Administrativní dělení Prahy
Upřesnění k článku Praha, Členění Prahy. Podívejte se také na článek Dějiny Prahy.
Členění Prahy je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech 1947 a zejména 1949, obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech 1995–2002, když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Zrušení tohoto zákona bylo v roce 2005 nejméně dvakrát v parlamentu navrženo.
Katastrální členění Prahy
Katastrálnímu území se v zastavěné části Prahy říká zpravidla čtvrť, avšak ne každá čtvrť je samostatným katastrálním územím. Dříve se těmto celkům říkalo "městská část", jde však již právně o zcela jiný pojem než dnešní městská část. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části. Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území nemůže být rozděleno do více obcí nebo okresů.
Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.
Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1.1.1988 k vytvoření katastrálního území Čený Most, 1.1.1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.
Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami.
Praha je složena z celkem 112 katastrálních území.
Katastrální území Prahy
V závorce uvedeny městské části, do kterých katastrální území spadá.
|
|
|
Královské hlavní město Praha (1847–1921)
- Podívejte se také na článek Královské hlavní město Praha
- 2.2.1784 vzniká Královské hlavní město Praha – Staré město pražské, Nové město pražské, Malá strana a Hradčany (Praha I až IV) sloučeny dekretem Josefa II. (Pozn.: dle některých zdrojů 12.2.1784)
- 1850 připojen Josefov (Praha V)
- 1883 připojen Vyšehrad (Praha VI) (z Kouřimského kraje)
- 1884 připojeny Holešovice-Bubny (Praha VII)
- 1901 připojena Libeň (Praha VIII)
Velká Praha (od roku 1922)
Vznik Velké Prahy
- Podívejte se také na článek Velká Praha
Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniká 1.1.1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. n. a z. připojením 37 obcí a osad. Připojeno bylo
- 8 obcí karlínského okresu: Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, Vysočany
- 14 obcí smíchovského okresu: Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motoly, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice
- 10 obcí vinohradského okresu: Braník, Hodkovičky, Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč, Michle, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlice (vinohradský okres současně zanikl)
- 4 obce žižkovského okresu: Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov (žižkovský okres současně zanikl)
- 2 části obcí zbraslavského okresu: osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší (zároveň připojena k Hodkovičkám)
Praha I – Praha XIX (1923–1947)
Vládní nařízení 7/1923 Sb. rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.
Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.
*Pro volební účely tvořily Praha I-VII jeden obvod.
Praha I - Praha XX (14.11.1947–31.3.1949)
Vládní nařízení č. 187/1947 Sb. ustanovilo od 14.11.1947 téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, Záběhlice tím byly roztrženy do dvou obvodů, Zahradní Město se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic. Místní národní výbory se dočasně navrátily k označení obvodní rada.
- Praha I – Staré Město
- Praha II – Nové Město
- Praha III – Malá Strana
- Praha IV – Hradčany
- Praha V – Josefov
- Praha VI – Vyšehrad
- Praha VII – Holešovice-Bubny
- Praha VIII – Libeň (Libeň, Střížkov, Kobylisy, Troja, Bohnice)
- Praha IX – Vysočany (Vysočany, Prosek, Hloubětín)
- Praha X – Karlín
- Praha XI – Žižkov (Žižkov, Hrdlořezy, Malešice)
- Praha XII – Královské Vinohrady
- Praha XIII – Vršovice (Vršovice, Záběhlice bez Zahradního Města)
- Praha XIV – Nusle (Nusle, Michle, Krč)
- Praha XV – Braník (Podolí, Braník, Hodkovičky)
- Praha XVI – Smíchov (Smíchov, Radlice, Hlubočepy, Malá Chuchle)
- Praha XVII – Košíře (Košíře, Motol, Jinonice)
- Praha XVIII – Břevnov (Břevnov, Střešovice, Dolní Liboc)
- Praha XIX – Dejvice (Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice, Veleslavín)
- Praha XX – Strašnice (Hostivař, Staré Strašnice, část Záběhlic s názvem Zahradní Město)
Praha 1 – Praha 16 (1.4.1949–30.6.1960)
Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1.4.1949 zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet obvodů se snížil z 20 na 16. Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.
- Praha 1 – Josefov, Staré Město, Malá Strana, část Holešovic-Buben a Hradčan
- Praha 2 – Vyšehrad, část Nového Města, část Nuslí, část Královských Vinohrad
- Praha 3 – Karlín (vyjma Rustonky) a část Nového Města
- Praha 4 – Jinonice, Košíře, Motol a část Smíchova
- Praha 5 – Břevnov, části Dolní Liboce, část Střešovic
- Praha 6 – Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice a části Holešovic-Buben, Hradčan, Dolní Liboce a Střešovic
- Praha 7 – části Bubenče, Holešovic-Buben, Libně a Troje
- Praha 8 – Bohnice, Kobylisy, Střížkov, části Karlína, Libně a Troje
- Praha 9 – Hloubětín, Hrdlořezy, Prosek, části Libně a Vysočan
- Praha 10 – Hostivař, Malešice, Staré Strašnice, část Záběhlic (Zahradní Město)
- Praha 11 – Žižkov a část Vysočan
- Praha 12 – část Královských Vinohrad
- Praha 13 – Vršovice a části Michle a Záběhlic
- Praha 14 – části Krče, Lhotky, Nových Dvorů, Hodkoviček, Michle a Nuslí
- Praha 15 – Braník, Podolí, části Hodkoviček a Krče
- Praha 16 – Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice a část Smíchova
Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)
Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny Čimice a Ruzyně. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do těchto obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní Místní národní výbory.
Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.
Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými tzv. správními obvody podle Statutu města Prahy, třebaže mají podobné i shodné názvy. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například Praha 17 zasahuje do původní Prahy 5 i Prahy 6.
Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047) Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.
Připojování nových obcí 1960–1974
Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10.
- 1960 – připojeny Čimice a Ruzyně.
- 1968 – připojeny Čakovice, Ďáblice, Háje, Dolní Chabry, Chodov, Velká Chuchle, Kbely, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Libuš, Lysolaje, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Miškovice, Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice, část Holyně
- 1970 – připojeny Hostavice
- 1974 – připojeny Běchovice, Benice, Březiněves, Dubeč, Dubeček, Hájek, zbytek Holyně, Cholupice, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Přední Kopanina, Zadní Kopanina, Královice, Křeslice, Lipany, Lipence, Lochkov, Nedvězí, Písnice, Pitkovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Radotín, Řeporyje, Satalice, Slivenec, Stodůlky, Šeberov, Točná, Třebonice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř, Zbraslav, Zličín
Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území)
- Praha 1 – Josefov, Staré Město, Malá Strana, Hradčany, severní část Nového Města.
- Praha 2 – Vyšehrad, jižní část Nového Města, část Nuslí, západní část Vinohrad
- Praha 3 – Žižkov a severovýchodní část Vinohrad
- Praha 4 -Nusle, Michle, Krč, část Záběhlic (Spořilov), Lhotka, Podolí, Braník a Hodkovičky (1968 připojeny Háje, Chodov, Kunratice, Libuš, Modřany, 1974 připojeny Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic)
- Praha 5 – Smíchov, Košíře, Motol, Radlice, Jinonice, Hlubočepy, Malá Chuchle (1968 připojena Velká Chuchle, Lahovice, část Holyně, Zbraslav, Zličín, 1974 připojeny zbytek Holyně, Přední Kopanina, Zadní Kopanina, Lipence, Lochkov, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Stodůlky, Třebonice)
- Praha 6 – Dejvice, Sedlec, Střešovice, Břevnov, Veleslavín, Vokovice, Dolní Liboc, Ruzyně (1968 připojeny Lysolaje, Nebušice, Řepy, Suchdol)
- Praha 7 – Holešovice-Bubny, části Bubenče, dolní Troja
- Praha 8 – Kobylisy, Bohnice, Čimice, Střížkov, Karlín, většina Libně, horní část Troje (1968 připojeny Ďáblice, Dolní Chabry, 1974 připojena Březiněves)
- Praha 9 – Vysočany, Prosek, Hloubětín, Hrdlořezy, východní část Libně (1968 připojeny Čakovice, Kbely, Kyje, Letňany, Miškovice, Třeboradice, 1970 připojeny Hostavice, 1974 připojeny Běchovice, Klánovice, Koloděje, Dolní Počernice, Horní Počernice, Satalice, Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 – Vršovice, Strašnice, Hostivař, Malešice, Záběhlice bez Spořilova, jihovýchodní část Vinohrad (1968 připojeny Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice, Štěrboholy, 1974 připojeny Benice, Dubeč, Dubeček, Hájek, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Nedvězí, Pitkovice, Uhříněves)
Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí)
- Praha 1 – zahrnuje městskou část Praha 1
- Praha 2 – zahrnuje městskou část Praha 2
- Praha 3 – zahrnuje městskou část Praha 3
- Praha 4 – zahrnuje městské části Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov, Praha-Újezd
- Praha 5 – zahrnuje městské části Praha 5, Praha 13, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Řeporyje,Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
- Praha 6 – zahrnuje městské části Praha 6, Praha 17, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Suchdol
- Praha 7 – zahrnuje městské části Praha 7, Praha-Troja
- Praha 8 – zahrnuje městské části Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
- Praha 9 – zahrnuje městské části Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř
- Praha 10 – zahrnuje městské části Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy
Správní a samosprávné členění od roku 1988
Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.1990 zavedeny městské části. Úřady dosavadních obvodních národních výborů a místních národních výborů jsou přejmenovány na obvodní a místní úřady, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.
Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti obvodních národních výborů, později připojené obce si zachovaly svůj vlastní místní národní výbor, avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.
Samosprávné městské části (56–57)
V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín "městská část" jako synonymní s pojmem "katastrální území"). 1.1.1992 přibyla další, Praha-Troja. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na "velké" a "malé". K deseti "velkým" postupně přibývaly některé další, původně "malé".
Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo "Praha" se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.
O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s katastrálním úřadem, což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.
Státní správa a správní obvody
První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994)
Obvodní orgány, resp. "velké" městské části vykonávaly od roku 1960 část přenesené státní správy pro území původních deseti stejnojmenných obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.
Praha 1 – Praha 15 (1995–2001)
Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:
- Praha 11 - dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
- Praha 12 - dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
- Praha 13 - dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
- Praha 14 - dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
- Praha 15 - dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).
Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:
- Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
- Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
- Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
- Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
- Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
- Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
- Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
- Praha-Horní Počernice pro sebe,
- Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
- Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.
Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002)
Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané Statut hlavního města a platné od 1. ledna 2002 (1. července 2001?). Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.
Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí "s čísly" mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 "malých" městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy.
Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jestli, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů.
Přehled 57 městských částí a 22 správních obvodů (od 2002)
- Praha 1 – Josefov, část Hradčan, Staré Město, část Malé Strany, část Nového Města, část Holešovic, část Vinohrad
- Praha 2 – část Vinohrad, Vyšehrad, část Nového Města, část Nuslí
- Praha 3 – část Žižkova, část Vinohrad, část Vysočan, část Strašnic
- Praha 4 – Lhotka, Hodkovičky, Braník, Krč, část Michle, Podolí, část Záběhlic, část Nuslí, část Vinohrad
- Praha-Kunratice – Kunratice
- Praha 5 – Hlubočepy, část Jinonic, Radlice, Košíře, Smíchov, Motol, část Břevnova, část Malé Strany
- Praha 6 – Ruzyně, Liboc, část Břevnova, Veleslavín, Vokovice, Dejvice, část Sedlce, Střešovice, část Bubenče, část Hradčan
- Praha-Suchdol – Suchdol, část Sedlce
- Praha-Lysolaje – Lysolaje
- Praha-Nebušice – Nebušice
- Praha-Přední Kopanina – Přední Kopanina
- Praha 7 – část Bubenče, část Holešovic, část Libně
- Praha-Troja – část Troji
- Praha 8 – část Troji, část Libně, Karlín, část Nového Města, Kobylisy, Bohnice, Čimice, část Střížkova, část Žižkova
- Praha-Ďáblice – Ďáblice
- Praha-Březiněves – Březiněves
- Praha-Dolní Chabry – Dolní Chabry
- Praha 9 – část Vysočan, část Libně, Prosek, část Střížkova, část Hrdlořez, část Hloubětína, část Malešic
- Praha 10 – Vršovice, část Vinohrad, část Strašnic, část Malešic, část Hrdlořez, část Hloubětína, část Záběhlic, část Michle, část Žižkova
- Praha 11 (dříve Praha-Jižní Město) – Chodov, Háje
- Praha-Šeberov – Šeberov
- Praha-Újezd – Újezd u Průhonic
- Praha-Křeslice – Křeslice
- Praha 12 (dříve Praha-Modřany) – Modřany, Komořany, Točná, Cholupice, Kamýk
- Praha 13 (dříve Praha-Jihozápadní Město) – část Stodůlek, část Třebonic, část Jinonic, část Řeporyj
- Praha-Řeporyje – část Řeporyj, část Stodůlek, část Třebonic, Zadní Kopanina
- Praha 14 – Kyje, Hostavice, Černý most a část Hloubětína
- Praha-Dolní Počernice – Dolní Počernice
- Praha 15 (dříve Praha-Horní Měcholupy) – Horní Měcholupy, Hostivař
- Praha-Dolní Měcholupy – část k. ú. Dolní Měcholupy
- Praha-Štěrboholy – Štěrboholy
- Praha-Petrovice – Petrovice
- Praha-Dubeč – Dubeč, část Dolních Měcholup
- Praha 16 (dříve Praha-Radotín) – Radotín
- Praha-Velká Chuchle – Velká Chuchle, Malá Chuchle
- Praha-Lochkov – Lochkov
- Praha-Zbraslav – Zbraslav, Lahovice
- Praha-Lipence – Lipence
- Praha 17 (dříve Praha-Řepy) – část Řep
- Praha 18 (dříve Praha-Letňany) – Letňany
- Praha 19 (dříve Praha-Kbely) – Kbely
- Praha-Vinoř – Vinoř
- Praha-Satalice – Satalice
- Praha-Čakovice – Čakovice, Třeboradice, Miškovice
- Praha 20 (dříve Praha-Horní Počernice) – Horní Počernice
- Praha 21 (dříve Praha-Újezd nad Lesy) – Újezd nad Lesy
- Praha 22 (dříve Praha-Uhříněves) – Uhříněves, Hájek u Uhříněvsi, Pitkovice
- Praha-Královice – Královice
- Praha-Nedvězí – Nedvězí u Říčan
- Praha-Kolovraty – Kolovraty, Lipany
- Praha-Benice – Benice
Soudní obvody Praha 1 – Praha 10
Územní obvody obvodních soudů pro Prahu 1 až Prahu 10 jsou odvozeny ze zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a vyhlášky č. 564/2002 Sb. Po zrušení zákona č. 36/1960 Sb. a deseti městských obvodů navrhuje vláda ponechat deset obvodů s původní územní působností, kterou však v zákoně hodlá nově vymezit výčtem městských částí. Proti nerespektování reformy veřejné správy na úseku soudnictví se však ohrazují zejména poslanci zastupující kraje, které by tak neměly vlastní krajský soud, a proto je úspěšnost návrhů vlády nejistá.
Policejní obvody Praha I – Praha IV (od 1.1.2004)
Od 1.1.2004 vytvořila Policie České republiky v Praze čtyři policejní obvody s obvodními ředitelstvími:
- Praha I (obvody Praha 1, Praha 6, Praha 7)
- Praha II (obvody Praha 2, Praha 5)
- Praha III (obvody Praha 3, Praha 8, Praha 9)
- Praha IV (obvody Praha 4, Praha 10)
Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.
Reference a odkazy
- Dějiny Prahy I., II. - nakl. Paseka, 1998, kolektiv autorů
- Pražská informační služby – členění Prahy
- Zmiňované právní předpisy
- Zpráva Policie ČR
- Sněmovní tisk č. 1047 – návrh vlády na zrušení 10 obvodů
- Sněmovní tisk č. 1048 – návrh vlády na zřízení soudních a policejních obvodů
- Magistrát hlavního města Prahy