Přeskočit na obsah

Otto von Guericke: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 80.250.28.109 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Miroslava Fišerová
značka: rychlé vrácení zpět
A.Savin (diskuse | příspěvky)
411 editací
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:


== Život ==
== Život ==
[[Soubor:Otto von Guericke.jpg|náhled|Památník v Magdeburku]]
[[Soubor:Magdeburg asv2022-08 img35 Guerickedenkmal.jpg|náhled|Památník v Magdeburku]]
Otto Gericke pocházel z bohaté měšťanské rodiny. Byl jediným synem a v duchu rodinné tradice se měl stát magistrátním úředníkem. <ref name=":0">{{Citace monografie
Otto Gericke pocházel z bohaté měšťanské rodiny. Byl jediným synem a v duchu rodinné tradice se měl stát magistrátním úředníkem. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| jméno = Milan
Řádek 22: Řádek 22:
Studoval v letech [[1617]] až [[1619]] na univerzitě v [[Lipsko|Lipsku]], později v [[Helmstedt]]u. Potom odešel do [[Jena|Jeny]], kde v letech [[1621]] až [[1623]] studoval právo. Nakonec, v letech [[1623]] a [[1624]] v [[Leiden]]u v [[Nizozemsko|Holandsku]] studoval právo a stavbu [[pevnost (stavba)|pevností]]. Navštěvoval přednášky z matematiky, fyziky a mechaniky. <ref name=":0" />
Studoval v letech [[1617]] až [[1619]] na univerzitě v [[Lipsko|Lipsku]], později v [[Helmstedt]]u. Potom odešel do [[Jena|Jeny]], kde v letech [[1621]] až [[1623]] studoval právo. Nakonec, v letech [[1623]] a [[1624]] v [[Leiden]]u v [[Nizozemsko|Holandsku]] studoval právo a stavbu [[pevnost (stavba)|pevností]]. Navštěvoval přednášky z matematiky, fyziky a mechaniky. <ref name=":0" />


Po ukončení studií rok cestoval po Anglii a Francii. V listopadu [[1625]] se vrátil do Magdeburku. V roce [[1626]] si vzal za manželku dceru radního Margaretu Alemann a stal se úředníkem na [[magistrát]]ě.
Po ukončení studií rok cestoval po Anglii a Francii. V listopadu [[1625]] se vrátil do Magdeburku. V roce [[1626]] si vzal za manželku dceru radního Margaretu Alemann a stal se úředníkem na [[magistrát]]ě.


Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl na čele měšťanů při obraně města proti říšským vojskům, po porážce proto musel utéct. Roku 1631 se Gerricke přidal na stranu Švédů, kteří chtěli Magdeburg osvobodit. <ref name=":0" /> Po podepsání míru se vrátil a jménem města vedl dlouhá a komplikovaná diplomatická jednání, která natolik upevnila postavení Magdeburku, že jej vděční měšťané v roce [[1646]] zvolili starostou města. Přibližně v té době začal výzkumy v oblasti vodních čerpadel a stlačeného vzduchu, které ho později proslavily. <ref name=":0" /> Své pokusy předváděl na veřejnosti, aby je vidělo více lidí.
Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl na čele měšťanů při obraně města proti říšským vojskům, po porážce proto musel utéct. Roku 1631 se Gerricke přidal na stranu Švédů, kteří chtěli Magdeburg osvobodit. <ref name=":0" /> Po podepsání míru se vrátil a jménem města vedl dlouhá a komplikovaná diplomatická jednání, která natolik upevnila postavení Magdeburku, že jej vděční měšťané v roce [[1646]] zvolili starostou města. Přibližně v té době začal výzkumy v oblasti vodních čerpadel a stlačeného vzduchu, které ho později proslavily. <ref name=":0" /> Své pokusy předváděl na veřejnosti, aby je vidělo více lidí.


Starostou byl více než třicet let. V letech 1642 až 1663 se jako zástupce města zúčastnil mnoha diplomatických jednání. Na jednání Říšského sněmu v Řezně v roce 1654 předvedl před císařem [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem III.]] svůj experiment se dvěma polokoulemi, z nichž vyčerpal vzduch a ukázal, že vzduch má váhu, kterou tlačí na zemský povrch. Tímto experimentem s [[Vakuum|vakuem]] byla dokázána existence [[Atmosféra Země|atmosféry Země]]. <ref name=":0" /> Své poznatky Gerrick publikoval poprvé v roce 1657 v příloze k práci profesora [[Caspar Schott|Caspara Schotta]] ''Mechanica hydraulico-pneumatica.'' V roce [[1663]] dokončil rukopis své práce ''Experimenta Nova (ut vocantur) Magdeburgica de Vacuo Spatio'', ale tiskem byl vydán až v roce 1672 v [[Amsterdam]]u.
Starostou byl více než třicet let. V letech 1642 až 1663 se jako zástupce města zúčastnil mnoha diplomatických jednání. Na jednání Říšského sněmu v Řezně v roce 1654 předvedl před císařem [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem III.]] svůj experiment se dvěma polokoulemi, z nichž vyčerpal vzduch a ukázal, že vzduch má váhu, kterou tlačí na zemský povrch. Tímto experimentem s [[Vakuum|vakuem]] byla dokázána existence [[Atmosféra Země|atmosféry Země]]. <ref name=":0" /> Své poznatky Gerrick publikoval poprvé v roce 1657 v příloze k práci profesora [[Caspar Schott|Caspara Schotta]] ''Mechanica hydraulico-pneumatica.'' V roce [[1663]] dokončil rukopis své práce ''Experimenta Nova (ut vocantur) Magdeburgica de Vacuo Spatio'', ale tiskem byl vydán až v roce 1672 v [[Amsterdam]]u.


V roce [[1652]] (sedm let po smrti své první manželky) se znovu oženil, tentokrát s dcerou svého kolegy Štěpána Lentkeho, Dorotheou.
V roce [[1652]] (sedm let po smrti své první manželky) se znovu oženil, tentokrát s dcerou svého kolegy Štěpána Lentkeho, Dorotheou.


V roce 1666 byl povýšen do [[šlechta|šlechtického]] stavu, kdy si zvolil i jméno '''Otto von Guericke'''. V roce [[1676]] odmítl ze zdravotních důvodů znovu kandidovat na funkci starosty. V roce [[1681]] se přestěhoval do [[Hamburk]]u, kde v roce [[1686]] zemřel. Na své přání byl pohřben v rodném městě, avšak během napoleonských válek byl hrob zničen. <ref name=":0" />
V roce 1666 byl povýšen do [[šlechta|šlechtického]] stavu, kdy si zvolil i jméno '''Otto von Guericke'''. V roce [[1676]] odmítl ze zdravotních důvodů znovu kandidovat na funkci starosty. V roce [[1681]] se přestěhoval do [[Hamburk]]u, kde v roce [[1686]] zemřel. Na své přání byl pohřben v rodném městě, avšak během napoleonských válek byl hrob zničen. <ref name=":0" />


Město Magdeburg mu v roce 1907 nechalo vybudovat velký pomník poblíž radnice a v roce 2002 byla odhalena velká socha připomínající experiment s polokoulemi. Univerzita v Magdeburgu nese jméno Otto von Guericka.
Město Magdeburg mu v roce 1907 nechalo vybudovat velký pomník poblíž radnice a v roce 2002 byla odhalena velká socha připomínající experiment s polokoulemi. Univerzita v Magdeburgu nese jméno Otto von Guericka.


== Vědecká práce ==
== Vědecká práce ==
Řádek 49: Řádek 49:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|sk|Otto von Guericke|954407}}
{{Překlad|sk|Otto von Guericke|954407}}
Řádek 65: Řádek 66:
{{DEFAULTSORT:Guericke, Otto von}}
{{DEFAULTSORT:Guericke, Otto von}}
[[Kategorie:Němečtí fyzici]]
[[Kategorie:Němečtí fyzici]]
[[Kategorie:Narození 1602]]
[[Kategorie:Narození v roce 1602]]
[[Kategorie:Úmrtí 1686]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1686]]
[[Kategorie:Narození 30. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 30. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. května]]

Aktuální verze z 7. 9. 2023, 23:36

Otto von Guericke
Narození20.jul. / 30. listopadu 1602greg.
Magdeburk
Úmrtí11.jul. / 21. května 1686greg. (ve věku 83 let)
Hamburk
Místo pohřbeníMagdeburk
Alma materLipská univerzita
Povolánífyzik, vynálezce, politik, právník, inženýr, výrobce nástrojů a vědec
ZaměstnavatelMagdeburk
Funkcestarosta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto von Guericke (výslovnost i původní způsob psaní: Gericke; 20. listopadujul./ 30. listopadu 1602greg., Magdeburg – 11. květnajul./ 21. května 1686greg., Hamburk) byl německý fyzik, politik, vědec a vynálezce, zabývající se fyzikou vakua. Jeho významným vynálezem je vývěva.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Památník v Magdeburku

Otto Gericke pocházel z bohaté měšťanské rodiny. Byl jediným synem a v duchu rodinné tradice se měl stát magistrátním úředníkem. [1]

Studoval v letech 1617 až 1619 na univerzitě v Lipsku, později v Helmstedtu. Potom odešel do Jeny, kde v letech 1621 až 1623 studoval právo. Nakonec, v letech 1623 a 1624 v Leidenu v Holandsku studoval právo a stavbu pevností. Navštěvoval přednášky z matematiky, fyziky a mechaniky. [1]

Po ukončení studií rok cestoval po Anglii a Francii. V listopadu 1625 se vrátil do Magdeburku. V roce 1626 si vzal za manželku dceru radního Margaretu Alemann a stal se úředníkem na magistrátě.

Během třicetileté války byl na čele měšťanů při obraně města proti říšským vojskům, po porážce proto musel utéct. Roku 1631 se Gerricke přidal na stranu Švédů, kteří chtěli Magdeburg osvobodit. [1] Po podepsání míru se vrátil a jménem města vedl dlouhá a komplikovaná diplomatická jednání, která natolik upevnila postavení Magdeburku, že jej vděční měšťané v roce 1646 zvolili starostou města. Přibližně v té době začal výzkumy v oblasti vodních čerpadel a stlačeného vzduchu, které ho později proslavily. [1] Své pokusy předváděl na veřejnosti, aby je vidělo více lidí.

Starostou byl více než třicet let. V letech 1642 až 1663 se jako zástupce města zúčastnil mnoha diplomatických jednání. Na jednání Říšského sněmu v Řezně v roce 1654 předvedl před císařem Ferdinandem III. svůj experiment se dvěma polokoulemi, z nichž vyčerpal vzduch a ukázal, že vzduch má váhu, kterou tlačí na zemský povrch. Tímto experimentem s vakuem byla dokázána existence atmosféry Země. [1] Své poznatky Gerrick publikoval poprvé v roce 1657 v příloze k práci profesora Caspara Schotta Mechanica hydraulico-pneumatica. V roce 1663 dokončil rukopis své práce Experimenta Nova (ut vocantur) Magdeburgica de Vacuo Spatio, ale tiskem byl vydán až v roce 1672 v Amsterdamu.

V roce 1652 (sedm let po smrti své první manželky) se znovu oženil, tentokrát s dcerou svého kolegy Štěpána Lentkeho, Dorotheou.

V roce 1666 byl povýšen do šlechtického stavu, kdy si zvolil i jméno Otto von Guericke. V roce 1676 odmítl ze zdravotních důvodů znovu kandidovat na funkci starosty. V roce 1681 se přestěhoval do Hamburku, kde v roce 1686 zemřel. Na své přání byl pohřben v rodném městě, avšak během napoleonských válek byl hrob zničen. [1]

Město Magdeburg mu v roce 1907 nechalo vybudovat velký pomník poblíž radnice a v roce 2002 byla odhalena velká socha připomínající experiment s polokoulemi. Univerzita v Magdeburgu nese jméno Otto von Guericka.

Vědecká práce

[editovat | editovat zdroj]
Rytina Guerickova pokusu s polokoulemi

Při svých pokusech zjistil, že při kování se dlouhé železné předměty mohou za určitých podmínek zmagnetizovat. Zkonstruoval první přístroj na získávání elektrických nábojů – byla to koule ze síry, která se při otáčení třela rukou. Sestrojil i vzdušný teploměr a objevil vodní barometr. Pozoroval dokonce i souvislost mezi údaji těchto jednoduchých přístrojů a změnami počasí.[1] [2]

Podrobnější informace naleznete v článku Magdeburské polokoule.

Největší význam měly však jeho výzkumy prázdného prostoru vacua spatio a zdůvodnění vakuové technologie. Objevil a zkonstruoval zařízení (vývěvu) na odčerpávání vzduchu z uzavřených nádob. Pozoroval, že vzduch je potřebný k hoření i pro šíření zvuku. V té době vzbudily největší ohlas jeho tzv. magdeburské pokusy. Spojil dvě kovové polokoule a odčerpal z nich vzduch. Osm párů koní je nedokázalo od sebe odtrhnout. Když však vpustil dovnitř kohoutem vzduch, koule se oddělily bez použití síly. Tyto pokusy vyvrátily Aristotelovo tvrzení, že příroda nesnáší prázdnotu, které bylo dogmatem. Ačkoliv možnost existence vakua – prázdného prostoru – byla zdánlivě mnohokrát vyvrácena v různých filosofických traktátech a scholastických disputacích, Guerickovy pokusy otevřely vědcům oči a umožnily zavrhnout Aristotelovy představy o prostoru a povšimnout si antické atomistické koncepce, ve které byla prázdnota přímo vyžadována pro pohyb hmotných atomů.

Guericke nebyl jen šikovným experimentátorem, ale byl i originálním myslitelem. Svými představami o pokusy a zkušenostmi jako jediným kritériem pravdivosti teorie se zařadil mezi přední představitele vědeckého proudu v Evropě sedmnáctého století, kteří kladli základy experimentálních věd.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto von Guericke na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g CODR, Milan; HOUDEK, František. Přemožitelé času sv. 12. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Otto von Guericke, s. 67-. 
  2. ↑ Otto von Guericke | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otto_von_Guericke&oldid=23134407“