Hagia Sofia (İznik)
| Hagia Sofia (İznik) | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | byzantská architektura |
| Výstavba | 6. století |
| Poloha | |
| Adresa | İznik,  Turecko |
| Souřadnice | 40°25′45,12″ s. š., 29°43′12,61″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hagia Sofia (Svatá moudrost) v İzniku (dříve Nikaii) v turecké provincii Bursa je původně bazilika z byzantské doby.[1] Po dobytí města Osmany byla přeměněna na Orhanovu mešitu (turecky Orhan Camii), v roce 1935 se z ní stalo muzeum a od roku 2011 se používá opět jako mešita.[2] Nachází se v centru města İznik, ve starém opevněném středu města. V předchozích kostelech na tomto místě se konaly první a druhý nikajský koncil.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První kostel zde byl postaven ve 4. století.[1] V něm se v roce 325 konal první nikajský koncil. V polovině 6. století byl kostel pod patronací císaře Justiniána I. přestavěn. V roce 787 se zde konal druhý nikajský koncil, který oficiálně ukončil první období byzantského ikonoklasmu.[3] Justiniánův chrám byl zničen zemětřesením v 11. století a současná stavba vznikla kolem roku 1065 nad jeho troskami.[1]
Po pádu města do rukou osmanských Turků vedených Orhanem Ghazim v roce 1331 byl kostel Hagia Sofia přeměněn na Orhanovu mešitu. Byla v provozu až do roku 1935, kdy se budova za vlády Mustafy Kemala Atatürka stala muzeem. V listopadu 2011 byla stavba znovu přeměněna na mešitu.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]_-_BEIC_6332996.jpg)
Současná bazilika, z níž velká část pochází z přestavby kostela v roce 1065, sestává z centrální lodi a dvou bočních lodí. Před přestavbou za Osmanů měl kostel dvě řady trojitých arkád na sloupech, které nesly zeď s pěti okny.[4] Přeměna budovy na mešitu ve 14. století přinesla přestavbu včetně připojení mihrábu. Za vlády Sulejmana Nádherného v 16. století byla budova obnovena po katastrofálním požáru a byl vztyčen minaret.[5] Architekt Mimar Sinan v té době také navrhl dekorace, které zdobí stěny mešity.[1]
Přestavba takové historické památky, aby mohla být znovu použita jako mešita, byla – a zůstává – velmi kontroverzní. Práce probíhaly v letech 2007 až 2011.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Průčelí -
Exteriér -
Podlaha zdobená metodou opus sectile u vchodu -
Interiér -
Synthronon v kněžišti -
Druhá kupole -
Freska
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hagia Sophia, İznik na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d İznik. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GUSTEN, Susanne. The Church That Politics Turned Into a Mosque. The New York Times. 2012-02-08. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Hagia Sophia in Nicaea. The Byzantine Legacy [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Richard Krautheimer, Early Christian and Byzantine Architecture, 4th edition, 1986, p365.
- ↑ Hagia Sophia, ‘a mosque of conquest’ in İznik. Hürriyet Daily News [online]. 2018-06-14 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ayasofya Orhan Camiisindeki restorasyon sorunları ufak tefekmiş! haberi. Arkeolojik Haber [online]. 2019-01-25 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hagia Sofia (İznik) na Wikimedia Commons
