Pausaniás (král Sparty): Porovnání verzí

Pausaniás
Pausaniás
Narození	Sparta
Úmrtí	385 př. n. l.; Tegea
Povolání	panovník
Děti	Kleombrotos I.; Agésipolis I.
Rodiče	Pleistoanax
Příbuzní	Aristodemus (sourozenec); Kleomenés II. a Agésipolis II. (vnoučata)
Funkce	spartský král (445–395 př. n. l.)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 19. 9. 2023, 12:48

Pausaniás (starořecky Παυσάνιας) byl král Sparty od roku 409 př. n. l. do roku 394 př. n. l. Patřil do královské rodiny Agiovců.

Otcem Pausania byl Pleistoanax z rodu Agiovců (starořecky Δυναστεία Αγιαδών). Vládl spolu s Agidem II. pocházejícím z rodu Eurypontovců (starořecky Δυναστεία Ευρυποντιδών) od roku 409 př. n. l. do roku 398 př. n. l. a pak s jeho bratrem Agésilaem II. od roku 398 př. n. l. do roku 394 př. n. l.

Pausaniás vládl v době historických událostí pro Spartu se zpočátku vyvíjejících příznivě, ale na konci jeho vlády Sparta zaznamenala mocenský úpadek. V roce 404 př. n. l. skončila dlouhá peloponéská válka trvající sedmadvacet let, kdy spartský vojevůdce Lysandros od moře a král Pausaniás na pevnině obklíčili Athény a donutili tento městský stát kapitulovat. Lysandros přijal aténské posly a oznámil jim rozkaz srovnat se zemí aténské vnější opevnění a hradby přístavu Pireus. Aténské loďstvo s výjimkou dvanácti lodí dostala Sparta a Athény musely změnit ústavu, aby podle slov Sparťanů nevládl dav, ale nejlepší muži. Athéňané na to zvolili třicet vybraných občanů a ti vešli do dějin jako vláda třiceti tyranů. Vyvolali všeobecný odpor ve kterém se znovu k moci dostali demokraté. Lysandros na to dorazil s vojskem do Atén, aby jim vnutil svou vůli na obnovení vlády tyranů. Dle nařízení eforů o vlastní vládě měl rozhodnout athénský lid. Sparta aby přinutila Lysandra respektovat rozkaz vyslala proti němu vojsko v čele s králem Pausaniem. Lysadros musel načas opustit politickou scénu.

V roce 404 př. n. l. zemřel v Perské říši Dareios II. a jeho synové Artaxerxes a Kýros se dostali do sporu o trůn. V tomto sporu se Sparťané přidali na Kýrovu stranu. Byzantský harmastés Klearchos najal 13 000 žoldnéřů z nichž většinu tvořili Sparťané. K rozhodující bitvě došlo v roce 401 př. n. l. u Kunax a Kýros v ní padl. Spartský zásah do boje o perský trůn měl dalekosáhlé následky, neboť vítězný Artaxerxes II. se za něj pomstil válkou která trvala od roku 399 př. n. l. do roku 394 př. n. l. a skončila námořní bitvou u Knidu, kde Sparta ztratila nejen své loďstvo ale i hegemonii na Egejském moři. Oslabení Sparty využili Thébané a později i její tradiční nepřátelé Megařané a Korinťané a tak v roce 395 př. n. l. vypukla tzv. korintská válka. Tažení proti Thébám vedl opět Lysandros, který v bitvě u Haliartu padl. Lysandros zaútočil svévolně, nepočkal na posily vojska krále Pausania a to se mu stalo osudným. Bitva tedy skončila neúspěchem a to byl důvod, že se ve Spartě eforové rozhodli Pausania i přes jeho nepřítomnosti odsoudit. Pausaniás se už domů nevrátil a svůj život dožil v exilu. Útočiště našel v Tegei a nějaký čas žil i v Perské říši. Zemřel kolem roku 380 př. n. l.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pausanias (kráľ Sparty) na slovenské Wikipedii.

↑ Vladislav Petrovič Buzeskul: Павзаний. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXIIa.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pausaniás na Wikimedia Commons

Literatura

Thúkydidés, Dějiny peloponéské války
Xenofón, Hellénika
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Grécky zázrak. [s.l.]: Perfekt, 2002. ISBN 80-8046-103-1. (slovensky)

[b08f137058eef7e2f2ec161ad2e2b854f9d09d45-1] Vladislav Petrovič Buzeskul: Павзаний. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXIIa.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba}}
-'''Pausanias''' ({{Vjazyce|grc }} {{Cizojazyčně|grc|Παυσάνιας}}{{#if:|,'' {{{3}}}''}}) byl král [[Sparta|Sparty]] od roku 409 před Kr. do roku 394 před Kr. Patřil do královské rodiny [[Agiovci|Agiovců]].
+'''Pausaniás''' ({{Vjazyce2|grc|Παυσάνιας}}) byl král [[Sparta|Sparty]] od roku [[409 př. n. l.]] do roku [[394 př. n. l.]] Patřil do královské rodiny [[Agiovci|Agiovců]].
-Otcem Pausania byl [[Pleistoanax]] z rodu Agiovců ({{Vjazyce|grc }} {{Cizojazyčně|grc|Δυναστεία Αγιαδών}}{{#if:|,'' {{{3}}}''}}). Vládl spolu s [[Agis II.|Agidem II.]] Pocházejícího z rodu Eurypontovců ({{Vjazyce|grc }} {{Cizojazyčně|grc|Δυναστεία Ευρυποντιδών}}{{#if:|,'' {{{3}}}''}}) od roku [[409 př. n. l.|409 před Kr.]] Do roku [[398 př. n. l.|398 před Kr.]] A pak s jeho bratrem [[Agésilaos II.|Agésilaem II.]] Od roku [[398 př. n. l.|398 před Kr.]] Do roku [[394 př. n. l.|394 před Kr.]]
+Otcem Pausania byl [[Pleistoanax]] z rodu Agiovců ({{Vjazyce2|grc|Δυναστεία Αγιαδών}}). Vládl spolu s [[Agis II.|Agidem II.]] pocházejícím z rodu Eurypontovců ({{Vjazyce2|grc|Δυναστεία Ευρυποντιδών}}) od roku 409 př. n. l. do roku 398 př. n. l. a pak s jeho bratrem [[Agésilaos II.|Agésilaem II.]] od roku 398 př. n. l. do roku 394 př. n. l.
-Pausanias vládl v době historických událostí pro Spartu se zpočátku vyvíjejících příznivě, ale na konci jeho vlády Sparta zaznamenala mocenský úpadek. V roce 404 před Kr. skončila dlouhá peloponéská válka trvající sedmadvacet let, kdy spartský vojevůdce [[Lysandros]] od moře a král Pausanias na pevnině obklíčili [[Athény|Atény]] a donutili tento městský stát kapitulovat. Lysandros přijal aténských posly a oznámil jim rozkaz srovnat se zemí aténské vnější opevnění a hradby přístavu [[Pireus]]. Aténské loďstvo s výjimkou dvanácti lodí dostala Sparta a Athény museli změnit ústavu, aby podle slov Sparťanů nevládl dav, ale nejlepší muži. Athéňané na to zvolili třicet vybraných občanů a ti vešli do dějin jako vláda třiceti tyranů. Vyvolaly všeobecný odpor ve kterém se znovu k moci dostali demokraté. Lysandros na to dorazil s vojskem do Atén, aby jim vnutil svou vůli na obnovení vlády tyranů. Dle nařízení [[Efor|Eforie]] o vlastní vládě měl rozhodnout athénský lid. Sparta aby přinutila Lysandra respektovat rozkaz vyslala proti němu vojsko v čele s králem Pausaniom. Lysadros musel načas opustit politickou scénu.
+Pausaniás vládl v době historických událostí pro Spartu se zpočátku vyvíjejících příznivě, ale na konci jeho vlády Sparta zaznamenala mocenský úpadek. V roce 404 př. n. l. skončila dlouhá [[peloponéská válka]] trvající sedmadvacet let, kdy spartský vojevůdce [[Lysandros]] od moře a král Pausaniás na pevnině obklíčili [[Athény]] a donutili tento městský stát kapitulovat. Lysandros přijal aténské posly a oznámil jim rozkaz srovnat se zemí aténské vnější opevnění a hradby přístavu [[Pireus]]. Aténské loďstvo s výjimkou dvanácti lodí dostala Sparta a Athény musely změnit ústavu, aby podle slov Sparťanů nevládl dav, ale nejlepší muži. Athéňané na to zvolili třicet vybraných občanů a ti vešli do dějin jako vláda [[třicet tyranů|třiceti tyranů]]. Vyvolali všeobecný odpor ve kterém se znovu k moci dostali demokraté. Lysandros na to dorazil s vojskem do Atén, aby jim vnutil svou vůli na obnovení vlády tyranů. Dle nařízení [[efor]]ů o vlastní vládě měl rozhodnout athénský lid. Sparta aby přinutila Lysandra respektovat rozkaz vyslala proti němu vojsko v čele s králem Pausaniem. Lysadros musel načas opustit politickou scénu.
-V roce 404 před Kr. zemřel v [[Perská říše|Perské říši]] [[Dareios II.]] A jeho synové [[Artaxerxés II.|Artaxerxes]] a [[Kýros Mladší|Kýros]] se dostali do sporu o trůn. V tomto sporu se Sparťané přidali na Kýrovu stranu. Byzantský harmastés [[Klearchos (Sparta)|Klearchos]] najal 13 000 žoldnéřů z nichž většinu tvořili Sparťané. K rozhodující bitvě došlo v roce 401 před Kr. při Kúnaxách a Kýros v ní padl. Spartský zásah o perský trůn měl dalekosáhlé následky, neboť vítězný Artaxerxes II. se za něj pomstil válkou která trvala od roku 399 před Kr. do roku 394 před Kr. a skončila námořní bitvou u Knide, kde Sparta ztratila nejen své loďstvo ale i hegemonii na [[Egejské moře|Egejském moři]]. Oslabení Sparty využili Tébania a později i její tradiční nepřátelé Megarčania a Korinťané a tak v roce 395 před Kr. vypukla tzv. Blázni válka. Tažení proti [[Théby|Thébám]] vedl opět Lysandros, který v bitvě u Haliarte padl. Lysandros zaútočil svévolně, nepočkal na posily vojska krále Pausania a to se mu stalo osudným. Bitva se tedy skončila neúspěchem a to byl důvod, že se ve Spartě Eforie rozhodli Pausania i přes jeho nepřítomnosti odsoudit. Pausanias se už domů nevrátil a svůj život dožil v exilu. Útočiště našel v [[Tegea|Tegei]] a nějaký čas žil iv Perské říši. Zemřel kolem roku 380 před Kr.
+V roce 404 př. n. l. zemřel v [[Perská říše|Perské říši]] [[Dareios II.]] a jeho synové [[Artaxerxés II.|Artaxerxes]] a [[Kýros Mladší|Kýros]] se dostali do sporu o trůn. V tomto sporu se Sparťané přidali na Kýrovu stranu. Byzantský harmastés [[Klearchos (Sparta)|Klearchos]] najal 13 000 žoldnéřů z nichž většinu tvořili Sparťané. K [[Bitva u Kunax|rozhodující bitvě]] došlo v roce 401 př. n. l. u Kunax a Kýros v ní padl. Spartský zásah do boje o perský trůn měl dalekosáhlé následky, neboť vítězný Artaxerxes II. se za něj pomstil válkou která trvala od roku 399 př. n. l. do roku 394 př. n. l. a skončila námořní [[bitva u Knidu|bitvou u Knidu]], kde Sparta ztratila nejen své loďstvo ale i hegemonii na [[Egejské moře|Egejském moři]]. Oslabení Sparty využili Thébané a později i její tradiční nepřátelé [[Megara|Megařané]] a [[Korint|Korinťané]] a tak v roce 395 př. n. l. vypukla tzv. [[korintská válka]]. Tažení proti [[Théby|Thébám]] vedl opět Lysandros, který v [[bitva u Haliartu|bitvě u Haliartu]] padl. Lysandros zaútočil svévolně, nepočkal na posily vojska krále Pausania a to se mu stalo osudným. Bitva tedy skončila neúspěchem a to byl důvod, že se ve Spartě eforové rozhodli Pausania i přes jeho nepřítomnosti odsoudit. Pausaniás se už domů nevrátil a svůj život dožil v exilu. Útočiště našel v [[Tegea|Tegei]] a nějaký čas žil i v Perské říši. Zemřel kolem roku 380 př. n. l.
-== Zdroje ==
+== Reference ==
-* [[Thúkydidés|Thukydides]], ''Dějiny peloponéské války''
-* [[Xenofón]], ''Hellénika''
-* {{Citace knihy| příjmení = Zamarovský| jméno = Vojtěch| odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský| titul = Grécky zázrak| vydavatel = Perfekt| rok = 2002| isbn = ISBN 8080461031| jazyk = slovenský jazyk}}
 {{Překlad|jazyk = sk|článek = Pausanias (kráľ Sparty)|revize = 5938698}}
+<references />
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
+== Literatura ==
+* [[Thúkydidés]], ''Dějiny peloponéské války''
+* [[Xenofón]], ''Hellénika''
+* {{Citace monografie| příjmení = Zamarovský| jméno = Vojtěch| odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský| titul = Grécky zázrak| vydavatel = Perfekt| rok = 2002| isbn = 80-8046-103-1| jazyk = slovensky}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Spartští králové]]
+[[Kategorie:Muži]]