Kaknästornet
Kaknästornet | |
---|---|
Kaknästornet | |
Základní informace | |
Stát | Švédsko |
Souřadnice | 59°20′6″ s. š., 18°7′35″ v. d. |
Technické informace | |
Výška stavby | 155 m |
Oficiální web | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaknästornet je spojovací věž pro rozhlasové a televizní vysílání, má výšku je 155 metrů a spolu s anténou měří 170 m. Věž je ve Stockholmu, má 34 pater a v minulosti sloužila i jako rozhledna, která byla zdarma přístupná veřejnosti. Kvůli své poloze, významnosti a potencionálním bezpečnostním hrozbám je tento vládou chráněný objekt od 25. 9. 2018 veřejností nepřístupný. Kaknästornet není vysílací věží, ale je ústředním uzlem celostátní spojovací a optické sítě společnosti Teracom, která distribuuje rozhlasové a televizní vysílání po celém Švédsku.
Historie stavby
[editovat | editovat zdroj]Rozhodnutí o stavbě věže padlo v roce 1963. Věž byla odlita z betonu pomocí posuvných forem. Při této technologii (kdy forma stoupá s rostoucí výškou věže) je kladen důraz na přesnost. Rychlost odlévání byla 4 metry za den. Budova byla odlita za 35 dní. Slavnostně otevřena byla dne 12. května 1967 tehdejším ministrem komunikací Olofem Palmem a starostou města Hjalmarem Mehrem.
Věž navrhli architekti: Hans Borgström a Bengt Lindroos
architektonický styl: Brutalismus Vlastníkem i provozovatelem je společnost Teracom.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Věž stojí ve stockholmské čtvrti Ladugårdsgärdet (lidově Gärdet). Tato čtvrť je, kromě zastavěné části, ekologickým městským parkem. Původně se jednalo o vojenské cvičiště, v roce 1843 se zde konaly „olympijské hry“ a v roce 1919 v Gärdetu přistála i vzducholoď (Zeppelin, LZ 120 Bodensee). V ekoparku se volně pohybuje lesní zvěř, ovce i pasoucí se skot.
Z centra města (T-centralen) autobusem č. 69 trvá cesta k věži 10–15 minut.
Uvnitř věže
[editovat | editovat zdroj]Ve vestibulu zdobí stěny umělecké dílo Spelrum Futurum ze smaltované mědi, jehož autorem je výtvarník Walter Bengtsson. Byla zde i prodejna se zajímavým zbožím. Veřejnost mohla vyjet (vyjít) do 30. patra věže a za jasného počasí vidět Stockholm s předměstími a vnitřním souostrovím (přes sklo, viditelnost až 60 kilometrů). Ve 30. patře byla kavárna a bar. Z třicátého patra vedou schody, kde byla o patro výš klecová venkovní plošina s dalekohledem určená veřejnosti. Ve 28. patře věže byla restaurace. Věž má 34 pater.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pasoucí se stádo
-
Vchod do věže
-
Spelrum Futurum (vestibul)
-
Vestibul - prodejna
-
Výtah s malbou
-
Historie stavby (výstava uvnitř výtahu)
-
30 pater = 30 vteřin výtahem
-
31. patro s kruhovou klecovou plošinou
-
31. patro (pěšky z 30. patra)
-
30. patro (kavárna, bar)
-
Prodejní výstava na stěnách baru
-
Všechna okna (nejen baru) chrání zlatá fólie.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaknästornet na švédské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaknästornet na Wikimedia Commons