Hynek Hlasivec

Hynek Hlasivec_cyklista

Ing. Hynek Hlasivec (29. ledna 1926 Praha – 11. července 2011 Praha) byl český stavbař, mostař, dlouholetý starosta Sokola Spořilov a horolezec.

Život

Narodil se 29. 1. 1926 v Praze. Vystudoval Fakultu inženýrského stavitelství, obor vodohospodářských staveb na ČVUT v Praze (1945–1950). Založil horolezecký oddíl Sokol Spořilov a později pracoval jako instruktor horolezeckého dorostu. Koncem 60. let byl zvolen starostou Sokola Spořilov a v této funkci působil dlouhá léta. Otec dvou synů, oba pracují v oboru. Zemřel 11. 7. 2011 v Praze.

Kromě krátké praxe u Československých stavebních závodů byla již od roku 1952 jeho profesionální kariéra spjata se společností Stavby silnic a železnic (nyní Eurovia CS), kde působil do roku 1998.

Dílo

Most přes Labe v Pardubicích

Začátkem roku 1957 jmenován hlavním stavbyvedoucím na stavbě mostu přes Labe v Pardubicích.

Byl to první velký most z monolitického předpjatého betonu v Československo, o třech polích s rozpětími 50 + 70 + 50 m, celkovou šířkou mezi zábradlím 24 m a šikmostí 60°. Postup výstavby byl kombinací letmé betonáže od pilířů, s 30 m dlouhými doplňujícími částmi v jednotlivých polích, vše prováděno na skruži. Podélné předpětí představují jednak zainjektované kabely v betonu, jednak volné kabely uspořádané po dvojicích v komorách. Požadovaný beton B 540, tehdy běžný u prefabrikátů, byl ale těžko dosažitelný u monolitů.

K mostu náležel i několikakilometrový úsek silnice, městské komunikace, kanalizace, úpravy řečiště Labe, demolice stávající městské zástavby a provoz vlastního lomu. Jako speciální práce bylo i přestěhování pomníku vynálezců pluhu bratranců Veverkových. U mostu bylo nutno použít zcela novou technologií provádění nosné konstrukce. Veškeré technické problémy bylo nutno řešit přímo na stavbě, což vyžadovalo rychlá inženýrská řešení i odpovídající odvahu pro jejich provedení.

Mosty přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí

Jmenován hlavním stavbyvedoucím mostů přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí. Při výstavbě těchto mostů byl použit postup letmé betonáže. Oba mosty mají čtyři pole o rozpětích 41,65 + 2 × 84 + 41,65 m, krajní pole byla betonována na skruži, s výjimkou posledního na Vltavě,které bylo, jako všechna vnitřní pole, betonováno letmo.

Na vyřešení technologie letmé betonáže obou mostů se podílel celý tým pracovníků SSŽ, do kterého dále patřili: projektant Dr. Ing. Vilém Možíš, technolog předpínací techniky Ing. Jindřich Horel, vedoucí vývoje Ing. Jan Vítek, DrSc., a jeden z prvních průkopníků předpjatého betonu Ing. Antonín Bitzan. Výsledek jejich tvůrčí činnosti byl oceněn udělením státní ceny v roce 1963.

Přestože tyto první velké mosty z předpjatého betonu byly též postiženy celosvětovým problémem podcenění účinku dotvarování betonu a růstem průhybů, byly úspěšně opraveny a slouží dál, na rozdíl od řady podobných mostů v jiných zemích.

Most přes Nuselské údolí

Hlavní stavbyvedoucí. Projektem mostu byl pověřen PÚDIS Praha Ing. Vojtěch Michálek, CSc. a výstavbou SSŽ Závod 2. Mimořádná konstrukce jednokomorového mostu, s pojížděnou horní i dolní deskou, který je dodnes unikátem ve světovém mostním stavitelství a přinesla mu v ČR titul „Most století“, vyžadovala mimořádné úsilí jak ze strany projektu, tak zejména při realizaci. Kromě náročného organizačního i technického zajišťování výstavby. Hynek Hlasivec byl iniciátorem některých významných technologických opatření pro předpjatý beton. Bylo to např. vytvoření usměrněných kabelů ze svazků 24 patentovaných drátů P 7 mm i návrh jejich dočasné protikorozní ochrany, což oboje výrazně přispělo ke zvýšení trvanlivosti předpínací výztuže a životnosti konstrukce mostu. Most byl konstrukčně dokončen již v roce 1970, a stal se symbolem úspěšného zakotvení předpjatého betonu v československém mostním stavitelství.

Vývoj a zavádění nových technologií výstavby betonových mostů

1. ledna 1971 byl inženýr Hlasivec jmenován vedoucím odboru, později správy technického vývoje SSŽ, a v této funkci působil dvacet pět let, dále pak jako výzkumný a vývojový pracovník až do odchodu do důchodu v roce 1998. Pod jeho vedením byly úspěšně připravovány a zaváděny do výroby hlavní moderní technologie výstavby betonových mostů, řada jejich částí a vybavení a detailních technologií. Bylo to především ve spolupráci se Závodem 2 – Mosty a s projektanty z různých projekčních kanceláří.

Mosty v Římově, most přes Jordán v Táboře

Samostatné kapitoly tohoto období představovaly stavby mostů v Římově, postupné vysouvání s pylonem, řízené laserem, a zavěšeného mostu přes Jordán v Táboře, který byl projektován Ing. Pavlem Cieslarem jako první most tohoto typu v Československu.

Nelze vynechat ani další technologie výstavby objektů pro dopravní stavby, protlačování železničním náspem v případě silnice I/10 u Brandýsa nad Labem, nebo pouze zasouvání, jako objekty na silnici I/7 u Postoloprt. Tato technologie byla uplatněna i při úspěšných přesunech celých objektů, např. kaple v Rakousku.

Lávka přes Sázavu ve Hvězdonicích, řešení technolog. problémů u Barrandovského mostu

Zajímavým experimentem byl, opět první předpjatý betonový pás na českém území, použitý pro lávku přes Sázavu ve Hvězdonicích. Řešení jednotlivých technologických problémů bylo i u Barrandovského mostu přes Vltavu v Praze, podle projektu PÚDIS Praha.

Pokud se týká montovaných objektů z betonových dílců, požadovaných a propagovaných obecně v té době, byly prováděny racionalizační úpravy stávajících typů a navrženy některé nové, např. montované pilíře. Z hlediska dlouhodobé trvanlivosti se osvědčil nový typ předem předpjatého nosníku průřezu T – Tauros, osazený na mostě u Tuřic na silnici I/10, pro jeden jízdní směr.

Významná byla i činnost v oblastech dílčích technologií, především vývoj speciálních montážních a manipulačních zařízení pro segmentovou technologii a postupné vysouvání. Byla věnována pozornost racionalizaci betonářských prací, zavedení první mechanické spojky betonářské výztuže, velkoplošného bednění apod. Trvalá pozornost byla věnována předpínací výztuži, systémům kotvení a stykování pro předpínací výztuž, tyčovou i kabelovou. Za zcela novátorské je možno považovat řešení závěsů z ocelových předpínacích lan, jak konstrukčně tak technologicky, při jejich provádění na stavbě.

Ocenění za zásluhy o rozvoj předpjatého betonu a mostního stavitelství

• 1963 – Státní cena (za úspěšné zavedení letmé betonáže pro výstavbu mostů)
• 1998 – Mimořádné uznání za celoživotní práci a aktivitu v oboru mosty v roce 1998
• 1999 – uděleni čestného členství České betonářské společnosti

Externí odkazy

• http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/hlasivec.htm
• http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/sokol/hlasivec.htm
• Česká televize 11. 11. 2005, Barvy života Horolezec Ing. Hynek Hlasivec/