Kateřina I. Ruská

Kateřina I. Ruská
Kateřina I. Ruská
Rodné jméno	Марта Скавронская
Narození	5.jul. / 15. dubna 1684greg.; Krustpils
Úmrtí	6.jul. / 17. května 1727greg. (ve věku 43 let); Petrohrad
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Chrám svatých Petra a Pavla v Petrohradě
Povolání	panovnice a car
Ocenění	Řád bílé orlice (1726); rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského; Řád sv. Kateřiny; Řád sv. Ondřeje; Řád sv. Alexandra Něvského
Nábož. vyznání	Pravoslavná církev (od 1707); Pravoslavná církev (od 1708); luteránství; pravoslaví
Choť	Petr I. Veliký (od 1707); Johann Kruse
Děti	Anna Petrovna Ruská; Alžběta I. Petrovna; Petr Petrovič Ruský; Natálie Petrovna Ruská; Kateřina Petrovna Ruská; Natálie Marie Petrovna Ruská; … více na Wikidatech
Rodiče	Samuel Skowroński a Dorothea Skowrońská
Rod	Skavronští
Příbuzní	Karl Samuilovič Skavronskij a Christina Dorothea Skowrońská (sourozenci); Petr III. Ruský (vnuk)
Funkce	ruský imperátor (1725–1727); císařovna manželka
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská, 25. října^jul./ 6. listopadu 1855^greg.15. dubna 1684, Jēkabpils – 6. května^jul./ 17. května 1727^greg., Petrohrad) byla ruská carevna v letech 1725–1727, žena Petra I. Velikého.

Život

O jejím životě, zejména raných letech, toho není příliš známo a proto existují i různé poněkud odlišné životopisy. Obecně je přijímáno, že Marta byla dcerou Samuela Skowrońského/Skavronského, prostého litevského sedláka polského původu, který s rodinou žil na území Livonska. Ve věku 17 let nastoupila do služby u evangelického německého pastora J. E. Glücka (znám jako první překladatel Bible do lotyštiny) v livonském Marienburgu (dnes Alūksne). Tam poznala švédského dragouna, chudého šlechtice Johanna Cruseho,^[6] za nějž se provdala. Po dobytí města ruskými vojsky (1702) byla spolu se svým pěstounem zavlečena do hlavního města Ruského carství, kde se dostala na dvůr polního maršála Borise Šeremeťjeva. V Moskvě prý pracovala nějaký čas jako pradlena v plukovní prádelně, kde ji potkal Alexandr Menšikov, který ji od maršálka vykoupil.^[7]

Mezitím Marta přestoupila na pravoslaví a přijala jméno Kateřina Alexejevna. Krátce byla Menšikovovou favoritkou (pravděpodobně s ním měla dvě děti). V roce 1706 u svého přítele Menšikova poznal Martu car Petr I., zamiloval se do ní a v listopadu roku 1707 z ní učinil svou milenku; oženil se s ní nicméně až v roce 1712, kdy již byly na světě dvě jejich nejstarší dcery (Anna Petrovna, 1708–1728 a Alžběta Petrovna, 1709–1762). V roce 1724 ji jmenoval carevnou a spoluregentkou. Kateřina mu porodila 11 dětí, z nichž však pouze první dvě dcery (Anna Petrovna, předpokládaná následnice trůnu, a Alžběta Petrovna, pozdější carevna Alžběta I.) se dožily dospělosti; obě se narodily jako nemanželské, ještě před uzavřením sňatku Kateřiny s Petrem, což v budoucnu způsobilo mnohé problémy v nástupnictví na ruském trůnu.

Podle testamentu Petra Velikého carský trůn po něm převzala Kateřina, na který byla korunována již v roce 1724. Vládu fakticky v jejím jméně řídil kníže Alexandr Menšikov, který předsedal speciálně vytvořené šestičlenné Nejvyšší tajné radě, budoucímu poradnímu orgánu carevny. Kateřina krátce nato těžce onemocněla a 17. května roku 1727 po dvou letech vlády zemřela; příčinou její alkoholismem uspíšené smrti měly být souchotiny.

Následníci trůnu

V pramenech je s jistotou zaznamenáno Kateřinino rozhodnutí, zahrnuté v testamentu. Výslovně jím vyjádřila vůli, aby nástupcem na trůně se stal Petr II., vnuk Petra Velikého (syn Alexeje, nejstaršího syna Petra Velikého z prvního manželství s Jevdokijí Lopuchinovou; za jeho krátké vlády byl dvůr přeložen do Moskvy).

Svou první dceru Annu (společně se svou sestrou Alžbětou měly být regentkami nedospělého Petra II. či následnicemi trůnu v případě, že by Petr II. zemřel před nimi bezdětný) provdala Kateřina počátkem roku 1725 za vévodu Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského. Anna však zemřela po porodu syna (pozdější car Petr III.) 15. března roku 1728, tedy necelý rok po Kateřinině smrti (17. května 1727) a nedlouho na to zemřel i Petr II. (1730); ani regentství obou sester, ani Alžbětino (resp. Petra III.) následnictví na trůn se v této době nerealizovalo pro odpor a intriky knížat Dolgorukých, kteří svolali Nejvyšší tajnou radu a na jejím zasedání prosadili jako ruskou carevnu neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu. Po ní pak na trůn krátce nastoupil Ivan VI. Antonovič (pravnuk Ivana V.) a teprve poté Alžběta Petrovna, druhá dcera Petra I. a Kateřiny. Ani jeden z nich však neměl potomky a na trůn posléze usedl (1762) vnuk Petra Velikého Petr III., syn Anny Petrovny, která tak je předkem všech Romanovců od 18. do 20. století.

Význam

K nejdůležitějším politickým událostem Kateřininy krátké vlády náleží otevření Petrohradské akademie věd nebo smluvní vztahy nové velmoci s evropskými státy.

Roku 1725 založila Kateřina I. podle odkazu svého zesnulého chotě řád sv. Alexandra Něvského, jenž byl udělován významným vojenským i civilním státním činitelům, kteří se zasloužili o blaho ruské říše. Stalo se tak u příležitosti sňatku jejich dcery Anny Petrovny s holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Friedrichem, jemuž byl řád udělen jako prvnímu.

Odkazy

Poznámky

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-24].
↑ Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Екатерина I Алексеевна. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIa.
↑ někdy se uvádí příjmení Rab(b)e
↑ tento údaj není jistý

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katarzyna I na polské Wikipedii.

Literatura

VLČEK, Radomír: Impérium - stát - společnost. Proměny Ruska v 18. století; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2021; 700 s. ISBN 978-80-7286-368-6

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina I. Ruská na Wikimedia Commons
Skavronsky family – rodokmen Martiny/Kateřininy rodiny na stránkách Genealogy.euweb.cz (anglicky)

Předchůdce:
Jevdokija Fjodorovna Lopuchinová

Ruská carevna
Marta Helena Skavronská / Kateřina I.
1724–1727

Nástupce:
Anna Ivanovna

[328adaa645bd7895ea56ccf5d0d64b7844af399d-1] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[e23e2e0e170a5718da2ac2f50c6dfa314756e267-2] Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-24].

[18beebda19bcd33bfac2f6bda924c14a36d3e98d-3] Dostupné online.

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-4] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[883d88be9c7937c3f545f4d43b1bd84979484dfd-5] Екатерина I Алексеевна. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIa.

[6] ěkdy se uvádí příjmení Rab(b)e

[7] tento údaj není jistý

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Ruští carové

Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)