Přeskočit na obsah

Citlivost klimatu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
značka: školní IP
Řádek 62: Řádek 62:


== Odlišné názory ==
== Odlišné názory ==
Existují rozbory, které tvrdí, že existuje [[publikační zkreslení]] citlivostí klimatu (z asymetrie [[distribuce]] publikovaných citlivostí klimatu) a citlivost se nadhodnocuje. Uváděna bývá práce Rečkové a Iršové, která ovšem vychází z pouhých 16 článků.<ref>ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/28421 - Publication Bias in Measuring Climate Sensitivity</ref><ref>https://journals.sagepub.com/doi/10.1260/0958-305X.26.5.853 - Publication Bias in Measuring Anthropogenic Climate Change</ref> Pozdější práce, která byla udělána na větším vzorku, publikační zkreslení ohledně dat, jazykového stylu a přístupu ve vědě o klimatu jako celku vyvrací (byť ukazuje, že publikace s větším [[impakt faktor]]em publikují větší efekty na klima z&nbsp;nereprezentativních vzorků než robustnější publikace s menším IF),<ref>{{Citace periodika
Existují rozbory, které tvrdí, že existuje [[publikační zkreslení]] citlivostí klimatu (z asymetrie [[distribuce]] publikovaných citlivostí klimatu) a citlivost se nadhodnocuje. Uváděna bývá práce Rečkové a Iršové, která ovšem vychází z pouhých 16 článků.<ref>ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/28421 - Publication Bias in Measuring Climate Sensitivity</ref><ref>https://journals.sagepub.com/doi/10.1260/0958-305X.26.5.853 - Publication Bias in Measuring Anthropogenic Climate Change</ref> Pozdější práce, která byla udělána na větším vzorku, publikační zkreslení ohledně výsledných dat, jazykového stylu a přístupu ve vědě o klimatu jako celku vyvrací (byť ukazuje, že publikace s větším [[impakt faktor]]em publikují větší efekty na klima z&nbsp;nereprezentativních vzorků než robustnější publikace s menším IF, takže se více citují větší efekty),<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Harlos
| příjmení = Harlos
| jméno = Christian
| jméno = Christian
Řádek 89: Řádek 89:
}}</ref>
}}</ref>


Studie z roku 2021 ukazuje, že klimatické modely, které počítají s vysokou citlivostí klimatu, jsou méně pravděpodobné. Jako důvod je udáváno přeceňování chladicího účinku interakce mraků a aerosolů.<ref>{{Citace elektronického periodika
Studie z roku 2021 ukazuje, že klimatické modely, které počítají s vysokou citlivostí klimatu, jsou méně pravděpodobné, a tak patrně nadhodnocené. Jako důvod je udáváno přeceňování chladicího účinku interakce mraků a aerosolů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = High end of climate sensitivity in new climate models seen as less plausible
| titul = High end of climate sensitivity in new climate models seen as less plausible
| periodikum = phys.org
| periodikum = phys.org

Verze z 3. 8. 2021, 06:55

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: stavba vět, sjednotit formát druhů citlivosti
Asymetrické frekvenční rozdělení „citlivosti klimatu“ (pro dané radiační působení a změnu koncentrace oxidu uhličitého), založené na modelových simulacích z roku 2010.[1] Několik simulací mělo za výsledek oteplení o méně než 2 °C - u spodní hranice odhadu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).[1] Některé simulace mají za následek oteplení o podstatně více než o 4 °C, což je na horním konci odhadů IPCC.[1] Tento obraz (statistiky nazývaný "šikmé rozložení napravo") naznačuje, že pokud se koncentrace oxidu uhličitého zdvojnásobí, tak pravděpodobnost, že nastane velmi velké zvýšení teploty, je větší než pravděpodobnost velmi malého zvýšení.[1]

V souvislosti s globálním oteplováním označujeme jako citlivost klimatu, nárůst globální teploty v reakci na lidmi produkované CO2. Již mnoho let odhadují vědci, vzestup o 1,5 °C až 4,5 °C při zdvojnásobení koncentrací CO2 v ovzduší a tento odhad se příliš nemění ani s dalšími výzkumy.[2] I když citlivost klimatu je obecně vyjadřována jako závislost oteplování na koncentraci CO2, velmi často se bez dalšího vysvětlení jako citlivost udává právě konkrétní zvýšení teploty při zdvojnásobení koncentrací CO2 proti období před průmyslovou revolucí.[2]

Obecně se jako citlivost klimatu označuje změna rovnovážné teploty v reakci na změny radiačního působení.[3] Z tohoto důvodu citlivost klimatu sice závisí na počátečním stavu klimatu, ale potenciálně je ji možné odvodit z paleoklimatických dat, tzv. proxy dat. Pomalé klimatické zpětné vazby, zejména změny velikosti ledového příkrovu a atmosférického CO2, zesilují celkovou citlivost zemského systému o hodnotu, která závisí na časovém měřítku, které se bere v úvahu.[4] Ovšem ukazuje se, že změny teplot v pravěku kauzálně způsobují změny složení atmosféry, kdežto v současnosti více složení atmosféry mění teplotu,[5] takže paleoklimaticky stanovená citlivost klimatu (kauzálně určující jaká změna teploty způsobí zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého) bude pro dnešní použití mylná a odlišná. Paleoklimatické studie ukazují průměrně na citlivost 3 °C, kdežto instrumentální metody pouze na 2 °C.[2] Publikované modely přitom v průměru ukazují ještě vyšší hodnoty citlivosti klimatu než průměrné paleoklimatické hodnoty.[6]

Teorie

Rovnovážná citlivost klimatu (ECS) je větší než postupná klimatická odezva (TCR). Ovšem publikované odhady jejich velikostí se, podle studie z roku 2017, s časem snižují,[7] což způsobuje zastarávání starších hodnot. TCR je nejpravděpodobněji 1,68 °C.[8]

Ačkoli citlivost klimatu se obvykle používá v souvislosti s radiačním působením oxidu uhličitého (CO2), je myšlena jako obecná vlastnost klimatického systému: změna povrchové teploty vzduchu (ΔTs) následovaná jednotkovou změnou radiačního působení (RP), a proto je vyjádřena v jednotkách °C/(W/m2). K tomu, aby byla užitečná, musí být měření nezávislé na původu působení (například pocházejícím ze skleníkových plynů nebo díky sluneční variace); v prvním řádu bylo zjištěno, že to tak je.[zdroj?]

Citlivost klimatu se ve vztahu k CO2 často vyjadřuje jako změna teploty v jednotkách °C, spojená s zdvojnásobením koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře (a s použitím radiačního působení oxidu uhličitého).

Pro spojené globální klimatické modely atmosféra-oceán (např. model CMIP5) je citlivost klimatu tzv. vznikající vlastností: není to parametr modelu, ale spíše výsledek kombinace fyzikálních modelu a parametrů. Naproti tomu jednodušší modely energetické bilance mohou mít citlivost klimatu jako explicitní parametr.

Pojmy zastoupené v rovnici se týkají radiační působení (RP) na lineární změny v globálních změnách povrchové teploty (ΔTs) přes citlivosti klimatu λ.

Je také možné odhadnout citlivost klimatu z pozorování; je to však obtížné vzhledem k nejistotám v působení a teplotní historii.

Různé druhy citlivosti klimatu

Předindustriální koncentrace CO2 byly 280 ppm a narostly na hodnotu 408 ppm v roce 2018.[9] Pokud nedojde k realizaci opatření na snížení emisí CO2, odhaduje se, že dvojnásobku předindustriálních koncentrací se dosáhne kolem roku 2060.[2]

Vědci používají tři různé metody výpočtu klimatické citlivosti:

Rovnovážná klimatická citlivost (ECS)

Rovnovážná klimatická citlivost (ECS) se vztahuje k rovnovážným změnám globální průměrné teploty vzduchu v blízkosti zemského povrchu, která by odpovídala trvalému zdvojnásobení atmosférické (ekvivalentní) koncentrace oxidu uhličitého (ΔTx2). (Zde je třeba poznamenat, že pojem "rovnováha", ačkoli široce používaný, není používán korektně, klimatický systém je daleko od situace dynamické rovnováhy, která vyžaduje na všech cestách stejný a opačný tok, je lépe charakterizována jako "v rovnovážném stavu" nebo "v přibližně rovnovážném stavu". Termín "rovnováha" se však všeobecně používá.) Studie z roku 2020 uvádí pravděpodobné rozmezí ECS mezi 1,9 °C a 3,4 °C a že vyšší odhady jsou nekonzistentní s pozorováním.[10] Podle odhadů Páté hodnotící zprávy IPCC (AR5) z roku 2013 "existuje velká důvěra v to, že ECS je extrémně nepravděpodobně menší, než 1 °C a střední že ECS je pravděpodobně mezi 1,5 °C a 4,5 °C a velmi nepravděpodobné, že je větší než 6 °C."[11] Toto je změna proti Čtvrté hodnotící zprávě IPCC (AR4) z roku 2007, která uváděla, že pravděpodobně bude v rozsahu 2 až 4,5 °C s nejlepším odhadem kolem 3 °C a je velmi nepravděpodobné, že bude menší než 1,5 °C. Hodnoty podstatně vyšší než 4,5 °C nelze vyloučit, ale shoda modelů s pozorováním není pro tyto hodnoty tak dobrá.[12] Třetí hodnotící zpráva IPCC (TAR) v 2001 uváděla, že je "pravděpodobně v rozmezí 1,5 až 4,5 °C".[13]

  • přechodná klimatická reakce (postupná klimatická odezva, TCR) a
  • citlivost zemského systému[2]

Odlišné názory

Existují rozbory, které tvrdí, že existuje publikační zkreslení citlivostí klimatu (z asymetrie distribuce publikovaných citlivostí klimatu) a citlivost se nadhodnocuje. Uváděna bývá práce Rečkové a Iršové, která ovšem vychází z pouhých 16 článků.[14][15] Pozdější práce, která byla udělána na větším vzorku, publikační zkreslení ohledně výsledných dat, jazykového stylu a přístupu ve vědě o klimatu jako celku vyvrací (byť ukazuje, že publikace s větším impakt faktorem publikují větší efekty na klima z nereprezentativních vzorků než robustnější publikace s menším IF, takže se více citují větší efekty),[16] což také shrnuje na svých stránkách Carbon Brief novinář Leo Hickman.[17]

Studie z roku 2021 ukazuje, že klimatické modely, které počítají s vysokou citlivostí klimatu, jsou méně pravděpodobné, a tak patrně nadhodnocené. Jako důvod je udáváno přeceňování chladicího účinku interakce mraků a aerosolů.[18]

Někteří vědci však tvrdí, že citlivost je pouze cca 0,5 °C,[19][20][21] což však bylo převáženo mnoha jinými vědeckými pracemi.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Climate sensitivity na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Změněné citace pocházejí ze zdroje veřejné domény: Lindsey, R. What if global warming isn’t as severe as predicted? : Climate Q&A : Blogs. [s.l.]: NASA Earth Observatory, part of the EOS Project Science Office, located at NASA Goddard Space Flight Center, 3 August 2010. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Explainer: How scientists estimate climate sensitivity. Carbon Brief [online]. 2018-06-19 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ PALAEOSENS Project Members. Making sense of palaeoclimate sensitivity. Nature. 2012, s. 683–691. [Abstract PDF Dostupné online]. DOI 10.1038/nature11574. Bibcode 2012Natur.491..683P. 
  4. ↑ HANSEN, James. Climate sensitivity, sea level and atmospheric carbon dioxide. Royal Society Publishing. September 2013. Dostupné online. DOI 10.1098/rsta.2012.0294. Bibcode 2013RSPTA.37120294H. arXiv 1211.4846. 
  5. ↑ https://www.nature.com/articles/srep21691.pdf - On the causal structure between CO2 and global temperature
  6. ↑ https://www.nature.com/articles/ngeo3017.epdf - Beyond equilibrium climate sensitivity
  7. ↑ http://iieta.org/sites/default/files/Journals/IJHT/35.Sp01_03.pdf - Natural climate variability, part 2: Interpretation of the post 2000 temperature standstill
  8. ↑ https://esd.copernicus.org/articles/11/737/2020/ - Emergent constraints on transient climate response (TCR) and equilibrium climate sensitivity (ECS) from historical warming in CMIP5 and CMIP6 models
  9. ↑ US DEPARTMENT OF COMMERCE, NOAA. ESRL Global Monitoring Division - Global Greenhouse Gas Reference Network. www.esrl.noaa.gov [online]. [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. (EN-US) 
  10. ↑ https://phys.org/news/2020-08-global-trends-inconsistent-high-climate.html - Recent global warming trends are inconsistent with very high climate sensitivity
  11. ↑ BINDOFF, Nathaniel L.; STOTT, Peter A. Climate Change 2013: The Physical Science Basis - IPCC Working Group I Contribution to AR5. Geneva, Switzerland: Intergovernmental Panel on Climate Change, 2013. 
  12. ↑ IPCC. Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Geneva, Switzerland: Intergovernmental Panel on Climate Change, 2007. 
  13. ↑ Albritton, D.L. Climate Change 2001: The Scientific Basis. Contribution of Working Group I to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. Kapitola Technical Summary: F.3 Projections of Future Changes in Temperature. 
  14. ↑ ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/28421 - Publication Bias in Measuring Climate Sensitivity
  15. ↑ https://journals.sagepub.com/doi/10.1260/0958-305X.26.5.853 - Publication Bias in Measuring Anthropogenic Climate Change
  16. ↑ HARLOS, Christian; EDGELL, Tim C.; HOLLANDER, Johan. No evidence of publication bias in climate change science. Climatic Change. 2017-02-01, roč. 140, čís. 3, s. 375–385. Dostupné online [cit. 2019-01-26]. ISSN 1573-1480. DOI 10.1007/s10584-016-1880-1. (anglicky) 
  17. ↑ Explainer: How scientists estimate climate sensitivity. Carbon Brief [online]. 2018-06-19 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ High end of climate sensitivity in new climate models seen as less plausible. phys.org [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ http://www-eaps.mit.edu/faculty/lindzen/236-Lindzen-Choi-2011.pdf Archivováno 4. 1. 2019 na Wayback Machine. - On the Observational Determination of Climate Sensitivity and Its Implications
  20. ↑ http://www.phys.huji.ac.il/~shaviv/articles/sensitivity.pdf - On climate response to changes in the cosmic ray flux and radiative budget
  21. ↑ https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1290072915003403 - Simplified mathematical model for calculating global warming through anthropogenic CO2

Externí odkazy

Jak citlivé je naše klima? [online]. Překlad Jan Hollan. Skeptical Science. Dostupné online. 

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Citlivost_klimatu&oldid=20269832“