Pálenka

Pálenka (nebo také destilát, kořalka, lidově též gořalka^[zdroj?], destilka nebo i šnaps) je ušlechtilá lihovina, která vzniká destilací zkvašeného rmutu, jenž je připraven z rozdrcených plodů, ovoce, nebo jiných částí rostlin. Osobité aroma získává pálenka z ovoce či suroviny, ze kterého byla připravena. Destilace alkoholu se do Evropy dostala přes Itálii z arabského světa.

Postup výroby

Vykvašený rmut (kvas) připravený z ovoce aj. se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubový sud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť. Moderní pálenice jsou vybaveny ultrazvukovým zařízením pro umělé stárnutí pálenky.

Objem alkoholu se má pohybovat mezi 30–55 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.

Ovocné pálenky

Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:

slivovice – vyrobená ze švestek, slív nebo blum.
jablkovice – vyrobená z jablek.
- calvados – jablkovice vyrobená ze zkvašeného jablečného moštu.
višňovice – vyrobená z višní.
třešňovice – vyrobená z třešní.
malinovice – vyrobená z malin.
jahodovice – vyrobená z jahod.
hruškovice – vyrobená z hrušek.
meruňkovice – vyrobená z meruněk.
broskvovice – vyrobená z broskví
vínovice – vyrobená z vinných hroznů nebo z vína tzv. brandy popř. vinných matolin a vinných sedlin tzv. terkelice.
ořechovice – vyrobená z vlašských ořechů.
mandlovice – vyrobená z plodů mandloně obecné.
kdoulovice – vyrobená z kdoulí.
šípkovice – vyrobená z šípků.
persico – vyrobené z jader meruněk nebo broskví.
oskerušovice – vyrobená z plodů oskeruše.
rakije – vyrobená obvykle ze směsi vinných hroznů, fíků a jiného ovoce.
pisco – vyrobené z hroznů

Další pálenky

Destilát z vinné révy se nazývá obecně brandy, (vínovice, vinná pálenka), francouzské výrobky z daných oblastí se označují koňak či armagnac.

Destilát z medoviny se nazývá medovec.

Z jeřabin je možné připravovat jeřabinku, z jalovčinek borovičku. Nejznámější obilné pálenky jsou vodka a whisky.

Rum je pálenka z různých produktů z cukrové třtiny. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Produkt vzniklý tímto způsobem přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu Česka do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.

Legislativa

V České republice je výroba a další nakládání s lihem, a tedy i produkce pálenek, ošetřena zákonem o lihu č. 61/1997 Sb.^[1] Tento zákon dovoluje vyrábět líh pouze v lihovaru majícím státem udělenou koncesi, tedy efektivně zakazuje domácí produkci pálenek.

Řešením pro drobného pěstitele může být možnost nechat si svou úrodu vypálit v tzv. pěstitelské pálenici.^[2] Množství takto vyrobené pálenky je sice omezeno a nesmí být účelem prodeje, je na něj však uvalena nižší spotřební daň.

Odkazy

Reference

Literatura

ANGEROVÁ, Jindřiška; SŮRA Jaroslav. ABC - víno, lihoviny. 2., upr. vyd. Praha: ALE, 1991. ISBN 80-900793-0-X

Externí odkazy

Slovníkové heslo pálenka ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu pálenka na Wikimedia Commons

[1] Zákon č. 61/1997 Sb.

[2] § 4 zákona č. 61/1997 Sb.

[1]

[2]