Přeskočit na obsah

Administrativní dělení Prahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Členění Prahy
od roku 1784 do současnosti

Podrobné upřesnění k článku Praha, Členění Prahy.

Členění Prahy je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech 1947 a zejména 1949, obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v roce 2002, když město Praha vytvořilo jiný systém 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Poznámka: 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047)

Katastrální členění Prahy

Katastrálnímu území se v zastavěné části Prahy říká zpravidla čtvrť, avšak ne každá čtvrť je samostatným katastrálním územím. Jde také právně o zcela jiný pojem než městská část. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části. Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území nemůže být rozděleno do více obcí nebo okresů.

Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.

Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1.1.1988 k vytvoření katastrálního území Čený Most, 1.1.1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami.

Katastrální území Prahy

V závorce uvedeny městské části, do kterých katastrální území spadá.

Státně-územní členění Prahy

Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v platném znění, se Praha člení na deset obvodů s názvy Praha 1 až Praha 10. Tyto obvody jsou pražskou obdobou okresů. Tento státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s tzv. správním obvodem podle Statutu města Prahy. Přesné vymezení území obvodů stanoví prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí – městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy. Zákon tedy zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více obvodů.

Do června 2001 byly pražské obvody také jednotkami samosprávy a státní správy, od roku 2001 územní obvod, podobně jako okresy, není právnickou osobou (samosprávnou jednotkou). Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty.

18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047) Návrh nového zákona čeká na projednání ve Sněmovně.

Územní obvody Prahy

Správní a samosprávné členění Prahy

Do roku 2000 byly správní a samosprávné obvody totožné se státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti obvodních národních výborů, jiná území, převážně obce v okrajových částech Prahy připojených například v roce 1974, měla svůj vlastní místní národní výbor, avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor.

V roce 1990 národní výbory byly nahrazeny obvodními a místními úřady. Vzniklo 56 takzvaných městských částí. Dodatečně přibyla další, Praha-Troja. Městské části se rozlišovaly na velké a malé. K velkým (Praha 1 až Praha 10) postupem času přibyly Praha-Jižní Město (neoficiálně označovaná Praha 11), Praha-Modřany (Praha 12) a Praha-Jihozápadní Město (Praha 13). Tyto velké městské části vykonávaly funkci dřívějších obvodů.

Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané Statut hlavního města a platné od 1. ledna 2002. Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městkých částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů. Vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Lidé si nebyli jestli, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmenným správním i územním obvodem. Městské části a správní obvody Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných územních obvodů.

Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo které jsou nejvýznamnější nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo "Praha" se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.

O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s katastrálním úřadem, což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.

Členění Prahy na městské částí

Historický vývoj růstu a členění Prahy

Podívejte se také na článek Dějiny Prahy

Královské hlavní město Praha

Podívejte se také na článek Královské hlavní město Praha

Velká Praha

Podívejte se také na článek Velká Praha

Do roku 1922 byly připojené obce a města číslovány podle data připojení. V roce 1923 bylo provedeno rozdělení obcí připojených předchozí rok do obvodů.

Přehled – 1923–1947

*Pro volební účely tvořily Praha I-VII jeden obvod.

Po válce

  • 14.11.1947 opět dvacet obvodů, z původní Prahy XIII oddělena Praha XX, Záběhlice roztrženy do dvou obvodů, Zahradní Město je v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.
  • 1.4.1949 vládním nařízením stanoveno 16 obvodů, Praha 1 až Praha 16. Poprvé přestalo při tvorbě obvodů být respektováno katastrální členění.

Přehled – 14.11.1947–31.3.1949

Obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, Záběhlice tím byly roztrženy do dvou obvodů.

Přehled – 1.4.1949–30.6.1960

Zcela nové členění. Poprvé masově přestalo být respektováno katastrální členění.

Po roce 1960

Přehled – od 1.7.1960 dodnes

Počet obvodů zredukován na 10, současně připojeny Čimice a Ruzyně. Z hlediska územního členění státu platí těchto 10 obvodů dosud s rozšířením o obce připojené v letech 1968, 1970 a 1974, pro správní účely bylo od 1.1.2002 zavedeno 22 menších správních obvodů, přičemž Praha 17 zasahuje do původní Prahy 5 i Prahy 6.

18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047) Návrh nového zákona čeká na projednání ve Sněmovně.

Po roce 1989

Šablona:Praha

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Administrativní_dělení_Prahy&oldid=267525“