Přeskočit na obsah

Gareth Bale

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gareth Bale
Gareth Bale s reprezentací Walesu na MS 2022
Gareth Bale s reprezentací Walesu na MS 2022
Osobní informace
Celé jménoGareth Frank Bale
Datum narození16. července 1989 (35 let)
Místo narozeníCardiff, Wales Wales
Výška186 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicekřídelník
Mládežnické kluby
0000–1999
1999–2006 		Wales Cardiff Civil Service
Anglie Southampton
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2007
2007–2013
2013–2022
2020–2021
2022–2023
Celkem		 Anglie Southampton
Anglie Tottenham Hotspur
Španělsko Real Madrid
→ Anglie Tottenham Hotspur
USA Los Angeles		 041000(5)
14600(43)
17600(81)
02000(11)
013000(3)
3960(143)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2005–2006
2006
2006–2008
2006–2022		 Wales Wales U17
Wales Wales U19
Wales Wales U21
Wales Wales[1]		 00700(1)
00100(1)
00400(2)
1110(41)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 2016 Wales
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Gareth Frank Bale CBE (* 16. července 1989 Cardiff) je bývalý velšský profesionální fotbalista, který hrál na pozici křídelníka a naposledy za americký klub Los Angeles FC a za velšský národní tým.[2]

V roce 2011 a i v roce 2013 byl nominován do nejlepší sestavy roku podle UEFA.[3][4]

Během jeho přestupu do Realu Madrid v srpnu 2013 udávala média částku mezi 91 a 100 miliony eur. Později bylo prokázáno, že přestoupil za částku 100 milionů a překonal tak rekord držený jeho tehdejším spoluhráčem Cristianem Ronaldem z roku 2009. Právě po boku Ronalda a Karima Benzemy utvořil ve dresu „Bílého baletu“ gólově potentní ofenzivní trio v médiích označované jako „BBC“.[5]

Ve dresu Realu Madrid pětkrát vyhrál Ligu mistrů UEFA.[6]

Wales reprezentuje od roku 2006 a za tu dobu odehrál celkově 100 utkání a vstřelil 36 gólů, což z něj činí nejlepšího střelce národního týmu v historii.[1][7][8] Zúčastnil se Mistrovství Evropy v roce 2016, kde vybojoval bronzovou medaili, a Mistrovství Evropy v roce 2020, které se konalo v roce 2021.[6]

Dne 9. ledna 2023 oznámil, že se rozhodl ukončit svoji hráčskou kariéru.[2]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Tottenham Hotspur

[editovat | editovat zdroj]

Bale přestoupil v květnu 2007 ze Southamptonu do Tottenhamu za 10 milionů liber.[9]

V severolondýnském North London derby startoval v základní sestavě na levém křídle a dal vítězný gól. Ligové střetnutí odehrané 14. dubna 2010 ovládl výsledkem 2:1 Totttenham, který svého rivala – Arsenal – porazil poprvé od roku 1999 po 20 ligových zápasech.[10][11] O tři dny později zvyšoval opět vedení na 2:0 a opět proti rivalovi z Londýna, v tomto případě proti Chelsea. Ta na hřišti Tottenhamu prohrála 1:2, oproti tomu Bale se spoluhráči se přiblížili další účasti v Lize mistrů.[12] Velšský fotbalista se stal mužem zápasu.[13] Pro tyto výkony si poprvé vysloužil ocenění pro nejlepšího hráče měsíce dubna. Po úspěšné snaze zajistit si Ligu mistrů umístěním mezi prvními čtyřmi podepsal Bale zkraje května novou smlouvu zavazující ho u Spurs do roku 2014.[14]

První ligovou výhru v nové sezóně zažil 21. srpna 2010 ve druhém kole proti Stoke City. Tři body ze soupeřova hřiště zajistil dvěma góly při výhře 2:1, ten druhý svoji levačkou z voleje do růžku branky Thomase Sorensena.[15] Od premiérové účasti v Lize mistrů dělila Tottenham úvodní prohra 2:3 v předkole na půdě Young Boys Bern. Bale se stal 25. srpna strůjcem domácí postupové výhry 4:0 v odvetě, připravil totiž všechny góly.[16] Ve druhém skupinovém zápase 29. září proti Twente si Tottenham zaručil po výhře 4:1 první domácí výhru a Bale zase svůj první gól v Evropě.[17] Na začátku října byl vyhlášen nejlepším velšským fotbalistou za rok 2010.[18]

V zápase Ligy mistrů 2010/11 proti Interu Milán nastřílel hattrick, ale Tottenham prohrál výsledkem 4:3. Následně byl zvolen hráčem zápasu.

7. března 2013 absolvoval první zápas osmifinále Evropské ligy 2012/13 proti italskému klubu Inter Milán, Tottenham vyhrál na domácím stadionu White Hart Lane 3:0 a Bale vstřelil v 6. minutě první gól.[19] Tottenham později vypadl ve čtvrtfinále se švýcarskou Basilejí. 19. května 2013 v posledním ligovém kole Premier League 2012/13 v zápase se Sunderlandem zařídil vítězství Tottenhamu 1:0. Zakončil tak podařenou sezónu (během níž nasbíral i několik individuálních ocenění) na třetím místě v tabulce kanonýrů Premier League (vsítil celkem 21 branek). Tottenhamu však toto vítězství nestačilo na postup do Ligy mistrů, se 72 body skončil až na pátém místě a kvalifikoval se do předkola Evropské ligy 2013/14.[20]

Real Madrid

[editovat | editovat zdroj]

1. září 2013 byl oficiálně potvrzen přestup tohoto záložníka do Realu Madrid, částka ale nebyla oficiálně zveřejněna. V anglickém tisku byla uváděna suma 100 milionů eur, čímž by se Bale stal nejdražším fotbalistou historie,[9][21][22][23][24][25][26] Real Madrid TV a španělská média však uvedla přestupovou částku 77 milionů liber (cca 91 milionů eur), která je nižší než cena Cristiana Ronalda při jeho přestupu do Madridu v roce 2009 (tehdy 80 milionů liber).[9] V říjnu 2013 oznámil částku 91 milionů eur také prezident Realu Madrid Florentino Pérez.[27]

Sezóna 2013/14

[editovat | editovat zdroj]

Při svém debutu v Primera División 14. září 2013 vstřelil Bale gól, který stačil pouze na konečnou remízu 2:2 s Villarrealem.[28] První skupinový zápas Ligy mistrů v Istanbulu 13 září proti Galatasaray začal na lavičce náhradníků a na hřiště byl vyslán až v průběhu zápasu, a to na závěrečnou půlhodinu. Byl tudíž přítomen u nejvyšší výhry Realu v této soutěži venku – urodil se výsledek 6:1. Velšan si připsal asistenci na druhý z gólů Cristiana Ronalda, kterému Bale nacentroval z přímého kopu.[29] Jeho domácí ligový debut zkazila 28. září prohra 0:1 s Atlétikem, které v madridském derby (El Derbi Madrileño) v rámci ligy vyhrálo na stadionu Realu prvně od roku 1999.[30]

Dne 27. října byl nominován do základní sestavy pro venkovní střetnutí s Barcelonou (derby El Clásico), v němž Real Madrid prohrál 1:2. Bale nastoupil na pravém křídle ve tříčlenném útoku po boku Cristiana Ronalda a Karima Benzemy, nedokázal ale vyvinout zápas ovlivňující výkon a po hodině byl vystřídán, díky čemuž ani po dvou měsících neodehrál plnout minutáž v soutěžním zápase.[31] 30. listopadu 2013 vstřelil v dresu Realu svůj první hattrick, bylo to v ligovém utkání proti Realu Valladolid (výhra 4:0).[32] Ligový titul v sezóně 2013/14 sice nezískal (vyhrálo jej Atlético Madrid), ale stal se vítězem Ligy mistrů UEFA po finálové výhře 4:1 po prodloužení v derby právě nad Atléticem Madrid. K vítězství přispěl jednou brankou.[33][34] Rovněž vyhrál s Realem Copa del Rey 2013/14 (španělský pohár).[35]

Sezóna 2014/15

[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid i s Balem zahájil sezónu 2014/15 vítězstvím 2:0 nad Sevillou v rámci Superpoháru UEFA ve velšském Cardiffu. Bale asistoval prvnímu gólu Cristiana Ronalda, ten pak vstřelil i druhý.[36] Po výhře proti Córdobě se tým přesunul do Baskicka, kde si Bale v 11. minutě poradil s obráncem a zvýšil vedení na půdě Realu Sociedad na 2:0. Real Madrid – tentokrát bez zraněného Ronalda – následně obdržel čtyři góly a 2:4 prohrál.[37] Ve čtvrtém ligovém kole hráči Real vpravili do sítě Deportiva La Coruña osm gólů – Ronaldo si připsal hattrick, Bale mezitím góly dva.[38] Zranění hamstringů jej připravilo o domácí El Clásico hrané 25. října 2014, jeho spoluhráči však vyhráli 3:1 i bez jeho přičinění.[39] Vzhledem k formě záložníků Isca a Jamese Rodrígueze Baleovi hrozilo, že dá trenér Carlo Ancelotti přednost v základní sestavě právě jim. Deník Marca jej navíc v této době kritizoval za nedostatečnou kondici a laxní přístup.[39] Zúčastnil se Mistrovství světa klubů v Maroku a ve finále 20. prosince proti San Lorenzu druhým gólem v utkání pomohl vyhrát 2:0.[40]

Sezóna 2015/16

[editovat | editovat zdroj]
Gareth Bale ve dresu Realu Madrid (podzim 2015)

Proti Seville 20. března 2016 dal třetí gól svého týmu a stal se tak nejgólovějším fotbalistou La Ligy pocházejícím z „Ostrovů“ (Spojené království, Irsko). Vstřelením 43. gólu překonal rekord Garyho Linekera ze druhé poloviny 80. let.[41]V 16. kole Primera División dal hattrick při drtivém výtěztví nad Realem Valladolid .

Sezóna 2016/17

[editovat | editovat zdroj]

Bale na úvod ligové sezóny 2016/17 zařídil dvěma góly vítězství nad Realem Sociedad 3:0 závěrem srpna 2016. Zatímco první gól dopravil do sítě již po minutě od počátečního hvizdu, ten druhý naopak vsítil až ve čtvrté minutě nastaveného času.[42] Na konci října bylo oznámeno, že hráč prodlouží smlouvu do léta roku 2022.[43] Na konci listopadu si proti Sportingu v Lize mistrů poranil kotník, přišel tak o možnost odehrát El Clásico proti Barceloně i další prosincovou událost, Mistrovství světa klubů. Baleův návrat na fotbalové trávníky byl odhadován na duben.[44]

Trenér Zidane měl zotaveného Balea k dispozici pro domácí zápas 23. kola proti Espanyolu. Na hřiště vešel v průběhu druhého poločasu a po 13 minutách navýšil vedení na konečných 2:0 pro Real. Klub z Madridu po tomto kole zůstal na prvním místě v tabulce.[45] Baleovým 100. utkáním ve španělské La Lize mělo být symbolicky jarní El Clásico s Barcelonou hrané 23. dubna 2017 na Santiago Bernabéu. Velšský křídelník utkání kvůli zranění opět nedohrál, Real Madrid navíc na soupeře nestačil a podlehl 2:3.[46]

Sezóna 2017/18

[editovat | editovat zdroj]
Luka Modrić a Gareth Bale ve vítězném finále Ligy mistrů UEFA (26. května 2018)

Bale nastoupil 8. srpna do utkání o Superpohár UEFA proti Manchesteru United, ve kterém vyhrál Real Madrid 2:1. Bale si připsal asistenci na druhý gól svého mužstva, jenž vsítil záložník Isco.[47] Bale v Madridu zůstal, ačkoli se spekulovalo o jeho možném odchodu právě do United nebo zpět do Tottenhamu. Mužstvo dále v srpnu vyhrálo také Španělský superpohár proti Barceloně po výhrách 3:1 venku a 2:0 doma. Ve druhém utkání byl Bale šetřen koučem Zidanem pro úvodní utkání v La Lize.[48] Na hřišti Deportiva La Coruña vyhrálo madridské mužstvo 3:0 i bez suspendovaného Cristiana Ronalda. Bale otevřel skóre po 20 minutách a asistoval třetímu gólu záložníkovi Tonimu Kroosovi.[49] Bale značnou část podzimu mezi říjnem a prosincem promarodil, do zápasu se vrátil až při El Clásicu proti Barceloně 23. prosince 2017. Bale začínal zápas mezi náhradníky a na hřiště se dostal až později. Baleovy gólové šance zneškodnil brankář ter Stegen a Real Madrid podlehl 0:3 doma.[50] Týmu z Madridu tak patřila až čtvrtá příčka.

Sezóna 2018/19

[editovat | editovat zdroj]

Trenérskou pozici vyklidil Zinédine Zidane a namísto něho dorazil Julen Lopetegui. Trenérská změna, Baleův výkon ve finále Ligy mistrů v květnu a odchod hvězdy Cristiana Ronalda do italského Juventusu uvolnili velšskému křídelníkovi prostor a umožnili mu stát se hvězdou svého mužstva.[51] Bale prožil povedenou letní přípravu a 15. srpna si zahrál v Superpoháru UEFA proti městskému rivalovi Atléticu.[51] Během prvního poločasu jeho centr našel Karima Benzemu a ten srovnal na 1:1. Utkání se prodlužovalo a úspěšnějšími byli nakonec hráči Atlética, kteří vyhráli 4:2.[52] Úvodní kolo La Ligy přivítal Real Madrid před vlastními diváky Getafe a byl to Bale, kdo gólem a asistencí zařídil výhru 2:0.[53] V dalším kole se gólově prosadil proti Gironě a následující kolo proti Leganés. Od fanoušků Realu si vysloužil ocenění pro hráče měsíce srpna.[54]

Na prosincovém Mistrovství světa klubů FIFA vstřelil hattrick při semifinálové výhře 3:1 Kašimě Antlers z Japonska.[55] Zahrál si ve finále proti Al Ajnu, který Real Madrid porazil poměrem 4:1.[56] Bale tak získal další trofej a tím, že se trefil na tomto turnaji dorovnal Cristiana Ronalda a i Lionela Messiho, kteří se oba trefili na třech jednotlivých klubových mistrovstvích FIFA.[57] Na hřišti rivala Atlética Madrid 9. února 2019 se ve svém 217. utkání za Real gólově prosadil jako střídající hráč (z penalty) a dosáhl tak stovky gólů za madridský velkoklub. Jeho gól zpečetil venkovní vítězství 3:1.[58] Provokativním oslavením gólu adresovaném domácím příznivcům si vysloužil kritiku a hrozil mu trest až na 12 zápasů,[59] avšak potrestán nakonec nebyl. Rovněž do utkání proti Levante později 24. února vběhl jako střídající „žolík“ a proměněnou penaltou v 78. minutě zařídil vítězství 2:1. Vzdor úsilí jeho spoluhráčů gól neoslavoval, což vyústilo v další mediální spekulace ohledně Baleovy budoucnosti v týmu Santiaga Solariho.[60]

Sezóna 2019/20

[editovat | editovat zdroj]

Média v letních měsících roku 2019 znovu spekulovala nad Baleovou budoucností v Realu. Trenér Zinédine Zidane se v červenci nechal slyšet, že Bale mužstvo opustí. Bale v té době vynechal přípravné utkání s Bayernem Mnichov a mluvilo se o zájmu čínských klubů, jeho předchozího týmu Tottenhamu nebo právě Bayernu.[61] Bale však nakonec Madrid neopustil. Obdobně jako jeho spoluhráč James Rodríguez byl Bale trenérem Zidanem využíván střídmě a ze 38 utkání La Ligy jich odehrál 16 a pouze 12 v základní sestavě.[62] Poté co se po pandemii covidu-19 začal fotbal znovu hrát, snížila se Baleova zápasová porce ještě více, přičemž odehrál 100 minut ve dvou zápasech ze závěrečných 11 zápasů španělské ligy.[63] Když měl Real Madrid po výhře nad Villarrealem zaručený titul a hráči oslavovali, stál Bale opodál.[62][63]

Sezóna 2020/21 – hostování v Tottenhamu

[editovat | editovat zdroj]

Po sedmi letech se Bale vrátil do Tottenhamu, toto jednoroční hostování bylo potvrzeno 19. září 2020. Kvůli zranění kolena měl být týmu k dispozici až v říjnu.[64] Jako střídající hráč dal 1. listopadu hlavou vítězný gól na 2:1 proti Brightonu v lize.[65] V zápase Evropské ligy UEFA proti LASK dal svůj 200. gól v profesionální kariéře.[66]

Po pětici ligových proher ze šesti zápasů čelil Tottenham 28. února 2021 Burnley. Velšský křídelník zaručil domácí výhru 4:0 dvěma góly a jednou asistencí na gól Harryho Kanea.[67] Tottenham Hotspur Stadium byl svědkěm Baleových dvou gólů i 7. března při výhře 4:1 proti Crystal Palace.[68] V zápase proti Sheffieldu United 2. května vsítil hattrick a přispěl k domácí výhře 4:0 nad již sestupujícím soupeřem, která Spurs držela „na dostřel“ kvalifikaci do Ligy mistrů. Baleův druhý gól byl jeho 50. gólem v anglické Premier League – stal se druhým Velšanem po Craigu Bellamym, který dosáhl na metu 50 gólů v této soutěži. Mimo jiné šlo o jeho druhý hattrick v anglické lize, ten první zaznamenal při svém prvním angažmá.[69] 23. května v posledním 38. kole dopravil do sítě Leicesteru znovu dva góly, výhra 4:2 venku ovšem zajistila až sedmé místo, nejhorší výsledek Tottenhamu od sezóny 2008/09 a „jen“ kvalifikaci do Konferenční ligy UEFA.[70]

Sezóna 2021/22 – návrat z hostování

[editovat | editovat zdroj]

Po návratu z hostování se opět setkal s trenérem Carlem Ancelottim, který ve funkci vystřídal Zinédina Zidana a s nímž měl Bale lepší vztahy. Velšan si nově oblékl dres s číslem 18, neboť jeho oblíbené číslo 11 bylo již obsazené.[71] V srpnu odstartovala ligová sezóna 2021/22, kterou Bale odstartoval gólem do sítě Levante 22. srpna při remíze 3:3 ve druhém kole a svým prvním gólem ve španělské La Lize od září 2019 proti stejnému soupeři.[72] Poranění hamstringů jej na podzim vyřadilo ze hry, navzdory tomu byl ovšem povoláván do reprezentace a hrál za ni zápasy.[73]

Dne 1. června 2022 Bale oznámil, že po 9 letech odejde z Realu Madrid.[74]

Los Angeles FC

[editovat | editovat zdroj]

25. června 2022 podepsal smlouvu s americkým klubem Los Angeles FC hrající MLS. Ve finále MLS Cup s Philadelphia Union dal v prodloužení gól na 3:3 a zařídil tak penaltový roztřel které Angeles vyhrály .

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Gareth Bale při plnění reprezentačních povinností v evropském kvalifikačním zápase Walesu s Rakouskem (říjen 2016)

Gareth Bale působil ve velšských mládežnických reprezentačních výběrech od kategorie do 17 let.

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

Za A-mužstvo Walesu nastoupil poprvé 27. května 2006 v přátelském zápase proti Trinidadu a Tobagu (výhra 2:1). Zasáhl do zápasu jako střídající hráč a založil akci vedoucí k vítěznému gólu. Tímto se stal nejmladším velšským reprezentantem (ve věku 16 let a 315 dní)[75], 15. října 2013 jeho rekord překonal o 108 dní Harry Wilson.[76][77]

V kvalifikačním cyklu na MS 2014 v Brazílii zařídil 12. října 2012 dvěma góly domácí vítězství Walesu 2:1 nad Skotskem. 26. března 2013 vstřelil (v téže kvalifikaci) jeden gól proti hostujícímu Chorvatsku, na vítězství to však nestačilo, Chorvaté zápas otočili a zvítězili 2:1.[78]

Se svým mužstvem se mohl v říjnu 2015 radovat po úspěšné kvalifikaci z postupu na EURO 2016 ve Francii (byl to premiérový postup Walesu na evropský šampionát).[79] V závěrečné 23členné nominaci na šampionát nechyběl.[80]

EURO 2016

[editovat | editovat zdroj]

Bale skóroval už po 10 minutách od úvodního hvizdu úvodního skupinového zápasu se Slovenskem 11. června, kdy z přímého kopu překonal soupeřova brankáře Matúše Kozáčika. Po konečné výhře 2:1 si Wales připsal první výhru na vrcholném turnaji po 58 letech.[81] Bale tak navázal na trefu Terryho Medwina, posledního velšského střelce na velkém turnaji, který vstřelil gól Švédsku na Mistrovství světa v roce 1958.[82] Pět dní poté otevřel skóre proti Anglii, které Wales podlehl 1:2. Poprvé od roku 1992 byli diváci Eura svědky dvou gólů z přímého kopu na jednom turnaji, o 24 let dříve se to podařilo německému fotbalistovi Thomasi Häßlerovi.[83] Pod postupovou výhrou 3:0 proti Rusku, která posunula Wales do osmifinále, se podepsal závěrečným třetím gólem, na druhý asistoval Neilu Taylorovi.[84] Proti Severnímu Irsku v osmifinále byl soupeřem zdvojován, přesto byl u hlavního momentu duelu, když jím centrovaný míč 15 minut před koncem srazil do vlastní branky Gareth McAuley.[85] Po čtvrtfinálové výhře 3:1 nad Belgií nestačil Wales na pozdějšího vítěze Portugalsko, se kterým prohrál 0:2.[86]

EURO 2020

[editovat | editovat zdroj]

Pandemie covidu-19 odložila Euro 2020 na rok 2021. Turnaj odehraný napříč evropskými státy absolvoval Bale v roli kapitána a byl nejhvězdnějším jménem výběru dočasného trenéra Roberta Page, který vedl Wales v absenci obviněného hlavního trenéra Ryana Giggse.[87]

Po úvodní remíze se Švýcarskem se Bale se spoluhráči postavil ve skupině „A“ Turecku. V zápase neproměnil penaltu a 13 reprezentačních zápasů trvající gólový půst nepřerušil, připsal si ovšem dvě asistence na góly Aarona Ramseyho a Connora Robertse. Po výhře 2:0 disponoval Wales čtyřmi body.[88] Osmifinále však přineslo vyřazení od Dánska po prohře 0:4.[89]

Kvalifikace na Mistrovství světa 2022

[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2021 dosáhl stovky reprezentačních startů – 13. listopadu se totiž představil velšskému publiku stadionu Cardiff City v kvalifikačním zápase proti Bělorusku. Gareth Bale se stal druhým Velšanem se stem startů po Chrisi Gunterovi.[90] Vzhledem k předchozímu zranění ale před začátkem druhého poločasu střídal, stihl ovšem spoluhráči Necu Williamsovi nahrát na druhý gól Walesu, který nakonec východoevropského soupeře zdolal 5:1.[91]

V klíčovém duelu 5. června 2022 proti Ukrajině zahrával přímý kop, ze kterého padl Jarmolenkův vlastní gól, jediný gól celého střetnutí. Na světovém mistrovství se tak měl Wales představit poprvé od roku 1958, tedy po 64 letech.[92]

Mistrovství světa 2022

[editovat | editovat zdroj]

Wales ve svém prvním skupinovém utkání na Mistrovství světa čelil dne 21. listopadu Spojeným státům s Balem v základní sestavě. Ten byl v utkání „neviditelný“ do 82. minuty, kdy jej fauloval Walker Zimmerman. Následný pokutový kop proměnil a zařídil vyrovnání na konečný výsledek 1:1.[93] Postup do osmifinále zkomplikovala 25. listopadu prohra 0:2 proti Íránu doprovázená dalším Baleovým nepřesvědčivým výkonem.[94]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]
Krátké video Garetha Balea v roce 2016 s českými titulky

Klubové

[editovat | editovat zdroj]
Real Madrid[6]


Los Angeles FC

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]
Velšská reprezentace

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • 2× hráč roku Premier League (PFA Player of the Year) – 2010/11, 2012/13[95]
  • 1× mladý hráč roku Premier League (Young Player of the Year) – 2012/13[95]
  • zařazen do Jedenáctky roku Premier League (Premier League Team of the Year) – 2012/13[95]
  • 2× zařazen do Nejlepší jedenáctky roku podle UEFA – 2011, 2013[3][4]
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2012/13[96]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b MAMRUD, Roberto. Gareth Bale - Goals in International Matches. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2019-12-23 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Gareth Bale announces retirement from football: ‘I have realised my dream’. the Guardian [online]. 2023-01-09 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b UEFA.com users' Team of the Year 2011 revealed. UEFA.com [online]. 2012-01-18 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b UEFA.com users' Team of the Year 2013 revealed. UEFA.com [online]. 2014-01-15 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ MITHANI, Priyank. 5 highest-scoring attacking trios of the last decade. sportskeeda [online]. 2021-09-28 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Gareth Bale – Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Luis Fernando Passo Alpuin. Wales - Record International Players. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Transfermarkt profil, cit. 2021-12-05
  9. ↑ a b c ASHTON, Neil; JENSON, Pete. Bale is the Real deal! Madrid move finally confirmed as Spanish giants announce £86m world-record signing of Spurs winger. Daily Mail [online]. 2013-09-01, rev. 2013-09-02 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ VESTY, Marc. Tottenham 2 - 1 Arsenal. BBC Sport [online]. 2010-04-14 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Unforgettable night!. tottenhamhotspur.com [online]. 2010-04-14 [cit. 2022-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-17. (anglicky) 
  12. ↑ LYON, Sam. Tottenham 2 - 1 Chelsea. BBC Sport [online]. 2010-04-17 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ The dream derby double!. tottenhamhotspur.com [online]. 2010-04-17 [cit. 2022-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-20. (anglicky) 
  14. ↑ Gareth Bale signs new four-year Tottenham contract. BBC Sport [online]. 2010-05-07 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ LYON, Sam. Stoke 1 - 2 Tottenham. BBC Sport [online]. 2010-08-21 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SANGHERA, Mandeep. Tottenham 4–0 Young Boys (agg 6–3). BBC Sport [online]. 2010-08-25 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ SANGHERA, Mandeep. Tottenham 4 - 1 FC Twente. BBC Sport [online]. 2010-09-29 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Gareth Bale named Wales' player of the year. BBC Sport [online]. 2010-10-04 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Tottenham - Inter 3:0, UEFA.com, vydáno 7. 3. 2013 (anglicky)
  20. ↑ Ligu mistrů vybojoval Arsenal, Fergusonův poslední zápas skončil 5:5 [online]. iDNES.cz, 2013-05-19 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ Fotbalista Bale přestoupil do Realu Madrid za rekordních 100 milionů eur, iDNES.cz, citováno 2. 9. 2013
  22. ↑ HYTNER, David. Real Madrid confirm Gareth Bale signing in reported €100m deal. The Guardian [online]. 2013-09-01, rev. 2013-09-02 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ PITT-BROOKE, Jack. Gareth Bale finally moves from Tottenham Hotspur to Real Madrid in ‘record’ £86m transfer. The Independent (UK) [online]. 2013-09-01 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Gareth Bale completes move from Spurs to Real Madrid. Sky Sports [online]. 2013-09-01 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ WILSON, Jeremy. Gareth Bale joins Real Madrid from Tottenham for a world record fee of £86m. The Daily Telegraph [online]. 2013-09-01, rev. 2013-09-02 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Gareth Bale joins Real Madrid from Spurs in £85m world record deal. BBC Sport [online]. 2013-09-01 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Real Madrid odtajnil fakta: Balea si pojistil proti smrti, Ronaldo byl dražší, iSport.cz, citováno 15. 10. 2013
  28. ↑ Villarreal v Real Madrid – as it happened, The Guardian, citováno 15. 9. 2013 (anglicky)
  29. ↑ Galatasaray 1 Real Madrid 6: Bale shines from the bench but Ronaldo steals the show with ANOTHER hat-trick. Daily Mail [online]. 2013-09-17, rev. 2013-09-18 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ LOWE, Sid. Real Madrid 0 Atletico Madrid 1: Atlético Madrid's Diego Costa ruins Gareth Bale's home debut for Real. The Guardian [online]. 2013-09-28 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ LOWE, Sid. Gareth Bale gets lost in the middle as Real Madrid falter at Barcelona. The Guardian [online]. 2013-10-27 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Bale strelil prvý hetrik za Real, na Ronalda stráca 10 gólov, SME.sk, citováno 1. 12. 2013 (slovensky)
  33. ↑ Real slaví desátý triumf v Lize mistrů, Atlético porazil v prodloužení, iDNES.cz, citováno 25. 5. 2014
  34. ↑ Real - Atlético 4:1 a.e.t., UEFA.com (anglicky)
  35. ↑ Real získal Španělský pohár, výhru nad Barcelonou vystřelil Bale, iDNES.cz, citováno 16. 4. 2014
  36. ↑ LOVEJOY, Joe. Cristiano Ronaldo flaunts Real Madrid pedigree in defeat of Sevilla. The Guardian [online]. 2014-08-12 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Real Sociedad 4-2 Real Madrid. BBC [online]. 2014-08-31 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Deportivo La Coruna 2-8 Real Madrid. BBC [online]. 2014-09-20 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ a b ATTLEE, Ashley. Low Work-Rate Could See Former Tottenham Ace Gareth Bale Pushed Out Of Real Madrid Starting XI. caughtoffside.com [online]. 2014-10-25 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ SANGHERA, Mandeep. Real Madrid 2-0 San Lorenzo. BBC [online]. 2014-12-20 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Rohith Nair. Stats: Gareth Bale sets new goalscoring record for British and Irish players in La Liga. sportskeeda.com [online]. 2016-03-21 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ JENSON, Pete. Real Sociedad 0-3 Real Madrid: Gareth Bale and Marco Asensio get Zinedine Zidane's side off to a perfect start in La Liga. Daily Mail [online]. 2016-08-21 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Official Announcement: Bale. realmadrid.com [online]. 2016-10-30 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ COOPER, George. Real Madrid's Gareth Bale facing four months out after ankle injury revealed to be worse than expected. Independent [online]. 2016-12-02 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ GREEN, Steven. What Zinedine Zidane told Gareth Bale before his goal before Espanyol. GiveMeSport [online]. Sports New Media, 2019-02-19 [cit. 2020-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-23. (anglicky) 
  46. ↑ Leo Messi revives La Liga title race with dramatic Clasico win over Real Madrid. ESPN [online]. 2017-04-24 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Manchester United: Jose Mourinho says signing Gareth Bale from Real Madrid is 'game over'. BBC [online]. 2017-08-08 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ BEGLEY, Emlyn. Real Madrid 2-0 Barcelona (5-1 agg): Spanish Super Cup success for Zidane's side. BBC [online]. 2017-08-17 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Deportivo La Coruna 0-3 Real Madrid: Gareth Bale, Casemiro and Toni Kroos all on target as Los Blancos cruise to win. talkSPORT.com [online]. 2017-08-20 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ JENNINGS, Patrick. Real Madrid 0-3 Barcelona. BBC [online]. 2017-12-23 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ a b LLOYD, Simon. The stars have aligned for Gareth Bale to be Real Madrid's premier Galactico. Joe.co.uk [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Diego Costa nets brace as Atletico Madrid claim UEFA Super Cup crown over Real Madrid. ESPN [online]. 2018-08-15 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Julen Lopetegui heaps praise on Gareth Bale after Real Madrid's win over Getafe. sport360.com [online]. 2018-08-20 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Bale voted Real Madrid's best player of August. AS [online]. 2018-09-13 [cit. 2020-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-14. (anglicky) 
  55. ↑ Kashima Antlers 1-3 Real Madrid. BBC [online]. 2018-12-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Real Madrid 4-1 Al Ain: Spanish giants win Club World Cup again. BBC [online]. 2018-12-22 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Lionel Messi, Cristiano Ronaldo record equalled by Gareth Bale with Club World Cup hat-trick. timesnownews.com [online]. 2018-12-20 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ BEGLEY, Emlyn. Atletico Madrid 1-3 Real Madrid: Gareth Bale scores 100th Real goal in derby win. BBC [online]. 2019-02-09 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ RATHBORN, Jack. Gareth Bale: Real Madrid star could face 12-game ban for ‘provocative’ celebration in derby vs Atletico. Independent [online]. 2019-02-14 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Gareth Bale: Santiago Solari says Real Madrid forward can celebrate how he likes. BBC [online]. 2019-02-25 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Gareth Bale: Real Madrid forward 'very close' to exit - Zinedine Zidane. BBC [online]. 2019-07-22 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ a b Gareth Bale omission from final Real Madrid game a 'technical decision' - Zinedine Zidane. BBC [online]. 2020-07-20 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ a b LOWE, Sid. Bale’s long goodbye leaves Real with a big bill and only themselves to blame. The Guardian [online]. 2020-07-23 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Gareth Bale: Tottenham re-sign Real Madrid forward on loan. BBC [online]. 2020-09-19 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ JOHNSTON, Neil. Tottenham Hotspur 2–1 Brighton & Hove Albion. BBC [online]. 2020-11-01 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Gareth Bale scores his 200th career goal. AS [online]. 2020-12-03 [cit. 2021-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01. (anglicky) 
  67. ↑ EMONS, Michael. Tottenham 4–0 Burnley. BBC Sport [online]. 2021-02-28 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ BRAND, Gerard. Kane and Bale doubles ease Spurs past Palace. Sky Sports [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ SANDERS, Emma. Tottenham Hotspur 4–0 Sheffield United. BBC Sport [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ DAWKES, Phil. Leicester City 2–4 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2021-05-23 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ WHITE, Alex. Gareth Bale Given New Squad Number After Losing His Favoured No 11. SportBible.com [online]. 2021-08-13 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ BRENNAN, Feargal. Gareth Bale nets his first La Liga goal since September 2019. football-espana.net [online]. 2021-08-22 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Gareth Bale: Real Madrid boss Carlo Ancelotti confident in Wales. BBC Sport [online]. 2021-11-06 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Bale announces Real Madrid exit after 9 years. ESPN.com [online]. 2022-06-01 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Wales 2-1 Trinidad & Tobago, BBC Sport, vyd. 27. 5. 2006 (anglicky)
  76. ↑ Belgium - Wales 1-1, BBC Sport, cit. 17. 10. 2013 (anglicky)
  77. ↑ Waleský rekordér zariadil starému otcovi výhru 125 000 libier, SME.sk, citováno 15. 10. 2013 (slovensky)
  78. ↑ Španělé vyhráli ve Francii, Anglie opět Černou Horu neporazila. iDNES.cz [online]. 2013-03-26 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  79. ↑ Wales, Belgie a Itálie si zajistily postup na mistrovství Evropy, iDNES.cz, cit. 8. 10. 2015
  80. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  81. ↑ VOAKES, Kris. Kanu believe it? Wales & Bale make history after 58 years of pain. Goal.com [online]. 2016-06-11 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ PENMAN, Andrew. Euro 2016: Wales 2 Slovakia 1. South Wales Argus [online]. 2016-06-11 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ MCNULTY, Phil. England 2–1 Wales. BBC Sport [online]. 2016-06-16 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ LOWE, Sid. Gareth Bale clocks on and clicks into gear to lead Wales’ charge against Russia. The Guardian [online]. 2016-06-20 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ LONG, Sam. Wales beat Northern Ireland to reach Euro 2016 quarter-finals as Gareth Bale forces Gareth McAuley own goal. London Evening Standard [online]. 2016-06-25 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ MCNULTY, Phil. Portugal 2-0 Wales. BBC Sport [online]. 2016-07-06 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Euro 2020: Uncapped Rubin Colwill in Wales' European Championship. BBC Sport [online]. 2021-05-30 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Wales beat Turkey thanks to two Bale assists. Marca [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ PRITCHARD, Dafydd. Wales 0–4 Denmark. BBC Sport [online]. 2021-06-26 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ PRITCHARD, Dafydd. Gareth Bale: Wales captain says prospect of 100 caps is 'incredible'. BBC Sport Wales [online]. 2021-11-12 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ PRITCHARD, Dafydd. Wales 5-1 Belarus: Aaron Ramsey scores twice as …. BBC Sport [online]. 2021-11-13 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Bale's Wales end Ukraine dreams and return to the World Cup after 64 years. Marca [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ PRITCHARD, Dafydd. USA 1-1 Wales: Gareth Bale penalty salvages draw in World Cup opener. BBC [online]. 2022-11-21 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ PRITCHARD, Dafydd. World Cup 2022: Wales 0-2 Iran. BBC [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ a b c Gareth Bale wins PFA Player of Year and Young Player awards, BBC Sport, cit. 29. 4. 2013 (anglicky)
  96. ↑ ESM-Top-11: Nur Torres und Ivanovic durchbrechen Bundesliga-Phalanx. kicker.de [online]. 2013-06-12 [cit. 2022-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-07. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Gareth Bale – klubová kariéra
Zlatá medaile Primera División 2016/2017 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2019/2020 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2017 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2013/2014 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2015/2016 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2016/2017 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2017/2018 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2014 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2017 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2014 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2017 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2018 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Gareth Bale – reprezentační kariéra
Bronzová medaile Velšská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016 Bronzová medaile
1 Wayne Hennessey • 2 Chris Gunter • 3 Neil Taylor • 4 Ben Davies • 5 James Chester • 6 Ashley Williams (C) • 7 Joe Allen • 8 Andy King • 9 Hal Robson-Kanu • 10 Aaron Ramsey • 11 Gareth Bale • 12 Owain Fôn Williams • 13 George Christopher Williams • 14 David Edwards • 15 Jazz Richards • 16 Joe Ledley • 17 David Cotterill • 18 Sam Vokes • 19 James Collins • 20 Jonathan Peter Williams • 21 Danny Ward • 22 David Vaughan • 23 Simon Church • Trenér Chris Coleman
 Wales
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2016
Portugalsko Zlatá medaile
Francie Stříbrná medaile
Wales Bronzová medaile
Německo Bronzová medaile
Hráč roku dle FWA
1948: Stanley Matthews • 1949: Johnny Carey • 1950: Joe Mercer • 1951: Harry Johnston • 1952: Billy Wright • 1953: Nat Lofthouse • 1954: Tom Finney • 1955: Don Revie • 1956: Bert Trautmann • 1957: Tom Finney • 1958: Danny Blanchflower • 1959: Syd Owen • 1960: Bill Slater • 1961: Danny Blanchflower • 1962: Jimmy Adamson • 1963: Stanley Matthews • 1964: Bobby Moore • 1965: Bobby Collins • 1966: Bobby Charlton • 1967: Jack Charlton • 1968: George Best • 1969: Tony Book a Dave Mackay • 1970: Billy Bremner • 1971: Frank McLintock • 1972: Gordon Banks] • 1973: Pat Jennings • 1974: Ian Callaghan • 1975: Alan Mullery • 1976: Kevin Keegan • 1977: Emlyn Hughes • 1978: Kenny Burns • 1979: Kenny Dalglish • 1980: Terry McDermott • 1981: Frans Thijssen • 1982: Steve Perryman • 1983: Kenny Dalglish • 1984: Ian Rush • 1985: Neville Southall • 1986: Gary Lineker • 1987: Clive Allen • 1988: John Barnes • 1989: Steve Nicol • 1990: John Barnes • 1991: Gordon Strachan • 1992: Gary Lineker • 1993: Chris Waddle • 1994: Alan Shearer • 1995: Jürgen Klinsmann • 1996: Eric Cantona • 1997: Gianfranco Zola • 1998: Dennis Bergkamp • 1999: David Ginola • 2000: Roy Keane • 2001: Teddy Sheringham • 2002: Robert Pirès • 2003: Thierry Henry • 2004: Thierry Henry • 2005: Frank Lampard • 2006: Thierry Henry • 2007: Cristiano Ronaldo • 2008: Cristiano Ronaldo • 2009: Steven Gerrard • 2010: Wayne Rooney • 2011: Scott Parker • 2012: Robin van Persie • 2013: Gareth Bale • 2014: Luis Suárez • 2015: Eden Hazard • 2016: Jamie Vardy • 2017: N'Golo Kanté • 2018: Mohamed Salah • 2019: Raheem Sterling • 2020: Jordan Henderson • 2021: Rúben Dias • 2022: Mohamed Salah • 2023: Erling Haaland
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gareth_Bale&oldid=23643857“