První lyonský koncil: Porovnání verzí

První lyonský koncil
Kdy	1245
Uznávají jej	katolická církev
Předchozí koncil	Čtvrtý lateránský koncil
Následující koncil	Druhý lyonský koncil
Svolal jej	papež Inocenc IV.
Předsedal mu	Inocenc IV.
Účastníků	150
Diskutované otázky	císař Fridrich II., církevní disciplína, křižácké výpravy, velké schizma
Dokumenty a prohlášení	38 konstitucí, sesazení Fridricha, 7. křížová výprava
	Přehled ekumenických koncilů

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 24. 9. 2023, 21:13

První lyonský koncil svolal papež Inocenc IV. a sešel se 24. června 1245 v Lyonu. Účastníků koncilu bylo méně, než Inocenc očekával (asi 150). Koncilu se účastnili i latinští patriarchové Konstantinopole, Antiochie a Akvileje a několik evropských panovníků, včetně latinského císaře Balduina II.

Historie

Ústředním tématem koncilu bylo sesazení římského císaře a krále Fridricha II., jednalo se tak o vyvrcholení dlouhodobého boje mezi Friedrichem a papežstvím. Po druhé exkomunikaci císaře, kterou vyhlásil Řehoř IX. roku 1239, a po papežově smrti (1243) vsadil císař své naděje do volby nového papeže, jímž se stal Inocenc IV. Sesazení císaře však měl Inocenc v plánu nejpozději od svého překvapivého útěku z Říma 29. června 1244, kdy mu již na jednotě s císařem nezáleželo.

Průběh

Tadeáš ze Sessy, dlouholetý důvěrník císařův a jeho zástupce na koncilu, využil první příležitosti, aby předložil Fridrichovu nabídku ke smíření. Inocenc odpověděl nedůvěrou a odmítnutím, neboť císař dříve své slovo neplnil a nesnažil se odvrátit rozsudek koncilu nad císařem. K Fridrichovi byl do Verony vyslán jako posel Walter z Ocre, aby se vrátil v císařově doprovodu nebo s jeho instrukcemi. Papež se snažil ostatní přesvědčit, že císař nebojuje ve skutečnosti s ním, ale s celou církví. Na papežovu stranu se postavilo Španělsko, na císařovu Anglie.

Na druhém zasedání byly představeny další body obžaloby: pronásledování církve na Sicílii, heretické věroučné názory císařovy a především jeho kontakty se saracénskými vladaři, jeho údajný poměr se saracénskou dívkou a nemorální způsob života. Dále bylo císaři vytčeno zatýkání prelátů, kteří se chystali odjet do Říma na koncil svolaný Řehořem IX. Tadeáš se pokoušel císaře hájit a docílil pouze toho, že Inocenc poskytl císaři možnost, aby se 17. července sám před koncilem hájil.

Mezitím si papež zajistil plnou podporu kardinálů pro Friedrichovo sesazení a pro znění buly, která měla Fridricha odsoudit. Zároveň nechal sepsat 91 listin, které císaři i králové vystavili ve prospěch římské církve, mezi nimi i 35 privilegií přímo od Friedricha. Ty posléze posloužily jako důkazní materiál proti Fridrichovi a krom toho měly upevnit mocenské postavení římské církve a její hegemonii nad evropskými panovníky, které se papežové snažili podložit naukově.

Závěry koncilu

Aniž by koncil na Friedricha nebo jeho vyslance čekal, sešel se 17. července k závěrečnému zasedání. Inocenc nechal vyhlásit konstituce, na nichž se účastníci koncilu usnesli. Tadeáš ještě jednou vystoupil a zpochybňoval mnohá privilegia, avšak s ohledem na nevyhnutelnost sesazení císaře a předem je spojoval s důvody pro neplatnost rozhodnutí koncilu.

Inocenc odmítl Tadeášovy námitky s poznámkou, že má před sebou všeobecný koncil a ohlásil sesazení císaře a uzavřel koncil vydáním buly proti císaři. Koncil nařídil novou křížovou výpravu (sedmou) pod vedením francouzského krále Ludvíka proti Saracénům a Mongolům. Mezi další důležitá rozhodnutí patřily odvody dvacetiny z každého obročí po tři roky na podporu Svaté země a odvody poloviny příjmu obročí, jejichž tituláři v nich nesídlili alespoň šest měsíců v roce, ve prospěch Latinského císařství.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu První lyonský koncil na Wikimedia Commons
První lyonský koncil ve vatikánském archivu (italsky)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+[[Soubor:The Council of Lyons excommunicating Frederic II.png|náhled|upright]]
-{{Infobox Koncil|název=1. lyonský koncil|
-kdy=[[1245]]|
-uznávají=[[katolická církev]]|
-předchozí=[[4. lateránský koncil]]|
-následující=[[2. lyonský koncil]]|
-svolal=[[papež]] [[Inocenc IV.]]|
-předsedal=Inocenc IV.|
-účastníků=150|
-diskuse=[[císař]] [[Fridrich II.]], církevní disciplina, [[křižácké výpravy]], [[velké schizma]]|
-dokumenty=38 [[konstituce|konstitucí]], sesazení Fridricha, [[7. křížová výprava]]}}
-'''První lyonský koncil''' svolal [[papež]] [[Inocenc IV.]] a sešel se [[24. červen|24. června]] [[1245]] v [[Lyon]]u. Účastníků [[koncil]]u bylo méně, něž Inocenc očekával (asi 150). Koncilu se účastnili i latinští [[patriarcha|patriarchové]] [[Konstantinopol]]e, [[Antiochie]] a [[Aquileia|Akvileje]] a několik evropských panovníků, včetně [[císař]]e [[Latinské císařství|latinského císařství]] [[Baldwin II.|Baldwina II.]]
+{{Infobox - koncil
-Ústředním tématem koncilu bylo sesazení římského [[císař]]e a [[panovník|krále]] [[Fridrich II.|Fridricha II.]], jednalo se tak o vyvrcholení dlouhodobého boje mezi Friedrichem a papežstvím. Po druhé [[exkomunikace|exkomunikaci]] císaře, kterou vyhlásil [[Řehoř IX.]] roku [[1239]], a po papežově smrti ([[1243]]) vsadil císař své naděje do volby nového papeže, jímž se stal Inocenc IV. Sesazení císaře však měl Inocenc v plánu nejpozději od svého překvapivého útěku z [[Řím]]a [[29. červen|29. června]] [[1244]], kdy mu již na jednotě s císařem nezáleželo.
+  | název = První lyonský koncil
+  | datum = [[1245]]
+  | uznávají = [[katolická církev]]
+  | předchozí = [[Čtvrtý lateránský koncil]]
+  | následující = [[Druhý lyonský koncil]]
+  | svolal = [[papež]] [[Inocenc IV.]]
+  | předsedal = Inocenc IV.
+  | účastníků = 150
+  | diskuse = [[císař]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridrich II.]], církevní disciplína, [[Křížové výpravy|křižácké výpravy]], [[velké schizma]]
+  | dokumenty = 38 [[konstituce (církev)|konstitucí]], sesazení Fridricha, [[7. křížová výprava]]
+}}
+'''První lyonský koncil''' svolal [[papež]] [[Inocenc IV.]] a sešel se [[24. červen|24. června]] [[1245]] v [[Lyon]]u. Účastníků [[koncil]]u bylo méně, než Inocenc očekával (asi 150). Koncilu se účastnili i latinští [[Patriarchát (církev)|patriarchové]] [[Konstantinopol]]e, [[Antiochie]] a [[Aquileia|Akvileje]] a několik evropských panovníků, včetně [[Latinské císařství|latinského císaře]] [[Balduin II. Konstantinopolský|Balduina&nbsp;II.]]
+== Historie ==
-[[Tadeáš ze Sessy]], dlouholetý důvěrník císařův a jeho zástupce na koncilu, využil první příležitosti, aby předložil Fridrichovu nabídku ke smíření. Inocenc odpověděl nedůvěrou a odmítnutím, neboť císař dříve své slovo neplnil a nesnažil se odvrátit rozsudek koncilu nad císařem. K Fridrichovi byl do [[Verona|Verony]] vyslán jako posel [[Walter z Ocre]], aby se vrátil v císařově doprovodu nebo s jeho instrukcemi. Papež se snažil ostatní přesvědčit, že císař nebojuje ve skutečnosti s ním, ale s celou [[církev|církví]]. Na papežovu stranu se postavilo [[Španělsko]], na císařovu [[Anglie]].
+Ústředním tématem koncilu bylo sesazení římského [[císař]]e a [[panovník|krále]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]], jednalo se tak o vyvrcholení dlouhodobého boje mezi Friedrichem a papežstvím. Po druhé [[exkomunikace|exkomunikaci]] císaře, kterou vyhlásil [[Řehoř IX.]] roku [[1239]], a po papežově smrti ([[1243]]) vsadil císař své naděje do volby nového papeže, jímž se stal Inocenc IV. Sesazení císaře však měl Inocenc v plánu nejpozději od svého překvapivého útěku z [[Řím]]a [[29. červen|29. června]] [[1244]], kdy mu již na jednotě s císařem nezáleželo.
+== Průběh ==
-Na druhém zaedání byly představeny další body obžaloby: pronásledování církve na [[Sicílie|Sicílii]], [[hereze|heretické]] věroučné názory císařovy a především jeho kontakty se [[saracén]]skými vladaři, jeho údajný poměr se saracénskou dívkou a nemorální způsob života. Dále bylo císaři vytčeno zatýkání [[prelát]]ů, kteří se chystali odjet do [[Řím]]a na koncil svolaný Řehořem IX. Tadeáš se pokoušel císaře hájit a docílil pouze toho, že Inocenc poskytl císaři možnost, aby se [[17. červenec|17. července]] sám před koncilem hájil.
+[[Tadeáš ze Sessy]], dlouholetý důvěrník císařův a jeho zástupce na koncilu, využil první příležitosti, aby předložil Fridrichovu nabídku ke smíření. Inocenc odpověděl nedůvěrou a odmítnutím, neboť císař dříve své slovo neplnil a nesnažil se odvrátit rozsudek koncilu nad císařem. K Fridrichovi byl do [[Verona|Verony]] vyslán jako posel [[Walter z Ocre]], aby se vrátil v císařově doprovodu nebo s jeho instrukcemi. Papež se snažil ostatní přesvědčit, že císař nebojuje ve skutečnosti s ním, ale s celou [[církev|církví]]. Na papežovu stranu se postavilo [[Španělsko]], na císařovu [[Anglie]].
+Na druhém zasedání byly představeny další body obžaloby: pronásledování církve na [[Sicílie|Sicílii]], [[hereze|heretické]] věroučné názory císařovy a především jeho kontakty se [[saracén]]skými vladaři, jeho údajný poměr se saracénskou dívkou a nemorální způsob života. Dále bylo císaři vytčeno zatýkání [[prelát]]ů, kteří se chystali odjet do [[Řím]]a na koncil svolaný Řehořem IX. Tadeáš se pokoušel císaře hájit a docílil pouze toho, že Inocenc poskytl císaři možnost, aby se [[17. červenec|17. července]] sám před koncilem hájil.
 Mezitím si papež zajistil plnou podporu [[kardinál]]ů pro Friedrichovo sesazení a pro znění [[papežská bula|buly]], která měla Fridricha odsoudit. Zároveň nechal sepsat 91 listin, které císaři i králové vystavili ve prospěch římské církve, mezi nimi i 35 [[privilegium|privilegií]] přímo od Friedricha. Ty posléze posloužily jako důkazní materiál proti Fridrichovi a krom toho měly upevnit mocenské postavení římské církve a její [[hegemonie|hegemonii]] nad evropskými panovníky, které se papežové snažili podložit naukově.
+== Závěry koncilu ==
-Aniž by koncil na Friedricha nebo jeho vyslance čekal, sešel se [[17. červenec|17. července]] k závěrečnému zasedání. Inocenc nechal vyhlásit [[konstituce]], na nichž se účastníci koncilu usnesli. Tadeáš ještě jednou vystoupil a zpochybňoval mnohá privilegia, avšak s ohledem na nevyhnutelnost sesazení císaře a předem je spojoval s důvody pro neplatnost rozhodnutí koncilu.
+Aniž by koncil na Friedricha nebo jeho vyslance čekal, sešel se [[17. červenec|17. července]] k závěrečnému zasedání. Inocenc nechal vyhlásit [[konstituce (církev)|konstituce]], na nichž se účastníci koncilu usnesli. Tadeáš ještě jednou vystoupil a zpochybňoval mnohá privilegia, avšak s ohledem na nevyhnutelnost sesazení císaře a předem je spojoval s důvody pro neplatnost rozhodnutí koncilu.
-Inocenc odmítl Tadeášovy námitky s poznámkou, že má před sebou všeobecný koncil a ohlásil sesazení císaře a uzavřel koncil vydáním buly proti císaři. Koncil nařídil novou [[křížová výprava|křížovou výpravu]] ([[sedmá křížová výprava|sedmou]]) pod vedením [[francie|franouzského]] krále [[Ludvík]]a proti Saracénům a [[Mongol]]ům. Mezi další důležitá rozhodnutí patřily odvody dvacetiny z každého [[obročí]] po tři roky na podporu [[Svatá země|Svaté země]] a odvody poloviny příjmu obročí, jejichž tituláři v nich nesídlili alespoň šest měsíců v roce, ve prospěch Latinského císařství.
+Inocenc odmítl Tadeášovy námitky s poznámkou, že má před sebou všeobecný koncil a ohlásil sesazení císaře a uzavřel koncil vydáním buly proti císaři. Koncil nařídil novou [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] ([[sedmá křížová výprava|sedmou]]) pod vedením [[Francie|francouzského]] krále [[Ludvík]]a proti Saracénům a [[Mongol]]ům. Mezi další důležitá rozhodnutí patřily odvody dvacetiny z každého [[obročí]] po tři roky na podporu [[Svatá země|Svaté země]] a odvody poloviny příjmu obročí, jejichž tituláři v nich nesídlili alespoň šest měsíců v roce, ve prospěch Latinského císařství.
-== Související odkazy ==
+== Odkazy ==
+=== Související články ===
-*[[Fridrich II.]]
+* [[Fridrich II. Štaufský|Fridrich II.]]
-*[[Sedmá křížová výprava]]
+* [[Sedmá křížová výprava]]
+* [[Seznam koncilů a synod]]
+=== Externí odkazy ===
-[[Kategorie:Koncily]]
+* {{commonscat}}
+* [https://web.archive.org/web/20090126042718/http://asv.vatican.va/it/doc/1245.htm První lyonský koncil ve vatikánském archivu] {{it}}
+{{Autoritní data}}
+[[Kategorie:Koncily|Lyonský koncil 1]]
-[[de:Erstes Konzil von Lyon]]
+[[Kategorie:Dějiny Lyonu|Koncil 1]]
-[[en:First Council of Lyon]]
+[[Kategorie:1245|Lyonský koncil 1]]
-[[es:Concilio de Lyon I]]
+[[Kategorie:Fridrich II. Štaufský]]
-[[fr:Ier concile de Lyon]]
-[[it:Concilio di Lione I]]
-[[pt:Primeiro Concílio de Lyon]]