Dobroslavice
| Dobroslavice | |
|---|---|
.jpg) Nový obecní úřad (2013) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hlučín |
| Obec s rozšířenou působností | Hlučín (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′49″ s. š., 18°8′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 782 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,24 km²[2] |
| Katastrální území | Dobroslavice |
| Nadmořská výška | 308 m n. m. |
| PSČ | 747 94 |
| Počet domů | 251 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Slezská 36 Dobroslavice 747 94 Dobroslavice obec.dobroslavice@seznam.cz |
| Starostka | PhDr. Hana Bližňáková |
| Oficiální web: www | |
  Dobroslavice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569895 |
| Kód části obce | 27430 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dobroslavice (německy Dobroslawitz) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde 782[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Dobroslavice se nacházejí pět km jihozápadně od Hlučína. Sousedí na severu s vesnicí Jilešovice, na východě s Děhylovem, na jihu s Plesnou, jihozápadně s Velkou Polomí a na severozápadě s Hájem ve Slezsku. Dobroslavicemi protéká řeka Opava, Děhylovský potok a Plesenský potok. V katastru obce je Poštovní rybník, dnes součást přírodní památky Jilešovice-Děhylov, Komorový rybník a část Hlučínského jezera (také Štěrkovna), které vzniklo v důsledku těžby štěrku. Nejvyšším bodem Dobroslavic je vrchol ve výšce 347 m n. m. (Kobylí kopec, kóta 347) západně od obce, známější je kopec Končina s 340 m n. m. v jižní části obce. Nejnižší část se nachází v blízkosti řeky Opavy v oblasti Rybárna (220 m n. m.)[4].
Většina katastru obce se nachází v pohoří Nízkého Jeseníku.
K obci také patří bývalý lom a současná osada Lom Trhůvka.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dobroslavicemi v severní části vede železnice 321 Opava východ – Ostrava-Svinov, dostupná zastávka je Děhylov nebo Jilešovice.
_0675.jpg)
Obcí vede silnice III. třídy 4673 (ulice Slezská) z Děhylova do Háje ve Slezsku a III/4678 z Dobroslavic do Háje ve Slezsku. Z Plesné lze dojet po komunikaci IV/46614 (Dobroslavická). Autobusovou dopravu zajišťuje společnost ARRIVA MORAVA a.s.
Z cyklotras Dobroslavicemi prochází číslo 6200 Radegast Slezsko, okrajově č. 6128 (Děhylov – Háj ve Slezsku) a trasa č. 55. Obcí prochází také zelená turistická značka. U zámeckého parku je výchozí bod žluté turistické trasy.
Již v roce 1743 byla umístěna do hospodářských budov samostatná poštovní stanice. Přes Dobroslavice vedla poštovní doprava do Vídně. V současné době je nejbližší poštovní úřad v Děhylově. Na katastru obce se také nachází Lom Trhůvka s vodopádem.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Od roku 1424 vlastnili panství Falklové z Čochendorfu, kterým patřilo do 16. století. Za jejich vlády zde byla postavena tvrz, první zmínky o ní jsou z roku 1517, kdy ji Dětoch z Čochendorfu se vsí a dvorem a dvěma vesnicemi Plesnou a Pustkovcem postoupil Jindřichovi z Děhylova[4]. Tato tvrz byla v roce 1577 přestavěna na renesanční zámek Albertem z Vrbna. Součástí zámku byl rozsáhlý statek, mlýn, rybník (Dobroslavický[p. 1]) a hájenka. Dále zde byl panský dvůr s ovčínem, pivovarem a lihovarem[5]. Následujícími majiteli byli Tvorkovští z Kravař, Bruntálští z Vrbna, pánové z Choltic, Cikáni ze Slupska a rod Giannini z Itálie. V roce 1860 panství získali hrabata Wilczkové, kteří jej vlastnili až do zániku v roce 1945. Poslední majitel byl Johann Nepomuk (Hans) hrabě Wilczek (1884–1968).
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Dobroslavice připojeny k německé říši do okresu Bílovec (Wagstadt)[6]. Během osvobozovacích bojů byla obec z 80 % zničena, zámek vyhořel. Při obnově obce pomáhalo patronátní město Přerov. V roce 1976 byla obec součástí města Hlučína. Od roku 1992 je opět samostatná.
V roce 1894 se obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit obecní dům za více než 2 500 zlatých. V obecním domě měla být obecní kancelář, nemocnice, umrlčí komora, hasičská zbrojnice, šatlava a kaple. Stavba byla zahájená až v roce 1896 a provedl ji Emil Hanke z Klimkovic. V současné době tvoří objekt kaple, dále jsou ve dvou místnostech kanceláře obecního úřadu. V dolní části, kde byla šatlava a hasičský sklad, byla po válce mlékárna a dnes (2015) je zde moštárna.
Obecní úřad se nyní nachází v objektu na Slezské ulici 260/3A, který byl postaven v roce 2013. Autory projektu jsou Lubomír Dehner a Ondřej Kubesa z Opavského ateliéru STUDIO-D. Náklady na stavbu činily 7 000 000 Kč.[7]
Školství
[editovat | editovat zdroj]Škola byla postavena v letech 1889–1890 a otevřena byla 4. září 1890 jako jednotřídka. V roce 1911 byla rozšířena na dvoutřídku a budova školy dostala druhé podlaží. V roce 1912 se zde učilo 110 žáků. V letech 1945–1946 byla výuka prováděna v nepoškozených prostorech zámku. V roce 1995 byla škola rekonstruována a slouží k výuce 4. a 5. ročníků z obcí Děhylov a Dobroslavice. Děti 1.–3. ročníku navštěvují školu v Děhylově. V budově školy je pobočka Základní umělecké školy.
Mateřská školka byla založena v roce 1953.
Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice
[editovat | editovat zdroj]Jeden z velkých požárů byl v roce 1638, kdy byla zničena celá vesnice včetně dvora.
Sbor dobrovolných hasičů (SDH) v Dobroslavicích byl založen 24. července 1892. V témže roce byla zakoupena stříkačka čtyřkolová dvouproudní u firmy R. A. Smekal a výzbroj pro 30 mužů. V roce 1893 byla stříkačka vysvěcena za přítomnosti Elišky hraběnky Wilczkové-Kinské, kmotřenky hasičského sboru. V dolní části obecního domu vedle šatlavy bylo i hasičské skladiště. V roce 1897 se dobroslavičtí hasiči stali členy Hasičské župní jednoty Hrabyňské. V roce 1931 se konala v Dobroslavicích velká hasičská slavnost župy Hrabyňské a v červnu 1936 byl zde pořádán župní sjezd.
Během osvobozovacích bojů byl majetek, kromě stříkačky, která byla jen poškozena[p. 2], zničen. Výstavbu v poválečných letech podporovalo patronátní město Přerov. V roce 1945 byla zakoupena od Vítkovických železáren motorová stříkačka PPS 8. Výzbroj a výstroj byla uložena v garáži dvoru hraběte Wilczka. Po konfiskaci jeho majetku garáž byla garáž upravena na požární zbrojnici. Do užívání byla předána v roce 1951. V roce 1946 patronátní město poskytlo věcný dar ve výši 22 290 Kč. V roce 1958 hasičský sbor obdržel první auto Bedford QLR, které bylo v roce 1962 nahrazeno vozem Tatra 805. V roce 1972 bylo dodáno závodním požárním útvarem Nové Hutě speciální vozidlo Praga RN. Stará technika byla nahrazena v roce 1984 vozidlem Škoda 706 RTHP CAS 25. V roce 1997 jednotka zasahovala při likvidaci následků povodní v koksovně Šverma. V roce 2000 byl vysvěcen nový prapor SDH Dobroslavice. V roce 2002 byl sbor oceněn Čestnou medailí HZS ČR. V roce 2010 SDH Dobroslavice opět pomáhal při likvidaci následků povodní. V roce 2011 bylo zakoupeno vozidlo CAS K25 Liaz 101.860. V hasičské zbrojnici musel být zvýšen strop a rozšířena výjezdová vrata.[8][9]
Sport
[editovat | editovat zdroj]TJ Sokol Dobroslavice byl založen v roce 1928. Jeho součástí je oddíl kopané, kuželkářské družstvo, tenisové družstvo, stolní tenisové družstvo. Pro sportovní vyžití jsou v obci tenisové kurty, kuželna se závodní dráhou, fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště, které se v zimě mění na ledovou plochu pro bruslaře. Tenisové kurty se nacházejí v zámeckém parku. Fotbalový tým skončil po podzimu 2016/17 na prvním místě v okresním soutěži III. třídy sk. A. Pro stolní tenis se využívá kulturní dům, který je využíván i k jiné sportovní činnosti (jóga, aerobik).[10]
Každý rok vede obcí trasa cyklistického závodu Velkopolomské okruhy.
Žije zde profesionální extraligový rozhodčí Robin Šír.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámecký park byl založen v letech 1813–1819 (původní zámek vznikl přestavbou tvrze v roce 1577[5] a byl částečně zničen v dubnu 1945 během bojů Ostravské operace).
- Sloup se sochou P. Marie při zámeckém parku z 19. století byl dar hraběte Wilczka Dobroslavicím[4].
- Dekorativní váza v barokním stylu z 19. století v zámeckém parku.
- Dva smírčí kříže z přelomu 15. a 16. století.
- Zřícenina mostu v zámeckém parku přes Děhylovský potok z přelomu 19. a 20. století.
- Kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému z roku 1896 s mramorovým oltářem z roku 1910 a sochou světce před kaplí.
- Pomník padlých v I. světové válce (restaurován v roce 2007).
- Pomník obětem II. světové války.
- Pamětní strom: Lípa velkolistá u Sýkorů.[11][12]
- Lípa velkolistá u Sýkorů
- Alej k lipám a Výhled po lipami (severně od vesnice u cesty z Dobroslavic do Jilešovic, založeno v r. 2017 spolkem Dobro-vize).
-
Lípa velkolistá u Sýkorů -
Pomník obětem 1. světové války -
Pomník obětem 2. světové války
.jpg)
.jpg)
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]- Zámecký park, kulturní památka ČR včetně kamenného mostu a dekorativní vázy[13]
- Sloup se sochou P. Marie[14]
- Smírčí kříž[15]
- Smírčí kříž[16]
-
Dekorativní váza v zámeckém parku -
Smírčí kříž -
Smírčí kříž -
Mariánský sloup
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Muzeum porcelánových panenek
[editovat | editovat zdroj]Muzeum porcelánových panenek bylo otevřeno v roce 2010. Je zde sbírka 500 porcelánových panenek, k vidění jsou i dobová kamna, kočárky, psací stroje a další. Nejmenší panenka měří 3 cm, největší 115 cm. Panenky byly zapůjčeny a vystavovány např. v Muzeu Hlučínska, v zámku v Kravařích nebo v Muzeu hraček v Ostravě.[17]
Naučná stezka z Dobroslavic do Děhylova
[editovat | editovat zdroj]V obci také začíná naučná stezka Z Dobroslavic do Děhylova. Naučná stezka má šest zastavení, které se věnují okolní přírodě a krajině a také otázky pro děti. Naučná stezka má délku 2 km a vznikla za přispění dobrovolníků z Dobroslavic.
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]- 1924 byla provedena elektrifikace obce.
- 1928 byl zaveden veřejný vodovod. V celé obci je vybudována kanalizace.
- 1994 a 1995 byla v Dobroslavicích provedena plynofikace .
- V centru obce je prodejna potravin.
- U hlavní komunikace na ul. Slezské stojí kulturní dům, který je využíván ke konání plesů, divadel, výstav nebo koncertů. Součástí kulturního domu je Hostinec u zámeckého parku. Poblíž se nachází další restaurace Kovárna s venkovním posezením, která byla přebudována právě z bývalé kovárny.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobroslavice na německé Wikipedii.
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Zamecky park - Dobroslavice [online]. Geocaching [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b O naší obci [online]. Dobroslavice: Obec Dobroslavice, 2013-06-29 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Okres: Wagstadt (Bílovec) [online]. Zaniklé obce a objekty [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÍDEK, Petr. Obecní úřad v Dobroslavicích [online]. archiweb.cz, 2014-06-26 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice [online]. Dobroslavice: Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
- ↑ DURLÁK, Jan. Sbor dobrovolných hasičů DOBROSLAVICE [online]. Dobroslavice: SDH Dobroslavice, 2012 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online.
- ↑ TJ Sokol Dobroslavice [online]. Dobroslavice: Obecní úřad Dobroslavice, 2013-07-20 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online.
- ↑ 100197
- ↑ KUBAČKA, Milan. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích [online]. Natura Opava, 2009-04-28 [cit. 2015-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Zámecký park [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zápisu u ONV v roce 1963. Dostupné online.
- ↑ sloup se sochou P. Marie [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v roce 1979. Dostupné online.
- ↑ smírčí kříž [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u ONV v roce 1963. Dostupné online.
- ↑ smírčí kříž [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v 1979. Dostupné online.
- ↑ KLAPUCHOVÁ, Bianka. Porcelánové panenky manželů Klapuchových [online]. Dobroslavice: [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZUKAL, Josef. Paměti opavské : črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 410 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobroslavice na Wikimedia Commons - Dobroslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Kulturní památky v obci Dobroslavice
