Přeskočit na obsah

Sibiřský trakt: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Jiriskaloud (diskuse | příspěvky)
odkaz
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Map Siberian route.svg|thumb|420px|Mapa Sibiřského traktu]]
[[Soubor:Map Siberian route.svg|náhled|420px|Mapa Sibiřského traktu]]
'''Sibiřský trakt''' ([[ruština|rusky]] ''Сиби́рский тракт''), též '''Moskevský trakt''' (''Московский тракт''), '''Moskevsko-irkutský trakt''' (''Московско-Иркутский тракт''), '''Moskevsko-sibiřský trakt''' (''Московско-Сибирский тракт''), '''Veliký trakt''' (''Великий тракт'') či '''Velký trakt''' (''Большой тракт'') je označení pro bývalou pozemní přepravní cestu mezi [[Evropa|evropskou]] částí [[Rusko|Ruska]], [[Sibiř]]í a [[Čína|Čínou]]. Měl velký vliv na kolonizaci Sibiře Ruskem a rozvoj Sibiře.
'''Sibiřský trakt''' ([[ruština|rusky]] ''Сиби́рский тракт''), též '''Moskevský trakt''' (''Московский тракт''), '''Moskevsko-irkutský trakt''' (''Московско-Иркутский тракт''), '''Moskevsko-sibiřský trakt''' (''Московско-Сибирский тракт''), '''Veliký trakt''' (''Великий тракт'') či '''Velký trakt''' (''Большой тракт'') je označení pro bývalou pozemní přepravní [[Obchodní cesty|obchodní cestu]] mezi [[Evropa|evropskou]] částí [[Rusko|Ruska]], [[Sibiř]]í a [[Čína|Čínou]]. Měl velký vliv na kolonizaci Sibiře Ruskem a rozvoj Sibiře.


== Průběh ==
== Průběh ==
Sibiřský trakt vycházel z [[Moskva|Moskvy]] a pokračoval přes [[Murom]], [[Kozmoděmjansk]], [[Kazaň]], [[Osa (město)|Osu]], [[Perm (město)|Perm]], [[Kungur]], [[Jekatěrinburg]], [[Ťumeň]], [[Tobolsk]], [[Tara (město)|Taru]], [[Kainsk]], [[Kolyvaň]], [[Tomsk]], [[Jenisejsk]], [[Irkutsk]], [[Věrchněudinsk]], [[Něrčinsk]] do [[Kjachta|Kjachty]] na [[rusko]]-[[Dynastie Čching|čínské]] hranici. Dále pokračoval přes [[Vnější Mongolsko|Vnější]] a [[Vnitřní Mongolsko]] do [[Kalgan]]u na hranici Mongolska a [[vlastní Čína|vlastní Číny]].
Sibiřský trakt vycházel z [[Moskva|Moskvy]] a pokračoval přes [[Murom]], [[Kozmoděmjansk]], [[Kazaň]], [[Osa (město)|Osu]], [[Perm (město)|Perm]], [[Kungur]], [[Jekatěrinburg]], [[Ťumeň]], [[Tobolsk]], [[Tara (Rusko)|Taru]], [[Kujbyšev (Novosibirská oblast)|Kainsk]], [[Kolyvaň]], [[Tomsk]], [[Jenisejsk]], [[Irkutsk]], [[Věrchněudinsk]] do [[Něrčinsk]]a.


Ve Věrchněudinsku odbočovala větev cesty na jih, do [[Kjachta|Kjachty]] na [[rusko]]-[[Dynastie Čching|čínské]] hranici, a dále tato větev (později nazvaná '''Čajová stezka''', ''Чайный путь'', ''Čajnyj puť'') pokračovala přes [[Vnější Mongolsko|Vnější]] a [[Vnitřní Mongolsko]] do [[Kalgan]]u na hranici Mongolska a [[vlastní Čína|vlastní Číny]]. Po této větvi sibiřského traktu se od roku [[1727]] až do konce [[19. století]] realizovala hlavní masa obchodu mezi Ruskem a Čínou.
Na počátku [[19. století]] se trasa Sibiřského traktu posunula na jih, z Ťumeně běžel přes [[Jalutorovsk]], [[Išim (město)|Išim]], [[Omsk]], [[Tomsk]], [[Ačinsk]] a [[Krasnojarsk]] do Irkutsku.


Na počátku 19. stol. se trasa Sibiřského traktu posunula na jih, z Ťumeně běžel přes [[Jalutorovsk]], [[Išim (město)|Išim]], [[Omsk]], [[Tomsk]], [[Ačinsk]] a [[Krasnojarsk]] do Irkutsku.
== Existence ==

[[Soubor:Irkutsk pereprava.jpg|thumb|left|300px|„Překračování [[Angara|Angary]] v [[Irkutsk]]u“ (obraz z roku [[1886]])]]
== Dějiny ==
[[Soubor:Н. Ф. Добровольский. Переправа через Ангару в Иркутске.jpg|náhled|„Překračování [[Angara|Angary]] v [[Irkutsk]]u“ (obraz z roku [[1886]])]]
Koncem roku [[1689]] vyšlo carské nařízení o zřízení cesty, spojující střední Rus se Sibiří. Budování cesty však započalo až v roce [[1730]] a bylo zakončeno v polovině 19. století. Sibiřský trakt nahradil [[Babinovská cesta|Babinovskou cestu]], která byla po dvě stě let jediným spojením mezi evropskou částí Ruska a [[Asie|Asií]].
Koncem roku [[1689]] vyšlo carské nařízení o zřízení cesty, spojující střední Rus se Sibiří. Budování cesty však započalo až v roce [[1730]] a bylo zakončeno v polovině 19. století. Sibiřský trakt nahradil [[Babinovská cesta|Babinovskou cestu]], která byla po dvě stě let jediným spojením mezi evropskou částí Ruska a [[Asie|Asií]].


Na konci 19. století již Sibiřský trakt neuspokojoval přepravní nároky ruské ekonomiky. Začala proto stavba [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]], která Sibiřský trakt nahradila.
Na konci 19. století již Sibiřský trakt neuspokojoval přepravní nároky ruské ekonomiky. Začala proto stavba [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]], která Sibiřský trakt nahradila.

== Odkazy ==
{{ru}}* [http://smchirkoff.narod.ru/SibTrakt.htm А. Шкляев. Сибирский тракт]

{{ru}}* [http://tomskhistory.lib.tomsk.ru/page.php?id=935 Андреева Е. А. Езда по Большому сибирскому тракту в XIX в.] (pdf)


== Související články ==
== Související články ==
*[[Čujský trakt]]
* [[Čujský trakt]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20060516104405/http://smchirkoff.narod.ru/SibTrakt.htm А. Шкляев. Сибирский тракт] {{ru}}
* [http://tomskhistory.lib.tomsk.ru/page.php?id=935 Андреева Е. А. Езда по Большому сибирскому тракту в XIX в.] {{ru}}


[[Kategorie:Říše Čching]]
[[Kategorie:Čchingská ekonomika]]
[[Kategorie:Dějiny Mongolska]]
[[Kategorie:Dějiny Mongolska]]
[[Kategorie:Dějiny Sibiře]]
[[Kategorie:Dějiny Sibiře]]
[[Kategorie:Čínsko-ruské vztahy]]
[[Kategorie:Čínsko-ruské vztahy]]
[[Kategorie:Obchodní cesty]]
[[Kategorie:Hospodářské dějiny Ruska]]

Aktuální verze z 2. 4. 2024, 12:29

Mapa Sibiřského traktu

Sibiřský trakt (rusky Сиби́рский тракт), též Moskevský trakt (Московский тракт), Moskevsko-irkutský trakt (Московско-Иркутский тракт), Moskevsko-sibiřský trakt (Московско-Сибирский тракт), Veliký trakt (Великий тракт) či Velký trakt (Большой тракт) je označení pro bývalou pozemní přepravní obchodní cestu mezi evropskou částí Ruska, Sibiří a Čínou. Měl velký vliv na kolonizaci Sibiře Ruskem a rozvoj Sibiře.

Sibiřský trakt vycházel z Moskvy a pokračoval přes Murom, Kozmoděmjansk, Kazaň, Osu, Perm, Kungur, Jekatěrinburg, Ťumeň, Tobolsk, Taru, Kainsk, Kolyvaň, Tomsk, Jenisejsk, Irkutsk, Věrchněudinsk do Něrčinska.

Ve Věrchněudinsku odbočovala větev cesty na jih, do Kjachty na rusko-čínské hranici, a dále tato větev (později nazvaná Čajová stezka, Чайный путь, Čajnyj puť) pokračovala přes Vnější a Vnitřní Mongolsko do Kalganu na hranici Mongolska a vlastní Číny. Po této větvi sibiřského traktu se od roku 1727 až do konce 19. století realizovala hlavní masa obchodu mezi Ruskem a Čínou.

Na počátku 19. stol. se trasa Sibiřského traktu posunula na jih, z Ťumeně běžel přes Jalutorovsk, Išim, Omsk, Tomsk, Ačinsk a Krasnojarsk do Irkutsku.

„Překračování Angary v Irkutsku“ (obraz z roku 1886)

Koncem roku 1689 vyšlo carské nařízení o zřízení cesty, spojující střední Rus se Sibiří. Budování cesty však započalo až v roce 1730 a bylo zakončeno v polovině 19. století. Sibiřský trakt nahradil Babinovskou cestu, která byla po dvě stě let jediným spojením mezi evropskou částí Ruska a Asií.

Na konci 19. století již Sibiřský trakt neuspokojoval přepravní nároky ruské ekonomiky. Začala proto stavba Transsibiřské magistrály, která Sibiřský trakt nahradila.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]