Přeskočit na obsah

Izotopy hafnia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní hafnium (72Hf) je tvořeno pěti stabilními izotopy; 176Hf (přirozený výskyt 5,26 %), 177Hf (18,60 %), 178Hf (27,28 %), 179Hf (13,62 %) a 180Hf (35,08 %); a jedním radioizotopem, 174Hf, (poločas přeměny 2,0×1015 let, 0,16 %). Bylo také popsáno 32 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 153 až 190, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 182Hf (poločas přeměny 8,90×106 let), 172Hf (1,87 let), 175Hf (70 dnů), 181Hf (42,39 d) a 173Hf (23,6 hodin). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 17 hodin, většinou pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 175 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy lutecia, zatímco u 181Hf a těžších radioizotopů probíhá přeměna beta minus na tantal.[1].

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
153Hf 72 81 152,970 69(54) >60 ns
153mHf 750(100) keV 500 ms -11/2
154Hf 72 82 153,964 86(54) 2(1) s β+ 154Lu 0
155Hf 72 83 154,963 39(43) 840(30) ms β+ 155Lu
156Hf 72 84 155,959 36(22) 23(1) ms α 152Yb 0
156mHf 1 959 keV 520(10) µs α 152Yb +8
157Hf 72 85 156,958 40(21) 115(6) ms α (86 %) 153Yb -7/2
β+ (14 %) 157Lu
158Hf 72 86 157,954 799(19) 2,85(7) s β+ (55,7 %) 158Lu 0
α (44,3 %) 154Yb
159Hf 72 87 158,953 995(18) 5,6(4) s β+ (65 %) 159Lu -7/2
α (35 %) 155Yb
160Hf 72 88 159,950 684(12) 13,6(2) s β+ (99,3 %) 160Lu 0
α (0,7 %) 156Yb
161Hf 72 89 160,950 275(24) 18,4(4) s β+ (>99,87 %) 161Lu
α (<0,13 %) 157Yb
162Hf 72 90 161,947 21(1) 39,4(9) s β+ (99,992 %) 162Lu 0
α (0,008 %) 158Yb
163Hf 72 91 162,947 09(3) 40,0(6) s β+ 163Lu
α (<10−4%) 159Yb
164Hf 72 92 163,944 367(22) 111(8) s β+ 164Lu 0
165Hf 72 93 164,944 57(3) 76(4) s β+ 165Lu -5/2
166Hf 72 94 165,942 18(3) 6,77(30) min β+ 166Lu 0
167Hf 72 95 166,942 60(3) 2,05(5) min β+ 167Lu -5/2
168Hf 72 96 167,940 57(3) 25,95(20) min β+ 168Lu 0
169Hf 72 97 168,941 26(3) 3,24(4) min β+ 169Lu -5/2
170Hf 72 98 169,939 61(3) 16,01(13) h EC 170Lu 0
171Hf 72 99 170,940 49(3) 12,1(4) h β+ 171Lu +7/2
171mHf 21,9 keV[1] 29,5(9) ms IC 171Hf -1/2
β+ 171Lu
172Hf 72 100 171,939 448(26) 1,87(3) r EC 172Lu 0
172mHf 2 005,58(11) keV 163(3) ns -8
173Hf 72 101 172,940 51(3) 23,6(1) h β+ 173Lu -1/2
174Hf 72 102 173,940 046(3) 2,0(4)×1015 r α 170Yb 0 0,001 6(1) 0,001 619–0,001 621
174m1Hf 1 549,3 keV 138(4) ns +6
174m2Hf 1 797,5(20) keV 2,39(4) µs -8
174m3Hf 3 311,7 keV 3,7(2) µs +14
175Hf 72 103 174,941 509(3) 70(2) d β+ 175Lu -5/2
176Hf[3] 72 104 175,941 408 6(24) Pozorovatelně stabilní[4] 0 0,052 6(7) 0,052 06–0,052 71
177Hf 72 105 176,943 220 7(23) Pozorovatelně stabilní[5] -7/2 0,186 0(9) 0,185 93–0,186 06
177m1Hf 1 315,5 keV[1] 1,09(5) s IC 177Hf 23/2+
177m2Hf 1 342,38(20) keV 55,9(12) µs -19/2
177m3Hf 2 740,0 keV[1] 51,4(5) min IC 177Hf -37/2
178Hf 72 106 177,943 698 8(23) Pozorovatelně stabilní[6] 0 0,272 8(7) 0,272 78–0,272 97
178m1Hf 1 147,4 keV[1] 4,0(2) s IC 178Hf -8
178m2Hf 2 446,1 keV[1] 31(1) r IC +16
178m3Hf 2 573,5(5) keV 68(2) µs -14
179Hf 72 107 178,945 816 1(23) Pozorovatelně stabilní[7] +9/2 0,136 2(2) 0,136 19–0,136 3
179m1Hf 375,0 keV[1] 18,67(4) s IC 179Hf -1/2
179m2Hf 1 105,7 keV[1] 25,05(25) d IC -25/2
180Hf 72 108 179,946 550 0(23) Pozorovatelně stabilní[8] 0 0,350 8(16) 0,350 76–0,351
180m1Hf 1 141,5 keV[1] 5,53(2) h IC (99,69 %) 180Hf -8
β (0,31 %) 180Ta
180m2Hf 1 374,15(4) keV 0,57(2) µs -4
180m3Hf 2 425,8(10) keV 15(5) µs +10
180m4Hf 2 486,3(9) keV 10(1) µs +12
180m5Hf 2 538,3(12) keV >10 µs +14
180m6Hf 3 599,3(18) keV 90(10) µs -18
181Hf 72 109 180,949 101 2(23) 42,39(6) d β 181Ta -1/2
181m1Hf 595(3) keV 80(5) µs +9/2
181m2Hf 1 040(10) keV ~100 µs +17/2
181m3Hf 1741,9 keV[1] 1,5(5) ms IC -25/2
182Hf 72 110 181,950 554(7) 8,90(9)×106 r β 182Ta 0
182mHf 1 172,9 keV[1] 61,5(15) min β (54 %) 182Ta -8
IC (46 %) 182Hf
183Hf 72 111 182,953 53(3) 1,018(2) h β 183Ta -3/2
183mHf 1,464 MeV[1] 31,5(265) s IC 183Hf
184Hf 72 112 183,955 45(4) 4,12(5) h β 184Ta 0
184mHf 1 272,2 keV 48(10) s β 184Ta -8
185Hf 72 113 184,958 82(21) 3,5(6) min β 185Ta
186Hf 72 114 185,960 89(32) 2,6(12) min β 186Ta 0
187Hf 72 115 186,964 59(43) 270(80) ns β 187Ta
188Hf 72 116 187,966 85(54) β 188Ta 0
189Hf 72 117 β 189Ta
190Hf 72 118 >160 ns β 189Ta 0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of hafnium na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Využívá se v lutecium-hafniovém datování.
  4. Předpokládá se alfa rozpad na 172Yb.
  5. Předpokládá se alfa rozpad na 173Yb.
  6. Předpokládá se alfa rozpad na 174Yb.
  7. Předpokládá se alfa rozpad na 175Yb.
  8. Předpokládá se alfa rozpad na 176Yb.