Kazimierz Marcinkiewicz

Kazimierz Marcinkiewicz
Kazimierz Marcinkiewicz
12. předseda vlády Polska
	Ve funkci:; 31. října 2005 – 14. července 2006
Prezident	Aleksander Kwaśniewski ; Lech Kaczyński
Předchůdce	Marek Belka
Nástupce	Jarosław Kaczyński
zastupující starosta Varšavy
	Ve funkci:; 20. července 2006 – 2. prosince 2006
Předchůdce	Mirosław Kochalski (zastupující)
Nástupce	Hanna Gronkiewicz-Waltz
Stranická příslušnost
Členství	Právo a spravedlnost
Narození	20. prosince 1959 (64 let); Gorzów Wielkopolski Polsko
Choť	Maria Marcinkiewicz (1981-2009) ; Izabela Olchowicz (od 2009)
Příbuzní	Mirosław Marcinkiewicz (sourozenec)
Profese	politik, učitel a fyzik
Náboženství	římský katolík
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie (2007)
Commons	Kazimierz Marcinkiewicz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Marcinkiewicz [kažiměš marčjinkjevič] (* 20. prosince 1959 Gorzów Wielkopolski) je polský politik, člen PiS, od 31. října 2005 do 10. července 2006 byl polským premiérem.

Vzdělání

Vzděláním je fyzik, v roce 1984 absolvoval Matematicko-fyzikálně-chemickou fakultu Vratislavské univerzity, v roce 1992 ukončil další studia v oboru administrace na Fakultě práva a administrace Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani.

Doktorandské studium zahájil na Fakultě ekonomických věd a řízení Štětínské univerzity pod vedením prof. Teresy Lubińské, která se později stala prvním ministryní financí jeho vlády.

Politická činnost

Od roku 1997 je poslancem Sejmu. V letech 1999–2000 vedoucí Politického kabinetu premiéra Jerzyho Buzka, podal demisi s tím, že nemá možnosti realizovat vlastní politické myšlenky.

V 80. letech působil v opozici, byl členem Solidarity, aktivně se účastnil politického života konzervativních kruhů v gorzowské oblasti.

V roce 1989 spoluzakládal Zjednoczenie Chrześcijańsko-Narodowe. Od roku 1994 vedl oblastní vedení ZChN v Gorzowě. V letech 1994-1998 zasedal v hlavním vedení. Prosazuje křesťanské hodnoty v politickém i společenském životě. Jako náměstek ministra školství odmítal zavádění sexuální výchovy do školních osnov.

V Sejmu byl členem parlamentního klubu Akcja Wyborcza Solidarność. V roce 2001 spolu s dalšími členy ZChN spoluzakládal Przymierze Prawicy. Od okamžiku spojení Przymierza Prawicy s PiS (2002) je členem PiS. Od dubna do září 2001 předsedal parlamentnímu klubu PiS v Sejmu. V roce 2004 vedl Komisi národního majetku Sejmu.

Premiérem

Do podzimu 2005 nebyl veřejně příliš známý, jeho nominace na premiéra byla překvapující. Na podzim 2005 probíhaly v Polsku parlamentní i prezidentské volby. Parlamentní vyhrála strana PiS, ale její předseda Jarosław Kaczyński se nechtěl stát premiérem, aby tím před druhým kolem prezidentských voleb neohrozil šance svého bratra na zisk prezidentského úřadu. Proto Jarosław Kaczyński určil, že vládu bude sestavovat právě Kazimierz Marcinkiewicz. Jarosław Kaczyński při tom deklaroval, že to není premiér jen do konce druhého kola prezidentských voleb, ale na celé čtyři roky.

V pátek 7. července večer krátce před odletem na oficiální dvoudenní návštěvu do Chorvatska zrušil oficiální návštěvu a přišel na zasedání Politického výboru PiS, který si na tento termín naplánoval schůzku, a oznámil, že má v úmyslu podat demisi. Politický výbor PiS ihned jednomyslně doporučil na premiéra Jarosława Kaczyńského. Podle politických komentátorů už delší dobu Jarosławu Kaczyńskému vadila vysoká popularita Marcinkiewicze (Marcinkiewicz velmi dobře zvládal PR), červnové jmenování nového ministra financí bez konzultace s Kaczyńským a neočekávaná a nekonzultovaná schůzka s předsedou PO Donaldem Tuskem, která se po parlamentních volbách na podzim 2005 stala pro PiS úhlavním nepřítelem a kterou v každém politickém vystoupení kritizují až očerňují. Oficiálně strana PiS oznámila, že Marcinkiewicz má být kandidátem na úřad primátora Varšavy v komunálních volbách na podzim 2006, ale komentátoři nevěří, že to byl pravý důvod jeho demise.

Dne 10. července Marcinkiewicz opravdu demisi podal, ale tisk si všiml, že zatímco jindy premiér podává demisi veřejně v reprezentačních místnostech, tentokrát došlo k podání demise za uzavřenými dveřmi.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz Marcinkiewicz na Wikimedia Commons
Náhlé odvolání návštěvy v Chorvatsku: [1]
Oznámení demise a jejích příčin: [2]
Podání demise a jmenování J. Kaczyńského premiérem: [3]
Novinářka GW: J. Kaczyński má pocit, že se mu Marcinkiewicz vysmekl z vodítka: [4]

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)