Hartmann Schedel: Porovnání verzí
→Externí odkazy: + ČDK |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v rodině bohatého kupce, v 11 letech osiřel a vychovával ho mnohem starší bratranec Hermann Schedel, úspěšný lékař a humanista. V 16 letech, roku 1456, se Hartmann zapsal na univerzitu v [[Lipsko|Lipsku]], kde studoval [[svobodná umění]] a práva a získal titul magistra. Spřátelil se zde s humanisty kolem Petra Ludera a s ním odjel roku 1463 do [[Padova|Padovy]], kde o tři roky později promoval z |
Narodil se v rodině bohatého kupce, v 11 letech osiřel a vychovával ho mnohem starší bratranec Hermann Schedel, úspěšný lékař a humanista. V 16 letech, roku 1456, se Hartmann zapsal na univerzitu v [[Lipsko|Lipsku]], kde studoval [[svobodná umění]] a práva a získal titul magistra. Spřátelil se zde s humanisty kolem Petra Ludera a s ním odjel roku 1463 do [[Padova|Padovy]], kde o tři roky později promoval z medicíny. Studoval také řečtinu a fyziku a po návratu do Norimberku se věnoval cestování a sbíraní knih. Od roku 1470 působil jako městský lékař v [[Nordlingen]] a v [[Amberg]]u a od roku 1482 v Norimberku. 1475 se poprvé oženil a když jeho žena roku 1485 zemřela, oženil se 1487 podruhé. S oběma manželkami měl 12 dětí, šest jich ale zemřelo v dětském věku.<ref name="A">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.beloit.edu/nuremberg/inside/about/index.htm |datum přístupu=2011-08-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110818093321/http://www.beloit.edu/nuremberg/inside/about/index.htm |datum archivace=2011-08-18 |nedostupné=ano }}</ref> |
||
V Norimberku měl velký majetek a po svém bratranci zdědil také dům, kde bydlel mladý [[Albrecht Dürer]]. Schedel do smrti patřil k nejváženějším měšťanům, byl radním a se svými lékařskými kolegy vytvořil náročný lékařský i humanistický kroužek. Proslavil se však zejména svou kronikou. |
V Norimberku měl velký majetek a po svém bratranci zdědil také dům, kde bydlel mladý [[Albrecht Dürer]]. Schedel do smrti patřil k nejváženějším měšťanům, byl radním a se svými lékařskými kolegy vytvořil náročný lékařský i humanistický kroužek. Proslavil se však zejména svou kronikou. |
||
== Schedelova kronika == |
== Schedelova kronika == |
||
Bohatě ilustrovaná Schedelova nebo také '''Norimberská kronika''' (''Schedelsche Weltchronik'') vyšla roku 1493 v latinském i německém vydání a patří mezi nejkrásnější a nejcennější [[prvotisk]]y. Na foliových stránkách latinského i německého vydání o rozměrech asi 420x305 mm je celkem 1809 [[dřevořez]]ů, včetně mapy světa a Evropy a 29 dvoustránkových pohledů na města. Pocházejí z dílny [[Michael Wolgemut|Michaela Wolgemuta]], u něhož se do roku 1490 učil také [[Albrecht Dürer|A. Dürer]]. Pohledy na všechna významnější německá a rakouská města (ale také např. na [[Praha|Prahu]], [[Jeruzalém]], [[Budín (Budapešť)|Budín]] nebo [[Krakov]]) jsou často jejich nejstarší známá zobrazení. V některých exemplářích jsou obrázky ručně kolorovány.<ref name="A" />[[Soubor:Schedel erfurt.jpg| |
Bohatě ilustrovaná Schedelova nebo také '''Norimberská kronika''' (''Schedelsche Weltchronik'') vyšla roku 1493 v latinském i německém vydání a patří mezi nejkrásnější a nejcennější [[prvotisk]]y. Na foliových stránkách latinského i německého vydání o rozměrech asi 420x305 mm je celkem 1809 [[dřevořez]]ů, včetně mapy světa a Evropy a 29 dvoustránkových pohledů na města. Pocházejí z dílny [[Michael Wolgemut|Michaela Wolgemuta]], u něhož se do roku 1490 učil také [[Albrecht Dürer|A. Dürer]]. Pohledy na všechna významnější německá a rakouská města (ale také např. na [[Praha|Prahu]], [[Jeruzalém]], [[Budín (Budapešť)|Budín]] nebo [[Krakov]]) jsou často jejich nejstarší známá zobrazení. V některých exemplářích jsou obrázky ručně kolorovány.<ref name="A" />[[Soubor:Schedel erfurt.jpg|náhled|upright=1.4|Začátek Schedelovy kroniky s pohledem na [[Erfurt]]]]Text kroniky pojednává o dějinách světa, které dělí do sedmi období od stvoření světa. Šestý a nejobsáhlejší věk sahá od narození Kristova až po Schedelovu současnost, poslední sedmý se týká budoucnosti a konce světa. Významné osoby i události jsou zde také vyobrazeny, i když obrázky jsou často schematické a několikrát se opakují.<ref name="A" /> |
||
Náklad kroniky se odhaduje na 1500 latinských a 700–1000 německých exemplářů, z nichž se asi 400 a 300 zachovalo.<ref name="A"/> V knihovnách v ČR je jich asi 15, například v Národní knihovně a Strahovské knihovně v Praze, bohužel často s vyřezanými listy.<ref>[http://knihovna.strahovskyklaster.cz/knihovna.asp?search=ok&lang=1&co_1=750%2C751%2C752&podminka_1=1&textik_1=schedel&co_2=750%2C751%2C752&podminka_2=1&textik_2=&co_3=750%2C751%2C752&podminka_3=1&textik_3=&co_4=750%2C751%2C752&podminka_4=1&textik_4=&co_5=750%2C751%2C752&podminka_5=1&textik_5=&podminka=and&vyhledej.x=42&vyhledej.y=7 http://knihovna.strahovskyklaster.cz]{{Nedostupný zdroj}}</ref>). Kniha je sběratelsky velmi ceněna a na dražbách dosahuje vysokých cen. Kronika pak vyšla v několika dalších vydáních, včetně „pirátského“ vydání v Augsburgu 1497 a od roku 1900 byla několikrát přetištěna jako faksimile. |
Náklad kroniky se odhaduje na 1500 latinských a 700–1000 německých exemplářů, z nichž se asi 400 a 300 zachovalo.<ref name="A" /> V knihovnách v ČR je jich asi 15, například v Národní knihovně a Strahovské knihovně v Praze, bohužel často s vyřezanými listy.<ref>[http://knihovna.strahovskyklaster.cz/knihovna.asp?search=ok&lang=1&co_1=750%2C751%2C752&podminka_1=1&textik_1=schedel&co_2=750%2C751%2C752&podminka_2=1&textik_2=&co_3=750%2C751%2C752&podminka_3=1&textik_3=&co_4=750%2C751%2C752&podminka_4=1&textik_4=&co_5=750%2C751%2C752&podminka_5=1&textik_5=&podminka=and&vyhledej.x=42&vyhledej.y=7 http://knihovna.strahovskyklaster.cz]{{Nedostupný zdroj}}</ref>). Kniha je sběratelsky velmi ceněna a na dražbách dosahuje vysokých cen. Kronika pak vyšla v několika dalších vydáních, včetně „pirátského“ vydání v Augsburgu 1497 a od roku 1900 byla několikrát přetištěna jako faksimile. |
||
== Obrázky z Schedelovy kroniky == |
== Obrázky z Schedelovy kroniky == |
||
[[Soubor: Praha1493.jpg| |
[[Soubor: Praha1493.jpg|náhled|upright=2.5|Schedelova kronika: pohled na Prahu roku 1493]] |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:Nuremberg chronicles - Augusta vendilicorum.png|[[Augsburg]] |
Soubor:Nuremberg chronicles - Augusta vendilicorum.png|[[Augsburg]] |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{překlad|en|Hartmann Schedel|419788773|de|Hartmann Schedel|90403657}}<references /> |
{{překlad|en|Hartmann Schedel|419788773|de|Hartmann Schedel|90403657}}<references /> |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Dřevořez]] |
* [[Dřevořez]] |
||
* [[Kronika]] |
* [[Kronika]] |
||
* [[Prvotisk]] |
* [[Prvotisk]] |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Wikizdroje2|jazyk=de|dílo=Schedel’sche Weltchronik}} |
* {{Wikizdroje2|jazyk=de|dílo=Schedel’sche Weltchronik}} |
||
* {{NK ČR|jn19990007548}} |
* {{NK ČR|jn19990007548}} |
||
* {{Ndk titul|titul=Liber%20chronicarum|název=Liber chronicarum|autor=Schedel,%20Hartmann}} |
|||
* [https://web.archive.org/web/20080922034156/http://mdz1.bib-bvb.de/~mdz/kurzauswahl.html?url=https%3A%2F%2Fbackend.710302.xyz%3A443%2Fhttp%2Fmdz1.bib-bvb.de%2Fcocoon%2Fbsbink%2FExemplar_S-199%2C1.html Digitalizovaný exemplář Bavorské státní knihovny] |
* [https://web.archive.org/web/20080922034156/http://mdz1.bib-bvb.de/~mdz/kurzauswahl.html?url=https%3A%2F%2Fbackend.710302.xyz%3A443%2Fhttp%2Fmdz1.bib-bvb.de%2Fcocoon%2Fbsbink%2FExemplar_S-199%2C1.html Digitalizovaný exemplář Bavorské státní knihovny] |
||
* [http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b2200022x Stránky z pařížského exempláře] |
* [http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b2200022x Stránky z pařížského exempláře] |
||
Řádek 49: | Řádek 52: | ||
{{DEFAULTSORT:Schedel, Hartmann}} |
{{DEFAULTSORT:Schedel, Hartmann}} |
||
[[Kategorie:Renesanční humanisté]] |
[[Kategorie:Renesanční humanisté]] |
||
[[Kategorie:Němečtí kartografové]] |
[[Kategorie:Němečtí kartografové]] |
||
Řádek 57: | Řádek 59: | ||
[[Kategorie:Němečtí středověcí kronikáři]] |
[[Kategorie:Němečtí středověcí kronikáři]] |
||
[[Kategorie:Absolventi Lipské univerzity]] |
[[Kategorie:Absolventi Lipské univerzity]] |
||
[[Kategorie:Narození 1440]] |
[[Kategorie:Narození v roce 1440]] |
||
[[Kategorie:Narození 13. února]] |
[[Kategorie:Narození 13. února]] |
||
[[Kategorie:Narození v Norimberku]] |
[[Kategorie:Narození v Norimberku]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1514]] |
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1514]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 28. listopadu]] |
[[Kategorie:Úmrtí 28. listopadu]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v Norimberku]] |
[[Kategorie:Úmrtí v Norimberku]] |
Aktuální verze z 11. 11. 2024, 14:44
Hartmann Schedel | |
---|---|
Narození | 13. února 1440 Norimberk |
Úmrtí | 28. listopadu 1514 (ve věku 74 let) Norimberk |
Alma mater | Lipská univerzita |
Povolání | kartograf, historik, lékař, grafik, dřevorytec a sběratel |
Příbuzní | Hermann Schädel der Ältere (bratranec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Hartmann Schedel (14. února 1440 Norimberk – 28. listopadu 1514 tamtéž) byl německý lékař, humanista a sběratel, autor Norimberské či Schedelovy kroniky z roku 1493. Z této kroniky pochází také nejstarší známý pohled na Prahu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině bohatého kupce, v 11 letech osiřel a vychovával ho mnohem starší bratranec Hermann Schedel, úspěšný lékař a humanista. V 16 letech, roku 1456, se Hartmann zapsal na univerzitu v Lipsku, kde studoval svobodná umění a práva a získal titul magistra. Spřátelil se zde s humanisty kolem Petra Ludera a s ním odjel roku 1463 do Padovy, kde o tři roky později promoval z medicíny. Studoval také řečtinu a fyziku a po návratu do Norimberku se věnoval cestování a sbíraní knih. Od roku 1470 působil jako městský lékař v Nordlingen a v Ambergu a od roku 1482 v Norimberku. 1475 se poprvé oženil a když jeho žena roku 1485 zemřela, oženil se 1487 podruhé. S oběma manželkami měl 12 dětí, šest jich ale zemřelo v dětském věku.[1]
V Norimberku měl velký majetek a po svém bratranci zdědil také dům, kde bydlel mladý Albrecht Dürer. Schedel do smrti patřil k nejváženějším měšťanům, byl radním a se svými lékařskými kolegy vytvořil náročný lékařský i humanistický kroužek. Proslavil se však zejména svou kronikou.
Schedelova kronika
[editovat | editovat zdroj]Bohatě ilustrovaná Schedelova nebo také Norimberská kronika (Schedelsche Weltchronik) vyšla roku 1493 v latinském i německém vydání a patří mezi nejkrásnější a nejcennější prvotisky. Na foliových stránkách latinského i německého vydání o rozměrech asi 420x305 mm je celkem 1809 dřevořezů, včetně mapy světa a Evropy a 29 dvoustránkových pohledů na města. Pocházejí z dílny Michaela Wolgemuta, u něhož se do roku 1490 učil také A. Dürer. Pohledy na všechna významnější německá a rakouská města (ale také např. na Prahu, Jeruzalém, Budín nebo Krakov) jsou často jejich nejstarší známá zobrazení. V některých exemplářích jsou obrázky ručně kolorovány.[1]
Text kroniky pojednává o dějinách světa, které dělí do sedmi období od stvoření světa. Šestý a nejobsáhlejší věk sahá od narození Kristova až po Schedelovu současnost, poslední sedmý se týká budoucnosti a konce světa. Významné osoby i události jsou zde také vyobrazeny, i když obrázky jsou často schematické a několikrát se opakují.[1]
Náklad kroniky se odhaduje na 1500 latinských a 700–1000 německých exemplářů, z nichž se asi 400 a 300 zachovalo.[1] V knihovnách v ČR je jich asi 15, například v Národní knihovně a Strahovské knihovně v Praze, bohužel často s vyřezanými listy.[2]). Kniha je sběratelsky velmi ceněna a na dražbách dosahuje vysokých cen. Kronika pak vyšla v několika dalších vydáních, včetně „pirátského“ vydání v Augsburgu 1497 a od roku 1900 byla několikrát přetištěna jako faksimile.
Obrázky z Schedelovy kroniky
[editovat | editovat zdroj]-
Upalování Židů
-
Senecova smrt
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hartmann Schedel na anglické Wikipedii a Hartmann Schedel na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Archivovaná kopie. www.beloit.edu [online]. [cit. 2011-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18.
- ↑ http://knihovna.strahovskyklaster.cz[nedostupný zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartmann Schedel na Wikimedia Commons
- Dílo Schedel’sche Weltchronik ve Wikizdrojích (německy)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hartmann Schedel
- Digitalizovaná vydání díla Liber chronicarum v České digitální knihovně
- Digitalizovaný exemplář Bavorské státní knihovny
- Stránky z pařížského exempláře
- (anglicky)
- O Schedelově kronice na stránkách Beloit College
- Hartmann Schedel na Catholic Encyclopedia
- (německy)
- H. Schedel na BBKL
- Renesanční humanisté
- Němečtí kartografové
- Němečtí historikové
- Němečtí lékaři
- Němečtí spisovatelé
- Němečtí středověcí kronikáři
- Absolventi Lipské univerzity
- Narození v roce 1440
- Narození 13. února
- Narození v Norimberku
- Úmrtí v roce 1514
- Úmrtí 28. listopadu
- Úmrtí v Norimberku
- Historikové 15. století
- Lékaři 15. století
- Kartografové 15. století