Willa Catherová

Willa Cather
Willa Cather
Narození	7. prosince 1873; Gore
Úmrtí	24. dubna 1947 (ve věku 73 let); Manhattan
Příčina úmrtí	krvácení do mozku
Místo pohřbení	Old Burying Ground
Povolání	spisovatelka, básnířka, romanopiskyně, novinářka, esejistka, životopiskyně a magazine writer
Alma mater	University of Nebraska–Lincoln
Významná díla	Alexander's Bridge; O Pioneers!; The Song of the Lark; My Ántonia; One of Ours; … více na Wikidatech
Ocenění	Pulitzerova cena za beletrii (1923); William Dean Howells Medal of the American Academy of Arts and Letters (1930); Národní ženská síň slávy (1988); společník Americké akademie umění a věd; National Cowgirl Museum and Hall of Fame
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Willa Sibert Catherová (anglicky Willa Cather, 7. prosince 1873, Winchester, Virginie – 24. dubna 1947, New York) byla americká spisovatelka, básnířka a kritička, laureátka Pulitzerovy ceny.

Život

Willa Catherová se narodila v početné rodině baptistických farmářů ve Virginii, roku 1882 se však rodina přestěhovala do Nebrasky, což byl v té době ještě Divoký západ. Studovala anglickou literaturu na University of Nebraska, kde roku 1894 promovala a pracovala jako novinářka a kritička.

Od roku 1896 žila v Pittsburghu, kde učila angličtinu a latinu a psala do různých časopisů. Roku 1906 se přestěhovala do New Yorku a pracovala jako redaktorka pro McClure’s Magazine, kde roku 1912 také vyšel na pokračování její první román Alexander's Bridge. Proslavila se následující trilogií z prérie O Pioneers! (1913), The Song of the Lark (1915) a My Antonia (1918) a roku 1923 obdržela Pulitzerovu cenu za román One of Ours.

Dílo

Na začátku ji inspiroval Henry James, jinak dávala přednost spisovatelům jako Dickens, Thackeray, Emerson, Hawthorne, Balzac, Flaubert nebo Tolstoj před svými současníky, jako byl James Joyce nebo Gertrude Steinová.

Hlavním tématem jejích románů je tvrdý život švédských, francouzských a českých přistěhovalců, kteří po roce 1862 (na základě Homestead Act) získávali půdu v Nebrasce. Sama však přes rostoucí popularitu žila skrytě v New Yorku se svou lesbickou přítelkyní, nevyjadřovala se k aktuálním otázkám a než zemřela, nařídila spálit celou svoji korespondenci.

Citát

"Kde je velká láska, tam jsou vždycky zázraky."^[1]

Spisy

Její díla byla přeložena do mnoha jazyků, česky a slovensky vyšlo:

Lucy Gayheartová. Praha: Vyšehrad 1985
Moje Antonie. Praha: Práce 1975
Profesorov dom. Bratislava: Tatran 1972
Smrt si jde pro arcibiskupa. Praha: Vyšehrad 1972
Stíny na úskalí. Praha: F. Borový 1932
Ztracená. Praha: Aventinum 1930

Ocenění

Získala devět čestných doktorátů amerických univerzit a podle jejích novel a románů vznikla řada filmů.

1923: Pulitzerova cena za román "One of ours"
1929: Zvolena členkou American Academy of Arts and Letters
1930: Howelova medaile American Academy of Arts and Letters za román "Smrt si jde pro arcibiskupa"
1933: francouzská "Prix Femina Americain" za román "Stíny na úskalí"
1944: Zlatá medaile American Academy of Arts and Letters za životní dílo.

Odkazy

Reference

↑ W. Cather, Smrt si jde pro arcibiskupa. I., kap. 4.

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Cather, Willa Sibert. Sv. 2, str. 853
Otakar Odložilík, Obrázky z dvou světů, Lund 1958

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Willa Cather na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Willa Catherová

(anglicky) Willa Cather Historical Center v Red Cloud
(anglicky) Willa Cather Archive na University of Nebraska
(anglicky) Fotogalerie ve Willa Cather Archive
(anglicky) Willa Cather. A Brief Biographical Sketch by Amy Ahearn
(anglicky) Find a grave Starý hřbitov, Jaffrey Center, Cheshire County, New Hampshire, kde je Willa Cather pohřbena

[1] W. Cather, Smrt si jde pro arcibiskupa. I., kap. 4.

[1]