Přeskočit na obsah

Vídeňská státní opera: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Odkazy: * {{Wikicitáty|téma=Vídeňská státní opera}}
Nsrotvt (diskuse | příspěvky)
6 846 editací
m neexistující soubor
 
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od 27 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova}}
[[Soubor:Vienna State Opera House 565721222 d71017965c.jpg|thumb|Vídeňská státní opera]]
[[Soubor:Vienna State Opera House 565721222 d71017965c.jpg|náhled|Vídeňská státní opera]]
[[Soubor:StateOperaViennaNightBackside.jpg|thumb|Noční pohled na zadní část budovy]]
[[Soubor:Wien Staatsoper.jpg|thumb|Pohled na budovu ze strany]]
[[Soubor:StateOperaViennaNightBackside.jpg|náhled|Noční pohled na zadní část budovy]]


'''Vídeňská státní opera''' je nejvýznamnější operní scénou ve [[Vídeň|Vídni]] a zároveň i jednou z nejznámějších světových scén. Z členů orchestru Vídeňské státní opery jsou vybíráni hudebníci [[Vídeňská filharmonie|Vídeňské filharmonie]]. Budova vídeňské opery nacházející se na [[Ringstraße]] byla slavnostně otevřena 25. května [[1869]] představením [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartova]] [[Don Giovanni|Dona Giovanniho]]<ref name="svetadily.cz">{{Citace elektronické monografie
'''Vídeňská státní opera''' (''Wiener Staatsoper'') je nejvýznamnější [[Operní scéna|operní scénou]] v&nbsp;[[Rakousko|rakouském]] hlavním městě [[Vídeň|Vídni]] a zároveň i jednou z&nbsp;nejznámějších světových scén. Vychází především z tradice Dvorní opery (''Hofoper''), založené již v [[17.&nbsp;století]].

Vídeňská opera si vydobyla svou vynikající pověst v neposlední řadě kvůli působení mnoha významných [[dirigent]]ů, pěvců a pěvkyň a kvalitě svého orchestru, sboru a baletu. Z členů [[Orchestr Vídeňské státní opery|orchestru Vídeňské státní opery]] jsou vybíráni instrumentalisté – členové [[Vídeňská filharmonie|Vídeňské filharmonie]].

Současná budova vídeňské opery, nacházející se ve středu města na [[Ringstraße]], byla slavnostně otevřena [[25. květen|25.&nbsp;května]] [[1869]] představením opery [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] ''[[Don Giovanni]]''.<ref name="svetadily.cz">{{Citace elektronické monografie
| titul = Rakousko - Za poznáním - Vídeň - Vídeňská opera (Staatsoper)
| titul = Rakousko - Za poznáním - Vídeň - Vídeňská opera (Staatsoper)
| url = http://rakousko.svetadily.cz/viden/videnska-opera-staatsoper-/za-poznanim
| url = http://rakousko.svetadily.cz/viden/videnska-opera-staatsoper-/za-poznanim
| datum přístupu=2011-01-31
| datum přístupu = 2011-01-31
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200331211852/http://rakousko.svetadily.cz/viden/videnska-opera-staatsoper/lokality/
}}</ref>.
| datum archivace = 2020-03-31

| nedostupné = ano
== Historie ==
}}</ref>
=== Dvorní opera ===
Vídeňská státní opera je jako kulturní instituce nástupkyní vídeňské Dvorní opery, kterou založili a podporovali [[Habsburkové]]. Velkou prestiž měla Dvorní opera již od 17. století. O to se zasloužil zvláště císař [[Leopold I.]] (1640-1705), jenž byl mimo jiné vášnivým hudebníkem a nadaným skladatelem. Za jeho panování byl kapelníkem Dvorní hudby jmenován [[Johann Heinrich Schmelzer]], což bylo poprvé, kdy byla dána přednost umělci mimo italský kulturní okruh. V 17. století a na počátku 18. století byla inscenována řada představení barokních oper. K jednomu z vrcholů patří [[Francesco Bartolomeo Conti|Contiho]] ''Don Chiscotte''.

Druhým velkým podporovatelem Dvorní opery byl císař [[Josef II.]] Ku příležitosti jeho svatby složil [[Christoph Willibald Gluck]] operu ''Il Parnaso Confuso''. Dalším z významných umělců podporovaných Josefem II. byl [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]], jehož vídeňská inscenace opery ''[[Figarova svatba]]'' byla doprovázena značnou nevolí šlechty, ale v Praze slavila obrovský úspěch a Mozart byl pověřen zkomponováním [[Don Giovanni|Dona Giovanniho]].

=== Výstavba budovy vídeňské opery (1861–1869) ===
[[Soubor:Bau Staatsoper.jpg|thumb|Výstavba opery – rok 1863]]
[[Soubor:Hofoper 1869-05-25 Don-Juan.jpg|thumb|Plakát k slavnostnímu otevření opery v roce 1869]]

Nová operní budova ve Vídni byla naplánována v roce [[1860]] jako jedna z prvních monumentálních staveb na nové okružní třídě [[Ringstraße]]<ref name="stavebnictvi">{{Citace elektronické monografie
| titul = Státní opera ve Vídni slavila 140. výročí
| vydavatel= Vega
| url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/statni-opera-ve-vidni-slavila-140-vyroci/
| datum přístupu=2011-02-01
}}</ref>, která vznikla v prostoru bývalých městských hradeb zbořených po roce [[1857]]. Výstavbě opery předcházela [[Architektonická soutěž|soutěž architektů]], v níž zvítězil návrh [[August Sicard von Sicardsburg|Augusta Sicarda]] a [[Eduard van der Nüll|Eduarda van der Nüll]] ve stylu francouzské [[Novorenesance|neorenesance]]. Projekt pak realizovala stavební kancelář jejich žáka, významného českého architekta [[Josef Hlávka|Josefa Hlávky]]
<ref name="stavebnictvi"/>
<ref name="toulky">{{citace monografie | jméno = Petr | příjmení = Hora-Hořejš | odkaz na autora = Petr Hořejš | titul = Toulky českou minulostí, 11.díl | odkaz na titul = Toulky českou minulostí | vydání = 1 | vydavatel = Via Facti | místo = Praha | rok = 2007 | kapitola = Boháč, který se rozdal | strany = 74–76 | isbn 978-80-239-6717-3 }}</ref>.
Stavební práce probíhaly již od konce roku [[1861]], ale slavnostní položení základního kamene se konalo 20. 5.[[1863]] a výstavba trvala až do roku [[1869]].

=== Náklady na stavbu divadla ===
Náklady na stavbu divadla včetně vnitřního vybavení a umělecké výzdoby dosáhly přibližně šesti milionů zlatých. Z toho vlastní budova realizovaná Hlávkovou stavební firmou stála pouze 965&nbsp;000 zlatých. Díky důkladné projektově-technické přípravě a hladkém postupu výstavby bez projektových změn a víceprací se podařilo dosáhnout stavební firmě zisku kolem 40 %. <ref name="toulky" />

=== Přijetí veřejností a slavnostní otevření v roce 1869 ===
Postoj Vídeňanů k nově dokončované opeře nebyl právě pozitivní. Blízká soukromá rezidence ''Heinrichshof'' neumožňovala, aby dostatečně dobře vynikla monumentálnost opery, ale co bylo ještě horší, úroveň třídy [[Ringstraße]] byla během doby výstavby opery zvýšena o jeden metr, takže se stavbě pod úrovní terénu začalo přezdívat ''„utopená kisna“'', nebo v analogii k porážce císařských vojsk v roce [[1866]] ''„[[Bitva u Hradce Králové|architektonický Hradec Králové]]“''. K veřejnému mínění se svým vyjádřením nevole připojil i [[František Josef I.|císař]] <ref name="toulky"/>. Citlivý [[Eduard van der Nüll|van der Nüll]] neunesl kritiku a zemřel v dubnu [[1868]] vlastní rukou. Druhý z architektů, [[August Sicard von Sicardsburg|August Sicard]], zemřel o dva měsíce později, a tak se ani jeden z původních tvůrců nedožil slavnostního otevření divadla. To se konalo 25. května [[1869]] představením [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartova]] [[Don Giovanni|Dona Giovanniho]] za účasti císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a císařovny [[Alžběta Bavorská|Alžběty]].

Nedlouho po slavnostním otevření se nálada veřejného mínění i názor odborníků změnily a stavba se později stala vzorem, mimo jiné i pro [[Národní divadlo]] <ref name="toulky"/>.

=== Opera pod vedením Gustava Mahlera (1897–1907) ===
Léta [[1897]] až [[1907]], kdy Vídeňskou operu vedl a dirigoval [[Gustav Mahler]], byla obdobím jejího rozkvětu
<ref name="Geschichte">{{Citace elektronické monografie
| titul = Opernhaus > Geschichte
| vydavatel= Wiener Staatsoper GmbH
| url = http://www.wiener-staatsoper.at/Content.Node/home/opernhaus/geschichte/Allgemein.de.php
| datum přístupu=2011-01-31
}}</ref>. S Mahlerem přišla nová generace pěvců a pěvkyň. Mezi nejvýznamnější patřily [[Anna von Mildenburg|Anna Bahr-Mildenburg]] a [[Selma Kurz]]. Mahler najal nového jevištního výtvarníka a nechal nahradit honosné historizující kulisy novým, střízlivějším jevištním stylem, který lépe odpovídal vkusu [[secese]]. Mahler rovněž zavedl tlumení osvětlení hlediště během představení. To nebylo zpočátku diváky přijato příznivě, ale Mahlerovy reformy se prosadily a byly dodržovány i jeho nástupci.


== Dějiny Vídeňské státní opery ==
=== Osud budovy na konci druhé světové války ===
[[Soubor:Wien Goetterdaemmerung 1944-06-30.JPG|thumb|Obsazení posledního představení v původní budově Vídeňské opery 30.7.1944]]
Poslední představení v původní budově Vídeňské opery se konalo 30. července 1944. Po letních divadelních prázdninách už nebyl provoz divadla obnoven, neboť od 1. září 1944 bylo [[Joseph Goebbels|Josephem Goebbelsem]] vyhlášeno uzavření všech divadel v Říši. Poslední představení – [[Richard Wagner|Wagnerův]] ''[[Prsten Nibelungů|Soumrak bohů]]'', symbolicky předznamenalo další osud divadelní budovy. Scénická poznámka na závěr díla uvádí: ''„Sál bohů se rozpadá v záři jasných plamenů. Opona se spouští v okamžiku, kdy plameny zcela obklopí bohy“''.

12. března 1945 byla divadelní budova zasažena americkým bombardováním. Jednalo se o nálet, který měl původně směřovat na rafinérii ve Floridsdorfu. Divadlo zachvátily plameny. Přední část, která již byla z bezpečnostních důvodů obezděna, zůstala nedotčena. Zachoval se tak původní vstup, foyer s freskami [[Moritz von Schwind|Moritze von Schwind]], hlavní schodiště, vestibul a čajovna. Větší část divadelní budovy zahrnující jak hlediště tak i jeviště byla však požárem zničena. Požárem byly zničeny i dekorace pro více než 120 oper a kolem 150&nbsp;000 divadelních kostýmů.

=== Rekonstrukce budovy (1945–1955) ===
Po konci druhé světové války nebylo zpočátku jasné, zda má být vážně poškozená budova opery obnovena do původního stavu na svém původním místě, nebo zda by měla být zcela zbourána a přestavěna buď na stejném místě, nebo postavena na jiném místě. Nakonec byla vybrána varianta budovu rekonstruovat. K tomuto postoji výrazně přispěl tehdejší ministr pro obchod a obnovu [[Ernst Kolb]] a jeho nástupce [[Udo Illig]]. Zásadní politické rozhodnutí učinil v roce [[1946]] rakouský kancléř [[Leopold Figl]], když stanovil cíl rekonstruovat operu do roku [[1949]]. Nebylo ale ještě rozhodnuto, zda vybudovat zcela nové hlediště, nebo zda stavět podle původních plánů.

V architektonické soutěži nakonec zvítězil plán [[Erich Boltenstern|Ericha Boltensterna]], který navrhoval zrekonstruovat budovu do stavu, který bude blízký původnímu, ale s využitím technologií odpovídajících padesátým létům dvacátého století. Pro zlepšení akustiky sálu byla dána přednost většímu využití dřeva, mimo jiné i díky návrhu [[Arturo Toscanini|Artura Toscaniniho]]. Byl snížen počet míst v přízemí hlediště a čtvrtý balkon byl navržen bez sloupů. Soutěže na návrh [[Železná opona (divadlo)|železné opony]] se zúčastnil mimo jiné i [[Marc Chagall]], realizoval se ale návrh [[Rudolf Eisenmenger|Rudolfa Eisenmengera]] s výjevem z [[Christoph Willibald Gluck|Gluckovy]] opery ''Orfeus a Eurydiké''
<ref name="wien-vienna.at">{{Citace elektronické monografie
| titul = Wien - Staatsoper
| vydavatel= Citype - Internet-Portal BetriebsgesmbH
| url = http://www.wien-vienna.at/index.php?ID=1693
| datum přístupu=2011-01-31
}}</ref>.

=== Operní soubor v poválečném období (1945–1955) ===
Po osvobození v roce [[1945]] musely být zkoušky a představení souboru Vídeňské státní opery přesunuty do budov divadel ''[[Volksoper|Volksoper Wien]]'' a ''[[Theater an der Wien]]''. Důvodem byla dlouhotrvající rekonstrukce vážně poškozené stávající divadelní budovy.

První poválečné zahraniční turné operního souboru v roce 1947 směřovalo do [[Londýn]]a.

Vzhledem k nevyhovujícím podmínkám v divadle ''[[Theater an der Wien]]'' se vedení Vídeňské státní opery snažilo získat dostatečné množství peněz, aby mohla být uspíšena rekonstrukce původní budovy. Na stavbu přispělo mnoho soukromých dárců a i představitelé sovětské okupační moci podpořili stavbu darem stavebního materiálu. Přes všechno úsilí se do roku [[1949]] podařilo vybudovat pouze provizorní zastřešení a rekonstrukční práce musely pokračovat až do roku [[1955]].

=== Slavnostní znovuotevření v roce 1955 ===
Slavnostní otevření po desetileté poválečné rekonstrukci se konalo 5. listopadu [[1955]] a bylo symbolickým završením [[Rakouská státní smlouva|obnovení suverenity Rakouska]]. Na programu byla opera [[Fidelio]] [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]]. Dirigoval [[Karl Böhm]]<ref name="Geschichte"/>. Mezi diváky byl i ministr zahraničních věcí USA [[John Foster Dulles|John F. Dulles]]. Rakouská státní televize [[Österreichischer Rundfunk|ORF]] vysílala toto zahajovací představení jako jeden ze svých prvních přímých přenosů.

=== Opera pod vedením Herberta von Karajana (1956–1964) ===
Zatímco prvních deset poválečných let, kdy Vídeňská státní opera fungovala v provizoriu, vydržel operní soubor v poměrně stálém obsazení, v letech po roce 1955 se soubor postupně výrazně obměnil a získal mnohem více mezinárodní charakter.

Tuto podobu významně formoval jeho nový ředitel, kterým byl v letech 1956 – 1964 [[Herbert von Karajan]]. Rozhodl o tom, inscenovat opery výhradně v originále (namísto němčiny). Koncepci stálého operního souboru nahradil angažováním nejlepších světových pěvců pro jednotlivé inscenace a zpěvákům stálého souboru byly svěřovány spíše méně významné role.

V tomto období byla rovněž zahájena úzká spolupráce s milánskou [[La Scala|La Scalou]], týkající se jak inscenovaných představení, tak i jejich obsazení. Členové Vídeňské státní opery vystupovali v La Scale především v operách [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] a [[Richard Strauss|Richarda Strausse]].

=== Současnost ===
V současnosti se ve Vídeňské státní opeře sehraje kolem dvou set představení ročně, přičemž repertoár zahrnuje kolem 50 operních titulů a 20 baletů <ref name="wien-vienna.at"/>. Během sezóny trvající deset měsíců se hraje téměř každý den. Vídeňská opera má kolem 1&nbsp;000 zaměstnanců a její provozní rozpočet představoval 100 miliónů [[Euro|EUR]] (v roce [[2008]]), z toho státní dotace činila mírně přes 50 %.

==== Změny v baletním souboru v roce 2005 ====
Na počátku sezóny 2005-2006 byl soubor baletu Vídeňské státní opery sloučen se souborem baletu divadla [[Volksoper]] a jejich vedením byl pověřen [[Gyula Harangozó]]
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Obsession: A Viennese Nutcracker, culturekiosque.com
| vydavatel= Euromedia Group
| url = http://www.culturekiosque.com/dance/inter/vienna_state_austria109.html
| datum přístupu=2011-02-28
}}</ref>. Počet stálých členů spojeného souboru byl redukován a ke spolupráci bylo přizváno více hostujících hvězd.

==== Oslavy 140. výročí v roce 2009 ====
V roce 2009 proběhly oslavy 140. výročí slavnostního otevření Vídeňské opery. Nejoriginálnější součástí těchto oslav byla instalace obří obrazovky o velikosti 50 m², která byla umístěna na boční straně opery směrem do Kärntnerstraße. Po dobu 4 měsíců tam bylo možno sledovat '''přímé přenosy''' z představení více než 60 nejslavnějších oper, mezi nimi [[Madam Butterfly]], [[Kouzelná flétna]] a [[Don Giovanni]]. Akce se setkala s velkým úspěchem a zájmem veřejnosti i turistů.

== Historické názvy Vídeňské státní opery ==


=== Historické názvy operních institucí ===
{|class="wikitable"
{|class="wikitable"
|-
|-
Řádek 131: Řádek 53:
|Gebäude am Naschmarkt
|Gebäude am Naschmarkt
|Budova na Naschmarktu
|Budova na Naschmarktu
|1945 - <br />5.&nbsp;listopadu&nbsp;1955
|1945 – <br />5.&nbsp;listopadu&nbsp;1955
|V době rekonstrukce byla představení inscenována mimo jiné v divadle [[Theater an der Wien]].
|V době rekonstrukce byla představení inscenována mimo jiné v divadle [[Theater an der Wien]].
|-
|-
Řádek 160: Řádek 82:
|}
|}


== Zajímavosti ==
=== Dvorní opera ===
Vídeňská státní opera je jako kulturní instituce nástupkyní vídeňské Dvorní opery, kterou založili a podporovali [[Habsburkové]]. Velkou prestiž měla Dvorní opera již od 17. století. O to se zasloužil zvláště císař [[Leopold I.]] (1640–1705), jenž byl mimo jiné vášnivým hudebníkem a nadaným skladatelem. Za jeho panování byl kapelníkem Dvorní hudby jmenován [[Johann Heinrich Schmelzer]], což bylo poprvé, kdy byla dána přednost umělci mimo italský kulturní okruh. V 17. století a na počátku 18. století byla inscenována řada představení barokních oper. K jednomu z vrcholů patří [[Francesco Bartolomeo Conti|Contiho]] ''Don Chiscotte''.
[[Soubor:5000 Schilling Mozart reverse.jpg|thumb|Vyobrazení Vídeňské státní opery na rubu bankovky 5000 [[Rakouský šilink|Schilling]] (1989)]]
* V hledišti opery je kolem 1&nbsp;700 křesel a dalších 560 míst k stání.


Druhým velkým podporovatelem Dvorní opery byl císař [[Josef II.]] Ku příležitosti jeho svatby složil [[Christoph Willibald Gluck]] operu ''Il Parnaso Confuso''. Dalším z významných umělců podporovaných Josefem II. byl [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]], jehož vídeňská inscenace opery ''[[Figarova svatba]]'' byla doprovázena značnou nevolí šlechty, ale v Praze slavila obrovský úspěch a Mozart byl pověřen zkomponováním [[Don Giovanni|Dona Giovanniho]].
* Ve specializovaném operním časopisu ''„Der Neue Merker“'', vydávaném nezávislým sdružením, jsou recenzována všechna představení Vídeňské státní opery. Časopis je vydáván v nákladu 2&nbsp;000 kusů a je k dispozici i v on-line verzi<ref name="Merker">{{Citace elektronické monografie
| titul = Der Neue Merker - recenze představení Vídeňské státní opery
| vydavatel= "Merker"-Verein
| url = http://www.der-neue-merker.eu
| datum přístupu=2011-02-13
}}</ref>.


==== Výstavba budovy vídeňské opery (1861–1869) ====
* Od roku 2004 se sdružení RISM-Österreich zabývá zkoumáním historie vídeňské opery. Zveřejněné publikace popisují mimo jiné historii Dvorní opery v letech 1810 až 1848<ref name="RISM">{{Citace elektronické monografie
[[Soubor:Vienna State Opera House under construction-1865.jpg|náhled|Výstavba opery – rok 1865]]
| titul = Vídeňská opera - stránky sdružení RISM-Österreich
[[Soubor:Hofoper 1869-05-25 Don-Juan.jpg|náhled|Plakát k slavnostnímu otevření opery v roce 1869]]
| url = http://www.wieneroper.co.at/Data/links_wieneroper_geschichte.htm

| datum přístupu=2011-02-12
Nová operní budova ve Vídni byla naplánována v roce [[1860]] jako jedna z prvních monumentálních staveb na nové okružní třídě [[Ringstraße]]<ref name="stavebnictvi">{{Citace elektronické monografie
| titul = Státní opera ve Vídni slavila 140. výročí
| vydavatel= Vega
| url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/statni-opera-ve-vidni-slavila-140-vyroci/
| datum přístupu=2011-02-01
}}</ref>, která vznikla v prostoru bývalých městských hradeb zbořených po roce [[1857]]. Výstavbě opery předcházela [[Architektonická soutěž|soutěž architektů]], v níž zvítězil návrh [[August Sicard von Sicardsburg|Augusta Sicarda]] a [[Eduard van der Nüll|Eduarda van der Nüll]] ve stylu francouzské [[Novorenesance|neorenesance]]. Projekt pak realizovala stavební kancelář jejich žáka, významného českého architekta [[Josef Hlávka|Josefa Hlávky]]
<ref name="stavebnictvi"/>
<ref name="toulky">{{citace monografie | jméno = Petr | příjmení = Hora-Hořejš | odkaz na autora = Petr Hořejš | titul = Toulky českou minulostí, 11.díl | odkaz na titul = Toulky českou minulostí | vydání = 1 | vydavatel = Via Facti | místo = Praha | rok = 2007 | kapitola = Boháč, který se rozdal | strany = 74–76 | isbn =978-80-239-6717-3}}</ref>.
Stavební práce probíhaly již od konce roku [[1861]], ale slavnostní položení základního kamene se konalo 20. 5.[[1863]] a výstavba trvala až do roku [[1869]].

Náklady na stavbu divadla včetně vnitřního vybavení a umělecké výzdoby dosáhly přibližně šesti milionů zlatých. Z toho vlastní budova realizovaná Hlávkovou stavební firmou stála pouze 965&nbsp;000 zlatých. Díky důkladné projektově-technické přípravě a hladkém postupu výstavby bez projektových změn a víceprací se podařilo dosáhnout stavební firmě zisku kolem 40 %.<ref name="toulky" />

==== Přijetí veřejností a slavnostní otevření v roce 1869 ====
Postoj Vídeňanů k nově dokončované opeře nebyl právě pozitivní. Blízká soukromá rezidence ''Heinrichshof'' neumožňovala, aby dostatečně dobře vynikla monumentálnost opery, ale co bylo ještě horší, úroveň třídy [[Ringstraße]] byla během doby výstavby opery zvýšena o jeden metr, takže se stavbě pod úrovní terénu začalo přezdívat ''„utopená kisna“'', nebo v analogii k porážce císařských vojsk v roce [[1866]] ''„[[Bitva u Hradce Králové|architektonický Hradec Králové]]“''. K veřejnému mínění se svým vyjádřením nevole připojil i [[František Josef I.|císař]] <ref name="toulky"/>. Citlivý [[Eduard van der Nüll|van der Nüll]] neunesl kritiku a zemřel v dubnu [[1868]] vlastní rukou. Druhý z architektů, [[August Sicard von Sicardsburg|August Sicard]], zemřel o dva měsíce později, a tak se ani jeden z původních tvůrců nedožil slavnostního otevření divadla. To se konalo 25. května [[1869]] představením [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartova]] [[Don Giovanni|Dona Giovanniho]] za účasti císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a císařovny [[Alžběta Bavorská|Alžběty]].

Nedlouho po slavnostním otevření se nálada veřejného mínění i názor odborníků změnily a stavba se později stala vzorem, mimo jiné i pro české [[Národní divadlo]] v&nbsp;[[Praha|Praze]].<ref name="toulky"/>

=== Opera pod vedením Gustava Mahlera (1897–1907) ===
Léta [[1897]] až [[1907]], kdy Vídeňskou operu vedl a dirigoval [[Gustav Mahler]], byla obdobím jejího rozkvětu
<ref name="Geschichte">{{Citace elektronické monografie
| titul = Opernhaus > Geschichte
| vydavatel = Wiener Staatsoper GmbH
| url = http://www.wiener-staatsoper.at/Content.Node/home/opernhaus/geschichte/Allgemein.de.php
| datum přístupu = 2011-01-31
| url archivu = https://web.archive.org/web/20101230174425/http://www.wiener-staatsoper.at/Content.Node/home/opernhaus/geschichte/Allgemein.de.php
| datum archivace = 2010-12-30
| nedostupné = ano
}}</ref>. S Mahlerem přišla nová generace pěvců a pěvkyň. Mezi nejvýznamnější patřily [[Anna von Mildenburg|Anna Bahr-Mildenburg]] a [[Selma Kurzová|Selma Kurz]]. Mahler najal nového jevištního výtvarníka a nechal nahradit honosné historizující kulisy novým, střízlivějším jevištním stylem, který lépe odpovídal vkusu [[secese]]. Mahler rovněž zavedl tlumení osvětlení hlediště během představení. To nebylo zpočátku diváky přijato příznivě, ale Mahlerovy reformy se prosadily a byly dodržovány i jeho nástupci.

=== Částečné zničení budovy v roce 1945 a následná rekonstrukce ===
[[Soubor:Wien Goetterdaemmerung 1944-06-30.JPG|náhled|Obsazení posledního představení v původní budově Vídeňské opery 30.6.1944]]

Poslední představení v původní budově Vídeňské opery se konalo 30. června 1944. Po letních divadelních prázdninách už nebyl provoz divadla obnoven, neboť od 1. září 1944 bylo [[Joseph Goebbels|Josephem Goebbelsem]] vyhlášeno uzavření všech divadel v Říši. Poslední představení – [[Richard Wagner|Wagnerův]] ''[[Soumrak bohů (opera)|Soumrak bohů]]'', symbolicky předznamenalo další osud divadelní budovy. Scénická poznámka na závěr díla uvádí: ''„Sál bohů se rozpadá v záři jasných plamenů. Opona se spouští v okamžiku, kdy plameny zcela obklopí bohy“''.

12. března 1945 byla divadelní budova zasažena americkým bombardováním. Jednalo se o nálet, který měl původně směřovat na rafinérii ve Floridsdorfu. Divadlo zachvátily plameny. Přední část, která již byla z bezpečnostních důvodů obezděna, zůstala nedotčena. Zachoval se tak původní vstup, foyer s freskami [[Moritz von Schwind|Moritze von Schwind]], hlavní schodiště, vestibul a čajovna. Větší část divadelní budovy zahrnující jak hlediště tak i jeviště byla však požárem zničena. Požárem byly zničeny i dekorace pro více než 120 oper a kolem 150&nbsp;000 divadelních kostýmů.

Po konci druhé světové války nebylo zpočátku jasné, zda má být vážně poškozená budova opery obnovena do původního stavu na svém původním místě, nebo zda by měla být zcela zbourána a přestavěna buď na stejném nebo na jiném místě. Nakonec byla vybrána varianta budovu rekonstruovat. K tomuto postoji výrazně přispěli tehdejší ministr pro obchod a obnovu [[Ernst Kolb]] a jeho nástupce [[Udo Illig]]. Zásadní politické rozhodnutí učinil v roce [[1946]] rakouský kancléř [[Leopold Figl]], když stanovil cíl rekonstruovat operu do roku [[1949]]. Nebylo ale ještě rozhodnuto, zda vybudovat zcela nové hlediště, nebo zda stavět podle původních plánů.

V architektonické soutěži nakonec zvítězil plán [[Erich Boltenstern|Ericha Boltensterna]], který navrhoval zrekonstruovat budovu do stavu, který bude blízký původnímu, ale s využitím technologií odpovídajících padesátým létům dvacátého století. Pro zlepšení akustiky sálu byla dána přednost většímu využití dřeva, mimo jiné i díky návrhu [[Arturo Toscanini|Artura Toscaniniho]]. Byl snížen počet míst v přízemí hlediště a čtvrtý balkon byl navržen bez sloupů. Soutěže na návrh [[Železná opona (divadlo)|železné opony]] se zúčastnil mimo jiné i [[Marc Chagall]], realizoval se ale návrh [[Rudolf Eisenmenger|Rudolfa Eisenmengera]] s výjevem z [[Christoph Willibald Gluck|Gluckovy]] opery ''Orfeus a Eurydiké''
<ref name="wien-vienna.at">{{Citace elektronické monografie
| titul = Wien - Staatsoper
| vydavatel= Citype - Internet-Portal BetriebsgesmbH
| url = http://www.wien-vienna.at/index.php?ID=1693
| datum přístupu=2011-01-31
}}</ref>.
}}</ref>.


=== Operní soubor v poválečném období (1945–1955) ===
* Vídeňská státní opera byla vyobrazena na rubu 5000 [[Rakouský šilink|šilinkové]] bankovky vydané v roce [[1989]].
Po osvobození v roce [[1945]] musely být zkoušky a představení souboru Vídeňské státní opery přesunuty do budov divadel ''[[Volksoper|Volksoper Wien]]'' a ''[[Divadlo na Vídeňce|Theater an der Wien]]''. Důvodem byla dlouhotrvající rekonstrukce vážně poškozené stávající divadelní budovy.

První poválečné zahraniční turné operního souboru v roce 1947 směřovalo do [[Londýn]]a.

Vzhledem k nevyhovujícím podmínkám v divadle ''[[Divadlo na Vídeňce|Theater an der Wien]]'' se vedení Vídeňské státní opery snažilo získat dostatečné množství peněz, aby mohla být uspíšena rekonstrukce původní budovy. Na stavbu přispělo mnoho soukromých dárců a i představitelé sovětské okupační moci podpořili stavbu darem stavebního materiálu. Přes všechno úsilí se do roku [[1949]] podařilo vybudovat pouze provizorní zastřešení a rekonstrukční práce musely pokračovat až do roku [[1955]].

=== Slavnostní znovuotevření v roce 1955 ===
Slavnostní otevření po desetileté poválečné rekonstrukci se konalo 5. listopadu [[1955]] a bylo symbolickým završením [[Rakouská státní smlouva|obnovení suverenity Rakouska]]. Na programu byla opera [[Fidelio]] [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]]. Dirigoval [[Karl Böhm]]<ref name="Geschichte"/>. Mezi diváky byl i ministr zahraničních věcí USA [[John Foster Dulles|John F. Dulles]]. Rakouská státní televize [[Österreichischer Rundfunk|ORF]] vysílala toto zahajovací představení jako jeden ze svých prvních přímých přenosů.

=== Opera pod vedením Herberta von Karajana (1956–1964) ===
Zatímco prvních deset poválečných let, kdy Vídeňská státní opera fungovala v provizoriu, vydržel operní soubor v poměrně stálém obsazení, v letech po roce 1955 se soubor postupně výrazně obměnil a získal mnohem více mezinárodní charakter.

Tuto podobu významně formoval jeho nový ředitel, kterým byl v letech 1956–1964 [[Herbert von Karajan]]. Rozhodl o tom, inscenovat opery výhradně v originále (namísto němčiny). Koncepci stálého operního souboru nahradil angažováním nejlepších světových pěvců pro jednotlivé inscenace a zpěvákům stálého souboru byly svěřovány spíše méně významné role.

V tomto období byla rovněž zahájena úzká spolupráce s milánskou [[La Scala|La Scalou]], týkající se jak inscenovaných představení, tak i jejich obsazení. Členové Vídeňské státní opery vystupovali v La Scale především v operách [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] a [[Richard Strauss|Richarda Strausse]].

=== Současnost ===
V současnosti se ve Vídeňské státní opeře sehraje kolem dvou set představení ročně, přičemž repertoár zahrnuje kolem 50 operních titulů a 20 baletů <ref name="wien-vienna.at"/>. Během sezóny trvající deset měsíců se hraje téměř každý den. Vídeňská opera má kolem 1&nbsp;000 zaměstnanců a její provozní rozpočet představoval 100 miliónů [[Euro|EUR]] (v roce [[2008]]), z toho státní dotace činila mírně přes 50 %.

==== Změny v baletním souboru v roce 2005 ====
Na počátku sezóny 2005–2006 byl soubor baletu Vídeňské státní opery sloučen se souborem baletu divadla [[Volksoper]] a jejich vedením byl pověřen [[Gyula Harangozó]]
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Obsession: A Viennese Nutcracker, culturekiosque.com
| vydavatel = Euromedia Group
| url = http://www.culturekiosque.com/dance/inter/vienna_state_austria109.html
| datum přístupu = 2011-02-28
| url archivu = https://web.archive.org/web/20101214130747/http://culturekiosque.com/dance/inter/vienna_state_austria109.html
| datum archivace = 2010-12-14
| nedostupné = ano
}}</ref>. Počet stálých členů spojeného souboru byl redukován a ke spolupráci bylo přizváno více hostujících hvězd.

==== Oslavy 140. výročí v roce 2009 ====
V roce 2009 proběhly oslavy 140. výročí slavnostního otevření Vídeňské opery. Nejoriginálnější součástí těchto oslav byla instalace obří obrazovky o velikosti 50 m², která byla umístěna na boční straně opery směrem do Kärntnerstraße. Po dobu 4 měsíců tam bylo možno sledovat '''přímé přenosy''' z představení více než 60 nejslavnějších oper, mezi nimi [[Madam Butterfly]], [[Kouzelná flétna]] a [[Don Giovanni]]. Akce se setkala s velkým úspěchem a zájmem veřejnosti i turistů.


=== Dětské publikum ===
=== Dětské publikum ===
Řádek 185: Řádek 178:
* ''Der 35. Mai''
* ''Der 35. Mai''
* ''Aladdin''
* ''Aladdin''
* ''Bastien und Bastienne''
* ''Bastien und Bastienne''
* ''[[Prsten Nibelungů|Nibelungenring]]'' od [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]] v úpravě pro děti
* ''[[Prsten Nibelungův|Nibelungenring]]'' od [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]] v úpravě pro děti


* pro devítileté a desetileté děti se každý rok koná představení [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovy]] opery ''[[Kouzelná flétna]]'', inscenované ve stejných dekoracích jako ples v opeře.
* pro devítileté a desetileté děti se každý rok koná představení [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovy]] opery ''[[Kouzelná flétna]]'', inscenované ve stejných dekoracích jako ples v opeře.
Řádek 196: Řádek 189:
}}</ref>.
}}</ref>.


=== Místa k stání ===
=== Kvalita a dostupnost míst ===
Bezprostředně před zahájením představení je možno zakoupit levnější vstupenky k stání. Tyto vstupenky si kupují milovníci opery všech věkových kategorií, ale především skupina stálých hostů, kteří jsou proslulí svým bezprostředním chováním. Neváhají dát hlasitě a nevybíravě najevo svou nelibost, pokud se při představení něco nepodaří, ale o to více aplaudují při úspěšném představení.
Bezprostředně před zahájením představení je možno zakoupit levnější vstupenky k stání. Tyto vstupenky si kupují milovníci opery všech věkových kategorií, ale především skupina stálých hostů, kteří jsou proslulí svým bezprostředním chováním. Neváhají dát hlasitě a nevybíravě najevo svou nelibost, pokud se při představení něco nepodaří, ale o to více aplaudují při úspěšném představení.


=== Nejlepší místa ===
Údajně nejlepší místa z hlediska výhledu na jeviště i akustiky, jsou prý místa ve druhé řadě uprostřed na Galerii (místa 36 a 37)<ref>''Der perfekte Platz.'' článek v ''Süddeutsche Zeitung Magazin'', č. 14/2009, str. 40</ref>.
Údajně nejlepší místa z hlediska výhledu na jeviště i akustiky, jsou prý místa ve druhé řadě uprostřed na Galerii (místa 36 a 37)<ref>''Der perfekte Platz.'' článek v ''Süddeutsche Zeitung Magazin'', č. 14/2009, str. 40</ref>.


=== Ples v Opeře ===
=== Ples v Opeře ===
Ples ve Vídeňské státní opeře (''Wiener Opernball'') je renomovanou mezinárodní událostí, která se koná každoročně ve čtvrtek v posledním [[masopust]]ním týdnu. Historii plesu je možno vysledovat až k letům [[1814]]/[[1815|15]], do dob [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]]. Na současném místě se ples konal poprvé 11.&nbsp;prosince [[1877]] jako [[soaré]]. Od roku [[1935]], kdy se ples konal jako charitativní událost pod novým názvem ''Wiener Opernball'', se dodržuje termín masopustního čtvrtku. Po druhé světové válce byla jeho tradice obnovena v roce [[1956]] a trvá dodnes. Jedinou výjimkou byl rok [[1991]], kdy se ples kvůli [[Válka v Zálivu|válce v&nbsp;Perském zálivu]] nekonal. Plesu ze zúčastňují osobnosti světové hospodářské a politické elity i mediální hvězdy a provází jej velký zpravodajský zájem.
[[Soubor:Staatsoper-Plakat.jpg|thumb| Vídeňská státní opera, plakát (2005)]]
Ples v Opeře je renomovanou mezinárodní událostí, která se koná každoročně ve čtvrtek v posledním [[Masopust|masopustním]] týdnu. Historii plesu je možno vysledovat až k letům [[1814]]/[[1815|15]], do dob [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]]. Na současném místě se ples konal poprvé 11.&nbsp;prosince [[1877]] jako soaré. Od roku [[1935]], kdy se ples konal jako charitativní pod novým názvem ''Wiener Opernball'', se dodržuje termín masopustního čtvrtku. Po druhé světové válce byla jeho tradice obnovena v roce [[1956]] a trvá, s výjimkou roku [[1991]] ([[Válka v Zálivu|válka v Perském zálivu]]), dodnes. Plesu ze zúčastňují osobnosti světové hospodářské a politické elity i mediální hvězdy a provází jej velký zpravodajský zájem.


Od roku [[1968]] je Ples v Opeře narušován protesty. Protestující jej označují jako „elitářský“ (i kvůli velmi vysokým cenám vstupného), „samolibý“ (neboť má být prezentací bohatých doprovázenou zájmem médií) a „zpátečnický“ (pro údajné udržování již zastaralého pojetí kultury). Dochází pak i k násilnostem mezi demonstrujícími a policisty.
Již od roku [[1968]] je „Ples v Opeře“ narušován protesty. Protestující jej označují jako „elitářský“ (i kvůli velmi vysokým cenám vstupného), „samolibý“, neboť má být prezentací bohatých a jiných významných lidí (''Very Important Persons'' – VIP) doprovázenou zájmem médií o&nbsp;ně, a „zpátečnický“ (pro údajné udržování již zastaralého pojetí kultury). Dochází pak i k násilnostem mezi demonstrujícími a policisty.

== Zajímavosti ==
* V hledišti opery je kolem 1&nbsp;700 křesel a dalších 560 míst k stání.

* Ve specializovaném operním časopisu ''„Der Neue Merker“'', vydávaném nezávislým sdružením, jsou recenzována všechna představení Vídeňské státní opery. Časopis je vydáván v nákladu 2&nbsp;000 kusů a je k dispozici i v on-line verzi<ref name="Merker">{{Citace elektronické monografie
| titul = Der Neue Merker - recenze představení Vídeňské státní opery
| vydavatel= "Merker"-Verein
| url = http://www.der-neue-merker.eu
| datum přístupu=2011-02-13
}}</ref>.

* Od roku 2004 se sdružení RISM-Österreich zabývá zkoumáním historie vídeňské opery. Zveřejněné publikace popisují mimo jiné historii Dvorní opery v letech 1810 až 1848<ref name="RISM">{{Citace elektronické monografie
| titul = Vídeňská opera - stránky sdružení RISM-Österreich
| url = http://www.wieneroper.co.at/Data/links_wieneroper_geschichte.htm
| datum přístupu = 2011-02-12
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>.

* Vídeňská státní opera byla vyobrazena na rubu 5000 [[Rakouský šilink|šilinkové]] bankovky vydané v roce [[1989]].


=== Galerie dalších pohledů na Vídeňskou státní operu ===
== Galerie dalších pohledů na Vídeňskou státní operu ==
<gallery>
<gallery>
Soubor: Staatsoper.jpg|c.k. Dvorní operní divadlo, rok 1917
Soubor:Staatsoper.jpg|c.k. Dvorní operní divadlo, rok 1917
Soubor:Opera-Vienna-Austria-2005.jpg|Pohled z terasy Albertina na zadní část budovy Opery
Soubor:Opera-Vienna-Austria-2005.jpg|Pohled z terasy Albertina na zadní část budovy Opery
Soubor:Wiener Staatsoper abend.jpg|Pohled z ulice ''Kärntner Straße''
Soubor:Wiener Staatsoper abend.jpg|Pohled z ulice ''Kärntner Straße''
Soubor:Wien_Staatsoper_Innenansicht.jpg|Interiér – pohled na výzdobu [[Železná opona (divadlo)|železné opony]]
Soubor:Wien Staatsoper Innenansicht.jpg|Interiér – pohled na výzdobu [[Železná opona (divadlo)|železné opony]]
Soubor:WSO-Interior.JPG|Interiér – pohled do hlediště
Soubor:WSO-Interior.JPG|Interiér – pohled do hlediště
Soubor:Staatsoper Vienna 048.jpg|Lustr ve Vídeňské státní opeře
Soubor:Staatsoper Vienna 048.jpg|Lustr ve Vídeňské státní opeře
Soubor:Wiener Staatsoper - 01.jpg|Pohled z terasy Albertina
Soubor:Wiener Staatsoper - 01.jpg|Pohled z terasy Albertina
Soubor:Vídeňská státní opera.jpg|Vídeňská státní opera - listopad 2022
</gallery>
</gallery>


== Ředitelé opery ==
== Činitelé vídeňské Dvorní/Státní opery ==

[[Soubor:Franz Freiherr von Dingelstedt.jpg|thumb|Franz von Dingelstedt<br />(1814–1881):<br />první ředitel opery]]
=== Ředitelé opery ===
[[Soubor:Franz Freiherr von Dingelstedt.jpg|náhled|Franz von Dingelstedt<br />(1814–1881):<br />první ředitel opery]]
* [[Franz von Dingelstedt]] (1. července 1867 – 19. prosince 1870)
* [[Franz von Dingelstedt]] (1. července 1867 – 19. prosince 1870)
Řádek 231: Řádek 243:
* [[Hans Gregor]] (1. března 1911 – 14. listopadu 1918)
* [[Hans Gregor]] (1. března 1911 – 14. listopadu 1918)
* [[Franz Schalk]] (15. listopadu 1918 – 31. října 1924; od 16. srpna 1919 společně s [[Richard Strauss|Richardem Straussem]])
* [[Franz Schalk]] (15. listopadu 1918 – 31. října 1924; od 16. srpna 1919 společně s [[Richard Strauss|Richardem Straussem]])
* [[Richard Strauss]] společně s [[Franz Schalk|Franzem Schalkem]] (16. srpna 1919 – 31. října 1924)
* Richard Strauss společně s Franzem Schalkem (16. srpna 1919 – 31. října 1924)
* [[Franz Schalk]] (1. listopadu 1924 – 31. srpna 1929)
* Franz Schalk (1. listopadu 1924 – 31. srpna 1929)
* [[Clemens Krauss]] (1. září 1929 – 10. prosince 1934)
* [[Clemens Krauss]] (1. září 1929 – 10. prosince 1934)
* [[Felix von Weingartner]] (2. funkční období, 1. ledna 1935 – 1. září 1936)
* Felix von Weingartner (2. funkční období, 1. ledna 1935 – 1. září 1936)
* [[Erwin Kerber]] (1. září 1936 – 31. srpna 1940)
* [[Erwin Kerber]] (1. září 1936 – 31. srpna 1940)
* [[Heinrich Karl Strohm]] (1. září 1940 – 31. ledna 1941)
* [[Heinrich Karl Strohm]] (1. září 1940 – 31. ledna 1941)
Řádek 250: Řádek 262:
* [[Lorin Maazel]] (1. září 1982 – 30. června 1984)
* [[Lorin Maazel]] (1. září 1982 – 30. června 1984)
* [[Egon Seefehlner]] (2. funkční období, 1. září 1984 – 31. srpna 1986)
* [[Egon Seefehlner]] (2. funkční období, 1. září 1984 – 31. srpna 1986)
* [[Claus Helmut Drese]] (1. září 1986 – 30. června 1991; hudební ředitel: [[Claudio Abbado]])
* [[Claus Helmut Drese]] (1. září 1986 – 30. června 1991
* [[Eberhard Waechter]] (1. září 1991 – 29. března 1992)
* [[Eberhard Waechter]] (1. září 1991 – 29. března 1992)
* [[Ioan Holender]] (30. března 1992 – 31. srpna 2010); hudební ředitel: [[Seiji Ozawa]] (od 2002)
* [[Ioan Holender]] (30. března 1992 – 31. srpna 2010)
* [[Dominique Meyer]] (od 1. září 2010); hudební ředitel: [[Franz Welser-Möst]] (od 1. září 2010)<ref name="Geschichte"/>
* [[Dominique Meyer]] (od 1. září 2010)
* [[Bogdan Roščić]] (od roku 2020)

=== Významní dirigenti ===
Šéfdirigenty orchestru vídeňské opery byli, kromě své funkce jako ředitelé operního domu, tito význační hudebníci:

Johann von Herbeck, Wilhelm Jahn, [[Gustav Mahler]], Felix von Weingartner, Franz Schalk, [[Richard Strauss]], Clemens Krauss, [[Karl Böhm]], Franz Salmhofer, [[Herbert von Karajan]] a [[Lorin Maazel]].

Hudebními řediteli Vídeňské státní opery bez manažerské funkce byli jmenováni:

* [[Claudio Abbado]] (1. září 1986 – 30. června 1991)
* [[Seidži Ozawa]] (2002 – 2010)
* [[Franz Welser-Möst]] (1. září 2010 – 5. září 2014)
* [[Philippe Jordan]] (od roku 2020)


== Světové premiéry ==
== Světové premiéry ==
* 10. března 1875: ''Die Königin von Saba''. [[Libreto]]: [[Salomon Hermann Mosenthal]]. Hudba: [[Karl Goldmark]]
* 10. března 1875: ''[[Královna ze Sáby (Goldmark)|Die Königin von Saba]]''. [[Libreto]]: [[Salomon Hermann Mosenthal]]. Hudba: [[Karl Goldmark]]
* 3. dubna 1886: ''Merlin''. Libreto: [[Siegfried Lipiner]]. Hudba: [[Karl Goldmark]]
* 3. dubna 1886: ''Merlin''. Libreto: [[Siegfried Lipiner]]. Hudba: [[Karl Goldmark]]
* 4. října 1888: ''Die Puppenfee''. Balet [[Joseph Haßreiter|Josefa Haßreitera]] a [[Franz Gaul|Franze Gaula]]. Hudba: [[Josef Bayer]]
* 4. října 1888: ''Die Puppenfee''. Balet [[Joseph Haßreiter|Josefa Haßreitera]] a [[Franz Gaul|Franze Gaula]]. Hudba: [[Josef Bayer]]
* 1. ledna 1892: ''Ritter Pázmán''. Libreto: [[Lajos Dóczi]] (1845-1919) (dle [[János Arany|Jánose Arany]]). Hudba: [[Johann Strauss mladší|Johann Strauss ml.]]
* 1. ledna 1892: ''Ritter Pázmán''. Libreto: [[Lajos Dóczi]] (1845–1919) (dle [[János Arany|Jánose Arany]]). Hudba: [[Johann Strauss mladší|Johann Strauss ml.]]
* 16. února 1892: ''[[Werther]]''. Libreto: [[Edouard Blau]], [[Paul Milliet]] a [[Georges Hartmann]] podle [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethova]] románu ''[[Utrpení mladého Werthera]]''. Hudba: [[Jules Massenet]]
* 16. února 1892: ''[[Werther]]''. Libreto: [[Edouard Blau]], [[Paul Milliet]] a [[Georges Hartmann]] podle [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethova]] románu ''[[Utrpení mladého Werthera]]''. Hudba: [[Jules Massenet]]
* 13. října 1894: ''Rund um Wien''. Balet [[Franz Gaul|Franze Gaula]] a [[Alfred Maria Willner|Alfreda Willnera]]. Hudba: [[Josef Bayer]]
* 13. října 1894: ''Rund um Wien''. Balet [[Franz Gaul|Franze Gaula]] a [[Alfred Maria Willner|Alfreda Willnera]]. Hudba: [[Josef Bayer]]
* 21. března 1896: ''Das Heimchen am Herd''. Libreto: [[Alfred Maria Willner|Alfred Willner]] podle [[Charles Dickens|Dickensovy]] vánoční povídky ''Cvrček na krbu''. Hudba: [[Karl Goldmark]]
* 21. března 1896: ''Das Heimchen am Herd''. Libreto: [[Alfred Maria Willner|Alfred Willner]] podle [[Charles Dickens|Dickensovy]] vánoční povídky ''Cvrček na krbu''. Hudba: [[Karl Goldmark]]
* 22. ledna 1900: ''Es war einmal ...''. Libreto: [[Maximilian Singer]] podle stejnojmenné komedie [[Holger Drachmann|Holgera Drachmanna]]. Hudba: [[Alexander von Zemlinsky]]. Režisér a dirigent: [[Gustav Mahler]]
* 22. ledna 1900: [[Es war einmal…|''Es war einmal ...'']] Libreto: [[Maximilian Singer]] podle stejnojmenné komedie [[Holger Drachmann|Holgera Drachmanna]]. Hudba: [[Alexander Zemlinsky|Alexander von Zemlinsky]]. Režisér a dirigent: [[Gustav Mahler]]
* 2. ledna 1908: ''Ein Wintermärchen''. Libreto: [[Alfred Maria Willner]] podle [[William Shakespeare|Shakespearovy]] divadelní hry [[Zimní pohádka]]. Hudba: Karl Goldmark
* 2. ledna 1908: ''Ein Wintermärchen''. Libreto: [[Alfred Maria Willner]] podle [[William Shakespeare|Shakespearovy]] divadelní hry [[Zimní pohádka]]. Hudba: Karl Goldmark
* 15. března 1913: ''Das Spielwerk und die Prinzessin''. Libreto a hudba: [[Franz Schreker]]
* 15. března 1913: ''Das Spielwerk und die Prinzessin''. Libreto a hudba: [[Franz Schreker]]
* 1. dubna 1914: ''[[Notre Dame (Opera)|Notre Dame]]''. Libreto: [[Leopold Wilk]] a [[Franz Schmidt]] podle románu ''[[Chrám Matky Boží v Paříži]]'' [[Victor Hugo|Victora Huga]]. Hudba: [[Franz Schmidt]]
* 1. dubna 1914: ''[[Notre Dame (Opera)|Notre Dame]]''. Libreto: [[Leopold Wilk]] a [[Franz Schmidt]] podle románu ''[[Chrám Matky Boží v Paříži (román)|Chrám Matky Boží v Paříži]]'' [[Victor Hugo|Victora Huga]]. Hudba: [[Franz Schmidt]]
* 4. října 1916: ''[[Ariadne auf Naxos]]'' (2. verze). Libreto: [[Hugo von Hofmannsthal]]. Hudba: [[Richard Strauss]]. Dirigent: [[Franz Schalk]]
* 4. října 1916: ''[[Ariadna na Naxu (Strauss)|Ariadne auf Naxos]]'' (2. verze). Libreto: [[Hugo von Hofmannsthal]]. Hudba: [[Richard Strauss]]. Dirigent: [[Franz Schalk]]
* 10. října 1919: ''[[Die Frau ohne Schatten]]''. Libreto: [[Hugo von Hofmannsthal]]. Hudba: [[Richard Strauss]]. Dirigent: [[Franz Schalk]]
* 10. října 1919: ''[[Žena beze stínu|Die Frau ohne Schatten]]''. Libreto: [[Hugo von Hofmannsthal]]. Hudba: [[Richard Strauss]]. Dirigent: [[Franz Schalk]]
* 9. května 1924: ''Schlagobers''. Balet. Hudba: [[Richard Strauss]]. Dirigent: Richard Strauss. Choreografie: [[Heinrich Kröller]], scéna a výprava: [[Ada Nigrin]]
* 9. května 1924: ''Schlagobers''. Balet. Hudba: [[Richard Strauss]]. Dirigent: Richard Strauss. Choreografie: [[Heinrich Kröller]], scéna a výprava: [[Ada Nigrin]]
* 23. února 1928: ''[[Oedipus Rex]]''. Libreto: [[Jean Cocteau]] a [[Jean Daniélou]]. Hudba: [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igor Stravinskij]]. Dirigent: [[Franz Schalk]], režie: [[Lothar Wallerstein]]
* 23. února 1928: ''[[Oedipus rex]]''. Libreto: [[Jean Cocteau]] a [[Jean Daniélou]]. Hudba: [[Igor Stravinskij]]. Dirigent: [[Franz Schalk]], režie: [[Lothar Wallerstein]]
* 16. dubna 1931: ''[[Idomeneus|Idomeneo]]'' opera [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozarta]] v úpravě [[Lothar Wallerstein|Lothara Wallersteina]] a [[Richard Strauss|Richarda Strausse]]
* 16. dubna 1931: ''[[Idomeneo]]'' opera [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozarta]] v úpravě [[Lothar Wallerstein|Lothara Wallersteina]] a [[Richard Strauss|Richarda Strausse]]
* 20. června 1931: ''Die Bakchantinnen''. Libreto: [[Egon Wellesz]] podle [[Euripides|Euripida]]. Hudba: [[Egon Wellesz]]
* 20. června 1931: ''Die Bakchantinnen''. Libreto: [[Egon Wellesz]] podle [[Eurípidés|Euripida]]. Hudba: [[Egon Wellesz]]
* 8. prosince 1931: ''Das Veilchen''. Libreto a hudba: [[Julius Bittner]], Dirigent: [[Clemens Krauss]]
* 8. prosince 1931: ''Das Veilchen''. Libreto a hudba: [[Julius Bittner]], Dirigent: [[Clemens Krauss]]
* 20. ledna 1934: ''[[Giuditta]]''. Libreto: [[Paul Knepler]] a [[Fritz Löhner-Beda]]. Hudba: [[Franz Lehár]], dirigent: Franz Lehár
* 20. ledna 1934: ''[[Giuditta]]''. Libreto: [[Paul Knepler]] a [[Fritz Löhner-Beda]]. Hudba: [[Franz Lehár]], dirigent: Franz Lehár
* 26. prosince 1935: ''Dame im Traum''. Libreto: [[Ernst Décsey]] a [[Gustav Holm]]. Hudba: [[Franz Salmhofer]]
* 26. prosince 1935: ''Dame im Traum''. Libreto: [[Ernst Décsey]] a [[Gustav Holm]]. Hudba: [[Franz Salmhofer]]
* 17. března 1936: ''Der liebe Augustin''. Hudba: [[Alexander Steinbrecher]], nastudovaní baletu [[Margarethe Wallmann]].
* 17. března 1936: ''Der liebe Augustin''. Hudba: [[Alexander Steinbrecher]], nastudovaní baletu [[Margarethe Wallmann]].
* 6. února 1937: ''Die Sühne''. Libreto a hudba: [[Josef Wenzl-Traunfels]] na námět [[Theodor Körner (básník)|Theodora Körnera]].
* 6. února 1937: ''Die Sühne''. Libreto a hudba: [[Josef Wenzl-Traunfels]] na námět [[Theodor Körner (básník)|Theodora Körnera]].
* 17. dubna 1937: ''Die fremde Frau''. Libreto: [[Friedrich Schreyvogel]] podle činohry [[Alexandre Bisson|Alexandra Bissona]]. Hudba: [[Marco Frank]]
* 17. dubna 1937: ''Die fremde Frau''. Libreto: [[Friedrich Schreyvogel]] podle činohry [[Alexandre Bisson|Alexandra Bissona]]. Hudba: [[Marco Frank]]
* 18. listopadu 1937: ''Wallenstein''. Libreto: [[Miloš Kareš]] na námět [[Schillerovy]] básně, překlad libreta [[Max Brod]]. Hudba: [[Jaromír Weinberger]]
* 18. listopadu 1937: ''Wallenstein''. Libreto: [[Miloš Kareš]] na námět [[Schillerovy]] básně, překlad libreta [[Max Brod]]. Hudba: [[Jaromír Weinberger]]
* 9. března 1938: ''Iwan Sergejewitsch Tarassenko''. Libreto a Hudba: [[Franz Salmhofer]]
* 9. března 1938: ''Iwan Sergejewitsch Tarassenko''. Libreto a Hudba: [[Franz Salmhofer]]
* 2. února 1939: ''Königsballade''. Libreto: [[Otto Emmerich Groh]]. Hudba: [[Rudolf Wille]]
* 2. února 1939: ''Königsballade''. Libreto: [[Otto Emmerich Groh]]. Hudba: [[Rudolf Wille]]
* 4. dubna 1941: ''Johanna Balk''. Libreto: [[Caspar Neher]]. Hudba: [[Rudolf Wagner-Régeny]]
* 4. dubna 1941: ''Johanna Balk''. Libreto: [[Caspar Neher]]. Hudba: [[Rudolf Wagner-Régeny]]
* 18. prosince 1942: ''Hansi fliegt zum Negerkral''. Hudba: [[Rudolf Kattnigg]]
* 18. prosince 1942: ''Hansi fliegt zum Negerkral''. Hudba: [[Rudolf Kattnigg]]
* 9. října 1943: ''Festa Romantica''. Autorka baletu : [[Erika Hanka]]. Hudba: [[Giuseppe Piccidi]]
* 9. října 1943: ''Festa Romantica''. Autorka baletu : [[Erika Hanka]]. Hudba: [[Giuseppe Piccidi]]
* 29. listopadu 1955: ''Der Mohr von Venedig''. Autorka baletu : [[Erika Hanka]] podle [[William Shakespeare|Shakespearovy]] divadelní hry ''[[Othello (drama)|Othello]]''. Hudba: [[Boris Blacher]]
* 29. listopadu 1955: ''Der Mohr von Venedig''. Autorka baletu : [[Erika Hanka]] podle [[William Shakespeare|Shakespearovy]] divadelní hry ''[[Othello (drama)|Othello]]''. Hudba: [[Boris Blacher]]
* 17. června 1956: ''Der Sturm''. Libreto: [[August Wilhelm Schlegel]] podle [[William Shakespeare|Shakespearovy]] divadelní hry ''[[Bouře (Shakespeare)|Bouře]]''. Hudba: [[Frank Martin]]
* 17. června 1956: ''Der Sturm''. Libreto: [[August Wilhelm Schlegel]] podle [[William Shakespeare|Shakespearovy]] divadelní hry ''[[Bouře (Shakespeare)|Bouře]]''. Hudba: [[Frank Martin]]
* 23. května 1971: ''[[Návštěva staré dámy|Der Besuch der alten Dame]]''. Libreto na námět vlastní divadelní hry ''[[Návštěva staré dámy]]'': [[Friedrich Dürrenmatt]]. Hudba: [[Gottfried von Einem]]. Dirigent: [[Horst Stein]], režie: [[Otto Schenk]], scéna: [[Günther Schneider-Siemssen]]
* 23. května 1971: ''[[Návštěva staré dámy|Der Besuch der alten Dame]]''. Libreto na námět vlastní divadelní hry ''[[Návštěva staré dámy]]'': [[Friedrich Dürrenmatt]]. Hudba: [[Gottfried von Einem]]. Dirigent: [[Horst Stein]], režie: [[Otto Schenk]], scéna: [[Günther Schneider-Siemssen]]
* 17. prosince 1976: ''Kabale und Liebe''. Libreto: [[Boris Blacher]] a [[Lotte Ingrisch]] podle [[Friedrich Schiller|Schillerovy]] divadelní hry ''[[Friedrich Schiller#.C3.9Aklady a l.C3.A1ska .28Kabale und Liebe.29 .281784.29|Úklady a láska]]'' . Hudba: [[Gottfried von Einem]]. Dirigent: [[Christoph von Dohnányi]], režie: [[Otto Schenk]], scéna: [[Günther Schneider-Siemssen]]
* 17. prosince 1976: ''Kabale und Liebe''. Libreto: [[Boris Blacher]] a [[Lotte Ingrisch]] podle [[Friedrich Schiller|Schillerovy]] divadelní hry ''[[Friedrich Schiller#.C3.9Aklady a l.C3.A1ska .28Kabale und Liebe.29 .281784.29|Úklady a láska]]'' . Hudba: [[Gottfried von Einem]]. Dirigent: [[Christoph von Dohnányi]], režie: [[Otto Schenk]], scéna: [[Günther Schneider-Siemssen]]
* 26. května 1995: ''Gesualdo''. Libreto: [[Richard Bletschacher]]. Hudba: [[Alfred Schnittke]]. Dirigent: [[Mstislav Leopoldovič Rostropovič|Mstislav Rostropovič]], režie: [[Cesare Lievi]]
* 26. května 1995: ''Gesualdo''. Libreto: [[Richard Bletschacher]]. Hudba: [[Alfred Schnittke]]. Dirigent: [[Mstislav Rostropovič]], režie: [[Cesare Lievi]]
* 15. července 2002: ''Der Riese vom Steinfeld''. Libreto: [[Peter Turrini]]. Hudba: [[Friedrich Cerha]]. Dirigent: [[Michael Boder]], režie: [[Jürgen Flimm]], scéna: [[Erich Wonder]], výprava: [[Florence von Gerkan]]
* 15. července 2002: ''Der Riese vom Steinfeld''. Libreto: [[Peter Turrini]]. Hudba: [[Friedrich Cerha]]. Dirigent: [[Michael Boder]], režie: [[Jürgen Flimm]], scéna: [[Erich Wonder]], výprava: [[Florence von Gerkan]]
* 15. dubna 2007: ''Die Omama im Apfelbaum''. Libreto: [[Theresia Colloredo]] podle knihy pro děti od [[Mira Lobe|Miry Lobe]] a [[Susi Weigl]]. Hudba: [[Elisabeth Naske]]. (Inscenováno ve stanu pro dětské diváky)
* 15. dubna 2007: ''Die Omama im Apfelbaum''. Libreto: [[Theresia Colloredo]] podle knihy pro děti od [[Mira Lobe|Miry Lobe]] a [[Susi Weigl]]. Hudba: [[Elisabeth Naske]]. (Inscenováno ve stanu pro dětské diváky)
Řádek 296: Řádek 321:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{Commonscat|Vienna State Opera}}
* {{Wikicitáty|téma=Vídeňská státní opera}}
* {{Wikicitáty|téma=Vídeňská státní opera}}

{{Souřadnice|48.203|16.3691|typ=landmark|zobrazení=top}}
=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad| jazyk = de| článek = Wiener Staatsoper| revize = 182720085| jazyk2 = en| článek2 = Vienna State Opera| revize2 = 864949395}}<references />
<references/>

=== Související články ===


* [[Jaroslav Štajnc]]
{{Překlad
| jazyk = en
| článek = Vienna State Opera
| revize = 408931678
| jazyk2 = de
| článek2 = Wiener Staatsoper
| revize2 = 84489740
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.wiener-staatsoper.at Oficiální stránky]
* {{Oficiální web}}


{{Portály|Hudba}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Hudba|Rakousko}}


[[Kategorie:Divadla ve Vídni]]
[[Kategorie:Divadla ve Vídni]]
[[Kategorie:Novorenesanční stavby v Rakousku]]
[[Kategorie:Novorenesanční stavby v Rakousku]]
[[Kategorie:Operní scény]]
[[Kategorie:Operní scény]]
[[Kategorie:Vídeňský Ring]]
[[Kategorie:Rakouská opera]]
[[Kategorie:Vnitřní Město (Vídeň)]]
[[Kategorie:Postaveno v Rakousku 1869]]

Aktuální verze z 19. 1. 2024, 22:44

Vídeňská státní opera
Vídeňská státní opera (5. listopadu 2014)
Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektiAugust Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll
Výstavba25. května 1869
Poloha
AdresaOpernring 2, Vnitřní město, RakouskoRakousko Rakousko
Nadmořská výška175 m
Souřadnice48°12′12″ s. š., 16°22′9″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky24428
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vídeňská státní opera
Noční pohled na zadní část budovy

Vídeňská státní opera (Wiener Staatsoper) je nejvýznamnější operní scénou v rakouském hlavním městě Vídni a zároveň i jednou z nejznámějších světových scén. Vychází především z tradice Dvorní opery (Hofoper), založené již v 17. století.

Vídeňská opera si vydobyla svou vynikající pověst v neposlední řadě kvůli působení mnoha významných dirigentů, pěvců a pěvkyň a kvalitě svého orchestru, sboru a baletu. Z členů orchestru Vídeňské státní opery jsou vybíráni instrumentalisté – členové Vídeňské filharmonie.

Současná budova vídeňské opery, nacházející se ve středu města na Ringstraße, byla slavnostně otevřena 25. května 1869 představením opery Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni.[1]

Dějiny Vídeňské státní opery

[editovat | editovat zdroj]

Historické názvy operních institucí

[editovat | editovat zdroj]
Jméno Česky Období Poznámka
Neues Haus Nová scéna 25. května 1869 –
27. září 1869
k.k. Hof-Operntheater –
Neues Haus 		c.k. Dvorní operní divadlo –
Nová scéna 		28. září 1869 –
10. března 1871
k.k. Hof-Operntheater c.k. Dvorní operní divadlo 11. března 1871 –
15. listopadu 1918
Operntheater Operní divadlo 3. prosince 1918 –
25. září 1938
Staatsoper Státní opera 27. září 1938 –
do 1945 		Toto označení se neoficiálně používalo již od 20. let
Gebäude am Naschmarkt Budova na Naschmarktu 1945 –
5. listopadu 1955 		V době rekonstrukce byla představení inscenována mimo jiné v divadle Theater an der Wien.
Opernhaus der Stadt Wien –
Wiener Staatsopernensemble 		Opera města Vídeň –
soubor Vídeňské státní opery 		1. května 1945 –
31. května 1945 		V době rekonstrukce se hrálo i v divadle Volksoper.
Volksoper –
Wiener Staatsopernensemble 		Volksoper –
soubor Vídeňské státní opery 		1. července 1945 –
10. července 1945
Staatsoper im Volksoperngebäude Státní opera v budově divadla Volksoper. 11. července 1945 –
1. září 1946
Staatsoper in der Volksoper Státní opera v divadle Volksoper. 2. září 1946 –
15. července 1955
Wiener Staatsoper Vídeňská státní opera od 5. listopadu 1955 Od nového otevření po rekonstrukci

Dvorní opera

[editovat | editovat zdroj]

Vídeňská státní opera je jako kulturní instituce nástupkyní vídeňské Dvorní opery, kterou založili a podporovali Habsburkové. Velkou prestiž měla Dvorní opera již od 17. století. O to se zasloužil zvláště císař Leopold I. (1640–1705), jenž byl mimo jiné vášnivým hudebníkem a nadaným skladatelem. Za jeho panování byl kapelníkem Dvorní hudby jmenován Johann Heinrich Schmelzer, což bylo poprvé, kdy byla dána přednost umělci mimo italský kulturní okruh. V 17. století a na počátku 18. století byla inscenována řada představení barokních oper. K jednomu z vrcholů patří Contiho Don Chiscotte.

Druhým velkým podporovatelem Dvorní opery byl císař Josef II. Ku příležitosti jeho svatby složil Christoph Willibald Gluck operu Il Parnaso Confuso. Dalším z významných umělců podporovaných Josefem II. byl Mozart, jehož vídeňská inscenace opery Figarova svatba byla doprovázena značnou nevolí šlechty, ale v Praze slavila obrovský úspěch a Mozart byl pověřen zkomponováním Dona Giovanniho.

Výstavba budovy vídeňské opery (1861–1869)

[editovat | editovat zdroj]
Výstavba opery – rok 1865
Plakát k slavnostnímu otevření opery v roce 1869

Nová operní budova ve Vídni byla naplánována v roce 1860 jako jedna z prvních monumentálních staveb na nové okružní třídě Ringstraße[2], která vznikla v prostoru bývalých městských hradeb zbořených po roce 1857. Výstavbě opery předcházela soutěž architektů, v níž zvítězil návrh Augusta Sicarda a Eduarda van der Nüll ve stylu francouzské neorenesance. Projekt pak realizovala stavební kancelář jejich žáka, významného českého architekta Josefa Hlávky [2] [3]. Stavební práce probíhaly již od konce roku 1861, ale slavnostní položení základního kamene se konalo 20. 5.1863 a výstavba trvala až do roku 1869.

Náklady na stavbu divadla včetně vnitřního vybavení a umělecké výzdoby dosáhly přibližně šesti milionů zlatých. Z toho vlastní budova realizovaná Hlávkovou stavební firmou stála pouze 965 000 zlatých. Díky důkladné projektově-technické přípravě a hladkém postupu výstavby bez projektových změn a víceprací se podařilo dosáhnout stavební firmě zisku kolem 40 %.[3]

Přijetí veřejností a slavnostní otevření v roce 1869

[editovat | editovat zdroj]

Postoj Vídeňanů k nově dokončované opeře nebyl právě pozitivní. Blízká soukromá rezidence Heinrichshof neumožňovala, aby dostatečně dobře vynikla monumentálnost opery, ale co bylo ještě horší, úroveň třídy Ringstraße byla během doby výstavby opery zvýšena o jeden metr, takže se stavbě pod úrovní terénu začalo přezdívat „utopená kisna“, nebo v analogii k porážce císařských vojsk v roce 1866 „architektonický Hradec Králové“. K veřejnému mínění se svým vyjádřením nevole připojil i císař [3]. Citlivý van der Nüll neunesl kritiku a zemřel v dubnu 1868 vlastní rukou. Druhý z architektů, August Sicard, zemřel o dva měsíce později, a tak se ani jeden z původních tvůrců nedožil slavnostního otevření divadla. To se konalo 25. května 1869 představením Mozartova Dona Giovanniho za účasti císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty.

Nedlouho po slavnostním otevření se nálada veřejného mínění i názor odborníků změnily a stavba se později stala vzorem, mimo jiné i pro české Národní divadlo v Praze.[3]

Opera pod vedením Gustava Mahlera (1897–1907)

[editovat | editovat zdroj]

Léta 1897 až 1907, kdy Vídeňskou operu vedl a dirigoval Gustav Mahler, byla obdobím jejího rozkvětu [4]. S Mahlerem přišla nová generace pěvců a pěvkyň. Mezi nejvýznamnější patřily Anna Bahr-Mildenburg a Selma Kurz. Mahler najal nového jevištního výtvarníka a nechal nahradit honosné historizující kulisy novým, střízlivějším jevištním stylem, který lépe odpovídal vkusu secese. Mahler rovněž zavedl tlumení osvětlení hlediště během představení. To nebylo zpočátku diváky přijato příznivě, ale Mahlerovy reformy se prosadily a byly dodržovány i jeho nástupci.

Částečné zničení budovy v roce 1945 a následná rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Obsazení posledního představení v původní budově Vídeňské opery 30.6.1944

Poslední představení v původní budově Vídeňské opery se konalo 30. června 1944. Po letních divadelních prázdninách už nebyl provoz divadla obnoven, neboť od 1. září 1944 bylo Josephem Goebbelsem vyhlášeno uzavření všech divadel v Říši. Poslední představení – Wagnerův Soumrak bohů, symbolicky předznamenalo další osud divadelní budovy. Scénická poznámka na závěr díla uvádí: „Sál bohů se rozpadá v záři jasných plamenů. Opona se spouští v okamžiku, kdy plameny zcela obklopí bohy“.

12. března 1945 byla divadelní budova zasažena americkým bombardováním. Jednalo se o nálet, který měl původně směřovat na rafinérii ve Floridsdorfu. Divadlo zachvátily plameny. Přední část, která již byla z bezpečnostních důvodů obezděna, zůstala nedotčena. Zachoval se tak původní vstup, foyer s freskami Moritze von Schwind, hlavní schodiště, vestibul a čajovna. Větší část divadelní budovy zahrnující jak hlediště tak i jeviště byla však požárem zničena. Požárem byly zničeny i dekorace pro více než 120 oper a kolem 150 000 divadelních kostýmů.

Po konci druhé světové války nebylo zpočátku jasné, zda má být vážně poškozená budova opery obnovena do původního stavu na svém původním místě, nebo zda by měla být zcela zbourána a přestavěna buď na stejném nebo na jiném místě. Nakonec byla vybrána varianta budovu rekonstruovat. K tomuto postoji výrazně přispěli tehdejší ministr pro obchod a obnovu Ernst Kolb a jeho nástupce Udo Illig. Zásadní politické rozhodnutí učinil v roce 1946 rakouský kancléř Leopold Figl, když stanovil cíl rekonstruovat operu do roku 1949. Nebylo ale ještě rozhodnuto, zda vybudovat zcela nové hlediště, nebo zda stavět podle původních plánů.

V architektonické soutěži nakonec zvítězil plán Ericha Boltensterna, který navrhoval zrekonstruovat budovu do stavu, který bude blízký původnímu, ale s využitím technologií odpovídajících padesátým létům dvacátého století. Pro zlepšení akustiky sálu byla dána přednost většímu využití dřeva, mimo jiné i díky návrhu Artura Toscaniniho. Byl snížen počet míst v přízemí hlediště a čtvrtý balkon byl navržen bez sloupů. Soutěže na návrh železné opony se zúčastnil mimo jiné i Marc Chagall, realizoval se ale návrh Rudolfa Eisenmengera s výjevem z Gluckovy opery Orfeus a Eurydiké [5].

Operní soubor v poválečném období (1945–1955)

[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození v roce 1945 musely být zkoušky a představení souboru Vídeňské státní opery přesunuty do budov divadel Volksoper Wien a Theater an der Wien. Důvodem byla dlouhotrvající rekonstrukce vážně poškozené stávající divadelní budovy.

První poválečné zahraniční turné operního souboru v roce 1947 směřovalo do Londýna.

Vzhledem k nevyhovujícím podmínkám v divadle Theater an der Wien se vedení Vídeňské státní opery snažilo získat dostatečné množství peněz, aby mohla být uspíšena rekonstrukce původní budovy. Na stavbu přispělo mnoho soukromých dárců a i představitelé sovětské okupační moci podpořili stavbu darem stavebního materiálu. Přes všechno úsilí se do roku 1949 podařilo vybudovat pouze provizorní zastřešení a rekonstrukční práce musely pokračovat až do roku 1955.

Slavnostní znovuotevření v roce 1955

[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní otevření po desetileté poválečné rekonstrukci se konalo 5. listopadu 1955 a bylo symbolickým završením obnovení suverenity Rakouska. Na programu byla opera Fidelio Ludwiga van Beethovena. Dirigoval Karl Böhm[4]. Mezi diváky byl i ministr zahraničních věcí USA John F. Dulles. Rakouská státní televize ORF vysílala toto zahajovací představení jako jeden ze svých prvních přímých přenosů.

Opera pod vedením Herberta von Karajana (1956–1964)

[editovat | editovat zdroj]

Zatímco prvních deset poválečných let, kdy Vídeňská státní opera fungovala v provizoriu, vydržel operní soubor v poměrně stálém obsazení, v letech po roce 1955 se soubor postupně výrazně obměnil a získal mnohem více mezinárodní charakter.

Tuto podobu významně formoval jeho nový ředitel, kterým byl v letech 1956–1964 Herbert von Karajan. Rozhodl o tom, inscenovat opery výhradně v originále (namísto němčiny). Koncepci stálého operního souboru nahradil angažováním nejlepších světových pěvců pro jednotlivé inscenace a zpěvákům stálého souboru byly svěřovány spíše méně významné role.

V tomto období byla rovněž zahájena úzká spolupráce s milánskou La Scalou, týkající se jak inscenovaných představení, tak i jejich obsazení. Členové Vídeňské státní opery vystupovali v La Scale především v operách Wolfganga Amadea Mozarta a Richarda Strausse.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se ve Vídeňské státní opeře sehraje kolem dvou set představení ročně, přičemž repertoár zahrnuje kolem 50 operních titulů a 20 baletů [5]. Během sezóny trvající deset měsíců se hraje téměř každý den. Vídeňská opera má kolem 1 000 zaměstnanců a její provozní rozpočet představoval 100 miliónů EUR (v roce 2008), z toho státní dotace činila mírně přes 50 %.

Změny v baletním souboru v roce 2005

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku sezóny 2005–2006 byl soubor baletu Vídeňské státní opery sloučen se souborem baletu divadla Volksoper a jejich vedením byl pověřen Gyula Harangozó [6]. Počet stálých členů spojeného souboru byl redukován a ke spolupráci bylo přizváno více hostujících hvězd.

Oslavy 140. výročí v roce 2009

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 proběhly oslavy 140. výročí slavnostního otevření Vídeňské opery. Nejoriginálnější součástí těchto oslav byla instalace obří obrazovky o velikosti 50 m², která byla umístěna na boční straně opery směrem do Kärntnerstraße. Po dobu 4 měsíců tam bylo možno sledovat přímé přenosy z představení více než 60 nejslavnějších oper, mezi nimi Madam Butterfly, Kouzelná flétna a Don Giovanni. Akce se setkala s velkým úspěchem a zájmem veřejnosti i turistů.

Dětské publikum

[editovat | editovat zdroj]

Vídeňská státní opera se orientuje nejen na dospělé, ale i na dětské publikum. Ředitel Ioan Holender, sám otec tří dětí, zahájil tradici častých dětských představení. Ta se konají ve speciálně navržené přístavbě – stanu umístěném na střešní terase[1]. Inscenovány byly mimo jiné dětské opery :

  • pro devítileté a desetileté děti se každý rok koná představení Mozartovy opery Kouzelná flétna, inscenované ve stejných dekoracích jako ples v opeře.

Vídeňská státní opera nabízí též dětem ve věku osm až čtrnáct let odpolední zájmovou činnost v tzv. „Operní škole“. Děti jsou odbornými pedagogy vzdělávány tak, aby se projevilo jejich případné nadání k budoucí pěvecké kariéře. Z těch nejúspěšnějších jsou pak vybíráni kandidáti pro obsazení dětských pěveckých rolí v inscenovaných představeních. Kromě toho se dvakrát ročně koná matiné Operní školy. Například v roce 2006 to bylo představení Der kleine Friedrich, které z Mozartových písní zkomponovali Janko Kastelič a Claudia Toman[7].

Kvalita a dostupnost míst

[editovat | editovat zdroj]

Bezprostředně před zahájením představení je možno zakoupit levnější vstupenky k stání. Tyto vstupenky si kupují milovníci opery všech věkových kategorií, ale především skupina stálých hostů, kteří jsou proslulí svým bezprostředním chováním. Neváhají dát hlasitě a nevybíravě najevo svou nelibost, pokud se při představení něco nepodaří, ale o to více aplaudují při úspěšném představení.

Údajně nejlepší místa z hlediska výhledu na jeviště i akustiky, jsou prý místa ve druhé řadě uprostřed na Galerii (místa 36 a 37)[8].

Ples v Opeře

[editovat | editovat zdroj]

Ples ve Vídeňské státní opeře (Wiener Opernball) je renomovanou mezinárodní událostí, která se koná každoročně ve čtvrtek v posledním masopustním týdnu. Historii plesu je možno vysledovat až k letům 1814/15, do dob Vídeňského kongresu. Na současném místě se ples konal poprvé 11. prosince 1877 jako soaré. Od roku 1935, kdy se ples konal jako charitativní událost pod novým názvem Wiener Opernball, se dodržuje termín masopustního čtvrtku. Po druhé světové válce byla jeho tradice obnovena v roce 1956 a trvá dodnes. Jedinou výjimkou byl rok 1991, kdy se ples kvůli válce v Perském zálivu nekonal. Plesu ze zúčastňují osobnosti světové hospodářské a politické elity i mediální hvězdy a provází jej velký zpravodajský zájem.

Již od roku 1968 je „Ples v Opeře“ narušován protesty. Protestující jej označují jako „elitářský“ (i kvůli velmi vysokým cenám vstupného), „samolibý“, neboť má být prezentací bohatých a jiných významných lidí (Very Important Persons – VIP) doprovázenou zájmem médií o ně, a „zpátečnický“ (pro údajné udržování již zastaralého pojetí kultury). Dochází pak i k násilnostem mezi demonstrujícími a policisty.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V hledišti opery je kolem 1 700 křesel a dalších 560 míst k stání.
  • Ve specializovaném operním časopisu „Der Neue Merker“, vydávaném nezávislým sdružením, jsou recenzována všechna představení Vídeňské státní opery. Časopis je vydáván v nákladu 2 000 kusů a je k dispozici i v on-line verzi[9].
  • Od roku 2004 se sdružení RISM-Österreich zabývá zkoumáním historie vídeňské opery. Zveřejněné publikace popisují mimo jiné historii Dvorní opery v letech 1810 až 1848[10].
  • Vídeňská státní opera byla vyobrazena na rubu 5000 šilinkové bankovky vydané v roce 1989.

Galerie dalších pohledů na Vídeňskou státní operu

[editovat | editovat zdroj]
  • c.k. Dvorní operní divadlo, rok 1917
    c.k. Dvorní operní divadlo, rok 1917
  • Pohled z terasy Albertina na zadní část budovy Opery
    Pohled z terasy Albertina na zadní část budovy Opery
  • Pohled z ulice Kärntner Straße
    Pohled z ulice Kärntner Straße
  • Interiér – pohled na výzdobu železné opony
    Interiér – pohled na výzdobu železné opony
  • Interiér – pohled do hlediště
    Interiér – pohled do hlediště
  • Lustr ve Vídeňské státní opeře
    Lustr ve Vídeňské státní opeře
  • Pohled z terasy Albertina
    Pohled z terasy Albertina
  • Vídeňská státní opera - listopad 2022
    Vídeňská státní opera - listopad 2022

Činitelé vídeňské Dvorní/Státní opery

[editovat | editovat zdroj]

Ředitelé opery

[editovat | editovat zdroj]
Franz von Dingelstedt
(1814–1881):
první ředitel opery

Významní dirigenti

[editovat | editovat zdroj]

Šéfdirigenty orchestru vídeňské opery byli, kromě své funkce jako ředitelé operního domu, tito význační hudebníci:

Johann von Herbeck, Wilhelm Jahn, Gustav Mahler, Felix von Weingartner, Franz Schalk, Richard Strauss, Clemens Krauss, Karl Böhm, Franz Salmhofer, Herbert von Karajan a Lorin Maazel.

Hudebními řediteli Vídeňské státní opery bez manažerské funkce byli jmenováni:

Světové premiéry

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wiener Staatsoper na německé Wikipedii a Vienna State Opera na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Rakousko - Za poznáním - Vídeň - Vídeňská opera (Staatsoper) [online]. [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31. 
  2. ↑ a b Státní opera ve Vídni slavila 140. výročí [online]. Vega [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d HORA-HOŘEJŠ, Petr. Toulky českou minulostí, 11.díl. 1. vyd. Praha: Via Facti, 2007. ISBN 978-80-239-6717-3. Kapitola Boháč, který se rozdal, s. 74–76. 
  4. ↑ a b Opernhaus > Geschichte [online]. Wiener Staatsoper GmbH [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-30. 
  5. ↑ a b Wien - Staatsoper [online]. Citype - Internet-Portal BetriebsgesmbH [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Obsession: A Viennese Nutcracker, culturekiosque.com [online]. Euromedia Group [cit. 2011-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-14. 
  7. ↑ Autorenhomepage Claudia Toman [online]. [cit. 2011-02-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Der perfekte Platz. článek v Süddeutsche Zeitung Magazin, č. 14/2009, str. 40
  9. ↑ Der Neue Merker - recenze představení Vídeňské státní opery [online]. "Merker"-Verein [cit. 2011-02-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vídeňská opera - stránky sdružení RISM-Österreich [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vídeňská_státní_opera&oldid=23576843“