Přeskočit na obsah

GPIB: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''GPIB''' ('''General Purpose Interface Bus''', někdy nazývaný IEEE-488, HPIB - Hewlett Packard IB nebo IMS - International Measurement System) je univerzální měřící systém. Vyvinut byl v roce [[1972]] společností [[Hewlett-Packard]] a později se stává jedním z nejrozšířenějších systémů na světě. Jeho využití bylo původně navrženo pro propojení měřících přístrojů v rámci jedné či několika laboratoří. Základní myšlenkou je využití autonomních jednotek, které sdílejí informace s ostatními jednotkami pomocí sběrnice.Umožňuje propojení maximálně 15 přístojů. Má 24 vodičů.
'''GPIB''' ('''General Purpose Interface Bus''', někdy nazývaný IEEE-488, HPIB - Hewlett Packard IB nebo IMS - International Measurement System) je univerzální měřící systém. Vyvinut byl v roce [[1972]] společností [[Hewlett-Packard]] a později se stává jedním z nejrozšířenějších systémů na světě. Jeho využití bylo původně navrženo pro propojení měřících přístrojů v rámci jedné či několika laboratoří. Základní myšlenkou je využití autonomních jednotek, které sdílejí informace s ostatními jednotkami pomocí sběrnice.Umožňuje propojení maximálně 15 přístojů. Má 24 vodičů.

General purpase interface bus (GPIB)

Nazýván také IEEE 488 interface (Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Standart number 488). Jedná se také o digitální stykový systém, který umožňuje přenos dat mezi dvěma nebo více přístroji. Umožňuje připojení počítače, který může řídit tento přenos dat.
Zrod zapříčinila firma Hewlet Packard

Základní parametry

Paralelní! (zařízení připojena paralelně)
24 pinů!
Maximálně 15 připojených přístrojů na sběrnici. Maximální délka sběrnice 25m.
Digitální přenos zpráv po bytech (8 bitů). Asynchronní přenos dat (řízen hardwarově) Přenosová rychlost odpovídá délce kabeláže
Maximální přenosová rychlost 1 MB/s = 8Mb/s
Negativní TTL logika => např. - logická 0 > 2,1V
- logická 1 < 0,8V
(Sběrnicová topologie)
Při požadavku větší délky sběrnice je možno použít extendery (zesilovače), které umožňují přenos na vzdálenost cca 1000m prostřednictví metalických nebo optických vodičů. Zároveň zvětšují počet přístrojů připojitelných ke sběrnici.


Elektrická specifikace (vodiče)
24 vodičů sběrnice se dělí do 4 skupin:

1) Datové vodiče – 8 vodičů (DI01 až DI08)
– slouží pro přenos dat a příkazů mezi přístroji po bytech.

2) Vodiče pro řízení přenosu – 3 vodiče zajišťující asynchronní přenos na datové sběrnici. DAV – Data Valid => potvrzení dat na sběrnici
NRFD – Not Ready for data => zařízení není připraveno přijmout data
NDAC – Not data accepted => data nepřijata

3) Vodiče pro řízení rozhraní – 5 vodičů pro všeobecné řízení a koordinaci procesů na sběrnici. ATN – Attention
IFC – Interface clear REN – Remote enable SRQ – Service request EOI – End or identity

4) Zemnící vodiče – 8 vodičů sloužících pro uzavírání proudových smyček a stínění



- 1 -

Funkce jednotlivých zařízení

Základní funkce přístrojů na sběrnici jsou: mluvčí, posluchač, řídící člen

Řídící člen - řídí procesy (je „srdcem“) pomocí PC nebo GPIB karty Mluvčí - skupina zařízení, která jsou schopna posílat data po sběrnici Posluchač - tiskárna, osciloskop, který zobrazuje


{{pahýl}}
{{pahýl}}

Verze z 18. 5. 2008, 17:36

GPIB (General Purpose Interface Bus, někdy nazývaný IEEE-488, HPIB - Hewlett Packard IB nebo IMS - International Measurement System) je univerzální měřící systém. Vyvinut byl v roce 1972 společností Hewlett-Packard a později se stává jedním z nejrozšířenějších systémů na světě. Jeho využití bylo původně navrženo pro propojení měřících přístrojů v rámci jedné či několika laboratoří. Základní myšlenkou je využití autonomních jednotek, které sdílejí informace s ostatními jednotkami pomocí sběrnice.Umožňuje propojení maximálně 15 přístojů. Má 24 vodičů.

General purpase interface bus (GPIB)

Nazýván také IEEE 488 interface (Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Standart number 488). Jedná se také o digitální stykový systém, který umožňuje přenos dat mezi dvěma nebo více přístroji. Umožňuje připojení počítače, který může řídit tento přenos dat. Zrod zapříčinila firma Hewlet Packard

Základní parametry

Paralelní! (zařízení připojena paralelně) 24 pinů! Maximálně 15 připojených přístrojů na sběrnici. Maximální délka sběrnice 25m. Digitální přenos zpráv po bytech (8 bitů). Asynchronní přenos dat (řízen hardwarově) Přenosová rychlost odpovídá délce kabeláže Maximální přenosová rychlost 1 MB/s = 8Mb/s Negativní TTL logika => např. - logická 0 > 2,1V - logická 1 < 0,8V (Sběrnicová topologie) Při požadavku větší délky sběrnice je možno použít extendery (zesilovače), které umožňují přenos na vzdálenost cca 1000m prostřednictví metalických nebo optických vodičů. Zároveň zvětšují počet přístrojů připojitelných ke sběrnici.


Elektrická specifikace (vodiče) 24 vodičů sběrnice se dělí do 4 skupin:

1) Datové vodiče – 8 vodičů (DI01 až DI08) – slouží pro přenos dat a příkazů mezi přístroji po bytech.

2) Vodiče pro řízení přenosu – 3 vodiče zajišťující asynchronní přenos na datové sběrnici. DAV – Data Valid => potvrzení dat na sběrnici NRFD – Not Ready for data => zařízení není připraveno přijmout data NDAC – Not data accepted => data nepřijata

3) Vodiče pro řízení rozhraní – 5 vodičů pro všeobecné řízení a koordinaci procesů na sběrnici. ATN – Attention IFC – Interface clear REN – Remote enable SRQ – Service request EOI – End or identity

4) Zemnící vodiče – 8 vodičů sloužících pro uzavírání proudových smyček a stínění


- 1 -


Funkce jednotlivých zařízení

Základní funkce přístrojů na sběrnici jsou: mluvčí, posluchač, řídící člen

Řídící člen - řídí procesy (je „srdcem“) pomocí PC nebo GPIB karty Mluvčí - skupina zařízení, která jsou schopna posílat data po sběrnici Posluchač - tiskárna, osciloskop, který zobrazuje