Stará radnice (Litoměřice): Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Bývalé radnice v Česku za použití HotCat |
m přidána Kategorie:Politika v Litoměřicích za použití HotCat |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
[[Kategorie:Renesanční radnice v Česku]] |
[[Kategorie:Renesanční radnice v Česku]] |
||
[[Kategorie:Bývalé radnice v Česku]] |
[[Kategorie:Bývalé radnice v Česku]] |
||
[[Kategorie:Politika v Litoměřicích]] |
|||
Verze z 12. 5. 2021, 23:22
| Stará radnice v Litoměřicích | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Litoměřice-Město,  Česko |
| Ulice | Mírové náměstí |
| Souřadnice | 50°32′1,82″ s. š., 14°7′58,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28848/5-1737 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará radnice v Litoměřicích je budova původní gotické radnice, která se nachází v jihovýchodním rohu Mírového náměstí na nároží s Dlouhou ulicí naproti kostelu Všech svatých. Budova až do roku 1839 sloužila jako litoměřická radnice, dnes v ní sídlí Oblastní muzeum. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Gotické základy budovy jsou středověké, první známá písemná zmínka o ní pochází z roku 1397, zbytky původního zdiva zůstaly zachovány v obloucích zdejšího podloubí na náměstí.
Budova byla velmi vážně poškozena během velkého požáru města v roce 1537. Do renesančního slohu byla přestavěna v letech 1537-1539 nejprve mistrem Pavlem, po jeho smrti pak mistrem Jiřím, v roce 1662 byla u tohoto objektu snížena jeho střecha.
Na nároží budovy (Mírového náměstí a Dlouhé ulice) byla instalována kopie renesanční plastiky z roku 1539. Jde o podobiznu tzv. Rolanda, ten má zde podobu divého muže s kyjem v ruce, což zde, mimo jiné, také připomíná i zdejší kdysi vzkvétající obchod a trh (například městské Mílové právo). Dokládá to i železná maketa staré délkové míry, která je zabudována do pilíře pod touto sochou, jedná se železný tzv. český loket.
V podloubí se nacházejí dva středověké erby, které sem byly přeneseny ze zaniklé Dlouhé brány (která stávala na východním konci dnešní Dlouhé ulice). Oba erby pocházejí přibližně z přelomu 14. a 15. století, jde o městský a říšský znak. Na jižní straně směrem do Dlouhé ulice jsou zbytky zdejšího pranýře. V budově staré radnice působil český spisovatel a myslitel mistr Pavel Stránský, který byl litoměřickým konšelem, od roku 1947 zde má umístěnu svoji pamětní desku. V roce 1916 došlo k samovolnému zřícení střední části budovy,[2] opravy této katastrofy, kterou patrně způsobilo působení spodních vod, probíhaly až do roku 1926.
Interiér
V interiéru budovy se dochovalo zajímavé vnitřní schodiště, z roku 1542 je zachována i dřevem vykládaná zasedací síň litoměřické městské rady. Ta je vyzdobena vyřezávanými reliéfy českých panovníků i významných litoměřických měšťanů. V roce 1547 zde krátce pobýval král Ferdinand I.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-13]. Identifikátor záznamu 140180 : radnice - tzv. Stará radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ historická fotografie Český svět, 05.05.1916
Související články
- Dům Kalich (nová radnice)