Klasifikace vodácké obtížnosti: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 8. 2019, 14:43

Pro účely vodní turistiky se sjízdné úseky toků řek hodnotí stupněm obtížnosti, který se zapisuje níže uvedenými zkratkami. Existují dva hlavní systémy hodnocení vodácké obtížnosti: alpský, používaný např. ve střední Evropě, a americký, který organizace American Whitewater prohlašuje za mezinárodní.^[1] Alpský systém dělí toky do dvou hlavních skupin na mírné (ZW) a divoké (WW) a ty pak dále člení, americký „mezinárodní“ systém rozlišuje šest tříd obtížnosti tekoucí vody, které přibližně odpovídají alpským stupňům WW I až VI, ale ne zcela přesně.

Stupeň obtížnosti se stanovuje podle nejtěžších míst na daném úseku, ale mezi ně se nezapočítávají ojedinělé krátké překážky, které lze překonat jinak (přenést), jako typicky jezy. Pokud na daném úseku významně převládá obtížnost nižší, jen s několika těžšími úseky, je možno uvést nižší stupeň obtížnosti odpovídající většině toku a stupeň těžších úseků uvést za něj do závorky. Pokud se v úseku obtížnost často střídá, takže není účelné rozdělit hodnocení na kratší úseky podle jednotlivých obtížností, uvádí se rozmezí stupňů oddělené pomlčkou, nejprve nižší, poté vyšší.

Obtížnost vodního toku je velmi závislá na vodním stavu (průtoku). Stupeň obtížnosti se obvykle uvádí pro průtok, který je pro danou řeku typický v její vodácké sezóně, což většinou odpovídá stavům těsně nad limitem sjízdnosti. Za vyššího stavu obtížnost vzrůstá, často i o několik stupňů nebo za hranici sjízdnosti. Za extrémně vysokých stavů může obtížnost splutí opět klesat, protože většina překážek je hluboko pod hladinou (mohou se ale vyskytnout jiné, např. mosty, stromy). Jiná věc je nebezpečí pohybu na řece, které je výšce hladiny víceméně přímo úměrné.

Obecně platí, že informace o vodácké obtížnosti (ve vodáckých průvodcích a mapách) je orientační a pro zhodnocení skutečné obtížnosti plavby je třeba vzít v potaz momentální stav vody, případně předem prohlédnout problematické pasáže ze břehu.

Alpská klasifikace

Mírná voda

V alpském systému se značuje se zkratkou ZW (z německého Zahmwasser, tj. „mírná voda“). V novější literatuře se tato kategorie často již nijak nedělí s odůvodněním, že obtížnost všech stupňů mírné vody je v podstatě stejná. Značná část autorů se ovšem drží starého systému a proudící vodu dělí do tří stupňů, neboť toto nese podstatnou informaci například pro odvození rychlosti plavby.

označení	charakteristika	vhodná plavidla	příklad
ZW A	stojatá nebo slabě proudící voda, max rychlost 4 km/h	plachetnice, veslice	přehrady apod.
ZW B	mírně proudící voda, rychlost chůze (okolo 5 km/h)	veslice, otevřené kanoe	Lužnice z Dobronic
ZW C	tekoucí voda, rychlost přesahuje 6 km/h, proud je souvislý, netvoří vlny, ale za překážkami se mohou tvořit zpětné proudy	otevřené kanoe, sportovní pramice	Berounka

ZW nevyžaduje větší vodácké dovednosti nežli v případě potřeby být schopen včas přistát před překážkou, popř. uhnout z plavební dráhy. Znalost plavání není nutná, ale neplavci by měli být vybaveni plovací vestou. Ta je v některých případech vhodná i pro dobré plavce, např. při velké vzdálenosti ke břehu na širých vodních plochách.

Divoká voda

Označuje se zkratkou WW (z německého Wildwasser, tj. „divoká voda“) a římskými číslicemi se rozlišují stupně:

označení	charakteristika	vhodné pro	vhodná plavidla	doporučené minimální vybavení	příklad
WW I	lehké peřeje nebo meandry	mírně pokročilé	otevřená kanoe, sportovní pramice	plovací vesta	Vltava kolem Dívčího kamene
WW II	mírně těžké peřeje, praktická hranice sjízdnosti pro otevřenou loď	zkušené	kajak, (polo)uzavřená kanoe, malé nafukovací lodě	plovací vesta, helma	Svratka v úseku Doubravník—Borač
WW III	těžké peřeje s vysokými nepravidelnými vlnami, obtížná rozhraní, malé válce, nelze vždy snadno určit optimální trasu	sehraná posádka	zavřené lodě, samovylévací nafukovací kajaky nebo kanoe, malé rafty	plovací vesta, helma, házecí pytlík	Otava z Čeňkovy pily
WW IV	velmi těžké peřeje, vlny s hřebeny (zabaláky), válce, víry a velké karfioly, obtížná samozáchrana, trať by měla být známa předem	fyzicky zdatné zkušené posádky v navzájem se jistící skupině	zavřené lodě, nafukovací kanoe pro těžký terén, rafty	plovací vesta pro těžký terén, helma, házecí pytlík, zdravotnické vybavení	některé úseky peřejí na Vltavě mezi Lipnem I a II
WW V	extrémně těžké peřeje, zabaláky, těžké válce, spodní proudy, skoky, omezené možnosti samozáchrany, nutná prohlídka a detailní znalost průjezdu tratí	výjimečně zdatné a sehrané skupiny, jištění ze břehu	zavřené lodě, velké rafty	plovací vesta pro těžký terén, helma, házecí pytlík, zdravotnické vybavení	Labe — kaskáda ve Vrchlabí
WW VI	hranice sjízdnosti, nejtěžší podoba všech možných překážek	týmy speciálně sestavené a trénující za účelem splutí daného úseku	lodě speciálních konstrukcí dle podmínek daného úseku	nejlepší dostupné vybavení dle podmínek daného úseku	vodopády na Mumlavě

(Doporučení v této tabulce jsou pouze orientační, podmínky v rámci jednoho stupně se mohou velmi lišit, například podle velikosti toku.)

V současnosti se často používá doplňující označení znaménky plus a minus uváděnými za číslem stupně, kdy toto značí obtížnost přesahující průměr ve své kategorii, resp. obtížnost nižší než průměr.

Nesjízdné úseky toků, obvykle jen jednotlivé překážky, se označují křížkem nebo v textu písmenem X.

Vzhledem k vývoji nových materiálů, konstrukcí lodí a dalších pomůcek se náhled na hodnocení jednotlivých toků postupem času mění. Je proto možné, že stejný úsek bude v novější literatuře hodnocen nižším stupněm nežli v literatuře starší, zejména pokud jde o místa dříve považovaná za nesjízdná. Ale mění se i jednotlivé toky, a to jak přirozenou cestou, tak především zásahy člověka.

„Mezinárodní“ klasifikace a srovnání s alpskou

označení	charakteristika	korespondující stupeň alpské klasifikace
I. třida: snadné	rychle tekoucí voda s peřejkami a vlnkami, překážek je málo a lze se jim snadno vyhnout bez velkých dovedností	ZW C až WW I
II. třída: pro začátečníky	jednoduché peřeje se širokou a jasnou proudnicí, občas potřeba manévrovat, vyžaduje základní zkušenost s ovládáním lodě	WW I až WW II
III. třída: pro středně pokročilé	peřeje s místy nepravidelnými vlnami, které mohou zalít otevřenou loď, vyžaduje jistotu v ovládání lodi, pro méně zkušené vodáky vhodná prohlídka ze břehu	WW II až WW III
IV. třída: pro pokročilé	silné, ale ještě předvídatelné peřeje, nutná loď stavěná na bouřlivou vodu, znalost zpětného záběru nezbytná, prohlídka ze břehu potřebná alespoň pro první splutí	WW III až WW IV
V. třída: pro zkušené	dlouhé divoké peřeje s překážkami a skoky, často nepředvídatelnými, prohlídka ze břehu potřebná, ale často nemožná, splutí vyžaduje skvělou fyzickou kondici, špičkové vybavení a velké zkušenosti s plavbou i záchranou Třída se dále člení podle vzrůstající obtížnosti na stupně 5.0, 5.1, 5.2 atd., přičemž každý další je o třídu náročnější než předchozí.	WW V až VI
VI. třída: extrémní a objevitelské peřeje	hranice sjízdnosti, splutí je hazardní i pro zkušené jedince za optimálních podmínek Po opakovaném splutí může být úsek na základě získaných zkušeností překlasifikován na V. třídu patřičného stupně.	WW VI+

Celkově je tato stupnice zaměřena spíše na míru rizika pohybu na řece nežli na obtížnost splutí. Tomu odpovídá i zahrnutí dalších faktorů, jako dostupnost koryta apod. Proto je přirovnání ke stupňům podle alpského systému jenom velmi přibližné.

Odkazy

Reference

↑ International Scale of River Difficulty

Související články

Externí odkazy

Hodnocení obtížnosti na Vodáckém průvodci www.raft.cz

[1] International Scale of River Difficulty

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Různé významy|tento=hodnocení obtížnosti divoké vody|stránka=Stupnice obtížnosti}}
 [[Soubor:Muskoka canoe.jpg|thumb|Turistika na [[kánoe|kánoi]]]]
-Pro účely [[vodní turistika|vodní turistiky]] se sjízdné úseky toků řek hodnotí [[Stupnice obtížnosti|stupněm obtížnosti]], který se zapisuje níže uvedenými zkratkami. V [[Česko|České republice]] (a okolí) se používá tzv. alpský systém, který se mírně liší od systému, který se organizace [[American Whitewater]] snaží prohlásit<ref>[http://www.americanwhitewater.org/content/Wiki/safety:start#vi._international_scale_of_river_difficulty International Scale of River Difficulty]</ref> za mezinárodní.
+Pro účely [[vodní turistika|vodní turistiky]] se sjízdné úseky toků řek hodnotí [[Stupnice obtížnosti|stupněm obtížnosti]], který se zapisuje níže uvedenými zkratkami. Existují dva hlavní systémy hodnocení [[Vodák|vodácké]] obtížnosti: '''alpský''', používaný např. ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], a '''americký''', který organizace [[American Whitewater]] prohlašuje za mezinárodní.<ref>[http://www.americanwhitewater.org/content/Wiki/safety:start#vi._international_scale_of_river_difficulty International Scale of River Difficulty]</ref> Alpský systém dělí toky do dvou hlavních skupin na mírné (ZW) a divoké (WW) a ty pak dále člení, americký „mezinárodní“ systém rozlišuje šest tříd obtížnosti tekoucí vody, které přibližně odpovídají alpským stupňům WW I až VI, ale ne zcela přesně.
 Stupeň obtížnosti se stanovuje podle nejtěžších míst na daném úseku, ale mezi ně se nezapočítávají ojedinělé krátké překážky, které lze překonat jinak (přenést), jako typicky [[jez]]y. Pokud na daném úseku významně převládá obtížnost nižší, jen s několika těžšími úseky, je možno uvést nižší stupeň obtížnosti odpovídající většině toku a stupeň těžších úseků uvést za něj do závorky. Pokud se v úseku obtížnost často střídá, takže není účelné rozdělit hodnocení na kratší úseky podle jednotlivých obtížností, uvádí se rozmezí stupňů oddělené pomlčkou, nejprve nižší, poté vyšší.
-Obtížnost vodního toku je velmi závislá na vodním stavu (průtoku). Stupeň obtížnosti se obvykle uvádí pro průtok, který je pro danou řeku typický v její vodácké sezóně, což velmi často odpovídá stavům těsně nad minimem sjízdnosti. Za vyššího stavu obtížnost vzrůstá, často i o několik stupňů nebo za hranici sjízdnosti. Za extrémně vysokých stavů může obtížnost splutí opět klesat, přestože nebezpečí pohybu na řece nadále roste.
+Obtížnost vodního toku je velmi závislá na vodním stavu (průtoku). Stupeň obtížnosti se obvykle uvádí pro průtok, který je pro danou řeku typický v její vodácké sezóně, což většinou odpovídá stavům těsně nad limitem sjízdnosti. Za vyššího stavu obtížnost vzrůstá, často i o několik stupňů nebo za hranici sjízdnosti. Za extrémně vysokých stavů může obtížnost splutí opět klesat, protože většina překážek je hluboko pod hladinou (mohou se ale vyskytnout jiné, např. [[Most|mosty]], stromy). Jiná věc je nebezpečí pohybu na řece, které je výšce hladiny víceméně přímo úměrné.
+Obecně platí, že informace o vodácké obtížnosti (ve vodáckých průvodcích a mapách) je orientační a pro zhodnocení skutečné obtížnosti plavby je třeba vzít v potaz momentální stav vody, případně předem prohlédnout problematické pasáže ze břehu.
-== Proudící voda ==
-Označuje se zkratkou '''ZW''' (z [[němčina|německého]] ''Zahmwasser'', tj. „mírná voda“). V novější literatuře se tato kategorie často již nijak nedělí s odůvodněním, že obtížnost všech stupňů proudící vody je v podstatě stejná. Značná část autorů se ovšem drží starého systému a proudící vodu dělí do tří stupňů, neboť toto nese podstatnou informaci například pro odvození rychlosti plavby.
+== Alpská klasifikace ==
+=== Mírná voda ===
+V alpském systému se značuje se zkratkou '''ZW''' (z [[němčina|německého]] ''Zahmwasser'', tj. „mírná voda“). V novější literatuře se tato kategorie často již nijak nedělí s odůvodněním, že obtížnost všech stupňů mírné vody je v podstatě stejná. Značná část autorů se ovšem drží starého systému a proudící vodu dělí do tří stupňů, neboť toto nese podstatnou informaci například pro odvození rychlosti plavby.
 {| class="wikitable"
@@ Řádek 22: / Řádek 26: @@
 ZW nevyžaduje větší vodácké dovednosti nežli v případě potřeby být schopen včas přistát před překážkou, popř. uhnout z plavební dráhy. Znalost plavání není nutná, ale neplavci by měli být vybaveni [[plovací vesta|plovací vestou]]. Ta je v některých případech vhodná i pro dobré plavce, např. při velké vzdálenosti ke břehu na širých vodních plochách.
-== Divoká voda ==
+=== Divoká voda ===
 Označuje se zkratkou '''WW''' (z německého ''Wildwasser'', tj. „divoká voda“) a římskými číslicemi se rozlišují stupně:
@@ Řádek 49: / Řádek 53: @@
 Vzhledem k vývoji nových materiálů, konstrukcí lodí a dalších pomůcek se náhled na hodnocení jednotlivých toků postupem času mění. Je proto možné, že stejný úsek bude v novější literatuře hodnocen nižším stupněm nežli v literatuře starší, zejména pokud jde o místa dříve považovaná za nesjízdná. Ale mění se i jednotlivé toky, a to jak přirozenou cestou, tak především zásahy člověka.
+== „Mezinárodní“ klasifikace a srovnání s alpskou ==
-=== Odlišnosti „Mezinárodní stupnice obtížnosti řek“ oproti alpskému systému ===
+{| class="wikitable"
+!označení
+!charakteristika
+!ukázka
+!korespondující stupeň alpské klasifikace
+|-
+|'''I. třida:''' snadné
+|rychle tekoucí voda s peřejkami a vlnkami, překážek je málo a lze se jim snadno vyhnout bez velkých dovedností
+|[[Soubor:Black Fork Mohican River.jpg|náhled]]
+|ZW C až WW I
+|-
+|'''II. třída:''' pro začátečníky
+|jednoduché peřeje se širokou a jasnou proudnicí, občas potřeba manévrovat, vyžaduje základní zkušenost s ovládáním lodě
+|[[Soubor:Madawaska River Whitney.JPG|náhled]]
+|WW I až WW II
+|-
+|'''III. třída:''' pro středně pokročilé
+|peřeje s místy nepravidelnými vlnami, které mohou zalít otevřenou loď, vyžaduje jistotu v ovládání lodi, pro méně zkušené vodáky vhodná prohlídka ze břehu
+|[[Soubor:WataugaTheBigHole.jpg|náhled]]
+|WW II až WW III
+|-
+|'''IV. třída:''' pro pokročilé
+|silné, ale ještě předvídatelné peřeje, nutná loď stavěná na bouřlivou vodu, znalost zpětného záběru nezbytná, prohlídka ze břehu potřebná alespoň pro první splutí
+|[[Soubor:Rafting PescadosRiverClassIV VeracruzMexico.jpg|náhled]]
+|WW III až WW IV
+|-
+|'''V. třída:''' pro zkušené
+|dlouhé divoké peřeje s překážkami a skoky, často nepředvídatelnými, prohlídka ze břehu potřebná, ale často nemožná, splutí vyžaduje skvělou fyzickou kondici,  špičkové vybavení a velké zkušenosti s plavbou i záchranou
-První stupeň '''Class I Rapids''' („Třída I peřeje“) je z hlediska obtížnosti chápán de facto jako ZW, není zde požadavek na ovládání lodi. Charakteristikou jsou mělčiny a malé vlnky.
+Třída se dále člení podle vzrůstající obtížnosti na stupně 5.0, 5.1, 5.2 atd., přičemž každý další je o třídu náročnější než předchozí.
-'''Class II Rapids: Novice''' („Třída II peřeje: začátečníci“) odpovídá popisem WW I. Nadprůměrnou obtížnost lze označit Class II+.
+|[[Soubor:Green wall.JPG|náhled]]
+|WW V až VI
+|-
+|'''VI. třída:''' extrémní a objevitelské peřeje
+|hranice sjízdnosti, splutí je hazardní i pro zkušené jedince za optimálních podmínek
-'''Class III: Intermediate''' („Třída III: mírně pokročilí“) zahrnuje některé prvky WW III jako nepravidelné vlny, ale připouští ještě plavbu otevřených pevných lodí, byť s rizikem. Mírou obtížnosti odpovídá nanejvýše WW II+. Lze použít značení Class III- i Class III+.
-'''Class IV: Advanced''' („Třída IV: pokročilí“) již vyžaduje velmi dobré ovládání lodi a jmenuje rizika odpovídající WW IV. Značení Class IV- by odpovídalo WW III+, Class IV+ koresponduje s WW IV až WW IV+.
-'''Class 5: Expert''' („Třída 5: experti“) se dělí na více úrovní označovaných číslem za tečkou, které pokrývají interval od WW V- do WW VI. Nejjednodušší je 5.0, potom 5.1, 5.2 a zatím nejvýše 5.3<ref>[http://www.americanwhitewater.org/content/Wiki/do-op/id/safety:class5benchmarkrapids List of Class 5 Rated Rapids]</ref>, přestože počet úrovní je teoreticky neomezený. Rozdíl v obtížnosti mezi po sobě následujícími úrovněmi by měl být stejný, tj. rozdíl mezi Class IV a Class 5.0 je stejně velký jako mezi Class 5.0 a Class 5.1 atd.
-'''Class VI: Extreme and Exploratory Rapids''' („Třída VI: extrémní a expediční peřeje“) popisuje toky, které většinou ještě nebyly spluty, a představují maximální riziko, často s nemožností záchrany. Pokud se začnou jezdit častěji, jsou přehodnoceny jako Class 5.
+Po opakovaném splutí může být úsek na základě získaných zkušeností překlasifikován na V. třídu patřičného stupně.
+|[[Soubor:Niagara Rapids Class VI.jpg|náhled]]
+|WW VI+
+|}
 Celkově je tato stupnice zaměřena spíše na míru rizika pohybu na řece nežli na obtížnost splutí. Tomu odpovídá i zahrnutí dalších faktorů, jako dostupnost koryta apod. Proto je přirovnání ke stupňům podle alpského systému jenom velmi přibližné.