Robert Tempel: Porovnání verzí
m →Trestní stíhání za vraždu: úprava formulace |
Trestní stíhání za vraždu + Pátý rozsudek a dovolání |
||
| Řádek 60: | Řádek 60: | ||
'''Třetím rozsudkem''' z 18. května 2006 Tempela zprostil i nový senát plzeňského soudu, protože podle něj svědectví bylo plné vnitřních rozporů a nepřímé důkazy nepoukazovaly na Tempela jednoznačně. Podle odvolacího soudu sice tentokrát důkazy zhodnotil, ale v rozporu s pravidly [[formální logika|formální logiky]] a požadavkem na pečlivé uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestního řádu]]). Zjevně je zhodnotil ve prospěch obžalovaného, ačkoli zásada {{cizojazyčně|la|''[[in dubio pro reo]]''}} má své meze. Vycházel z výslechů svědka vedených předchozím senátem tendenčně a neobjasnil některé rozpory ohledně jeho věrohodnosti, kterou posoudil „destruktivně“. Také neposuzoval, zda jsou vyvrácena tvrzení obhajoby. Odvolací soud tedy 4. října 2006 zrušil rozsudek potřetí. Sám však svědka nevyslechl.<ref name="ESLP"/> |
'''Třetím rozsudkem''' z 18. května 2006 Tempela zprostil i nový senát plzeňského soudu, protože podle něj svědectví bylo plné vnitřních rozporů a nepřímé důkazy nepoukazovaly na Tempela jednoznačně. Podle odvolacího soudu sice tentokrát důkazy zhodnotil, ale v rozporu s pravidly [[formální logika|formální logiky]] a požadavkem na pečlivé uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestního řádu]]). Zjevně je zhodnotil ve prospěch obžalovaného, ačkoli zásada {{cizojazyčně|la|''[[in dubio pro reo]]''}} má své meze. Vycházel z výslechů svědka vedených předchozím senátem tendenčně a neobjasnil některé rozpory ohledně jeho věrohodnosti, kterou posoudil „destruktivně“. Také neposuzoval, zda jsou vyvrácena tvrzení obhajoby. Odvolací soud tedy 4. října 2006 zrušil rozsudek potřetí. Sám však svědka nevyslechl.<ref name="ESLP"/> |
||
'''Čtvrtým rozsudkem''' ze 6. března 2007 plzeňský soud zprostil Tempela znovu, i když zhodnotil i další důkazy. Namítl, že při hodnocení důkazů se nemá řídit pokyny odvolacího soudu, ale vlastním přesvědčením (opět § 2 odst. 6 trestního řádu). Naproti tomu například v otázce právní kvalifikace jsou pokyny odvolacího soudu závazné. Dne 29. května 2007 vrchní soud zrušil rozsudek počtvrté, rozhodl, že musí odejmout věc soudu odmítajícímu jeho výhrady, a přikázal ji [[Krajský soud v Praze|Krajskému soudu v Praze]].<ref name="ESLP"/> Tempel napadl toto odejmutí u Ústavního soudu, který však 13. prosince 2007 jeho [[ústavní stížnost]] odmítl,<ref name="ÚS07">{{Citace soudního rozhodnutí|rozhodnutí=usnesení Ústavního soudu České republiky|datum vydání=13. 12. 2007|spisová značka=III. ÚS 1913/07|url=https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1913-07|datum přístupu=2024-03-26}}</ref> protože odvolací soud vytýkal nalézacímu logické nesprávnosti v hodnotícím procesu, nezohlednění všech podstatných okolností a nesprávné použití zásady {{cizojazyčně|la|''in dubio pro reo''}}. Věcnou správností úvah odvolacího soudu se nezabýval, protože v této fázi řízení by to bylo předčasné.<ref name="ESLP"/> |
'''Čtvrtým rozsudkem''' ze 6. března 2007 plzeňský soud zprostil Tempela znovu, i když zhodnotil i další důkazy. Namítl, že při hodnocení důkazů se nemá řídit pokyny odvolacího soudu, ale vlastním přesvědčením (opět § 2 odst. 6 trestního řádu). Naproti tomu například v otázce právní kvalifikace jsou pokyny odvolacího soudu závazné. Dne 29. května 2007 vrchní soud zrušil rozsudek počtvrté, rozhodl, že musí odejmout věc soudu odmítajícímu jeho výhrady, a přikázal ji [[Krajský soud v Praze|Krajskému soudu v Praze]].<ref name="ESLP"/> Tempel napadl toto odejmutí u Ústavního soudu, který však 13. prosince 2007 jeho [[ústavní stížnost]] odmítl,<ref name="ÚS07">{{Citace soudního rozhodnutí|rozhodnutí=usnesení Ústavního soudu České republiky|datum vydání=13. 12. 2007|spisová značka=III. ÚS 1913/07|url=https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1913-07|datum přístupu=2024-03-26}}</ref> protože odvolací soud vytýkal nalézacímu logické nesprávnosti v hodnotícím procesu, nezohlednění všech podstatných okolností a nesprávné použití zásady {{cizojazyčně|la|''in dubio pro reo''}}. Věcnou správností úvah odvolacího soudu se nezabýval, protože v této fázi řízení by to bylo předčasné.<ref name="ESLP"/> |
||
'''Pátý rozsudek''' tedy 26. listopadu 2008 vynesl Krajský soud v Praze. Uznal Tempela vinným a odsoudil ho na doživotí. Podle něj svědectví bylo v klíčových bodech věrohodné a rozpory v něm nevýznamné. Svědkův popis událostí byl přesnější a přesvědčivější než Tempelův a byl podpořen dalšími důkazy. Vrchní soud 9. prosince 2009 odsuzující rozsudek pravomocně potvrdil, protože podle něj důkazy jednoznačně ukazovaly na Tempelovu vinu. Ten již v té době byl ve vězení za předchozí loupeže.<ref name="ESLP"/> |
|||
| ⚫ | |||
Tempelovo '''[[dovolání]]''' 28. července 2011 [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] odmítl. Hodnocení důkazů podle něj bylo logické a v záležitosti přikázání věci jinému soudu odkázal na usnesení Ústavního soudu výše.<ref name="ESLP"/> |
|||
| ⚫ | Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva v roce 2020<ref name="ESLP">{{Citace soudního rozhodnutí|rozhodnutí=Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva|datum vydání=25. 6. 2020|spisová značka=stížnost č. 44151/12|url=https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-208305|datum přístupu=2024-03-22}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Na doživotí odsouzený vrah Tempel uspěl ve Štrasburku. Jeho případ může znovu otevřít Ústavní soud |
| titul = Na doživotí odsouzený vrah Tempel uspěl ve Štrasburku. Jeho případ může znovu otevřít Ústavní soud |
||
| periodikum = iROZHLAS |
| periodikum = iROZHLAS |
||
Verze z 31. 3. 2024, 19:01
| Robert Tempel | |
|---|---|
| Narození | 1973[1] |
| Povolání | zločinec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Robert Tempel (* 1973) alias „Psychi“[2] je český zločinec a recidivista. Nejzávažnějším trestným činem kladeným mu za vinu byla dvojnásobná vražda u Hruškové na Sokolovsku z roku 2001, za kterou byl v roce 2009 pravomocně odsouzen na doživotí.[3] Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v roce 2020 se však tímto případem znovu zabýval Ústavní soud České republiky, po jehož novém nálezu[3] byl v roce 2021 zproštěn obžaloby za tuto vraždu a propuštěn. Až do roku 2016 však po právu vykonával trest odnětí svobody za loupeže.[4]
Za nezákonné stíhání a věznění mu stát dosud přiznal odškodné ve výši 3,6 milionů korun a ESLP mu přiřkl dalších 12 500 eur (cca 300 tisíc korun).[4] Tempel se však soudí o odškodné ve výši 86 milionů korun – jeho žalobu začal projednávat 5. prosince 2023 Obvodní soud pro Prahu 2.[5]
Předchozí tresty
Dne 29. dubna 1996[6] byl Tempel odsouzen na 5,5 roku vězení za loupežné přepadení[1] banky[2] a nedovolené ozbrojování.[1] Dne 3. května 1999,[1] když mu z trestu zbývalo ještě 457 dní,[6] byl podmínečně propuštěn na zkušební dobu 5 let.[1] V této době se však dopustil další loupeže,[7] za kterou byl 1. února 2005 odsouzen na 13,5 roku[1] a 4. března 2005 pak k odpykání zbytku předchozího trestu.[6]
Trestní stíhání za vraždu
Dne 4. března 2002 byl Tempel obviněn a vzat do vazby a následně 28. ledna 2003 obžalován, že 20. srpna 2001 zavraždil dva muže na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku.[pozn. 1] Podle obžaloby tam předal své oběti 400 tisíc korun za auto, které si údajně chtěl koupit, následně prý muže zastřelil a zasáhl i druhého člověka, který pak byl ubit do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla podle názoru obžaloby následující den zakopal na Chebsku. Tempel celou dobu vinu popíral a tvrdil, že vraždy spáchal Lubomír Václav zvaný „Biftek“, který v kauze figuroval jako klíčový svědek obžaloby.
První rozsudek v této věci padl 17. září 2004, kdy Krajský soud v Plzni Tempela nepravomocně zprostil obžaloby. Jediným přímým důkazem totiž byla výpověď zmíněného klíčového svědka, kterou shledal nevěrohodnou. Státní zástupce se však proti tomuto rozsudku odvolal a Vrchní soud v Praze jej 1. prosince 2004 zrušil, protože podle něj neobsahoval hodnocení provedených důkazů a věrohodnost svědka posuzoval nedostatečně.[1] Věc tedy putovala zpět k plzeňskému soudu.
Druhým rozsudkem z 1. února 2005 plzeňský soud Tempela opět zprostil, protože nadále považoval svědka za nedůvěryhodného. Podle odvolacího soudu tento rozsudek sice důkladněji posoudil věrohodnost svědka, ale nadále prakticky neobsahoval hodnocení důkazů. Dne 27. dubna 2005 jej tedy znovu zrušil a věc přikázal jinému soudnímu senátu, protože ten stávající nenapravil vytýkaná pochybení, takže odvolací soud zpochybnil jeho schopnost rozhodovat o věci objektivně.[1]
Třetím rozsudkem z 18. května 2006 Tempela zprostil i nový senát plzeňského soudu, protože podle něj svědectví bylo plné vnitřních rozporů a nepřímé důkazy nepoukazovaly na Tempela jednoznačně. Podle odvolacího soudu sice tentokrát důkazy zhodnotil, ale v rozporu s pravidly formální logiky a požadavkem na pečlivé uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Zjevně je zhodnotil ve prospěch obžalovaného, ačkoli zásada in dubio pro reo má své meze. Vycházel z výslechů svědka vedených předchozím senátem tendenčně a neobjasnil některé rozpory ohledně jeho věrohodnosti, kterou posoudil „destruktivně“. Také neposuzoval, zda jsou vyvrácena tvrzení obhajoby. Odvolací soud tedy 4. října 2006 zrušil rozsudek potřetí. Sám však svědka nevyslechl.[1]
Čtvrtým rozsudkem ze 6. března 2007 plzeňský soud zprostil Tempela znovu, i když zhodnotil i další důkazy. Namítl, že při hodnocení důkazů se nemá řídit pokyny odvolacího soudu, ale vlastním přesvědčením (opět § 2 odst. 6 trestního řádu). Naproti tomu například v otázce právní kvalifikace jsou pokyny odvolacího soudu závazné. Dne 29. května 2007 vrchní soud zrušil rozsudek počtvrté, rozhodl, že musí odejmout věc soudu odmítajícímu jeho výhrady, a přikázal ji Krajskému soudu v Praze.[1] Tempel napadl toto odejmutí u Ústavního soudu, který však 13. prosince 2007 jeho ústavní stížnost odmítl,[8] protože odvolací soud vytýkal nalézacímu logické nesprávnosti v hodnotícím procesu, nezohlednění všech podstatných okolností a nesprávné použití zásady in dubio pro reo. Věcnou správností úvah odvolacího soudu se nezabýval, protože v této fázi řízení by to bylo předčasné.[1]
Pátý rozsudek tedy 26. listopadu 2008 vynesl Krajský soud v Praze. Uznal Tempela vinným a odsoudil ho na doživotí. Podle něj svědectví bylo v klíčových bodech věrohodné a rozpory v něm nevýznamné. Svědkův popis událostí byl přesnější a přesvědčivější než Tempelův a byl podpořen dalšími důkazy. Vrchní soud 9. prosince 2009 odsuzující rozsudek pravomocně potvrdil, protože podle něj důkazy jednoznačně ukazovaly na Tempelovu vinu. Ten již v té době byl ve vězení za předchozí loupeže.[1]
Tempelovo dovolání 28. července 2011 Nejvyšší soud odmítl. Hodnocení důkazů podle něj bylo logické a v záležitosti přikázání věci jinému soudu odkázal na usnesení Ústavního soudu výše.[1]
Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva v roce 2020[1][9] se tímto případem znovu zabýval Ústavní soud České republiky, po jehož novém nálezu byl v roce 2021 zproštěn obžaloby za tyto vraždy.[10] Dne 20. října 2021 byl po 20 letech propuštěn z věznice v Bělušicích.
Poznámky
- ↑ Lesní parkoviště po pravé straně silnice třetí třídy č. 21027 před obcí Hrušková, okres Sokolov,[3] tedy nejspíš to na souřadnicích 50°9′24,12″ s. š., 12°42′4,32″ v. d..
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. stížnost č. 44151/12, [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Psychi zůstává ve vězení, má však stále šanci na propuštění. Seznam Zprávy [online]. 2021-08-05 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 110/20 #4, [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b PRCHALOVÁ, Barbora. Stát mi po propuštění nepomohl, řekl u soudu Tempel. Žádá 86milionové odškodnění. iDNES.cz [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Ne každá osoba má dobrou pověst, brání se ministerstvo žalobě o odškodnění ve výši 86 milionů. iROZHLAS [online]. 2023-12-05 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tempel byl vězněn 5 let kvůli rozsudku, který Ústavní soud zrušil. Soudce ho drží ve vězení neoprávněně, říkají obhájci. Vox Populi [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Neprávem ho odsoudili na doživotí, po 20 letech opustil Tempel vězení. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-10-20 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. III. ÚS 1913/07, [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Na doživotí odsouzený vrah Tempel uspěl ve Štrasburku. Jeho případ může znovu otevřít Ústavní soud. iROZHLAS [online]. 2020-06-25 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Osvobozující rozsudek po 20 letech vězení: Tempel se vražd dopustit mohl, neexistuje ale dostatek důkazů. iROZHLAS [online]. 2021-12-05 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
