Přeskočit na obsah

Chmýr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Chmýr pampelišky (Taraxacum)
Chlupy bavlníku (Gossypium)

Chmýr (pappus) jsou lehké štětiny nebo chlupy, které mají napomáhat rozšiřování zralých semen větrem (tzv. anemochorie).

Popis

Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávání semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.

Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny, které plní funkci chmýru.

Rozdělení

Chmýr může být tvarově různý; čím je tvarově složitější, tím poskytuje větší plochu, do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů:

  • utvořený z jednoduchých paprsků, např. pampeliška (Taraxacum),
  • utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).

Význam

  • Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, je také prospěšný při dopadu semene do vody, protože slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu.
  • Chmýr některých velice drobných a lehkých semen slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se semínko ukotví kořínkem – příkladem jsou semena tilandsie (Tilandsia; česky též kykatka).

Odkazy

Související články

Externí odkazy