Hynek Hlasivec: Porovnání verzí

Hynek Hlasivec
Hynek Hlasivec
	Hynek Hlasivec
Narození	29. ledna 1926; Praha
Úmrtí	11. července 2011 (ve věku 85 let); Praha
Povolání	inženýr a stavitel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 19. 6. 2024, 14:27

Ing. Hynek Hlasivec (29. ledna 1926 Praha – 11. července 2011 Praha) byl český stavbař, mostař, dlouholetý starosta Sokola Spořilov a horolezec.

Život

V roce 1950 absolvoval obor vodohospodářských staveb na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. V letech 1950–1952 byl na praxi u Československých stavebních závodů a v roce 1952 se stal pracovníkem společnosti Stavby silnic a železnic (nyní Eurovia CS), kde působil po celou profesionální kariéru až do roku 1998. Podílel se především na vývoji a zavádění nových technologií výstavby betonových mostů. Od roku 1971 byl vedoucím odboru, později vedoucím správy technického vývoje SSŽ; v této funkci působil 25 let, a až do odchodu do důchodu v roce 1998 ještě pracoval jako výzkumný a vývojový pracovník. Pod jeho vedením byly úspěšně připravovány a zaváděny do praxe moderní technologie výstavby betonových mostů, jejich částí, vybavení a technologií (ve spolupráci se Závodem 2 – Mosty a různými projekčními kancelářemi).

Byl zakladatelem horolezeckého oddílu Sokol Spořilov, instruktorem horolezeckého dorostu a dlouholetým starostou (od konce 60. let) Sokola Spořilov.

Je otcem dvou synů, kteří oba pracují ve stejném oboru.

Dílo

Most přes Labe v Pardubicích

Roku 1957 byl jmenován hlavním stavbyvedoucím na stavbě mostu přes Labe v Pardubicích (původně most ČSSP, v roce 1990 přejmenován na most Pavla Wonky).^[1]

První velký most z monolitického předpjatého betonu v Československu, o třech polích s rozpětími 50 + 70 + 50 m, celkovou šířkou mezi zábradlím 24 m a šikmostí 60°.
Postup výstavby kombinací letmé betonáže od pilířů, s 30 m dlouhými doplňujícími částmi v jednotlivých polích, vše prováděno na skruži. Podélné předpětí představují jednak zainjektované kabely v betonu, jednak volné kabely uspořádané po dvojicích v komorách. Požadovaný beton B 540, tehdy běžný u prefabrikátů, se zde podařilo realizovat i u monolitů.
Nutnost řešit i několikakilometrový úsek silnice, městské komunikace, kanalizace, úpravy řečiště Labe, demolice stávající městské zástavby a provoz vlastního lomu. Speciální práce – přestěhování pomníku vynálezců pluhu bratranců Veverkových.
U mostu bylo nutno použít zcela novou technologií provádění nosné konstrukce. Veškeré technické problémy bylo nutno řešit přímo na stavbě, což vyžadovalo rychlá inženýrská řešení i odpovídající odvahu pro jejich provedení.

Mosty přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí

Roku 1962 jmenován hlavním stavbyvedoucím mostů přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí. Oba mosty jsou stejné konstrukce – mají shodnou délku (252 m včetně nájezdových částí) a shodnou vzdálenost mezi všemi opěrnými pilíři (48 m).^[2]

Při výstavbě použit postup letmé betonáže. Oba mosty mají čtyři pole o rozpětích 41,65 + 2 × 84 + 41,65 m, krajní pole byla betonována na skruži, s výjimkou posledního na Vltavě,které bylo, jako všechna vnitřní pole, betonováno letmo.
Na vyřešení technologie letmé betonáže obou mostů se podílel celý tým pracovníků SSŽ a další odborníci: projektant Dr. Ing. Vilém Možíš, technolog předpínací techniky Ing. Jindřich Horel, vedoucí vývoje Ing. Jan Vítek, DrSc., a jeden z prvních průkopníků předpjatého betonu Ing. Antonín Bitzan. Výsledek jejich tvůrčí činnosti byl oceněn udělením státní ceny v roce 1963.
Přestože tyto první velké mosty z předpjatého betonu byly též postiženy celosvětovým problémem podcenění účinku dotvarování betonu a růstem průhybů, byly úspěšně opraveny a slouží dál, na rozdíl od řady podobných mostů v jiných zemích.

Most přes Nuselské údolí

Roku 1967 jmenován hlavním stavbyvedoucím Nuselského mostu. Projektem mostu pověřen PÚDIS Praha Ing. Vojtěch Michálek, CSc. a výstavbou SSŽ Závod 2.

Mimořádná konstrukce jednokomorového mostu, s pojížděnou horní i dolní deskou, který je dodnes unikátem ve světovém mostním stavitelství, v ČR titul „Most století“.
Stavba vyžadovala mimořádné úsilí jak ze strany projektu, tak zejména při realizaci. Kromě náročného organizačního i technického zajišťování výstavby. Hynek Hlasivec byl iniciátorem některých významných technologických opatření pro předpjatý beton. Bylo to např. vytvoření usměrněných kabelů ze svazků 24 patentovaných drátů P 7 mm i návrh jejich dočasné protikorozní ochrany, což oboje výrazně přispělo ke zvýšení trvanlivosti předpínací výztuže a životnosti konstrukce mostu.
Most byl konstrukčně dokončen již v roce 1970, a stal se symbolem úspěšného zakotvení předpjatého betonu v československém mostním stavitelství. Provoz na mostě zahájen 22. 2. 1973.

Most v Římově, most přes Jordán v Táboře

Most v Římově – postupné vysouvání s pylonem, řízené laserem, tzv. Kozákův most^[3]
Zavěšený most přes Jordán v Táboře, (projektován Ing. Pavlem Cieslarem) – první most tohoto typu v Československu, tzv. Harfový most
Další nové technologie výstavby objektů pro dopravní stavby, protlačování železničním náspem v případě silnice I/10 u Brandýsa nad Labem, nebo pouze zasouvání, jako objekty na silnici I/7 u Postoloprt. Tato technologie byla uplatněna i při úspěšných přesunech celých objektů, např. kaple v Rakousku.

Podíl na vývoji technologií

Lávka přes Sázavu ve Hvězdonicích - první monolitický předpjatý betonový pás na českém území
Řešení jednotlivých technologických problémů bylo i u Barrandovského mostu přes Vltavu v Praze, podle projektu PÚDIS Praha.
Racionalizační úpravy stávajících typů montovaných objektů z betonových dílců, požadovaných a propagovaných obecně v té době. Navrženy některé nové, např. montované pilíře. Z hlediska dlouhodobé trvanlivosti se osvědčil nový typ předem předpjatého nosníku průřezu T – Tauros, osazený na mostě u Tuřic na silnici I/10, pro jeden jízdní směr.
Vývoj speciálních montážních a manipulačních zařízení pro segmentovou technologii a postupné vysouvání. Racionalizace betonářských prací, zavedení první mechanické spojky betonářské výztuže, velkoplošného bednění apod.
Trvalá pozornost věnována předpínací výztuži, systémům kotvení a stykování pro předpínací výztuž, tyčovou i kabelovou.
Novátorské řešení závěsů z ocelových předpínacích lan, jak konstrukčně tak technologicky, při jejich provádění na stavbě.

Ocenění za zásluhy o rozvoj předpjatého betonu a mostního stavitelství

1963 – Státní cena (za úspěšné zavedení letmé betonáže pro výstavbu mostů)
1998 – Mimořádné uznání za celoživotní práci a aktivitu v oboru mosty v roce 1998
1999 – uděleni čestného členství České betonářské společnosti

Reference

↑ Parpedie : Most Pavla Wonky. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
↑ BÍLEK, Josef. Průvodce po technických památkách Jižních Čech: Písecko a Strakonicko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2020. 106 s. ISBN 978-80-88030-49-2. S. 68–69.
↑ KYSELOVÁ, Zuzana. Kozákův most nad římovskou nádrží je uzavřen. Minimálně do Vánoc. Českobudějovický deník. 2022-04-25. Dostupné online [cit. 2023-01-16].

Externí odkazy

[1] Parpedie : Most Pavla Wonky. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.

[2] BÍLEK, Josef. Průvodce po technických památkách Jižních Čech: Písecko a Strakonicko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2020. 106 s. ISBN 978-80-88030-49-2. S. 68–69.

[3] KYSELOVÁ, Zuzana. Kozákův most nad římovskou nádrží je uzavřen. Minimálně do Vánoc. Českobudějovický deník. 2022-04-25. Dostupné online [cit. 2023-01-16].

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{upravit}}
+{{Infobox - osoba
+  }}
 [[Inženýr|Ing.]] '''Hynek Hlasivec''' ([[29. leden|29. ledna]] [[1926]] [[Praha]] – [[11. červenec|11. července]] [[2011]] Praha) byl [[Česko|český]] stavbař, mostař, dlouholetý starosta [[Sokol (spolek)|Sokola]] Spořilov a [[horolezec]].
 == Život ==
+V roce 1950 absolvoval obor vodohospodářských staveb na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. V letech 1950–1952 byl na praxi u Československých stavebních závodů a v roce 1952 se stal pracovníkem společnosti Stavby silnic a železnic (nyní Eurovia CS), kde působil po celou profesionální kariéru až do roku 1998. Podílel se především na vývoji a zavádění nových technologií výstavby betonových mostů. Od roku 1971 byl vedoucím odboru, později vedoucím správy technického vývoje SSŽ; v této funkci působil 25 let, a až do odchodu do důchodu v roce 1998 ještě pracoval jako výzkumný a vývojový pracovník. Pod jeho vedením byly úspěšně připravovány a zaváděny do praxe moderní technologie výstavby betonových mostů, jejich částí, vybavení a technologií (ve spolupráci se Závodem 2 – Mosty a různými projekčními kancelářemi).
-Narodil se 29. 1. 1926 v Praze. Vystudoval Fakultu inženýrského stavitelství, obor vodohospodářských staveb na ČVUT v Praze (1945–1950). Založil horolezecký oddíl Sokol Spořilov a později pracoval jako instruktor horolezeckého dorostu. Koncem 60. let byl zvolen starostou Sokola Spořilov a v této funkci působil dlouhá léta.  Otec dvou synů, oba pracují v oboru. Zemřel 11. 7. 2011 v Praze.
+Byl zakladatelem horolezeckého oddílu Sokol Spořilov, instruktorem horolezeckého dorostu a dlouholetým starostou (od konce 60. let) Sokola Spořilov.
-Kromě krátké praxe u Československých stavebních závodů byla již od roku 1952 jeho profesionální kariéra spjata se společností Stavby silnic a železnic (nyní Eurovia CS), kde působil do roku 1998.
+Je otcem dvou synů, kteří oba pracují ve stejném oboru.
 == Dílo ==
-=== Most přes Labe v Pardubicích ===
-Začátkem roku 1957 jmenován hlavním stavbyvedoucím na stavbě mostu přes Labe v Pardubicích.
+=== Most přes Labe v Pardubicích ===
-Byl to první velký most z monolitického předpjatého betonu v Československo, o třech polích s rozpětími 50 + 70 + 50 m, celkovou šířkou mezi zábradlím 24 m a šikmostí 60°. Postup výstavby byl kombinací letmé betonáže od pilířů, s 30 m dlouhými doplňujícími částmi v jednotlivých polích, vše prováděno na skruži. Podélné předpětí představují jednak zainjektované kabely v betonu, jednak volné kabely uspořádané po dvojicích v komorách. Požadovaný beton B 540, tehdy běžný u prefabrikátů, byl ale těžko dosažitelný u monolitů.
+Roku 1957 byl jmenován hlavním stavbyvedoucím na stavbě mostu přes Labe v [[Pardubice|Pardubicích]] (původně most ČSSP, v roce 1990 přejmenován na most Pavla Wonky).<ref>{{Citace elektronického periodika
+| titul = Parpedie : Most Pavla Wonky
+| periodikum = www.parpedie.cz
+| url = http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=most_Pavla_Wonky
+| datum přístupu = 2023-01-16
+}}</ref>
+* První velký most z monolitického předpjatého betonu v Československu, o třech polích s rozpětími 50 + 70 + 50 m, celkovou šířkou mezi zábradlím 24 m a šikmostí 60°.
-K mostu náležel i několikakilometrový úsek silnice, městské komunikace, kanalizace, úpravy řečiště Labe, demolice stávající městské zástavby a provoz vlastního lomu. Jako speciální práce bylo i přestěhování pomníku vynálezců pluhu bratranců Veverkových. U mostu bylo nutno použít zcela novou technologií provádění nosné konstrukce. Veškeré technické problémy bylo nutno řešit přímo na stavbě, což vyžadovalo rychlá inženýrská řešení i odpovídající odvahu pro jejich provedení.
+* Postup výstavby kombinací letmé betonáže od pilířů, s 30 m dlouhými doplňujícími částmi v jednotlivých polích, vše prováděno na skruži. Podélné předpětí představují jednak zainjektované kabely v betonu, jednak volné kabely uspořádané po dvojicích v komorách. Požadovaný beton B 540, tehdy běžný u prefabrikátů, se zde podařilo realizovat i u monolitů.
+* Nutnost řešit i několikakilometrový úsek silnice, městské komunikace, kanalizace, úpravy řečiště Labe, demolice stávající městské zástavby a provoz vlastního lomu. Speciální práce – přestěhování pomníku vynálezců pluhu bratranců Veverkových.
+* U mostu bylo nutno použít zcela novou technologií provádění nosné konstrukce. Veškeré technické problémy bylo nutno řešit přímo na stavbě, což vyžadovalo rychlá inženýrská řešení i odpovídající odvahu pro jejich provedení.
 === Mosty přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí ===
-Jmenován hlavním stavbyvedoucím mostů přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí. Při výstavbě těchto mostů byl použit postup letmé betonáže. Oba mosty mají čtyři pole o rozpětích {{nowrap|41,65 + 2 × 84 + 41,65 m}}, krajní pole byla betonována na skruži, s výjimkou posledního na Vltavě,které bylo, jako všechna vnitřní pole, betonováno letmo.
+Roku 1962 jmenován hlavním stavbyvedoucím mostů přes Vltavu a Otavu na [[Zvíkovské Podhradí|Zvíkovském Podhradí]]. Oba mosty jsou stejné konstrukce – mají shodnou délku (252 m včetně nájezdových částí) a shodnou vzdálenost mezi všemi opěrnými pilíři (48 m).<ref>{{Citace monografie
+| příjmení = Bílek
+| jméno = Josef
+| titul = Průvodce po technických památkách Jižních Čech: Písecko a Strakonicko
+| vydání = 1
+| vydavatel = Veduta
+| místo = České Budějovice
+| rok vydání = 2020
+| počet stran = 106
+| strany = 68–69
+| isbn = 978-80-88030-49-2
+}}</ref>
+* Při výstavbě použit postup letmé betonáže. Oba mosty mají čtyři pole o rozpětích {{nowrap|41,65 + 2 × 84 + 41,65 m}}, krajní pole byla betonována na skruži, s výjimkou posledního na Vltavě,které bylo, jako všechna vnitřní pole, betonováno letmo.
-Na vyřešení technologie letmé betonáže obou mostů se podílel celý tým pracovníků SSŽ, do kterého dále patřili: projektant Dr. Ing. Vilém Možíš, technolog předpínací techniky Ing. Jindřich Horel, vedoucí vývoje Ing. Jan Vítek, DrSc., a jeden z prvních průkopníků předpjatého betonu Ing. Antonín Bitzan. Výsledek jejich tvůrčí činnosti byl oceněn udělením státní ceny v roce 1963.
+* Na vyřešení technologie letmé betonáže obou mostů se podílel celý tým pracovníků SSŽ a další odborníci: projektant Dr. Ing. Vilém Možíš, technolog předpínací techniky Ing. Jindřich Horel, vedoucí vývoje Ing. Jan Vítek, DrSc., a jeden z prvních průkopníků předpjatého betonu Ing. Antonín Bitzan. Výsledek jejich tvůrčí činnosti byl oceněn udělením státní ceny v roce 1963.
-Přestože tyto první velké mosty z předpjatého betonu byly též postiženy celosvětovým problémem podcenění účinku dotvarování betonu a růstem průhybů, byly úspěšně opraveny a slouží dál, na rozdíl od řady podobných mostů v jiných zemích.
+* Přestože tyto první velké mosty z předpjatého betonu byly též postiženy celosvětovým problémem podcenění účinku dotvarování betonu a růstem průhybů, byly úspěšně opraveny a slouží dál, na rozdíl od řady podobných mostů v jiných zemích.
 === Most přes Nuselské údolí ===
+Roku 1967 jmenován hlavním stavbyvedoucím [[Nuselský most|Nuselského mostu]]. Projektem mostu pověřen PÚDIS Praha Ing. Vojtěch Michálek, CSc. a výstavbou SSŽ Závod 2.
-Hlavní stavbyvedoucí. Projektem mostu byl pověřen PÚDIS Praha Ing. Vojtěch Michálek, CSc. a výstavbou SSŽ Závod 2. Mimořádná konstrukce jednokomorového mostu, s pojížděnou horní i dolní deskou, který je dodnes unikátem ve světovém mostním stavitelství a přinesla mu v ČR titul „Most století“, vyžadovala mimořádné úsilí jak ze strany projektu, tak zejména při realizaci. Kromě náročného organizačního i technického zajišťování výstavby. Hynek  Hlasivec byl  iniciátorem některých významných technologických opatření pro předpjatý beton. Bylo to např. vytvoření usměrněných kabelů ze svazků 24 patentovaných drátů P 7 mm i návrh jejich dočasné protikorozní ochrany, což oboje výrazně přispělo ke zvýšení trvanlivosti předpínací výztuže a životnosti konstrukce mostu. Most byl konstrukčně dokončen již v roce 1970, a stal se symbolem úspěšného zakotvení předpjatého betonu v československém mostním stavitelství.
+* Mimořádná konstrukce jednokomorového mostu, s pojížděnou horní i dolní deskou, který je dodnes unikátem ve světovém mostním stavitelství, v ČR titul „Most století“.
-=== Vývoj a zavádění nových technologií výstavby betonových mostů ===
+* Stavba vyžadovala mimořádné úsilí jak ze strany projektu, tak zejména při realizaci. Kromě náročného organizačního i technického zajišťování výstavby. Hynek Hlasivec byl iniciátorem některých významných technologických opatření pro předpjatý beton. Bylo to např. vytvoření usměrněných kabelů ze svazků 24 patentovaných drátů P 7 mm i návrh jejich dočasné protikorozní ochrany, což oboje výrazně přispělo ke zvýšení trvanlivosti předpínací výztuže a životnosti konstrukce mostu.
-. ledna 1971 byl inženýr Hlasivec jmenován vedoucím odboru, později správy technického vývoje SSŽ, a v této funkci působil dvacet pět let, dále pak jako výzkumný a vývojový pracovník až do odchodu do důchodu v roce 1998. Pod jeho vedením byly úspěšně připravovány a zaváděny do výroby hlavní moderní technologie výstavby betonových mostů, řada jejich částí a vybavení a detailních technologií. Bylo to především ve spolupráci se Závodem 2 – Mosty a s projektanty z různých projekčních kanceláří.
+* Most byl konstrukčně dokončen již v roce 1970, a stal se symbolem úspěšného zakotvení předpjatého betonu v československém mostním stavitelství. Provoz na mostě zahájen 22. 2. 1973.
-=== Mosty v Římově, most přes Jordán v Táboře ===
+=== Most v Římově, most přes Jordán v Táboře ===
-Samostatné kapitoly tohoto období představovaly stavby mostů v Římově, postupné vysouvání s pylonem, řízené laserem, a zavěšeného mostu přes Jordán v Táboře, který byl projektován Ing. Pavlem Cieslarem jako první most tohoto typu v Československu.
+* Most v [[Římov (okres České Budějovice)|Římově]] – postupné vysouvání s pylonem, řízené laserem, tzv. Kozákův most<ref>{{Citace periodika
+| příjmení = Kyselová
+| jméno = Zuzana
+| titul = Kozákův most nad římovskou nádrží je uzavřen. Minimálně do Vánoc
+| periodikum = Českobudějovický deník
+| datum vydání = 2022-04-25
+| jazyk = cs
+| url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/kozakuv-most-nad-rimovskou-nadrzi-je-uzavren-minimalne-do-vanoc-20220425.html
+| datum přístupu = 2023-01-16
+}}</ref>
+* Zavěšený most přes Jordán v Táboře, (projektován Ing. Pavlem Cieslarem) – první most tohoto typu v Československu, tzv. [[Harfový most (Tábor)|Harfový most]]
+* Další nové technologie výstavby objektů pro dopravní stavby, protlačování železničním náspem v případě silnice I/10 u Brandýsa nad Labem, nebo pouze zasouvání, jako objekty na silnici I/7 u Postoloprt. Tato technologie byla uplatněna i při úspěšných přesunech celých objektů, např. kaple v Rakousku.
+=== Podíl na vývoji technologií ===
-Nelze vynechat ani další technologie výstavby objektů pro dopravní stavby, protlačování železničním náspem v případě silnice I/10 u Brandýsa nad Labem, nebo pouze zasouvání, jako objekty na silnici I/7 u Postoloprt. Tato technologie byla uplatněna i při úspěšných přesunech celých objektů, např. kaple v Rakousku.
+* [[Visutá lávka Hvězdonice|Lávka přes Sázavu]] ve Hvězdonicích - první monolitický předpjatý betonový pás na českém území
+* Řešení jednotlivých technologických problémů bylo i u [[Barrandovský most|Barrandovského mostu]] přes Vltavu v Praze, podle projektu PÚDIS Praha.
+* Racionalizační úpravy stávajících typů montovaných objektů z betonových dílců, požadovaných a propagovaných obecně v té době. Navrženy některé nové, např. montované pilíře. Z hlediska dlouhodobé trvanlivosti se osvědčil nový typ předem předpjatého nosníku průřezu T – Tauros, osazený na mostě u Tuřic na silnici I/10, pro jeden jízdní směr.
+* Vývoj speciálních montážních a manipulačních zařízení pro segmentovou technologii a postupné vysouvání. Racionalizace betonářských prací, zavedení první mechanické spojky betonářské výztuže, velkoplošného bednění apod.
+* Trvalá pozornost věnována předpínací výztuži, systémům kotvení a stykování pro předpínací výztuž, tyčovou i kabelovou.
+* Novátorské řešení závěsů z ocelových předpínacích lan, jak konstrukčně tak technologicky, při jejich provádění na stavbě.
+== Ocenění za zásluhy o rozvoj předpjatého betonu a mostního stavitelství ==
-=== Lávka přes Sázavu ve Hvězdonicích, řešení technolog. problémů u Barrandovského mostu ===
-Zajímavým experimentem byl, opět první předpjatý betonový pás na českém území, použitý pro lávku přes Sázavu ve Hvězdonicích. Řešení jednotlivých technologických problémů bylo i u Barrandovského mostu přes Vltavu v Praze, podle projektu PÚDIS Praha.
-Pokud se týká montovaných objektů z betonových dílců, požadovaných a propagovaných obecně v té době, byly prováděny racionalizační úpravy stávajících typů a navrženy některé nové, např. montované pilíře. Z hlediska dlouhodobé trvanlivosti se osvědčil nový typ předem předpjatého nosníku průřezu T – Tauros, osazený na mostě u Tuřic na silnici I/10, pro jeden jízdní směr.
-Významná byla i činnost v oblastech dílčích technologií, především vývoj speciálních montážních a manipulačních zařízení pro segmentovou technologii a postupné vysouvání. Byla věnována pozornost racionalizaci betonářských prací, zavedení první mechanické spojky betonářské výztuže, velkoplošného bednění apod. Trvalá pozornost byla věnována předpínací výztuži, systémům kotvení a stykování pro předpínací výztuž, tyčovou i kabelovou. Za zcela novátorské je možno považovat řešení závěsů z ocelových předpínacích lan, jak konstrukčně tak technologicky, při jejich provádění na stavbě.
-== Ocenění za zásluhy o rozvoj předpjatého betonu a mostního stavitelství ==
 * 1963 – Státní cena (za úspěšné zavedení letmé betonáže pro výstavbu mostů)
 * 1998 – Mimořádné uznání za celoživotní práci a aktivitu v oboru mosty v roce 1998
 * 1999 – uděleni čestného členství České betonářské společnosti
+== Reference ==
+<references />
 == Externí odkazy ==
-* http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/hlasivec.htm
+* http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/hlasivec.htm {{Wayback|url=http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/hlasivec.htm |date=20160316075344 }}
-* http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/sokol/hlasivec.htm
+* http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/sokol/hlasivec.htm {{Wayback|url=http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/sokol/hlasivec.htm |date=20200612143255 }}
-*[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/205562221200029/obsah/146442-horolezec-ing-hynek-hlasivec/ Česká televize 11. 11. 2005, Barvy života Horolezec Ing. Hynek Hlasivec/]
+* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/205562221200029/obsah/146442-horolezec-ing-hynek-hlasivec/ Česká televize 11. 11. 2005, Barvy života Horolezec Ing. Hynek Hlasivec/]
+{{Autoritní data}}
 {{DEFAULTSORT:Hlasivec, Hynek}}
-[[Kategorie:Narození 1926]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1926]]
-[[Kategorie:Úmrtí 2011]]
+[[Kategorie:Úmrtí v roce 2011]]
-[[Kategorie:Čeští inženýři]]
+[[Kategorie:Čeští stavební inženýři]]
 [[Kategorie:Muži]]
+[[Kategorie:Narození v Praze]]
+[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]