Zmrzlíkové ze Svojšína
Zmrzlíkové ze Svojšína byli starý český vladycký rod. Pocházejí ze Svojšína u Stříbra.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mezi první příslušníky rodu patří Ctibor ze Svojšína se syny Oldřichem a Benedou, kteří jsou zmiňováni koncem 12. století. V polovině 13. století založili hrad Třebel nedaleko Černošína na Tachovsku, po kterém se později jedna z rodových větví psala.[1] Vedle větve třebelské existovaly ještě větve volfštejnská, výškovská a šontálská.[2] V rodině se často opakovala jména Beneda, Ctibor a Oldřich.
Přízvisko Zmrzlík se objevuje až koncem 14. století u Petra ze Svojšína. Na příbuznost s vladyky ze Svojšína sice poukazuje i stříbrný erb se třemi červenými pruhy, avšak (např. dle Tomkova Dějepisu Prahy) mohl Petr pocházet z pražské měšťanské rodiny a predikát i erb mohl získat od původní vladycké rodiny.[2]
Petr starší Zmrzlík působil v letech 1406–1409 jako královský mincmistr. Získal hrady Žleby, Orlík a Kašperk, věnem obdržel Lnáře, Kasejovice, koupil Březnici a další statky. Podporoval husitské hnutí, snažil se usmířit tábority a pražany, avšak v roce 1421 zemřel. Ze svého jmění financoval česky psaný překlad Bible a překlad Trojánské kroniky.
Jeho tři synové, Petr, Jan a Václav, kteří si rozdělili otcův majetek, stáli rovněž na straně husitů. Petr mladší Zmrzlík se angažoval spíše v lokálních válkách, zatímco Jan se podílel i na zahraničních taženích husitských polních vojsk. Roku 1427 hájily oddíly bratří Zmrzlíků Stříbro proti německým vojskům, v bitvě u Lipan bojoval Petr na straně koalice. Bratři se přiklonili na stranu krále Zikmunda Lucemburského, od kterého časem získali Kostelec nad Vltavou, Tochovice a Rožmitál pod Třemšínem. Jan zemřel kolem roku 1440. V období bezvládí jsou Petr a Václav zmiňování jako účastníci drobných vnitřních půtek, škodili zejména Oldřichovi z Rožmberka; později se stali členy Poděbradské jednoty. Václav zemřel bezdětný, Petr měl tři syny, Jana, Jaroslava a Václava. Z nich je více znám Jaroslav, který patřil k věrným Jiřího z Poděbrad. V letech 1469–1472 vedl drobnou válku s Rožmberky a od roku 1475 se Švamberky, kteří podporovali Matyáše Korvína. O dalších potomcích bratrů se toho mnoho neví. Václav Zmrzlík ze Svojšína na počátku 16. století koupil Lažánky a Jindřichovice a dosáhl u krále Vladislava Jagelonského propuštění hradu Orlíka z manství; většinu statků však brzy prodal. Další příslušník rodu, Petr, držel Nalžov a Neprachov.
Roku 1568 rod Václavem Zmrzlíkem vymřel po meči.[2]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Většího majetku se rod domohl za Petra Zmrzlíka staršího a jeho synů. Své hlavní statky měli na Prácheňsku. Po několik generací drželi např. Orlík, Lnáře či Březnici. Kratší dobu měli v držení např. Žleby, Chotěboř a Oheb, nebo původně církevní statky, které získali za husitských válek (panství rožmitálské, tochovské a kostelecké).
Erb
[editovat | editovat zdroj]První dochovaná zpráva o erbu vladyků ze Svojšína je z roku 1323. Ve štítu nosili stříbrné a červené pruhy. V 15. století dosáhl Václav polepšení erbu o klenot s dvojicí orlích křídel.[2]
Příbuzenstvo
[editovat | editovat zdroj]Spojili se s Šternberky, Švamberky, Lobkovici, pány z Donína či z Frymburka.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Třebel, s. 561–562.
- ↑ a b c d MATĚJKOVÁ, Pavla. Rod Zmrzlíků ze Svojšína v období pozdního středověku. Diplomová práce. Liberec: Technická univerzita, 2011. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Zmrzlíkové ze Svojšína, s. 186–187.
- VELÍMSKÝ, Tomáš. Páni ze Svojšína. Rod velmožů, pánů a rytířů z povodí Mže. Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska, sv. 11, Praha 2013, 248 s. ISBN 978-80-7422-238-2
