Vladimirská oblast
| Vladimirská oblast Владимирская область (Vladimirskaja oblasť) | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Vladimir |
| Souřadnice | 56°5′ s. š., 40°37′ v. d. |
| Rozloha | 29 000 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 309 942 (2024) |
| Hustota zalidnění | 45,2 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové 96 %, Ukrajinci 1,1 %, Tataři 0,5 % |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 16 rajónů, 23 měst |
| Vznik | 14. srpna 1944 |
| Gubernátor | Alexandr Avdějev |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-VLA |
| Označení vozidel | 33 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimirská oblast (rusky Владимирская область) je federální subjekt Ruské federace – oblast patřící do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Moskevskou oblastí na jihozápadě, s Jaroslavskou a Ivanovskou oblastí na severu, s Rjazaňskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vladimirská oblast je jedním z nejstarších center ruské historie a kultury. Vladimirsko-suzdalské knížectví (1157–1331) bylo založeno ve spojení s přesunem hlavního města Rostovsko-Suzdalského knížectví do města Vladimir na řece Kljazmě. Na přelomu 12. a 13. století se Vladimirské velkoknížectví stalo politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruska. Jeho ekonomický a politický vliv byl ale zničen vpádem mongolsko-tatarských vojsk v roce 1238. V roce 1708 byla založena Vladimirská provincie pod správou Moskevské gubernie. Samostatná Vladimirská gubernie pak byla založena v roce 1778. V roce 1929 bylo teritorium Vladimirské gubernie rozděleno mezi Moskevskou, Ivanovskou a Gorkijskou. 14. srpna 1944 byla založena samostatná Vladimirská oblast v jejích nynějších hranicích.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Vladimirské oblasti je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 se světle modrým žerďovým pruhem o šířce 1/8 délky vlajky. Uprostřed horní části žerďového pruhu jsou vyobrazeny zlatý srp a kladivo. Uprostřed červeného pole je umístěn žlutý znak oblasti, jehož šířka odpovídá 1/3 délky listu.[2][3]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znak Vladimirské oblasti, resp. jeho blazon, je analogický blazonu znaku gubernie z let 1856–1917 („V červeném poli zlatý lví levhart s železnou korunou zdobenou zlatem a barevnými kameny, který drží v pravé tlapě dlouhý stříbrný kříž.“). Štít je završen imperátorskou korunou a lemován zlatými dubovými listy, spojenými svatoondřejskou stuhou.[3]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vladimirská oblast leží ve středu evropské části Ruska zhruba 200 km na východ od Moskvy. Nachází se v centrální částí Východoevropské roviny a ráz krajiny je tedy pouze mírně zvlněný. V oblasti se nachází celá řada vodních toků z nichž nejvýznamnější jsou Kljazma a Oka. Dále se zde rozkládá na 300 jezer, která jsou většinou bezodtoká a mělká a jejich celková plocha je cca 5000 ha. V regionu se také nachází 37 400 ha bažin, především v nížinách na severovýchodě oblasti. Klima je mírné – kontinentální.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitější roli v hospodářství oblasti hraje průmysl a to především strojírenství ve městech Vladimir, Murom a Kovrov a potravinářství. Ze surovinových zdrojů se zde nachází vápenec, rašelina, písek a kámen pro stavebnictví, fosfáty a železná ruda. Významnou oblastí hospodářství je také díky strategické poloze doprava. Oblast využívá pro přepravu zboží 3 ze 4 větví transsibiřské magistrály. Dále zde procházejí důležité ropovody, plynovody a produktovody (především pro palivovou naftu). Na významu v poslední době také nabývá oblast turistiky, která se může zaměřit na řadu historických památek v oblasti (Vladimir, Suzdal).
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo je, i vzhledem k historii regionu převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 78 %. Pouze národnosti s více než 5000 příslušníky (zaokrouhleno).
| Národnost | Počet v roce 2002[4] |
|---|---|
| Rusové | 1 443 900 |
| Ukrajinci | 16 800 |
| Tataři | 8 700 |
| Bělorusové | 5 700 |
| Arméni | 5 000 |
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Vladimirská oblast se dělí na 16 rajónů, 23 měst a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Radužnyj, které je pod přímou správou federální vlády).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Владимирская область na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Vlajka Vladimirské oblasti na Flags of the World
- ↑ a b Zpravodaj Vexilologie č. 135 (XII/2004)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2008-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimirská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální web Vladimirské oblasti (rusky)
- Ústava Vladimirské oblasti (rusky)
