Michał Bobrzyński
Michał Bobrzyński | |
---|---|
Poslanec Haličského zem. sněmu | |
Ve funkci: ??? – ??? | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1885 – 1900 | |
Ve funkci: 1903 – 1908 | |
Místodržící Haliče | |
Ve funkci: 1908 – 1914 | |
Ministr pro haličské záležitosti | |
Ve funkci: 31. října 1916 – 22. června 1917 | |
Panovník | František Josef I., Karel I. |
Předchůdce | Zdzisław Morawski |
Nástupce | Juliusz Twardowski |
Stranická příslušnost | |
Členství | Polský klub stańczycy Str. národní pravice |
Narození | 30. září 1849 Krakov Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. července 1935 (ve věku 85 let) Łopuchówko Polsko |
Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Profese | historik, historik práva, právník, pedagog, vysokoškolský učitel, spisovatel a politik |
Ocenění | komtur Řádu Františka Josefa (1898) Řád železné koruny 1. třídy (1910) velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska (1923) |
Commons | Michał Bobrzyński |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michał Hieronim Bobrzyński (30. září 1849 Krakov – 2. července 1935 Łopuchówko) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský historik, státní úředník a politik polského původu z Haliče, v letech 1908–1914 místodržící Haliče, v letech 1916–1917 ministr pro haličské záležitosti.
Biografie
Vystudoval na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1876 získal titul profesora a vyučoval německé a staropolské právo na univerzitách v Krakově a Lvově.[1]
Ve volbách do Říšské rady roku 1885 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Haliči. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1890.[2]
Zasedal rovněž potom na haličském zemském sněmu. Byl předákem konzervativců a členem Polského klubu.[1] Vrátil se i na Říšskou radu, kam nastoupil 17. listopadu 1903 po doplňovací volbě poté, co rezignoval poslanec Hermann Czecz-Lindenwald.[2] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z členů poslaneckého Polského klubu na Říšské radě.[3] Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 23. Na mandát rezignoval v roce 1908 kvůli svému jmenování místodržícím. Rezignace byla oznámena na schůzi 5. května 1908. V doplňovací volbě pak místo něj do parlamentu usedl Antoni Górski.[4]
V období let 1908–1914 zastával post místodržícího Haliče.[1] Patřil mezi takzvané stańczyky (konzervativní politický proud ze západní Haliče, po roce 1907 Strana národní pravice). V době, kdy zastával místodržitelský post, proti němu kriticky vystupovali tzv. podolacy, tedy konzervativní Poláci z východní Haliče.[5]
Za druhé vlády Ernesta von Koerbera se stal ministrem pro haličské záležitosti. Post si udržel i v následující vládě Heinricha Clam-Martinice. Funkci zastával od 31. října 1916 do 22. června 1917.[6][1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bobrzyński, Michael (1849-1935), Historiker und Politiker, s. 95. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 20.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&size=45&page=76
- ↑ Stančici a Podoláci. Národní listy. Červenec 1911, roč. 51, čís. 193, s. 2. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michał Bobrzyński na Wikimedia Commons
- Absolventi Jagellonské univerzity
- Pedagogové na Lvovské univerzitě
- Polští historikové
- Poslanci haličského zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Rakousko-uherští místodržitelé
- Ministři bez portfeje Předlitavska
- Členové Polského klubu
- Členové Strany národní pravice
- Stańczycy
- Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity
- Narození v roce 1849
- Narození v Krakově
- Úmrtí v roce 1935