Přeskočit na obsah

Rudolf Reissig: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m odstranění odkazu na neexistující kategorii na Commons; kosmetické úpravy
 
Řádek 22: Řádek 22:
| datum přístupu = 2024-06-28
| datum přístupu = 2024-06-28
}}</ref> kterou založil [[Leoš Janáček]]. Soubor uvedl premiéry řady Novákových děl, mj. opery Bouře 17. dubna 1910 v brněnském [[Besední dům|Besedním domě]], kterou Reissig toho večera dirigoval. Jako pedagog působil na škole Brněnského kroužku a od roku 1904 také na městské varhanické škole. V roce 1919 se stal prvním profesorem hry na housle na nově založené [[Konzervatoř Brno|brněnské konzervatoři]] (rovněž s Janáčkovým přispěním). Učil zde však pouhý rok, poté se vrátil do Prahy jako profesor Pražské konzervatoře. V roce 1930 se připojil k [[České kvarteto|Českému kvartetu]] jako druhá viola na oficiální premiéře Kvintetu č. 1 op. 1 pro dvoje housle, dvoje violy a violoncello [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]].
}}</ref> kterou založil [[Leoš Janáček]]. Soubor uvedl premiéry řady Novákových děl, mj. opery Bouře 17. dubna 1910 v brněnském [[Besední dům|Besedním domě]], kterou Reissig toho večera dirigoval. Jako pedagog působil na škole Brněnského kroužku a od roku 1904 také na městské varhanické škole. V roce 1919 se stal prvním profesorem hry na housle na nově založené [[Konzervatoř Brno|brněnské konzervatoři]] (rovněž s Janáčkovým přispěním). Učil zde však pouhý rok, poté se vrátil do Prahy jako profesor Pražské konzervatoře. V roce 1930 se připojil k [[České kvarteto|Českému kvartetu]] jako druhá viola na oficiální premiéře Kvintetu č. 1 op. 1 pro dvoje housle, dvoje violy a violoncello [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]].
[[Soubor:Hrob Rudolf Reissig - Olšanské hřbitovy.jpg|náhled|290x290pixelů|Hrob Rudolfa Reissiga na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]]]

Mezi jeho žáky patřili mj. [[Luděk Pacák]], [[Spytihněv Šorm]], [[Antonín Modr]] či [[Josef Holub (skladatel)|Josef Holub]].
Mezi jeho žáky patřili mj. [[Luděk Pacák]], [[Spytihněv Šorm]], [[Antonín Modr]] či [[Josef Holub (skladatel)|Josef Holub]].



Aktuální verze z 4. 8. 2024, 01:55

Rudolf Reissig
Rudolf Reissig (okolo roku 1927)
Rudolf Reissig (okolo roku 1927)
Základní informace
Narození11. dubna 1874
Praha
Úmrtí12. července 1939 (ve věku 65 let)
Staré Město
Povolánídirigent
Nástrojehousle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Reissig (11. dubna 1874 Smíchov12. července 1939 Praha)[1] byl český houslista, dirigent a hudební pedagog.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na pražském Smíchově. Roku 1892 absolvoval hru na housle na Pražské konzervatoři jakožto žák Antonína Bennewitze. Přátelil se s Vítězslavem Novákem a patrně na něj měl významný vliv ve věci studia moravského hudebního folklóru.

Od roku 1894 působil ve spolku Moravna v Kroměříži,[2] od roku 1896 pak žil a působil v Brně. V letech 1899 až 1918 vedl Symfonický orchestr Brněnského kroužku (Beseda brněnská),[3] kterou založil Leoš Janáček. Soubor uvedl premiéry řady Novákových děl, mj. opery Bouře 17. dubna 1910 v brněnském Besedním domě, kterou Reissig toho večera dirigoval. Jako pedagog působil na škole Brněnského kroužku a od roku 1904 také na městské varhanické škole. V roce 1919 se stal prvním profesorem hry na housle na nově založené brněnské konzervatoři (rovněž s Janáčkovým přispěním). Učil zde však pouhý rok, poté se vrátil do Prahy jako profesor Pražské konzervatoře. V roce 1930 se připojil k Českému kvartetu jako druhá viola na oficiální premiéře Kvintetu č. 1 op. 1 pro dvoje housle, dvoje violy a violoncello Antonína Dvořáka.

Hrob Rudolfa Reissiga na Olšanských hřbitovech

Mezi jeho žáky patřili mj. Luděk Pacák, Spytihněv Šorm, Antonín Modr či Josef Holub.

Zemřel 12. července 1939 v Praze na infarkt myokardu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[1]

V roce 1946 byla po Reissigovi pojmenována ulice v Brně.[2][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рейссиг, Рудольф na ruské Wikipedii.

  1. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  2. a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  3. 1900-1945. www.bfsbb.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakl. Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1100. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]