Přeskočit na obsah

Vlastimil Matula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNDr. Vlastimil Matula
Narození28. července 1895
Strážnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1965
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníradiolog a chemik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Matula (28. července 1895 Strážnice[1]1965 Praha) byl český radiolog, chemik, svobodný zednář a autor odborné a populárně vědecké literatury z oboru (některé pod pseudonymem V. H. Matula).

V letech 1920–24 pracoval jako asistent chemicko-farmakologického ústavu University Karlovy, od roku 1924 jako chemik Státního ústavu radiologického při Ministerstvu veřejných prací v Praze.

Dílo

  • Einsteinova theorie relativity, 1924, František Svoboda
  • Přírodovědecké základy názoru světového, 1924, František Svoboda, v edici Lidová osvětová knihovna
  • Stručné dějiny chemie, 1926
  • Boj o tajemství hmoty, 1938, E. Beaufort – podtitul Cesta chemie
  • Hmota a její proměny, 1940, Pokrok
  • Kdo je Boh. Brauner, 1947, Orbis – životopis významného českého chemika
  • Hledání kamene mudrců, 1948, Orbis – podtitul Podstata a smysl alchymie
  • Kdo je Madame Curie, 1949, Orbis – životopis polské fyzičky a chemičky

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Literatura

  • Masarykův slovník naučný, 1929, díl IV. Ko–M, str. 812
  • 70 let Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů v Praze. B. E. Těšínská. Z dějin radiologie a vzniku československého Státního ústavu radiologického. Str. 17. Dostupné online.