Jaroslav Čermák (architekt): Porovnání verzí

Ing. arch. Jaroslav Čermák
Narození	12. května 1901; Plzeň; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. června 1990 (ve věku 89 let) nebo 11. července 1990 (ve věku 89 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Národnost	česká
Vzdělání	Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství
Povolání	architekt
Hnutí	funkcionalismus
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 10. 6. 2024, 12:59

Jaroslav Čermák (12. května 1901, Plzeň^[1] – 12. června^{[p 1]} 1990, Praha) byl český architekt, představitel funkcionalistické sakrální architektury 20. století.

Život

Jaroslav Čermák vystudoval v Plzni pět semestrů Vysoké školy strojní a elektrotechnické. Zájem o architekturu ho přivedl do Prahy, kde vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství. Po dokončení studia získával praxi u renomovaných architektů. Nejprve v letech 1929 – 1933 v ateliéru Jaroslava Fragnera a potom u Františka Alberta Libry, Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Jaroslavem Fragnerem byl pověřen, aby dohlížel na stavbu pražského Paláce Merkur. Po jeho dokončení v roce 1936 se Jaroslav Čermák stal hlavním architektem ve stavební firmě Stalmach a Svoboda. V letech 1937 – 1948 pracoval v projekční kanceláři „Huť“, kterou sám založil. Po ukončení její činnosti z politických důvodů v roce 1948 pracoval v 50. letech ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport a ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury. Po politických čistkách v roce 1958 odešel do Průmstavu. Zemřel v Praze 12. června 1990 ve věku 89 let.

Dílo

Jaroslav Čermák byl aktivní římský katolík, člen III. Řádu svatého Františka. V roce 1937 založil vlastní projekční kancelář s názvem „Huť“, jejíž specializací se stala moderní sakrální architektura a design. Jeho přáteli se stali osobnosti z řad umělecké avantgardy Růžena Vacková, Ladislav Vachulka, Josef Zvěřina, František Tichý, Jan Zrzavý a další. Impulsem pro práci Jaroslava Čermáka se stala představa biskupa Antonína Podlahy postavit v okrajových čtvrtích Prahy tolik kostelů, kolik hvězd měla svatozář Panny Marie ze strženého Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. V rámci tohoto projektu byly realizovány i dva návrhy kostelů Jaroslava Čermáka, funkcionalistický kostel svatého Jana Nepomuckého v Košířích včetně interiérů, kde ve velké míře uplatnil náboženskou symboliku a dřevěný kostel svatého Františka z Assisi v Krči. Po uzavření projekční kanceláře se s přáteli a spolupracovníky scházel v bytě malíře Miloslava Troupa, který se v roce 1949 vrátil z Paříže. Ten také spolupracoval s Jaroslavem Čermákem na rekonstrukci kostela svatého Stanislava v Pitíně, pro který navrhl čtyři vitrážová okna do presbytáře, výzdobu svatostánku a dvanáct svícnů na hlavním oltáři a dodal obrazy křížové cesty a nástěnnou malbu.

Mimo Prahu byly podle Čermákových návrhů postaveny kostely v Malém Beranově a v Českých Budějovicích a také kaple Božského Srdce Páně u Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Výjimkou ze sakrálních staveb je realizace funkcionalistické vily v Praze-Dejvicích.

I když byl představitelem avantgardního funkcionalismu, uznával tradiční klasické hodnoty. Ve svých prvních návrzích uplatňoval ještě u staveb venkovní sedlové střechy. Jeho stavby jsou charakteristické čistými, jednoduchými liniemi, vysokou hranolovou věží zakončenou zvonicí, nebo dobře viditelným křížem prostých tvarů. Ke konci tvůrčího období se v jeho díle objevují kubistické prvky. Inspirací mu bylo dílo německého architekta Rudolfa Schwarze, který byl považován za „velkého mystika a průkopníka nově chápaného liturgického prostoru“.^[2] Některé z Čermákových staveb byly zapsány na Ústřední seznam kulturních památek České republiky.

Ke konci 50. let již nové stavby neprojektoval a věnoval se návrhům rekonstrukcí stávajících objektů.

Realizace

Kostel Božského srdce Páně (Malý Beranov) (1937–1939)
Kostel svatého Jana Nepomuckého (Košíře) (1938–1942)^[3]
Kostel svatého Vojtěcha (České Budějovice) (1937–11947) (1938–1939)^[4]
Kostel svatého Františka z Assisi (Krč)
Kaple Božského Srdce Páně (Olomouc) (1947–1950)^[5]
Vlastní vila, Velvarská 3, čp. 1951 v Praze-Dejvicích^[6]
Architektonické řešení pomníku skladatele Karla Bendla v Praze-Bubenči
Oltář v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě

Rekonstrukce

Kostel Navštívení Panny Marie (Lechovice) (1945)
Kostel svatého Stanislava (Pitín) (1955)

Projekty

Kostel svaté Anežky České v Praze-Spořilově
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Praha-Kbely)
Kostel svatého Václava v Nemili-Filipově u Zábřehu
Kostel svatého Václava (Nusle) - interiér 1962
Kostel v Radotíně
Kaple Panny Marie Lassaletské v Ostružně
Kaple Panny Marie chudých ve Zbohově
Kaple Panny Marie ve Spačicích
Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše v Kobylisích
Kostel Panny Marie Lasalettské v Nuslích (1947)
Kostel Narození Panny Marie v Šumicích (1951)
Hřbitovní kaple ve Světlé nad Sázavou (1953)

Galerie

kostel svatého Jana Nepomuckého v Praze-Košířích
kostel svatého Františka z Assisi v Praze-Krči
kostel Navštívení Panny Marie
v Lechovicích (rekonstrukce)
vila, Velvarská čp. 1951/3
v Praze-Dejvicích
Pomník skladatele Karla Bendla v Praze-Bubenči (architektonické řešení)

Odkazy

Poznámky

↑ V některých pramenech se uvádí datum úmrtí 11. červenec 1990 (Mgr. Markéta Svobodová, Ústav dějin umění AV ČR, Košířský farní list 7-8/2007).

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
↑ VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky)
↑ Kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích. www.slavnestavby.cz [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.
↑ Encyklopedie Českých Budějovic – funkcionalismus
↑ VODA, David. Zahlušený tlukot eucharistického Srdce. Listy [online]. [cit. 2015-1-15]. Roč. 2012, čís. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
↑ LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. II, Levý břeh Vltavy. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 305 s. ISBN 978-80-7432-350-8. S. 278

Literatura

BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století: 1780-1980. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 479 s.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.
VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 147.

Související články

Funkcionalismus

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Čermák na Wikimedia Commons
ing. arch. Jaroslav Čermák (1901–1990) Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
Deset století architektury (TV cyklus), Sakrální meziválečná architektura (1999) – 38. díl (3. série)

[2] V některých pramenech se uvádí datum úmrtí 11. červenec 1990 (Mgr. Markéta Svobodová, Ústav dějin umění AV ČR, Košířský farní list 7-8/2007).

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň

[3] VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky)

[4] Kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích. www.slavnestavby.cz [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.

[5] Encyklopedie Českých Budějovic – funkcionalismus

[6] VODA, David. Zahlušený tlukot eucharistického Srdce. Listy [online]. [cit. 2015-1-15]. Roč. 2012, čís. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

[7] LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. II, Levý břeh Vltavy. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 305 s. ISBN 978-80-7432-350-8. S. 278

[1]

[p 1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - umělec
- | jméno = [[Inženýr architekt|Ing. arch.]] Jaroslav Čermák
+| jméno = [[Inženýr architekt|Ing. arch.]] Jaroslav Čermák
+| místo narození = [[Plzeň]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
- | rodné jméno =
+| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
- | obrázek =
+| národnost = česká
- | velikost obrázku =
+| vzdělání = Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství
- | popisek =
+| povolání = [[architekt]]
- | datum narození = {{Datum narození|1901|5|12}}
+| hnutí = [[funkcionalismus]]
- | místo narození = [[Plzeň]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
- | datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1990|6|12|1901|5|12}}
- | místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
- | národnost = česká
- | vzdělání = Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství
- | povolání = [[architekt]]
- | choť =
- | partner =
- | příbuzní =
- | hnutí = [[funkcionalismus]]
- | reprezentativní díla =
- | mecenáši =
- | ovlivněný =
- | vliv na =
- | ocenění =
- | podpis =
- | citát =
- | web =
 }}
 '''Jaroslav Čermák''' ([[12. květen|12. května]] [[1901]], [[Plzeň]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067295/plzen-111_1050-n?x=85&y=139&w=384&h=140 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Plzeň </ref> – [[12. červen|12. června]]<ref group="p"> V některých pramenech se uvádí datum úmrtí 11. červenec 1990 (Mgr. Markéta Svobodová, Ústav dějin umění AV ČR, Košířský farní list 7-8/2007).</ref> [[1990]], [[Praha]]) byl český architekt, představitel [[funkcionalismus|funkcionalistické]] sakrální architektury 20. století.
 == Život ==
-Jaroslav Čermák vystudoval v [[Plzeň|Plzni]] pět semestrů Vysoké školy strojní a elektrotechnické. Zájem o architekturu ho přivedl do [[Praha|Prahy]], kde vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství. Po dokončení studia získával praxi u renomovaných architektů. Nejprve v letech 1929 – 1933 v ateliéru [[Jaroslav Fragner|Jaroslava Fragnera]] a potom u [[František Albert Libra|Františka Alberta Libry]], [[Josef Havlíček|Josefa Havlíčka]] a [[Karel Honzík|Karla Honzíka]]. Jaroslavem Fragnerem byl pověřen, aby dohlížel na stavbu pražského [[Palác Merkur|Paláce Merkur]]. Po jeho dokončení v roce 1936  se Jaroslav Čermák stal hlavním architektem ve stavební firmě Stalmach a Svoboda. V letech 1937 – 1948 pracoval v projekční kanceláři „Huť“, kterou sám založil. Po ukončení její činnosti z politických důvodů v roce 1948  pracoval v 50. letech ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport a ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury. Po politických čistkách v roce 1958 odešel do Průmstavu. Zemřel v Praze 12. června 1990 ve věku 89 let.
+Jaroslav Čermák vystudoval v [[Plzeň|Plzni]] pět semestrů Vysoké školy strojní a elektrotechnické. Zájem o architekturu ho přivedl do [[Praha|Prahy]], kde vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství. Po dokončení studia získával praxi u renomovaných architektů. Nejprve v letech 1929 – 1933 v ateliéru [[Jaroslav Fragner|Jaroslava Fragnera]] a potom u [[František Albert Libra|Františka Alberta Libry]], [[Josef Havlíček|Josefa Havlíčka]] a [[Karel Honzík|Karla Honzíka]]. Jaroslavem Fragnerem byl pověřen, aby dohlížel na stavbu pražského [[Palác Merkur|Paláce Merkur]]. Po jeho dokončení v roce 1936 se Jaroslav Čermák stal hlavním architektem ve stavební firmě Stalmach a Svoboda. V letech 1937 – 1948 pracoval v projekční kanceláři „Huť“, kterou sám založil. Po ukončení její činnosti z politických důvodů v roce 1948 pracoval v 50. letech ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport a ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury. Po politických čistkách v roce 1958 odešel do Průmstavu. Zemřel v Praze 12. června 1990 ve věku 89 let.
 == Dílo ==
-Jaroslav Čermák byl aktivní římský katolík, člen III. Řádu svatého Františka. V roce 1937 založil vlastní projekční kancelář s názvem „Huť“, jejíž specializací se stala moderní sakrální architektura a design. Jeho přáteli se stali osobnosti z řad umělecké avantgardy [[Růžena Vacková]], [[Ladislav Vachulka]], [[Josef Zvěřina]], [[František Tichý]], [[Jan Zrzavý]] a další. Impulsem pro práci Jaroslava Čermáka se stala představa biskupa [[Antonín Podlaha|Antonína Podlahy]] postavit v okrajových čtvrtích Prahy tolik kostelů, kolik hvězd měla svatozář [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] ze strženého [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí]] v Praze. V rámci tohoto projektu byly realizovány i dva návrhy kostelů Jaroslava Čermáka, [[funkcionalismus|funkcionalistický]] kostel svatého Jana Nepomuckého v [[Košíře|Košířích]] včetně interiérů, kde ve velké míře uplatnil náboženskou symboliku a dřevěný [[Kostel svatého Františka z Assisi (Krč)|kostel svatého Františka z Assisi]] v [[Krč]]i. Po uzavření projekční kanceláře se s přáteli a spolupracovníky scházel v bytě malíře [[Miloslav Troup|Miloslava Troupa]], který se v roce 1949 vrátil z [[Paříž]]e. Ten také spolupracoval s Jaroslavem Čermákem na rekonstrukci kostela svatého Stanislava v Pitíně, pro který navrhl okenní vitráže.
+Jaroslav Čermák byl aktivní římský katolík, člen III. Řádu svatého Františka. V roce 1937 založil vlastní projekční kancelář s názvem „Huť“, jejíž specializací se stala moderní sakrální architektura a design. Jeho přáteli se stali osobnosti z řad umělecké avantgardy [[Růžena Vacková]], [[Ladislav Vachulka]], [[Josef Zvěřina]], [[František Tichý]], [[Jan Zrzavý]] a další. Impulsem pro práci Jaroslava Čermáka se stala představa biskupa [[Antonín Podlaha|Antonína Podlahy]] postavit v okrajových čtvrtích Prahy tolik kostelů, kolik hvězd měla svatozář [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] ze strženého [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí]] v Praze. V rámci tohoto projektu byly realizovány i dva návrhy kostelů Jaroslava Čermáka, [[funkcionalismus|funkcionalistický]] kostel svatého Jana Nepomuckého v [[Košíře|Košířích]] včetně interiérů, kde ve velké míře uplatnil náboženskou symboliku a dřevěný [[Kostel svatého Františka z Assisi (Krč)|kostel svatého Františka z Assisi]] v [[Krč]]i. Po uzavření projekční kanceláře se s přáteli a spolupracovníky scházel v bytě malíře [[Miloslav Troup|Miloslava Troupa]], který se v roce 1949 vrátil z [[Paříž]]e. Ten také spolupracoval s Jaroslavem Čermákem na rekonstrukci [[Kostel svatého Stanislava (Pitín)|kostela svatého Stanislava v Pitíně]], pro který navrhl čtyři vitrážová okna do presbytáře, výzdobu svatostánku a dvanáct svícnů na hlavním oltáři a dodal obrazy křížové cesty a nástěnnou malbu.
-Mimo Prahu byly podle Čermákových návrhů postaveny kostely v Malém Beranově a v Českých Budějovicích a také kaple Božského Srdce Páně u Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Výjimkou ze sakrálních staveb je realizace funkcionalistické vily v Praze-Dejvicích.
+Mimo Prahu byly podle Čermákových návrhů postaveny kostely v Malém Beranově a v Českých Budějovicích a také [[Kaple Božského srdce Páně (Olomouc)|kaple Božského Srdce Páně]] u Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Výjimkou ze sakrálních staveb je realizace funkcionalistické vily v Praze-Dejvicích.
 I když byl představitelem avantgardního [[funkcionalismus|funkcionalismu]], uznával tradiční klasické hodnoty. Ve svých prvních návrzích uplatňoval ještě u staveb venkovní sedlové střechy. Jeho stavby jsou charakteristické čistými, jednoduchými liniemi, vysokou hranolovou věží zakončenou zvonicí, nebo dobře viditelným křížem prostých tvarů. Ke konci tvůrčího období se v jeho díle objevují [[kubismus|kubistické]] prvky. Inspirací mu bylo dílo německého architekta [[Rudolf Schwarz (architekt)|Rudolfa Schwarze]], který byl považován za „velkého mystika a průkopníka nově chápaného liturgického prostoru“.<ref>{{Citace periodika
@@ Řádek 41: / Řádek 24: @@
  | odkaz na autora =
  | spoluautoři =
- | titul =  Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře
+ | titul = Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře
  | periodikum = Umění
  | odkaz na periodikum =
@@ Řádek 58: / Řádek 41: @@
 === Realizace ===
 * [[Kostel Božského srdce Páně (Malý Beranov)]] (1937–1939)
-* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Košíře)]] (1938–1942)<ref>[http://www.slavnestavby.cz/?i=12267 Kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích]</ref>
+* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Košíře)]] (1938–1942)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích |url=http://www.slavnestavby.cz/?i=12267 |datum přístupu=2015-01-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200617183110/http://www.slavnestavby.cz/?i=12267 |datum archivace=2020-06-17 |nedostupné=ano }}</ref>
 * [[Kostel svatého Vojtěcha (České Budějovice)]] (1937–11947) (1938–1939)<ref>[http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/funkcionalismus Encyklopedie Českých Budějovic – funkcionalismus]</ref>
 * [[Kostel svatého Františka z Assisi (Krč)]]
@@ Řádek 78: / Řádek 61: @@
  | url = http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=125&clanek=051232
  | issn =
+ | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304193155/http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=125&clanek=051232
-}}</ref>
+ | datum archivace = 2016-03-04
+ }}</ref>
 * [[Vila Jaroslava Čermáka|Vlastní vila]], Velvarská 3, čp. 1951 v Praze-Dejvicích<ref>LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. II, Levý břeh Vltavy. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 305 s. ISBN 978-80-7432-350-8. S. 278</ref>
 * Architektonické řešení pomníku skladatele [[Karel Bendl|Karla Bendla]] v Praze-Bubenči
@@ Řádek 84: / Řádek 69: @@
 === Rekonstrukce ===
 * [[Kostel Navštívení Panny Marie (Lechovice)]] (1945)
 * [[Kostel svatého Stanislava (Pitín)]] (1955)
@@ Řádek 91: / Řádek 76: @@
 * [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Praha-Kbely)]]
 * Kostel svatého Václava v Nemili-Filipově u Zábřehu
+* [[Kostel svatého Václava (Nusle)]] - interiér 1962
 * Kostel v Radotíně
 * Kaple Panny Marie Lassaletské v Ostružně
@@ Řádek 96: / Řádek 82: @@
 * Kaple Panny Marie ve Spačicích
 * Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše v Kobylisích
-* Kostel Panny Marie Lassaletské v Nuslích (1947)
+* Kostel Panny Marie Lasalettské [[Nusle|v Nuslích]] (1947)
 * Kostel Narození Panny Marie v Šumicích (1951)
 * Hřbitovní kaple ve Světlé nad Sázavou (1953)
 == Galerie ==
-<gallery heights="200" widths ="200">
+<gallery heights="200" widths="200">
 Soubor:Kosire - svJanaNepomuckeho.jpg|<center> kostel svatého Jana Nepomuckého v Praze-Košířích</center>
 Soubor:Kostel SFA Praha-Krč.jpg|<center>kostel svatého Františka z Assisi v Praze-Krči</center>
 Soubor:Lechwitz - Südmähren - Kirche.JPG|<center>kostel Navštívení Panny Marie<br /> v Lechovicích (rekonstrukce)</center>
 Soubor:Praha, Dejvice, Velvarská 3, vila čp. 1951.JPG|<center>vila, Velvarská čp. 1951/3<br /> v Praze-Dejvicích</center>
 Soubor:Praha, Bubenec - Karel Bendl.jpg|<center>Pomník skladatele [[Karel Bendl|Karla Bendla]] v Praze-Bubenči (architektonické řešení)</center>
 </gallery>
 == Odkazy ==
 === Poznámky ===
 <references group="p" />
@@ Řádek 117: / Řádek 104: @@
 === Literatura ===
-*{{Citace monografie
+* {{Citace monografie
  | příjmení = Benešová
  | jméno = Marie
@@ Řádek 127: / Řádek 114: @@
  | počet stran = 479
  | isbn =
  | kapitola =
  | strany =
  | jazyk =
 }}
 * {{Citace monografie
@@ Řádek 140: / Řádek 127: @@
  | rok = 1994 (2. vydání)
  | isbn = 80-85605-84-8
  | kapitola =
  | strany =
  | jazyk =
 }}
 * {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634| isbn = 80-7185-245-7 | strany = }}
@@ Řádek 162: / Řádek 149: @@
 === Externí odkazy ===
 * {{Commonscat|Jaroslav Čermák (architect)}}
-* [http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/cermak.htm ing. arch. Jaroslav Čermák (1901–1990)]
+* [http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/cermak.htm ing. arch. Jaroslav Čermák (1901–1990)] {{Wayback|url=http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/cermak.htm |date=20150924082505 }}
 * [http://www.fdb.cz/film/deset-stoleti-architektury-3-serie-38-dil-sakralni-mezivalecna-architektura/87117 Deset století architektury (TV cyklus), Sakrální meziválečná architektura (1999) – 38. díl (3. série)]
@@ Řádek 168: / Řádek 155: @@
 {{Portály|Architektura a stavebnictví}}
 {{DEFAULTSORT:Čermák, Jaroslav}}
-[[Kategorie:Muži]]
 [[Kategorie:Jaroslav Čermák (architekt)| ]]
+[[Kategorie:Muži]]
 [[Kategorie:Čeští architekti]]
 [[Kategorie:Narození 12. května]]
-[[Kategorie:Narození 1901]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1901]]
 [[Kategorie:Narození v Plzni]]
 [[Kategorie:Úmrtí 12. června]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1990]]
+[[Kategorie:Úmrtí v roce 1990]]
 [[Kategorie:Úmrtí v Praze]]