Přeskočit na obsah

Volby do Evropského parlamentu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8.6
Politické skupiny: neaktuální, raději smazáno-podrobnosti v odkazu
Řádek 202: Řádek 202:


[[Evropská lidová strana (politická skupina)|Evropská lidová strana]] a [[Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů]] tvoří dvě největší skupiny v Evropském parlamentu. V Evropském parlamentu existuje mnoho dalších skupin, včetně komunistů, zelených, regionalistů, konzervativců, liberálů a euroskeptiků.
[[Evropská lidová strana (politická skupina)|Evropská lidová strana]] a [[Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů]] tvoří dvě největší skupiny v Evropském parlamentu. V Evropském parlamentu existuje mnoho dalších skupin, včetně komunistů, zelených, regionalistů, konzervativců, liberálů a euroskeptiků.

{| class="wikitable" style="font-size:95%; margin:0 0 0.5em 1em; clear:right; width:350px;"
|-
! align="center" colspan="4" | Politické skupiny 8. Evropského parlamentu
|-
! align="center" colspan="4" | [[Soubor:European Parliament 2014.svg|147px]]
|-
! colspan="2" | Politická skupina
! Vůdce
! Počet mandátů
|-
| bgcolor="#6699FF" |
! [[Evropská lidová strana|EPP]]
| [[Manfred Weber]]
| align="center" | 216
|-
| bgcolor="#FF0000" |
! [[Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů|S&D]]
| [[Gianni Pittella]]
| align="center" | 190
|-
| bgcolor="#3333CC" |
! [[Evropští konzervativci a reformisté|ECR]]
| [[Syed Kamall]]
| align="center" | 75
|-
| bgcolor="#fffa27" |
! [[Aliance liberálů a demokratů pro Evropu|ALDE]]
| [[Guy Verhofstadt]]
| align="center" | 70
|-
| bgcolor="#990000" |
! [[Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice|GUE-NGL]]
| [[Gabriele Zimmer]]
| align="center" | 52
|-
| bgcolor="#06a74e" |
![[Zelení – Evropská svobodná aliance|Greens-EFA]]
| [[Philippe Lamberts]]
| align="center" | 50
|-
| bgcolor="#40E0D0" |
! [[Evropa svobody a přímé demokracie|EFDD]]
| [[Nigel Farage]]
| align="center" | 45
|-
| bgcolor="#000000" |
! [[Evropa národů a svobody|ENF]]
| [[Marine Le Pen]]
| align="center" | 39
|-
| bgcolor="#d5e2c2" |
!''[[Nezařazení (Evropský parlament)|Nezařazení]]''
| ''Poslanci bez skupiny''
| align="center" | 14
|-
! align="center" colspan="4" | <small>Zdroj: [http://www.europarl.europa.eu/meps/cs/crosstable.html Evropský parlament]</small>
|}


=== Volba předsedy Evropské komise ===
=== Volba předsedy Evropské komise ===

Verze z 1. 2. 2023, 14:07

Na tento článek je přesměrováno heslo Evropské volby. Tento článek je o volbách do Evropského parlamentu. O volebních systémech jednotlivých evropských států pojednává článek Volby v Evropě.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Volby v Evropské unii se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. Poslanci Evropského parlamentu jsou takto přímo voleni od roku 1979. Evropské politické strany mají za tímto účelem právo pořádat kampaň v rámci celé Evropské unie. V současné době má Evropský parlament 705 poslanců. Současných 21 českých zástupců bylo zvoleno ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.

Systém hlasování

Neexistuje jednotný volební systém pro volby do Evropského parlamentu, každý členský stát si může zvolit svůj vlastní systém, ale přitom musí dodržet tři podmínky.[1]

  • Volební systém musí být formou poměrného zastoupení, ať již v rámci stranických kandidátek nebo jednoho přenosného hlasu.
  • Volební oblast může být rozdělena, jestliže to nebude mít vliv na poměrný charakter volebního systému.
  • Jakákoliv uzavírací klauzule nesmí překročit pět procent (devět zemí, včetně České republiky, má stanoveno 5 %, tři 4 %, jedna 3 %, jedna 1,8 % a zbývajících 14 zemí nemá žádnou[2]).

Počet poslanců

Počet poslanců je určen poměrně podle počtu obyvatel členských států. Ve volbách v roce 2004 bylo zvoleno 732 poslanců, po přijetí Bulharska a Rumunska pak dalších 53 (celkem tedy 785). Pro volby v roce 2009 byl v souladu se smlouvou z Nice určen počet 736.[3][4] Podle pravidel uvedených v Lisabonské smlouvě je pro volby od roku 2014 maximální počet poslanců omezen na 751 (750 plus předseda), přičemž smlouva též stanovuje minimální (6) a maximální (96) počet poslanců jedné země.[5]

Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013      Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013      Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013
NěmeckoNěmecko Německo 99 99 96 96 ČeskoČesko Česko 24 22 22 21 SlovenskoSlovensko Slovensko 14 13 13 13
FrancieFrancie Francie 78 72 74 74 ŘeckoŘecko Řecko 24 22 22 21 ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 11
IrskoIrsko Irsko 13 12 12 11 ItálieItálie Itálie 78 72 73 73 MaďarskoMaďarsko Maďarsko 24 22 22 21
LitvaLitva Litva 13 12 12 11 Spojené královstvíSpojené království Spojené království 78 72 73 73 PortugalskoPortugalsko Portugalsko 24 22 22 21
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 9 8 9 8 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 54 50 54 54 ŠvédskoŠvédsko Švédsko 19 18 20 20
SlovinskoSlovinsko Slovinsko 7 7 8 8 PolskoPolsko Polsko 54 50 51 51 RakouskoRakousko Rakousko 18 17 19 18
KyprKypr Kypr 6 6 6 6 RumunskoRumunsko Rumunsko 35 33 33 32 BulharskoBulharsko Bulharsko 18 17 18 17
EstonskoEstonsko Estonsko 6 6 6 6 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 27 25 26 26 FinskoFinsko Finsko 14 13 13 13
LucemburskoLucembursko Lucembursko 6 6 6 6 BelgieBelgie Belgie 24 22 22 21 DánskoDánsko Dánsko 14 13 13 13
MaltaMalta Malta 5 5 6 6
Státy psané kurzívou mají více volebních obvodů. Celkem: 785 736 751 751

Politické skupiny

Podrobnější informace naleznete v článku Politická skupina Evropského parlamentu.

Evropská lidová strana a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů tvoří dvě největší skupiny v Evropském parlamentu. V Evropském parlamentu existuje mnoho dalších skupin, včetně komunistů, zelených, regionalistů, konzervativců, liberálů a euroskeptiků.

Volba předsedy Evropské komise

Jednou z novinek, kterou by měly kvůli přijetí Lisabonské smlouvy přinést příští volby do Evropského parlamentu, bude možnost jednotlivých evropských uskupení navrhnout své kandidáty na post předsedy Evropské komise. Hlavní roli při jeho nominaci sice nadále bude hrát Evropská rada, ta tak však podle Lisabonské smlouvy musí konat „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“. Šéfa evropské exekutivy totiž volí právě europoslanci většinou všech svých hlasů.[6]

Volby

REGION 1979 1984 1989 1994 1999 2004 2009
3,6 6,3 6,3 22 35,3 31,2 10,9
Sever 3,6 2,7 4,5 6,8 16,7 18,1 20,3
23,2 33 45,5 56,8 27,6 23,9 21
33,6 30,9 26,7 31,9 36,4 34,9 37,3
Západ 6,5 10,6 12 8,5 5,2 11,9 12,5
34,1 32,7 32,7 29,9 27,9 30,2 20,8
37 34,3 29,6 25,9 39,8 38,2 45,2
Jih 6,2 4,8 9,5 8,5 5 7,9 5
16 21 29,1 29,9 30,8 33 35
- - - - - 46,4 41
Východ - - - - - 14,3 10
- - - - - 21,4 23,7
26 25,3 23,4 27,7 37.2 36.9 36
Dohromady 9,8 7,1 9,5 7,6 8 12,4 11,4
27,6 30 34,2 34,9 28,8 28,3 25
Volební účast 63 61 58,5 56,8 49,4 45,5 43

Legenda: [     ] Socialisté (PES/S&D) - [     ] Liberálové (ELDR/ALDE) - [     ] Lidovci (EPP/skupina EPP)

Reference

  1. Euroskop.cz: Volby do Evropského parlamentu
  2. Kdy, kde, jak: co je dobré vědět o evropských volbách - infografika [online]. Evropský parlament, 2014-02-24 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. 
  3. Const. changes. europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01. 
  4. Protocol 34. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-17. 
  5. Composition of the European Parliament after European elections in June 2009 [online]. Europa (web portal), 2007-10-11 [cit. 2007-10-11]. Dostupné online. 
  6. EurActiv.cz

Související články

Externí odkazy

EurActiv (web euractiv.cz)

MVČR (web mvcr.cz)