Přeskočit na obsah

GPIB: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Fotografie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m náhrada šipky
Řádek 19: Řádek 19:
#* slouží pro přenos dat a příkazů mezi přístroji po bytech.
#* slouží pro přenos dat a příkazů mezi přístroji po bytech.
#Vodiče pro řízení přenosu – 3 vodiče zajišťující asynchronní přenos na datové sběrnici.
#Vodiče pro řízení přenosu – 3 vodiče zajišťující asynchronní přenos na datové sběrnici.
#*DAV – Data Valid => potvrzení dat na sběrnici
#*DAV – Data Valid potvrzení dat na sběrnici
#*NRFD – Not Ready for data => zařízení není připraveno přijmout data
#*NRFD – Not Ready for data zařízení není připraveno přijmout data
#*NDAC – Not data accepted => data nepřijata
#*NDAC – Not data accepted data nepřijata
#Vodiče pro řízení rozhraní – 5 vodičů pro všeobecné řízení a koordinaci procesů na sběrnici.
#Vodiče pro řízení rozhraní – 5 vodičů pro všeobecné řízení a koordinaci procesů na sběrnici.
#*ATN – Attention
#*ATN – Attention

Verze z 29. 5. 2009, 14:47

Konektory IEEE-488

GPIB (General Purpose Interface Bus, někdy nazývaný IEEE-488 (Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Standard number 488), HPIB - Hewlett Packard IB nebo IMS - International Measurement System) je univerzální měřicí systém. Jedná se také o digitální stykový systém, který umožňuje přenos dat mezi dvěma nebo více přístroji. Umožňuje připojení počítače, který může řídit tento přenos dat. Vyvinut byl v roce 1972 společností Hewlett-Packard a později se stává jedním z nejrozšířenějších systémů na světě. Jeho využití bylo původně navrženo pro propojení měřicích přístrojů v rámci jedné či několika laboratoří. Základní myšlenkou je využití autonomních jednotek, které sdílejí informace s ostatními jednotkami pomocí sběrnice.

Základní parametry

Jedná se o paralelní zařízení, které umožňuje propojení maximálně 15 přístrojů. Má 24 vodičů (pinů).Maximální délka sběrnice může být 25m. Digitální přenos informace běží po bytech (8 bitů). Jedná se o asynchronní přenos dat, který je řízen hardwarově. Přenosová rychlost odpovídá délce kabelu mezi přístroji. Maximální přenosová rychlost je 8Mb/s.

Negativní TTL logika ⇒ např.

  • logická 0 > 2,1V
  • logická 1 < 0,8V

(viz Sběrnicová topologie)

Při požadavku větší délky sběrnice je možno použít extendery (zesilovače), které umožňují přenos na vzdálenost až na cca 1000m prostřednictví metalických nebo optických vodičů. Zároveň zvětšují počet přístrojů připojitelných ke sběrnici.

Elektrická specifikace vodiče

24 vodičů sběrnice se dělí do 4 skupin:

  1. Datové vodiče – 8 vodičů (DI01DI08)
    • slouží pro přenos dat a příkazů mezi přístroji po bytech.
  2. Vodiče pro řízení přenosu – 3 vodiče zajišťující asynchronní přenos na datové sběrnici.
    • DAV – Data Valid ⇒ potvrzení dat na sběrnici
    • NRFD – Not Ready for data ⇒ zařízení není připraveno přijmout data
    • NDAC – Not data accepted ⇒ data nepřijata
  3. Vodiče pro řízení rozhraní – 5 vodičů pro všeobecné řízení a koordinaci procesů na sběrnici.
    • ATN – Attention
    • IFC – Interface clear
    • REN – Remote enable
    • SRQ – Service request
    • EOI – End or identity
  4. Zemnící vodiče – 8 vodičů sloužících pro uzavírání proudových smyček a stínění

Funkce jednotlivých zařízení

Základní funkce přístrojů na sběrnici jsou: mluvčí, posluchač, řídicí člen

  • Řídicí člen - řídí procesy (je „srdcem“) pomocí PC nebo GPIB karty
  • Mluvčí - skupina zařízení, která jsou schopna posílat data po sběrnici
  • Posluchač - tiskárna, osciloskop....