Mahidevran Gülbahar Sultan

Máhidevrán
Narození	1500
Úmrtí	3. února 1581 (ve věku 80–81 let) Bursa
Místo pohřbení	Bursa
Bydliště	Palác Topkapi
Povolání	královská choť
Nábož. vyznání	islám
Choť	Sulejman I.
Děti	Şehzade Mustafa
Rod	Osmanská dynastie
Příbuzní	Nergisşah Sultan (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soubor:Mahidevran-gulbahar.jpg

Mahidevran-gulbahar

Mahidevran také Mahidevran Gülbahar, původním jménem Rosne Pranvere (1498^? – 3. února 1581 Bursa) byla manželka osmanského sultána Sulejmana I. Porodila mu několik dětí, mimo jiné i prince Şehzade Mustafu.

Etymologie

Jméno Mahidevran znamená stále krásná, ta jejíž krásná nikdy neuvadá nebo nejkrásnější všech dob. Jiný význam jména je měsíc štěstěny. Jméno Gülbahar má dva významy - gül je v turečtině růže a bahar je v perštině jaro; tedy jméno je jarní růže.

Tituly a status

I když Mahidevran nebyla nejspíše nositelkou titulu Haseki, byla matkou prince, Şehzade Mustafy. Ten byl nejstarším synem sultána a nejpravděpodobnějším následníkem trůnu. Od toho se také odvíjelo její postavení v harému; podle tradic by měla být sultánova Baş Kadın (hlavní konkubína). To bylo druhé nejvyšší ženské postavení po Valide sultan (matce sultána). Nicméně byla nahrazena sultánovou favoritkou Hürrem, která Sulejmana okouzlila natolik, že Mahidevran už neměla žádnou jeho pozornost a od roku 1526 se jí přestal věnovat úplně. Ovšem i když se Hürrem stala sultánovou novou favoritkou a později i legální manželkou, Mahidevran stále byla matkou nejstaršího syna a stále byla považována za první manželku.

Původ a mládí

O životě Mahidevran před vstupem do harému je toho známo málo. Spor je už o jejím původu; byla buď z Albánie nebo z Čerkesku.

• Podle některých benátských zdrojů pocházela z Čerkesku
• Jméno jejího otce v dokumentech je Abdullah, Abdürrahman nebo Abdülmennan, což znamená, že konvertovala k islámu jako otrokyně s neznámým původem
• Podle jiných nepotvrzených zdrojů pocházela z Černé Hory

Život se sultánem Sulejmanem

Byla na seznamu sedmnácti žen z harému Sulejmana, když byl ještě guvernérem provincie Manisa; v té době nebyla ještě jeho souložnice, kvůli čemu společně s dalšími dvěma konkubínami dostávala 4 aspery denně, zatímco ostatní dostávaly 5. Mahidevran se později stala sultánovou favoritkou (nejspíše ve svých patnácti letech, když v roce 1515 porodila prince Mustafu). Možná porodila i druhého prince jménem Abdullah; ten je ale přisuzován Hürrem.

Když v roce 1520 zemřel sultán Selim I., Sulejman se přesunul do Konstantinopole, hlavního města Osmanské říše, společně se svou rodinou (resp. s ní a Mustafou). V roce 1521 přišel Sulejman o dva své syny; devítiletého Mahmuda a batole Murada. Mustafa se tedy stal nejstarším mužským potomkem sultána. Z Mahidevran se stala Baş Kadın. V istanbulském harému ale získala novou rivalku, Hürrem Sultan (v Evropě známou jako Roxelana), která se později stala sultánovou novou favoritkou. Podle dějepisce Bernarda Navagera však Sulejman velmi miloval Mahidevran i v době, kdy současně trávil čas s Hürrem. Ale od roku 1526 jí přestal věnovat pozornost a jeho favoritkou byla pouze Hürrem.

Hürrem porodila svého nejstaršího syna Mehmeda v roce 1521 a v roce 1524 dalšího syna Selima (budoucího sultána Selima II.), čímž se Mahidevranino postavení změnilo – byla nyní konkubína s pouze jedním synem. Napětí ve vztazích mezi těmito ženami byly zmírněny díky Valide sultan Hafse, sultánově matce. Podle zpráv historika Navagera rivalita vyvrcholila tím, že Mahidevran surově zbila Hürrem, což sultána rozhněvalo. Podle historika Necdet Sakaoğlu však jsou boje mezi Mahidevran, Hürrem, Gülfem a Hafsou příliš zveličovány a nejsou pravdivé. Mahidevran opustila Istanbul společně se svým synem, když odcházel do guvernátu, a dlela s ním až do jeho smrti v roce 1553. Poté odešla do Bursy, kde i zemřela.

Zmínky o tom, že Hürrem válčila i s jinou Sulejmanovou konkubínou, Gülfem, jsou diskutabilní. Hürrem sice nikdy neopustila palác s žádným ze svých synů, jak tomu bývalo zvykem, avšak zkazky o tom, že Hürrem používala čáry a magii, aby ovládla Sulejmana, jsou nepravdivé a fiktivní. Hürrem měla nezletilou dceru, která nemohla opustit palác až do svých šestnácti let a její nejmladší syn Cihangir byl od narození těžce nemocný; to byly důvody, proč Hürrem zůstala v hlavním městě, místo aby odešla s některým ze svých synů do místa jeho nového působiště (synové sultána po dosažení určitého věku byli postaveni do čela některé z provincií).

V roce 1533 nebo 1534 (přesné datum není známo) po odchodu Mahidevran do Manisy, se Sulejman s Hürrem oženil za doprovodu velkolepého formálního ceremoniálu, v důsledku toho Mahidevran již nebyla hlavní konkubínou.

Potomstvo

Sulejman a Mahidevran měli spolu několik dětí:

• Şehzade Mustafa (1515 - 1553)
• Raziye Sultan (1525–1570)
• Şehzade Ahmed (1527-1527)

Syn Mustafa, předpokládaný následník trůnu, byl na příkaz otce popraven za velezradu. Stalo se tak v září 1553 ve vojenském ležení v údolí Ereğli u Konye. Mustafova tajná korespondence s Peršany s jeho pečetí a podpisem "Sultán Mustafa" je dodnes uložena v archivu Topkapi. Historické prameny dokládají také nezdařený pokus části armády sesadit a izolovat Sulejmana v Dimetoce a dosadit Mustafu na trůn.

Odrazy v kultuře

Postava Mahidevrán se objevila i v turecké historické telenovele Muhteşem Yüzyıl (česky Velkolepé století). Zde ji hraje turecká herečka německého původu Nur Fettahoğlu. V tomto televizním zpracování se z Máhidevraniných děti objevuje pouze zmíněný Şehzade Mustafa.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Máhidevrán na Wikimedia Commons

Manželky sultána Sulejmana I.
Předchůdce: Gülfem Hatun	1515–1521 Mahidevran Gülbahar Sultan	Nástupce: Hürrem Sultan

Portály: Lidé | Osmanská říše