Přeskočit na obsah

Hlavnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Úprava infoboxu dle konsenzu
m doplněná aktuální galerie
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Hlavnice
| název = Hlavnice
| status = obec
| status = obec
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| okres = Opava
| okres = Opava
| obec s rozšířenou působností = [[Opava]]
| obec s rozšířenou působností = [[Opava]]
| pověřená obec = [[Opava]]
| pověřená obec = [[Opava]]
| země = [[České Slezsko|Slezsko]]
| země = [[České Slezsko|Slezsko]]
⚫
| PSČ = 747 52
| výměra = 11,08
| počet ZSJ = 1
⚫
| psč = 747 52
| počet zsj = 1
| počet částí obce = 1
| počet částí = 1
| počet katastrálních území = 1
| počet katastrálních území = 1
| katastrální území = Hlavnice
⚫
| adresa = Hlavnice&nbsp;103<br />747 55 Litultovice
| katastrální území = Hlavnice
⚫
| web = http://www.obechlavnice.cz/
⚫
| adresa = Hlavnice&nbsp;103<br />74755 Litultovice
⚫
| úřední web =
⚫
| web = http://www.obechlavnice.cz/
⚫
| e-mail = hlavnice@quick.cz
⚫
| úřední web =
| starosta = Aleš Salibor
⚫
| email = hlavnice@quick.cz
| starosta = Bc. Aleš Salibor
| starosta aktuální k = 2022
| infoaktual = 2015
| NUTS3 = CZ080
⚫
}}
| obrázek = Hlavnice - kostel Nejsvětější Trojice (2).JPG
⚫
Obec '''Hlavnice''' se nachází v [[Okres Opava|okrese Opava]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském]] kraji. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
| popisek = kostel Nejsvětější Trojice a škola
| znak = Znak obce Hlavnice.jpg
| vlajka = Vlajka obce Hlavnice.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hlavnice |lat_deg=49 |lat_min=55 |lat_sec=15 |lon_deg=17 |lon_min=43 |lon_sec=27 |position=left |float=center}}
| nuts5 = 553093
| nuts4 = CZ0805
| nuts3 = CZ080
| nadmořská výška = 388
⚫
}}

⚫
Obec '''Hlavnice''' se nachází v okrese [[Okres Opava|Opava]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském]] kraji.
Žije zde 630&nbsp;obyvatel.


== Název ==
== Název ==
Název vesnice (je v jednotném čísle) je zpodstatnělé přídavné jméno ''hlavná'' (tj. ves). Základové podstatné jméno ''hlava'' zřejmě označovalo horní tok potoka nebo říčky, jméno ''Hlavnice'' tedy patrně znamenalo "ves na horním toku". Německé jméno vzniklo z českého (v průběhu staletí se hodně měnilo: ''Labniz'', ''Hlamniz'', ''Globnitz'', ''Klamnitz'', ''Glomnitz'').<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 258.</ref>
* Česky ''Hlavnice'', německy ''Glomnitz'', polsky ''Głownica'', kdysi také Labnitz, Hlawenitz, Hlawnitz, Glomnitzio. Do roku 1918 úředně Hlavnice/ Glomnitz, mezi léty 1938 - 1945 Glomnitz bei Troppau, po roce 1945 Hlavnice.


== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1250]]. Do roku [[1589]] patřila Hlavnice [[Velehradský klášter|Velehradskému klášteru]], poté rodu Bruntálských z Vrbna (do [[1617]]), Strassoldům, Neuhausům a Pinům z Friedenthalu. [[Klasicismus|Klasicistní]] [[Zámek (stavba)|zámek]] byl vystavěn mezi léty [[1792]]-[[1795]] za hraběte Ondřeje Renarda, poprvé byl však trvale obydlen až od roku 1810 rytířem Josefem Gusnarem z Komorna a jeho manželkou. Ve třicátých létech 19. století na zámku sídlili manželé Ludvík a Anna Klette von Klettenhof, později Josef Eduard Kunze s manželkou. Právě zásluhou velkostatkáře Kunzeho byl roku 1866 uveden do úřadu hlavnický kněz Satke. Volený obecní výbor zasedal od roku 1849, starostou byl dle zvyklostí vždy jeden z místních sedláků, výjimečně majitel velkostatku.
První písemná zmínka o Hlavnici pochází z roku 1250. Do roku 1589 patřila Hlavnice [[Velehradský klášter|Velehradskému klášteru]], poté rodu Bruntálských z Vrbna (do 1617), Strassoldům, Neuhausům a Pinům z Friedenthalu. [[Klasicismus|Klasicistní]] [[Zámek (stavba)|zámek]] byl vystavěn mezi lety 1792–1795 za hraběte Ondřeje Renarda, poprvé byl však trvale obydlen až od roku 1810 rytířem Josefem Gusnarem z Komorna a jeho manželkou. Ve třicátých létech 19. století na zámku sídlili manželé Ludvík a Anna Klette von Klettenhof, později Josef Eduard Kunze s manželkou. Právě zásluhou velkostatkáře Kunzeho byl roku 1866 uveden do úřadu hlavnický kněz Satke. Volený obecní výbor zasedal od roku 1849, starostou byl dle zvyklostí vždy jeden z místních sedláků, výjimečně majitel velkostatku.


Myslivecké sdružení v Hlavnici bylo založeno již v roce [[1849]] a jeho více než stopadesátiletá tradice pokračuje dodnes. První [[Sbor dobrovolných hasičů|hasičský spolek]] byl založen v sedmdesátých letech 19. století, o několik let později rekonstruován a od té doby se odvíjí jeho oficiální historie.
Myslivecké sdružení v Hlavnici bylo založeno již v roce 1849 a jeho více než stopadesátiletá tradice pokračuje dodnes. První [[Sbor dobrovolných hasičů|hasičský spolek]] byl založen v sedmdesátých letech 19. století, o několik let později rekonstruován a od té doby se odvíjí jeho oficiální historie.


Roku 1886 koupil hlavnický velkostatek Robert Bayer z Bayersburků, který nabytý majetek zrekonstruoval a významně zmodernizoval. Hlavnický velkostatek produkoval ve třicátých létech 20. století nejkvalitnější bramborovou sadbu v širokém okolí. Mezitím došlo k národnímu hnutí, kdy česká většina v Hlavnici přijala jazyk český jako řeč jednací v obecním úřadu.
Roku 1886 koupil hlavnický velkostatek Robert Bayer z Bayersburků, který nabytý majetek zrekonstruoval a významně zmodernizoval. Hlavnický velkostatek produkoval ve třicátých létech 20. století nejkvalitnější bramborovou sadbu v širokém okolí. Mezitím došlo k národnímu hnutí, kdy česká většina v Hlavnici přijala jazyk český jako řeč jednací v obecním úřadu.


Za [[První světová válka|první světové války]] zaznamenala obec velké odvody mužů. Ve dvacátých letech 20. století bylo provedeno scelování pozemků, jedno z prvních v okolí (Hlavnice byla obcí velmi pokrokovou), a to zásluhou majitele velkostatku, který se ke scelování přiklonil. [[Elektřina]] byla zavedena roku 1928 zásluhou starosty obce, statkáře Jana Kořistky. V roce 1938 byla obec přičleněna k Německu. V roce 1943 byly v obci zabaveny statky Hauptfleische a Kořistky. Po [[Druhá světová válka|II. světové válce]] bylo z obce vyhnáno německé obyvatelstvo (konfiskované statky Justa, Philippa, Loserta, Schablitzkého, Mičky a dalších byly přiděleny žadatelům). [[Jednotné zemědělské družstvo|Zemědělské družstvo]] v Hlavnici patřilo k prvním nově vytvořeným družstvům, avšak za velikou cenu - rodiny dvou hlavnických sedláků byly vyvezeny a jejich majetek zabaven, další sedláci byli [[perzekuce|perzekvováni]] jako [[Kulak|kulaci]]. Pod velkým tlakem pro vstup do družstva byl nakonec tento proces koncem padesátých let dokončen. Od 1. ledna [[1979]] do 31. srpna [[1990]] byla dnešní obec Hlavnice částí obce [[Litultovice]], poté se stává opět samostatnou obcí. V 16. ročníku soutěže [[Vesnice roku]] v roce 2010 získala obec 3. místo v celostátním kole.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/nejlepsi-vesnici-se-staly-ratmerice-na-benesovsku-fst-/domaci.asp?c=A100911_170742_domaci_iky Nejlepší vesnicí se staly Ratměřice na Benešovsku], iDnes.cz, 11. 9. 2010, ČTK</ref>
Za [[První světová válka|první světové války]] zaznamenala obec velké odvody mužů. Ve dvacátých letech 20. století bylo provedeno scelování pozemků, jedno z prvních v okolí (Hlavnice byla obcí velmi pokrokovou), a to zásluhou majitele velkostatku, který se ke scelování přiklonil. [[Elektřina]] byla zavedena roku 1928 zásluhou starosty obce, statkáře Jana Kořistky. V roce 1938 byla obec přičleněna k Německu. V roce 1943 byly v obci zabaveny statky Hauptfleische a Kořistky. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo z obce vyhnáno německé obyvatelstvo (konfiskované statky Justa, Philippa, Loserta, Schablitzkého, Mičky a dalších byly přiděleny žadatelům). [[Jednotné zemědělské družstvo|Zemědělské družstvo]] v Hlavnici patřilo k prvním nově vytvořeným družstvům, avšak za velikou cenu – rodiny dvou hlavnických sedláků byly vyvezeny a jejich majetek zabaven, další sedláci byli [[perzekuce|perzekvováni]] jako [[Kulak|kulaci]]. Pod velkým tlakem pro vstup do družstva byl nakonec tento proces koncem padesátých let dokončen. Od 1. ledna 1979 do 31. srpna 1990 byla dnešní obec Hlavnice částí obce [[Litultovice]], poté se stává opět samostatnou obcí. V 16. ročníku soutěže [[Vesnice roku]] v roce 2010 získala obec 3. místo v celostátním kole.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/nejlepsi-vesnici-se-staly-ratmerice-na-benesovsku-fst-/domaci.asp?c=A100911_170742_domaci_iky Nejlepší vesnicí se staly Ratměřice na Benešovsku], iDnes.cz, 11. 9. 2010, ČTK</ref>


== Symboly obce ==
== Symboly obce ==
Podvýbor Parlamentu České republiky pro heraldiku schválil na svém zasedání dne 4. května 1998 symboly obce Hlavnice. Hlavnice tak rozšířila počet obcí regionu, které mají právo užívat vlastní obecní znak a obecní prapor. Autorem grafického návrhu je Jan Tejkal.
Podvýbor Parlamentu České republiky pro [[Heraldika|heraldiku]] schválil na svém zasedání dne 4. května 1998 symboly obce Hlavnice. Hlavnice tak rozšířila počet obcí regionu, které mají právo užívat vlastní obecní znak a obecní prapor. Autorem grafického návrhu je Jan Tejkal.


V souladu s dnešními zásadami heraldické tvorby byly rovněž hlavnické obecní symboly vytvořeny především na základě historické pečetní symboliky obce. Tu reprezentují dva různé typáře. První z nich je doložen od počátku 18. století a jeho odraz je tvořen motivem tzv. kvetoucího srdce, z něhož vyrůstají tři květy, za srdcem jsou zkříženy dva šípy. Pečeť vyjadřuje oblíbenou a v regionu Slezska frekventovanou barokní symboliku horoucí lásky k Bohu a bližnímu.
V souladu s dnešními zásadami heraldické tvorby byly rovněž hlavnické obecní symboly vytvořeny především na základě historické pečetní symboliky obce. Tu reprezentují dva různé typáře. První z nich je doložen od počátku 18. století a jeho odraz je tvořen motivem tzv. kvetoucího srdce, z něhož vyrůstají tři květy, za srdcem jsou zkříženy dva šípy. [[Pečeť]] vyjadřuje oblíbenou a v regionu Slezska frekventovanou barokní symboliku horoucí lásky k Bohu a bližnímu.


Pozdější hlavnická pečeť pak pochází z r. 1808 a obsahuje zcela odlišný námět, připomínající typicky zemědělský charakter krajiny, do níž je obec Hlavnice zasazena. V kulatém pečetním poli najdeme na trávníku a před pahýlem listnatého stromu koně ve skoku. Pozdější razítka z konce 19. století již byla pouze nápisová bez znamení.
Pozdější hlavnická pečeť pak pochází z roku 1808 a obsahuje zcela odlišný námět, připomínající typicky zemědělský charakter krajiny, do níž je obec Hlavnice zasazena. V kulatém pečetním poli je na trávníku a před pahýlem listnatého stromu kůň ve skoku. Pozdější razítka z konce 19. století již byla pouze nápisová bez znamení.


'''Figura koně,''' převzatá ze starého pečetního obrazu Hlavnice z r. 1808, se stala základním stavebním kamenem nových obecních symbolů Hlavnice. Její znak je tvořen červeným štítem, v němž heraldicky doprava obráceného zlatého koně ve skoku provázejí vlevo nahoře '''tři stříbrné šestihroté hvězdy''' a vpravo dole stříbrný '''mlýnský kámen''' čili žernov. Zcela totožně pak vyhlíží hlavnický obecní prapor.
''Figura koně'', převzatá ze starého pečetního obrazu Hlavnice z rok 1808, se stala základním stavebním kamenem nových obecních symbolů Hlavnice. Její znak je tvořen červeným štítem, v němž heraldicky doprava obráceného zlatého koně ve skoku provázejí vlevo nahoře ''tři stříbrné šestihroté hvězdy'' a vpravo dole stříbrný ''mlýnský kámen'' čili [[Žernov (mlýnek)|žernov]]. Zcela totožně pak vyhlíží hlavnický obecní prapor.


Všechny uvedené znakové figury s konkrétním vztahem k obci Hlavnice v sobě ukrývají staré obecní významy. Symbolika koně je spatřována ve věrné službě, síle, vytrvalosti, avšak i moudrosti. Kůň jako takový byl oblíbeným znamením středověkých rytířů, které nosil do válečných bitev či soubojů o srdce krásných panen.
Všechny uvedené znakové figury s konkrétním vztahem k obci Hlavnice v sobě ukrývají staré obecní významy. Symbolika koně je spatřována ve věrné službě, síle, vytrvalosti, avšak i moudrosti. Kůň jako takový byl oblíbeným znamením středověkých rytířů, které nosil do válečných bitev či soubojů o srdce krásných panen.


Doprovodné znakové figury ve znaku stylizovaně zastupují některé z místních stavebních dominant. Tři šestihroté hvězdy připomínají kostel Nejsvětější Trojice, přestavěný v letech 1773-1776. Mlýnský kámen s černou položenou kypřící připomíná větrný mlýn z roku 1810. <ref>{{Citace monografie|příjmení = Pecháček|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = 750 let Hlavnice|vydání = |vydavatel = Obecní Úřad Hlavnice|místo = |rok = 2000|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>
Doprovodné znakové figury ve znaku stylizovaně zastupují některé z místních stavebních dominant. Tři šestihroté hvězdy připomínají kostel Nejsvětější Trojice, přestavěný v letech 1773-1776. Mlýnský kámen s černou položenou kypřící připomíná větrný mlýn z roku 1810.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Pecháček|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = 750 let Hlavnice|vydání = |vydavatel = Obecní Úřad Hlavnice|místo = |rok = 2000|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
Řádek 62: Řádek 51:
* Kaple Panny Marie Pomocné
* Kaple Panny Marie Pomocné
* Kaple svatého Floriána
* Kaple svatého Floriána
* [[Zámek Hlavnice]] z [[18. století]], postavený v klasicistickém stylu
* [[Zámek Hlavnice]] z 18. století, postavený v klasicistickém stylu
* Větrné mlýny: [[Grossův mlýn]] a [[Raabův mlýn]]
* Větrné mlýny: [[Grossův mlýn]] a [[Raabův mlýn]]
* Hlavnice je také známá v celém kraji pro svůj svědomitý hasičský sbor, zejména v ženském provedení.
* Hlavnice je také známá v celém kraji pro svůj svědomitý hasičský sbor, zejména v ženském provedení.


== Významné osobnosti ==
== Významné osobnosti ==
* [[Robert Bayer z Bayersburků]] (*1856 Budapešť - 1912 Hlavnice) - byl hlavnický velkostatkář a majitel domu v Opavě. Po absolvování vojenské služby se věnoval studiu zemědělství, poté v roce 1886 zakoupil hlavnický velkostatek, kde byl několik let starostou. Pokusil se - s podporou některých pokrokových statkářů v Hlavnici iniciovat scelování pozemků, ale narazil na tvrdý odor malorolníků. 14 let až do své smrti byl poslancem Slezského zemského sněmu a to v kurii velkostatku, dále působil v opavském silničním výboru, byl prezidentem rakousko-slezské zemědělsko-lesnické společnosti a členem mnoha veřejných spolků. Za hospodářský přínos byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy.
* [[Robert Bayer z Bayersburků]] (1856 Budapešť – 1912 Hlavnice) byl hlavnický velkostatkář a majitel domu v Opavě. Po absolvování vojenské služby se věnoval studiu zemědělství, poté v roce 1886 zakoupil hlavnický velkostatek, kde byl několik let starostou. Pokusil se s podporou některých pokrokových statkářů v Hlavnici iniciovat scelování pozemků, ale narazil na tvrdý odpor malorolníků. 14 let až do své smrti byl poslancem Slezského zemského sněmu a to v kurii velkostatku, dále působil v opavském silničním výboru, byl prezidentem rakousko-slezské zemědělsko-lesnické společnosti a členem mnoha veřejných spolků. Za hospodářský přínos byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy.
* Johann Schablitzky - syn správce panství Johanna Schablitzkého a Antonie Kateřiny Kořistkové, během I. světové války vyznamenán Válečným křížem za Chrabrost.
* Johann Schablitzky – syn správce panství Johanna Schablitzkého a Antonie Kateřiny Kořistkové, během první světové války vyznamenán Válečným křížem za chrabrost.
* [[A. C. Nor]] (1903-1986), spisovatel<ref>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=524 A. C. Nor - spisovatel, literární kritik a publicista]</ref>
* [[A. C. Nor]] (1903–1986), spisovatel<ref>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=524 A. C. Nor - spisovatel, literární kritik a publicista]</ref>
* [[Jan Nezmar|Jan Nezmar ml.]] (*1977), fotbalista<ref>[http://fotbal.idnes.cz/db_fotbal.asp?hrac=3000191 Jan Nezmar - fotbalový útočník]</ref>
* [[Jan Nezmar|Jan Nezmar ml.]] (* 1977), fotbalista<ref>[http://fotbal.idnes.cz/db_fotbal.asp?hrac=3000191 Jan Nezmar - fotbalový útočník]</ref>
* Zbyňek Tesař (*1973)<ref>[http://www.obechlavnice.cz/zbynek-tesar/d-12888/query=tesa%C5%99&p1=68 Zbyňek Tesař - na stránkách obce]</ref>
* Zbyněk Tesař (* 1973), atlet<ref>[http://www.obechlavnice.cz/zbynek-tesar/d-12888/query=tesa%C5%99&p1=68 Zbyněk Tesař - na stránkách obce]</ref>


== Fotogalerie ==
== Fotogalerie ==
<gallery>
<gallery>
File:Hlavnice - zámek (2).JPG| Zámeček
Soubor:Hlavnice - zámek (2).JPG|Zámek
Soubor:Hlavnice, hasičská zbrojnice 03.jpg|hasičská zbrojnice
File:Hlavnice - zámecký park (1).JPG| Zámecký park
File:Hlavnice - kostel Nejsvětější Trojice (1).JPG| Kostel Nejsvětější Trojice
Soubor:Hlavnice, kostel Nejsvětější Trojice 06.jpg|pohled na kostel
File:Hlavnice - branka ke kostelu a hasičská zbrojnice.JPG| Branka ke kostelu
Soubor:Hlavnice - zámecký park (1).JPG|Zámecký park
⚫
Soubor:Raabův větrný mlýn u Hlavnice (3).JPG|Raabův větrný mlýn na návrší nad vsí
File:Hlavnice - kostel Nejsvětější Trojice (4).JPG| Pohled na kostel od zámečku
File:Hlavnice - zástavba jihovýchodně od zámku.JPG| Zástavba jihovýchodně od zámečku
Soubor:Hlavnice - zástavba jihovýchodně od zámku.JPG|Zástavba jihovýchodně od zámku
File:Hlavnice - hasičská zbrojnice.JPG| Hasičská zbrojnice
Soubor:Hlavnice - kostel Nejsvětější Trojice (1).JPG|Kostel Nejsvětější Trojice
Soubor:Hlavnice, pomník obětem I. světové války.jpg|pomník obětem I. světové války
⚫
File:Raabův větrný mlýn u Hlavnice (3).JPG| Raabův větrný mlýn na návrší nad vsí
File:Hlavnice - chalupa u Raabova větrného mlýna (4).JPG| Chalupa u Raabova mlýna s památkově chráněným špýcharem z Kobeřic
Soubor:Hlavnice - chalupa u Raabova větrného mlýna (4).JPG|Chalupa u Raabova mlýna s památkově chráněným špýcharem z Kobeřic
File:Hlavnice - kaplička v západní části vsi.JPG| Kaplička v západní části vsi
Soubor:Hlavnice - kaplička v západní části vsi.JPG|Kaplička v západní části vsi
File:Hlavnice - krucifix v západní časti vsi.JPG| Kříž v západní části vsi
Soubor:Hlavnice - krucifix v západní časti vsi.JPG|Kříž v západní části vsi
⚫
Soubor:Hlavnice - pamětní deska odbojové skupiny Obrana Slezska.JPG|Pamětní deska odbojové skupiny Obrana Slezska na domě čp. 4
File:Hlavnice - zástavba vsi u hasičské zbrojnice.JPG| Zástavba vsi poblíž hasičské zbrojnice
⚫
Soubor:A. C. Nor, spisovatel.jpg|Hlavnický rodák A. C. Nor (vlastním jménem Josef Kaván)
⚫
File:Hlavnice - pamětní deska odbojové skupiny Obrana Slezska.JPG| Pamětní deska odbojové skupiny Obrana Slezska na domě čp. 4
⚫
File:A. C. Nor, spisovatel.jpg|Hlavnický rodák A. C. Nor (vlastním jménem Josef Kaván)
</gallery>
</gallery>


Řádek 96: Řádek 84:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Hlavnice}}
* {{Commonscat|Hlavnice}}
* {{RÚIAN}}


{{Okres Opava}}
{{Okres Opava}}
{{Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava}}
{{Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Hlavnice| ]]
[[Kategorie:Hlavnice| ]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Opava]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Opava]]
[[Kategorie:Obce v okrese Opava]]
[[Kategorie:Obce v okrese Opava]]
[[Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku]]
[[Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku]]

Aktuální verze z 2. 5. 2024, 21:16

Hlavnice
kostel Nejsvětější Trojice a škola
kostel Nejsvětější Trojice a škola
Znak obce HlavniceVlajka obce Hlavnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOpava
Obec s rozšířenou působnostíOpava
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°55′28″ s. š., 17°43′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel675 (2024)[1]
Rozloha11,09 km²[2]
Katastrální územíHlavnice
Nadmořská výška388 m n. m.
PSČ747 52
Počet domů176 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavnice 103
747 55 Litultovice
hlavnice@quick.cz
StarostaAleš Salibor
Oficiální web: www.obechlavnice.cz
Hlavnice
Hlavnice
Další údaje
Kód obce553093
Kód části obce39039
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hlavnice se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde 675[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice (je v jednotném čísle) je zpodstatnělé přídavné jméno hlavná (tj. ves). Základové podstatné jméno hlava zřejmě označovalo horní tok potoka nebo říčky, jméno Hlavnice tedy patrně znamenalo "ves na horním toku". Německé jméno vzniklo z českého (v průběhu staletí se hodně měnilo: Labniz, Hlamniz, Globnitz, Klamnitz, Glomnitz).[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Hlavnici pochází z roku 1250. Do roku 1589 patřila Hlavnice Velehradskému klášteru, poté rodu Bruntálských z Vrbna (do 1617), Strassoldům, Neuhausům a Pinům z Friedenthalu. Klasicistní zámek byl vystavěn mezi lety 1792–1795 za hraběte Ondřeje Renarda, poprvé byl však trvale obydlen až od roku 1810 rytířem Josefem Gusnarem z Komorna a jeho manželkou. Ve třicátých létech 19. století na zámku sídlili manželé Ludvík a Anna Klette von Klettenhof, později Josef Eduard Kunze s manželkou. Právě zásluhou velkostatkáře Kunzeho byl roku 1866 uveden do úřadu hlavnický kněz Satke. Volený obecní výbor zasedal od roku 1849, starostou byl dle zvyklostí vždy jeden z místních sedláků, výjimečně majitel velkostatku.

Myslivecké sdružení v Hlavnici bylo založeno již v roce 1849 a jeho více než stopadesátiletá tradice pokračuje dodnes. První hasičský spolek byl založen v sedmdesátých letech 19. století, o několik let později rekonstruován a od té doby se odvíjí jeho oficiální historie.

Roku 1886 koupil hlavnický velkostatek Robert Bayer z Bayersburků, který nabytý majetek zrekonstruoval a významně zmodernizoval. Hlavnický velkostatek produkoval ve třicátých létech 20. století nejkvalitnější bramborovou sadbu v širokém okolí. Mezitím došlo k národnímu hnutí, kdy česká většina v Hlavnici přijala jazyk český jako řeč jednací v obecním úřadu.

Za první světové války zaznamenala obec velké odvody mužů. Ve dvacátých letech 20. století bylo provedeno scelování pozemků, jedno z prvních v okolí (Hlavnice byla obcí velmi pokrokovou), a to zásluhou majitele velkostatku, který se ke scelování přiklonil. Elektřina byla zavedena roku 1928 zásluhou starosty obce, statkáře Jana Kořistky. V roce 1938 byla obec přičleněna k Německu. V roce 1943 byly v obci zabaveny statky Hauptfleische a Kořistky. Po druhé světové válce bylo z obce vyhnáno německé obyvatelstvo (konfiskované statky Justa, Philippa, Loserta, Schablitzkého, Mičky a dalších byly přiděleny žadatelům). Zemědělské družstvo v Hlavnici patřilo k prvním nově vytvořeným družstvům, avšak za velikou cenu – rodiny dvou hlavnických sedláků byly vyvezeny a jejich majetek zabaven, další sedláci byli perzekvováni jako kulaci. Pod velkým tlakem pro vstup do družstva byl nakonec tento proces koncem padesátých let dokončen. Od 1. ledna 1979 do 31. srpna 1990 byla dnešní obec Hlavnice částí obce Litultovice, poté se stává opět samostatnou obcí. V 16. ročníku soutěže Vesnice roku v roce 2010 získala obec 3. místo v celostátním kole.[5]

Symboly obce

[editovat | editovat zdroj]

Podvýbor Parlamentu České republiky pro heraldiku schválil na svém zasedání dne 4. května 1998 symboly obce Hlavnice. Hlavnice tak rozšířila počet obcí regionu, které mají právo užívat vlastní obecní znak a obecní prapor. Autorem grafického návrhu je Jan Tejkal.

V souladu s dnešními zásadami heraldické tvorby byly rovněž hlavnické obecní symboly vytvořeny především na základě historické pečetní symboliky obce. Tu reprezentují dva různé typáře. První z nich je doložen od počátku 18. století a jeho odraz je tvořen motivem tzv. kvetoucího srdce, z něhož vyrůstají tři květy, za srdcem jsou zkříženy dva šípy. Pečeť vyjadřuje oblíbenou a v regionu Slezska frekventovanou barokní symboliku horoucí lásky k Bohu a bližnímu.

Pozdější hlavnická pečeť pak pochází z roku 1808 a obsahuje zcela odlišný námět, připomínající typicky zemědělský charakter krajiny, do níž je obec Hlavnice zasazena. V kulatém pečetním poli je na trávníku a před pahýlem listnatého stromu kůň ve skoku. Pozdější razítka z konce 19. století již byla pouze nápisová bez znamení.

Figura koně, převzatá ze starého pečetního obrazu Hlavnice z rok 1808, se stala základním stavebním kamenem nových obecních symbolů Hlavnice. Její znak je tvořen červeným štítem, v němž heraldicky doprava obráceného zlatého koně ve skoku provázejí vlevo nahoře tři stříbrné šestihroté hvězdy a vpravo dole stříbrný mlýnský kámen čili žernov. Zcela totožně pak vyhlíží hlavnický obecní prapor.

Všechny uvedené znakové figury s konkrétním vztahem k obci Hlavnice v sobě ukrývají staré obecní významy. Symbolika koně je spatřována ve věrné službě, síle, vytrvalosti, avšak i moudrosti. Kůň jako takový byl oblíbeným znamením středověkých rytířů, které nosil do válečných bitev či soubojů o srdce krásných panen.

Doprovodné znakové figury ve znaku stylizovaně zastupují některé z místních stavebních dominant. Tři šestihroté hvězdy připomínají kostel Nejsvětější Trojice, přestavěný v letech 1773-1776. Mlýnský kámen s černou položenou kypřící připomíná větrný mlýn z roku 1810.[6]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Robert Bayer z Bayersburků (1856 Budapešť – 1912 Hlavnice) byl hlavnický velkostatkář a majitel domu v Opavě. Po absolvování vojenské služby se věnoval studiu zemědělství, poté v roce 1886 zakoupil hlavnický velkostatek, kde byl několik let starostou. Pokusil se s podporou některých pokrokových statkářů v Hlavnici iniciovat scelování pozemků, ale narazil na tvrdý odpor malorolníků. 14 let až do své smrti byl poslancem Slezského zemského sněmu a to v kurii velkostatku, dále působil v opavském silničním výboru, byl prezidentem rakousko-slezské zemědělsko-lesnické společnosti a členem mnoha veřejných spolků. Za hospodářský přínos byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy.
  • Johann Schablitzky – syn správce panství Johanna Schablitzkého a Antonie Kateřiny Kořistkové, během první světové války vyznamenán Válečným křížem za chrabrost.
  • A. C. Nor (1903–1986), spisovatel[7]
  • Jan Nezmar ml. (* 1977), fotbalista[8]
  • Zbyněk Tesař (* 1973), atlet[9]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek
    Zámek
  • hasičská zbrojnice
    hasičská zbrojnice
  • pohled na kostel
    pohled na kostel
  • Zámecký park
    Zámecký park
  • Raabův větrný mlýn na návrší nad vsí
    Raabův větrný mlýn na návrší nad vsí
  • Zástavba jihovýchodně od zámku
    Zástavba jihovýchodně od zámku
  • Kostel Nejsvětější Trojice
    Kostel Nejsvětější Trojice
  • pomník obětem I. světové války
    pomník obětem I. světové války
  • Chalupa u Raabova mlýna s památkově chráněným špýcharem z Kobeřic
    Chalupa u Raabova mlýna s památkově chráněným špýcharem z Kobeřic
  • Kaplička v západní části vsi
    Kaplička v západní části vsi
  • Kříž v západní části vsi
    Kříž v západní části vsi
  • Pamětní deska odbojové skupiny Obrana Slezska na domě čp. 4
    Pamětní deska odbojové skupiny Obrana Slezska na domě čp. 4
  • Hlavnický rodák A. C. Nor (vlastním jménem Josef Kaván)
    Hlavnický rodák A. C. Nor (vlastním jménem Josef Kaván)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 258.
  5. ↑ Nejlepší vesnicí se staly Ratměřice na Benešovsku, iDnes.cz, 11. 9. 2010, ČTK
  6. ↑ PECHÁČEK, Jiří. 750 let Hlavnice. [s.l.]: Obecní Úřad Hlavnice, 2000. 
  7. ↑ A. C. Nor - spisovatel, literární kritik a publicista
  8. ↑ Jan Nezmar - fotbalový útočník
  9. ↑ Zbyněk Tesař - na stránkách obce

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Opava
Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Branka u Opavy • Bratříkovice • Brumovice • Březová • Budišov nad Budišovkou • Budišovice • Čermná ve Slezsku • Darkovice • Děhylov • Dobroslavice • Dolní Benešov • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hať • Hlavnice • Hlubočec • Hlučín • Hněvošice • Holasovice • Hrabyně • Hradec nad Moravicí • Chlebičov • Chuchelná • Chvalíkovice • Jakartovice • Jezdkovice • Kobeřice • Kozmice • Kravaře • Kružberk • Kyjovice • Lhotka u Litultovic • Litultovice • Ludgeřovice • Markvartovice • Melč • Mikolajice • Mladecko • Mokré Lazce • Moravice • Neplachovice • Nové Lublice • Nové Sedlice • Oldřišov • Opava • Otice • Píšť • Pustá Polom • Radkov • Raduň • Rohov • Skřipov • Slavkov • Služovice • Sosnová • Staré Těchanovice • Stěbořice • Strahovice • Sudice • Svatoňovice • Šilheřovice • Štáblovice • Štěpánkovice • Štítina • Těškovice • Třebom • Uhlířov • Velké Heraltice • Velké Hoštice • Větřkovice • Vítkov • Vršovice • Vřesina • Závada
legenda: město, městys.
Města, městys a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Opava
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlavnice&oldid=23889423“