Vaduz: Porovnání verzí

Vaduz
	zámek Vaduz
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°8′ s. š., 9°31′ v. d.
Nadmořská výška	455 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Lichtenštejnsko
Knížectví	Lichtenštejnsko
okres	Oberland
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	17,3 km²
Počet obyvatel	5 207
Hustota zalidnění	301 obyv./km²
Správa
Starosta	Ospelt Ewald
Vznik	1150
Oficiální web	www.vaduz.li
PSČ	9490
Označení vozidel	FL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 9. 4. 2014, 17:16

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaduz na Wikimedia Commons Vaduz (místní německá výslovnost [faduc]/[fadúc]) je hlavní obec Lichtenštejnska. Leží na pravém břehu Rýna v nadmořské výšce 455 m; má rozlohu 17,3 km² a čítá 5109 obyvatel (31. 12. 2007). Symbolem města je Vaduzský zámek (dříve středověký hrad) postavený na skále nad obcí. Vaduz nemá městská práva, znak mu byl udělen teprve roku 1932.

Vaduz je také název dnešní obce, dále středověké označení hrabství Vaduzu (Lichtenštejny koupeno 1712, dnes „Dolní země“), které se sloučilo s panstvím Schellenbergem (1699, dnes „Horní země“), aby vzniklo knížectví Lichtenštejnské. Patří k němu 5 exkláv (viz mapu).

Dějiny

Vaduz se připomíná k roku 1150. Stal se sídlem stejnojmenného hrabství založeného roku 1342. V roce 1499 byl vaduzský hrad dobyt a vypleněn Švýcary. Od počátku 18. století je v rukou rodu Lichtenštejnů. Roku 1719 bylo Lichtenštejnsko povýšeno na říšské knížectví s Vaduzem jako hlavním městem. Knížecí rodina zde však sídlí teprve od roku 1938 (do té doby žila převážně ve Vídni či na Moravě).

Město se vzhledově příliš neliší od jiných historických měst, která se nachází v údolích rakouských a švýcarských Alp. Tytéž úzké uličky a malebná náměstíčka, domy z bílého kamene. Veškerý život města je soustředěn na hlavní ulici, která půlkruhem obemyká skálu s hradem. Nachází se zde radnice, banka, muzea i obchody.

Sídlem všech státních institucí (od vlády přes zemský sněm až po dopravní inspektorát) je tříposchoďová budova v centru města, nad níž vlaje vlajka Lichtenštejnska. Město je též sídlem římskokatolického arcibiskupa.

Vaduz je centrem kultury Lichtenštejnska. Asi nejhodnotnější kulturní zařízení je obrazová galerie, která náleží knížecí rodině. Je v ní shromážděno kolem 1000 pláten světoznámých malířů (patří k největším soukromým sbírkám na světě) – Rembrandta, van Dycka, Rubense, Brueghela a především Leonarda da Vinci. K místním zajímavostem patří i poštovní úřad a Poštovní muzeum založené v roce 1930. Ve vitrínách je zachycena historie filatelie lichtenštejnské i světové – od první poštovní známky až po poslední vydané emise. V Zemském muzeu je velká expozice archeologická, přírodovědná a národopisná. Zvláštní oddělení je věnováno řezbářství, numismatice a sbírce zbraní. V zemské knihovně jsou uloženy všechny knihy vydané v Lichtenštejnsku.

Vaduz je také průmyslovým centrem knížectví, převažuje průmysl textilní a strojírenský. Vzhledem k výhodným daňovým podmínkám v Lichtenštejnsku je také (alespoň formálním) sídlem mnoha zahraničních firem.

Osobnosti města

Josef Gabriel Rheinberger (1839 – 1901), hudební skladatel a pedagog
Stephanie Vogt (* 1990), tenistka

Partnerská města

Externí odkazy

(německy) Obec Vaduz
Fotografie Vaduzu

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaduz na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 * {{flagicon|Austria}} [[Vídeň]], [[Rakousko]]
 * {{flagicon|Germany}} [[Furth im Wald]], [[Německo]]
-* {{flagicon|Slovakia}} [[Luník IX]], [[Slovensko]]
 * {{flagicon|Liechtenstein}} [[Balzers]], [[Lichtenštejnsko]]
 * {{flagicon|Liechtenstein}} [[Planken]], [[Lichtenštejnsko]]

Hlavní města Evropy

Nezávislé státy	Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Douglas (Man) • Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Gibraltar (Gibraltar) • Karyés (Athos) • Longyearbyen (Špicberky) • Mariehamn (Alandy) • Olonkinbyen (Jan Mayen) • Saint Helier (Jersey) • Saint Peter Port (Guernsey) • Tórshavn (Faerské ostrovy)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Cchinvali (Jižní Osetie) • Ajaccio (Korsika) • Priština (Kosovo) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Suchumi (Abcházie) • Tiraspol (Podněstří)