Přeskočit na obsah

Polomaska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Polomaska (někdy též respirátor) je zařízení určené k ochraně před vdechováním nebezpečných látek (zejména plynů) nebo prachových částic rozptýlených v ovzduší. V závislosti na druhu látek, před kterými má polomaska chránit, rozeznáváme několik druhů a velikostí polomasek. Stejně rozsáhlé jsou oblasti jeho použití, od běžné ochrany osob při práci, přes medicínské nebo průmyslové polomasky, až po využití jako součást vojenské výstroje. Polomaska pouze zakrývá nos, ústa a bradu, a může mít vdechovací a/nebo vydechovací ventil(y). Polomaska může být výhradně nebo z podstatné části zhotovena z filtračního materiálu nebo může mít lícnicovou část s hlavním filtrem (filtry), který tvoří neoddělitelnou část přístroje.[1] Polomaska musí dobře doléhat k obličeji,[2] takže tvář je třeba mít hladce oholenou.[3] Polomaska bývá určena k jednorázovému použití, ale týž člověk ji může za předpokladu nepoškození a hygieny znovu použít.[4] Polomaska s výdechovým ventilkem chrání nositele, ale nechrání okolí před nositelem, protože nefiltruje vydechovaný vzduch.[5]

Výroba v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Na území Československa byl hojně rozšířený respirátor vyrábějící VDI Vřídlo Karlovy Vary, model se označoval RVD-02 a odpovídal normě ČSN 83 1311, výroba probíhala až do 31. srpna 2014, kdy byla ukončena[6] pro vysokou neefektivitu. V době ukončení výroby byla doporučená maloobchodní cena polomasky 22,87 Kč s DPH.

V roce 2020 vyrábí respirátory v ČR více firem. Mezi nejznámější patří GOOD MASK s.r.o.[7], nebo SPUR a. s.[8]

Třídy ochrany

[editovat | editovat zdroj]

V zemích Evropské unie se pro polomasky filtrující pevné částice používá jednotný systém klasifikace, který klasifikuje polomasky podle své filtrační účinnosti a maximálního celkového průniku ve třech třídách FFP - z anglického „filtering face piece“ (filtrační maska na tvář). Požadavky na zkoušení a značení filtračních polomasek dle jednotlivých tříd stanovuje norma ČSN EN 149+A1 (zkráceně EN 149), která je českou verzí evropské normy EN 149:2001+A1:2009.[1][9]

K používání je dle EN 149 povolen jen takový ochranný prostředek dýchacích orgánů, jehož jednotlivé části vyhovují požadovaným zkouškám, které jsou dány příslušnou normou nebo částí normy a když s celým ochranným prostředkem byly vykonány praktické zkoušky nošením v souladu s příslušnou normou. Jestliže není možné z jakýchkoliv příčin provést zkoušku s celým ochranným prostředkem, je povolena simulace za předpokladu podobných dýchacích charakteristik a váhového rozdělení. Ochrana poskytovaná polomaskami třídy FFP2 nebo FFP3 znamená, že tyto poskytují také ochranu jako polomasky nižší třídy nebo tříd.[1]

FFP2 nebo KN95

[editovat | editovat zdroj]

V rámci ochrany před virem SARS-CoV-2 se do ČR dovážejí polomasky značené podle zahraniční klasifikace. Jedná se o respirátory dle klasifikace USA - N95 a dle čínské klasifikace - KN95, které nemají evropský atest. Vládou České republiky i některými prodejci docházelo v průběhu pandemie Covid 2019 k zaměňování respirátorů (polomasek) třídy FFP2 s obdobně vypadajícími respirátory KN95 bez evropské certifikace. Rozdíl KN95 od FFP2 je nejen v testování, ale i v uznatelné kvalitě výrobku, kdy respirátory KN95 mohou být i o několik vrstev slabší než FFP2. Ačkoliv respirátory KN95 nemusí být srovnatelné s evropsky certifikovanými respirátory třídy FFP2, stále poskytují osobě, která je nosí lepší ochranu než ústenky.[10]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska konstrukce existují dvě hlavní kategorie polomasek:

  • Filtrační polomaska, která se používá k filtraci vdechovaného vzduchu. Ten na základě použitých filtrů zbavuje uvedených látek.
  • Polomaska, která obsahuje zásobu čerstvého a netoxického vzduchu, který dodává uživateli. FFP třídy polomasek se v ochraně prakticky neliší, ale jsou o řád lepší než roušky.[11]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Filtrační polomaska.
    Filtrační polomaska.
  • Filtrační respirátor s výdechovým ventilem (třída FFP3).
    Filtrační respirátor s výdechovým ventilem (třída FFP3).

Školení a ergonomie

[editovat | editovat zdroj]

Vydechovaný vzduch obsahuje oxid uhličitý; a tento vzduch naplní masku. Při vdechování může koncentrace oxidu uhličitého překročit maximální přípustnou hodnotu[12][13][14] (0,5% za 8 hodin; 1,4% po dobu 15 minut[15]). Výsledkem je bolest hlavy, nemoc[16]. Dlouhodobé používání respirátoru může způsobit dermatitidu atd[17].

Vlhčí vzduch pod maskou patrně napomáhá imunitnímu systému vyrovnat se s nemocí.[18]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Respirátor (filter) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha. ČSN EN 149+A1 [online]. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Proper fit of face masks is more important than material, study suggests. medicalxpress.com [online]. 2021-02-11 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FRIDRICH, Lukáš. Aby rouška splnila účel, musí se umět správně použít. Vousáči ale mají problém. denik.cz [online]. 2020-03-03 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Implementing Filtering Facepiece Respirator (FFR) Reuse, Including Reuse after Decontamination, When There Are Known Shortages of N95 Respirators [online]. Centers for Disease Control and Prevention, 2020-02-11, rev. 2020-10-19 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Face shields, masks with valves ineffective against COVID-19 spread: study. phys.org [online]. 2020-09-01 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KAPITOLA V. Léta 1970 - 80 [online]. Vridlo.cz [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ HTTPS://WWW.GOODMASK.CZ. O výrobcích. GOOD MASK [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ SPUR. www.spur.cz [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ Význam tříd ochrany FFP. www.uvex-safety.cz [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-07. 
  10. ↑ Vláda lidem doporučuje čínský respirátor KN95 bez evropské certifikace. Prodejci ho zaměňují za FFP2. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ LEE, Shu-An; HWANG, Dong-Chir; LI, He-Yi; TSAI, Chieh-Fu; CHEN, Chun-Wan; CHEN, Jen-Kun. Particle Size-Selective Assessment of Protection of European Standard FFP Respirators and Surgical Masks against Particles-Tested with Human Subjects. S. 1–12. Journal of Healthcare Engineering [online]. 2016. Roč. 2016, s. 1–12. Dostupné online. DOI 10.1155/2016/8572493. PMID 27195721. (anglicky) 
  12. ↑ E.J. SINKULE, J.B. POWELL, F.L. GOSS. Evaluation of N95 respirator use with a surgical mask cover: effects on breathing resistance and inhaled carbon dioxide. Annals of Occupational Hygiene. Oxford University Press, 2013, s. 384-398. Dostupné online. ISSN 2398-7308. DOI 10.1093/annhyg/mes068. PMID 23108786. (anglicky) 
  13. ↑ R.J. ROBERGE, A. COCA, W.J. WILLIAMS, J.B. POWELL & A.J. PALMIERO. Physiological Impact of the N95 Filtering Facepiece Respirator on Healthcare Workers. Respiratory Care. American Association for Respiratory Care (AARC), 2010, s. 569-577. Dostupné online. ISSN 0020-1324. PMID 20420727. 
  14. ↑ SINKULE E., TURNER N., HOTA S. American Industrial Hygiene Conference and Exposition, May 10-15, 2003. Dallas, Texas: American Industrial Hygiene Association, 2003. Dostupné online. Kapitola Automated breathing and metabolic simulator (ABMS) CO2 test for powered and non-powered air-purifying respirators, airline respirators, and gas mask, s. 54. (anglicky)  copy
  15. ↑ POPOVA, Anna (ed.). Hygienická norma 2.2.5.3532-18. Limity expozice na pracovišti pro toxické látky ve vzduchu na pracovišti [ГН 2.2.5.3532-18 Предельно допустимые концентрации (ПДК) вредных веществ в воздухе рабочей зоны]. Moscow: Federal Service for Surveillance on Consumer Rights Protection and Human Wellbeing, 2018. Dostupné online. Kapitola Substance #2138 Carbon dioxide, s. 170. (rusky) 
  16. ↑ E.C.H. LIM, R.C.S. SEET, K.‐H. LEE, E.P.V. WILDER‐SMITH, B.Y.S. CHUAH, B.K.C. ONG. Headaches and the N95 face-mask amongst healthcare providers. Acta Neurologica Scandinavica. John Wiley & Sons, 2006, s. 199-202. Dostupné online. ISSN 0001-6314. DOI 10.1111/j.1600-0404.2005.00560.x. PMID 16441251. (anglicky) 
  17. ↑ CHRIS C.I. FOO, ANTHONY T.J. GOON, YUNG-HIAN LEOW, CHEE-LEOK GOH. Adverse skin reactions to personal protective equipment against severe acute respiratory syndrome – a descriptive study in Singapore. Contact Dermatitis. John Wiley & Sons, 2006, s. 291-294. Dostupné online. ISSN 0105-1873. DOI 10.1111/j.1600-0536.2006.00953.x. (anglicky) 
  18. ↑ Researchers propose that humidity from masks may lessen severity of COVID-19. medicalxpress.com [online]. 2021-02-12 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TAUBEROVÁ, Martina, a kol. Průvodce základy regulace obličejových masek, jakožto osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků. [s.l.]: Ministerstvo průmyslu a obchodu 11 s. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polomaska&oldid=24267138“