Přeskočit na obsah

Administrativní dělení Prahy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
přesun části textu, překlepy a drobné opravy
Řádek 14: Řádek 14:


Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami.
Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami.

Praha je složena z celkem 112 katastrálních území.


=== Katastrální území Prahy ===
=== Katastrální území Prahy ===

Verze z 12. 12. 2005, 10:05

Členění Prahy
od roku 1784 do současnosti

Upřesnění k článku Praha, Členění Prahy. Podívejte se také na článek Dějiny Prahy.

Členění Prahy je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech 1947 a zejména 1949, obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech 1995–2002, když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Zrušení tohoto zákona bylo v roce 2005 nejméně dvakrát v parlamentu navrženo.

Katastrální členění Prahy

Katastrálnímu území se v zastavěné části Prahy říká zpravidla čtvrť, avšak ne každá čtvrť je samostatným katastrálním územím. Dříve se těmto celkům říkalo "městská část", jde však již právně o zcela jiný pojem než dnešní městská část. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části. Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území nemůže být rozděleno do více obcí nebo okresů.

Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.

Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1.1.1988 k vytvoření katastrálního území Čený Most, 1.1.1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami.

Praha je složena z celkem 112 katastrálních území.

Katastrální území Prahy

V závorce uvedeny městské části, do kterých katastrální území spadá.

Královské hlavní město Praha (1847–1921)

Podívejte se také na článek Královské hlavní město Praha

Velká Praha (od roku 1922)

Vznik Velké Prahy

Podívejte se také na článek Velká Praha

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniká 1.1.1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. n. a z. připojením 37 obcí (8 obcí karlínského okresu, 14 obcí smíchovského okresu, 10 obcí vinohradského okresu, 4 žižkovského a 1 zbraslavského). Bohnice, Sedlec, Troja, Bubeneč, Dejvice, Vokovice, Dolní Liboc, Veleslavín, Střešovice, Břevnov, Motol, Smíchov, Košíře, Jinonice, Radlice, Vyšehrad, Hlubočepy, Podolí, Braník, Hodkovičky, Krč, Michle, Nusle, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Karlín, Kobylisy, Střížkov, Prosek, Vysočany, Hloubětín, Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, Záběhlice, Hostivař, Malá Chuchle

Praha I – Praha XIX (1923–1947)

Vládní nařízení 7/1923 Sb. rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.

Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.

*Pro volební účely tvořily Praha I-VII jeden obvod.

Praha I - Praha XX (14.11.1947–31.3.1949)

Vládní nařízení č. 187/1947 Sb. ustanovilo od 14.11.1947 téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, Záběhlice tím byly roztrženy do dvou obvodů, Zahradní Město se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic. Místní národní výbory se dočasně navrátily k označení obvodní rada.

Praha 1 – Praha 16 (1.4.1949–30.6.1960)

Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1.4.1949 zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet obvodů se snížil z 20 na 16. Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.

Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)

Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny Čimice a Ruzyně. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do těchto obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní Místní národní výbory.

Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.

Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými tzv. správními obvody podle Statutu města Prahy, třebaže mají podobné i shodné názvy. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například Praha 17 zasahuje do původní Prahy 5 i Prahy 6.

Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047) Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.

Připojování nových obcí 1960–1974

Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10.

Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území)

Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí)

Správní a samosprávné členění od roku 1988

Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.1990 zavedeny městské části. Úřady dosavadních obvodních národních výborů a místních národních výborů jsou přejmenovány na obvodní a místní úřady, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.

Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti obvodních národních výborů, později připojené obce si zachovaly svůj vlastní místní národní výbor, avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.

Samosprávné městské části (56–57)

V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí. 1.1.1992 přibyla další, Praha-Troja. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, od roku 1990 byly vytvořeny městské části Praha 1 až Praha 10, do jejichž samosprávného území již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, později místní úřady. Městské části se tak dělily na "velké" a "malé". K deseti "velkým" postupně přibývaly některé další, původně "malé".

Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo "Praha" se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.

O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s katastrálním úřadem, což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.

Státní správa a správní obvody

První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994)

Obvodní orgány, resp. "velké" městské části vykonávaly část přenesené státní správy pro většinu území původních deseti stejnojmenných obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.

Praha 1 – Praha 15 (1995–2001)

Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:

  • Praha 11 - dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
  • Praha 12 - dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
  • Praha 13 - dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
  • Praha 14 - dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
  • Praha 15 - dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).

Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:

  • Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
  • Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
  • Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
  • Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
  • Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
  • Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
  • Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
  • Praha-Horní Počernice pro sebe,
  • Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
  • Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.

Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002)

Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané Statut hlavního města a platné od 1. ledna 2002 (1. července 2001?). Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.

Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí "s čísly" mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 "malých" městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy.

Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jestli, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů.

Přehled 57 městských částí a 22 správních obvodů (od 2002)

Reference a odkazy

Šablona:Praha

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Administrativní_dělení_Prahy&oldid=272347“