Totální válka

Totální válka je naprosto likvidační válka vedená bez jakýchkoliv zábran a omezení. To zahrnuje všechny aspekty, faktory a účastníky, kteří používají veškeré dostupné zdroje, zbraně a posádky. Při zahájení totální války země uskuteční totální nasazení. Praxe totální války se uplatňovala po staletí, ale pouze od poloviny do konce 19. století byla uznávána jako samostatná třída vojenství.

Historie myšlenky

Myšlenka totální války má svůj původ u Carla von Clausewitze (1780–1831), následně generála Ericha Ludendorffa (1865–1937), od nějž ji převzal Adolf Hitler, který ji uskutečnil v nacionální podobě. Nacionalismus lze ve světové válce sledovat například ve snahách válčících zemí odstraňovat jakékoliv stopy nepřátelských národů – názvy ulic, podniků, lidé s jménem v nepřátelském jazyce se přejmenovávali. Totalitarismus pak v suspendaci moci parlamentu (V Anglii byl zmocňovací zákon přijat 1914, v Itálii parlament roku 1915 de facto předal moc vládě a v Německu se parlament sám vzdal moci, ve Francii byla moc parlamentu pouze omezena) a rozsahu moci státu do téměř všeho (výroby, dopravy, těžby, práce, svobody obyvatel, vlastnictví, vedení podniků, určování cen a mezd).

Literatura

• Hagen Schulze: Stát a národ v Evropských dějinách (In.: Staat und Nation in der europaischen Geschichte; př.: Pavla Lutovská a Karel Kubiš; Nakladatelství lidové Noviny (2003). ISBN 80-7106-393-2) str. 265–274