Přeskočit na obsah

Y

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Y (rozcestník).
Y
ZnakY
Název
v Unicodu
Kódovánídechex
Unicode89U+0059
UTF-88959
Číselná entitaYY
EBCDIC232e8
Znaky
Název
v Unicodu
Kódovánídechex
Unicode121U+0079
UTF-812179
Číselná entitayy
EBCDIC168a8
Hláskování českéYpsilon
Hláskování mezinárodníYankee
Braille
Morseova abeceda–⋅–– (ý se ztrácí)
Vizuální reprezentace
Y v námořní vlajkové abeceděY v semaforové abeceděY ve znakové řeči
Ve starší češtině se někdy „y“ psávalo v platnosti dnešního „i“ (tzv. bratrský pravopis; doklad z Šestidílky, Mt 23, 15 (Kral, ČEP), 1601, transkripce v detailu obrázku)

Y je 25. písmeno latinské abecedy. Jeho název v češtině je ypsilon nebo tvrdé y. Ve slovech českého původu vyznačuje tvrdou výslovnost předcházejících souhlásek d, t nebo n. V litevštině však neznamená tvrdé y, ale dlouhé i. Například v balkánských slovanských jazycích ale žádné tvrdé Y neexistuje. V češtině se zvukově neliší od I[1], užívá se tradičně a pravidla psaní Y a I jsou významnou částí pravidel českého pravopisu.

Dějiny Y v jazyce českém

Až do patnáctého století Češi vyslovovali Y tvrději. Jan Hus si všiml, že prostí venkované vyslovují Y jako I (takhle Češi přišli k tomu, že se musí učit, kde napíšou I a kde Y).

Zvláštní případy užití

Reference

  1. Proč má čeština i/y. Plzeň [online]. 2010-03-24 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy