johaně a po dvou letech bojů roku 1357 uzavřeli oba soupeři mír. Ludvík získal jako odškodnění panství Mechelen a město Antverpy. Roku 1369 provdal svou dceru a dědičku za Filipa, bratra francouzského krále. O šest let později pomáhal zprostředkovat příměří mezi Anglií a Francií.[3]

„ Zpočátku, to je pravda, se hrabě flanderský Vlámů a Gentských moc nestrachoval, představoval si totiž, že nad nimi pomaloučku polehoučku získá vrch... “
— Jean Froissart[4]

Sám hrabě měl mnohaleté potíže ve vlastních zemích. Filip z Artevelde, syn Jakuba, který vedl nepokoje i proti Ludvíkovu otci,[5]se postavil do čela probíhající vzpoury, která vzplanula ve Flandrech a rozšířila se po celém Nizozemí. Roku 1379 se hraběti za podpory zetě Filipa podařilo potlačit povstání v Gentu. V květnu 1382 vzbouřená města Ludvíka porazila v bitvě u Beverhoutsveldu a vyhnala ze země. Požádal opět o pomoc svého zetě Filipa a ten se společně se svým královským synovcem definivně vypořádal se vzbouřenci v bitvě u Roosebeke. Následovalo ohromné plenění dobytých měst a Francouzi se tak pomstili za své ponížení u Courtrai roku 1302. Do Dijonu byly odvezeny jako válečná kořist i místní hodiny s orlojem.[6]

Hrabě Ludvík zemřel na počátku roku 1384 a po okázalém pohřebním ceremoniálu byl uložen k věčnému odpočinku v kolegiátním kostele svatého Petra v Lille.[pozn. 1] Dědičkou se stala dcera Markéta.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Vít z Dampierre
 
 
 Robert III. Flanderský
 
 
 
 
 
 
 Matylda z Béthuné
 
 
 Ludvík I. z Nevers
 
 
 
 
 
 
 Odo Burgundský
 
 
 Jolanda Burgundská
 
 
 
 
 
 
 Matylda II. z Nevers
 
 
 Ludvík I. Flanderský
 
 
 
 
 
 
 Manasses V. z Rethelu
 
 
 Hugo IV. z Rethelu
 
 
 
 
 
 
 Alžběta z Écry
 
 
 Jana z Rethelu
 
 
 
 
 
 
 Jindřich V. z Grandpré
 
 
 Izabela z Grandpré
 
 
 
 
 
 
 Izabela z Brienne
 
Ludvík II. Flanderský
 
 
 
 
 
 Filip III. Francouzský
 
 
 Filip IV. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 Isabela Aragonská
 
 
 Filip V. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 Jindřich I. Navarrský
 
 
 Johana I. Navarrská
 
 
 
 
 
 
 Blanka z Artois
 
 
 Markéta Burgundská
 
 
 
 
 
 
 Hugo ze Châlonu
 
 
 Ota IV. Burgundský
 
 
 
 
 
 
 Adéla Meránská
 
 
 Johana II. Burgundská
 
 
 
 
 
 
 Robert II. z Artois
 
 
 Mahaut z Artois
 
 
 
 
 
 
 Amicie z Courtenay
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Po roce 1455 mu nechal pravnuk Filip Dobrý udělat bronzový náhrobek, jež roku 1602 nakreslil Antoine de Succa.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b www.mittelalter-genealogie.de
  2. ↑ FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha: Mladá fronta, 1977. 229 s. S. 13. 
  3. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 280. 
  4. ↑ Kronika stoleté války, str.186
  5. ↑ Kronika stoleté války, str. 191
  6. ↑ Francouzští králové v období středověku , str. 288

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Le Glay Edward: Histoire des comtes de Flandre jusqu'à l'avènement de la Maison de Bourgogne, Comptoir des Imprimeurs-unis, Paris, MDCCCXLIII
  • Dumont Georges-Henri: Histoire de la Belgique, Histoire/Le Cri, Bruxelles 1977, ISBN 2-87106-182-3
  • Douxchamps Cécile et José: Nos dynastes médiévaux, Wepion-Namur 1996, José Douxchamps, éditeur; ISBN 2-9600078-1-6
  • Platelle Henri et Clauzel Denis: Histoire des provinces françaises du Nord, 2. Des principautés à l'empire de Charles Quint (900-1519), Westhoek-Editions Éditions des Beffrois, 1989; ISBN 2-87789-004-X
  • Schnerb Bertrand: L'Etat bourguignon, Editions Tempus, 1999.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvík_II._Flanderský&oldid=22699957“