Loubinec popínavý
 Loubinec popínavý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | révotvaré (Vitales) |
| Čeleď | révovité (Vitaceae) |
| Rod | loubinec (Parthenocissus) |
| Binomické jméno | |
| Parthenocissus inserta (Kerner) Fritsch 1922 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta, syn.: Parthenocissus vitacea), lidově nazývaný také jako psí víno, je popínavá rostlina z čeledi révovitých.
Vzhled
- Loubinec popínavý je popínavá dřevina. V českých podmínkách obvykle šplhá do výšky 8-15 metrů. Mladé větve a pupeny jsou zelené (u podobného loubince pětilistého jsou načervenalé).
- Listy jsou střídavé, opadavé, dlanitě složené, pětičetné, jednotlivé lístky jsou vejčitě kopinaté až podlouhlé, jejich okraj je pilovitý. Na podzim dochází před opadem k jejich výraznému zbarvení. Pro šplhání a přichycování na podkladu vytváří úponky s 3-5 rameny (podobný loubinec pětilistý má 5-8 ramen), koncová přísavná destička chybí (u loubince pětilistého jsou přísavné destičky přítomny).
- Květy jsou malé a zelené, v postranních vrcholících, kališních lístků je 5, korunní lístky jsou volné a je jich také 5. Tyčinek je 5. Semeník je dvoupouzdrý, srostlý se žláznatým terčem. V České republice kvete nejčastěji od července do srpna.
- Plodem je tmavě modrá až černá bobule, která je většinou ojíněná a obsahuje 3-4 semena (u loubince pětilistého nebývá ojíněná a obsahuje jen 2-3 semena).
Rozšíření a výskyt
Loubinec popínavý pochází ze Severní Ameriky. V České republice je nepůvodní, ale je často pěstován a hojně zplaňuje. Dříve nebyl v ČR odlišován od loubince pětilistého, nebo byl odlišován špatně. Proto se můžeme dočíst ve starší literatuře o hojném výskytu loubince pětilistého (jako zdomácnělé rostliny) např. z lužních lesů, později se zjistilo, že drtivá většina těchto výskytů patří právě druhu loubinec popínavý. Např. v luzích střední a jižní Moravy a ve středních Čechách se někdy chová i jako invazní druh. V Květeně ČR (Koblížek 1997) a klíči ke květeně (Koblížek 2002) se pojetí druhů, popisy a další údaje značně liší. Vzhledem k tomu, že jde o stejného autora, musíme považovat dílo z roku 2002 za správnější.
Literatura
- Koblížek J. (1997): Parthenocissus Planchon, In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha
- Koblížek J. (2002): Parthenocissus Planchon, In: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke Květeně České republiky. -928 p., Academia, Praha