Přeskočit na obsah

Kino: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Drobné úpravy
m editace uživatele 176.118.171.82 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je V0lkanic
značka: rychlé vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=biograf|tento=provozovně kinematografického díla|druhý=autorovi biografie|stránka=životopisec}}
{{Různé významy|redirect=biograf|tento=provozovně kinematografického díla|druhý=autorovi biografie|stránka=životopisec}}
[[Soubor:Cinema in Budapest Kino.JPG|náhled|Předsálí moderního kina v [[Budapešť|Budapešti]]]]
[[Soubor:Cinema in Budapest Kino.JPG|náhled|Předsálí moderního kina v [[Budapešť|Budapešti]]]]
'''Kino''' je místo (obvykle budova), které je určeno k hromadnému sledování [[Film|filmových představení]]. [[Filmový projektor]], který je umístěn vzadu v projekční kabině, promítá [[film]] na [[Filmové plátno|plátno]], které je umístěno vpředu před [[hlediště]]m. Do hlediště se běžný [[divák]] dostane teprve po zaplacení vstupného, obvykle až po zakoupení [[Vstupenka|vstupenky]].
'''Kino''' neboli '''biograf''' je místo (obvykle budova), které je určeno k hromadnému sledování [[Film|filmových představení]]. [[Filmový projektor]], který je umístěn vzadu v projekční kabině, promítá [[film]] na [[Filmové plátno|plátno]], které je umístěno vpředu před [[hlediště]]m. Do hlediště se běžný [[divák]] dostane teprve po zaplacení vstupného, obvykle až po zakoupení [[Vstupenka|vstupenky]].


== Etymologie ==
== Etymologie ==
Řádek 27: Řádek 27:


=== Letní kino ===
=== Letní kino ===
Termínem '''[[letní kino]]''' označujeme specializované kino, které není provozováno v zastřešeném sále, ale pod širým nebem. V zastřešeném prostoru se zde z praktických důvodů obvykle nachází pouze [[promítací přístroj]] a sklad [[film]]ů. Vzhledem k tomu, že prostor není možné vytápět a zatemnit, bývá takovéto kino v provozu pouze během letních měsíců a pouze v pozdních [[večer]]ních hodinách. Bývá proto zřizováno např. ve velkých [[rekreace|rekreačních]] oblastech, které jsou provozně vytížené pouze v [[léto|létě]].
Termínem '''[[letní kino]]''' označujeme specializované kino, které není provozováno v zastřešeném sále, ale pod širým nebem. V zastřešeném prostoru se zde z praktických důvodů obvykle nachází pouze [[promítací přístroj]] a sklad [[film]]ů. Vzhledem k tomu, že prostor není možné vytápět a zatemnit, bývá takovéto kino v provozu pouze během letních měsíců a pouze v pozdních [[večer]]ních hodinách. Bývá proto zřizováno např. ve velkých [[rekreace|rekreačních]] oblastech, které jsou provozně vytížené pouze v [[léto|létě]].

* [[Letní kino|více o letním kinu...]]


=== Autokino ===
=== Autokino ===
Termínem autokino se označuje kino, jehož hlediště je uzpůsobeno tak, že se na promítaný film mohou dívat diváci usazení ve svých automobilech. Zvuk je přehráván do jednotlivých automobilů prostřednictvím např. autorádií<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mie.cz/autokino |datum přístupu=2020-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200805222408/http://www.mie.cz/autokino |datum archivace=2020-08-05 |nedostupné=ano }}</ref>. Autokino se v Česku stalo populární zejm. kvůli [[Pandemie covidu-19 v Česku|pandemii covidu-19]].
Termínem Autokino označujeme kino,ve kterém sedíte ve vlastním [[Automobil|autě]] a sledujete [[film]] na obrazovce. Autokino se koná v hlavně z důvodem [[Pandemie covidu-19|pandemie covidu-19.]] [[Zvuk]] se přehrává do jednotlivých [[Automobil|aut]] pomocí audiosystému


=== Klasické kino a multikino ===
=== Klasické kino a multikino ===
Termínem klasické kino a multikino označujeme, kino ve [[Budova|vnitřních prostorách]]. Klasické kina má pouze 1 sál, oproti multikinu, který jich má víc (Mladá Boleslav 4). Jedním s nejrozšířenějším [[Firma|firem]] kin patří [[Cinestar]].
Termínem klasické kino a multikino označujeme, kino ve [[Budova|vnitřních prostorách]]. Klasické kino má pouze 1 sál, oproti [[Multikino|multikinu]], který jich má víc (Mladá Boleslav 4). Jedním s nejrozšířenějším [[Firma|firem]] kin patří [[Cinestar]].

* [[Multikino|Více o multikinu...]]


=== Galerie ===
=== Galerie ===
<gallery>
<gallery>
Soubor:Saarbrücken, the cinema "Cinestar", Bild 2.jpg|klasické kino
Soubor:Saarbrücken, the cinema "Cinestar", Bild 2.jpg|multikino
Soubor:Autokino Wolfsburg.jpg|autokino
Soubor:Autokino Wolfsburg.jpg|autokino
Soubor:Pardubice, Kpt. Bartoše, letní kino (01).jpg|letní kino
Soubor:Pardubice, Kpt. Bartoše, letní kino (01).jpg|letní kino
Soubor:Kino Allinge 1978.jpg|klasické kino
</gallery>
</gallery>


Řádek 47: Řádek 52:


* Kinematograf [[Jan Kříženecký|Jana Kříženeckého]], 1. projekce obrázků nepohyblivých (?) r. 1895<ref>Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973</ref>, 1896 - 1898 dřevěná bouda na Výstavišti, 1901 - zmíněna Na Maninách, v zahradě 1.měšťanského pivovaru<ref>Ferdinand Ruth, ''Kronika královské Prahy'', II, Praha 1903, 713</ref> ([[Lidové divadlo Uranie|divadlo Uranie]]), tj. stále východní areál Výstaviště Praha VII- Holešovice, 1943 budova vyhořela, zbořena
* Kinematograf [[Jan Kříženecký|Jana Kříženeckého]], 1. projekce obrázků nepohyblivých (?) r. 1895<ref name="#1">Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973</ref>, 1896 - 1898 dřevěná bouda na Výstavišti, 1901 - zmíněna Na Maninách, v zahradě 1.měšťanského pivovaru<ref>Ferdinand Ruth, ''Kronika královské Prahy'', II, Praha 1903, 713</ref> ([[Lidové divadlo Uranie|divadlo Uranie]]), tj. stále východní areál [[Výstaviště Praha|Výstaviště]] Praha VII, 1943 budova vyhořela, zbořena
* Sál hotelu Grand v Brně, pohostinské vystoupení Shchillerovy vídeňské společnosti, 11. srpna 1896
* Sál hotelu Grand v Brně, pohostinské vystoupení Shchillerovy vídeňské společnosti, 11. srpna 1896
* Salón hotelu ''U černého koně'' v Praze Na Příkopě, Adolf Oppenheimer, 18.10.1896
* Salón hotelu ''U černého koně'' v Praze Na Příkopě, Adolf Oppenheimer, 18.10.1896
Řádek 56: Řádek 61:
** hostování v [[Ústí nad Labem]], Vaníčkova ulice restaurace, nyní zvaná Budvarka<ref>http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/19stol/ul-5-42.htm</ref>, 1897
** hostování v [[Ústí nad Labem]], Vaníčkova ulice restaurace, nyní zvaná Budvarka<ref>http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/19stol/ul-5-42.htm</ref>, 1897
* Putovní biograf [[Viktor Ponrepo|Viktora Ponrepa]], Praha, od roku 1901 do 1904<ref>Luboš Bartošek, ''Ponrepo - od kouzelného divadla ke kinu''. Orbis Praha 1957</ref>
* Putovní biograf [[Viktor Ponrepo|Viktora Ponrepa]], Praha, od roku 1901 do 1904<ref>Luboš Bartošek, ''Ponrepo - od kouzelného divadla ke kinu''. Orbis Praha 1957</ref>
* Kavárna Louvre, Praha II, Národní třída, 90. léta 19. století; projekce Jana Kříženeckého<ref>Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973</ref>, dodnes existuje, ale Jazz klub bez kina
* Kavárna Louvre, Praha II, Národní třída, 90. léta 19. století; projekce Jana Kříženeckého<ref name="#1"/>, dodnes existuje, ale Jazz klub bez kina
* [[Viktor Ponrepo|Ponrepův]] biograf v hostinci ''U koruny'', Praha VII - Holešovice, 1904 - 1907
* [[Viktor Ponrepo|Ponrepův]] biograf v hostinci ''U koruny'', Praha VII - Holešovice, 1904 - 1907
* ''The Royal Bio Co.'', vzniklo roku 1906 v Brně na tehdejším Doretově dvoře
* ''The Royal Bio Co.'', vzniklo roku 1906 v Brně na tehdejším Doretově dvoře
Řádek 72: Řádek 77:
* Lido Bio v Praze, Hybernská ulice, od října 1911
* Lido Bio v Praze, Hybernská ulice, od října 1911
* Kino Passage v Praze na Václavském náměstí pro 800 diváků = první profesionálně vedené stálé kino<ref>Pavel Scheufler, ''Praha 1848–1914, čtení nad dobovými fotografiemi'', Praha 1986, s. 168 </ref>.
* Kino Passage v Praze na Václavském náměstí pro 800 diváků = první profesionálně vedené stálé kino<ref>Pavel Scheufler, ''Praha 1848–1914, čtení nad dobovými fotografiemi'', Praha 1986, s. 168 </ref>.
* Bio Světozor, Praha II. Vodičkova ulice, projekce Jana Kříženeckého 1918<ref>Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973</ref>, kino dosud hraje.
* Bio Světozor, Praha II. Vodičkova ulice, projekce Jana Kříženeckého 1918<ref name="#1"/>, kino dosud hraje.


== Rekordy kin ==
== Rekordy kin ==
{{Neověřeno|sekce}}
=== Světové ===
=== Světové ===
[[Soubor:KinoPionierSzczecin.jpg|náhled|Kino Pionier, [[Štětín]], [[Polsko]]]]
[[Soubor:KinoPionierSzczecin.jpg|náhled|Kino Pionier, [[Štětín]], [[Polsko]]]]
Řádek 125: Řádek 129:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Kino}}
* {{Wikislovník|heslo=kino}}
* {{Wikislovník|heslo=kino}}
* {{Wikicitáty|téma=Biograf}}


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Aktuální verze z 12. 2. 2024, 10:37

Na tento článek je přesměrováno heslo biograf. Tento článek je o provozovně kinematografického díla. O autorovi biografie pojednává článek životopisec.
Předsálí moderního kina v Budapešti

Kino neboli biograf je místo (obvykle budova), které je určeno k hromadnému sledování filmových představení. Filmový projektor, který je umístěn vzadu v projekční kabině, promítá film na plátno, které je umístěno vpředu před hledištěm. Do hlediště se běžný divák dostane teprve po zaplacení vstupného, obvykle až po zakoupení vstupenky.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Název kino je odvozen z řeckého kinēma (pohyb) a graf (záznam, z grafō = píši). Starší označení biograf pochází z řeckého bios (život, bio- = životo-)[1]. Původní název byl kinematograf (čili záznam pohybu) nebo biograf (záznam života). Thomas Alva Edison si dal roku 1889 patentovat pod označením kinematograf kameru, pod názvem kinetoskop filmovou promítačku, zvukový doprovod obstarával další Edisonův vynález - fonograf.

V hovorové řeči došlo ke spojení a zkrácení obou termínů na kino (bio v období první republiky), ve slangové řeči na biák. Od výše uvedených slov je také odvozeno označení pro klasický fotografický materiál nazývaný kinofilm. Kino s více sály nazýváme multikino.

Části kina

[editovat | editovat zdroj]

Letní kino

[editovat | editovat zdroj]

Termínem letní kino označujeme specializované kino, které není provozováno v zastřešeném sále, ale pod širým nebem. V zastřešeném prostoru se zde z praktických důvodů obvykle nachází pouze promítací přístroj a sklad filmů. Vzhledem k tomu, že prostor není možné vytápět a zatemnit, bývá takovéto kino v provozu pouze během letních měsíců a pouze v pozdních večerních hodinách. Bývá proto zřizováno např. ve velkých rekreačních oblastech, které jsou provozně vytížené pouze v létě.

Termínem autokino se označuje kino, jehož hlediště je uzpůsobeno tak, že se na promítaný film mohou dívat diváci usazení ve svých automobilech. Zvuk je přehráván do jednotlivých automobilů prostřednictvím např. autorádií[2]. Autokino se v Česku stalo populární zejm. kvůli pandemii covidu-19.

Klasické kino a multikino

[editovat | editovat zdroj]

Termínem klasické kino a multikino označujeme, kino ve vnitřních prostorách. Klasické kino má pouze 1 sál, oproti multikinu, který jich má víc (Mladá Boleslav 4). Jedním s nejrozšířenějším firem kin patří Cinestar.

Nejstarší kina v českých zemích

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší kinematografické produkce byl dosud zmapovány v Praze, v Ústí nad Labem a v Brně, další se objevily například v Liberci, v Žatci nebo v Kroměříži. Zaznamenány byly pouze scény s opakovanou produkcí. Většinou šlo o stravovací zařízení, seznam sálů, do kterých putovní kinematograf jednou zavítal, není úplný.


  • Kinematograf Jana Kříženeckého, 1. projekce obrázků nepohyblivých (?) r. 1895[3], 1896 - 1898 dřevěná bouda na Výstavišti, 1901 - zmíněna Na Maninách, v zahradě 1.měšťanského pivovaru[4] (divadlo Uranie), tj. stále východní areál Výstaviště Praha VII, 1943 budova vyhořela, zbořena
  • Sál hotelu Grand v Brně, pohostinské vystoupení Shchillerovy vídeňské společnosti, 11. srpna 1896
  • Salón hotelu U černého koně v Praze Na Příkopě, Adolf Oppenheimer, 18.10.1896
  • Sál hotelu Saský dvůr v Hybernské ulici v Praze, francouzská společnost Lumierova, 24.10.1896
  • Orlí sál Grand-hotelu Europa v Praze II. v Opletalově ulici (tehdy Mariánské), poprvé s doprovodem fonografu, podzim 1896
  • Kočovný kinematograf původem žateckých bratří Oeserů[5]:
    • stálá scéna ve vlastním domě v Praze na Vinohradech, v Korunní ulici čp. 736 (dnes Bělehradská), 1896 nebo 1897
    • hostování v Ústí nad Labem, Vaníčkova ulice restaurace, nyní zvaná Budvarka[6], 1897
  • Putovní biograf Viktora Ponrepa, Praha, od roku 1901 do 1904[7]
  • Kavárna Louvre, Praha II, Národní třída, 90. léta 19. století; projekce Jana Kříženeckého[3], dodnes existuje, ale Jazz klub bez kina
  • Ponrepův biograf v hostinci U koruny, Praha VII - Holešovice, 1904 - 1907
  • The Royal Bio Co., vzniklo roku 1906 v Brně na tehdejším Doretově dvoře
  • The Empire Bio Co., první stálé kino v Brně, na Velkém náměstí (nynější Náměstí Svobody), od 8. června 1907
  • Bio Ponrepo, dům U modré štiky, Praha I, Karlova/Lilová čp. 180/I, od 15. září 1907,[8] dům s restaurací dodnes existuje, ale bez kina
  • Bio Ponrepo, Praha II, Opatovická ulice (údajná druhá lokace kina), dům existuje, ale bez kina
  • Illusion - Stálé divadlo živých fotografií Aloise Jalovce a Františka Tichého v Praze II- Na Slovanech, od 1908, 1909 přesídlilo na Václavské náměstí
  • Divadlo Edison, Praha - Žižkov, Husinecká 16
  • Stálý Kinematograf Theater Franze Josefa Oesera, Praha 3 - Vinohrady, Vinohradská čp. 1271 (dnes na tom místě Atrium Flora), k registraci přihlášen 15.9.1910[9]

Do roku 1914 již v Praze souběžně působilo kolem 15 kin, nejznámější byla:

  • Konvikt v Praze I, Bartolomějská ulice, původně taneční sál
  • Bio Lucerna, Praha II, palác Lucerna, otevřeno 1909
  • Royal Bioscop Ponec, Praha - Žižkov, František Ponec otevřel 1910, zrušeno 1968, od 1998 opět činné jako divadlo Ponec[10]
  • Lido Bio v Praze, Hybernská ulice, od října 1911
  • Kino Passage v Praze na Václavském náměstí pro 800 diváků = první profesionálně vedené stálé kino[11].
  • Bio Světozor, Praha II. Vodičkova ulice, projekce Jana Kříženeckého 1918[3], kino dosud hraje.

Rekordy kin

[editovat | editovat zdroj]
Kino Pionier, Štětín, Polsko
  • Nejstarší na světě dosud fungující kino (hrající stále na jednom místě) je kino Pionier v polském Štětíně. Otevřeno bylo pod názvem Helios v roce 1909.[12]
  • Nejmenší kinosály se nachází v multikině Cinestar Anděl. Mají kapacitu 24 míst.[13] Zároveň jsou to sály, kde se platí nejvyšší vstupné.[14]
  • Největší klasické kino s celoročním provozem je Velké kino ve Zlíně, které má kapacitu 1010 diváků.[zdroj?]
  • Největší plátno má z klasických kin pro širokoúhlý formát sál č. 5 v Cinema City v Letňanech s plochou 139 m2.[zdroj?] Větší plochu má plátno v Cinema City Nový Smíchov, ale ne pokud se promítá klasicky v širokoúhlém formátu.[zdroj?] Ještě větší je IMAX (600 m2), ale to není klasické kino.[zdroj?]
  • Nejlepší zvuk má sál č. 11 Cinestar Anděl, který má jako jediný zvukovou certifikaci THX.[zdroj?]
  • Nejstarší v Česku = nejstarší dosud na jednom místě hrající kino je kino Lucerna v Praze, otevřené v roce 1909.[15]
  1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem ke slovům kulturním a cizím. Příprava vydání Ivan Luttener; redakce Jiřina Vitvarová, Milada Slaninová, Vladimír Kuchař. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 528 s. 
  2. Archivovaná kopie. www.mie.cz [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-05. 
  3. a b c Zdeněk Štábla, Český kinematograf Jana Kříženeckého; Československý filmový ústav Praha 1973
  4. Ferdinand Ruth, Kronika královské Prahy, II, Praha 1903, 713
  5. Národní archiv, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850–1914, heslo Oeser Cajetan
  6. http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/19stol/ul-5-42.htm
  7. Luboš Bartošek, Ponrepo - od kouzelného divadla ke kinu. Orbis Praha 1957
  8. Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, Praha 1985, s.182
  9. Národní archiv, Konskripce pražského obyvatelstav z let 1850–1914, heslo Oeser Franz Josef
  10. Archivovaná kopie. www.divadloponec.cz [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  11. Pavel Scheufler, Praha 1848–1914, čtení nad dobovými fotografiemi, Praha 1986, s. 168
  12. Najstarsze kino na świecie [online]. Szczecin.eu [cit. 2009-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-17. (polsky) 
  13. Gold Class [online]. Dostupné online. 
  14. Gold Class - ceník [online]. Dostupné online. 
  15. Kino Lucerna [online]. Festival.cz [cit. 2009-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-26. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zdeněk Štábla, Český kinematograf Jana Kříženeckého; Československý filmový ústav Praha 1973
  • Pavel Scheufler, Praha 1848–1914, čtení nad dobovými fotografiemi, Panorama Praha 1986, s. 168

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]